26.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 55/9

(1)

Z důvodu právní jistoty oznámily islandské orgány Kontrolnímu úřadu dne 2. září 2011 (dokument č. 607650) změny zákona č. 50/1988 o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), jež mají dopad na provozování datových center na Islandu. V době oznámení Kontrolnímu úřadu již změny vstoupily v platnost.

(2)

Dopisem ze dne 21. prosince 2011 (dokument č. 610293) Kontrolní úřad Islandu sdělil, že se s ohledem na oznámené změny zákona o DPH rozhodl vydat příkaz k pozastavení podpory podle článku 11 části II protokolu 3, a islandské orgány vyzval, aby se k tomu vyjádřily. Islandské orgány poté předložily své připomínky a poznámky (dokumenty č. 622893, 632551 a 638241).

(3)

Dopisem ze dne 16. července 2012 (dokument č. 640476) si Kontrolní úřad vyžádal doplňkové informace o změnách DPH a jejich uplatňování. Na žádost Kontrolního úřadu odpověděly islandské orgány dopisem ze dne 11. září 2012 (dokument č. 646375). Dne 5. prosince 2012 zaslaly islandské orgány dopis, v němž shrnuly svůj postoj ohledně předpisů o DPH, které se vztahují na služby datových center a na dovoz serverů (dokument č. 655502) (2).

(4)

Rozhodnutím č. 3/13/COL ze dne 16. ledna 2013 zahájil Kontrolní úřad oficiální vyšetřovací řízení týkající se některých změn zákona č. 50/1988 o dani z přidané hodnoty, které se použijí na zákazníky islandských datových center (dále jen „rozhodnutí č. 3/13/COL“ nebo „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(5)

Dopisem ze dne 24. ledna 2013 (dokument č. 660815) oznámily islandské orgány Kontrolnímu úřadu předem navrhované změny islandského zákona o DPH. Cílem změn bylo zrušení ustanovení, o nichž se v rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení předběžně usuzovalo, že představují neslučitelnou podporu. Dopisem ze dne 7. února 2013 (dokument č. 661383) Kontrolní úřad islandské orgány informoval o svém předběžném hodnocení, že předem oznámená opatření nepředstavují státní podporu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(6)

Dne 18. dubna 2013 bylo rozhodnutí č. 3/13/COL zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP. Pro podání připomínek k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení byla zúčastněným stranám poskytnuta lhůta v délce jednoho měsíce. Kontrolní úřad obdržel připomínky od jedné zúčastněné strany, norského odvětví IKT (IKT Norge AS), a to e-mailem ze dne 27. května 2013 (dokument č. 678429) a dopisem ze dne 15. srpna 2013 (dokument č. 680377).

(7)

Dopisem ze dne 15. srpna 2013 (dokument č. 680433) poskytly islandské orgány informace a vysvětlení, jež Kontrolní úřad požadoval v rozhodnutí č. 3/13/COL, a Kontrolnímu úřadu oficiálně oznámily opatření, která byla přijata za účelem zrušení ustanovení zákona o DPH, jež se předběžně pokládala za neslučitelnou státní podporu.

(8)

V rozhodnutí č. 3/13/COL posoudil Kontrolní úřad některé změny islandského zákona o DPH, jež mají dopad na provozování datových center na Islandu. Tyto změny přijal islandský parlament v podobě zákona č. 163/2010 ze dne 18. prosince 2010 (dále jen „zákon č. 163/2010“) a v platnost vstoupily dne 1. května 2011. Vstupem zákona č. 163/2010 v platnost byly provedeny tyto změny zákona o DPH:

(9)

Rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení se nevztahovalo na první opatření a na druhé opatření v případě, týká-li se smíšených služeb, které představují doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám. V této souvislosti pojem „doplňkové“ odkazuje na služby, které jsou neoddělitelné od elektronicky poskytovaných služeb a jsou s nimi vnitřně provázané, tj. nelze je fakturovat zvlášť a jsou nezbytné pro poskytování elektronických služeb. To znamená, že za doplňkové služby nelze považovat služby, které jsou fakturovány zvlášť a které mohou být poskytovány samostatně, například služby v oblasti oprav, uchovávání údajů, údržby a poradenství. V následujícím textu jsou opatření, na něž se rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení nevztahuje, uvedena kvůli objasnění souvislostí.

(10)

Podle § 1 zákona o DPH se „ze všech vnitrozemských plnění ve všech fázích a rovněž z dovozu zboží a služeb, jak je stanoveno v tomto zákoně, odvádí do státní pokladny daň z přidané hodnoty“. V § 2 zákona o DPH je upřesněno, že se „daňová povinnost vztahuje na veškeré zboží […] a služby“. V souladu s § 3 jsou osobami povinnými k dani „osoby, které na profesionálním či nezávislém základě prodávají nebo distribuují zboží nebo cenné předměty nebo které vykonávají zdanitelnou práci či poskytují zdanitelné služby“.

(11)

V § 11 je stanoveno: „Zdanitelný obrat subjektu zaregistrovaného k DPH zahrnuje veškerý prodej a distribuci zboží a cenných předmětů za úplatu a rovněž prodanou práci a služby.“ Podle § 12 zákona o DPH se do zdanitelného obratu nezapočítávají plnění, jejichž součást tvoří určité zboží a služby.

