Věc C-46/02

Fixtures Marketing Ltd

v.

Oy Veikkaus Ab

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vantaan käräjäoikeus)

„Směrnice 96/9/ES – Právní ochrana databází – Zvláštní právo – Pojem ,vklad spojený s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu databáze‘ – Rozpisy utkání ligových soutěží ve fotbale – Sázkové hry“

Shrnutí rozsudku

Sbližování právních předpisů – Právní ochrana databází – Směrnice 96/9 – Pojem „vklad spojený s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu databáze“ – Prostředky vynaložené k sestavení rozpisu fotbalových utkání – Vynětí

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9,čl. 7 odst. 1)

Pojem „vklad spojený s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9 o právní ochraně databází, je třeba chápat tak, že se jedná o vklad určený ke zřízení dané databáze. Označuje tedy prostředky vynaložené na získání existujících prvků a jejich shromáždění v uvedené databázi, ale nezahrnuje prostředky použité k samotnému vytvoření prvků tvořících obsah databáze.

V kontextu sestavování rozpisu utkání pro účely organizace ligových soutěží ve fotbale, prostředky vynaložené na určení dat, časů konání a soupeřících družstev u jednotlivých utkání těchto ligových soutěží takový vklad netvoří. Mimoto pořízení údajů tvořících tento rozpis nevyžaduje vynaložení žádného zvláštního úsilí od profesionálních lig, které jsou přímo zapojeny do vytváření těchto údajů. Ani prostředky vynaložené na ověření nebo předvedení údajů tvořících rozpis nemohou být považovány za podstatný vklad, jenž by byl samostatný ve vztahu ke vkladu spojenému s vytvářením zmíněných údajů.

(viz body 33–34, 41–42, 44–46, 49 a výrok)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)

9. listopadu 2004 (*)

„Směrnice 96/9/ES – Právní ochrana databází – Zvláštní právo – Pojem ,vklad spojený s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu databáze‘ – Rozpisy utkání ligových soutěží ve fotbale – Sázkové hry“

Ve věci C‑46/02,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES,

podaná rozhodnutím Vantaan käräjäoikeus (Finsko) ze dne 1. února 2002, došlým Soudnímu dvoru dne 18. února 2002, v řízení:

Fixtures Marketing Ltd

proti

Oy Veikkaus Ab,

SOUDNÍ DVŮR (velký senát),

ve složení: V. Skouris, předseda, P. Jann, C. W. A. Timmermans, A. Rosas a K. Lenaerts (zpravodaj), předsedové senátů, J.-P. Puissochet, R. Schintgen, N. Colneric a J. N. Cunha Rodrigues, soudci,

generální advokátka: C. Stix-Hackl,

vedoucí soudní kaceláře:   M. Múgica Arzamendi a M.-F. Contet, vrchní radové,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 30. března 2004,

s ohledem na vyjádření předložená:

–        za Fixtures Marketing Ltd  R. KurkI‑Suoniem, asianajaja,

–        za Oy Veikkaus Ab S. Kemppinenem et K. Harenkem, asianajajat,

–        za finskou vládu E. Bygglin a T. Pynnä, jako zmocněnkyněmi,

–        za belgickou vládu J. Devadderem, jako zmocněncem, ve spolupráci s P. Vlaemminckem, avocat,

–        za německou vládu W.-D. Plessingem, jako zmocněncem,

–        za francouzskou vládu C. Isidoro, jako zmocněnkyní,

–        za nizozemskou vládu H. G. Sevenster, jako zmocněnkyní,

–        za portugalskou vládu L. Fernandesem a A. P. Matos Barros, jako zmocněnci,

–        za Komisi Evropských společenství M. Huttunenem a N. B. Rasmussenem, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 8. června 2004,

vydává tento

Rozsudek

1        Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady  96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází  (Úř. věst. L 77, s. 20; Zvl. vyd. 13/15, s. 459, dále jen „směrnice“).

2        Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Fixtures Marketing Ltd (dále jen „Fixtures“) a Oy Veikkaus Ab (dále jen „Veikkaus“). Spor vznikl z toho, že Veikkaus používá za účelem organizace sázek údaje o utkáních anglických ligových soutěží ve fotbale.

