1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 19 nařízení (ES) č. 1223/2009 ( 2 ) o označování kosmetických přípravků.

2.

Sporné jsou zejména dvě otázky:

3.

Soudní dvůr již měl možnost vyjádřit se ( 3 ) k jiným článkům nařízení č. 1223/2009, ale nikoli, pokud se nemýlím, ke zvláštním požadavkům obsaženým v jeho čl. 19 odst. 1 a 2.

4.

Nařízení č. 1223/2009 je přepracovaným zněním směrnic, které dříve danou oblast upravovaly ( 4 ). Judikatura vztahující se k pravidlům označování obsaženým ve směrnicích ( 5 ) nabízí pro odpověď na tuto předběžnou otázku určité užitečné vodítko.

5.

Článek 1 („Oblast působnosti a cíl“) zní:

„Toto nařízení stanoví pravidla, jež musí splňovat veškeré kosmetické přípravky dodávané na trh, s cílem zajistit fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.“

6.

Ustanovení čl. 2 („Definice“) odst. 1 se uvádí:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]“

7.

Článek 3 („Bezpečnost“) stanoví:

„Kosmetický přípravek dodávaný na trh musí být bezpečný pro lidské zdraví, je-li používán za obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek použití, s přihlédnutím zejména:

[…]“

8.

V článku 19 („Označování“) se uvádí:

„1.   Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení tohoto článku, smí být kosmetický přípravek dodáván na trh, pouze pokud jsou na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu nesmazatelně, čitelně a viditelně uvedeny tyto údaje:

[…]

[…]

[…]

2.   Není-li z praktických důvodů možné uvést na etiketě informace stanovené v odst. 1 písm. d) a g), použije se tento postup:

[…]

5.   Jazyk, v němž jsou uváděny informace podle odst. 1 písm. b), c), d) a f) a odstavců 2, 3 a 4, stanoví právní předpisy členských států, ve kterých je přípravek dodáván konečnému uživateli.

[…]“

9.

Článek 20 („Tvrzení o přípravku“) stanoví:

„1.   Při označování, dodávání na trh a propagaci kosmetických přípravků nesmějí být používány texty, názvy, ochranné známky, vyobrazení ani názorné nebo jiné znaky, které by přisuzovaly těmto přípravkům vlastnosti nebo funkce, jež nemají.

[…]“

10.

V příloze VII („Symboly pro použití na vnějším obalu nebo na obalu, do kterého je výrobek plněn“) se uvádí:

„1. Odkaz na připojené informace:

[…]“

11.

Jednotlivé odstavce článku 6 stanoví tyto požadavky:

12.

A. M., majitelka kosmetického salonu, udržuje obchodní vztahy s E. M., která distribuuje kosmetické přípravky amerického výrobce.

13.

Za trvání těchto obchodních vztahů E. M. poskytla A. M. školení k přípravkům, které se týkalo jejich označování ( 6 ).

14.

V návaznosti na školení A. M. koupila u E. M. dne 28. a 29. ledna 201640 kusů letáků pro maloobchodní prodej, 10 katalogů a různé přípravky (krémy, masky a pudry) ( 7 ).

15.

Na vnějších obalech zakoupených kosmetických přípravků byly uvedeny údaje o odpovědném subjektu, původní název přípravku, jeho složení, datum spotřeby a sériové číslo, jakož i grafický symbol („ruka s knihou“) jako odkaz na katalog.

16.

A. M. se domáhala u Sądu Rejonowyho dla m. st. Warszawy w Warszawie (Okresní soud ve Varšavě, Polsko) odstoupení od kupní smlouvy z důvodu vadného plnění. Tvrdila, že na vnějším obalu není uvedena informace v polském jazyce o funkci přípravku, což znemožňuje jeho identifikaci a seznámení se s jeho účinky, a že tyto údaje nejsou zřejmé z jeho obchodní úpravy. Nebyly tak dodrženy polské právní předpisy upravující obchod s kosmetickými přípravky, které jsou v souladu s požadavky obsaženými v článku 19 nařízení č. 1223/2009.

17.

