VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO POSOUZENÍ DOPADŮ

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o budoucí legislativní činnosti Komise. Mohou se tak vyjádřit k tomu, jak na problém nahlíží Komise. Současně mohou poskytnout připomínky k možným řešením a veškeré relevantní informace, kterými případně disponují, mimo jiné ohledně možných dopadů zvažovaných opatření.

Název iniciativy

Evropský inovační akt

Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)

RTD.A5 – Inovační politika a přístup k financování

Pravděpodobný druh iniciativy

Legislativní – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady

Předběžný harmonogram

1. čtvrtletí 2026

Další informace

–

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

V politických směrech Komise na období 2024–2029 předsedkyně von der Leyenová stanovila priority, jejichž cílem je postavit výzkum a inovace do centra naší ekonomiky, zjednodušit regulační rámec a odstranit byrokracii pro inovativní podniky a zajistit, aby evropské startupy měly přístup ke kapitálu, který potřebují pro svůj rozvoj v Evropě, a nemusely se stěhovat do zahraničí.

V pověřovacím dopise komisařce pro začínající podniky, výzkum a inovace se žádá vypracování evropského inovačního aktu, který by zefektivnil náš regulační rámec a usnadnil přístup k rizikovému kapitálu pro evropské inovativní startupy a scaleupy, přičemž je podpoří při testování, například pomocí „pískovišť“, a uvádění nových řešení a technologií na trh.

V Kompasu konkurenceschopnosti pro EU byl evropský inovační akt označen za jednu z klíčových iniciativ pro odstranění rozdílu v inovacích mezi EU a jejími globálními konkurenty, což je jeden ze tří transformačních požadavků pro posílení konkurenceschopnosti Evropy. V dokumentu je uvedeno, že evropský inovační akt bude rovněž podporovat přístup inovativních podniků k evropským výzkumným a technologickým infrastrukturám a duševnímu bohatství vytvořenému výzkumem a inovacemi financovanými z veřejných prostředků.

Tato iniciativa doplňuje další nedávno přijaté nové iniciativy EU, včetně Strategie EU pro startupy a scaleupy, strategie pro jednotný trh, unie dovedností a sdělení o evropské unii úspor a investic, a je s nimi úzce propojena, stejně jako s připravovanými iniciativami: aktem o Evropském výzkumném prostoru, 28. režimem pro podniky, revizí směrnic EU o zadávání veřejných zakázek a nařízení EU o normalizaci.

Evropský inovační akt navazuje také na předchozí iniciativy zaměřené na posílení inovačního prostředí v Evropě, konkrétně na iniciativu Nový evropský program inovací z roku 2022. Reaguje také na závěry Evropské rady z roku 2024, které ukotvují zadávání veřejných zakázek v oblasti výzkumu a inovací. Evropský inovační akt rovněž reaguje na trvalé výzvy vedoucích představitelů Evropské unie, např. Budapešťské prohlášení o Nové dohodě pro konkurenceschopnost z roku 2024 k uvolnění potenciálu jednotného trhu EU.

Problém, který má iniciativa řešit

Cílem evropského inovačního aktu je řešit klíčové problémy, kterým čelí všechny inovativní podniky v EU, a to jak velké, tak menší. Zahrnuje také některá specifická opatření pro menší podniky, startupy a scaleupy, protože se potýkají s řadou dalších překážek, které jim ztěžují přístup na trh a růst.

Mezi problémy, které může evropský inovační akt řešit, patří:

·Roztříštěnost právních předpisů: 27 různých regulačních režimů v EU vytváří složité regulační prostředí pro přeshraniční podnikání a investice v rámci jednotného trhu EU.

·Potřeba regulačních rámců příznivějších pro inovace: regulace má potenciál podporovat inovace, pokud je dobře navržena. Tvůrci politik však nemusí vždy dostatečně posoudit potenciální dopad připravovaných právních předpisů na inovace, což může vést k nadměrné regulační zátěži.

·Nedostatečné příležitosti k testování inovativních řešení: zatímco testovací pracoviště a živé laboratoře jsou v Evropě již široce využívány k testování inovativních řešení v rámci širších výzkumných a vývojových činností, regulační pískoviště jsou na úrovni EU a členských států méně rozšířená. Spolupráce mezi příslušnými regulačními orgány a inovátory s cílem využít vzájemného učení, pokud jde o potenciální regulační dopady inovativních technologií, zatím nedosáhla svého plného potenciálu.

