EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 21.10.2024
COM(2024) 495 final
2024/0274(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2020/2220, pokud jde o zvláštní opatření v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) k poskytnutí dodatečné pomoci členským státům postiženým přírodními katastrofami
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
·Odůvodnění a cíle návrhu
Nedávné přírodní katastrofy ve střední, východní a jižní Evropě měly ničivý dopad na obyvatelstvo žijící a pracující v těchto oblastech. Bylo zničeno mnoho potenciálu zemědělské a lesnické produkce, což způsobilo obrovské ztráty příjmů. Aby bylo možné rychle řešit zranitelnost evropského potravinového systému a venkovských komunit v důsledku těchto katastrof, musí být Evropa schopna rychle poskytnout účinnou podporu prostřednictvím programů rozvoje venkova, kromě zdrojů dostupných z jiných evropských fondů.
Společná zemědělská politika (SZP) již poskytuje podporu na investice do obnovy zemědělského a lesnického potenciálu a podporu příjmů. Tato podpůrná opatření však nemusí být z finančního hlediska dostatečná, pokud jde o potřeby zemědělců a lesníků v zemích postižených přírodními katastrofami.
Aby Komise členským státům postiženým přírodními katastrofami poskytla další pomoc a větší flexibilitu, navrhuje nové opatření a větší flexibilitu v souvislosti s prahovou hodnotou nesnižování úrovně pro posílení rozpočtu na investice do obnovy zemědělského potenciálu, jakož i pro financování nového opatření.
Nové opatření, financované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a prováděné v rámci programů rozvoje venkova, umožňuje členským státům poskytnout cílenou podporu likvidity zemědělcům, vlastníkům lesů a malým a středním podnikům, kteří působí v oblasti zpracování zemědělských nebo lesnických produktů, jejich uvádění na trh nebo vývoje a kteří byli postiženi přírodními katastrofami, k nimž došlo po 1. lednu 2024.
Díky přímému a rychlému řešení problémů dotčených podniků s peněžními toky přispěje podpora prostřednictvím tohoto nového opatření k potravinovému zabezpečení a k prevenci potenciálního narušení trhu v důsledku dopadu přírodních katastrof. Aby bylo těchto cílů dosaženo a zároveň aby se zajistila přiměřeně jednoduchá správa umožňující rychlé využití, bude mít tato podpora podobu jednorázové paušální částky pro zemědělce, vlastníky lesů a malé a střední podniky.
Kromě toho by investice do obnovy zemědělského potenciálu měly být posíleny poskytnutím větší rozpočtové flexibility, pokud jde o prahovou hodnotu nesnižování úrovně při využívání finančních prostředků EZFRV.
V této souvislosti je důležité zachovat a posílit plánované investice a opatření v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, jakož i přizpůsobení se změně klimatu s cílem zmírnit dopad stále častějších katastrof způsobených změnou klimatu, a zároveň zajistit rozpočtovou flexibilitu, pokud jde o prahovou hodnotu nesnižování úrovně. Úsilí o obnovu a platby likvidity by měly být co nejvíce vyváženy potřebou provádět v současnosti plánované investice a opatření v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně.
V zájmu zajištění co nejúčinnějšího využití zdrojů dostupných v rámci stávajících programů rozvoje venkova budou členské státy navíc muset doložit, že toto nové podpůrné opatření je na základě objektivních a nediskriminačních kritérií zaměřeno na nejvíce postižené subjekty. Kromě toho by měl být stanoven maximální podíl příspěvku Unie na toto nové opatření.
Pokud jde o tento proces, členské státy budou muset toto nové opatření nebo plánované přerozdělení finančních prostředků zahrnout do programů rozvoje venkova prostřednictvím změny programu. Změna programu může být předložena po vstupu tohoto návrhu v platnost.
·Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Návrh je v souladu s celkovým právním rámcem pro společnou zemědělskou politiku a evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) a je omezen na cílenou změnu nařízení (EU) 2020/2220. Návrh doplňuje všechna další opatření přijatá Unií, jež jsou zaměřena na řešení současné situace, zejména opatření zaměřená na poskytování likvidity.
