EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62022CJ0587

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 7. prosince 2023.
Evropská komise v. Maďarsko.
Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice 91/271/EHS – Čištění městských odpadních vod – Článek 3 – Stokové soustavy – Individuální systémy – Článek 4 – Sekundární nebo jiné rovnocenné čištění – Článek 5 – Citlivé oblasti – Článek 15 – Monitorování vypouštění.
Věc C-587/22.

Court reports – general

ECLI identifier: ECLI:EU:C:2023:963

 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (sedmého senátu)

7. prosince 2023 ( *1 )

„Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice 91/271/EHS – Čištění městských odpadních vod – Článek 3 – Stokové soustavy – Individuální systémy – Článek 4 – Sekundární nebo jiné rovnocenné čištění – Článek 5 – Citlivé oblasti – Článek 15 – Monitorování vypouštění“

Ve věci C‑587/22,

jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti podaná na základě článku 258 SFEU dne 8. září 2022,

Evropská komise, zástupci: E. Sanfrutos Cano a A. Sipos, jako zmocněnci,

žalobkyně,

proti

Maďarsku, zástupci: Zs. Biró-Tóth a M. Z. Fehér, jako zmocněnci,

žalovanému,

SOUDNÍ DVŮR (sedmý senát),

ve složení: F. Biltgen, předseda senátu, J. Passer (zpravodaj) a M. L. Arastey Sahún, soudci,

generální advokát: N. Emiliou,

za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1

Evropská komise se svou žalobou domáhá toho, aby Soudní dvůr určil, že:

Maďarsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby aglomerace Békés, Dabas, Dunavarsány, Hódmezővásárhely, Keszthely, Kéthely, Kiskunhalas, Köröm, Marcali, Mezőtúr, Nagykőrös, Pilisvörösvár, Soltvadkert, Szécsény, Szentendre, Szentes, Szigetszentmiklós, Tököl, Tolna, Veresegyház, Zalaegerszeg a Zalakaros (Maďarsko) byly vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod a přípojkami do těchto soustav, nebo aby individuální systémy pro odvádění městských odpadních vod nebo jiné vyhovující systémy zajišťovaly stejnou úroveň ochrany životního prostředí jako stokové soustavy nebo čistírny a aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 3, 4 a 10 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. 1991, L 135, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26);

Maďarsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby městské odpadní vody z aglomerací Keszthely, Kéthely, Marcali, Zalaegerszeg a Zalakaros byly podrobeny čištění podle přísnějších požadavků, než vyžaduje sekundární čištění, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 5 a 10 směrnice 91/271, a

Maďarsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k zajištění monitorování vypouštění z čistíren městských odpadních vod v aglomeracích Békés, Dabas, Dunavarsány, Hódmezővásárhely, Keszthely, Kéthely, Kiskunhalas, Köröm, Marcali, Mezőtúr, Nagykőrös, Pilisvörösvár, Soltvadkert, Szécsény, Szentendre, Szentes, Szigetszentmiklós, Tököl, Tolna, Veresegyház, Zalaegerszeg a Zalakaros, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 15 směrnice 91/271.

Právní rámec

Směrnice 91/271

2

Článek 3 odst. 1 směrnice 91/271 stanoví:

„Členské státy zajistí, aby byly všechny aglomerace vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod, a to nejpozději do:

31. prosince 2000 u aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 15000 PE,

a

31. prosince 2005 u aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 2000 až 15000 PE.

Členské státy zajistí, aby aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším než 10000 PE, jejichž městské odpadní vody jsou vypouštěny do recipientů považovaných podle článku 5 za ‚citlivé oblasti‘, byly vybaveny stokovými soustavami nejpozději do 31. prosince 1998.

Pokud není vybudování stokové soustavy vhodné buď proto, že by nepřineslo životnímu prostředí žádný užitek, nebo proto, že by si vyžádalo příliš vysoké finanční náklady, použijí se individuální nebo jiné vyhovující systémy, které zajistí stejnou úroveň ochrany životního prostředí.“

3

Články 4 až 7 směrnice 91/271 stanoví řadu požadavků pro čištění městských odpadních vod.

4

Článek 4 odst. 1 této směrnice zní:

„Členské státy zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu čištění nebo jinému rovnocennému čištění, a to nejpozději do:

31. prosince 2000 u všech vypouštění z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 15000 PE,

31. prosince 2005 u všech vypouštění z aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 10000 až 15000 PE,

31. prosince 2005 u všech vypouštění do sladkých vod a do ústí řek z aglomerací s populačním ekvivalentem v rozmezí 2000 až 10000 PE.“

5

Článek 5 uvedené směrnice stanoví:

„1.   Pro účely odstavce 2 vymezí členské státy do 31. prosince 1993 citlivé oblasti podle kritérií uvedených v příloze II.

2.   Členské státy zajistí, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním do citlivých oblastí čištěny podle přísnějších požadavků, než jaké jsou popsány v článku 4, a to nejpozději do 31. prosince 1998 u všech vypouštění z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10000 PE.

[…]

4.   Požadavky na jednotlivé čistírny uvedené v odstavcích 2 a 3 nemusejí být uplatněny v citlivých oblastech, kde lze prokázat, že minimální snížení veškerého zatížení vstupujícího do všech čistíren městských odpadních vod v příslušné oblasti dosahuje nejméně 75 % u celkového fosforu a nejméně 75 % u celkového dusíku.

[…]“

6

Článek 10 téže směrnice uvádí:

„Členské státy zajistí, aby byly čistírny městských odpadních vod, stavěné způsobem vyhovujícím požadavkům článků 4, 5, 6 a 7, projektovány, budovány, provozovány a udržovány tak, aby byla zaručena jejich dostatečná účinnost za všech běžných místních klimatických podmínek. […]“

7

Článek 15 směrnice 91/271 stanoví:

„1.   Příslušné orgány nebo jiné vhodné subjekty monitorují:

vypouštění z čistíren městských odpadních vod, aby ověřily soulad s požadavky přílohy I B podle kontrolních postupů stanovených v příloze I D,

množství a složení kalů ukládaných do povrchových vod.

2.   Příslušné orgány nebo jiné vhodné subjekty monitorují vody, do kterých se provádí vypouštění z čistíren městských odpadních vod a přímé vypouštění popsané v článku 13 v případech, kde může být očekáván výrazný vliv na prostředí recipientu.

[…]“

Akt o přistoupení z roku 2003

8

Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. 2003, L 236, s. 33, dále jen „akt o přistoupení z roku 2003“), v příloze X bodě 8 B. 1 písm. a) stanoví:

„Odchylně od článků 3, 4 a čl. 5 odst. 2 směrnice 91/271/EHS se v Maďarsku do 31. prosince 2015 plně neuplatňují požadavky na stokovou soustavu a čištění městských odpadních vod v souladu s těmito přechodnými cíli:

do 31. prosince 2008 bude souladu s uvedenou směrnicí dosaženo na citlivých územích pro aglomerace s [PE] vyšším než 10000,

do 31. prosince 2010 bude souladu s uvedenou směrnicí dosaženo na běžných územích pro aglomerace s [PE] vyšším než 15000.“

Postup před zahájením soudního řízení

9

Dne 16. února 2017 zaslala Komise Maďarsku výzvu, v níž v podstatě uvedla, že z informací, které má k dispozici, vyplývá, že tento členský stát k datům stanoveným aktem o přistoupení z roku 2003 nesplňoval některé požadavky, které byly stanoveny směrnicí 91/271 pro některé maďarské aglomerace.

10

Maďarsko na tuto výzvu odpovědělo dne 21. dubna 2017.

11

Vzhledem k tomu, že Komise nebyla s touto odpovědí spokojena, zaslala dne 8. prosince 2017 Maďarsku odůvodněné stanovisko podle článku 258 SFEU, v němž tomuto členskému státu vytýkala, že nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 91/271.

12

Maďarsko na toto odůvodněné stanovisko odpovědělo dne 13. února 2018.

13

Vzhledem k tomu, že Komise nepovažovala tuto odpověď za přesvědčivou, podala projednávanou žalobu pro nesplnění povinnosti.

