EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 705 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE
Evropský semestr 2025: realizace nového rámce správy ekonomických záležitostí
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52024DC0705
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL AND THE EUROPEAN CENTRAL BANK 2025 European Semester: bringing the new economic governance framework to life
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE Evropský semestr 2025: realizace nového rámce správy ekonomických záležitostí
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE Evropský semestr 2025: realizace nového rámce správy ekonomických záležitostí
COM/2024/705 final
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 705 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE
Evropský semestr 2025: realizace nového rámce správy ekonomických záležitostí
Dnešní balíček zahajuje první cyklus provádění nového rámce správy ekonomických záležitostí, který vstoupil v platnost 30. dubna 2024 1 a představuje nejambicióznější a nejkomplexnější reformu pravidel správy ekonomických záležitostí EU od doby po hospodářské a finanční krizi. Hlavními cíli nového rámce je posílit udržitelnost dluhu členských států a prosadit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech prostřednictvím reforem podporujících růst a prioritních investic. Rámec pomáhá zvýšit konkurenceschopnost EU a zlepšit její připravenost na budoucí výzvy tím, že podporuje pokrok směrem k ekologické, digitální, inkluzivní a odolné ekonomice. Dnes zveřejněné dokumenty jsou důležitým milníkem v zavádění tohoto nového rámce. Po schválení Radou budou představovat ucelené politické ukotvení pro to, jak budou v nadcházejících letech členské státy provádět hospodářskou a fiskální politiku .
Nový rámec správy ekonomických záležitostí pomůže zajistit účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled. Zajišťuje vysokou míru soudržnosti politik, jejímž jádrem je fiskální udržitelnost a udržitelný hospodářský růst. Zajišťuje mnohem užší propojení fiskální strategie členských států s reformami a investicemi potřebnými k podpoře udržitelného a inkluzivního růstu v souladu s evropskými prioritami.
Reformy a investice jsou klíčové pro řešení nových i stávajících problémů a pro zajištění věrohodného snížení dluhu. Mezi priority EU patří zajištění ekologické a digitální transformace, posílení hospodářské a sociální odolnosti, včetně evropského pilíře sociálních práv, produktivity a konkurenceschopnosti, jakož i posílení evropské bezpečnostní kapacity. Nový rámec usnadňuje a podporuje členské státy při provádění nezbytných reforem a investic v těchto oblastech. Za tímto účelem členské státy stanovily, jak provedou reformy a investice reagující na hlavní výzvy stanovené v rámci evropského semestru a na společné priority Unie. 2 Členské státy mohou mít prospěch z pozvolnější dráhy fiskální korekce zejména tehdy, pokud jsou jejich plány podloženy souborem investičních a reformních závazků, které přispívají k udržitelnému a inkluzivnímu růstu a odolnosti, podporují fiskální udržitelnost a řeší společné priority Unie.
Fiskální cíle by měly být diferencované a v souladu s hledisky fiskální udržitelnosti členských států. Nový společný rámec EU umožňuje rozlišovat mezi členskými státy na základě jejich individuální fiskální situace s ohledem na fiskální udržitelnost jednotlivých zemí. Takový rámec dohledu je založen na rizicích a v případě potřeby umožní věrohodné a postupné snižování veřejného dluhu, zajistí, aby rozpočtové schodky transparentním způsobem klesly nebo se držely pod referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, a zajistí rovné zacházení se všemi členskými státy.
Rámec podpoří dodržování předpisů díky své střednědobé orientaci, většímu prostoru, který mají členské státy k dispozici při navrhování jejich politických cílů, a lepšímu prosazování. Střednědobé fiskálně-strukturální plány (dále jen „střednědobé plány“), které dnes Komise posoudila, jsou jádrem nového rámce. V těchto plánech jsou stanoveny fiskální cíle členských států, jakož i reformy a investice v zájmu řešení společných priorit EU a doporučení pro jednotlivé země. Rámec tak čerpá poznatky z přístupu ke koordinaci politik založeného na závazcích v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (dále jen „RRF“), který se vyznačuje značným podílem odpovědnosti členských států za tvorbu politik a jejich výsledky, a to na základě požadavků nového rámce a předběžných pokynů Komise členským státům. Stejně jako v případě nástroje RRF podporuje nový rámec pozitivní interakci mezi reformami a investicemi. Nový rámec spojuje silnější odpovědnost s účinnějším a důslednějším prosazováním fiskálních pravidel EU.
