—

za O. Ahlströma a L. Kjellberga E. Bergenhemem, advokat,

—

za Evropskou komisi A. Bouquetem a C. Tufvesson, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu, schválené jménem Společenství nařízením Rady (ES) č. 764/2006 ze dne 22. května 2006 (Úř. věst. L 141, s. 1, dále jen „dohoda o rybolovu“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci trestního stíhání vedeného proti O. Ahlströmovi a L. Kjellbergovi, jakož i proti společnostem Fiskeri Ganthi AB (dále jen „Fiskeri Ganthi“) a Fiskeri Nordic AB (dále jen „Fiskeri Nordic“), kterým je vytýkán nezákonný rybolov v marockých rybolovných oblastech během období od dubna 2007 do května 2008 včetně.

3

Ve čtvrtém pododstavci preambule dohody o rybolovu smluvní strany potvrdily, že jsou rozhodnuty spolupracovat ve společném zájmu na zavedení zodpovědného rybolovu s cílem zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání živých mořských zdrojů a zejména prostřednictvím zavedení režimu kontroly všech rybolovných činností zaručit účinnost opatření pro řízení a zachování těchto zdrojů. V sedmém pododstavci preambule vyjádřily rovněž vůli stanovit podmínky a požadavky pro rybolovné činnosti plavidel Společenství v marockých rybolovných oblastech, jakož i pro podporu Společenství při zavádění zodpovědného rybolovu v rybolovných oblastech.

4

Předmět dohody o rybolovu je v jejím článku 1 vymezen takto:

„Tato dohoda stanoví zásady, pravidla a postupy pro:

5

Podle čl. 2 písm. d) dohody o rybolovu se „plavidlem Společenství“ pro účely této dohody rozumí „rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a registrované ve Společenství“.

6

Článek 6 dohody o rybolovu, nadepsaný „Podmínky pro provozování rybolovu“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:

„1.   Plavidla Společenství mohou provozovat rybolovné činnosti v marockých rybolovných oblastech, pouze pokud jsou držiteli licence k rybolovu vydané podle této dohody. Provozování rybolovných činností plavidly Společenství je podmíněno držením licence, kterou vydají příslušné marocké orgány na žádost příslušných orgánů Společenství.

2.   Pokud jde o kategorie rybolovu, které […] protokol, [kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody o rybolovu (dále jen „protokol“)] nestanoví, licence mohou plavidlům Společenství udělit marocké orgány. V rámci partnerství, které vzniklo na základě této dohody, však udělování licencí nadále závisí na kladném stanovisku Evropské komise. Postup pro získání licence k rybolovu pro plavidlo, příslušné poplatky a způsob placení, který mají majitelé plavidel použít, budou určeny společnou dohodou.“

7

Článek 7 dohody o rybolovu, nadepsaný „Finanční příspěvek“, v odstavci 1 stanoví:

„Společenství poskytne Maroku finanční příspěvek v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými v protokolu a příloze [dohody o rybolovu]. Tento příspěvek se skládá ze dvou částí, kterými jsou:

8

Nařízení Rady (ES) č. 3317/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se oprávnění k rybolovu ve vodách třetí země v rámci dohody o rybolovu (Úř. věst. L 350, s. 13; Zvl. vyd. 04/02, s. 194), účinné v době rozhodné z hlediska skutkového stavu sporu v původním řízení, v druhém bodě odůvodnění uvádělo, „že za účelem zajištění účinného a transparentního řízení rybolovných činností uskutečňovaných plavidly Společenství v rámci dohod o rybolovu mezi Společenstvím a třetími zeměmi je nezbytné, aby každý členský stát jednal způsobem opravňujícím ta z jeho rybářských plavidel, jež obdržela licenci třetí země k rybolovu, k pokračování v takových činnostech, a že rybolov ve vodách třetí země bez takové licence musí být zakázán z toho důvodu, že závazky Společenství vůči třetím zemím mají být dodržovány“.

9

Článek 1 uvedeného nařízení stanovil:

„1.   Toto nařízení stanoví obecná ustanovení týkající se rybolovu prováděného rybářskými plavidly Společenství ve vodách třetí země v rámci dohody o rybolovu mezi Společenstvím a výše uvedenou zemí, pokud taková činnost podléhá požadavku na licenci k rybolovu udělenou touto třetí zemí.

