EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62016CA0547

Věc C-547/16: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 23. listopadu 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Gasorba SL, Josefa Rico Gil, Antonio Ferrándiz González v. Repsol Comercial de Productos Petrolíferos SA „Hospodářská soutěž — Článek 101 SFEU — Dohody mezi podniky — Obchodní vztahy mezi provozovateli čerpacích stanic a petrochemickými podniky — Dlouhodobá smlouva o výhradním odběru pohonných hmot — Rozhodnutí, jímž Evropská komise prohlásila závazky podniku za závazné — Rozsah závaznosti rozhodnutí Komise o závazcích pro vnitrostátní soudy — Článek 9 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003“

OJ C 22, 22.1.2018, p. 15–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

22.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 22/15


Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 23. listopadu 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Gasorba SL, Josefa Rico Gil, Antonio Ferrándiz González v. Repsol Comercial de Productos Petrolíferos SA

(Věc C-547/16) (1)

(„Hospodářská soutěž - Článek 101 SFEU - Dohody mezi podniky - Obchodní vztahy mezi provozovateli čerpacích stanic a petrochemickými podniky - Dlouhodobá smlouva o výhradním odběru pohonných hmot - Rozhodnutí, jímž Evropská komise prohlásila závazky podniku za závazné - Rozsah závaznosti rozhodnutí Komise o závazcích pro vnitrostátní soudy - Článek 9 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003“)

(2018/C 022/19)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Žalobci: Gasorba SL, Josefa Rico Gil, Antonio Ferrándiz González

Žalovaná: Repsol Comercial de Productos Petrolíferos SA

Výrok

Článek 16 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101] a [102 SFEU] musí být vykládán v tom smyslu, že rozhodnutí o závazcích, které Evropská komise přijala podle čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení ohledně určitých dohod mezi podniky, nebrání vnitrostátním soudům v tom, aby posuzovaly soulad uvedených dohod s pravidly hospodářské soutěže a aby tyto dohody na základě čl. 101 odst. 2 SFEU případně prohlásily za neplatné.


(1)  Úř. věst. C 22, 23.1.2017.


Top