52025AE3736

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52025AE3736 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52025AE3736

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Strategie EU pro vodohospodářskou odolnost a evropský integrovaný rámec pro odolnost vůči změně klimatu a řízení rizik v oblasti klimatu (průzkumné stanovisko na žádost kyperského předsednictví)

EESC 2025/03736

Úř. věst. C, C/2026/3223, 2.7.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/3223/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/3223/oj

HTML

PDF - authentic OJ

e-signature

How to verify the authenticity of the Official Journal

Úřední věstník
Evropské unie

Řada C

C/2026/3223

2.7.2026

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Strategie EU pro vodohospodářskou odolnost a evropský integrovaný rámec pro odolnost vůči změně klimatu a řízení rizik v oblasti klimatu

(průzkumné stanovisko na žádost kyperského předsednictví)

(C/2026/3223)

Zpravodaj:

Anastasis YIAPANIS

Poradce	Mihai IVAȘCU (pro zpravodaje)
Žádost o vypracování stanoviska	dopis nadcházejícího kyperského předsednictví Rady EU, 14. 10. 2025
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	26. 2. 2026
Přijato na plenárním zasedání	19. 3. 2026
Plenární zasedání č.	604
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	216/1/1

1. Závěry a doporučení

1.1

Vodohospodářská odolnost se stala jednou ze strategických priorit Evropské unie, neboť změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, neudržitelné využívání vody v různých oblastech společnosti a znečištění stále více ohrožují dostupnost a kvalitu vody a zabezpečení jejích dodávek. Zajištění všeobecného přístupu k bezpečné a cenově dostupné vodě a sanitárním zařízením musí i nadále patřit k hlavním závazkům EU.

1.2

EHSV zdůrazňuje, že vodohospodářská odolnost a odolnost vůči změně klimatu se posilují vzájemně a je třeba je řešit prostřednictvím specifického a soudržného politického rámce, který bude zohledňovat dlouhodobé klimatické trendy a omezené možnosti ekosystémů. EHSV opakuje svou výzvu k vypracování modré dohody pro EU – komplexní vodohospodářské strategie pro Evropu, která by byla strategickou prioritou a jejímž cílem by bylo začlenit problematiku vodního hospodářství do všech příslušných politik EU.

1.3

Přetrvávající nedostatky v oblasti správy, dostupnosti údajů, míry investic a prosazování předpisů nadále oslabují schopnost Evropy řídit rizika související s vodou a změnou klimatu. Je třeba podniknout rozhodné kroky proti roztříštěnosti napříč jednotlivými oblastmi a úrovněmi správy.

1.4

EHSV vyzývá k posílení rámce pro odolnost vůči změně klimatu, aby plně podporoval a doplňoval strategii pro vodohospodářskou odolnost a byl v souladu s mezinárodními závazky přijatými mimo jiné v rámci Pařížské dohody, celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu a Úmluvy OSN o volném moři.

1.5

Základními zásadami vodohospodářské a klimatické politiky EU by se měla stát prevence a připravenost. V této souvislosti budou nápomocné harmonizované systémy monitorování, interoperabilní platformy včasného varování, provádění hodnocení rizik zohledňující klimatické údaje a náležité financování ve všech členských státech.

1.6

Kriticky důležitá infrastruktura, včetně vodohospodářských, energetických, dopravních a digitálních systémů, by měla být systematicky podrobována zátěžovým testům z hlediska sucha, povodní a extrémních povětrnostních jevů, aby byla zajištěna kontinuita základních služeb.

1.7

EHSV požaduje, aby se v legislativních postupech EU systematicky používala „kontrola z hlediska vody“, která zajistí, že návrhy v klíčových odvětvích budou posuzovány z hlediska dopadu na vodohospodářství a budou odrážet cíle Evropské strategie pro vodohospodářskou odolnost.

1.8

Vzhledem k přeshraniční povaze evropských povodí vyzývá EHSV k posílení přeshraniční spolupráce založené na sdílených údajích, společných protokolech a mechanismech solidarity, mj. i spolupráce se sousedícími třetími zeměmi.

