Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62015CA0354

Věc C-354/15: Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 2. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal da Relação de Évora – Portugalsko) – Andrew Marcus Henderson v. Novo Banco SA „Řízení o předběžné otázce — Soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech — Doručování soudních a mimosoudních písemností — Nařízení (ES) č. 1393/2007 — Články 8, 14 a 19 — Doručení návrhu na zahájení řízení prostřednictvím pošty — Chybějící překlad písemnosti — Příloha II — Jednotný formulář — Neexistence — Důsledky — Doručení prostřednictvím doporučeného dopisu s potvrzením o přijetí — Nevrácení potvrzení o přijetí — Přijetí písemnosti třetí osobou — Podmínky platnosti řízení“

Úř. věst. C 121, 18.4.2017, pp. 3–4 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

18.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 121/3


Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 2. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal da Relação de Évora – Portugalsko) – Andrew Marcus Henderson v. Novo Banco SA

(Věc C-354/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech - Doručování soudních a mimosoudních písemností - Nařízení (ES) č. 1393/2007 - Články 8, 14 a 19 - Doručení návrhu na zahájení řízení prostřednictvím pošty - Chybějící překlad písemnosti - Příloha II - Jednotný formulář - Neexistence - Důsledky - Doručení prostřednictvím doporučeného dopisu s potvrzením o přijetí - Nevrácení potvrzení o přijetí - Přijetí písemnosti třetí osobou - Podmínky platnosti řízení“)

(2017/C 121/04)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal da Relação de Évora

Účastníci původního řízení

Žalobce: Andrew Marcus Henderson

Žalovaná: Novo Banco SA

Výrok

1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 musí být vykládáno v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž v případě, kdy soudní písemnost, která byla doručena žalovanému s bydlištěm na území jiného členského státu, nebyla vyhotovena ani v jazyce, kterému tento žalovaný rozumí, ani v úředním jazyce přijímajícího členského státu, či v případě, že v daném členském státě je několik úředních jazyků, ani v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků místa doručení, ani k ní nebyl připojen překlad do některého z těchto jazyků, vede nepřiložení jednotného formuláře uvedeného v příloze II tohoto nařízení k neplatnosti uvedeného doručení, i když tento žalovaný musí tuto neplatnost uplatnit ve stanovené lhůtě nebo na počátku řízení a před obhajobou ve věci samé.

Toto nařízení naproti tomu vyžaduje, aby takové nepřiložení bylo v souladu s ustanoveními v tomto nařízení zhojeno tím, že dotčenému bude zaslán jednotný formulář uvedený v příloze II tohoto nařízení.

2)

Nařízení č. 1393/2007 musí být vykládáno v tom smyslu, že doručení návrhu na zahájení řízení prostřednictvím poštovních služeb je platné, i když:

potvrzení o přijetí doporučeného dopisu obsahujícího písemnost, která má být doručena jejímu adresátovi, bylo nahrazeno jiným dokumentem, za podmínky, že tento dokument poskytuje rovnocenné záruky v oblasti poskytnutých informací a důkazů. Soud odesílajícího členského státu, kterému byl spor předložen, se musí ujistit o tom, že adresát obdržel dotčenou písemnost za takových podmínek, že bylo dodrženo jeho právo na obhajobu;

doručovaná písemnost nebyla předána jejímu adresátovi osobně, jestliže byla předána dospělé osobě nacházející se v místě obvyklého bydliště tohoto adresáta, která je buď rodinným příslušníkem adresáta, nebo je u něj zaměstnána. Uvedený adresát musí před soudem odesílajícího členského státu, kterému byl spor předložen, případně všemi přípustnými důkazy prokázat, že se nemohl účinně dovědět o tom, že proti němu bylo zahájeno soudní řízení v jiném členském státě nebo definovat předmět a důvod tohoto návrhu nebo mít dostatek času na přípravu své obhajoby.


(1)  Úř. věst. C 302, 14.9.2015.


Top