·Omezený přístup k financím: Pro startupy a scaleupy v EU je obtížné použít svá práva duševního vlastnictví jako zástavu pro zajištění financování od finančních investorů. Přístup k vnitrostátním fondům a fondům EU je také stále omezený, protože na podporu komercializace inovací a rozšiřování inovačních startupů nebyl vyčleněn dostatek veřejných prostředků. Navíc stále převládající modely veřejného financování založené na dotacích nebo dluhu jsou pro uspokojení potřeb financování růstu inovativních podniků nedostatečné.

·Nedostatečné komerční využití: Existuje nevyužitý potenciál pro komercializaci znalostí / práv duševního vlastnictví, které vznikají v rámci výzkumu a inovací financovaných z veřejných prostředků. Tento nevyužitý potenciál je způsoben překážkami a roztříštěností, pokud jde o politiku práv duševního vlastnictví, normalizaci, certifikaci a získávání povolení pro inovativní řešení v členských státech EU. Tyto překážky a roztříštěnost brání komercializaci výsledků akademického výzkumu a spolupráci mezi průmyslem, akademickým a veřejným sektorem v širším smyslu.

·Omezený přístup k výzkumným a technologickým infrastrukturám: Ačkoli je to často pro vývoj a testování inovativních řešení klíčové, menší inovativní podniky často nemají prostředky na vybudování takových zařízení nebo na nákup nákladného vybavení. Získání takového přístupu je často administrativně náročné nebo je omezeno vlastníky infrastruktury, což omezuje přístup soukromých společností.

·Nedostatečně využívané veřejné zakázky na inovace: Veřejné a soukromé zakázky na inovace nabízejí inovativním podnikům příležitost získat první významné zakázky a rozvíjet své podnikání. Zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací je však v EU nedostatečně využíváno a inovativní podniky čelí překážkám při uvádění svých inovací na trh soukromých a veřejných zakázek v celé EU.

·Přilákání a udržení talentů: Složité prostředí různých norem, předpisů a daňových pravidel v jednotlivých členských státech EU může bránit širšímu využívání systémů vlastnictví podniku zaměstnanci, jako jsou opce na akcie, přestože mohou být pro inovativní podniky důležitou pobídkou k přilákání a udržení potřebných talentů.

·Nedostatečná koordinace inovačních politik: Inovační politiky zůstávají mezi členskými státy a v rámci EU do značné míry nekoordinované, protože v současné době neexistuje žádný formální mechanismus, který by účinně koordinoval národní a unijní inovační politiky.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

V závislosti na tom, jak jsou stanoveny obecné a konkrétní cíle případného evropského inovačního aktu, lze uvažovat o několika právních základech. Patří mezi ně i) článek 114 SFEU o přijímání opatření k zajištění vytvoření a fungování vnitřního trhu, ii) čl. 173 odst. 3 SFEU na podporu opatření přijatých v členských státech k zajištění podmínek nezbytných pro konkurenceschopnost a inovační kapacitu Unie a k zajištění přizpůsobení průmyslu strukturálním změnám v důsledku rychlých inovačních cyklů, jakož i iii) čl. 182 odst. 5 SFEU o přijímání opatření nezbytných pro provádění Evropského výzkumného prostoru.