1.9

Zemědělství a průmysl se musí stát v oblasti vodohospodářské odolnosti plnohodnotnými partnery. Prioritou zemědělské politiky by měly být udržitelné postupy hospodaření s vodou, včetně účinného využívání a zadržování vody, velkoplošného využívání recyklované odpadní vody, pěstování plodin s nízkou spotřebou vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a diverzifikace plodin s cílem zlepšovat zdraví půdy a její zadržovací schopnost. Průmyslová politika by zároveň měla prosazovat zavádění účinných vodohospodářských systémů a průmyslových postupů, jež budou přispívat k udržitelnému využívání vody a plnění cílů regionální vodní bilance. Zároveň je třeba prosazovat konkurenceschopnost a odolnost.

1.10

EHSV vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila návrh komplexního nařízení, které by stanovilo jasnou hierarchii využívání vody, v níž by měly prioritu základní lidské potřeby (pitná voda, potravinové zabezpečení, sanitární zařízení), dobré životní podmínky zvířat, ochrana ekosystémů a udržitelné hospodářské činnosti. Tento rámec musí být doplněn o konkrétní parametry a harmonizované normy týkající se opětovného využívání vody ve všech odvětvích, včetně zemědělství, průmyslu a uplatnění ve městech.

1.11

Měla by se ve velkém měřítku zavádět přírodě blízká řešení, jelikož jsou hlavním pilířem vodohospodářské odolnosti, přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování a přinášejí řadu výhod v oblasti ochrany před povodněmi, zmírňování sucha, obnovy biologické rozmanitosti, doplňování podzemních vod a kvality vody.

1.12

Při městském a regionálním plánování je třeba zohledňovat koncepce přistupující k problematice vody citlivě, omezovat zakrývání půdy a prosazovat takovou transformaci měst a krajiny, při níž bude možné zajistit lepší oddělení odpadních vod v místě jejich vzniku a zadržovat, akumulovat a znovu využívat vodu za měnících se klimatických podmínek, v neposlední řadě díky udržitelným, energeticky a zdrojově efektivním řešením v oblasti budov a stavebnictví.

1.13

Rozhodující význam má přiměřené, předvídatelné a soudržné financování. EHSV zdůrazňuje, že přizpůsobení se změně klimatu a vodohospodářská odolnost musí jednoznačně patřit mezi priority příštího víceletého finančního rámce (VFR), zejména v regionech vážně postižených nedostatkem vody (např. Kypr), což bude podpořeno zvlášť vyčleněnými finančními prostředky EU, podmíněností udržitelným využíváním vody a mechanismy smíšeného financování a silnou rolí veřejných bank, přičemž musí být zaručena cenová dostupnost a sociální spravedlnost díky transparentní správě a cílené podpoře.

1.14

Je třeba posílit správní opatření prostřednictvím jasných koordinačních mechanismů, včetně ucelených národních vodohospodářských strategií a plánů pro přizpůsobení se změně klimatu, určených národních koordinátorů a strukturovaného zapojení místních orgánů, vodohospodářských subjektů, sociálních partnerů a občanské společnosti.

1.15

EHSV v neposlední řadě upozorňuje na to, že vodohospodářská odolnost a přizpůsobení se změně klimatu závisí na kvalifikované pracovní síle. K řešení nedostatků co do dovedností v oblasti vodního hospodářství, přizpůsobování se změně klimatu, digitálního monitorování a přírodě blízkých řešení je nutné trvale investovat do vzdělávání a odborné přípravy, čímž bude zaručeno účinné provádění strategií EU.

2. Úvod a obecné připomínky

2.1

Vodohospodářská odolnost se pro Evropu jako celek stala jednou z nejnaléhavějších strategických výzev, která úzce souvisí s přizpůsobením se změně klimatu. V zájmu řešení těchto výzev vyzval EHSV k vypracování modré dohody pro EU, komplexní vodohospodářské strategie, která by umožnila začlenit problematiku vodního hospodářství do všech příslušných politik EU. EHSV upozorňuje, že „přístup ke kvalitní a cenově dostupné vodě a sanitačním zařízením je základní právo a je nepřijatelné, že v EU stále existují lidé, kteří k nim přístup nemají“ (1). Trojí krize, jíž prochází naše planeta (změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a znečištění), způsobuje nárůst a zhoršování vodohospodářských problémů, jako je sucho, extrémní srážky, úbytek zdrojů podzemní vody, pronikání slané vody, degradace ekosystémů a tlak na kritickou infrastrukturu, které nyní postihují všechny členské státy. Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost (2), spolu se strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu (3), jsou klíčovým krokem k řešení těchto tlaků prostřednictvím dlouhodobého a systémového plánování. Vodohospodářská odolnost a odolnost vůči změně klimatu se posilují vzájemně a je třeba je řešit zároveň.