Probíhající oživení ekonomiky a čerpání grantů nástroje RRF a dalších finančních prostředků EU vytváří příznivé prostředí pro zvětšení potenciálu EU pro udržitelný a inkluzivní růst, pro podporu investic a pro řešení problémů fiskální udržitelnosti. Evropská ekonomika prokázala odolnost a znovu získává dynamiku, zatímco vývoj veřejného dluhu a deficitu vyžaduje větší důraz na fiskální udržitelnost. Po dlouhotrvající a rozsáhlé stagnaci ekonomika EU v roce 2024 obnovila růst a dosáhla výrazných výsledků na trhu práce, přičemž inflační tlaky dále zeslábly. Zdá se, že podmínky pro mírné zrychlení domácí poptávky jsou navzdory zvýšené nejistotě na místě. Očekává se, že hospodářský růst v EU se v roce 2025 zvýší na 1,5 %, protože se zvýší spotřeba a investice se po poklesu v roce 2024 vrátí k růstu o 1,8 % v roce 2026. Čerpání finančních prostředků EU (zejména z fondu NextGenerationEU (RRF) a politiky soudržnosti) se má v letech 2025 a 2026 zrychlit, což investice členských států dále podpoří. Členské státy navíc ve svých střednědobých plánech stanovily, že v horizontu plánu zachovají nebo zvýší investice. Tato příznivější situace usnadní přijetí nezbytných opatření k řešení problémů fiskální udržitelnosti v členských státech s vysokými schodky a/nebo dluhy, jak je stanoveno v novém rámci. Mírně restriktivní orientace fiskální politiky eurozóny předpokládaná pro rok 2025 je spojena s expanzí investic, což naznačuje, že nový fiskální rámec účinně zajišťuje, aby korekce byla postupná a neprobíhala na úkor investic.
Toto sdělení je rozčleněno do čtyř oddílů. Oddíl I představuje cíl integrovaného fiskálního balíčku pro fiskální udržitelnost a hospodářský růst. Oddíl II obsahuje přehled hodnocení střednědobých fiskálně-strukturálních plánů členských států. Oddíl III vysvětluje kroky v rámci postupu při nadměrném schodku na podzim tohoto roku. Zahrnuje navrhovaná doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU pro členské státy v rámci postupu při nadměrném schodku a závěry poslední zprávy podle čl. 126 odst. 3 pro dva členské státy. Oddíl IV podává přehled a hodnocení letošních návrhů rozpočtových plánů a hodnotí orientaci fiskální politiky a kombinaci politik eurozóny. V přílohách jsou uvedeny další podrobnosti ke každému z výše uvedených oddílů.
I.Integrovaný fiskální balíček pro fiskální udržitelnost a hospodářský růst
Balíček zahrnuje hodnocení střednědobých plánů a návrhů rozpočtových plánů na rok 2025, jakož i provádění postupů při nadměrném schodku. Dnes zveřejněné dokumenty, které odrážejí tyto postupy, zahrnují i) doporučení Komise pro doporučení Rady ke střednědobým plánům 21 členských států, ii) doporučení Komise pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 pro osm členských států s cílem odstranit nadměrný schodek a iii) zprávu Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU pro dva členské státy, v níž se hodnotí dodržování kritéria schodku ve výši 3 % HDP, a iv) stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů 17 členských států eurozóny (viz příloha 1).
