Žaloba podaná dne 1. srpna 2014 – VSM Geneesmiddelen v. Komise

(Věc T-578/14)

2014/C 339/31

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: VSM Geneesmiddelen BV (Alkmaar, Nizozemsko) (zástupce: U. Grundmann, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně tvrdí, že podle čl. 13 odst. 3 nařízení (ES) č. 1924/2006 o zdravotních tvrzeních měla Komise povinnost přijmout seznam schválených tvrzení o látkách používaných v potravinách nejpozději k 31. lednu 2010. Při přípravě takového seznamu byl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) pověřen posouzením tvrzení, která předložily členské státy. V září 2010 však Komise oznámila, že pozastaví a přezkoumá hodnotící postup, pokud jde o tvrzení o rostlinných látkách, a EFSA v důsledku toho ukončil přezkum těchto tvrzení. Komise pozastavila hodnotící postup pouze v případě rostlinných látek, avšak nikoliv v případě jiných, např. chemických látek.

Žalobkyně dopisem ze dne 23. dubna 2014 Komisi vyzvala, aby EFSA nařídila bezodkladně obnovit hodnocení zdravotních tvrzení o rostlinných látkách používaných v potravinách, neboť je značně dotčena současným právním vakuem a nejistotou v oblasti zdravotních tvrzení o rostlinných látkách používaných v potravinách.

Komise v dopise ze dne 19. června 2014 žalobkyni informovala, že jí členské státy a zúčastnění obeznámili s různými obavami a že v této fázi nebude zahajovat hodnocení zdravotních tvrzení o rostlinných látkách. Žalobkyně zaslala dne 8. července 2014 Komisi další dopis, ve kterém stanovila lhůtu pro zahájení hodnocení zdravotních tvrzení o rostlinných látkách Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, a to do 31. července 2014. Komise na tento dopis neodpověděla.

Lze tedy dospět k závěru, že Evropská komise nevypracovala úplný seznam schválených zdravotních tvrzení o látkách používaných v potravinách, jak vyžaduje čl. 13 odst. 3 nařízení o zdravotních tvrzeních. Článek 13 nařízení o zdravotních tvrzeních nejenže stanoví jasné lhůty, ale také jasně vymezuje postupy přijímání seznamu zdravotních tvrzení o látkách používaných v potravinách. Nařízení neposkytuje Evropské komisi žádnou diskreční pravomoc ke změně procesních úkonů, ani k prodloužení lhůt.

Kromě toho podle bodu 9 odůvodnění je cílem nařízení o zdravotních tvrzeních stanovit „obecné zásady pro všechna tvrzení“. Z toho jasně vyplývá, že zákonodárce nechtěl stanovit různé úrovně hodnocení pro konkrétní druhy látek. Všechny úvahy Evropské komise týkající se samostatných režimů pro hodnocení tvrzení o rostlinných látkách tedy nejen postrádají jakýkoli právní základ, ale jsou také v rozporu s obecnými cíli nařízení.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, s. 9)