2.2

EHSV konstatuje, že Evropa se stále potýká s přetrvávajícími nedostatky. Správa a řízení jsou i nadále roztříštěné a koordinace mezi vodohospodářskou politikou, politikou přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování této změny, využíváním půdy, zemědělstvím, průmyslem a energetikou je omezená. Investice do vodohospodářské infrastruktury a ekologické obnovy jsou stále nedostatečné, stejně jako využívání potenciálu vodní energie pro výrobu elektřiny. Systémy včasného varování jsou v jednotlivých regionech zaváděny nerovnoměrně a mnohá území se stále potýkají s neúplnými hydrologickými údaji nebo nedostatečným prosazováním platných právních předpisů. EHSV zdůrazňuje, že budování vodohospodářské odolnosti a odolnosti vůči změně klimatu vyžaduje integrovaný a meziodvětvový přístup, který by propojoval ekologickou obnovu, modernizaci infrastruktury, modelování klimatických rizik a sociální soudržnost. Odolnosti nelze dosáhnout izolovanými opatřeními. Vyžaduje koordinovanou vizi, která sladí celostátní a místní strategie s potřebami ekosystémů a dlouhodobými klimatickými trendy.

2.3

Změna klimatu urychluje nedostatek vody, povodně a degradaci ekosystémů v celé Evropě, což vyžaduje větší koordinaci mezi politikou vodohospodářské odolnosti a politikou v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Je nezbytné předběžně plánovat na základě spolehlivých klimatických projekcí a meziodvětvové koordinace. Vodohospodářská odolnost je jak environmentální, tak sociálně-ekonomickou prioritou, která vyžaduje silnou víceúrovňovou správu a systematické zapojení zaměstnavatelů, odborů, občanské společnosti, vodohospodářských subjektů a výzkumných sítí, aby se zajistily spravedlivé a inkluzivní postupy přizpůsobování.

2.4

Výbor proto vyzývá k posílení rámce pro odolnost vůči změně klimatu, aby plně podporoval a doplňoval strategii pro vodohospodářskou odolnost a opíral se o solidní financování, jasné řízení, vědecké důkazy a inkluzivní sociální přístup, aby ekologická transformace a vodohospodářská odolnost šly ruku v ruce (4). Tento přístup by měl být rovněž soudržný se základním mezinárodním rámcem, který tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Pařížská dohoda, celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu a Úmluva OSN o volném moři.

3. Vytvoření společných mechanismů prevence, včasného varování a řízení rizik

3.1

Základem vodohospodářské odolnosti a odolnosti vůči změně klimatu je prevence a připravenost. V Evropě stále chybí plně integrovaný a harmonizovaný systém, který by umožnil monitorovat využívání vody, její kvalitu a hydrologický stres v reálném čase. EHSV důrazně podporuje vypracování unijního přehledu ukazatelů v oblasti vodohospodářské odolnosti, který by sdružoval údaje z programu Copernicus a od Evropské agentury pro životní prostředí, vnitrostátních hydrologických úřadů, místních monitorovacích sítí a výzkumných partnerství. Takovýto nadnárodní nástroj je nezbytný k zajištění jednotnosti, srovnatelnosti a koordinace mezi členskými státy, zejména pokud jde o sdílená povodí a přeshraniční rizika, která nelze účinně řešit pouze na úrovni členských států. Spolehlivé informace o průtocích v řekách, vodních nádržích, hladinách podzemní vody, půdní vlhkosti a odběrech vody jsou nezbytné pro předvídání nedostatku vody, prevenci kontaminace a koordinaci reakcí na mimořádné události. Zároveň umožňují důkladnější monitorování, včasné odhalování poruch infrastruktury a fakticky podložené prosazování modernizace infrastruktury a investic do údržby.