E. M. s žalobou nesouhlasila a tvrdila, že přípravky byly označeny v souladu s účinnými vnitrostátními předpisy, neboť je na nich uveden symbol („ruka s knihou“) jako odkaz na katalog poskytnutý ke každému kosmetickému přípravku. Katalog obsahuje kompletní popis přípravků a jejich funkcí a také informace o kontraindikacích, způsobu použití a o složení v polském jazyce. Článek 19 nařízení č. 1223/2009 tedy nebyl porušen.

18.

Sąd Rejonowy dla m. st. Warszawy w Warszawie (Okresní soud ve Varšavě) žalobu zamítl za použití ustanovení polského občanského zákoníku ( 8 ) týkajících se záruky za vady zboží ( 9 ).

19.

A. M. podala proti rozsudku odvolání k Sądu Okręgowymu w Warszawie (Krajský soud ve Varšavě, Polsko). Namítala, že soud prvního stupně nesprávně posoudil důkazy týkající se poskytnutých informací, a zdůraznila, že na vnějších obalech chybí údaj o funkci kosmetických přípravků v polském jazyce. Odkaz na katalog (který musí být zakoupen) nestačí, přitom není nemožné, aby tyto informace byly uvedeny na každém přípravku.

20.

Odvolací soud zaprvé pokládá otázku ohledně dosahu čl. 19 odst. 1 písm. f) ve spojení s čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1223/2009. Jeho pochybnosti se týkají míry podrobnosti označení, které musí být uvedeno na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu, funkce přípravků a povinnosti uvést informaci o funkci dovezených přípravků v jazyce spotřebitele.

21.

Zadruhé se táže na výklad čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009 ve spojení s jeho bodem 46 odůvodnění. Zejména se potřebuje ujistit, zda za účelem splnění požadavků určitých údajů, které musí být uvedeny na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu, může být podle přílohy VII bodu 1 nařízení použit grafický symbol a zda postačuje, aby tyto informace byly obsaženy v katalozích výrobce, které nejsou dodávány spolu s přípravkem.

22.

Za těchto okolností Sąd Okręgowy w Warszawie (Krajský soud ve Varšavě) předkládá Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

23.

Předkládací usnesení došlo Soudnímu dvoru dne 1. září 2019.

24.

Písemná vyjádření předložily A. M., belgická, dánská, řecká, litevská, nizozemská a polská vláda, jakož i Evropská komise. Konání jednání nebylo považováno za nezbytné.

25.

Otázkou je, zda čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že předepsaný údaj o „funkci“, který musí být uveden na obalech, do kterých je přípravek naplněn ( 10 ), nebo na vnějších obalech ( 11 ):

26.

Podle čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009 kosmetické přípravky „smí být dodávány na trh, pouze pokud jsou na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu nesmazatelně, čitelně a viditelně uvedeny tyto údaje: […] funkce kosmetického přípravku, pokud není zřejmá z jeho obchodní úpravy ( 13 )“.

27.

V ustanovení není definováno spojení „funkce přípravku“; stejně tak nečiní ani článek 2 nařízení č. 1223/2009. Odstavec 1 písm. a) tohoto článku definuje „kosmetický přípravek“ obecně odkazem na jeho „účel“.

28.

Účel patří mezi znaky, které judikatura používá k definici pojmu „kosmetický přípravek“. Dle Soudního dvora jeho obsah spočívá „na třech kumulativních kritériích, a sice zaprvé na povaze dotčeného přípravku (látka nebo směs látek), zadruhé na části lidského těla, na niž má být tento přípravek použit, a zatřetí na účelu sledovaném použitím uvedeného přípravku“ ( 14 ).

29.

Neexistence přesné definice pojmu „funkce přípravku“ vede předkládající soud k úvaze, že „účel přípravku“ odpovídá „funkci přípravku“ ( 15 ).

30.

Nicméně vzhledem k tomu, že dikce čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009 není jednoznačná, je třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale zkoumat i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí ( 16 ).

31.

V nařízení č. 1223/2009 je článek 19 umístěn na začátku kapitoly VI, věnované „informacím pro spotřebitele“, a sdružuje pravidla označování, která musí splňovat všechny kosmetické přípravky volně dodávané na trh v Unii, aby byly kupujícím poskytnuty nezbytné informace.

