EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62014CN0481

Věc C-481/14: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 30. října 2014 – Jørn Hansson v. Jungpflanzen Grünewald GmbH

OJ C 34, 2.2.2015, p. 4–6 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

2.2.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/4


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Düsseldorf (Německo) dne 30. října 2014 – Jørn Hansson v. Jungpflanzen Grünewald GmbH

(Věc C-481/14)

(2015/C 034/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: Jørn Hansson

Žalovaná: Jungpflanzen Grünewald GmbH

Předběžné otázky

1)

Je nutno při stanovení „přiměřené náhrady“, kterou je porušitel povinen zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství na základě čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 2100/94 (1), protože provádí úkony uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, aniž by k tomu měl oprávnění, vychází-li se z obvyklé odměny, která je ve stejné oblasti požadována na základě licence běžné na trhu, za úkony popsané v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, dodatečně vždy paušálně navýšit částku náhrady o určitou „přirážku pro porušitele“? Vyplývá to z čl. 13 odst. 1 druhé věty prováděcí směrnice (2)?

2)

Je nutno při stanovení „přiměřené náhrady“, kterou je porušitel povinen zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství na základě čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2100/94, protože provádí úkony uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, aniž by k tomu měl oprávnění, vychází-li se z obvyklé odměny, která je ve stejné oblasti požadována na základě licence běžné na trhu, za úkony popsané v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, zohlednit v konkrétním případě následující úvahy resp. okolnosti navyšující částku náhrady:

a)

okolnost, že se v případě poškozené odrůdy, která je předmětem žaloby a v příslušném období představovala odrůdu, která měla vzhledem ke zvláštním vlastnostem jedinečné postavení na trhu, pokud se licenční poplatek obvyklý na trhu stanoví na základě licenčních smluv, jež byly uzavřeny a vyúčtování spojeného s odrůdou, která je předmětem žaloby;

Pokud zohlednění této okolnosti připadá v konkrétním případě v úvahu:

Je navýšení částky náhrady přípustné pouze tehdy, pokud jsou znaky, které odůvodňují jedinečnost odrůdy, která je předmětem žaloby, vyjádřeny v popisu odrůdového práva?

b)

okolnost, že odrůda, která je předmětem žaloby, již byla v okamžiku uvedení porušujícího druhu na trh s velkým úspěchem prodávána, čímž porušitel ušetřil vlastní náklady na uvedení porušující odrůdy na trh, pokud se na trhu obvyklý licenční poplatek stanoví na základě licenčních smluv, jež byly uzavřeny a vyúčtování spojeného s odrůdou, která je předmětem žaloby;

c)

okolnost, že rozsah porušení v souvislosti s právem k odrůdě, která je předmětem žaloby, byl z časového hlediska a s ohledem na počet prodaných kusů nadprůměrný;

d)

úvahu, že porušitel se – na rozdíl od držitele licence – nemusí obávat, že zaplatí licenční poplatek (a nebude moci požadovat jeho vrácení), ačkoliv odrůda, která je předmětem žaloby a v souvislosti s níž je vedeno řízení o neplatnosti odrůdových práv, bude později prohlášena za neplatnou;

e)

okolnost, že porušitel – na rozdíl od toho, jak tomu bylo obvyklé v případě držitelů licence – nebyl povinen provádět čtvrtletní vyúčtování;

f)

úvahu, že držitel odrůdového práva nese riziko inflace, což se projevuje tím, že vymáhání práva trvá velmi dlouhou dobu,

g)

úvahu, že držitel odrůdového práva nemůže z důvodu nutnosti vymáhání práva – na rozdíl od případu dosahování příjmů z udělování licencí k odrůdě, která je předmětem žaloby – plánovat příjmy dosažené z odrůdy, která je předmětem žaloby;

h)

úvahu, že držitel odrůdového práva nese při porušení práva k odrůdě, která je předmětem žaloby, jak obecné procesní riziko spojené se soudním řízením, tak i riziko, že nakonec nebude moci své právo u porušitele úspěšně prosadit;

i)

úvahu, že držitel odrůdového práva nemůže v případě porušení odrůdového práva z důvodu svévolného jednání porušitele volně rozhodnout, zda vůbec chce porušiteli dovolit využívání odrůdy, která je předmětem žaloby?