(12)

Základem pro výpočet daně z přidané hodnoty v případě dovozu zboží je celní hodnota zdanitelného zboží, která je stanovena v souladu s ustanoveními celního zákona č. 88/2005 v platném znění. V § 36 zákona o DPH jsou stanovena určitá osvobození dovozu od DPH, pokud jde například o zboží osvobozené od cla; zboží osvobozené na základě mezinárodních dohod; některá letadla a plavidla; umělecká díla; písemné materiály, které jsou zasílány bezúplatně vědeckým institucím, knihovnám a veřejným institucím a nejsou určeny pro obchodní účely, a dovoz zboží (kromě alkoholických a tabákových výrobků) do určité hodnoty.

(13)

V současnosti činí platná sazba DPH na Islandu 25,5 %, s výjimkou určitého zboží a služeb, které jsou uvedeny v § 14 odst. 2 zákona o DPH a na něž se vztahuje snížená 7 % sazba.

(14)

Z důvodu právní jistoty oznámily islandské orgány změny zákona o DPH ve formě tří různých opatření, která byla zavedena ustanoveními §§ 4 a 12 zákona č. 163/2010: 1. daní z přidané hodnoty nejsou zdaňována plnění, jejichž součástí jsou služby poskytované elektronicky nerezidentům; 2. daní z přidané hodnoty nejsou zdaňována plnění, jejichž součástí jsou smíšené služby, které datová centra na Islandu poskytují nerezidentům, a 3. od daně z přidané hodnoty je osvobozen dovoz serverů a podobných zařízení, jejž realizují nerezidenti pro účely použití v datových centrech na Islandu (3).

(15)

V § 12 odst. 1 zákona o DPH je stanoveno:

„Zdanitelný obrat nezahrnuje:

(16)

Původní seznam služeb spadajících do oblasti působnosti § 12 odst. 1 bodu 10 zákona o DPH byl pozměněn s cílem vyjmout ze zdanitelného obratu (4):

(17)

V důsledku těchto změn mohou zákazníci–nerezidenti datových center pořizovat na Islandu elektronicky poskytované služby, aniž by platili islandskou DPH (7).

(18)

Zákon č. 163/2010 pozměnil rovněž § 12 odst. 1 bod 10 zákona o DPH a vyloučil ze zdanitelného obratu smíšené služby, které datová centra poskytují zákazníkům usazeným v zahraničí. Tyto služby se považují za použité v zahraničí, a nepodléhají proto islandské DPH.

(19)

Islandské orgány rovněž objasnily, že smíšené služby jsou vnitřně provázané s elektronicky poskytovanými službami datových center a jsou od nich neoddělitelné, nespadají však do tohoto pojmu. Jako příklad uvedly islandské orgány hosting, kontrolu a chlazení serverů. Na rozdíl od pojmu „elektronicky poskytované služby“ však v použitelných právních a správních předpisech ani pokynech neexistuje jednoznačná definice pojmu „smíšené služby“ použitého v § 12 odst. 1 bodu 10 zákona o DPH.

(20)

V novém § 42 A zákona o DPH je uvedeno:

„dovoz serverů a podobných zařízení je osvobozen od DPH pod podmínkou, že jejich vlastníci jsou rezidenty jiného členského státu EHP, ESVO nebo Faerských ostrovů a nemají na Islandu stálou provozovnu ve smyslu § 3 bodu 4 zákona č. 90/2003 o daních z příjmů. Podobným zařízením se rozumí zařízení, které je nedílnou součástí funkčnosti serverů a které může používat pouze skutečný vlastník serveru.“

Bylo objasněno, že toto ustanovení bude po uplynutí dvou let od jeho vstupu v platnost předmětem revize.

(21)

Podle tohoto ustanovení jsou nerezidenti–vlastníci serverů osvobozeni při dovozu serverů a podobných zařízení na Island od DPH, jsou-li kumulativně splněny tyto dodatečné požadavky (8):

(22)

Islandské orgány objasnily, že „podobnými zařízeními“, která jsou nezbytná pro fungování serveru, mohou být mimo jiné počítače, kabely a jiná elektronická zařízení. Podle pokynů, které Ministerstvo financí vydalo dne 29. června 2011 Ředitelství cel (dále jen „pokyny“), jsou servery zařazeny do čísla celního sazebníku 8471 a podobná zařízení do čísla celního sazebníku 8517.

(23)

Islandské orgány objasnily, že vlastníky serverů mohou být velké počítačové společnosti, které servery samy vyrábějí, a menší společnosti, které se rozhodnou umístit na Islandu své servery pořízené v zahraničí. Osvobození se proto vztahovalo na různé situace. Islandské orgány rovněž objasnily, že se pravděpodobně bude mít za to, že místem podnikání (tzv. „stálou provozovnou“ podle terminologie zákona č. 90/2003 o daních z příjmů) zákazníka datového centra se zařízeními, jako jsou kanceláře, strojní zařízení nebo vybavení, nacházejícími se na islandském území je Island (9). Podle názoru islandských orgánů však „stálou provozovnu“ představuje pouze činnost velkých společností, která tudíž na Islandu podléhá DPH a dani z příjmu (10).

(24)

Podle islandských orgánů je cílem změn zajistit, aby datová centra na Islandu měla z hlediska režimu DPH srovnatelné podnikatelské prostředí jako jejich konkurenti, kteří působí v EU. Záměrem bylo rovněž zvýšit konkurenceschopnost islandských datových center a v jejich zájmu podporovat nové využití zdrojů energie, jimiž Island disponuje. Podle islandských orgánů je osvobození dovozu serverů od DPH vlastní islandskému systému DPH, jelikož podle § 36 odst. 1 zákona o DPH lze stanovené dovážené zboží osvobodit od DPH. Islandské orgány rovněž uvedly, že většina srovnatelných systémů DPH (ne-li všechny) obsahuje výjimky, které jsou založeny na hospodářských skutečnostech a úvahách a jsou v souladu s povahou a obecnou strukturou daňového systému.