·Soulad s ostatními politikami Unie
Návrh je omezen na cílenou změnu nařízení (EU) 2020/2220 a zachovává soulad s ostatními politikami Unie.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
·Právní základ
Základem tohoto návrhu je čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Smlouva o fungování Evropské unie stanoví, že pravomoc v oblasti zemědělství sdílí Unie a členské státy, a zavádí společnou zemědělskou politiku se společnými cíli a společným prováděním. Cílem návrhu je zajistit společné cíle a společné provádění nového opatření v oblasti rozvoje venkova.
·Proporcionalita
Návrh zahrnuje omezené a cílené změny, které nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle spočívajícího v poskytnutí výjimečné a dočasné úlevy zemědělcům, vlastníkům lesů a malým a středním podnikům, kteří působí v oblasti zpracování zemědělských produktů nebo lesnických produktů, jejich uvádění na trh nebo vývoje a kteří byli postiženi přírodními katastrofami; podpora je určena rovněž na úsilí o obnovu.
·Volba nástroje
Nařízení je vhodným nástrojem pro zavedení dodatečného opatření, které je zapotřebí k řešení této bezprecedentní situace.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
·Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
·Konzultace se zúčastněnými stranami
Vzhledem k technické, omezené a naléhavé povaze navrhovaných změn není tento návrh právního předpisu vhodný pro širokou veřejnou konzultaci. Tato důvodová zpráva však bude spolu s přiloženým aktem předána ostatním orgánům a bude zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím internetových stránek EUR-Lex.
·Sběr a využití výsledků odborných konzultací
·Posouzení dopadů
Posouzení dopadů bylo provedeno v rámci přípravy návrhu nařízení (EU) č. 1305/2013. Tyto navržené omezené změny nevyžadují samostatné posouzení dopadů.
·Účelnost právních předpisů a zjednodušení
·Základní práva
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh se týká programů rozvoje venkova v rámci EZFRV na období 2014–2022 a nemění stávající rozpočtové závazky. Zůstává v mezích celkové výše prostředků přidělených na období 2014–2022, a je tudíž rozpočtově neutrální.
Celkový roční rozpis prostředků na závazky v rámci EZFRV zůstává nezměněn. Platby příjemcům budou provedeny do 31. prosince 2025, a budou tedy financovány z rozpočtu na roky 2025, 2026 a 2027. Prostředky na platby potřebné k financování tohoto opatření se mají poskytovat v rámci prostředků pro EZFRV zahrnutých do nadcházejícího návrhu rozpočtu na rok 2025 předloženého Komisí, a budou kompenzovány odpovídajícím snížením potřeb prostředků na platby v následujících letech.
Z navrhované úpravy nevyplývají žádné změny v ročních stropech prostředků na závazky a platby víceletého finančního rámce stanovené v příloze I nařízení (EU) 2020/2093.
5.OSTATNÍ PRVKY
·Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Provádění opatření bude monitorováno a budou o něm podávány zprávy v rámci všeobecných mechanismů podávání zpráv zřízených nařízeními (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013.
·Informativní dokumenty (u směrnic)
·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Aby bylo možné členským státům postiženým přírodními katastrofami poskytnout dodatečnou pomoc a větší flexibilitu, pokud jde o prahovou hodnotu nesnižování úrovně, navrhuje se změnit nařízení (EU) 2020/2220 s cílem:
·Zavést nové opatření, které členským státům umožní poskytovat podporu likvidity zemědělcům, vlastníkům lesů a malým a středním podnikům působícím v oblasti zpracování zemědělských a lesnických produktů, kteří byli postiženi přírodními katastrofami, k nimž došlo po 1. lednu 2024. Podpora se vyplácí formou paušální částky. Nové opatření může být spolufinancováno až do výše 100 % z EZFRV a maximální podíl příspěvku Unie činí 10 % celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova na období 2021–2022.
·Poskytnout omezenou flexibilitu, pokud jde o doložku o zákazu snížení úrovně právní ochrany při přerozdělování finančních prostředků na nové opatření nebo na opatření na obnovu produkčního potenciálu.
·Dát členským státům možnost zjednodušit postupy tím, že při uplatňování zásady „vyšší moci“ se bude celá oblast považovat za významně zasaženou přírodní katastrofou.
·Umožnit členským státům vybrat pro podporu operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před podáním žádosti o financování, jsou-li spojeny s obnovou nebo platbami likvidity.