Ačkoli jsou tyto postupy právně odlišné, jsou obsahově neoddělitelně spjaty. Střednědobé plány zpravidla stanovují fiskální cestu členského státu (definovanou mírami růstu čistých výdajů) a prioritní reformy a investice na příští čtyři roky 3 . V případě členských států eurozóny je v návrzích rozpočtových plánů uveden návrh ročního rozpočtu navržený vládou daného státu, tj. konkrétní opatření na straně výdajů a příjmů, která mají naplnit fiskální cestu stanovenou ve střednědobém plánu na příští rok. A konečně, postup při nadměrném schodku má stanovit dráhu k nápravě nadměrného schodku členského státu, pokud existuje.
Vzhledem k těmto vzájemným vazbám Komise sladila načasování těchto postupů a provedla integrované hodnocení, aby zajistila konzistentnost svého fiskálního dohledu. Když Komise na jaře předložila návrhy rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 6 SFEU pro 7 členských států, výjimečně odložila svá doporučení pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 SFEU až na dobu po předložení a posouzení střednědobých plánů. 4 Tímto způsobem bylo umožněno, aby v případě kladného hodnocení střednědobého plánu odrážela nápravná dráha v rámci postupu při nadměrném schodku dráhu čistých výdajů střednědobého plánu. Kromě toho bylo hodnocení prvních střednědobých plánů časově sladěno s procesem návrhu rozpočtového plánu, aby mohl být tento plán posouzen ve srovnání s fiskální cestou pro rok 2025 obsaženou ve střednědobých plánech. 5 Návrhy rozpočtových plánů tak mohou představovat první kroky k provádění střednědobého plánu s konkrétními politickými opatřeními pro první rok (2025). V budoucnu se bude soulad ve všech třech postupech posuzovat pouze na základě čistého růstu výdajů, což je jediný provozní ukazatel podle nového rámce, který zajistí konzistentnost a transparentnost.
II.Přehled střednědobých plánů
Komise posoudila 21 z 22 předložených střednědobých plánů a navrhuje k nim doporučení Rady. Po konstruktivních technických rozhovorech s členskými státy se Komise domnívá, že střednědobé plány pro Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Chorvatsko, Irsko, Itálii, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Maltu, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko splňují požadavky nařízení 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a o mnohostranném rozpočtovém dohledu (dále jen „nařízení“) a stanoví věrohodnou fiskální cestu k zajištění střednědobé fiskální udržitelnosti. V případě Nizozemska Komise navrhuje schválit dráhu čistých výdajů v souladu s technickými informacemi, které předala v červnu, zatímco u všech ostatních členských států navrhuje schválit fiskální cestu stanovenou v příslušných střednědobých plánech. Plán Maďarska byl předložen 4. listopadu 2024 a v souladu s nařízením je stále posuzován v šestitýdenní lhůtě. Předložení plánů pro Belgii, Bulharsko, Litvu, Německo a Rakousko bylo odloženo z důvodu všeobecných voleb a sestavování nových vlád.
U pěti z 21 střednědobých plánů, které Komise posuzovala, je doporučené období fiskální korekce prodlouženo ze 4 na 7 let (Finsko, Francie, Itálie, Rumunsko a Španělsko). Prodloužení období korekce pro těchto pět členských států je podloženo souborem investičních a reformních závazků, které přispívají k udržitelnému a inkluzivnímu růstu a odolnosti, podporují fiskální udržitelnost a řeší hlavní výzvy stanovené v evropském semestru, zejména v doporučeních pro jednotlivé země, a společné priority Unie. V souladu s nařízením členské státy podpořily prodloužení svého období korekce příslušnými opatřeními zahrnutými do svých plánů pro oživení a odolnost (RRP) v kombinaci s opatřeními v plánech RRP s dalšími specifikacemi a opatřeními. Například Rumunsko zahrnulo do svého plánu důchodovou reformu a reformu zvláštních důchodových režimů, které jsou součástí jeho plánu RRP. Francouzský plán zahrnuje investiční program na podporu transformace ve strategických odvětvích, který doplňuje a rozšiřuje závazky přijaté v rámci francouzského plánu RRP. Členské státy rovněž přijaly řadu nových opatření v rámci svých střednědobých plánů. Patří sem například komplexní reforma sociálního zabezpečení ve Finsku, opatření ke zjednodušení daňového systému v Itálii a reforma systému pracovních víz a víz pro hledání zaměstnání ve Španělsku.
