1.

prohlásil, že Island nesplnil své povinnosti podle článku 7 Dohody o EHP tím, že neučinil akt uvedený v bodě 29as přílohy IX Dohody o EHP (prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1406 ze dne 2. října 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány, orgánem ESMA, Komisí a dalšími subjekty podle čl. 24 odst. 2 a článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu) ve znění protokolu 1 k Dohodě o EHP součástí svého vnitřního právního řádu, a

2.

uložil Islandu uhradit náklady tohoto řízení.

—

Touto žádostí se Kontrolní úřad ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“) domáhá, aby Soudní dvůr určil, že Island nepřijal opatření nezbytná k tomu, aby učinil akt uvedený v bodě 29as přílohy IX Dohody o EHP ve znění protokolu 1 k uvedené dohodě součástí svého vnitřního právního řádu, jak vyžaduje článek 7 Dohody o EHP.

—

Island na výzvu Kontrolního úřadu ze dne 21. listopadu 2023 neodpověděl.

—

Kontrolní úřad vydal dne 10. července 2024 odůvodněné stanovisko, ve kterém Islandu poskytl dva měsíce na to, aby nejpozději do 10. září 2024 přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s odůvodněným stanoviskem.

—

Kontrolní úřad neobdržel od Islandu ve lhůtě stanovené v odůvodněném stanovisku žádnou odpověď.

—

Vzhledem k tomu, že Island nevyhověl odůvodněnému stanovisku ve lhůtě v něm stanovené, rozhodl se Kontrolní úřad předložit věc Soudnímu dvoru podle článku 31 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

—

Kontrolní úřad konstatuje, že v době podání této žádosti Island Kontrolní úřad neinformoval o žádných opatřeních, která přijal s cílem učinit akt součástí svého vnitřního právního řádu. Kontrolní úřad navíc neměl k dispozici žádné další informace, které by naznačovaly, že se akt stal součástí islandského vnitřního právního řádu.