3)

Je nutno při stanovení „přiměřené náhrady“, kterou je porušitel povinen zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství na základě čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2100/94, protože provádí úkony uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, aniž by k tomu měl oprávnění, zohlednit také úročení náhrady dlužné za daný rok, a to podle obvyklé úrokové sazby, je-li nutné vycházet z toho, že rozumně si počínající smluvní strany by si takové úročení upravily?

4)

Je nutno při výpočtu „další škody vzniklé z protiprávního jednání“, kterou je porušitel povinen zaplatit držiteli odrůdového práva Společenství na základě čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94, protože provádí úkony uvedené v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94, aniž by k tomu měl oprávnění, použít jako základ pro výpočet obvyklou odměnu, která je ve stejné oblasti požadována za úkony popsané v čl. 13 odst. 2 nařízení č. 2100/94 na základě licence obvyklé na trhu?

5)

V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku:

a)

Lze při výpočtu „dalších škod“ na základě licence obvyklé na trhu podle čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 zohlednit v konkrétním případě úvahy resp. okolnosti uvedené výše v bodě 2 písm. a) až i) nebo okolnost, že držitel odrůdového práva je z důvodu nutnosti vymáhání práva nucen vynaložit osobně v obvyklém rozsahu čas na zjištění porušení a na řešení této záležitosti a provést v rozsahu obvyklém v případě porušení odrůdového práva šetření týkající se tohoto porušení, a to způsobem, který odůvodňuje přirážku k licenčnímu poplatku obvyklému na trhu?

b)

Je nutné při výpočtu „dalších škod“ na základě licence obvyklé na trhu podle čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 vždy navýšit paušálně částku náhrady o určitou „přirážku pro porušitele“? Vyplývá to z ustanovení čl. 13 odst. 1 druhé věty směrnice 2004/48/ES?

c)

Je nutné při stanovení rozsahu „dalších škod“ na základě licence obvyklé na trhu podle čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 zohlednit také úročení náhrady dlužné za daný rok, a to podle obvyklé úrokové sazby, je-li nutné vycházet z toho, že rozumně si počínající smluvní strany by si takové úročení upravily?

6)

Je nutné vykládat ustanovení čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 v tom smyslu, že zisk porušitele je „další škodou“ ve smyslu tohoto ustanovení, kterou lze dodatečně požadovat k přiměřené náhradě na základě čl. 94 odst. 1 nařízení č. 2100/94, nebo porušitel dluží zisk v případě zaviněného protiprávního jednání podle čl. 94 odst. 2 první věty nařízení č. 2100/94 pouze jako alternativu k přiměřené náhradě podle čl. 94 odst. 1?

7)

Brání nárok na náhradu škody vyplývající z čl. 94 odst. 2 nařízení č. 2100/94 takovým vnitrostátním právním předpisům, podle nichž nemůže držitel odrůdového práva, jemuž byla v řízení o předběžném opatření z důvodu porušení odrůdového práva pravomocně uložena úhrada nákladů tohoto řízení, požadovat s odvoláním na hmotné právo náhradu těchto nákladů, i když tento držitel v následném hlavním řízení, jehož předmětem je totéž porušení odrůdového práva, uspěl?

8)

Brání nárok na náhradu škody vyplývající z čl. 94 odst. 2 nařízení č. 2100/94 vnitrostátním právním předpisům, podle nichž poškozený nemůže požadovat náhradu za vlastní čas vynaložený na mimosoudní a soudní řešení nároku na náhradu škody nad rámec úzkých mezí řízení o určení výše nákladů řízení, pokud časová náročnost nepřesahuje obvyklý rámec?


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, s. 1; Zvl. vyd. 03/16, s. 390).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32).


Top