K žalobě

14

Na podporu své žaloby se Komise dovolává čtyř žalobních důvodů, z nichž první vychází z porušení článků 3 a 10 směrnice 91/271, druhý z porušení článků 4 a 10 této směrnice, třetí z porušení článků 5 a 10 uvedené směrnice a čtvrtý z porušení článku 15 téže směrnice.

K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení článků 3 a 10 směrnice 91/271

Argumentace účastníků řízení

15

Komise v první řadě tvrdí, že Maďarsko nesplnilo požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 směrnice 91/271, pokud jde o aglomerace Békés, Dabas, Dunavarsány, Hódmezővásárhely, Keszthely, Kéthely, Kiskunhalas, Köröm, Marcali, Mezőtúr, Nagykőrös, Pilisvörösvár, Soltvadkert, Szécsény, Szentendre, Szentes, Szigetszentmiklós, Tököl, Tolna, Veresegyház, Zalaegerszeg a Zalakaros.

16

Zaprvé totiž z informací, které má Komise k dispozici, vyplývá, že všechny tyto aglomerace k datům uvedeným v bodě 8. B. 1. písm. a) přílohy X aktu o přistoupení z roku 2003 opakovaně a ve značné míře používaly individuální systémy odvádění městských odpadních vod. Kromě toho byla míra připojení ke stokovým soustavám pro odvádění těchto vod, pokud takové soustavy existují, ve všech uvedených aglomeracích nízká.

17

Zadruhé opakované a rozsáhlé používání individuálních systémů odvádění městských odpadních vod v dotyčných aglomeracích není v souladu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1 směrnice 91/271. V prvním a druhém pododstavci tohoto ustanovení se totiž uvádí, že vybavení uvedených aglomerací stokovými soustavami městských odpadních vod je pravidlem, a ve třetím pododstavci se uvádí, že pouze v případě, že vybudování takových stokových soustav není z environmentálních nebo finančních důvodů vhodné, mohou být za určitých podmínek odchylně použity individuální systémy odvádění těchto vod. Podle Komise přitom v projednávané věci Maďarsko nijak neprokázalo, že by vybudování stokových soustav nebylo v dotčených aglomeracích vhodné. Tento členský stát mimoto rovněž neprokázal, že maďarská právní úprava týkající se používání individuálních systémů odvádění městských odpadních vod umožňuje zaručit, že tyto systémy zajišťují stejnou úroveň ochrany životního prostředí, jaká by byla zajištěna stokovými soustavami.

18

Komise v druhé řadě v podstatě tvrdí, že jelikož dotyčné aglomerace nejsou vybaveny stokovými soustavami, které by splňovaly požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 směrnice 91/271, je třeba mít v důsledku toho za to, že Maďarsko nesplňuje ani požadavky, které se vztahují na čistírny podle článku 10 této směrnice.

19

Maďarsko zaprvé v podstatě namítá, že otázka, zda jsou splněny požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 směrnice 91/271, musí být posuzována na úrovni aglomerací, jak jsou definovány touto směrnicí.

20

Zadruhé podle Maďarska tento žalobní důvod vychází z nesprávného výkladu čl. 3 odst. 1 směrnice 91/271. Z tohoto ustanovení totiž vyplývá, že odvádění městských odpadních vod může být zajišťováno nejen stokovými soustavami, ale také individuálními systémy. I když odvádění těchto vod tedy představuje podle ustálené judikatury Soudního dvora povinnost dosáhnout výsledku, jež je formulována jasným a jednoznačným způsobem, může být tato povinnost splněna s využitím všech těchto systémů, pokud je použití individuálních systémů vhodné a pokud tyto systémy zajišťují stejnou úroveň ochrany životního prostředí, jaká by byla zajištěna stokovými soustavami.

21

Zatřetí Maďarsko tvrdí, že jsou tyto jednotlivé požadavky v projednávané věci splněny.

Závěry Soudního dvora

22

První žalobní důvod se dělí na dvě části.

23

Pokud jde o první část tohoto žalobního důvodu, vycházející z porušení odstavce 1 článku 3 směrnice 91/271, je třeba připomenout, že první dva pododstavce tohoto odstavce ukládají členským státům povinnost zajistit, aby byly všechny aglomerace vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod, a to nejpozději do určitého data uvedeného v těchto pododstavcích. Třetí pododstavec uvedeného odstavce uvádí, že pokud není vybudování stokové soustavy vhodné buď proto, že by nepřineslo životnímu prostředí žádný užitek, nebo proto, že by si vyžádalo příliš vysoké finanční náklady, musí být použity individuální systémy odvádění městských odpadních vod nebo jiné vyhovující systémy, které zajistí stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

24

Nejprve ze znění a systematiky čl. 3 odst. 1 této směrnice vyplývá, že toto ustanovení ukládá členským státům povinnost dosáhnout přesně daného výsledku, jež je formulována jasným a jednoznačným způsobem a spočívá v zajištění, aby každá aglomerace, na kterou se tato směrnice vztahuje, byla vybavena stokovou soustavou umožňující odvádět veškeré městské odpadní vody, které vyprodukuje [rozsudky ze dne 6. listopadu 2014, Komise v. Belgie,C‑395/13EU:C:2014:2347, bod 31, jakož i ze dne 5. března 2020, Komise v. Kypr (Odvádění a čištění městských odpadních vod), C‑248/19EU:C:2020:171, bod 27].

25

Pouze jako výjimka od uplatnění této povinnosti je dále přípustné používat individuální systémy odvádění městských odpadních vod (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. listopadu 2014, Komise v. Belgie,C‑395/13EU:C:2014:2347, bod 36).

26

A konečně z čl. 3 odst. 1 třetího pododstavce směrnice 91/271 vyplývá, že použití těchto individuálních systémů v dané aglomeraci je možné pouze tehdy, jsou-li kumulativně splněny dva požadavky. Na jedné straně musí dotyčný členský stát prokázat, že z environmentálních nebo finančních důvodů není vhodné vybudovat v této aglomeraci stokovou soustavu. Na straně druhé členskému státu v případě, že je tento předchozí požadavek splněn, přísluší dále prokázat, že individuální systémy odvádění městských odpadních vod nebo jiné vyhovující systémy, které jsou namísto této stokové soustavy používány, zajišťují ochranu životního prostředí rovnocennou ochraně, jaká by byla zajištěna touto stokovou soustavou (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 31. května 2018, Komise v. Itálie,C‑251/17EU:C:2018:358, bod 37).

27

V projednávané věci je nutno zaprvé konstatovat, že Maďarsko nezpochybňuje, že jsou individuální systémy odvádění městských odpadních vod v aglomeracích, kterých se první žalobní důvod týká, používány opakovaně a ve značné míře. Tuto situaci je tudíž třeba považovat za prokázanou.

28

Tento členský stát zadruhé netvrdí ani neprokazuje, že lze uvedenou situaci u každé z dotčených aglomerací vysvětlit tím, že by použití stokových soustav městských odpadních vod nebylo z environmentálních nebo finančních důvodů vhodné. Omezuje se totiž v podstatě na tvrzení, že individuální systémy odvádění těchto vod, které jsou používány namísto uvedených stokových soustav, podléhají právním a technickým podmínkám pro jejich vybudování a provoz, které umožňují jejich použití považovat za vhodné. V rámci tohoto tvrzení však Maďarsko nepředkládá žádný environmentální nebo finanční důvod, který by prokazoval, že použití stokových soustav není vhodné.

29

Z toho vyplývá, že první části prvního žalobního důvodu je třeba vyhovět.

30

Pokud jde o druhou část prvního žalobního důvodu, vycházející z porušení článku 10 směrnice 91/271, je třeba uvést, že tento článek ukládá členským státům povinnost zajistit, aby byly čistírny městských odpadních vod, stavěné způsobem vyhovujícím požadavkům článků 4 až 7 této směrnice, projektovány, budovány, provozovány a udržovány tak, aby byla zajištěna jejich dostatečná účinnost za všech běžných místních klimatických podmínek.