2024/0274 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2020/2220, pokud jde o zvláštní opatření v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) k poskytnutí dodatečné pomoci členským státům postiženým přírodními katastrofami
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Nedávné přírodní katastrofy ve střední, východní a jižní Evropě měly ničivý dopad na venkovské obyvatelstvo žijící a pracující v těchto oblastech. Bylo zničeno značné množství potenciálu zemědělské a lesnické produkce, a v důsledku toho čelí zemědělci, vlastníci lesů a venkovské podniky v postižených regionech značným ztrátám příjmů. Aby bylo možné rychle řešit zranitelnost evropského potravinového systému a venkovských komunit v důsledku těchto katastrof, je vhodné urychleně poskytnout mimořádnou účinnou podporu prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) prováděnou v rámci programů rozvoje venkova a zajistit větší flexibilitu pro stávající opatření.
(2)Aby bylo možné reagovat na důsledky přírodních katastrof, k nimž došlo po 1. lednu 2024, mělo by být poskytnuto nové výjimečné a dočasné opatření pro řešení problémů s likviditou, které ohrožují kontinuitu zemědělských a lesnických činností a kontinuitu malých a středních podniků působících v oblasti zpracování zemědělských a lesnických produktů, jejich uvádění na trh nebo vývoje. Kromě toho by podpora na obnovu potenciálu zemědělské produkce, která je k dispozici podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, měla být posílena poskytnutím větší rozpočtové flexibility, pokud jde o prahovou hodnotu nesnižování úrovně stanovenou v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220.
(3)Vzhledem k tomu, že nové opatření bude financováno z EZFRV, použije se na toto nové opatření právní rámec stanovený pro programové období 2014–2020, konkrétně zvláštní ustanovení nařízení (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, jakož i prováděcí ustanovení k uvedeným nařízením.
(4)Programové období EZFRV bylo nařízením (EU) 2020/2220 prodlouženo do 31. prosince 2022. Provádění prodlouženého programového období bude probíhat do konce roku 2025. Nařízení (EU) 2020/2220 rovněž stanovilo přechodná pravidla během období prodloužení. Vzhledem k tomu, že EZFRV je v současné době prováděn v prodlouženém období, je vhodné prostřednictvím změny nařízení (EU) 2020/2220 stanovit podmínky pro nové výjimečné opatření a další rozpočtovou flexibilitu, pokud jde o prahovou hodnotu nesnižování úrovně.
(5)S cílem poskytnout větší rozpočtovou flexibilitu pro přerozdělení finančních prostředků na nové opatření a stávající podopatření pro obnovu potenciálu zemědělské produkce a zároveň pokračovat v plánovaných investicích a opatřeních v oblasti prevence katastrof a připravenosti na ně, jakož i přizpůsobení se změně klimatu s cílem zmírnit dopad stále častějších katastrof způsobených změnou klimatu by členské státy měly mít možnost snížit prahovou hodnotu nesnižování úrovně stanovenou v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220 nejvýše o 15 procentních bodů, nikoli však pod minimální prahovou hodnotu 30 %.
(6)Aby mohly členské státy plně řešit důsledky přírodních katastrof, k nimž došlo po 1. lednu 2024, mělo by být umožněno vybrat pro podporu operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před podáním žádosti o financování z daného programu řídicímu orgánu, za předpokladu, že daná operace představuje reakci na takovou přírodní katastrofu.
(7)Podpora v rámci opatření stanoveného v tomto nařízení, jehož cílem je zajistit konkurenceschopnost malých a středních podniků, jakož i životaschopnost vlastníků zemědělských podniků a lesů, by měla soustředit dostupné zdroje na příjemce, kteří jsou nejvíce postiženi přírodními katastrofami, a měla by být poskytována na základě objektivních a nediskriminačních kritérií. Podpora by měla být poskytována pouze těm příjemcům, kteří byli postiženi zničením alespoň 30 % příslušného produkčního potenciálu.
(8)Vzhledem k naléhavé, dočasné a výjimečné povaze tohoto opatření a potřebě rychlého a jednoduchého vyplacení odpovídajících plateb by měla být stanovena jednorázová platba a konečné datum pro uplatňování daného opatření.
(9)Za účelem poskytnutí vyšší podpory nejvíce postiženým zemědělcům, vlastníkům lesů nebo malým a středním podnikům je vhodné umožnit členským státům, aby na základě objektivních a nediskriminačních kritérií upravily úroveň paušálních částek pro některé kategorie způsobilých příjemců, například stanovením konkrétních rozpětí nebo širokých kategorií.