2.   Pouze ta rybářská plavidla Společenství, jež mají platné povolení k rybolovu v rámci dohody o rybolovu, mohou vykonávat svou rybolovnou činnost ve vodách třetí země podle dohody o rybolovu mezi Společenstvím a výše uvedenou zemí.“

10

Podle článku 2 téhož nařízení se „povolením k rybolovu v rámci dohody o rybolovu“ rozumělo oprávnění k rybolovu udělené rybářskému plavidlu Společenství členským státem vlajky v rámci dohody o rybolovu mezi Společenstvím a třetí zemí, sloužící jako doplněk licence k rybolovu umožňující výše uvedenému plavidlu vykonávat rybolovnou činnost v rybolovných vodách této třetí země.

11

Článek 3 nařízení č. 3317/94 stanovil:

„Členský stát vlajky uděluje a spravuje povolení k rybolovu v rámci dohody o rybolovu pro plavidla plující pod jeho vlajkou v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.“

12

Podle článku 5 téhož nařízení:

„1.   Členský stát vlajky zašle Komisi všechny žádosti o vydání licence třetí země k rybolovu plavidlům plujícím pod jeho vlajkou k vykonávání rybolovné činnosti v rámci možností rybolovu udělených Společenství podle dohody o rybolovu se třetí zemí. Ujistí se, že žádosti jsou v souladu s podmínkami dohody a s pravidly Společenství.

2.   Komise přezkoumá žádosti každého členského státu s ohledem na možnosti rybolovu tomuto státu přidělené podle ustanovení Společenství a podle jakýchkoliv podmínek stanovených v dohodě o rybolovu, použitelných u plavidel Společenství. Komise zašle, nejpozději deset pracovních dní od data obdržení žádosti členského státu nebo ve lhůtě stanovené dohodou o rybolovu, dotyčné třetí zemi žádost o vydání licence třetí země k rybolovu plavidlu Společenství, jež má v úmyslu vykonávat rybolovnou činnost v jejích vodách. Pokud při přezkoumávání žádosti Komise zjistí, že tato žádost neodpovídá podmínkám stanoveným v tomto odstavci, neprodleně informuje dotyčný členský stát, že nemůže předat uvedenou žádost nebo její část dotyčné třetí zemi a uvede své důvody.

3.   Komise neprodleně informuje členský stát vlajky o skutečnosti, že dotyčná třetí země udělila licenci k provádění rybolovných činností nebo o rozhodnutí třetí země takovou licenci neudělit. Ve druhém uvedeném případě Komise provede po konzultaci s členským státem vlajky a třetí zemí odpovídající kontroly.“

13

Předkládající soud uvádí, že podle § 19 až § 23 zákona o rybolovu (fiskelagen, SFS 1993, č. 787) švédská vláda nebo orgán jmenovaný vládou, jímž byl v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení Fiskeriverket (Národní ředitelství rybolovu), přijme právní předpisy týkající se provozování rybolovu. Ustanovení § 24 tohoto zákona stanoví, že předpisy přijaté na základě § 19 až § 23 se použijí na námořní rybolov provozovaný švédskými plavidly mimo švédskou hospodářskou zónu v mezinárodních vodách a v jiných vodách, kde se rybolovné činnosti vykonávají na základě mezinárodních smluv.

14

Z § 40 zákona o rybolovu vyplývá, že každému, kdo úmyslně či z nedbalosti poruší právní předpisy přijaté na základě § 19, § 20 prvního pododstavce nebo § 21 až § 23 tohoto zákona, bude uložena pokuta nebo trest odnětí svobody až na jeden rok. Stejně bude potrestán každý, kdo úmyslně či z hrubé nedbalosti poruší unijní právní předpisy týkající se společné rybářské politiky, zejména dopustí-li se neoprávněného rybolovu. Pokud je třeba považovat trestný čin podle uvedeného § 40 za závažný, bude pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

15

Právní předpisy Fiskeriverket týkající se přístupu k rybolovným oblastem a jejich kontroly (Fiskeriverkets föreskrifter om resurstillträde och kontroll på fiskets område, FIFS 2004, č. 25, dále jen „právní předpisy Fiskeriverket“), účinné v době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení, jejichž oblast působnosti podle kapitoly 1 § 1 těchto předpisů zahrnuje i nařízení č. 3317/94, v kapitole 3 § 1 stanoví:

„Plavidla o délce pěti či více metrů mohou být využívána ke komerčnímu námořnímu rybolovu pouze na základě povolení vydaného pro tyto účely Fiskeriverket“.