(25)

Kontrolní úřad určil tři skupiny potenciálních příjemců podpory v rámci oznámených opatření:

(26)

Změny zákona o DPH vstoupily v platnost dne 1. května 2011. Islandské orgány neposkytly žádné údaje o době platnosti těchto výjimek. Ustanovení § 42 A však budou po uplynutí dvou let ode dne vstupu v platnost, tj. v květnu 2013, předmětem revize.

(27)

V rozhodnutí č. 3/13/COL Kontrolní úřad předběžně posoudil, zda výše uvedené změny islandského zákona o DPH představují státní podporu, a je-li tomu tak, zda je tato podpora slučitelná s ustanoveními o státních podporách, která jsou obsažena v Dohodě o EHP.

(28)

Kontrolní úřad dospěl k závěru, že první opatření, tj. nezdanění služeb, které jsou poskytovány z Islandu elektronicky zákazníkům–nerezidentům povinným k dani, daní z přidané hodnoty, je v souladu s obecnou zásadou daňové neutrality v islandském systému DPH a v celém EHP. Opatření proto nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP (11). Totéž platí pro smíšené služby, pokud je lze považovat za doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám.

(29)

Podle předběžného názoru Kontrolního úřadu však další dvě opatření zahrnovala státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. V rozhodnutí č. 3/13/COL byly uvedeny tyto aspekty:

(30)

Kontrolní úřad dospěl k předběžnému závěru, že se na dotyčnou podporu nevztahují výjimky stanovené čl. 61 odst. 2 nebo 3 Dohody o EHP. Na základě svého předběžného posouzení měl proto Kontrolní úřad pochybnosti o tom, zda lze osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a nezdanění plnění, jejichž součástí jsou smíšené služby poskytované zákazníkům–nerezidentům islandských datových center, daní z přidané hodnoty považovat za slučitelné podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(31)

Krátce po přijetí rozhodnutí č. 3/13/COL islandské orgány Kontrolnímu úřadu sdělily, že hodlají předložit návrh zákona za účelem zrušení ustanovení, o nichž se předběžně usuzovalo, že představují neslučitelnou státní podporu. Návrh zákona parlament schválil dne 13. března 2013, a to s okamžitou účinností; viz zákon č. 24/2013. Nový zákon obsahoval celkovou změnu ustanovení § 43 odst. 3 zákona o DPH, jež dovoz zboží zahraničními společnostmi připojovala k pravidlům týkajícím se vrácení DPH zahraničním společnostem. Podle islandských orgánů je tato změna v souladu s obecným cílem zákona o DPH, kterým je to, že by konečnou daň měl hradit konečný uživatel dotyčného zboží nebo služby.

(32)

Podle informací Ředitelství cel týkajících se počtu dovozů, na něž se vztahuje osvobození dovozu serverů od DPH podle § 42 A zákona č. 50/1988, se vyskytl pouze jeden případ, na nějž se vztahovala tato výjimka. Celková výše DPH v tomto případě činila 990 445 ISK. Ředitelství cel také potvrdilo, že podle výše uvedeného ustanovení nebyla udělena žádná další výjimka (12).

(33)

Islandské orgány poskytly rovněž informace Finančního ředitelství, které se týkaly možného prodeje „smíšených služeb“nepředstavujících doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám podle § 12 odst. 1 bodu 10 zákona č. 163/2010 ze strany datových center. Níže uvedená tabulka ukazuje, že zdanitelný obrat DPH u zaregistrovaných datových center na Islandu, tj. subjektů zaregistrovaných islandským statistickým úřadem jako „atvinnugrein 63.11.0 Gagnavinnsla, hýsing og tengd starfsemi“ (zpracování údajů, hosting a související činnosti), v období od 1. května 2011 do 30. června 2013 činil (13):

(34)

Podle islandských orgánů představuje většinu obratů DPH s nulovou sazbou s největší pravděpodobností běžný vývoz. Údaje uvedené v tabulce však konkrétně neudávají, jaká část obratu DPH může souviset se „smíšenými službami“.

(35)

Islandské orgány zdůraznily, že možné prvky podpory nejsou (jak se zdá) významné. Podle islandských orgánů využil pouze jeden podnik ustanovení o osvobození dovozu serverů od DPH, které bylo obsaženo v nyní zrušeném § 42 A zákona o DPH. Islandské orgány připustily, že nelze vyloučit, že některé podniky využily ustanovení nyní zrušené části § 12 odst. 1 bodu 10 týkajícího se smíšených služeb. Podle názoru islandských orgánů však nemá smysl přijmout další opatření s cílem potvrdit možné prvky podpory na základě zrušených ustanovení § 12 a části § 4 písm. b) vztahujících se na smíšené služby, jež byla obsažena v zákoně č. 163/2010, a to kvůli zanedbatelným částkám, jak ukazuje výše uvedená tabulka.