 Právní rámec

 Právní úprava Společenství

3        Předmětem směrnice je podle jejího čl. 1 odst. 1 právní ochrana databází nezávisle na jejich formě. Databází se podle čl. 1 odst. 2 téže směrnice rozumí „soubor děl, údajů nebo jiných nezávislých prvků, které jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a které jsou jednotlivě přístupné elektronickými nebo jinými prostředky“.

4        Článek 3 směrnice zavádí ochranu podle autorského práva těch „databází, které způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu představují vlastní duševní výtvor autora“.

5        Článek 7 směrnice zavádí zvláštní právo následujícího znění:

„Předmět ochrany

1. Členské státy stanoví pro pořizovatele databáze právo zabránit vytěžování a/nebo zužitkování celého obsahu databáze nebo jeho kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části, pokud pořízení, ověření nebo předvedení tohoto obsahu potvrzuje kvalitativně a/nebo kvantitativně podstatný vklad [svědčí o kvantitativně nebo kvalitativně podstatném vkladu].

2. Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) ,vytěžováním‘ trvalý nebo dočasný přenos celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad [nosič], a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem;

b) ,zužitkováním‘ jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu. Prvním prodejem rozmnoženiny databáze ve Společenství nositelem práva nebo s jeho souhlasem se vyčerpá právo na kontrolu opětného prodeje této rozmnoženiny ve Společenství.

Veřejné půjčování se nepovažuje za vytěžování ani zužitkování.

3. Právo podle odstavce 1 může být převedeno, postoupeno nebo může být předmětem licenční smlouvy.

4. Právo podle odstavce 1 se uplatní nezávisle na tom, zda daná databáze podléhá ochraně podle autorského práva nebo podle jiných práv. Uplatní se rovněž nezávisle na tom, zda obsah databáze podléhá ochraně podle autorského práva nebo podle jiných práv. Ochranou databází podle práva podle odstavce 1 nejsou dotčena práva týkající se jejich obsahu.

5. Opakované a systematické vytěžování a/nebo zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze, které předpokládá činnost v rozporu s obvyklým užíváním databáze nebo které neodůvodněně poškozuje oprávněné zájmy pořizovatele databáze, není dovoleno.“

 Vnitrostátní právní úprava

6        Článek 49 odst. 1 tekijänoikeuslaki (404/1961) (autorský zákon), ve znění zákona č. 34/1991, stanovoval, že seznamy, tabulky, programy a jiné podobné dokumenty obsahující velké množství údajů nemohou být rozmnožovány bez souhlasu svého autora po dobu deseti let od roku jejich zveřejnění.  

7        Směrnice byla ve finském právu provedena zákonem č. 250/1998 ze dne 3. dubna 1998, kterým se změnil zákon č. 404/1961.

8        Článek 49 odst. 1 zákona č. 404/1961, ve znění zákona č. 250/1998, zní:

„Autor

1) seznamů, tabulek, programů a jiných podobných nosičů, které obsahují velké množství údajů, nebo

2) databáze, jejíž pořízení, ověření nebo předvedení vyžaduje podstatný vklad,

má výlučné právo nakládat s celým obsahem svého díla nebo s jeho kvantitativně či kvalitativně určenou podstatnou částí při jeho rozmnožování a zpřístupňovaní veřejnosti“.

 Spor v původním řízení a předběžné otázky

9        Profesionální ligové soutěže ve fotbale jsou v Anglii pořádány Football Association Premier League Ltd a Football League Ltd. Pořádání obnáší sestavování rozpisů utkání, která mají být odehrána v dané sezóně, přičemž se jedná přibližně o 2 000 utkání za sezónu rozvržených do 41 týdnů.

10      Sestavování těchto rozpisů vyžaduje vzít v úvahu několik faktorů, jako např. potřebu zajistit, aby se střídala utkání sehraná na domácím hřišti s hostováním u soupeře, potřebu předejít tomu, aby kluby ze stejného města hrály na domácím hřišti ve stejný den, omezení vyplývající z kalendářů mezinárodních soutěží, konání jiných veřejných akcí a disponibilitu složek zajišťující pořádek.