(10)Při poskytování podpory na toto nové opatření by měly členské státy zohlednit podporu poskytnutou v rámci jiných nástrojů podpory na úrovni členských států nebo Unie nebo soukromých režimů v reakci na dopad přírodních katastrof.
(11)Prostředky na nové opatření by měly být naplánovány s mírou spolufinancování až do výše 100 %.
(12)Za účelem zajištění přiměřeného financování nového opatření stanoveného v tomto nařízení, aniž by byly ohroženy další cíle programů rozvoje venkova, by měl být stanoven maximální podíl příspěvku Unie na toto opatření.
(13)Podpora obnovy potenciálu zemědělské a lesnické produkce v reakci na přírodní katastrofy by měla upřednostňovat operace založené na zásadě „obnova k lepšímu“, tj. využití fází obnovy, renovace a rekonstrukce po katastrofě ke zvýšení odolnosti odvětví zemědělství a lesnictví tím, že budou začleněna opatření ke snížení rizika katastrof, jak jsou uvedena v sendajském rámci pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 vypracovaném Úřadem OSN pro snižování rizika katastrof, a zároveň by mělo být zajištěno, aby vybrané operace představovaly nejlepší vztah mezi výší podpory a cílem zajistit odolnost vůči katastrofám.
(14)Aby se snížila administrativní zátěž postižených příjemců a členských států při uplatňování zásady „vyšší moci“, měly by mít členské státy možnost považovat celou oblast za významně zasaženou přírodní katastrofou.
(15)Aby bylo zajištěno jednotné provádění nového opatření prostřednictvím programů rozvoje venkova v právním rámci programového období 2014–2020, prodlouženém nařízením (EU) 2020/2220, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.
(16)Prováděcí pravomoci Komise by se měly týkat prezentace nového opatření v programech rozvoje venkova, sledování a hodnocení politiky rozvoje venkova, předkládání výročních zpráv o provádění a provádění kontrol a sankcí.
(17)Nařízení (EU) 2020/2220 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
(18)Vzhledem k ničivým účinkům stávajících přírodních katastrof a naléhavé potřebě řešit a zmírňovat jejich dopad na zemědělsko-potravinářské odvětví a odvětví lesnictví Unie se považuje za nezbytné využít výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou v článku 4 Protokolu č. 1 ke Smlouvám o úloze vnitrostátních parlamentů v Unii.
(19)Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s přírodními katastrofami je vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) 2020/2220 se mění takto:
1)v čl. 1 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Odchylně od prvního pododstavce druhé věty tohoto odstavce mohou členské státy při přerozdělování finančních prostředků na opatření uvedená v článku 6a tohoto nařízení a v čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013 snížit celkový podíl příspěvku z EZFRV vyhrazený na opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013. Toto snížení nepřekročí částky EZFRV přerozdělené na opatření uvedená v článku 6a tohoto nařízení a v čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013 a nepřekročí 15 procentních bodů celkového podílu příspěvku z EZFRV stanoveného v programech rozvoje venkova na opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013. Za tímto účelem se zohlední celkový podíl příspěvku z EZFRV stanovený v programech rozvoje venkova plánovaných v době prodloužení doby trvání programů podporovaných z EZFRV do 31. prosince 2022 v souladu s čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení. Celkový podíl vyhrazený pro opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013 nesmí být nižší než minimální prahová hodnota stanovená v uvedeném článku. Totéž snížení v procentních bodech lze uplatnit na dodatečné zdroje uvedené v čl. 58a odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 bez přerozdělení finančních prostředků na opatření uvedená v článku 6a tohoto nařízení a v čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1305/2013.“;
2)v článku 2 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:
„5. Odchylně od čl. 65 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013 může řídicí orgán vybrat pro podporu operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před podáním žádosti o financování řídicímu orgánu, za předpokladu, že je operace prováděna prostřednictvím opatření uvedeného v článku 6a tohoto nařízení, jakož i v čl. 18 odst. 1 písm. b) nebo čl. 24 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1305/2013, a za předpokladu, že tato operace představuje reakci na přírodní katastrofu, k níž došlo po 1. lednu 2024.“;
3)vkládají se nové články, které znějí:
„Článek 6a
Mimořádná dočasná podpora zemědělcům, vlastníkům lesů a malým a středním podnikům obzvláště postiženým přírodními katastrofami
1.Podpora v rámci tohoto opatření poskytne mimořádnou pomoc zemědělcům, vlastníkům lesů a malým a středním podnikům obzvláště postiženým přírodními katastrofami s cílem zajistit kontinuitu jejich podnikatelské činnosti za podmínek stanovených v tomto článku.