V závislosti na konečném rozsahu této iniciativy lze zvážit i další právní základy.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Cílem evropského inovačního aktu je řešit problémy, s nimiž se potýkají různí aktéři inovačního ekosystému a které souvisejí mimo jiné s přístupem k financím, talentům nebo infrastruktuře a trhům. Evropský inovační akt bude rovněž řešit překážky a nedostatky, které Evropu brzdí v obnově průmyslové konkurenceschopnosti a uvolnění růstu. Mnohé z těchto problémů přímo či nepřímo vyplývají z roztříštěnosti jednotného trhu EU, včetně roztříštěnosti související s pohybem kapitálu, pracovníků, ale i zboží a služeb. Kromě toho se některé z problémů, s nimiž se inovativní podniky potýkají, týkají nadměrné byrokracie způsobené předpisy na úrovni EU i členských států. Další problémy vyplývají z překážek, které snižují potenciál komercializace akademického výzkumu a inovativních řešení, jež jsou výsledkem spolupráce mezi průmyslem, akademickým a veřejným sektorem. Proto by opatření, která mohou být součástí evropského inovačního aktu, uvolnila plný potenciál jednotného trhu EU, aby umožnila růst inovativních podniků, pouze pokud by byla navržena na úrovni EU. Stejně tak zavedení účinných koordinačních mechanismů mezi EU a jejími členskými státy by bylo možné dosáhnout pouze prostřednictvím opatření na úrovni EU.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Cílem evropského inovačního aktu je podpořit a urychlit zavádění a šíření inovací a vytvořit rovné podmínky pro inovativní podniky, včetně malých a středních podniků, startupů a scaleupů, aby mohly růst v rámci jednotného trhu EU.

Pro dosažení těchto cílů se zvažují následující oblasti intervence:

·Zjednodušení stávajícího regulačního rámce a jeho větší vstřícnost vůči inovacím, aby se snížila administrativní a regulační zátěž inovativních podniků.

·Usnadnění přístupu k financování uvolněním potenciálu využití práv duševního vlastnictví jako zástavy při zajišťování financování inovativních podniků, čímž se doplní další opatření pro přístup k financování v rámci unie úspor a investic.

·Podpora přístupu inovativních podniků k fondům EU a vnitrostátním fondům.

·Podpora inovativních podniků při vývoji a testování jejich inovací jak v nejmodernějších výzkumných a technologických infrastrukturách, čímž se doplní opatření v aktu o Evropském výzkumném prostoru, tak v tržních podmínkách, například prostřednictvím regulačních pískovišť, je důležitým krokem k bezpečnému uvedení inovativních výrobků na trh.

·Usnadnění zavádění a šíření inovací na trhu, mimo jiné větší vstřícností veřejných a soukromých zakázek vůči inovacím, čímž se doplní opatření plánovaná v rámci revize směrnic EU o zadávání veřejných zakázek.

·Inovativním podnikům se umožní lépe přilákat a udržet si talenty, mimo jiné prostřednictvím atraktivních systémů zaměstnaneckého vlastnictví, čímž se doplní 28. režim pro podniky a unie dovedností.

·Zlepšení komercializace výsledků akademického výzkumu a inovací financovaných z veřejných prostředků posílením využívání práv duševního vlastnictví, normalizace a certifikace, čímž se doplní opatření v rámci aktu o Evropském výzkumném prostoru a strategie pro jednotný trh.

·Vytvoření rámce usnadňujícího koordinaci inovačních politik mezi členskými státy, jakož i mezi členskými státy a EU.

Evropský inovační akt by měl vytvořit soubor horizontálních rámcových podmínek, které by napomáhaly uvádění inovací na trh ve všech odvětvích, namísto zavádění odvětvových inovačních iniciativ.

V rámci posouzení dopadů Komise zváží řadu možných politických opatření k dosažení výše uvedených cílů.

Nelegislativní opatření by mohla mít podobu různých podpůrných mechanismů, jako je pomoc, poradenské dokumenty a doporučení členským státům. Zváží se také právně závazná opatření. Mohly by například zahrnovat stanovení společné definice startupů, scaleupů a inovativních podniků na úrovni EU, aby bylo snazší přizpůsobit regulační opatření těmto typům společností. Kromě toho by tato opatření mohla zahrnovat také stanovení základních právních zásad v rámci práva EU týkajících se komercializace duševního vlastnictví, které je výsledkem výzkumu a inovací financovaných z veřejných prostředků, stanovení základních společných právních zásad týkajících se regulačních pískovišť, zavedení právních ustanovení, která odstraní překážky bránící přístupu inovativních podniků k veřejným a soukromým zakázkám, a další opatření.

Posouzení dopadů posoudí očekávané náklady a pozitivní účinky opatření ve srovnání s výchozí situací, kdy by se zachoval stávající stav. Politická opatření budou sdružena do politických možností. Politická opatření a možnosti budou dále upřesňovány a v průběhu posouzení dopadů a na základě důkazů, včetně konzultací se zúčastněnými stranami, mohou být stanovena další opatření. V závislosti na opatřeních v upřednostňované variantě, která vyplyne z posouzení dopadů, by opatření na úrovni EU mohla mít podobu legislativních a nelegislativních opatření.