16

Kapitola 4 právních předpisů Fiskeriverket, nadepsaná „Doplňkové povolení k rybolovu [...]“, zní následovně:

„Rybolov v rámci dohody o rybolovu mezi [Evropským společenstvím] a třetí zemí

§ 1

Žádost o takovou licenci k rybolovu udělovanou třetí zemí a žádost o ‚povolení rybolovu v rámci dohody o rybolovu‘ stanovené v nařízení […] č. 3317/94 se podávají k Fiskeriverket.

Povolení k rybolovu se vydává zápisem plavidla do základního seznamu.

§ 2

Podmínky vydání povolení ve smyslu § 1 jsou:

1.   Vstup do oblasti třetí země se oznámí příslušným orgánům této země prostřednictvím Stockholm Radio. Toto oznámení musí obsahovat externí identifikační číslo, název a rádiový volací znak plavidla. Opouští-li plavidlo rybolovnou oblast, ohlásí se tato skutečnost prostřednictvím stejné rádiové stanice.

2.   Fiskeriverket stanoví počet plavidel se zvláštním povolením, která se mohou současně nacházet v zóně třetí země.

3.   Musí být dodrženy právní předpisy, které mohou přijmout orgány třetích zemí.

4.   Fiskeriverket může stanovit další podmínky.

Rybolov provozovaný na základě zvláštních dohod o rybolovu ve vodách třetích zemí, v rámci kvót jiné země a v mezinárodních vodách mimo rybolovné oblasti nebo hospodářskou zónu

§ 3

Rybolov ve vodách třetí země provozovaný švédským rybářským plavidlem, jemuž bylo vydáno povolení ke komerčnímu rybolovu, lze v jiných případech, než je případ uvedený v § 1, vykonávat v rámci kvót jiné země nebo v mezinárodních vodách mimo rybolovné nebo hospodářské zóny pouze na základě zvláštního povolení vydaného Fiskeriverket.“

17

Z předkládacího usnesení vyplývá, že O. Ahlström, zákonný zástupce společnosti Fiskeri Ganthi, která je vlastníkem plavidla Aldo, a L. Kjellberg, zákonný zástupce společnosti Fiskeri Nordic, která je vlastníkem plavidla Nordic IV, jsou trestně stíháni na základě § 24 a § 40 zákona o rybolovu, jakož i kapitoly 3 § 1 a kapitoly 4 § 3 právních předpisů Fiskeriverket, neboť během období od dubna 2007 do května 2008 včetně úmyslně nebo z hrubé nedbalosti provozovali komerční rybolov u pobřeží západní Sahary, přičemž používali tato plavidla zapsaná ve švédském lodním rejstříku, aniž vlastnili nebo měli na palubě uložena nezbytná povolení vydaná Fiskeriverket, tedy obecná povolení ke komerčnímu rybolovu a zvláštní povolení k rybolovu v dotčených vodách v souladu s dohodou o rybolovu.

18

Podpůrně založil Kammaråklagaren (státní zástupce) uvedené trestní stíhání na § 40 zákona o rybolovu, článku 3 nařízení Komise (ES) č. 1281/2005 ze dne 3. srpna 2005 o správě licencí k rybolovu a nejnutnějších údajích, které musí být v licencích k rybolovu obsaženy (Úř. věst. L 203, s. 3), a čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 358, s. 59; Zvl. vyd. 04/05, s. 460) ve spojení s článkem 6 dohody o rybolovu.

19

Na podporu uvedeného stíhání Kammaråklagaren mimo jiné uvádí, že uvedená plavidla, jejichž posádku tvořili švédští a maročtí rybáři, soustavně prováděla rybolov za použití vlečných sítí, který jim vynesl celkové příjmy ve výši nejméně 14 milionů švédských korun (SEK) v roce 2007 a 6 milionů SEK v roce 2008. Kammaråklagaren kvalifikoval tento trestný čin jako závažný, neboť byl páchán systematicky po delší dobu a zahrnuje činnost velkého rozsahu s úlovky značné hodnoty.