Členské státy ve svých střednědobých plánech stanovily, že v horizontu plánu zachovají nebo zvýší investice. Většina členských států se v novém rámci zaměřuje na investice a reformy, které mají zajistit udržitelný a inkluzivní růst ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, a proto plánuje do roku 2028 zvýšit objem investic financovaných z vnitrostátních zdrojů. Jedná se o členské státy, které požádaly o prodloužení období fiskální korekce a které se zavázaly alespoň zachovat střednědobou úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů z období, kterou měly před plánem, jak požaduje nařízení. 6
Všechny členské státy oznámily své politické záměry v oblasti reforem a investic, které se týkají výzev stanovených v rámci evropského semestru a společných priorit EU v jejich plánech. Členské státy ve svých plánech vysvětlují, jak zajistí provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy stanovené v rámci evropského semestru, a zejména na doporučení pro jednotlivé země. Členské státy musí rovněž informovat o tom, jak budou řešit společné priority EU, mezi něž patří spravedlivá ekologická a digitální transformace, sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, energetická bezpečnost a v případě potřeby budování obranných kapacit. Členské státy zahrnuly do svých plánů rozsáhlý program reforem a investic, který zahrnuje oblasti politiky související se společnými prioritami EU a případně i výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země, která jim adresovala Rada. V kontextu vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu je třeba vnímat i opatření zaměřená na spravedlivý přechod na zelené a digitální technologie, například podporou energeticky účinné renovace budov a investic do energetické infrastruktury. Příklady opatření přijatých v plánech na podporu sociální a ekonomické odolnosti zahrnují reformy sociální ochrany nebo důchodového systému, opatření na zvýšení účinnosti a efektivity zdravotní péče nebo na podporu dovedností a celoživotního učení, jakož i opatření na zlepšení dostupnosti péče o děti. Řada členských států do svých plánů rovněž zahrnula opatření na posílení nezávislosti a účinnosti svého justičního systému a rámce správy. Plány zahrnují reformní závazky i investice, které přispějí k překlenutí investičních potřeb souvisejících se společnými prioritami EU, včetně budování obranných kapacit. Komise analyzovala záměry členských států v oblasti reforem a investic. Hodnocení provádění reformy a investic bude provedeno na jaře – počínaje rokem 2025 – v rámci jarního balíčku evropského semestru poté, co členské státy předloží první výroční zprávy o pokroku.
Plnění střednědobých plánů členskými státy bude posouzeno na jaře 2025 a poté v následujících kolech hospodářského a fiskálního dohledu a koordinace na jaře a na podzim. První hodnocení v rámci jarního balíčku evropského semestru bude vycházet z výročních zpráv o pokroku, které členské státy předloží na jaře 2025. Tyto zprávy umožní Komisi posoudit plnění fiskální cesty, pokrok v provádění reforem a investic, k nimž se členské státy zavázaly ve svých střednědobých plánech, jakož i provádění doporučení pro jednotlivé země na jaře. Členské státy v rámci postupu při nadměrném schodku budou muset rovněž podat zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU.
III.Postupy při nadměrném schodku
Podzimní balíček obsahuje osm doporučení pro Radu, aby v rámci postupu při nadměrném schodku stanovila fiskální cestu k nápravě nadměrného schodku pro členské státy. Patří sem sedm členských států, u nichž byl v červenci 2024 zahájen postup při nadměrném schodku (Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko), a Rumunsko, které podléhá postupu při nadměrném schodku od roku 2020. Pokud Komise doporučí Radě, aby schválila fiskální cestu obsaženou ve střednědobém plánu, je nápravná dráha v doporučení k postupu při nadměrném schodku v souladu s dráhou čistých výdajů ve střednědobém plánu. Pokud takové doporučení neexistuje, vychází nápravná dráha v doporučení pro postup při nadměrném schodku, stejně jako v případě Belgie a Maďarska, ze čtyřleté referenční trajektorie Komise aktualizované na základě nejnovějších údajů. Komise je připravena doporučit revidované doporučení po kladném hodnocení a schválení střednědobého plánu těchto členských států Radou.