11      Na sestavení rozpisů utkání se začíná pracovat rok před zahájením dané sezóny. Sestavování rozpisů je svěřeno pracovní skupině, jejímiž členy jsou zejména zástupci profesionálních lig a fotbalových klubů, a dále vyžaduje, aby se konal určitý počet schůzí, jichž se účastní kromě těchto zástupců i zástupci sdružení fanoušků a pořádkových sil. Při sestavování rozpisů je používán počítačový program zakoupený u společnosti Sema.

12      V průběhu sezóny jsou rozpisy upravovány v závislosti na případných změnách vynucených např. požadavky televizních kanálů nebo kvůli odkladu určitého kola soutěže pro nepřízeň počasí.

13      Profesionální ligy rovněž odpovídají za kontrolu konání utkání, prověřují hráčské licence a kontrolují vyhlašování výsledků utkání.

14      Veškeré činnosti Football League Ltd představují roční náklad ve výši okolo 2,3 milionů GBP.

15      Veikkaus má ve Finsku výlučné právo na organizaci sázkových her. Tyto hry jsou zejména spojeny s fotbalovými utkáními. V této souvislosti Veikkaus používá pro různé sázkové hry údaje o utkáních anglických ligových soutěží, převážně pak údaje vztahující se k prvoligové a druholigové soutěži. Každý týden se sází přibližně na 200 fotbalových utkání. Pro účely organizace těchto her Veikkaus každý týden získává z internetu, tisku nebo od klubů informace přibližně o 400 fotbalových utkáních, jejichž správnost ověřuje z různých zdrojů. Sázkové hry, v nichž se sází na utkání anglických ligových soutěží ve fotbale představují pro Veikkaus každoročně obrat ve výši několika desítek milionů eur.

16      V rozsudku ze dne 17. června 1996 (S 94/8994 č. 5507) Vantaan käräjäoikeus kvalifikoval plány fotbalových utkání jako seznam obsahující velké množství údajů ve smyslu článku 49 autorského zákona a rozhodl, že jednání Veikkaus je v rozporu s ochranou, jaká je přiznána těmto seznamům. Tento rozsudek byl změněn rozsudkem Helsingin hovioikeus (odvolací soud v Helsinkách) (Finsko) ze dne 9. dubna 1998 (S 96/1304 č. 1145), který vyloučil existenci porušení této ochrany.  Korkein oikeus (Nejvyšší soud) nepovolil dovolání proti rozsudku Helsingin hovioikeus.

17      Poté, co směrnice vstoupila v platnost, Fixtures podala u Vantaan käräjäoikeus žalobu proti společnosti Veikkaus z důvodu, že protiprávně používala od 1. ledna 1998 databázi vytvořenou na základě plánů fotbalových utkání ligové soutěže sestavených anglickými ligami.

18      Tekijänoikeusneuvosto (rada pro autorská práva), od které si v této věci předkládající soud vyžádal stanovisko, zdůraznila, že ochrana zavedená finskou právní úpravou nevyžaduje, aby databáze vyhovovala definici uvedené v čl. 1 odst. 2 směrnice. Vycházeje z výše uvedeného rozsudku, Helsingin hovioikeus měl za to, že plány utkání fotbalové ligové soutěže jsou databází ve smyslu článku 49 zákona č. 404/1961, ve znění zákona č. 250/1998, a že pořízení, ověření a předvedení obsahu uvedené databáze vyžaduje podstatný vklad. Nicméně shledal, že praktiky společnosti Veikkaus nejsou v rozporu s ochranou této databáze.

19      Vantaan käräjäoikeus si nebyl jist tím, zda jsou předmětné plány utkání chráněnou databází a jaký druh praktik zakládá porušení ochrany zavedené směrnicí, proto se rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)      Lze podmínku v čl. 7 odst. 1 směrnice, která vyžaduje souvislost mezi vkladem a pořízením databáze, vykládat tak, že se v projednávaném případě při ,pořizování‘ a ,pořizování svědčícím o vkladu‘ musí jednat o vklad vztahující se k samotnému určení dat zápasů a ,párů‘ soupeřících družstev a že některé z vkladů, které nejsou brány v potaz pro účely posouzení toho, zda jsou splněna kritéria pro ochranu, jsou pokryty sestavováním plánů utkání? 