32.

Z článku 1 nařízení č. 1223/2009 ve spojení s jeho bodem 3 a 4 odůvodnění vyplývá, že stejně jako předchozí právní úprava směřuje k úplné harmonizaci pravidel platných v Unii za účelem vytvoření vnitřního trhu s kosmetickými přípravky a současně zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví ( 17 ).

33.

Ochraně lidského zdraví je věnován článek 3 nařízení č. 1223/2009. Jeho první pododstavec [písm. a) a b)] je věnován obchodní úpravě a označení kosmetického přípravku v kontextu bezpečnosti pro lidské zdraví.

34.

Je zde tedy spojitost mezi cílem zajistit bezpečné používání těchto přípravků a požadavky na jejich obchodní úpravu a označování.

35.

Na článek 19 nařízení č. 1223/2009 je třeba nahlížet z těchto dvou úhlů. Pravidla týkající se balení a označování kosmetických prostředků:

36.

Článek 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1223/2009 zakotvením (obecných) účelů kosmetických přípravků sleduje jiný cíl. Činí tak za účelem odlišení kosmetických přípravků od jiných více či méně blízkých přípravků (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky), které nespadají do oblasti působnosti nařízení. V tomto smyslu hovoří jasně bod 6 odůvodnění ( 19 ).

37.

Komise, s níž v této otázce souhlasím, ve vyjádření zdůrazňuje, že příklady uvedené v bodě 7 odůvodnění nařízení č. 1223/2009 ( 20 ) slouží k vymezení pojmu kosmetické přípravky a jejich odlišení od jiných přípravků.

38.

Není tedy možno ztotožnit účely uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1223/2009 s „funkcí přípravku“, o níž hovoří čl. 19 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení. Každý z těchto článků sleduje svůj vlastní, odlišný cíl.

39.

Tento závěr je dle mého názoru potvrzen rozborem původu čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009.

40.

Směrnice 76/768 v původním znění neobsahovala povinnost uvádět funkci kosmetického přípravku na vnějších obalech ani na obalech, do kterých je přípravek naplněn. Povinnost byla poprvé zavedena směrnicí 93/35, jež čl. 6 odst. 1 směrnice 76/768 doplnila o písmeno f), které stanovilo povinnost uvést na obalu, do kterého je výrobek plněn, a na vnějším obalu funkci výrobku, pokud není zřejmá ze způsobu obchodní úpravy výrobku.

41.

Preambule směrnice 93/35 vysvětluje, že „je potřebná větší průhlednost [...a] spotřebiteli mají být poskytnuty lepší informace; že by této průhlednosti mělo být dosaženo uvedením funkce výrobku.“

42.

Smyslem novely tedy nebyla definice kosmetického přípravku (jež se od počátku odvozovala od jeho účelu), ale týkal se podrobných informací, které mají být poskytnuty spotřebiteli ( 21 ).

43.

Z jiného úhlu pohledu je třeba si položit otázku, zda by „funkce přípravku“ ve smyslu čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009 mohla být přirovnána k „tvrzením o přípravku“ dle článku 20 nařízení ( 22 ).

44.

Podle čl. 20 odst. 2 nařízení č. 1223/2009 měla Komise přijmout „seznam společných kritérií pro tvrzení, která lze používat v souvislosti s kosmetickými přípravky, regulačním postupem s kontrolou podle čl. 32 odst. 3 tohoto nařízení, s přihlédnutím ke směrnici 2005/29/ES“.

45.

Tato tvrzení jsou nyní samostatně upravena v nařízení (EU) č. 655/2013 ( 23 ). Podle bodu 2 odůvodnění nařízení „hlavním účelem tvrzení u kosmetických přípravků je podat konečným uživatelům informace o charakteristických rysech a vlastnostech přípravků. Tato tvrzení představují základní způsob pro vzájemné odlišení jednotlivých přípravků. Rovněž přispívají k podpoře inovací a posilování hospodářské soutěže.“

46.

Článek 20 odst. 1 nařízení č. 1223/2009 zahrnuje velmi širokou oblast:

47.