20

O. Ahlström a L. Kjellberg popírají jednání, ze kterého jsou viněni, a zpochybňují svou trestněprávní odpovědnost. Tvrdí, že rybářská plavidla Aldo a Nordic IV byla pronajata marocké společnosti Atlas Pelagic na základě smlouvy o pronájmu bez posádky, přičemž tato společnost disponuje vlastními rybolovnými právy v marockých teritoriálních vodách, jakož i rybolovnými právy dalších marockých osob. Tato společnost si v rámci své činnosti najala a sama používala dvě rybářská plavidla. Podle O. Ahlströma a L. Kjellberga není k provozování této činnosti požadováno povolení švédských orgánů či jiného evropského orgánu a právní předpisy Fiskeriverket se nepoužijí na činnost pronájmu lodí provozovanou společnostmi Fiskeri Ganthi a Fiskeri Nordic. Nebylo porušeno unijní právo, neboť čl. 6 odst. 1 dohody o rybolovu, jakož i celá dohoda, se nepoužijí na skutkový stav ve věci v původním řízení.

21

Hovrätten för Västra Sverige (odvolací soud pro západní Švédsko), který projednává odvolání podané proti rozsudku Göteborgs tingsrätt (soud prvního stupně Göteborg), má za to, že není jasné, zda unijní právo a dohoda o rybolovu vylučují rybolov provozovaný plavidly Společenství v marockých vodách bez povolení Unie nebo jednoho z jejích členských států.

22

Předkládající soud má v podstatě za to, že čl. 6 odst. 2 dohody o rybolovu může být vykládán ve smyslu takového vyloučení. Uvádí však, že podle některých autorů umožňuje toto ustanovení výklad, podle kterého může plavidlo Společenství provozovat rybolov na základě soukromé licence udělené třetí zemí. Dodává, že ve věci v původním řízení je tvrzeno, že příslušné marocké orgány považovaly rybolov provozovaný oběma dotčenými rybářskými plavidly za slučitelný s dohodou o rybolovu a že z tohoto důvodu vydaly nezbytná povolení k rybolovu.

23

Za těchto podmínek se Hovrätten för Västra Sverige rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

24

Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je nutno zkoumat společně, je, zda musí být dohoda o rybolovu, zejména její článek 6, vykládána v tom smyslu, že vylučuje jakoukoli možnost, aby plavidla Společenství vykonávala rybolovné činnosti v marockých rybolovných oblastech na základě licence vydané marockými orgány bez zapojení příslušných orgánů Unie.

25

Uvedený soud se zejména zamýšlí nad tím, zda dohoda o rybolovu vylučuje možnost pronájmu plavidla Společenství za účelem provozování rybolovu v těchto rybolovných oblastech na základě smlouvy o pronájmu bez posádky marocké společnosti, která je držitelem pouze licence vydané výlučně příslušnými marockými orgány marockým majitelům rybolovných kvót. Kromě toho si klade otázku, zda je tomu tak i v situaci, kdy pronajímatel poskytuje této společnosti rovněž know-how a technickou podporu.

26

Je třeba uvést, že strany dohody o rybolovu vyjádřily v preambuli této dohody vůli stanovit podmínky a požadavky pro rybolovné činnosti plavidel Společenství v marockých rybolovných oblastech. Předmětem této dohody, tak jak je definován v jejím článku 1, je zavést zásady, pravidla a postupy, jimiž se řídí zejména podmínky přístupu těchto plavidel do uvedených rybolovných oblastí. Uvedená dohoda nestanoví žádnou výjimku z těchto podmínek, z čehož vyplývá, že se jimi řídí všechna plavidla Společenství – což jsou podle čl. 2 písm. d) dohody o rybolovu plavidla plující pod vlajkou členského státu Společenství a registrovaná ve Společenství – která chtějí provádět rybolovné činnosti v těchto oblastech.

27

Článek 6 dohody o rybolovu týkající se podmínek provozování rybolovu tak v odstavci 1 stanoví, že plavidla Společenství mohou provozovat rybolovné činnosti v marockých rybolovných oblastech, pouze pokud jsou držiteli licence vydané podle dohody o rybolovu.

28

Podle samotného znění uvedeného ustanovení je provozování rybolovných činností plavidly Společenství v marockých rybolovných oblastech podmíněno držením licence vydané příslušnými orgány Marockého království na žádost příslušných orgánů Unie. Článek 6 odst. 2 dohody o rybolovu kromě toho stanoví, že pro kategorie rybolovu, které nestanoví protokol, mohou licence plavidlům Společenství udělit marocké orgány, avšak že v rámci partnerství, které vzniklo na základě dohody o rybolovu, udělování takových licencí „nadále závisí na kladném stanovisku Evropské komise“.