2)      Má směrnice bránit jiným osobám, než jsou autoři plánů utkání, v používání bez povolení údajů v nich obsažených s cílem pořádat sázky nebo za jinými obchodními účely?

3)      Jedná se při používání databáze společností Veikkaus o používání podstatné kvantitativně či kvalitativně určené části této databáze ve smyslu směrnice vzhledem ke skutečnosti, že z údajů vztahujících se k plánovaným utkáním jsou používány pouze ty údaje, které se týkají utkání, jež jsou předmětem týdenních sázek a které jsou zanášeny do sázenek na každý týden, a že údaje vztahující se k utkáním jsou pořizovány a ověřovány z jiných zdrojů, než je pořizovatel databáze, a to nepřetržitě po celou dobu trvání sportovní sezóny?“

 K předběžným otázkám

 K přípustnosti

20      Komise Evropský společenství zpochybňuje přípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Tvrdí jednak, že z předkládacího usnesení nevyplývá, že existuje vztah mezi anglickými fotbalovými ligami a Fixtures, ani z jakých důvodů  a za jakých podmínek bylo této společnosti poskytnuto právo přístupu k databázi zjevně vytvářené těmito ligami. Kromě toho zdůrazňuje, že předkládající soud neupřesňuje svůj postoj k tomu, zda Veikkaus vytěžovala nebo zužitkovávala obsah této databáze ve smyslu článku 7 směrnice.

21      Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury potřeba dospět k takovému výkladu práva Společenství, jenž by byl pro vnitrostátního soudce užitečný, vyžaduje, aby tento soudce vymezil skutkový a právní rámec, do něhož zapadají otázky, jež pokládá, nebo aby alespoň vysvětlil skutkové okolnosti, na nichž se tyto otázky zakládají (rozsudek ze dne 21. září 1999, Albany, C‑67/96, Recueil, s. I‑5751, bod 39).

22      Informace poskytnuté v předkládacích rozhodnutích nemají pouze umožnit Soudnímu dvoru, aby dal užitečné odpovědi, ale aby dal rovněž vládám členských států, jakož i ostatním dotčeným účastníkům řízení možnost předložit jejich vyjádření v souladu s článkem 20 Statutu ES Soudního dvora. Je na Soudním dvoru, aby zajistil, že tato možnost bude zachována, s ohledem na to, že na základě uvedeného ustanovení jsou dotčeným účastníkům řízení oznamována pouze předkládací rozhodnutí (výše uvedený rozsudek Albany, bod 40).

23      V projednávaném případě z vyjádření předložených účastníky původního řízení a vládami členských států v souladu s článkem 20 Statutu ES Soudního dvora vyplývá, že informace obsažené v předkládacím usnesení jim umožňovaly pochopit, že spor v původní věci vznikl kvůli tomu, že Veikkaus používá informace z rozpisů utkání sestavených anglickými fotbalovými ligami k organizování sportovních sázek a že za těchto okolností si předkládající soud klade otázky ohledně rozsahu, v jakém se uplatní zvláštní právo upravené článkem 7 této směrnice, a jeho významu.

24      Informace předložené předkládajícím soudem ve skutečnosti seznamují Soudní dvůr se skutkovým a právním rámcem původního sporu dostatečně na to, aby mohl vyložit dotčená ustanovení práva Společenství s ohledem na stav, jenž je předmětem tohoto sporu.

25      Co se týče toho, že v předkládacím usnesení chybí informace o vztazích mezi anglickými fotbalovými ligami a Fixtures, je třeba uvést, že tento nedostatek informací nebránil vládám členský států a Komisi, jak o tom svědčí vyjádření předložená v této věci, v tom, aby správně pochopily předmět a význam otázek položených Soudnímu dvoru a zaujaly k nim potřebný postoj. Rovněž nemá vliv na způsobilost Soudního dvora dát vnitrostátnímu soudci užitečné odpovědi na jeho otázky.

