Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62017CA0451

    Věc C-451/17: Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 25. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Veliko Tarnovo – Bulharsko) – „Walltopia“ AD v. Direktor na Teritorialna direktsia na Natsionalnata agentsia za prihodite – Veliko Tarnovo („Řízení o předběžné otázce – Sociální zabezpečení – Nařízení (ES) č. 883/2004 – Článek 12 odst. 1 – Nařízení (ES) č. 987/2009 – Článek 14 odst. 1 – Vyslaní pracovníci – Použitelné právní předpisy – Osvědčení A 1 – Podléhání zaměstnance právním předpisům členského státu, v němž je usazen zaměstnavatel – Podmínky“)

    Úř. věst. C 4, 7.1.2019, p. 6–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    7.1.2019   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 4/6


    Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 25. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Veliko Tarnovo – Bulharsko) – „Walltopia“ AD v. Direktor na Teritorialna direktsia na Natsionalnata agentsia za prihodite – Veliko Tarnovo

    (Věc C-451/17) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Sociální zabezpečení - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Článek 12 odst. 1 - Nařízení (ES) č. 987/2009 - Článek 14 odst. 1 - Vyslaní pracovníci - Použitelné právní předpisy - Osvědčení A 1 - Podléhání zaměstnance právním předpisům členského státu, v němž je usazen zaměstnavatel - Podmínky“)

    (2019/C 4/08)

    Jednací jazyk: bulharština

    Předkládající soud

    Administrativen sad Veliko Tarnovo

    Účastníci původního řízení

    Žalobkyně:„Walltopia“ AD

    Žalovaný: Direktor na Teritorialna direktsia na Natsionalnata agentsia za prihodite – Veliko Tarnovo

    Výrok

    Článek 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve spojení s čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012, musí být vykládán v tom smyslu, že zaměstnanec zaměstnaný za účelem vyslání do jiného členského státu musí být považován za osobu, na kterou se „bezprostředně před zahájením jejího zaměstnání již vztahují právní předpisy členského státu, ve kterém je usazen její zaměstnavatel“ ve smyslu čl. 14 odst. 1 nařízení č. 987/2009, i přesto, že tento zaměstnanec neměl podle právní úpravy tohoto členského státu bezprostředně před zahájením svého zaměstnání postavení pojištěnce, pokud v této době měl v uvedeném členském státě své bydliště, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.


    (1)  Úř. věst. C 330, 2. 10. 2017.


    Top