31

Jak vyplývá ze znění uvedeného článku 10, povinnost, kterou toto ustanovení ukládá členským státům, pokud jde o čistírny, doplňuje povinnosti, které jsou jim ukládány na základě článků 4 až 7 směrnice 91/271 v oblasti čištění městských odpadních vod. Čistírny, kterými mají být podle článku 10 této směrnice členské státy vybaveny, tedy musí být projektovány, budovány, provozovány a udržovány tak, aby splňovaly požadavky na čištění těchto vod na základě článků 4 až 7 uvedené směrnice, a to od okamžiku vstupu těchto vod do stokových soustav, které musí být vybudovány podle článku 3 téže směrnice.

32

V tomto ohledu Soudní dvůr opakovaně judikoval, že povinnost, kterou článek 10 směrnice 91/271 ukládá členským státům, pokud jde o čistírny městských odpadních vod, předpokládá, že bylo vyhověno požadavkům stanoveným v článcích 4 až 7 této směrnice v oblasti čištění těchto vod, takže tuto povinnost nelze považovat za splněnou, pokud těmto předchozím požadavkům vyhověno není [rozsudky ze dne 19. července 2012, Komise v. Itálie,C‑565/10EU:C:2012:476, body 4144, jakož i ze dne 6. října 2021, Komise v. Itálie (Soustava pro odvádění a čištění městských odpadních vod), C‑668/19EU:C:2021:815, bod 94].

33

Stejně tak s ohledem na spojitost mezi ustanoveními článků 4 až 7 směrnice 91/271 a článkem 3 této směrnice Soudní dvůr judikoval, že tato ustanovení musí být považována za nesplněná, pokud nebyla splněna povinnost předem zajistit, aby každá aglomerace, na kterou se tento článek 3 vztahuje, byla vybavena stokovou soustavou umožňující odvádět veškeré městské odpadní vody, které tato aglomerace vyprodukuje [v tomto smyslu, pokud jde o článek 4 uvedené směrnice, viz rozsudky ze dne 25. října 2007, Komise v. Řecko,C‑440/06EU:C:2007:642, bod 25, jakož i ze dne 4. května 2017, Komise v. Spojené království,C‑502/15EU:C:2017:334, bod 46, a pokud jde o článek 5 téže směrnice, viz rozsudek ze dne 28. března 2019, Komise v. Irsko (Stoková soustava a čištění odpadních vod), C‑427/17EU:C:2019:269, body 166184].

34

V souladu s uvedenou judikaturou je třeba konstatovat, že v případě neexistence stokových soustav městských odpadních vod, jak jsou stanoveny v článku 3 směrnice 91/271, nelze čistírny městských odpadních vod – na rozdíl od toho, co stanoví článek 10 této směrnice – považovat za projektované, budované, provozované a udržované tak, aby vyhovovaly požadavkům stanoveným v článcích 4 až 7 uvedené směrnice.

35

Vzhledem ke spojitosti mezi všemi těmito články má porušení čl. 3 odst. 1 směrnice 91/271 za následek porušení i článku 10 této směrnice.

36

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci – jak vyplývá z bodů 23 až 29 tohoto rozsudku – Maďarsko nesplnilo povinnost stanovenou v čl. 3 odst. 1 směrnice 91/271, je třeba dospět k závěru, že tento členský stát nesplnil ani povinnost stanovenou v článku 10 této směrnice.

37

Z toho vyplývá, že druhá část prvního žalobního důvodu je rovněž opodstatněná, a prvnímu žalobnímu důvodu je tudíž třeba v plném rozsahu vyhovět.

K druhému a třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícím z porušení článků 4, 5 a 10 směrnice 91/271

38

Na rozdíl od prvního žalobního důvodu, který se týká otázky odvádění městských odpadních vod v aglomeracích dotčených projednávanou žalobou, se druhý a třetí žalobní důvod týkají otázky čištění těchto vod v týchž aglomeracích, a proto musí být zkoumány společně.