U dvou členských států (Rakousko a Finsko) Komise posoudila splnění kritéria schodku, aby rozhodla, zda je třeba zahájit postupy při nadměrném schodku. Na základě zprávy podle čl. 126 odst. 3 Komise zváží návrh na zahájení postupu při nadměrném schodku pro Rakousko. Rakousko vykázalo plánovaný schodek nad referenční hodnotou 3 % HDP v roce 2024 a prognóza Komise nepředpokládá snížení pod referenční hodnotu 3 % HDP v roce 2025 nebo 2026 za předpokladu nezměněné politiky 7 . Komise proto zváží, zda navrhne Radě, aby konstatovala, že v Rakousku existuje nadměrný schodek. Rakouské orgány vyjádřily záměr přijmout nezbytná opatření ke snížení schodku pod 3 % v roce 2025. Komise je připravena posoudit nová opatření, jakmile je vláda formálně schválí a jakmile budou dostatečně podrobná. V případě Finska, které rovněž oznámilo plánovaný schodek přesahující 3 % HDP pro rok 2024, Komise nehodlá navrhnout zahájení postupu při nadměrném schodku, neboť se nepředpokládá, že by schodek již počínaje rokem 2025 překročil referenční hodnotu bez dalších politických opatření. Komise rovněž přezkoumala rozpočtovou situaci těch členských států, kterých se na jaře 2024 týkala zpráva podle čl. 126 odst. 3, ale u nichž Komise nedoporučila zahájit postupy při nadměrném schodku (Česko, Estonsko, Slovinsko a Španělsko), a dospěla k závěru, že jarní posouzení je stále platné.
IV.Přehled návrhů rozpočtových plánů a orientace fiskální politiky eurozóny
Komise posoudila rozpočtové politiky členských států eurozóny pro rok 2025 a prověřila, zda představují vhodné první kroky k provádění jejich střednědobých plánů. Komise zveřejnila samostatná stanoviska, v nichž posuzuje 17 návrhů rozpočtových plánů. Posouzení návrhů rozpočtových plánů se zaměřuje na čistý růst výdajů v letech 2024–25, přičemž se zohledňuje prognóza Komise z podzimu 2024. V rámci kvalitativních doporučení pro jednotlivé země pro rok 2024 se ve stanoviscích posuzuje, zda čisté výdaje odpovídají stropům stanoveným ve střednědobých plánech členských států, pokud je takový plán k dispozici a pokud jej Rada doporučila ke schválení. V ostatních případech se posouzení odkazuje na referenční trajektorii (v případě Německa) nebo technické informace (v případě Nizozemska) poskytnuté členským státům dne 21. června 2024 nebo přímo na doporučení pro danou zemi (v případě Litvy).
Celkově se má za to, že osm členských států eurozóny dodržuje fiskální doporučení. Návrhy rozpočtových plánů pro Francii, Chorvatsko, Itálii, Kypr, Lotyšsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko jsou podle hodnocení v souladu s doporučeními. Návrhy rozpočtových plánů Estonska, Finska, Lucemburska, Malty, Německa a Portugalska nejsou podle hodnocení zcela v souladu s doporučením. V případě Estonska, Finska, Irska a Německa 8 se předpokládá, že jejich roční a/nebo kumulativní růst čistých výdajů bude nad příslušným stropem; v případě Lucemburska, Malty a Portugalska se předpokládá, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energií nebudou do zimy 2024–2025 postupně ukončena, přičemž se očekává, že růst jejich čistých výdajů bude v rámci stropu. V případě Nizozemska je plán hodnocen jako nikoli v souladu, zatímco v případě Litvy je plán hodnocen jako nesoucí riziko nesouladu. Tyto členské státy budou muset být ostražité a případně přijmout opatření, aby zajistily, že jejich plnění rozpočtu bude v souladu s doporučeními pro jednotlivé země a s novým rámcem. U členských států eurozóny, které nepředložily návrh rozpočtového plánu na rok 2025 (Belgie, Rakousko, Španělsko), nemůže Komise v této fázi posoudit, zda jsou fiskální politiky těchto členských států v roce 2025 v souladu s doporučeními.