(36)

Kontrolní úřad obdržel připomínky od jedné zúčastněné třetí strany, společnosti IKT Norge AS. Společnost IKT Norge jménem norského odvětví IKT uvedla, že závěr o hospodářské výhodě poskytnuté nerezidentským podnikům v porovnání s podniky, které mají sídlo na Islandu, s ohledem na osvobození dovozu serverů nebyl správný. Podle společnosti IKT Norge neexistuje žádná výhoda ani v souvislosti s nezdaněním služeb datových center daní z přidané hodnoty v případě zákazníků, kteří vykonávají zdanitelné činnosti. Co se týká zákazníků, kteří zdanitelné činnosti nevykonávají, společnost IKT Norge se domnívala, že změna islandského zákona může představovat hospodářskou výhodu pro zákazníky, kteří nemají na Islandu bydliště nebo sídlo.

(37)

Podle společnosti IKT Norge zajistila změna právního předpisu rovné zacházení s rezidentskými i nerezidentskými podniky a zavedení takovéto výjimky je účinnější a vhodnější než režim vracení daně.

(38)

Podmínka, že výjimku mohou uplatňovat pouze subjekty, které vykonávají činnosti, s ohledem na něž by na Islandu měly nárok na odpočet daně, pokud by měly na Islandu své sídlo, podle společnosti IKT Norge zajišťuje, že nerezidentské podniky nedosáhnou v porovnání se stejným typem podniků, které mají na Islandu své sídlo, žádných úspor. Podle společnosti IKT Norge nelze proto mít za to, že změna poskytuje hospodářské výhody kterémukoli z údajných příjemců.

(39)

Co se týká nezdanění plnění, jehož součástí jsou smíšené služby poskytované zákazníkům datových center, daní z přidané hodnoty, společnost IKT Norge souhlasí s islandskými orgány v tom, že je obtížné služby datového centra oddělit a zdanit je zvlášť. Podle společnosti IKT Norge by v zájmu dosažení stejných rámcových podmínek pro datová centra ve všech zemích bylo nejvhodnější vymezit veškeré služby datového centra jako vývoz se související povinností pořizovatele služeb odvést DPH z celé částky účtované datovým centrem.

(40)

Podle společnosti IKT Norge je třeba blíže zkoumat, jak se s pořizovatelem služeb zachází v členských státech EU. Jsou-li obecná pravidla taková, že v zemi každého zákazníka podléhá dani celá platba islandskému datovému centru, nemá společnost IKT Norge za to, že by změna islandského zákona poskytovala této skupině hospodářskou výhodu. V tomto případě bude naopak nezdanění daní z přidané hodnoty podmínkou toho, aby se u těchto zákazníků zamezilo dvojímu zdanění.

(41)

V čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP se uvádí:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(42)

To znamená, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, jsou-li kumulativně splněny tyto podmínky: opatření i) je poskytnuto státem nebo ze státních prostředků; ii) poskytuje příjemci hospodářskou výhodu; iii) tato výhoda je selektivní; i) může ovlivnit obchod mezi smluvními stranami a narušit hospodářskou soutěž (14).

(43)

V následujících oddílech budou změny islandského zákona o DPH, o nichž se v rozhodnutí č. 3/13/COL předběžně usuzovalo, že představují neslučitelnou státní podporu, tj. i) osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a ii) nezdanění plnění, jejichž součástí jsou smíšené služby poskytované zákazníkům-nerezidentům islandských datových center, daní z přidané hodnoty, pokud tyto služby nepředstavují doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám, a s ohledem na něž je proto třeba mít za to, že místem poskytnutí je Island, posouzeny s ohledem na tato kritéria.

(44)

Opatření musí být provedeno státem nebo ze státních prostředků. Přiznání osvobození od daně znamená ztrátu daňových příjmů, která se rovná poskytnutí státních prostředků (15). Opatření, která byla zavedena vstupem zákona č. 163/2010 v platnost, představují pro islandský stát ztrátu daňových prostředků ve formě neuplatnění DPH.

(45)

Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí zvýhodňovat určité podniky. Podniky jsou subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost, bez ohledu na jejich právní postavení a způsob jejich financování (16). Hospodářskou činnost představuje jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo služeb na trhu (17).

(46)

Opatření zvýhodňovala přímé příjemce tím, že je osvobodila od odvodů (neplacení DPH při nákupu služeb a dovozu serverů), jež jsou obvykle hrazeny z jejich rozpočtu.

(47)

Jak je uvedeno v rozhodnutí č. 3/13/COL, odvádění daní představuje provozní náklad, který vzniká v rámci běžné hospodářské činnosti podniku a který obvykle hradí samotný podnik. Osvobození od daně nebo nezdanění poskytuje způsobilým společnostem výhodu, jelikož jejich provozní náklady jsou v porovnání s ostatními podniky, které se nacházejí v podobné skutkové a právní situaci, nižší.

(48)

Co se týká služeb, o nichž se usuzuje, že jsou poskytovány na Islandu, v případě nepřiznání osvobození od daně by byla u pořizovatele těchto služeb vybírána DPH. Nejsou-li smíšené služby zdaňovány daní z přidané hodnoty, jsou uživatelé těchto služeb v zásadě hospodářsky zvýhodněni, neboť si předmětnou službu pořizují za nižší cenu.

(49)

Společnosti z jiných zemí EHP a Faerských ostrovů, které na Island dovážejí servery a podobná zařízení pro účely použití v islandských datových centrech, jsou hospodářsky zvýhodněny v podobě nižších nákladů na své počítačové vybavení dovážené na Island, neboť jsou osvobozeny od islandské DPH, jak bylo popsáno výše. V rámci běžné hospodářské činnosti by u tohoto zboží byla při jeho vstupu na islandské celní území vybírána DPH. Vlastníkům těchto serverů a podobného zařízení dováženého na Island byla proto v porovnání s ostatními dovozci zboží poskytnuta hospodářská výhoda.

