–

za Syndicat interprofessionnel de défense du fromage Morbier J.-J. Gatineauem, avocat,

–

za Société Fromagère du Livradois SAS E. Piwnicou, avocat,

–

za francouzskou vládu C. Mosser a A.-L. Desjonquères, jako zmocněnkyněmi,

–

za řeckou vládu G. Kanellopoulosem, jakož i E. Leftheriotou a I.-E. Krompa, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi D. Bianchim a I. Naglisem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článků 13 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2006, L 93, s. 12) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Syndicat interprofessionnel de défense du fromage Morbier (mezioborový svaz na ochranu sýru Morbier, dále jen „svaz“) a společností Société Fromagère du Livradois SAS ve věci porušení chráněného označení původu (dále jen „CHOP“) „Morbier“ a nekalé hospodářské soutěže a parazitování, které jsou vytýkány posledně uvedené společnosti.

3

Body 4 a 6 odůvodnění nařízení č. 510/2006, které bylo zrušeno nařízením č. 1151/2012, uváděly:

[…]

4

Článek 13 odst. 1 tohoto nařízení zněl následovně:

„Zapsané názvy jsou chráněné proti:

[…]“

5

Body 18 a 29 odůvodnění nařízení č. 1151/2012 uvádějí:

[…]

6

Článek 4 tohoto nařízení, nadepsaný „Cíl“, zní:

„Režim chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení je zřízen s cílem pomoci producentům produktů spojených s určitou zeměpisnou oblastí prostřednictvím:

7

Článek 5 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení, který v podstatě přebírá znění čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 510/2006, stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se ‚označením původu‘ rozumí název, který identifikuje produkt:

8

Znění čl. 13 odst. 1 téhož nařízení v podstatě přebírá znění čl. 13 odst. 1 nařízení č. 510/2006. Na konci písmen a) a b) byl do znění tohoto článku přidán pouze výraz „včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada“.

9

Na základě nařízení Komise (ES) č. 2400/96 ze dne 17. prosince 1996 o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 1996, L 327, s. 11; Zvl. vyd. 03/20, s. 143), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1241/2002 ze dne 10. července 2002 (Úř. věst. 2002, L 181, s. 4; Zvl. vyd. 03/36, s. 177), byl název „Morbier“ zapsán jako CHOP do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, který je uveden v příloze tohoto nařízení.

10

Popis produktu obsaženého ve specifikaci podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1128/2013 ze dne 7. listopadu 2013, kterým se schvaluje změna menšího rozsahu ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Morbier (CHOP)](Úř. věst. 2013, L 302, s. 7), zní takto:

„ ‚Morbier‘ je lisovaný nevařený sýr ze syrového kravského mléka, který má tvar plochého válce o průměru 30 až 40 cm, výšce 5 až 8 cm, hmotnosti 5 až 8 kg, s rovnými podstavami a mírně vypouklým pláštěm.

V jeho středu je vodorovný, kompaktní a nepřerušený černý pruh.

Kůra se vytváří přirozeně, je otíraná, homogenní, s mazlavou vrstvou a se zřetelným otiskem formy. Má béžové až oranžové zbarvení s oranžovohnědým, oranžovočerveným nebo oranžovorůžovým nádechem. Těsto je stejnorodé, má slonovinovou až bledě žlutou barvu, často se v něm nachází několik děr velikosti rybízu nebo malé zploštělé bublinky. Je na dotyk měkké, krémové, v ústech se nelepí, ale lahodně se rozplývá na jazyku, má jemnou a hladkou konzistenci. Má pravou mléčnou chuť s karamelovým, vanilkovým a ovocným podtónem. Během zrání se škála aromat rozšiřuje o pražené, kořeněné a rostlinné vůně. Celková chuť je vyvážená. Sýr obsahuje alespoň 45 gramů tuku na 100 gramů úplně vysušené hmoty. Obsah vlhkosti v odtučněné hmotě se musí pohybovat od 58 % do 67 %. Sýr musí zrát nejméně 45 dní ode dne výroby, aniž by byl cyklus zrání přerušen.“

11

Článek L. 722–1 code de la propriété intellectuelle (zákoník duševního vlastnictví), ve znění použitelném na spor v původním řízení, stanoví:

„Každé porušení zeměpisného označení zakládá občanskoprávní odpovědnost jeho původce.