3.2

Výbor se rovněž domnívá, že je nutné posílit hodnocení rizik souvisejících s klimatem a vodou ve všech členských státech, a to prostřednictvím komplexních vodohospodářských strategií jednotlivých členských států, které budou v souladu s Evropskou strategií pro vodohospodářskou odolnost. Vnitrostátní strategie přizpůsobení se změně klimatu by měly být povinné a měly by být systematicky podporovány klimatickými projekcemi, modelováním sucha a povodní, plánováním na základě scénářů pro případy extrémních událostí a posuzováním kybernetických hrozeb a hybridních rizik, které mají dopad na vodohospodářské systémy. Kritické infrastruktury, jako jsou elektrárny, dopravní uzly, digitální zařízení a vodárenská zařízení, by měly být pravidelně podrobovány zátěžovým testům, aby bylo možné posoudit důsledky hydrologických a klimatických extrémů, včetně kybernetických útoků na digitální řídicí systémy, integritu dat a provozní kontinuitu.

3.3

EU by měla urychlit zavádění digitálních vodohospodářských technologií, včetně inteligentního měření, prediktivního modelování založeného na umělé inteligenci, digitálních dvojčat povodí a systémů infrastruktury, a pokročilých sítí senzorů. Posílení vedoucího postavení Evropy v oblasti vodohospodářských technologií může zároveň zvýšit odolnost a vytvořit globální vývozní příležitosti.

3.4

Vzhledem k tomu, že více než polovina evropských povodí překračuje hranice, je nutné výrazně zlepšit spolupráci mezi jednotlivými zeměmi s pomocí společných protokolů, dohod o včasném varování a mechanismů solidarity založených na hydrologické situaci a ekologické kapacitě. To zahrnuje i spolupráci překračující hranice EU, zejména se Švýcarskem, zeměmi západního Balkánu, středomořskými zeměmi a dalšími regiony, které s EU sdílejí vodní útvary.

3.5

Preventivní opatření musí být přijímána i v rámci zemědělské a průmyslové politiky a regionálního plánování. Podpůrná opatření by měla být zaměřena nejen na nedostatek vody, ale také na povodně, oteplování vody a její znečištění, zejména znečištění způsobené mikroplasty. EHSV opakuje svou výzvu, aby se vodohospodářství stalo klíčovým pilířem Dohody o čistém průmyslu a cest průmyslové transformace. Kontroly udržitelného vodního hospodářství by se měly stát běžnou praxí při vydávání povolení pro činnosti náročné na vodu, při poskytování dotací nebo při rozvoji nových hospodářských činností. Průmyslové podniky by měly být motivovány k zavádění uzavřených vodohospodářských systémů. Zemědělcům je třeba poskytovat pomoc prostřednictvím cílených finančních nástrojů, školení, poradenských služeb a předávání znalostí a je třeba je podporovat ve využívání účinných postupů, jako je rozšiřování počtu odrůd plodin, diverzifikace plodin a udržitelné hospodaření s půdou s cílem zlepšovat zdraví půdy a její zadržovací schopnost. Proto je třeba do strategií průmyslové a hospodářské bezpečnosti EU začlenit vodohospodářskou politiku, aby tak bylo dosaženo ekonomiky inteligentně nakládající s vodou.

3.6

Vodohospodářská rizika související s klimatem vyžadují spolehlivější systémy včasného varování a soudržnější řízení rizik. EHSV zdůrazňuje potřebu interoperabilních datových platforem v rámci celé EU, které by poskytovaly hydrologické a klimatické informace v reálném čase, spolu s povinným hodnocením rizik pro kritická odvětví zohledňujícím klimatické údaje. Lepší přeshraniční koordinace a cílená podpora zranitelných regionů a místních orgánů jsou nezbytné pro předvídání a prevenci stupňujících se dopadů. V rizikových oblastech by měl být v maximální možné míře zaváděn systém pojištění založený na solidaritě.

3.7

EHSV rovněž doporučuje, aby se u nových nebo revidovaných právních předpisů EU systematicky používala „kontrola z hlediska vody“, zejména pokud dotčené návrhy ovlivní životní prostředí, zemědělství, energetiku, průmysl nebo rozvoj měst. Tato kontrola by zajistila, že bude aspekt vody náležitě posouzen a řešen a že právní předpisy EU budou odrážet cíle Evropské strategie pro vodohospodářskou odolnost (5).