26      Co se týče toho, že v předkládacím usnesení předkládající soud nezaujal postoj ke kvalifikaci jednání Veikkaus s ohledem na pojmy vytěžování a zužitkování, musí být druhá otázka předkládajícího soudu vzhledem ke kontextu, do něhož je posazena, chápána tak, že se jí snaží získat více informací o rozsahu těchto dvou pojmů, jimiž se vymezuje rozsah zákazů stanovených v čl. 7 odst. 1 a 5 směrnice.

27      Z toho plyne, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je přípustná.

 K věci samé

28      Úvodem je třeba předeslat, že z předkládacího usnesení vyplývá, že otázky položené vnitrostátním soudem vycházejí z předpokladu, podle něhož rozpis utkání ligových soutěží ve fotbale je databází ve smyslu čl. 49 odst. 1 bodu 2 zákona č. 404/1961, ve znění zákona č. 250/1998.

29      Vzhledem k tomu, že toto ustanovení váže poskytnutí ochrany, která se jím zavádí, na splnění podmínky, že pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze vyžadovalo podstatný vklad, táže se předkládající soud svojí první otázkou v podstatě na to, co zahrnuje pojem pořízení obsahu databáze ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice, přičemž tento pojem byl převzat do výše uvedeného finského ustanovení. Konkrétněji se první otázkou táže na to, zda vklady učiněné při samotném vytváření údajů osobou, která zřizuje databázi, musí být vzaty v úvahu pro účely posouzení podstatného charakteru vkladu spojeného se zřízením této databáze.

30      Přestože se tato otázka vztahuje pouze k pojmu vklad spojený s pořízením obsahu databáze, z předkládacího usnesení vyplývá, že Vantaan käräjäoikeus se táže obecně na pojem chráněné databáze v souvislosti s rozpisem utkání ligových soutěží ve fotbale, jak to vyplývá z bodu 19 tohoto rozsudku.

31      K tomu, aby mohla být předkládajícímu soudu dána užitečná odpověď, je třeba šířeji pojednat o působnosti čl. 7 odst. 1 směrnice, který vymezuje rozsah uplatnění ochrany z titulu zvláštního práva.

32      Článek 7 odst. 1 směrnice chrání z titulu zvláštního práva výhradně ty databáze, které  splňují konkrétní kritérium, a sice to, že pořízení, ověření nebo předvedení tohoto obsahu svědčí o kvalitativně nebo kvantitativně podstatném vkladu.

33      Podle devátého, desátého a dvanáctého bodu odůvodnění směrnice je jejím cílem podporovat a chránit investice do systémů „ukládání“ a „zpracování“ údajů, které přispívají k rozvoji trhu informačních produktů a služeb v kontextu ovlivněném exponenciálním nárůstem objemu údajů produkovaných a zpracovávaných každý rok ve všech odvětvích. Z toho vyplývá, že pojem „vklad spojený s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu databáze“ musí být obecně chápán tak, že se jedná o vklad určený ke zřízení dané databáze jako takové.

34      V tomto kontextu je třeba, jak zdůrazňují Veikkaus, jakož i německá a nizozemská vláda, pojem „vklad spojeného s pořízením obsahu databáze“ chápat tak, že označuje prostředky vynaložené k získání existujících prvků a jejich shromáždění v uvedené databázi, s výjimkou prostředků použitých k samotnému vytvoření prvků. Jak uvádí německá vláda, cílem ochrany zvláštním právem na základě směrnice je tedy podněcovat zavádění systémů ukládání a zpracování existujících informací, a nikoli tvorbu prvků, které by bylo později možné v databázi shromažďovat.

35      Tento výklad je potvrzen třicátým devátým bodem odůvodnění směrnice, podle kterého má zvláštní právo za cíl zaručit ochranu proti přisvojení si výsledků z finančních a odborných vkladů učiněných „při získávání a shromažďování obsahu“ databáze. Jak uvádí generální advokátka v bodech 61 až 66 svého stanoviska, nehledě na drobné terminologické odlišnosti, všechny jazykové verze třicátého devátého bodu odůvodnění svědčí ve prospěch toho, že do pojmu pořízení není zahrnuta tvorba prvků obsažených v databázi.