Pro účely této kapitoly se ,chráněným označením‘ rozumí

[…]

[…]“

12

Morbier je sýr, na který se vztahuje zapsané označení původu (AOC) od vydání décret du 22 décembre 2000 relatif à l’appellation d’origine contrôlée „Morbier“ (nařízení ze dne 22. prosince 2000 o zapsaném označení původu „Morbier“) (JORF č. 302 ze dne 30. prosince 2000, s. 20944), které bylo mezitím zrušeno a které vymezilo referenční zeměpisnou oblast, jakož i podmínky, které je třeba splnit, aby bylo možné domáhat se tohoto označení původu, a které v článku 8 stanovilo přechodné období pro podniky nacházející se mimo tuto zeměpisnou oblast, které vyráběly a uváděly na trh sýry pod názvem „Morbier“, aby jim bylo umožněno nadále používat tento název bez označení „AOC“, po dobu pěti let ode dne zveřejnění zápisu označení původu „Morbier“ jakožto CHOP.

13

Podle nařízení ze dne 22. prosince 2000 bylo společnosti Société Fromagère du Livradois, která vyráběla sýr morbier od roku 1979, povoleno používat název „Morbier“ bez označení AOC až do 11. července 2007, kdy tento název nahradila názvem „Montboissié du Haut Livradois“. Společnost Société Fromagère du Livradois mimoto podala dne 5. října 2001 ve Spojených státech přihlášku americké ochranné známky „Morbier du Haut Livradois“, jejíž zápis v roce 2008 obnovila na deset let, a dne 5. listopadu 2004 podala přihlášku francouzské ochranné známky „Montboissier“.

14

Svaz společnosti Société Fromagère du Livradois vytýkal, že poškozuje chráněné označení a dopouští se nekalé hospodářské soutěže a parazitování tím, že vyrábí a uvádí na trh sýr, který přebírá vzhled produktu, na který se vztahuje CHOP „Morbier“, aby způsobila záměnu s tímto produktem a měla prospěch ze všeobecně známého dobrého jména, které je s ním spojeno, a nemusela přitom dodržovat specifikaci produktu označení původu, a z tohoto důvodu proti ní podal dne 22. srpna 2013 žalobu k tribunal de grande instance de Paris (soud prvního stupně v Paříži, Francie), kterou se domáhal toho, aby byla společnosti Société Fromagère du Livradois uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv přímého nebo nepřímého obchodního používání názvu CHOP „Morbier“ pro produkty, na které se tento název nevztahuje, jakéhokoliv zneužívání, napodobování nebo připomínání CHOP „Morbier“, uvádění jakéhokoliv jiného lživého nebo zavádějícího údaje o místu původu, původu produktu, jeho povaze nebo základních vlastnostech, a to jakýmkoliv způsobem, který by mohl vyvolat mylný dojem o původu produktu, všech ostatních praktik, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu, a obzvláště jakéhokoliv používání černého pruhu, který dělí sýr na dvě části, jakož i povinnost nahradit újmu.

15

Tyto návrhy byly zamítnuty rozsudkem ze dne 14. dubna 2016, který potvrdil cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži, Francie) rozsudkem ze dne 16. června 2017. Cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži) rozhodl, že uvádění sýru, který má jednu nebo více vlastností uvedených ve specifikaci sýru Morbier, a tudíž se mu podobá, na trh, nepředstavuje protiprávní jednání.

16

Cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži) v tomto rozsudku poté, co uvedl, že cílem právní úpravy CHOP je ochrana nikoliv vzhledu produktu nebo jeho vlastností popsaných ve specifikaci produktu, nýbrž jeho názvu, takže tato právní úprava nezakazuje vyrábět produkt stejnými metodami, jaké jsou uvedeny v normách použitelných na zeměpisné označení, a poté, co měl za to, že v případě neexistence výlučného práva spadá převzetí vzhledu produktu pod svobodu obchodu a průmyslu, rozhodl, že vlastnosti, na které poukázal svaz, zejména vodorovný modrý pruh, jsou součástí historické tradice, starodávné techniky používané i u jiných sýrů, jako je Morbier, které společnost Société Fromagère du Livradois používala ještě před získáním CHOP „Morbier“ a které nezávisejí na investicích svazu nebo jeho členů. Cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži) měl za to, že jelikož lze rostlinné uhlí používat pouze u sýru s CHOP, společnost Société Fromagère du Livradois ho musela proto, aby postupovala v souladu s americkými právními předpisy, nahradit hroznovým polyfenolem, aby tyto dva sýry nebylo možno považovat za rovnocenné na základě této vlastnosti. Vzhledem k tomu, že společnost Société Fromagère du Livradois uvedla ještě další rozdíly mezi sýrem Montboissié a sýrem Morbier, související zejména s použitím pasterizovaného mléka u prvního sýra a syrového mléka u druhého, dospěl cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži) k závěru, že jsou tyto dva sýry odlišné a že svaz usiluje o rozšíření ochrany CHOP „Morbier“ v nelegitimním obchodním zájmu a v rozporu se zásadou volné hospodářské soutěže.