4. Rozsáhlejší zavádění přírodě blízkých řešení, která přinášejí mnohostranný užitek

4.1

Přírodě blízká řešení hrají rozhodující úlohu při obnově koloběhu vody v Evropě. Změna klimatu způsobuje větší nestálost hydrologických vzorců, což vede k tomu, že regiony jsou vystaveny intenzivnímu suchu i silným povodním. Obnova mokřadů, opětovné zalesňování, opětovné propojení záplavových území, obnovená půda, propustné povrchy a udržitelná městská kanalizace mohou zlepšit zadržování vody, obnovit ekologické funkce a zvýšit odolnost vůči změně klimatu. Tato řešení přinášejí více výhod najednou: menší riziko povodní, větší doplňování podzemních vod, obnovení biologické rozmanitosti, sekvestrace uhlíku, lepší kvalita vody a nižší náklady na úpravu vody pro vodohospodářské subjekty.

4.2

EHSV zdůrazňuje, že předpokladem vodohospodářské odolnosti je sladění územního plánování s hydrologickými potřebami. V rámci rozvoje měst a venkova se musí omezit zakrývání půdy, zachovat strategické zóny doplňování vody a zohlednit hydrologická kritéria při rozhodování o územním plánování a výstavbě, mimo jiné prostřednictvím udržitelných, energeticky a zdrojově efektivních stavebních řešení. Zejména města se musí proměnit v „houbovitá prostředí“, která budou schopná absorbovat a zadržovat vodu, namísto toho, aby ji rychle odváděla do přetížených systémů kanalizace.

4.3

Aby se zajistilo, že přírodě blízká řešení bude možné zavádět ve velkém měřítku, potřebuje Evropa jasný a soudržný rámec správy a řízení. „EHSV vyzývá k opatrnosti, aby se zajistilo, že místní společenství budou skutečně zapojena do jejich zavádění a navrhování“ (6), a podporuje vypracování norem, kritérií kvality a technických pokynů, které pomohou obcím, zemědělcům, veřejným službám a podnikům zavádět nákladově efektivní a vědecky podložená řešení. Aktivní zapojení zaměstnavatelů, zaměstnanců a organizací občanské společnosti je nezbytné k zajištění přijetí, dlouhodobé udržitelnosti a kladného přístupu veřejnosti. Platby za ekosystémové služby mohou zemědělce a vlastníky půdy motivovat k zavádění udržitelných postupů, včetně ochrany půdy a obnovy přirozených oblastí pro zadržování vody. Dlouhodobé víceleté financování je pro projekty, které potřebují časově závislé ekologické postupy, rozhodující.

5. Zajištění soudržných rámců financování a správy

5.1

Jednou z hlavních překážek vodohospodářské odolnosti a přizpůsobení se změně klimatu je i nadále financování. Evropská vodohospodářská infrastruktura stárne, klimatické tlaky rostou a nové právní předpisy a politické pokyny, jako je revidovaná směrnice o pitné vodě, směrnice o čištění městských odpadních vod, Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost a připravovaný rámec pro odolnost vůči změně klimatu, přinášejí další investiční potřeby. Podle stávajících odhadů musí EU do roku 2030 investovat přibližně 255 miliard EUR (7) do modernizace sítí, omezení úniků, podpory digitalizace, rozšíření kapacity pro úpravu vody a obnovy ekosystémů, přičemž musí všem uživatelům – včetně domácností, zemědělství a průmyslu – zajistit spolehlivý, bezpečný a cenově dostupný přístup k vodě.

5.2

Příští víceletý finanční rámec musí zahrnovat vyhrazené a účelově vázané finanční prostředky na vodohospodářskou odolnost a přizpůsobení se změně klimatu jako jednu ze strategických priorit, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat členským státům, které se potýkají s akutním a strukturálním nedostatkem vody, jako je například Kypr. EHSV požadoval, aby se fond pro modrou transformaci stal jednotným přístupovým místem EU pro investice do vodohospodářství a propojoval veřejné financování s financováním inovativním. Evropský nástroj pro vodohospodářskou odolnost by měl podporovat strategické přeshraniční projekty, modernizaci kritické infrastruktury, plošná přírodě blízká řešení a digitální systémy pro monitorování a řízení rizik, a to i v ostrovních a středomořských regionech, které trpí nedostatkem vody. K zajištění soudržnosti a zamezení roztříštěnosti je nutné lépe navzájem sladit politiku soudržnosti, SZP a programy Horizont Evropa, InvestEU a LIFE, včetně Fondu pro konkurenceschopnost. Udržitelné využívání vody a podmíněnost související s vodou by měly být kritérii všech fondů EU.