Argumentace účastníků řízení

39

Komise v rámci druhého žalobního důvodu tvrdí, že Maďarsko nesplnilo požadavky stanovené v čl. 4 odst. 1 směrnice 91/271, pokud jde o aglomerace Békés, Dabas, Dunavarsány, Hódmezővásárhely, Keszthely, Kéthely, Kiskunhalas, Köröm, Marcali, Mezőtúr, Nagykőrös, Pilisvörösvár, Soltvadkert, Szécsény, Szentendre, Szentes, Szigetszentmiklós, Tököl, Tolna, Veresegyház, Zalaegerszeg a Zalakaros.

40

V tomto ohledu nejprve uvádí, že toto ustanovení ukládá členským státům povinnost zajistit, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jinému rovnocennému čištění.

41

Dále má za to, že splnění této povinnosti znamená, že stokové soustavy, kterými musí být vybaveny všechny aglomerace, plně a účinně zaručují, aby byly městské odpadní vody podrobeny sekundárnímu nebo jinému rovnocennému čištění.

42

Konečně v podstatě tvrdí, že vzhledem k tomu, že v projednávané věci nejsou dotyčné aglomerace vybaveny stokovými soustavami, které by splňovaly požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 směrnice 91/271, je třeba mít tudíž za to, že tyto soustavy nesplňují ani požadavky stanovené v čl. 4 odst. 1 a v článku 10 této směrnice.

43

V rámci třetího žalobního důvodu Komise tvrdí, že Maďarsko nesplnilo přísnější požadavky, které se uplatní na aglomerace nacházející se v citlivé oblasti na základě čl. 5 odst. 2 směrnice 91/271, pokud jde o aglomerace Keszthely, Kéthely, Marcali, Zalaegerszeg a Zalakaros. Argumentace, kterou Komise na podporu tohoto tvrzení rozvíjí, je v zásadě obdobná argumentaci, na níž je založen druhý žalobní důvod. Komise však mimoto tvrdí, že ustanovení, jehož porušení se dovolává, se vztahuje na dotčené aglomerace. Maďarsko se totiž podle Komise nemůže dovolávat výjimky stanovené v čl. 5 odst. 4 směrnice 91/271, jelikož neprokázalo, že v tomto ohledu splnilo stanovené požadavky. Kromě toho se této výjimky lze dovolávat pouze tehdy, je-li předtím dodržen článek 3 této směrnice.

44

Maďarsko má předně za to, že jelikož první žalobní důvod, kterého se Komise dovolává, není opodstatněný, nemůže tomu být jinak ani v případě druhého žalobního důvodu.

45

I kdyby se dále připustilo, že část městských odpadních vod vyprodukovaných dotyčnými aglomeracemi není odváděna stokovou soustavou, podle Maďarska je ovšem v každém případě z individuálních systémů, které ji odvádějí, přepravována do čistíren, kde je čištěna v souladu s požadavky stanovenými v čl. 4 odst. 1 směrnice 91/271.

46

A konečně třetí žalobní důvod musí být podle Maďarska zamítnut z důvodu, že se rozhodlo využít výjimky stanovené v čl. 5 odst. 4 směrnice 91/271, že Komise proti tomuto rozhodnutí nevznesla námitky a jsou splněny všechny požadavky nezbytné k tomu, aby bylo možné se této výjimky dovolat.

Závěry Soudního dvora

47

Na prvním místě je třeba uvést, že podle čl. 4 odst. 1 směrnice 91/271 musí členské státy zajistit, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jinému rovnocennému čištění.

48

Článek 5 odst. 2 této směrnice uvádí, že členské státy musí zajistit, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly v citlivých oblastech podrobeny čištění podle přísnějších požadavků, než jaké jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice.

49

Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora, tato ustanovení ukládají členským státům povinnost zajistit, aby veškeré městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly podrobeny sekundárnímu nebo jinému rovnocennému čištění (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 7. května 2009, Komise v. Portugalsko,C‑530/07EU:C:2009:292, body 5356) a v citlivých oblastech čištění podle přísnějších požadavků, než vyžaduje toto sekundární nebo jiné rovnocenné čištění [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. října 2021, Komise v. Itálie (Soustava pro odvádění a čištění městských odpadních vod), C‑668/19EU:C:2021:815, bod 63].

