Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62010CN0617

Věc C-617/10: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Haparanda Tingsrätten (Švédsko) dne 27. prosince 2010 — Åklagaren v. Hans Torsten Åkerberg Fransson

OJ C 72, 5.3.2011, p. 14–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.3.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/14


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Haparanda Tingsrätten (Švédsko) dne 27. prosince 2010 — Åklagaren v. Hans Torsten Åkerberg Fransson

(Věc C-617/10)

2011/C 72/24

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Haparanda Tingsrätten

Účastníci původního řízení

Žalobce: Åklagaren

Žalovaný: Hans Torsten Åkerberg Fransson

Předběžné otázky

1)

Podle švédského práva musí Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) ze dne 4. listopadu 1950 nebo judikatura Evropského soudu pro lidská práva stanovit jednoznačnou podporu, aby mohl vnitrostátní soud neuplatnit vnitrostátní ustanovení, u nichž existuje podezření, že by mohla být v rozporu se zásadou ne bis in idem stanovenou v článku 4 Dodatkového protokolu č. 7 k EÚLP, a tím také s článkem 50 Listiny základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000 (dále jen „Listina“). Je taková podmínka stanovená ve vnitrostátním právu pro neuplatňování vnitrostátních ustanovení slučitelná s právem Unie, a zejména s jeho obecnými zásadami, včetně zásady přednosti a zásady přímého účinku práva Unie?

2)

Uplatní se na otázku přípustnosti obvinění z porušení daňových předpisů zásada ne bis in idem stanovená v článku 4 Dodatkového protokolu č. 7 k EÚLP a v článku 50 Listiny, pokud již byla odpůrci z důvodu téhož jednání, jež spočívá v poskytnutí nepravdivých údajů, uložena určitá finanční sankce (daňová přirážka) ve správním řízení?

3)

Má na druhou otázku vliv skutečnost, že tyto sankce musí být koordinovány tak, aby obecné soudy mohly snížit sankci v rámci trestního řízení, pokud byla odpůrci z důvodu téhož jednání, jež spočívá v poskytnutí nepravdivých údajů, uložena daňová přirážka?

4)

Za určitých okolnosti lze v rámci působnosti zásady ne bis in idem uvedené ve druhé otázce uložit další sankce v novém řízení vedeném pro jednání, které již bylo dříve projednáno a vedlo k rozhodnutí o uložení sankcí jednotlivci. Jsou v případě kladné odpovědi na druhou otázku splněny podmínky zásady ne bis in idem pro uložení více sankcí v samostatných řízeních, pokud jsou předmětem přezkumu v rámci pozdějšího řízení okolnosti případu, které jsou nové a nezávislé na dřívějším řízení?

5)

Švédský systém ukládání daňových přirážek a přezkumu odpovědnosti za porušení daňových předpisů v samostatných řízeních vychází z řady důvodů obecného zájmu, jež jsou podrobněji popsány níže. Je v případě kladné odpovědi na druhou otázku systém, jako je ten švédský, slučitelný se zásadou ne bis in idem, pokud by bylo možné vytvořit systém, na nějž by se nevztahovala zásada ne bis in idem, a nebylo by tudíž nutno zdržet se buď uložení daňové přirážky nebo rozhodnutí o odpovědnosti za porušení daňových předpisů, a to tak, že v případě relevantnosti odpovědnosti za porušení daňových předpisů dojde k postoupení rozhodnutí o uložení daňové přirážky ze strany Skatteverket, a případně ze strany správních soudů, k obecným soudům v souvislosti s jejich přezkumem obvinění z porušení daňových předpisů?


Top