36      Devatenáctý bod odůvodnění směrnice, podle kterého kompilace několika záznamů provedení hudebních děl na CD nepředstavuje dostatečně podstatný vklad na to, aby byla chráněna zvláštním právem, poskytuje doplňující argument podporující tento výklad. Z toho tedy vyplývá, že prostředky použité k samotné tvorbě děl nebo prvků obsažených v databázi, v daném případě na CD, nelze považovat za vklad spojený s pořízením obsahu uvedené databáze, a nelze je tudíž vzít v potaz při posuzování toho, zda je vklad spojený se zřízením této databáze podstatné povahy.

37      Pojem „vklad spojený s ověřením obsahu databáze“ musí být chápán tak, že zahrnuje prostředky používané ke kontrole správnosti prvků získávaných při zřizování databáze, jakož i za jejího fungování, s cílem zajistit spolehlivost informace v této databázi obsažené. Pojem „vklad spojený s předvedením obsahu databáze“ pak odkazuje na prostředky, které mají této databázi dát její funkci zpracovávání informací, a sice prostředky určené k systematickému či metodickému uspořádání prvků obsažených v této databázi, jakož i k organizaci jejich individuální přístupnosti.

38      Vklad spojený se zřízením databáze může spočívat v použití lidských zdrojů nebo finančních či technických prostředků, avšak musí být podstatný z hlediska kvantity nebo kvality. Kvantitativní hledisko bere v úvahu vyčíslitelné prostředky a kvalitativní hledisko nekvantifikovatelné úsilí, jako je duševní úsilí nebo vynaložená energie, jak to vyplývá ze sedmého, třicátého devátého a čtyřicátého bodu odůvodnění směrnice.

39      V tomto kontextu okolnost, že je zřízení databáze spojeno s výkonem hlavní činnosti, v rámci které je osoba, která databázi zřizuje, zároveň tvůrcem prvků obsažených v této databázi, sama o sobě nevylučuje možnost, aby se tato osoba domáhala ochrany prostřednictvím zvláštního práva, za předpokladu, že prokáže, že při pořízení těchto prvků, jejich ověření nebo jejich předvedení ve smyslu upřesněném v bodech 34 až 37 tohoto rozsudku došlo k podstatnému kvantitativnímu nebo kvalitativnímu vkladu, přičemž se jednalo ve vztahu k prostředkům použitým k vytvoření těchto prvků o vklad samostatný.

40      Třebaže získávání údajů a ověřování jejich správnosti v okamžiku zřízení databáze v zásadě nevyžaduje od osoby, která tuto databázi zřizuje, použití zvláštních prostředků, neboť se jedná o údaje, které vytvořila a které má k dispozici, je pravda, že shromažďování těchto údajů, jejich systematické nebo metodické propojení v databázi, organizace jejich individuální přístupnosti a ověřování jejich správnosti po celou dobu fungování databáze může vyžadovat podstatný kvantitativní nebo kvalitativní vklad ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice.

41      Ve věci v původním řízení je namístě konstatovat, že takové lidské zdroje a technické postupy popsané předkládajícím soudem, jaké jsou zmíněné v bodě 11 tohoto rozsudku, jsou používány v rámci organizace ligových soutěží ve fotbale k určení dat, časů a domácích či hostujících družstev u utkání jednotlivých kol těchto ligových soutěží v závislosti na takovém souboru parametrů, jaký je uveden v bodě 10 tohoto rozsudku.

42      Jak tvrdí Veikkaus, jakož i německá a portugalská vláda, představují tyto prostředky vklad spojený s vytvořením rozpisu fotbalových utkání. Takovýto vklad, který se vztahuje k samotné organizaci ligových soutěží, souvisí s vytvářením údajů obsažených v předmětné databázi, a sice údajů, které se týkají jednotlivých ligových utkání. Nelze ho tudíž vzít v potaz pro účely článku 7 odst. 1 směrnice.