C. Pravděpodobné dopady

Tato iniciativa pravděpodobně zlepší podmínky pro působení inovativních podniků v Evropě, čímž zajistí jejich rychlejší hospodářský růst v rámci jednotného trhu a zároveň vytvoří pracovní místa pro evropské občany. Očekává se, že tato iniciativa podpoří zakládání a růst inovativních podniků v Evropě a přispěje ke zlepšení evropského obchodního a průmyslového ekosystému jako celku. Inovace mají zásadní význam pro řešení stávajících společenských výzev a inovativní řešení jsou klíčovým faktorem ekologické a digitální transformace evropského hospodářství. Podporou inovací tato iniciativa pomůže odstranit inovační rozdíly mezi Evropou a jejími globálními konkurenty a zvýší konkurenceschopnost Evropy. Usnadněním zavádění inovativních řešení na jednotném trhu a posílením koordinace mezi členskými státy a Evropskou unií v oblasti inovační politiky bude mít iniciativa pozitivní dopad na šíření inovativních výrobků a řešení v EU. Kromě toho se podpoří příležitosti pro rozvoj inovativních podniků v EU a zabrání se jejich přesunu do jiných částí světa, čímž se posílí technologická a průmyslová základna EU. To přispívá k technologické suverenitě a strategické autonomii EU, a tím i k blahobytu společnosti EU.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

V rámci přípravy této iniciativy bude provedeno posouzení dopadů, které bude rovněž podkladem pro návrh Komise. Posouzení dopadů bude provedeno v druhé polovině roku 2025.

Konzultační strategie

Komise povede co nejširší konzultace s cílem shromáždit zásadní vstupní informace a zajistit, aby byly při navrhování této iniciativy zohledněny názory představující obecný veřejný zájem EU. Pro tuto iniciativu jsou plánovány cílené konzultace se zúčastněnými stranami a veřejná konzultace.

Veřejná konzultace spolu s touto výzvou k předložení faktických podkladů dává zúčastněným stranám příležitost podělit se o své názory a předložit příslušné důkazy. Konzultace potrvá 12 týdnů a je k dispozici na portálu „Podělte se o svůj názor“ ve všech úředních jazycích EU.

V rámci posouzení dopadů se uskuteční cílené konzultace, které se zaměří na i) orgány členských států a regionální orgány, ii) zástupce průmyslu, iii) zástupce inovativních malých a středních podniků, iv) zástupce komunity startupů, v) zástupce vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, včetně univerzitních inkubátorů a podnikatelských akcelerátorů, a vi) zástupce finančního sektoru a odvětví regulace, normalizace, certifikace a zadávání veřejných zakázek. Cílené konzultace budou využity ke shromáždění názorů a důkazů o očekávaném dopadu možných opatření.

Posouzení dopadů bude rovněž vycházet z výsledků konzultací se zúčastněnými stranami, které Komise provedla v souvislosti se Strategií EU pro startupy a scaleupy.

Konzultace bude propagována na internetových stránkách GŘ pro výzkum a technologický rozvoj, věcná souhrnná zpráva o veřejné konzultaci bude zveřejněna na konzultační stránce osm týdnů po ukončení veřejné konzultace a spolu se zprávou o posouzení dopadů bude vypracována souhrnná zpráva, která bude obsahovat shrnutí všech konzultačních činností.

Proč se konzultace koná?

Konzultace v rámci výzvy k předkládání důkazů poskytne zúčastněným stranám příležitost podělit se o své názory, zejména na možná opatření a na to, jak může iniciativa pomoci usnadnit zakládání a růst inovativních podniků v Evropské unii a posílit šíření inovací na jednotném trhu EU.

Cílová skupina

Konzultace je určena jednotlivcům a společnostem, zástupcům průmyslu, zástupcům malých a středních podniků, zástupcům komunity startupů, členům akademické obce a výzkumných institucí, zástupcům finančního sektoru, veřejným orgánům, včetně veřejných zadavatelů, zástupcům výzkumné a technologické infrastruktury a dalším zúčastněným stranám.