5.3

Ústřední úlohu budou hrát veřejné banky, jako je Evropská investiční banka, a banky členských států, které mají zkušenosti s dlouhodobým financováním. Potřebný kapitál mohou mobilizovat řešení spočívající v kombinovaném financování, která spojí finanční prostředky EU, příspěvky jednotlivých států, soukromé investice a poplatky za vodu. Finanční udržitelnost musí odrážet spravedlivé rozdělení nákladů. Je třeba důsledně uplatňovat zásady „znečišťovatel platí“ a „příjemce platí“ a uživatelé by se měli podílet na zvyšování odolnosti a obnově. Současně musí zůstat prioritou cenová dostupnost pro domácnosti, zejména pro zranitelné skupiny, a to prostřednictvím sociálních tarifů, cílených programů podpory a transparentní správy a řízení. Platí i to, že „zvláštní pozornost je třeba věnovat výzvám, které změna klimatu představuje pro ostrovy a nejvzdálenější regiony, horské oblasti a Středomoří“ (8).

5.4

V zájmu větší jasnosti a účinnosti by správní opatření měla být přijímána soudržně. Právní předpisy týkající se vodohospodářství, přizpůsobování se změně klimatu, obnova přírody, průmyslová strategie a zemědělská politika často zůstávají nepropojené, což omezuje účinnost opatření k posílení odolnosti. EHSV vítá návrh vytvořit platformu zainteresovaných stran v oblasti vodohospodářské odolnosti, jak již požadoval dříve, neboť se jedná o příležitost k posílení spolupráce mezi orgány EU, členskými státy, vodohospodářskými subjekty, průmyslem, sociálními partnery a občanskou společností. Členské státy by kromě přijetí vlastních soudržných strategií pro vodohospodářskou odolnost a plánů pro přizpůsobení se změně klimatu měly jmenovat státní koordinátory pro vodohospodářskou odolnost, aby zajistily meziresortní soudržnost a účinné provádění na místní úrovni.

6. Posílení odolnosti a infrastruktury komunit

6.1

Odolné komunity vyžadují odolnou infrastrukturu. Vodárenská zařízení v celé Evropě čelí rostoucím rizikům spojeným se suchem, stárnutím systémů, kybernetickými útoky, kontaminací a extrémními srážkami. EHSV by uvítal rozsáhlý modernizační program, který by zahrnoval omezení úniků, obnovu sítí, zvýšení kapacity pro úpravu vody, digitální monitorování a posílení kybernetické bezpečnosti. Systémy odpadních a srážkových vod musí být přizpůsobeny tak, aby zvládaly častější a intenzivnější srážky, přičemž jsou zapotřebí nová retenční a propojovací zařízení, která by umožnila diverzifikovat zdroje zásobování a zvýšit provozní flexibilitu. V zájmu zaručení dodávek vody ve středomořských oblastech, kde je jí nedostatek, musí odolné komunity zajistit dostatečné zásobování začleněním nekonvenčních vodních zdrojů do své vodní bilance, například recyklované vody a udržitelného odsolování.

6.2

EHSV vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila návrh komplexního nařízení, které by stanovilo jasnou hierarchii využívání vody, v níž by měly prioritu základní lidské potřeby, ochrana ekosystémů a udržitelné hospodářské činnosti. Tento rámec musí být doplněn o konkrétní parametry a harmonizované normy týkající se opětovného využívání vody ve všech odvětvích, včetně zemědělství, průmyslu a uplatnění ve městech. Stanovením pevných kritérií kvality, požadavků na monitorování a pobídek k opětovnému využívání vody se nejen zvýší účinnost využívání zdrojů a odolnost vůči nedostatku vody, ale také to podpoří cíle EU v oblasti klimatické neutrality a oběhového hospodářství. EHSV upozorňuje na nutnost inkluzivních konzultací se zainteresovanými stranami a adaptivního řízení, aby bylo zajištěno, že nařízení bude účinné a v souladu s místními podmínkami.