43      Za těchto okolností je třeba ověřit bez ohledu na vklad, o kterém se pojednává v předchozím bodě, zda pořízení, ověření nebo předvedení obsahu rozpisu fotbalových utkání svědčí o vkladu podstatném z kvantitativního nebo kvalitativního hlediska.

44      Získávání a shromažďování údajů tvořících rozpis fotbalových utkání nevyžaduje od profesionálních lig vynaložení zvláštního úsilí. Získávání a shromažďování je nerozlučně spjato s vytvářením těchto údajů, na kterém se tyto ligy podílejí, neboť jsou odpovědné za organizaci ligových soutěží ve fotbale. Pořízení obsahu rozpisu fotbalových utkání tudíž nevyžaduje žádný vklad, jenž by byl samostatný ve vztahu ke vkladu, který vyžaduje vytvoření údajů obsažených v tomto rozpisu.

45      Profesionální fotbalové ligy nemusí vynaložit žádné zvláštní úsilí ke kontrole správnosti údajů o utkáních ligových soutěží při sestavování rozpisu, neboť tyto ligy jsou přímo zapojeny do vytváření těchto údajů. Co se týče ověřování správnosti obsahu rozpisů utkání v průběhu sezóny, toto ověřování spočívá, jak vyplývá z vyjádření Fixtures, v přizpůsobení určitých údajů z těchto rozpisů v závislosti na případném odložení určitého utkání nebo kola ligové soutěže, o němž profesionální ligy rozhodnou nebo na němž se shodnou. Jak zdůrazňuje Veikkaus, takovéto ověření nelze považovat za ověření svědčící o podstatném vkladu.

46      Předvedení rozpisu fotbalových utkání je rovněž úzce spjato se samotným vytvářením údajů tvořících tento rozpis, jak to potvrzuje neexistence odkazu na práce nebo prostředky zvlášť určené k takovémuto předvedení v předkládacím usnesení. U tohoto předvedení tedy nelze mít za to, že vyžaduje vklad, jenž by byl samostatný ve vztahu ke vkladu spojenému s vytvářením údajů tvořících rozpis.

47      Z toho vyplývá, že pořízení, ověření ani předvedení obsahu rozpisu fotbalových utkání nesvědčí o podstatném vkladu, jenž by mohl odůvodnit poskytnutí ochrany z titulu zvláštního práva zavedeného článkem 7 směrnice.

48      Co se týče činností popsaných v bodě 13 tohoto rozsudku, nevztahují se k sestavování rozpisů utkání. Jak uvádí Veikkaus, prostředky vynaložené na  tyto činnosti nelze brát v potaz při určování existence podstatného vkladu spojeného s pořízením, ověřením nebo předvedením obsahu těchto rozpisů.

49      Vzhledem k výše uvedenému, je třeba na první položenou otázku odpovědět tak, že pojem „vklad spojený s pořízením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice je třeba chápat tak, že označuje prostředky vynaložené na získání existujících prvků a jejich shromáždění v uvedené databázi. Nezahrnuje prostředky použité k vytvoření prvků tvořících obsah databáze. V kontextu sestavování rozpisu utkání pro účely organizace ligových soutěží ve fotbale tedy nezahrnuje prostředky vynaložené na určení dat, časů konání a soupeřících družstev u jednotlivých utkání těchto ligových soutěží.

50      Vzhledem k výše uvedenému již není třeba odpovědět na ostatní položené otázky.

 K nákladům řízení

51      Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:

Pojem „vklad spojený s pořízením obsahu databáze“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady  96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází je třeba chápat tak, že označuje prostředky vynaložené na získání existujících prvků a jejich shromáždění v uvedené databázi. Nezahrnuje prostředky použité k samotnému vytvoření prvků tvořících obsah databáze. v kontextu sestavování rozpisu utkání pro účely organizace ligových soutěží ve fotbale tedy nezahrnuje prostředky vynaložené na určení dat, časů konání a soupeřících družstev u jednotlivých utkání těchto ligových soutěží.

Podpisy.

---

* Jednací jazyk: finština.