17

Svaz podal proti uvedenému rozsudku cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži) kasační opravný prostředek k předkládajícímu soudu, Cour de cassation (Kasační soud, Francie). Na podporu svého kasačního opravného prostředku svaz nejprve tvrdí, že označení původu je chráněno před jakýmkoliv jednáním, které může uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu, a že tím, že cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži) rozhodl, že je zakázáno pouze užívání názvu CHOP, však porušil články 13 nařízení č. 510/2006 a nařízení č. 1151/2012. Svaz dále tvrdí, že rozhodnutí cour d’appel de Paris (odvolací soud v Paříži) tím, že soud uvedl pouze to, že vlastnosti, na které poukázal svaz, jsou součástí historické tradice a nezávisejí na investicích svazu a jeho členů, a že sýr „Montboissié“, který společnost Société Fromagère du Livradois uvádí na trh od roku 2007, se od sýru „Morbier“ odlišuje, aniž zkoumal, jak to bylo požadováno, zda praktiky společnosti Société Fromagère du Livradois, zejména napodobenina „popelavé čáry“ charakteristické pro sýr Morbier, by nemohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu, postrádá z hlediska uvedených ustanovení právní základ.

18

Společnost Société Fromagère du Livradois tvrdí, že CHOP chrání produkty pocházející z vymezeného území, které jako jediné mohou nést chráněný název, ale nezakazuje jiným výrobcům vyrábět a uvádět na trh podobné produkty, pokud tyto výrobky nevyvolávají dojem, že se na ně vztahuje dotčené označení. Z vnitrostátního práva vyplývá, že je zakázáno jakékoliv použití označení tvořící CHOP k označení podobných produktů, které na ně nemají právo, ať už nepocházejí z vymezené oblasti, nebo z ní pocházejí, avšak nevykazují požadované vlastnosti, ale že není zakázáno uvádět podobné produkty na trh, pokud s tímto uvedením na trh není spojena nějaká praktika, která by mohla vést k záměně zejména zneužitím nebo připomenutím tohoto CHOP. Společnost Société Fromagère du Livradois dále tvrdí, že „praktika, která by mohla spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu“ ve smyslu článků 13 odst. 1 písm. d) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012, se nutně musí týkat „původu“ produktu, a že se tedy musí jednat o praktiku, která spotřebitele vede k domněnce, že se jedná o produkt, na který se vztahuje dotčené CHOP. Uvedená společnost má za to, že tato „praktika“ nemůže vyplývat ze samotného vzhledu výrobku jako takového bez jakékoliv zmínky odkazující na chráněný původ na jeho obalu.

19

Předkládající soud uvádí, že kasační opravný prostředek, který mu byl předložen, nastoluje otázku, která mu nebyla předložena, zda musí být články 13 odst. 1 nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 vykládány v tom smyslu, že zakazují pouze to, aby třetí osoba používala zapsaný název, nebo zda musí být vykládány v tom smyslu, že zakazují rovněž jakoukoliv obchodní úpravu produktu, která by mohla uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu, i když třetí osoba zapsaný název nepoužila. Zejména s poukazem na to, že se Soudní dvůr k této otázce nikdy nevyjádřil, má předkládající soud za to, že existují pochybnosti o výkladu výrazu „ostatní praktiky“ uvedeného v těchto článcích, který představuje zvláštní formu zásahu do chráněného označení, může-li spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

20

Podle předkládajícího soudu tak vyvstává otázka, zda převzetí fyzických vlastností produktu chráněného CHOP může představovat praktiku, která by mohla uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu, a která je zakázána články 13 odst. 1 uvedených nařízení. Možnost zodpovědět tuto otázku by znamenala určit, zda obchodní úprava produktu chráněného označením původu, zejména napodobení jeho charakteristického tvaru nebo vzhledu, může představovat zásah do tohoto označení bez ohledu na to, že nedošlo k převzetí jeho názvu.