„Tvrzení“ upravená v článku 20 poskytují větší množství informací („vlastnosti a funkce“), proto se nutně neshodují s „funkcí přípravku“ (v jednotném čísle) zmíněnou v čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009.

48.

Dle mého názoru je cílem čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1223/2009, aby na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu byla uvedena „funkce“, jež je pro výrobek charakteristická, a sice funkce, která umožňuje spotřebiteli na první pohled zjistit, k čemu konkrétně slouží, aniž by bylo ohroženo jeho zdraví.

49.

Tento výklad podporuje skutečnost, že funkce přípravku může být vynechána, pokud „je zřejmá z jeho obchodní úpravy“. Jestliže spotřebitel jasně z pouhé obchodní úpravy přípravku zjistí, jaká je jeho základní funkce, není již nezbytné uvádět ji na obalu, do kterého je přípravek naplněn, nebo na jeho vnějším obalu ( 24 ).

50.

Takto chápaná „funkce“ by se nacházela někde mezi prostými účely uvedenými v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1223/2009 a nejširšími tvrzeními zakotvenými v jeho článku 20:

51.

Uvést „funkci přípravku“ na obalu, do kterého je přípravek naplněn, nebo na vnějším obalu ve smyslu čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení znamená označit klíčovou vlastnost nebo vlastnosti, které by spotřebiteli umožnily zjistit, k čemu především slouží. Může si tak na základě úplné znalosti věci z široké škály kosmetických přípravků vybrat ten, který nejvíce odpovídá jeho potřebám, aniž by byl uveden v omyl a aniž by tento výběr měl negativní účinky na jeho zdraví.

52.

Článek 19 nařízení ukládá, jak již bylo řečeno, aby na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu bylo nesmazatelně, čitelně a viditelně uvedeno značné množství informativních údajů (odstavec 1). Připouští však, aby vzhledem ke složitosti byly některé z nich [údaje uvedené v odst. 1 písm. d) a g), o zvláštním upozornění týkajícím se použití a seznamu přísad], poskytnuty jinak (odstavec 2).

53.

Významné je, že informace o „funkci“ se nenacházejí mezi údaji, u nichž je připuštěna výjimka z povinnosti uvedení na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu ( 25 ). V každém případě je tedy nutné zařadit ji mezi tyto údaje (mimo výše zmíněnou hypotézu).

54.

Velká rozmanitost kosmetických přípravků, které spadají do působnosti nařízení č. 1223/2009, neumožňuje a priori stanovit, jak má být funkce na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu uvedena. Každý výrobce si může zvolit způsoby uvedení údajů, které nejlépe vyhovují jeho obchodní strategii.

55.

Mám nicméně za to, že je při uvádění „funkce“ na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu potřeba usilovat, a to z praktických důvodů a za účelem dosažení cíle článku 19 nařízení č. 1223/2009, o její jednoduchý popis, aby spotřebitel mohl na první pohled snadno zjistit povahu přípravku.

56.

Nadto je třeba vzít v úvahu očekávání průměrného spotřebitele, který je běžně informovaný a rozumně pozorný a obezřetný ( 26 ). S vnímáním takového spotřebitele počítají „obvyklé nebo rozumně předvídatelné podmínky použití“, jak se uvádí v článku 3 nařízení č. 1223/2009, pokud jde o dodávání na trh přípravku bezpečného pro lidské zdraví.

57.

Vlastnosti jednotlivého přípravku jsou v každém případě rozhodující, aby se uživatel mohl přesně ujistit o tom, co kupuje. Jestliže je výjimečně přípustné, aby na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu nebyla uvedena funkce přípravku, pokud je zřejmá z jeho obchodní úpravy ( 27 ), trvám na tom, že v ostatních případech je nutno tento údaj uvést.

58.

Nakonec vše závisí na větší či menší schopnosti výrobce shrnout do několika slov, jaká je základní funkce přípravku, tak, aby osoba, která jej zakoupí, nebyla vystavena nebezpečí záměny nebo aby neohrozila své zdraví použitím (či dokonce požitím) kosmetických přípravků, jejichž povahu nezná.

59.

