1)

Brání pojem „přítomnost nebezpečných látek“ uvedený v čl. 3 bodě 12 směrnice 2012/18/EU (1) takové praxi, podle které je odhad množství nebezpečných látek přítomných v zařízení na zpracování odpadů ponechán na provozním postupu zavedeném provozovatelem (a případně převzatém z povolení podle článku 23 směrnice 2008/98/ES (2) nebo článku 4 směrnice 2010/75/EU (3)), který při klasifikaci odpadu jako směsi ve smyslu čl. 3 bodu 11 směrnice 2012/18/EU stanoví stálé monitorování množství nebezpečných látek přítomných v zařízení a zajišťuje, aby nebyly překročeny dolní a horní prahové hodnoty stanovené ve sloupci 2 a sloupci 3 přílohy 1 směrnice 2012/18/EU?

2)

Brání článek 7 směrnice 2012/18/EU, který stanoví, že provozovatel je povinen zaslat „příslušnému orgánu oznámení“ obsahující informace uvedené v čl. 7 odst. 1 této směrnice, vykládaný s ohledem na zásady hospodářské soutěže a svobody usazování, takovému pravidlu, jako je čl. 13 odst. 1, 2 a 5 legislativního nařízení č. 1255/2006, které stanoví, že sdělování informací musí být prováděno výhradně prostřednictvím „oznámení vypracovaného v souladu s formulářem uvedeným v příloze 5“ (odstavec 1), „podepsaného ve formě čestného prohlášení podle platné právní úpravy“ (odstavec 2), „zaslaného provozovatelem adresátům uvedeným v odstavci 1 v elektronické podobě s využitím telematických služeb a nástrojů zpřístupněných prostřednictvím soupisu závodů, které mohou způsobit závažné havárie, uvedeného v čl. 5 odst. 3“ nebo „výhradně digitálně podepsanou certifikovanou elektronickou poštou“ (odstavec 5), s vyloučením způsobu komunikace prováděné prostřednictvím „provozního postupu zavedeného provozovatelem“, který stanoví stálé monitorování množství nebezpečných látek přítomných v zařízení a zajišťuje, aby nebyly překročeny dolní a horní prahové hodnoty stanovené ve sloupci 2 a sloupci 3 přílohy 1 směrnice 2012/18/EU?