21

Za těchto podmínek se Cour de cassation (Kasační soud, Francie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být články 13 odst. 1 [nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012] vykládány v tom smyslu, že zakazují pouze to, aby třetí osoba použila zapsaný název, nebo musí být vykládány v tom smyslu, že zakazují obchodní úpravu produktu chráněného označením původu, zejména napodobení jeho charakteristického tvaru nebo vzhledu, která by mohla uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu, ačkoliv není použit zapsaný název?“

22

První částí předběžné otázky se předkládající soud táže, zda články 13 odst. 1 nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 musí být vykládány v tom smyslu, že zakazují pouze to, aby zapsaný název používala třetí osoba.

23

Ze znění těchto ustanovení vyplývá, že zapsané názvy jsou chráněny proti různým jednáním, a sice zaprvé proti přímému či nepřímému obchodnímu použití zapsaného názvu, zadruhé proti zneužití, napodobení nebo připomenutí, zatřetí proti nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech produktu, který je použit na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamních materiálech nebo na dokladech týkajících se daného produktu, jakož i proti použití obalů, které by mohly vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu, a začtvrté proti všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

24

Uvedená ustanovení tak obsahují odstupňovaný výčet zakázaných jednání (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. května 2019, Fundación Consejo Regulador de la Denominación de Origen Protegida Queso Manchego, C‑614/17, EU:C:2019:344, bod 27). Zatímco články 13 odst. 1 písm. a) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 zakazují přímé či nepřímé obchodní použití zapsaného názvu pro produkty, na které se zápis nevztahuje, ve formě, která je totožná s tímto označením či foneticky nebo vzhledově podobná (obdobně viz rozsudek ze dne 7. června 2018, Scotch Whisky Association, C‑44/17, EU:C:2018:415, body 29, 31 a 39), články 13 odst. 1 písm. b) až d) těchto nařízení zakazují ostatní druhy jednání, proti kterým jsou zapsané názvy chráněny a která nepoužívají ani přímo, ani nepřímo samotné názvy.

25

Působnost článků 13 odst. 1 písm. a) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 se tak musí nutně odlišovat od působnosti ostatních pravidel ochrany zapsaných názvů uvedených v článcích 13 odst. 1 písm. b) až d) těchto nařízení. Zejména články 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 zakazují jednání, která na rozdíl od jednání uvedených v článcích 13 odst. 1 písm. a) těchto nařízení, nepoužívají přímo, ani nepřímo samotný chráněný název, ale naznačují jej takovým způsobem, že je spotřebitel veden k tomu, aby si vytvořil dostatečně úzký vztah k tomuto názvu [obdobně, pokud jde o článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. 2008, L 39, s. 16), viz rozsudek ze dne 7. června 2018, Scotch Whisky Association, C‑44/17, EU:C:2018:415, bod 33].

26

Pokud jde konkrétně o pojem „připomenutí“, je rozhodujícím kritériem, zda se spotřebiteli, setká-li se se sporným názvem, v mysli přímo vybaví obraz produktu, na něž se vztahuje CHOP, což přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu, případně s ohledem na částečné zahrnutí CHOP do sporného názvu, fonetickou nebo vzhledovou podobnost tohoto názvu s tímto CHOP nebo na pojmovou blízkost mezi uvedeným názvem a uvedeným CHOP (obdobně viz rozsudek ze dne 7. června 2018, Scotch Whisky Association, C‑44/17, EU:C:2018:415, bod 51).

27

Kromě toho Soudní dvůr v rozsudku ze dne 2. května 2019, Fundación Consejo Regulador de la Denominación de Origen Protegida Queso Manchego (C‑614/17, EU:C:2019:344), rozhodl, že čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 510/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že připomenutí zapsaného názvu může spočívat v použití obrazových označení. Za účelem takového rozhodnutí měl Soudní dvůr v bodě 18 uvedeného rozsudku zejména za to, že taková formulace tohoto ustanovení může být chápána tak, že odkazuje nejen na výrazy, na základě nichž může být zapsaný název připomenut, ale rovněž na jakékoli obrazové označení, které může v mysli spotřebitele připomenout produkty s tímto názvem. V bodě 22 citovaného rozsudku poukázal Soudní dvůr na to, že v zásadě nelze vyloučit, že obrazová označení jsou způsobilá k tomu, aby si spotřebitel v mysli přímo vybavil obraz produktů, jejichž zapsaný název je chráněn, z důvodu jejich pojmové blízkosti s takovým názvem.

