1)

Musí být článek 25 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV (1) vykládán v tom smyslu, že pokud justiční orgán vykonávající evropský zatýkací rozkaz hodlá pro účely uznání odsouzení použít čl. 4 [odst.] 6 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV (2), je povinen požádat o [postoupení] rozsudku a osvědčení vydaných podle rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV a získat souhlas státu odsouzení podle čl. 4 [odst.] 2 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV?

2)

Musí být čl. 4 [odst.] 6 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV ve spojení s článkem 25 a čl. 4 [odst.] 2 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV vykládán v tom smyslu, že odmítnutí výkonu evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu odnětí svobody a uznání odsouzení, bez skutečného výkonu prostřednictvím uvěznění odsouzené osoby v důsledku omilostnění a přerušení výkonu trestu v souladu s právem vykonávajícího státu a bez získání souhlasu státu odsouzení v rámci řízení o uznání, [mají za následek] ztrátu práva státu odsouzení přistoupit k výkonu trestu v souladu s čl. 22 [odst. 1] rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV?

3)

Musí být čl. 8 [odst.] 1 písm. c) rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV vykládán v tom smyslu, že rozsudek odsuzující osobu k trestu odnětí svobody, na jehož základě byl vydán evropský zatýkací rozkaz, jehož výkon byl odmítnut podle čl. 4 [odst.] 6 [uvedeného rámcového rozhodnutí], s uznáním rozsudku, ale bez jeho skutečného výkonu prostřednictvím uvěznění odsouzené osoby v důsledku omilostnění a přerušení výkonu trestu v souladu s právem vykonávajícího státu a bez získání souhlasu státu odsouzení v rámci řízení o uznání, ztrácí svou vykonatelnost?

4)

Musí být čl. 4 [odst.] 5 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV vykládán v tom smyslu, že rozsudek, kterým se odmítá výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu odnětí svobody a uznává odsouzení podle čl. 4 [odst.] 6 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, ale bez skutečného výkonu prostřednictvím uvěznění odsouzené osoby v důsledku omilostnění a přerušení výkonu trestu v souladu s právem vykonávajícího státu (členského státu EU) a bez získání souhlasu státu odsouzení v rámci řízení o uznání, představuje „odsouzení za stejný čin třetím státem“?

V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku:

5)

Musí být čl. 4 [odst.] 5 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV vykládán v tom smyslu, že rozsudek, kterým se odmítá výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného za účelem výkonu trestu odnětí svobody a uznává odsouzení podle čl. 4 [odst.] 6 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, s přerušením výkonu trestu v souladu s právem vykonávajícího státu, představuje „odsouzení, které je vykonáváno“, pokud dohled nad odsouzeným ještě nebyl zahájen?