50

S ohledem na spojitost mezi uvedenými ustanoveními a článkem 3 směrnice 91/271, jak je uvedena v bodě 33 tohoto rozsudku, je dále třeba mít za to, že tato ustanovení musí být považována za nesplněná, pokud předtím není splněna povinnost dosáhnout výsledku, pokud jde o vybudování stokových soustav městských odpadních vod, kterou tento článek ukládá členským státům.

51

Z toho vyplývá, že jelikož Maďarsko v projednávané věci nesplnilo povinnost stanovenou v čl. 3 odst. 1 směrnice 91/271, pokud jde o aglomerace dotčené projednávanou žalobou, je třeba mít za to, že a fortiori nesplnilo povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 a v čl. 5 odst. 2 této směrnice.

52

Na druhém místě sice čl. 5 odst. 4 směrnice 91/271 stanoví, že požadavky na jednotlivé čistírny uvedené zejména v odstavci 2 tohoto článku nemusejí být uplatněny v citlivých oblastech, kde lze prokázat, že jsou splněny určité podmínky stanovené v tomto odstavci 4, nicméně je třeba v projednávané věci konstatovat, že se Maďarsko omezuje na tvrzení, že tyto podmínky jsou splněny, a konkrétními, přesnými ani úplnými důkazy neprokazuje, v jakém konkrétním a skutečném rozsahu byly uvedené podmínky pro každou z citlivých oblastí dotčených projednávanou žalobou včas splněny.

53

Pokud jde na třetím a posledním místě o článek 10 směrnice 91/271, je třeba připomenout, že s ohledem na spojitost mezi tímto článkem 10 a články 4 až 7 této směrnice, jak je uvedena v bodech 31 a 32 tohoto rozsudku, je třeba povinnost, kterou tento článek ukládá členským státům, pokud jde o čistírny městských odpadních vod, považovat za nesplněnou, pokud předtím nejsou splněny požadavky, které tyto články 4 až 7 ukládají členským státům v oblasti čištění těchto vod.

54

S ohledem na zjištění učiněná v bodech 36 a 51 tohoto rozsudku z toho v projednávané věci vyplývá, že je třeba mít za to, že Maďarsko uvedenou povinnost nesplnilo.

55

Z toho vyplývá, že druhému a třetímu žalobnímu důvodu musí být vyhověno.

Ke čtvrtému žalobnímu důvodu, vycházejícímu z porušení článku 15 směrnice 91/271

Argumentace účastníků řízení

56

Komise uvádí, že ve svém odůvodněném stanovisku dospěla k závěru, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 15 směrnice 91/271, tím, že prostřednictvím aktualizovaných údajů, které by byly v souladu s požadavky, na které odkazuje tento článek, neprokázalo, že splnilo svou povinnost monitorovat vypouštění z čistíren, kterými jsou vybaveny aglomerace dotčené projednávanou žalobou.

57

Maďarsko tvrdí, že uvedené povinnosti splnilo.

Závěry Soudního dvora

58

Podle článku 21 statutu Soudního dvora Evropské unie a čl. 120 písm. c) jednacího řádu Soudního dvora musí každá žaloba obsahovat mimo jiné stručný popis předložených žalobních důvodů. Z toho vyplývá, že každá žaloba podaná Komisí na základě článku 258 SFEU musí uvádět nejen přesné žalobní důvody, o nichž má Soudní dvůr rozhodnout, ale musí rovněž v dostatečně jasné a přesné podobě obsahovat podstatné právní a skutkové okolnosti, na nichž je každý z těchto žalobních důvodů založen, přičemž nesplnění těchto požadavků má v závislosti na konkrétním případě za následek nepřípustnost této žaloby nebo dotyčného žalobního důvodu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. prosince 2009, Komise v. Spojené království,C‑390/07EU:C:2009:765, bod 339 a citovaná judikatura).

