Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62015CA0360

    Spojené věci C-360/15 a C-31/16: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 30. ledna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden, Raad van State – Nizozemsko) – College van Burgemeester en Wethouders van de gemeente Amersfoort v. X BV (C-360/15), Visser Vastgoed Beleggingen BV v. Raad van de gemeente Appingedam (C-31/16) „Řízení o předběžné otázce — Služby na vnitřním trhu — Směrnice 2006/123/ES — Oblast působnosti — Článek 2 odst. 2 písm. c) — Vyloučení služeb a sítí elektronických komunikací — Článek 4 bod 1 — Pojem ‚služba‘ — Maloobchod s výrobky — Kapitola III — Svoboda usazování pro poskytovatele — Použitelnost na čistě vnitrostátní situace — Článek 15 — Požadavky podléhající hodnocení — Územní omezení — Územní plán, který zakazuje činnost maloobchodního prodeje výrobků malých rozměrů na územích nacházejících se mimo centrum obce — Ochrana městského prostředí — Oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací — Směrnice 2002/20/ES — Peněžní poplatky související s umístěním zařízení určených veřejné síti elektronických komunikací“

    Úř. věst. C 112, 26.3.2018, p. 2–3 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    26.3.2018   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 112/2


    Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 30. ledna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden, Raad van State – Nizozemsko) – College van Burgemeester en Wethouders van de gemeente Amersfoort v. X BV (C-360/15), Visser Vastgoed Beleggingen BV v. Raad van de gemeente Appingedam (C-31/16)

    (Spojené věci C-360/15 a C-31/16) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Služby na vnitřním trhu - Směrnice 2006/123/ES - Oblast působnosti - Článek 2 odst. 2 písm. c) - Vyloučení služeb a sítí elektronických komunikací - Článek 4 bod 1 - Pojem ‚služba‘ - Maloobchod s výrobky - Kapitola III - Svoboda usazování pro poskytovatele - Použitelnost na čistě vnitrostátní situace - Článek 15 - Požadavky podléhající hodnocení - Územní omezení - Územní plán, který zakazuje činnost maloobchodního prodeje výrobků malých rozměrů na územích nacházejících se mimo centrum obce - Ochrana městského prostředí - Oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací - Směrnice 2002/20/ES - Peněžní poplatky související s umístěním zařízení určených veřejné síti elektronických komunikací“)

    (2018/C 112/02)

    Jednací jazyk: nizozemština

    Předkládající soud

    Hoge Raad der Nederlanden, Raad van State

    Účastníci původního řízení

    Žalobci: College van Burgemeester en Wethouders van de gemeente Amersfoort (C-360/15), Visser Vastgoed Beleggingen BV (C-31/16)

    Žalovaní: X BV (C-360/15), Raad van de gemeente Appingedam (C-31/16)

    Výrok

    1)

    Článek 2 odst. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu je třeba vykládat v tom smyslu, že se nepoužije na poplatky, v jejichž případě se skutečnost zakládající poplatkovou povinnost váže k právu podniků oprávněných k zajišťování sítí a k poskytování služeb elektronických komunikací instalovat kabely pro veřejnou síť elektronických komunikací.

    2)

    Článek 4 odst. 1 směrnice 2006/123 musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely použití této směrnice je činnost maloobchodního prodeje výrobků „službou“.

    3)

    Ustanovení kapitoly III směrnice 2006/123, která se týkají svobody usazování pro poskytovatele, musí být vykládána v tom smyslu, že se použijí rovněž v situaci, v níž se veškeré relevantní prvky nacházejí pouze uvnitř jednoho členského státu.

    4)

    Článek 15 odst. 1 směrnice 2006/123 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby pravidla obsažená v územním plánu obce zakazovala činnost maloobchodního prodeje výrobků malých rozměrů v zeměpisných oblastech nacházejících se mimo střed této obce, pokud jsou splněny veškeré podmínky, jež jsou uvedeny v čl. 15 odst. 3 této směrnice, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.


    (1)  Úř. věst. C 346, 19.10.2015, Úř. věst. C 136, 18.4.2016.


    Top