28

Pokud jde o jednání uvedená v článcích 13 odst. 1 písm. c) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012, je třeba uvést, že tato ustanovení ve vztahu k písmenům a) a b) těchto článků rozšiřují rozsah ochrany tím, že pod ní zahrnují mimo jiné i „jakýkoli jiný údaj“, tedy informace poskytované spotřebitelům, které jsou uvedeny na vnitřním nebo vnějším obalu dotčeného produktu, na reklamních materiálech nebo na dokladech týkajících se daného produktu, a ač nepřipomínají chráněné zeměpisné označení, jsou kvalifikovány jako lživé nebo klamavé, s ohledem na vztah produktu k tomuto označení. Výraz „jakýkoli jiný údaj“ zahrnuje informace, které mohou být uvedeny v jakékoli formě na vnitřním nebo vnějším obalu dotčeného výrobku, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se tohoto produktu, zejména ve formě textu, obrazu nebo obsahu, které mohou vypovídat o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech tohoto produktu (obdobně viz rozsudek ze dne 7. června 2018, Scotch Whisky Association, C‑44/17, EU:C:2018:415, body 65 a 66).

29

Pokud jde o jednání uvedená v článcích 13 odst. 1 písm. d) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012, jak uvedl generální advokát v bodě 49 svého stanoviska, z výrazu „všem ostatním praktikám“ použitého v těchto ustanoveních vyplývá, že jejich cílem je zahrnout jakékoli jednání, na které se dosud nevztahují ostatní ustanovení týchž článků, a dotvořit tak systém ochrany zapsaných názvů.

30

Z výše uvedených úvah tak vyplývá, že články 13 odst. 1 nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 se neomezují na zákaz používání samotného zapsaného názvu, ale že jejich působnost je širší.

31

Na první část předběžné otázky je tedy třeba odpovědět tak, že články 13 odst. 1 nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 musí být vykládány v tom smyslu, že nezakazují pouze to, aby třetí osoba používala zapsaný název.

32

Podstatou druhé části předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda články 13 odst. 1 písm. d) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 musí být vykládány v tom smyslu, že zakazují napodobení tvaru nebo vzhledu charakteristického pro produkt, na nějž se vztahuje zapsaný název, může-li toto napodobení uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

33

Tím, že články 13 odst. 1 písm. d) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 stanoví, že zapsané názvy jsou chráněny proti „všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu“, neuvádějí jednání, která tato ustanovení zakazují, ale zaměřují se obecně na všechna ostatní jednání, než jsou jednání zakázaná podle článků 13 odst. 1 písm. a) až c) těchto nařízení, která mohou mít za následek uvedení spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ dotčeného produktu.

34

Články 13 odst. 1 písm. d) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 naplňují cíle uvedené v bodech 4 a 6 odůvodnění nařízení č. 510/2006, jakož i v bodech 18 a 29 odůvodnění a v článku 4 nařízení č. 1151/2012, ze kterých vyplývá, že systém ochrany CHOP a chráněných zeměpisných označení (dále jen „CHZO“) má za cíl zejména poskytnout spotřebitelům jasné informace o původu a vlastnostech produktu způsobem, který jim umožní činit informovanější rozhodnutí při nákupu, a zabránit praktikám, které by mohly spotřebitele uvádět v omyl.

35

Obecněji z judikatury Soudního dvora vyplývá, že systém ochrany CHOP a CHZO má především zajistit spotřebitelům, že zemědělské produkty, jejichž zapsaný název je chráněn, mají z důvodu, že pocházejí z určité zeměpisné oblasti, určité zvláštní vlastnosti, a tudíž skýtají záruku jakosti, která je dána jejich zeměpisným původem, s cílem umožnit zemědělským subjektům zajistit si vyšší příjmy díky skutečnému úsilí o zlepšení jakosti a zabránit tomu, aby třetí osoby neoprávněně těžily z dobré pověsti vyplývající z jakosti těchto produktů (obdobně viz rozsudky ze dne 14. září 2017, EUIPO v. Instituto dos Vinhos do Douro e do Porto, C‑56/16 P, EU:C:2017:693, bod 82, ze dne 20. prosince 2017, Comité Interprofessionnel du Vin de Champagne, C‑393/16, EU:C:2017:991, bod 38, a ze dne 7. června 2018, Scotch Whisky Association, C‑44/17, EU:C:2018:415, body 38 a 69).

