1.

Brání čl. 15 písm. c) a čl. 2 písm. f) směrnice 2011/95/EU (1) výkladu a používání ustanovení vnitrostátního práva, podle kterého vážné a individuální ohrožení života nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku svévolného násilí během ozbrojeného konfliktu (v tom smyslu, že civilista by už v důsledku své přítomnosti na dotčeném území čelil reálnému riziku být vystaven takovému ohrožení) v těch případech, ve kterých tato osoba není specificky dotčená z důvodu okolností vlastních její osobní situaci, může existovat jen tehdy, když se zjistil minimální počet již vzniklých civilních obětí (mrtvých a zraněných)?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku, má být posouzení, zda vznikne ohrožení v tom smyslu, provedeno na základě komplexního zohlednění všech okolností konkrétního případu? Pokud nikoliv: jaké jiné požadavky vyplývající z unijního práva musí toto posouzení splňovat?