29

Z toho vyplývá, že k tomu, aby plavidlo Společenství mohlo vykonávat rybolovné činnosti v marockých rybolovných oblastech je vždy vyžadováno zapojení příslušných orgánů Unie, a z tohoto důvodu nemůže takové plavidlo bez tohoto zapojení vykonávat v těchto oblastech takové činnosti na základě licence vydané příslušnými marockými orgány.

30

V tomto ohledu je nutno podotknout, že nařízení č. 3317/94 v článku 5 zavedlo postup, který musí dodržet členský stát vlajky a Komise za účelem získání licencí k rybolovu vydaných třetími zeměmi k výkonu rybolovných činností v rámci možností rybolovu udělených Společenství podle dohody o rybolovu, přičemž ukládá Komisi, aby přezkoumala žádosti o udělení takových licencí předtím, než je předá dotyčné třetí zemi. Toto nařízení kromě toho – jak vyplývá z jeho druhého bodu odůvodnění, jakož i z čl. 1 odst. 2 a článků 2 a 3 – podmiňuje provádění rybolovné činnosti plavidly Společenství ve vodách třetí země oprávněním k rybolovu vydaným členským státem vlajky na základě dohody o rybolovu uzavřené mezi Společenstvím a touto třetí zemí.

31

Kromě toho je třeba podotknout, že přiznat plavidlům Společenství přístup do marockých rybolovných oblastí k provádění rybolovných činností v těchto oblastech bez toho, že budou zapojeny příslušné orgány Unie, by bylo v rozporu s účelem dohody o rybolovu, kterým je, jak vyplývá z její preambule a z jejích článků 1 a 3, zavedení zodpovědného rybolovu v těchto rybolovných oblastech s cílem zajistit dlouhodobé zachování a udržitelné využívání živých mořských zdrojů, zejména prostřednictvím zavedení režimu kontroly všech rybolovných činností, aby byla zaručena účinnost opatření pro řízení a zachování těchto zdrojů. Taková možnost by totiž mohla vést k rozšíření přístupu plavidel Společenství do těchto rybolovných oblastí a ke zvýšenému využívání zdrojů těmito plavidly v těchto oblastech, a to bez kontroly příslušných orgánů Unie.

32

Stejně tak by přístup plavidel Společenství do marockých rybolovných oblastí mimo rámec ustanovení dohody o rybolovu neodpovídal základu a účelu finančního příspěvku poskytovaného Unií Marockému království podle článku 7 této dohody, který podle tohoto článku spočívá ve finanční kompenzaci přístupu plavidel Společenství do marockých rybolovných oblastí a v poskytnutí finanční pomoci na zavedení vnitrostátní rybářské politiky založené na zodpovědném rybolovu a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v marockých vodách.

33

Nelze tedy připustit, aby plavidla Společenství získala přístup do marockých rybolovných oblastí k provádění rybolovných činností tím způsobem, že pro tyto účely bude s marockou společností, která je držitelem licence vydané marockými orgány marockým majitelům rybolovných kvót, uzavřena smlouva o pronájmu lodi bez posádky nebo že bude použit jakýkoli jiný právní nástroj, aby si zajistila vstup do těchto rybolovných oblastí a provádění takové činnosti v těchto oblastech mimo rámec dohody o rybolovu, a tudíž bez zapojení příslušných orgánů Unie.

34

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je nutno na položené otázky odpovědět tak, že dohoda o rybolovu, zejména její článek 6, musí být vykládána v tom smyslu, že vylučuje jakoukoli možnost výkonu rybolovné činnosti plavidly Společenství v marockých rybolovných oblastech na základě licence vydané marockými orgány bez zapojení příslušných orgánů Unie.

35

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu, schválená jménem Společenství nařízením Rady (ES) č. 764/2006 ze dne 22. května 2006, zejména článek 6 této dohody, musí být vykládána v tom smyslu, že vylučuje jakoukoli možnost výkonu rybolovné činnosti plavidly Společenství v marockých rybolovných oblastech na základě licence vydané marockými orgány bez zapojení příslušných orgánů Evropské unie.