(50)

Osvobození zákazníků datových center nacházejících se na Islandu od DPH snížilo jejich náklady. Pro tyto podniky bylo proto přitažlivější obchodovat s datovými centry na Islandu.

(51)

Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu článku 61 Dohody o EHP, musí být selektivní v tom, že zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“.

(52)

Při posuzování selektivity je třeba určit, zda v rámci daného právního režimu může vnitrostátní opatření zvýhodňovat určité podniky nebo určitá odvětví výroby vůči ostatním, které se nacházejí s ohledem na cíl sledovaný uvedeným režimem ve srovnatelné skutkové a právní situaci (18). Pojem státní podpora nezahrnuje opatření rozlišující mezi podniky, a tedy opatření a priori selektivní, pokud toto rozlišení vyplývá z povahy nebo uspořádání systému, do něhož tato opatření patří (19).

(53)

Níže Kontrolní úřad posoudí, zda změny představují selektivní opatření, a je-li tomu tak, zda zapadají do logiky a obecné povahy systému DPH na Islandu.

(54)

Nezdanění smíšených služeb daní z přidané hodnoty zvýhodnilo pouze určitou skupinu podniků, konkrétně zákazníky–nerezidenty datových center nacházejících se na Islandu.

(55)

Rovněž osvobození dovozu serverů, které mají být používány na Islandu zahraničními zákazníky, od DPH zvýhodnilo selektivní skupinu podniků. Toto osvobození se týkalo pouze zahraničních podniků, které dovážejí na Island vlastní servery pro účely použití v datových centrech nacházejících se na Islandu.

(56)

Skutečnost, že počet podniků, které mohou na základě opatření uplatňovat výjimku, je vysoký nebo že se opatření vztahuje na celé odvětví, nepostačuje k zpochybnění selektivní povahy tohoto opatření, a tudíž k vyloučení jeho klasifikace jakožto státní podpory (20). Skutečnost, že se dotyčné opatření zakládá na objektivních horizontálně uplatnitelných kritériích, nezpochybňuje jeho selektivitu, neboť pouze dokládá, že se sporné podpory začleňují do režimu podpor a že se nejedná o individuální podpory (21).

(57)

Kontrolní úřad se domnívá, že se všechny podniky, které na Islandu přijímají služby od podniků nacházejících se na Islandu nebo které dovážejí vlastní zboží pro účely použití na Islandu, nacházejí ve stejné právní a skutkové situaci jako určení příjemci podpory na základě oznámených změn DPH. Ostatní společnosti přijímající služby od islandských podniků nebo dovážející vlastní zboží, které je nezbytné pro vykonávání obchodních činností, podléhají obecně použitelným předpisům o DPH. Kontrolní úřad zastává názor, že není důvod vyvodit závěr, že se podniky, které jsou příjemci podpory, nacházejí v porovnání s ostatními podniky podléhajícími na Islandu DPH v jiné právní a skutkové situaci. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že oznámené změny jsou selektivní.

(58)

Specifické nebo selektivní daňové opatření může být nicméně odůvodněno logikou daňového systému (22). Opatření, jež mají pro podniky v určitém odvětví zavést úplnou nebo částečnou výjimku při hrazení poplatků vyplývajících z běžného uplatňování všeobecného systému, mohou představovat státní podporu, není-li tato výjimka odůvodněna povahou a logikou všeobecného daňového systému (23). Kontrolní úřad musí posoudit, zda odlišný režim pro podniky, pokud jde o výhody nebo zátěž zavedenou dotyčným daňovým opatřením, vyplývá z povahy nebo vnitřního uspořádání všeobecného systému, který se uplatňuje. Je-li toto rozlišování založeno na jiných cílech, než jsou cíle sledované všeobecným systémem, považuje se dotyčné opatření v zásadě za selektivní.

(59)

Podle ustálené judikatury je na státu ESVO, který mezi podniky zavedl odlišný režim, aby prokázal, že tento režim je odůvodněn povahou a vnitřním uspořádáním dotyčného systému (24). Kontrolní úřad musí poté posoudit, zda změna daňových pravidel splňuje cíle samotného daňového systému, nebo zda sleduje jiné cíle.

(60)

Podle informací, které poskytly islandské orgány, bylo cílem oznámených změn zajistit pro islandské odvětví datových center srovnatelné podmínky s datovými centry v EU. Nezdanění smíšených služeb daní z přidané hodnoty a osvobození dovozu serverů od DPH mělo na Island přilákat mobilní (a z hlediska daní citlivé) odvětví služeb, a to odvětví datových center.

(61)

Je důležité zmínit, že v daném případě je referenčním daňovým rámcem, na jehož základě je třeba posoudit, zda cíl sledovaný oznámenými změnami zapadá do obecné povahy a logiky systému, islandský systém DPH.

(62)

Jak je uvedeno v rozhodnutí č. 3/13/COL, v islandských právních a správních předpisech ani pokynech neexistuje jednoznačná definice smíšených služeb. Pojem „smíšené služby“ není jasně vymezen a nelze konstatovat, že jsou všechny smíšené služby, jež islandská datová centra zákazníkům–nerezidentům poskytují, skutečně používány a využívány v zahraničí. Jako příklad smíšených služeb uvedly islandské orgány hosting, kontrolu a chlazeníserverů. Zdá se však, že v pojmu smíšené služby jsou zahrnuty i jiné služby, které jsou na Islandu jednoznačně poskytovány, a měly by tudíž za normálních okolností podléhat DPH, jako jsou služby v oblasti údržby a uchovávání údajů.