Dodávám, že čl. 19 odst. 5 nařízení č. 1223/2009 se věnuje jazyku použitému pro označení. Jeho cílem je, aby spotřebitel z členského státu, ve kterém je přípravek dodáván na trh, obdržel srozumitelnou informaci o jeho funkci.

60.

Je pravdou, že jazykové požadavky a související nutnost přizpůsobit údaje na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu se stávají „překážkou obchodu v rámci Společenství“. Tato překážka „je odůvodněna […] obecným zájmem, který představuje ochrana veřejného zdraví“ ( 28 ).

61.

„Funkce přípravku“ tedy musí být na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu uvedena v jazyce stanoveném právními předpisy členského státu, v němž je přípravek dodáván na trh, přičemž náklady a obtíže spojené s překlady nebo opětovným označením dovezených kosmetických přípravků jsou v tomto ohledu bez významu.

62.

Jak jsem již několikrát zmínil, čl. 19 odst. 1 nařízení č. 1223/2009 stanoví, že informativní údaje, o nichž hovoří ( 29 ), musí být v zásadě uvedeny na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu.

63.

V souladu s bodem 46 odůvodnění ( 30 ) však čl. 19 odst. 2 umožňuje výjimečně ( 31 ) informace o přísadách a určitých zvláštních upozornění týkajících se použití [odst. 1 písm. d) a g)] umístit mimo obal, do kterého je přípravek naplněn, a mimo vnější obal.

64.

V obou případech ( 32 ) musí být příslušné údaje zachyceny na „přiloženém nebo připevněném [k přípravku] letáku, etiketě, pásce, visačce nebo kartičce“ ( 33 ).

65.

Výchozím předpokladem pro uplatnění této výjimky je, že „není z praktických důvodů možné uvést na etiketě informace stanovené v odst. 1 písm. d) a g).“ Za těchto okolností ustanovení umožňuje, aby dané informace byly zachyceny na jednom z prostředků, které jsem uvedl výše ( 34 ).

66.

V projednávané věci přísluší předkládajícímu soudu, aby poté, co zjistí skutkový stav, který může sám nejlépe posoudit, rozhodl, zda je uvedení informativních údajů v katalogu v polštině v souladu s výše citovanými ustanoveními.

67.

Souhlasím s vládami, které vstoupily do řízení o předběžné otázce, jakož i s A. M. a Komisí, že vše ukazuje na to, že tento katalog nesplňuje požadavky čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009.

68.

Tento závěr je podporován několika argumenty.

69.

Zaprvé podle Soudního dvora „praktická nemožnost“ plyne z nepřekonatelné technické obtíže spojené například s rozměry obalů, do kterých je přípravek naplněn, nebo vnějších obalů ( 35 ). Na druhou stranu dle soudu a quo problémy v dané věci plynou z dovozu kosmetických přípravků, jsou organizační a finanční povahy, souvisejí s překladem informací a novým označováním.

70.

Dalším důkazem, že se o tuto nemožnost nejedná, jak zdůrazňuje dánská vláda, je skutečnost, že požadované údaje byly podle předkládacího rozhodnutí na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu řádně uvedeny, ale v anglickém jazyce, a nikoli v polštině.

71.

Zadruhé i v případě (quod non), že by taková praktická nemožnost nastala, je katalog poskytován samostatně, nemohl by tedy být považován za dokument „přiložený nebo připevněný“ k prodávanému přípravku ( 36 ).

72.

Zatřetí, jak se zdá, katalog obsahuje popis celé škály přípravků nabízených výrobcem, a není tedy připojen výhradně k jednomu z nich. Za těchto okolností by nahlédnutí do něj mohlo pro spotřebitele znamenat riziko, že zamění jedny přípravky s jinými a přípravek zvolí mylně.

73.

Zkrátka, ačkoli je rozhodnutí o relevantních skutkových otázkách věcí předkládajícího soudu, mám za to, že odkaz na „firemní katalog“ za skutkových okolností dané věci není v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení č. 1223/2009.

74.

S ohledem na výše uvedené navrhuji odpovědět na předběžné otázky Sądu Okręgowyho w Warszawie (Krajský soud ve Varšavě, Polsko) takto: