1.

Musí být pojem „požadavky“ nebo „žádost“ uvedený v čl. 57 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále jen „GDPR“) (1) vykládán v tom smyslu, že je jím třeba rozumět i „stížnosti“ podle čl. 77 odst. 1 GDPR?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Musí být čl. 57 odst. 4 GDPR vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby se jednalo o „nepřiměřené požadavky“, postačuje již pouhá skutečnost, že subjekt údajů během určitého časového období na dozorový úřad vznesl určitý počet požadavků (stížností podle čl. 77 odst. 1 GDPR), a to bez ohledu na to, zda jde o různé skutkové situace nebo zda se dané požadavky (stížnosti) týkají různých správců, nebo je kromě opakovanosti požadavků (stížností) zapotřebí i úmyslu subjektu údajů zneužít [právo]?

3.

Musí být čl. 57 odst. 4 GDPR vykládán v tom smyslu, že si dozorový úřad v případě, „zjevně nedůvodného“ nebo „nepřiměřeného“ požadavku (stížnosti) může svobodně zvolit, zda uloží přiměřený poplatek za jeho zpracování stanovený na základě svých administrativních nákladů, nebo se jím a priori odmítne zabývat; v případě záporné odpovědi, jaké okolnosti a jaká kritéria musí dozorový úřad zohlednit, zejména zda je dozorový úřad povinen přednostně uložit přiměřený poplatek jakožto mírnější opatření, a teprve v případě nemožnosti jeho vymožení je za účelem zamezení zjevně nedůvodným nebo nepřiměřeným požadavkům (stížnostem) oprávněn odmítnout jejich zpracování?