Posouzení návrhů rozpočtových plánů provedené Komisí ukazuje na mírně restriktivní fiskální orientaci v roce 2025, která je vhodná, spolu s pokračujícím růstem veřejných investic. Nový rámec proto vychází z předpokladu, že fiskální konsolidace nemůže být na úkor investic. Snížení fiskální orientace v roce 2025 je způsobeno snížením čistých běžných výdajů, které je částečně kompenzováno zvýšením investic. To následuje po dlouhém období expanze v roce 2024, které se rovněž vyznačuje vysokou nebo rostoucí úrovní veřejného dluhu. Předpokládaná orientace v roce 2025 by rovněž podpořila snahu měnové politiky zajistit návrat inflace k cíli.
Současně se předpokládá, že fiskální politika bude v roce 2025 v jednotlivých členských státech různorodá, což odráží přístup revidovaného rámce založený na riziku. V souladu s přístupem nového rámce plánují členské státy s většími fiskálními problémy větší fiskální úsilí.
Očekává se, že veřejné investice se v roce 2025 opět zvýší téměř ve všech členských státech. Celkově se předpokládá, že veřejné investice v eurozóně dosáhnou 3,5 % potenciálního HDP, zatímco v roce 2019 to budou 3 % potenciálního HDP. To odráží pokračující úsilí členských států chránit a posilovat investice tváří v tvář četným krizím od roku 2019, přičemž se vychází ze zkušeností získaných během finanční krize, kdy investice utrpěly škrty. Příspěvky z vnitrostátních rozpočtů se v jednotlivých členských státech liší, zatímco v několika členských státech existuje významný dopad nástroje RRF a fondů EU (včetně fondů politiky soudržnosti).
PŘÍLOHA I: Přehledová tabulka podzimního fiskálního balíčku
Země |
Předložení návrhu rozpočtového plánu a stanovisko |
Střednědobý plán |
Postup při nadměrném schodku |
|||
Předložení |
Prodloužení období korekce |
Doporučení pro doporučení Rady, kterým se schvaluje plán |
Doporučení pro doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 |
Zpráva podle čl. 126 odst. 3 |
||
BE |
X |
|||||
BG |
nepoužije se |
|||||
CZ |
nepoužije se |
X |
X |
|||
DK |
nepoužije se |
X |
X |
|||
DE |
X |
|||||
EE |
X |
X |
X |
|||
IE |
X |
X |
X |
|||
EL |
X |
X |
X |
|||
ES |
X |
X |
X |
|||
FR |
X |
X |
X |
X |
X |
|
HR |
X |
X |
X |
|||
IT |
X |
X |
X |
X |
X |
|
CY |
X |
X |
X |
|||
LV |
X |
X |
X |
|||
LT |
X |
|||||
LU |
X |
X |
X |
|||
HU |
nepoužije se |
X |
X |
|||
MT |
X |
X |
X |
X |
||
NL |
X |
X |
X |
|||
AT |
X |
|||||
PL |
nepoužije se |
X |
X |
X |
||
PT |
X |
X |
X |
|||
RO |
nepoužije se |
X |
X |
X |
X |
|
SI |
X |
X |
X |
|||
SK |
X |
X |
X |
X |
||
FI |
X |
X |
X |
X |
X |
|
SE |
nepoužije se |
X |
X |
Pozn.: Návrh rozpočtového plánu musí předložit pouze členské státy eurozóny.