36

Pokud jde o otázku, zda napodobení tvaru nebo vzhledu produktu, na nějž se vztahuje zapsaný název, může představovat praktiku zakázanou články 13 odst. 1 písm. d) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012, je třeba poznamenat, že je zajisté pravda, jak tvrdily společnost Société Fromagère du Livradois a Evropská komise, že předmětem ochrany stanovené těmito ustanoveními je podle samotného znění těchto ustanovení zapsaný název, a nikoli produkt, na který se tento název vztahuje. Z toho vyplývá, že cílem této ochrany není zakázat zejména používání výrobních metod nebo napodobování jedné nebo více vlastností uvedených ve specifikaci produktu, na nějž se vztahuje zapsaný název, z důvodu, že jsou uvedeny v této specifikaci, za účelem zhotovení jiného produktu, na nějž se zápis nevztahuje.

37

Jak však uvedl generální advokát v bodě 27 svého stanoviska, podle samotného znění čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 1151/2012, který v podstatě přebírá znění čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 510/2006, se CHOP rozumí název, který identifikuje produkt jako pocházející z určitého místa či regionu nebo ve výjimečných případech z určité země, jehož jakost nebo vlastnosti jsou zásadně nebo výlučně dány konkrétním zeměpisným prostředím s jeho vlastními přírodními a lidskými činiteli. CHOP jsou tedy chráněna v rozsahu, v němž označují produkt určité jakosti nebo s určitými vlastnostmi. CHOP a produkt, na který se toto označení vztahuje, jsou tak úzce spojeny.

38

Vzhledem k tomu, že výraz „všem ostatním praktikám“ uvedený v článcích 13 odst. 1 písm. d) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 neuvádí taxativní výčet, nelze tudíž vyloučit, že napodobení tvaru nebo vzhledu produktu, na nějž se vztahuje zapsaný název, aniž je tento název uveden na dotčeném produktu nebo jeho obalu, může spadat do působnosti těchto ustanovení. Tak tomu bude v případě, že takové napodobení může uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ dotčeného produktu.

39

Za účelem posouzení, zda tomu tak je, je třeba, jak v podstatě uvedl generální advokát v bodech 55 a 57 až 59 svého stanoviska, jednak vycházet z vnímání průměrného, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného evropského spotřebitele (obdobně viz rozsudky ze dne 21. ledna 2016, Viiniverla, C‑75/15, EU:C:2016:35, body 25 a 28, a ze dne 7. června 2018, Scotch Whisky Association, C‑44/17, EU:C:2018:415, bod 47) a jednak zohlednit všechny relevantní faktory projednávaného případu, včetně způsobů, jakými jsou dotčené produkty prezentovány veřejnosti a uváděny na trh, jakož i skutkový kontext (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 4. prosince 2019, Consorzio Tutela Aceto Balsamico di Modena, C‑432/18, EU:C:2019:1045, bod 25).

40

Pokud jde konkrétně, jako je tomu ve věci v původním řízení, o prvek vzhledu produktu, na který se vztahuje zapsaný název, je třeba zejména posoudit, zda tento prvek představuje referenční a zvláště rozlišovací vlastnost tohoto produktu, aby jeho napodobení mohlo ve spojení se všemi relevantními faktory projednávaného případu vést spotřebitele k domněnce, že produkt obsahující toto napodobení je produktem, na který se vztahuje tento zapsaný název.

41

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na druhou část položené otázky odpovědět tak, že články 13 odst. 1 písm. d) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 musí být vykládány v tom smyslu, že zakazují napodobení tvaru nebo vzhledu charakteristického pro produkt, na nějž se vztahuje zapsaný název, pokud toto napodobení může vést spotřebitele k domněnce, že se na dotčený produkt vztahuje tento zapsaný název. Je třeba posoudit, zda uvedené napodobení může s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům projednávaného případu uvést běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného evropského spotřebitele v omyl.

42

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Články 13 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin musí být vykládány v tom smyslu, že nezakazují pouze to, aby třetí osoba používala zapsaný název.

Články 13 odst. 1 písm. d) nařízení č. 510/2006 a č. 1151/2012 musí být vykládány v tom smyslu, že zakazují napodobení tvaru nebo vzhledu charakteristického pro produkt, na nějž se vztahuje zapsaný název, pokud toto napodobení může vést spotřebitele k domněnce, že se na dotčený produkt vztahuje tento zapsaný název. Je třeba posoudit, zda uvedené napodobení může s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům projednávaného případu uvést běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného evropského spotřebitele v omyl.