Kasační opravný prostředek podaný dne 27. července 2015 společnostmi Timab Industries a Cie financière et de participations Roullier (CFPR) proti rozsudku Tribunálu (osmého rozšířeného senátu) vydanému dne 20. května 2015 ve věci T-456/10, Timab Industries a CFPR v. Komise

(Věc C-411/15 P)

(2015/C 320/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Timab Industries a Cie financière et de participations Roullier (CFPR) (zástupce: N. Lenoir, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uvádějí navrhovatelky pět žalobních důvodů směřujících ke zrušení.

Zaprvé, Tribunál podle navrhovatelek nedodržel pravidla týkající se důkazního břemene a porušil právo na obhajobu, když měl za to, že bylo věcí navrhovatelek, aby během postupu při narovnání prokázaly, že se neúčastnily kartelové dohody před rokem 1993.

Zadruhé Tribunálu vytýkají, že porušil jejich právo neusvědčovat sám sebe, jakož i právo na obhajobu. Tribunál podle nich neprovedl přezkum v plné jurisdikci, jelikož nepřezkoumal důkazní povinnost Komise ohledně kvalifikace údajných „přiznání“ navrhovatelek, což mělo značný dopad na stanovení výše pokuty.

Zatřetí, Tribunál podle nich nerespektoval rozsah své pravomoci přezkumu v plné jurisdikci, když za „nové skutečnosti“ označil to, že Komise uznala, po odstoupení navrhovatelek z postupu při narovnání, že se neúčastnily kartelové dohody v období 1978 až 1992, za účelem odůvodnění stanovení výrazně vyšší pokuty za velmi výrazně kratší protiprávní jednání.

Začtvrté, Tribunál podle navrhovatelek nerespektoval svou pravomoc přezkumu v plné jurisdikci, uvedl v rozsudku rozporuplné odůvodnění, dopustil se při použití postupu při narovnání nesprávného právního posouzení a porušil zásady legitimního očekávání a rovného zacházení, když schválil zrušení téměř celého snížení za spolupráci přiznaného v rámci postupu při narovnání, což navrhovatelky nemohly v takovém rozsahu rozumně předvídat.

Konečně, navrhovatelky Tribunálu vytýkají, že nerespektoval svou pravomoc přezkumu v plné jurisdikci a porušil zásadu rovného zacházení a zásadu individualizace trestu.

Incidenčně navrhovatelky nakonec navrhují, aby Soudní dvůr konstatoval, že Tribunál porušil právo na spravedlivý proces, což je v rozporu s čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech, z důvodu nepřiměřené délky řízení.