(63)

Pokud jsou smíšené služby neoddělitelné od elektronicky poskytovaných služeb a jsou s nimi vnitřně provázané a jsou používány a využívány v zahraničí, vztahují se na ně stejné úvahy ohledně daňové neutrality jako v případě elektronicky poskytovaných služeb (25). Nezdanění těchto smíšených služeb, které jsou v tomto smyslu „doplňkovými“ službami ke službám poskytovaným islandskými datovými centry zákazníkům–nerezidentům elektronicky, daní z přidané hodnoty zapadá do povahy a logiky systému DPH.

(64)

Islandské orgány uvedly, že s ohledem na smíšené služby, které nelze považovat za služby používané a využívané v zahraničí, obsahuje většina srovnatelných systémů DPH určitá pravidla týkající se položek a služeb, které nejsou zahrnuty ve zdanitelném obratu, a jsou tudíž osvobozeny od DPH. Cílem změny proto bylo zajistit, aby datová centra na Islandu měla z hlediska režimu DPH srovnatelné podnikatelské prostředí jako jejich konkurenti, kteří působí v EU.

(65)

Kontrolní úřad má za to, že skutečnost, že ostatní systémy DPH přiznávají určité výjimky, neodůvodňuje sama o sobě nezdanění daní z přidané hodnoty na Islandu. I v případě, má-li opatření odstranit nevýhody, s nimiž se potýkají islandská datová centra, nemůže takovéto opatření v žádném případě být odůvodněno tím, že má napravit narušení hospodářské soutěže na trhu EHP pro služby datových center. Podle ustálené judikatury nemůže okolnost, že se jeden členský stát EHP snaží jednostrannými opatřeními přiblížit podmínky hospodářské soutěže v určitém hospodářském odvětví podmínkám, které převažují jinde v EHP, tato opatření zbavit povahy státní podpory (26). To, zda konkrétní výjimka zapadá do logiky systému, je proto třeba posoudit především s ohledem na referenční daňový systém, tj. islandský systém DPH (27).

(66)

Zvýhodnění výroby islandského zboží nebo zlepšení podmínek hospodářské soutěže pro islandské společnosti v porovnání s jejich konkurenty usazenými jinde v EHP nezapadá do obecné povahy a logiky islandského systému DPH. Islandský zákon o DPH ve skutečnosti neobsahuje žádná ustanovení, která mají zvýhodnit islandské služby nebo zboží v porovnání s konkurenčními zahraničními službami či zbožím. Cíl vnější politiky, jako je záměr zvýšit konkurenceschopnost islandských datových center a podporovat nové využití zdrojů energie, jimiž Island disponuje, který není vlastní referenčnímu systému, nelze využít k odůvodnění odchylek od systému (28).

(67)

Na základě výše uvedených skutečností se Kontrolní úřad domnívá, že nezdanění smíšených služeb, které jsou oddělitelné od elektronicky poskytovaných služeb a nejsou s nimi vnitřně provázané, nelze považovat za opatření zapadající do obecné povahy a logiky islandského systému DPH.

(68)

Ve vztahu k dovozu serverů islandské orgány uvedly, že § 36 odst. 1 zákona o DPH umožňuje osvobodit stanovené dovážené zboží od DPH, a tudíž osvobození dovozu určitého zboží od DPH je vlastní systému DPH. Islandské orgány mimoto tvrdily, že většina systémů DPH stanoví určité výjimky, které vycházejí z hospodářských skutečností a povahy a obecné struktury daňového systému v dané zemi.

(69)

Kontrolní úřad má za to, že výjimky stanovené v § 36 odst. 1 (umělecká díla dovážená autorem, zvláštní literární díla, vozidla záchranné služby, zboží osvobozené od cla atd.) jsou velmi omezené a nejsou nutně spojeny s výkonem hospodářské činnosti. Naopak společnosti, které budou mít prospěch z osvobození dovozu serverů od DPH, budou své servery dovážet v rámci svých hospodářských činností. Jak bylo uvedeno výše, hlavním pravidlem islandského zákona o DPH je to, že by hospodářské činnosti měly být zdaněny a že se do státní pokladny odvádí DPH ze všech vnitrozemských plnění ve všech fázích a rovněž z dovozu zboží a služeb (29). Islandské orgány neuvedly k odůvodnění změn žádné příklady podobných odvětvových výjimek obsažených v islandském zákoně o DPH.

(70)

Islandské orgány se dále dovolávaly zásady, podle níž je v případě, je-li zboží předáno pouze za účelem poskytnutí služby, aniž by došlo ke změně vlastnictví, převod tohoto zboží součástí poskytnutí služby, a pro účely DPH není tudíž zdaněn zvlášť. Islandské orgány však neobjasnily právní základ této zásady, ani neuvedly, proč bylo nutné přijmout ohledně osvobození dovozu serverů a podobných zařízení od DPH zvláštní ustanovení, jestliže se na tento dovoz vztahuje výše uvedená zásada.

(71)

Kontrolní úřad se nedomnívá, že osvobození dovozu serverů od DPH a nezdanění smíšených služeb daní z přidané hodnoty představuje úpravu obecného režimu s ohledem na povahu a celkovou strukturu islandského systému DPH. Zdá se naopak, že změny byly přijaty s hospodářským a politickým cílem (30) přilákat zahraniční podniky, aby pořizovaly služby datových center na Islandu, a tudíž zvýšit konkurenceschopnost islandských datových center (31). Tyto aspekty nejsou podle názoru Kontrolního úřadu součástí logiky a obecné povahy systému daní uložených spotřebitelům (32).

(72)

Islandské orgány tvrdí, že dotyčná opatření jsou míněna jako pokus přizpůsobit islandský systém DPH systémům DPH v členských státech EU v zájmu zajištění podobného konkurenčního prostředí pro domácí datová centra, jaké existuje v EU. V rozhodnutí č. 3/13/COL Kontrolní úřad islandské orgány vyzval, aby poskytly více podstatných informací, a to nejen k doložení svých tvrzení, že nové změny DPH přihlížejí k systémům DPH v členských státech EU, nýbrž rovněž (což je důležitější) k doložení toho, že změny zapadají do logiky islandského systému DPH. Islandské orgány však v tomto ohledu nepředložily žádné připomínky ani doplňkové informace.

(73)

Na základě výše uvedených skutečností se Kontrolní úřad domnívá, že osvobození dovozu serverů od DPH a nezdanění smíšených služeb daní z přidané hodnoty nezapadá do logiky a obecné povahy islandského systému DPH.

(74)

Aby se opatření považovalo za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být schopno narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

(75)

Podle ustálené judikatury postačuje samotná skutečnost, že opatření posiluje postavení určitého podniku vůči ostatním podnikům, které s ním soutěží při obchodování v rámci EHP, k tomu, aby bylo možno vyvodit závěr, že opatření pravděpodobně ovlivní obchod mezi smluvními stranami a naruší hospodářskou soutěž mezi podniky usazenými v jiných členských státech EHP (33).

(76)

Obě sporná opatření jsou zaměřena na subjekty usazené mimo Island, včetně v EHP. Tyto subjekty budou mít z opatření prospěch při pořizování služeb u islandských datových center. Islandská datová centra zase soutěží s poskytovateli podobných služeb v EHP. Opatření byla mimoto zavedena úmyslně s cílem přilákat zákazníky z EHP a ze třetích zemí, aby pořizovali služby datových center na Islandu. Jelikož těmito zákazníky jsou podniky, které soutěží s ostatními subjekty v příslušných odvětvích v rámci celého EHP, mohla opatření ovlivnit obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP a narušit hospodářskou soutěž v EHP.

(77)

S odkazem na výše uvedené aspekty vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že posuzovaná opatření, tj. osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a nezdanění plnění poskytovaných datovými centry daní z přidané hodnoty s výjimkou „doplňkových“ služeb k elektronicky poskytovaným službám, představuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Za výše uvedené situace je tudíž nutné uvážit, zda lze mít za to, že opatření jsou slučitelná s fungováním Dohody o EHP.

(78)

V čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 je stanoveno, že „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí.“

(79)

Islandské orgány Kontrolnímu úřadu dotyčná opatření podpory neoznámily s dostatečným předstihem před jejich zavedením ke dni 1. května 2011. Islandské orgány mimoto opatření provedly dříve, než Kontrolní úřad přijal konečné rozhodnutí. Kontrolní úřad proto vyvozuje závěr, že islandské orgány nedodržely své povinnosti v tomto ohledu stanovené v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Poskytnutí podpory je proto protiprávní.

(80)

Islandské orgány neuvedly, že by státní podporu obsaženou ve výše popsaných opatřeních týkajících se DPH bylo možno považovat za slučitelnou státní podporu.

(81)

Opatření podpory, na něž se vztahuje čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, nejsou obvykle slučitelná s fungováním Dohody o EHP, ledaže jsou způsobilá pro výjimku podle čl. 61 odst. 2 nebo 3 Dohody o EHP.

(82)

Výjimka stanovená v čl. 61 odst. 2 se na danou podporu nevztahuje, jelikož ta nemá dosáhnout některého z cílů uvedených v tomto ustanovení. V daném případě se nepoužije ani ustanovení čl. 61 odst. 3 písm. a) nebo b) Dohody o EHP. Kontrolnímu úřadu nebyly mimoto poskytnuty žádné informace, které by prokazovaly, že se příjemci podpory nacházejí v regionu, který může využít regionální podporu ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. V daném případě není použitelná ani výjimka stanovená v čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP.

(83)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a nezdanění plnění, jejichž součástí jsou smíšené služby poskytované zákazníkům–nerezidentům islandských datových center, pokud tyto služby nepředstavují doplňkové služby k elektronicky poskytovaným službám, daní z přidané hodnoty nelze odůvodnit na základě ustanovení o státních podporách, která jsou obsažena v Dohodě o EHP.

(84)

Příjemci podpory se mohou při napadení příkazu k vrácení poskytnuté protiprávní státní podpory dovolávat základních právních zásad týkajících se oprávněných očekávání a právní jistoty. Tyto zásady se však použijí pouze v mimořádných případech a podnik nemůže za normálních okolností legitimně očekávat, že je podpora zákonná, pokud nebyla poskytnuta v souladu s postupem pro oznamování podpory Kontrolnímu úřadu (nebo případně Evropské komisi) (34). Tuto zásadu znovu potvrdil Soudní dvůr: „V situaci, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, navíc nemůže být existence mimořádné okolnosti brána v úvahu ani s ohledem na zásadu právní jistoty, neboť Soudní dvůr již rozhodl, že dokud Komise nepřijala schvalující rozhodnutí …, nemá příjemce žádnou jistotu, pokud jde o legalitu podpory, takže se nelze dovolávat ani zásady ochrany legitimního očekávání ani zásady právní jistoty“ (35).

(85)

Judikatura Soudního dvora v zásadě uvádí, že se legitimního očekávání ohledně souladu podpory s právními předpisy lze dovolávat pouze tehdy, pokud tato podpora byla poskytnuta v souladu s postupem stanoveným v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 (36), přičemž připomíná, že s řádnou péčí postupující hospodářský subjekt by měl být obvykle schopen se ujistit, zda byl tento postup dodržen (37).

(86)

Soudní dvůr však rovněž uznal, že za mimořádných okolností se může příjemce podpory, která byla udělena protiprávně z toho důvodu, že nebyla oznámena, dovolávat legitimních očekávání, že podpora je v souladu s právními předpisy, aby zabránil jejímu vrácení (38). Soudní dvůr rozhodl, že se zásady ochrany legitimního očekávání může domáhat každý subjekt, u nějž orgán Společenství vyvolal podložené naděje (39). Kontrolní úřad nic takového neučinil a rozhodnutí Kontrolního úřadu, která nepovolují selektivní opatření daňové podpory, by měla ujasnit, že opatření v oblasti DPH, která zvýhodňují určité společnosti nebo skupiny společností, je nutno oznámit Kontrolnímu úřadu (40).

(87)

Na základě výše uvedených skutečností nesouhlasí Kontrolní úřad s tím, že by v daném případě bylo možno vzhledem k judikatuře soudu a rozsáhlé použitelnosti článku 61 (Dohody o EHP) a článku 107 (Smlouvy o fungování EU) uplatnit argumenty týkající se právní jistoty nebo oprávněných očekávání. Závěr, že opatření v oblasti DPH, která jsou předmětem šetření, mohou zahrnovat státní podporu, byl jednoznačně vždy předvídatelný.

(88)

Jelikož podpora byla poskytnuta, aniž byla oznámena Kontrolnímu úřadu, představuje protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru. Z článku 14 části II protokolu 3 vyplývá, že Kontrolní úřad rozhodne, že protiprávní podpora, která není slučitelná s pravidly státní podpory podle Dohody o EHP, musí být od příjemců získána zpět.

(89)

Kontrolní úřad je názoru, že vrácení podpory v daném případě nebrání žádné obecné zásady. Podle ustálené judikatury je totiž zrušení protiprávně poskytnuté podpory prostřednictvím jejího zpětného získání logickým důsledkem konstatování její protiprávnosti. Zpětné získání protiprávně poskytnuté státní podpory s cílem obnovení dřívějšího stavu není proto v zásadě považováno za nepřiměřené opatření vzhledem k cílům ustanovení Dohody EHP v oblasti státních podpor.

(90)

Vrácením podpory ztratí příjemci výhodu, kterou měli na trhu ve vztahu ke svým konkurentům, a obnoví se stav, který předcházel poskytnutí podpory (41). Z této funkce vrácení podpory rovněž vyplývá, že Kontrolní úřad zpravidla, vyjma výjimečných okolností, nepřekročí svou diskreční pravomoc, pokud po členském státu ESVO žádá, aby zajistil zpětné získání částek poskytnutých jako protiprávní podpory, jelikož pouze zajišťuje obnovení dřívějšího stavu (42). S ohledem na imperativní charakter kontroly státních podpor prováděné Kontrolním úřadem na základě protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru mohou podniky, které jsou příjemci podpory, v zásadě mít oprávněná očekávání, že byla zachována pravidla při poskytování podpory, pouze v případě, že tato podpora byla poskytnuta při dodržení postupu upraveného uvedeným protokolem (43). V tomto případě zjevně neexistují mimořádné okolnosti, jež by mohly vést k oprávněným očekáváním na straně příjemců podpory.

(91)

Zpětné získání částek neoprávněně poskytnuté státní podpory by mělo v souladu s čl. 14 odst. 2 v části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a články 9 a 11 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 zahrnovat složený úrok (44).

(92)

Islandské orgány dosud poskytly pouze omezené informace o výši podpory poskytnuté na základě změn zákona č. 163/2010. Neposkytly ani dostatečné informace o počtu a totožnosti potenciálních příjemců podpory na základě opatření. Islandské orgány se tímto vyzývají, aby poskytly podrobné a přesné informace o výši poskytnuté podpory a o příjemcích podpory.

(93)

Na základě výše uvedených úvah vyvozuje Kontrolní úřad závěr, že islandské orgány poskytly dotyčnou podporu protiprávně v rozporu s čl. 1 odst. 3 části 1 protokolu 3.

(94)

Státní podpora poskytnutá podle ustanovení zákona č. 163/2010, tj. osvobození dovozu serverů a podobných zařízení, jejž realizují zákazníci–nerezidenti pro účely použití v islandských datových centrech, od DPH a nezdanění smíšených služeb poskytovaných zákazníkům–nerezidentům islandských datových center, pokud tyto služby nejsou doplňkovými službami k elektronicky poskytovaným službám, daní z přidané hodnoty, není z výše uvedených důvodů slučitelná s fungováním Dohody o EHP a měla by být získána zpět, a to ode dne jejího poskytnutí,