6.3

Klíčovou úlohu v přizpůsobování se změně klimatu hrají místní orgány, avšak mnohé z nich nemají technické odborné znalosti ani finanční prostředky, aby mohly přijímat nezbytná opatření. Je nutné zjednodušit administrativní postupy, vytvořit platformy technické podpory a poskytovat cílené financování obcím, zejména těm, které se nacházejí ve venkovských nebo ekonomicky znevýhodněných regionech. Vodohospodářská odolnost musí být začleněna do plánů v oblasti veřejného zdraví a do místních plánů pro přizpůsobení se změně klimatu, aby byla zajištěna spravedlnost a zabránilo se vzniku dalších rozdílů mezi regiony. Zásadní význam má zapojení občanů, a to z hlediska budování povědomí o vodě a změně klimatu a prosazování odpovědného využívání vody.

6.4

Zemědělství a průmysl se musí stát v oblasti vodohospodářské odolnosti aktivními partnery. Zemědělství se v několika členských státech podílí významnou měrou na spotřebě vody a je stále více vystaveno klimatickým extrémům. Zemědělci by měli mít k dispozici lepší poradenské služby a větší podporu v oblasti postupů účinného využívání vody a zlepšování zdraví půdy, jako je přesné zavlažování, pěstování plodin s nízkou spotřebou vody a diverzifikace plodin. Je třeba propagovat i zadržování vody na zemědělské půdě, aby klesl tlak na města a infrastrukturu, a zachycování vody v zájmu jejího pozdějšího využít k zavlažování. Pro zemědělské plánování by zásadní význam mělo mít velkoplošné využívání recyklované odpadní vody. Průmyslová odvětví je třeba podporovat v jejich úsilí o prokázání odolnosti vůči nedostatku vody a povodním, integrování účinných průmyslových procesů a oběhových vodohospodářských systémů a přispění k cílům regionální vodní bilance. Zároveň je třeba prosazovat udržitelné využívání vody, konkurenceschopnost a odolnost.

6.5

Města se musí rychle přizpůsobit vlnám veder, silným dešťům a nedostatku vody. Městské plánování by mělo zahrnovat modro-zelené koridory, zelené střechy, retenční nádrže a propustné povrchy s cílem snížit tepelný stres díky koncepcím přistupujícím citlivě k problematice vody, přičemž by měla být prosazována zdrojově efektivní stavební řešení. Odolnost měst závisí na účinné koordinaci mezi územním plánováním, vodárenskými zařízeními, záchrannými službami a místními komunitami. Vodohospodářskou odolnost je třeba zohledňovat i ve stavebních předpisech, které by spolu se zlepšováním energetické účinnosti měly podporovat renovace vodovodního řadu.

6.6

K dosažení vodohospodářské odolnosti, odolnosti vůči změně klimatu a uskutečnění souběžné transformace je nutné, aby se náležitě přizpůsobily pracovní síly a prohloubily své dovednosti. Rostoucí poptávka po odborných znalostech v oblasti vodního hospodářství, technologií pro přizpůsobování se změně klimatu, digitálního monitorování, přírodě blízkých řešení a kapacit pro odezvu na mimořádné události odhaluje značný nedostatek kvalifikovaných pracovníků napříč členskými státy. EHSV vyzýval k „vypracování meziodvětvového plánu pro vodu a k investicím do pracovních podmínek, kvalitních pracovních míst a odborné přípravy se zvláštním zaměřením na mladší generaci“ (9). EHSV vyzývá členské státy, aby rozvíjely cílené vzdělávání v oblasti udržitelného vodního hospodářství a využívání vody a zvládání povodní a sucha, a to zejména na vysokých školách a v rámci odborného vzdělávání a přípravy (OVP). Bez kvalifikované pracovní síly hrozí, že i ty nejmodernější strategie budou realizovány se zpožděním nebo neefektivně.

V Bruselu dne 19. března 2026.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Séamus BOLAND

(1) Úř. věst. C, C/2024/878, 6.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/878/oj.

(2) COM(2025) 280 final – Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost.

(3) COM(2021) 82 final – Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu.

(4) Úř. věst. C, C/2026/15, 16.1.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/15/oj.

(5) Úř. věst. C, C/2026/35, 16.1.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/35/oj .

(6) Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 84.

(7) Socio-Economic Study on the Value of the EU Investing in Water (Sociálně-ekonomická studie o hodnotě investic EU do vodního hospodářství), Water Europe.

(8) Úř. věst. C, C/2026/35, 16.1.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/35/oj.

(9) Úř. věst. C, C/2024/878, 6.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/878/oj.

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/3223/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)

Top

Choose the experimental features you want to try