59

V projednávané věci je přitom nutno konstatovat, že pokud jde o projednávaný žalobní důvod, Komise neuvádí žádnou právní ani skutkovou argumentaci, která by mohla splňovat tyto požadavky, nýbrž v podstatě odkazuje pouze na zjištění a posouzení, která jsou uvedena v odůvodněném stanovisku.

60

Čtvrtý žalobní důvod tedy musí být odmítnut jako nepřípustný.

61

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba určit, že:

Maďarsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby aglomerace Békés, Dabas, Dunavarsány, Hódmezővásárhely, Keszthely, Kéthely, Kiskunhalas, Köröm, Marcali, Mezőtúr, Nagykőrös, Pilisvörösvár, Soltvadkert, Szécsény, Szentendre, Szentes, Szigetszentmiklós, Tököl, Tolna, Veresegyház, Zalaegerszeg a Zalakaros byly vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod a přípojkami do těchto soustav, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 3 a 10 směrnice 91/271;

Maďarsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby v aglomeracích Békés, Dabas, Dunavarsány, Hódmezővásárhely, Keszthely, Kéthely, Kiskunhalas, Köröm, Marcali, Mezőtúr, Nagykőrös, Pilisvörösvár, Soltvadkert, Szécsény, Szentendre, Szentes, Szigetszentmiklós, Tököl, Tolna, Veresegyház, Zalaegerszeg a Zalakaros byly městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jinému rovnocennému čištění, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 4 a 10 směrnice 91/271;

Maďarsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby v aglomeracích Keszthely, Kéthely, Marcali, Zalaegerszeg a Zalakaros byly městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami před vypuštěním podrobeny čištění podle přísnějších požadavků, než vyžaduje sekundární čištění, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 5 a 10 směrnice 91/271.

K nákladům řízení

62

Článek 138 odst. 3 jednacího řádu stanoví, že pokud měli účastníci řízení ve věci částečně úspěch i neúspěch, ponese každý z nich vlastní náklady řízení. Jeví-li se to však vzhledem k okolnostem v projednávané věci jako odůvodněné, může Soudní dvůr rozhodnout, že účastník řízení ponese vlastní náklady řízení a nahradí část nákladů řízení vynaložených druhým účastníkem řízení.

63

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci Maďarsko nemělo v podstatné části svých návrhových žádání úspěch, ponese vlastní náklady řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Komisí. Komise ponese jednu čtvrtinu vlastních nákladů řízení.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:

 

1)

Maďarsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby aglomerace Békés, Dabas, Dunavarsány, Hódmezővásárhely, Keszthely, Kéthely, Kiskunhalas, Köröm, Marcali, Mezőtúr, Nagykőrös, Pilisvörösvár, Soltvadkert, Szécsény, Szentendre, Szentes, Szigetszentmiklós, Tököl, Tolna, Veresegyház, Zalaegerszeg a Zalakaros byly vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod a přípojkami do těchto soustav, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 3 a 10 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

 

2)

Maďarsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby v aglomeracích Békés, Dabas, Dunavarsány, Hódmezővásárhely, Keszthely, Kéthely, Kiskunhalas, Köröm, Marcali, Mezőtúr, Nagykőrös, Pilisvörösvár, Soltvadkert, Szécsény, Szentendre, Szentes, Szigetszentmiklós, Tököl, Tolna, Veresegyház, Zalaegerszeg a Zalakaros byly městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami před vypuštěním podrobeny sekundárnímu nebo jinému rovnocennému čištění, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 4 a 10 směrnice 91/271.

 

3)

Maďarsko tím, že nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby v aglomeracích Keszthely, Kéthely, Marcali, Zalaegerszeg a Zalakaros byly městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami před vypuštěním podrobeny čištění podle přísnějších požadavků, než vyžaduje sekundární čištění, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 5 a 10 směrnice 91/271.

 

4)

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

 

5)

Maďarsko ponese vlastní náklady řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

 

6)

Evropská komise ponese čtvrtinu vlastních nákladů řízení.

 

Podpisy


( *1 ) – Jednací jazyk: maďarština.

Top