2.Podpora v rámci tohoto opatření je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušných veřejných orgánů členských států, že k přírodní katastrofě ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) č. 1305/2013 došlo po 1. lednu 2024 a že tato katastrofa nebo opatření přijatá v souladu s nařízením (EU) 2016/2031* za účelem eradikace nebo izolace výskytu nákazy rostlin nebo škodlivého organismu způsobila zničení alespoň 30 % příslušného produkčního potenciálu.
3.Podpora se poskytne
a)zemědělcům;
b)soukromým a veřejným vlastníkům lesů a jiným soukromoprávním a veřejným subjektům a jejich sdružením, kromě lesů ve vlastnictví státu obhospodařovaných státem;
c)malým a středním podnikům působícím v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu, nebo
d)malým a středním podnikům působícím v oblasti zpracování lesnických produktů, jejich mobilizace a uvádění na trh.
Pokud jde o zpracování zemědělských produktů, smí být výstupem výrobního procesu produkt, na který se nevztahuje příloha I Smlouvy o fungování EU.
4.Členské státy zaměří podporu na příjemce, kteří jsou nejvíce postiženi, a to stanovením podmínek způsobilosti na základě dostupných důkazů.
5.Podpora musí mít formu paušální částky, která má být vyplacena do 31. prosince 2025 na základě žádostí o podporu schválených příslušným orgánem do 30. června 2025. Úroveň plateb lze v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii rozlišit podle kategorií příjemců.
6.Maximální výše podpory nepřesáhne 42 000 EUR na jednoho příjemce.
7.Při poskytování podpory podle tohoto článku členské státy zohlední podporu poskytnutou v rámci jiných vnitrostátních nebo unijních nástrojů podpory nebo soukromých režimů v reakci na dopad přírodních katastrof s cílem zajistit řádné finanční řízení v souladu s článkem 33 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a zároveň zaměřit podporu na příjemce, kteří jsou nejvíce postiženi.
Článek 6b
Ustanovení použitelná na mimořádnou dočasnou podporu zemědělcům, vlastníkům lesů a malým a středním podnikům obzvláště postiženým přírodními katastrofami
1.Mimořádná dočasná podpora uvedená v článku 6a tohoto nařízení je financována z EZFRV jako opatření ve smyslu článku 13 nařízení (EU) č. 1305/2013.
2.Maximální příspěvek z EZFRV na opatření uvedené v článku 6a tohoto nařízení činí 100 %.
3.Podpora poskytnutá na toto opatření nepřesáhne 10 % celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova na období 2021–2022.
Článek 6c
Vyšší moc
Pokud jde o provádění nařízení (EU) č. 1306/2013 pro účely financování, řízení a sledování SZP při uplatňování zásady „vyšší moci“, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení, pokud vážná přírodní katastrofa významně zasáhne jasně vymezenou oblast, může dotčený členský stát považovat celou tuto oblast za významně zasaženou danou katastrofou nebo událostí.
Článek 6d
Pravomoci Komise
1.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla nezbytná pro provádění opatření uvedeného v článku 6a tohoto nařízení prostřednictvím programů rozvoje venkova podle právního rámce platného v programovém období 2014–2020, prodlouženého v souladu s článkem 1, pokud jde o:
a)sledování a hodnocení politiky rozvoje venkova;
b)pravidla pro předkládání programů rozvoje venkova;
c)předkládání výročních zpráv o provádění;
d)provádění kontrol a sankcí.
2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011**.
Článek 6e
Postup projednávání ve výborech
1.Při výkonu pravomoci popsané v čl. 6d odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto nařízení je Komisi nápomocen „Výbor pro rozvoj venkova“ zřízený článkem 84 nařízení (EU) č. 1305/2013.
2.Při výkonu pravomoci popsané v čl. 6d odst. 1 písm. d) tohoto nařízení je Komisi nápomocen „Výbor zemědělských fondů“ zřízený čl. 103 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116***.
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4, ELI:
http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2031/oj
).
** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI:
https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj
).
*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187, ELI:
https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2021/2116/oj
).“
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda/předsedkyně
předseda/předsedkyně