PŘÍLOHA II: střednědobé fiskálně-strukturální plány
I)Nový rámec a proces
Provádění nového rámce správy ekonomických záležitostí, jehož základem jsou střednědobé fiskálně-strukturální plány členských států, bylo zahájeno na jaře 2024. Proces pro střednědobé plány byl stanoven v nařízení (EU) 2024/1263 9 . Plány by měly rovněž zajistit soulad s nápravnou složkou (nařízení (ES) č. 1467/97) pro členské státy podléhající postupu při nadměrném schodku. První krok při přípravě plánů spočíval v technické výměně informací mezi členskými státy a Komisí na jejich žádost, po níž následovaly technické dialogy se všemi členskými státy, aby se zajistilo, že jejich plány budou v souladu s nařízením.
Referenční trajektorie byly zaslány členským státům s předpokládaným schodkem veřejných financí vyšším než 3 % HDP nebo s poměrem dluhu k HDP vyšším než 60 % v roce 2024. Tyto pokyny byly součástí předběžných pokynů, které Komise předala členským státům 21. června 2024 před zahájením technických dialogů a které rovněž obsahovaly požadavky na informace pro plány a výroční zprávy o pokroku. Referenční trajektorie stanoví maximální míru růstu čistých výdajů pro jednotlivé země v souladu s požadavky nového rámce. Měla by zajistit, aby se na konci období korekce veřejný dluh pravděpodobně snížil nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby se schodek veřejných financí snížil a udržel pod 3 % HDP v souladu s články 6, 7 a 8 nařízení. Devět členských států obdrželo referenční trajektorii (viz tabulka 2), zatímco ostatním členským státům byly na jejich žádost zaslány technické informace. Technické informace uvádějí minimální úroveň primárního strukturálního salda, která by byla nutná do konce plánu členského státu, aby se zajistilo, že jeho dluh a schodek budou ve střednědobém horizontu nadále dodržovat fiskální pravidla. 10
Během sedmi měsíců od vstupu nového rámce v platnost přijala Komise 21 doporučení pro doporučení Rady ke střednědobým plánům. Doporučení Komise pro doporučení Rady obsahují také podrobné posouzení střednědobého plánu. Na základě tohoto posouzení Komise doporučuje, aby Rada přijala doporučení, kterým se schvaluje fiskální požadavek 20 z těchto plánů, neboť jsou v souladu s požadavky nového fiskálního rámce. Celkově to dokládá užitečnost procesu technického dialogu. Toto rychlé provedení zajistí, že bude možné provádět vysoce kvalitní fiskální dohled až do roku 2025.
Členské státy předkládají své střednědobé plány v dohodnutých termínech. Střednědobé plány byly předkládány postupně, přičemž dva plány (Dánsko a Malta) byly předloženy do 20. září 2024. Většina členských států se s Komisí dohodla na odkladu předložení přibližně do 15. října 2024, aby byly předloženy společně s návrhy rozpočtových plánů členských států eurozóny. Tento odklad zajistil členským státům dostatek času na dodržení vnitrostátních postupů, které se musely přizpůsobit novému procesu, a provázanost s návrhy rozpočtových plánů.
Členské státy informovaly o konzultacích, které provedly v rámci svých střednědobých plánů. Členské státy byly důrazně vyzvány, aby své střednědobé plány konzultovaly se sociálními partnery, regionálními orgány, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami. Zapojení vnitrostátních parlamentů do přípravy plánů je navíc důležité, aby přispělo k důvěryhodnosti politických závazků v plánech. Vzhledem k časovým omezením letošního procesu a potřebě vyhnout se mezeře ve fiskálním dohledu to však nebylo podmínkou pro první kolo plánů, bude to nicméně podmínkou pro všechny budoucí plány. Konzultace s vnitrostátními zúčastněnými stranami byly v jednotlivých členských státech různé a nerovnoměrné. Mnoho členských států konzultovalo vnitrostátní parlamenty a sociální partnery. Vnitrostátní nezávislé fiskální instituce se podílely na přípravě plánů ve dvou třetinách členských států, i když v různé míře. Pro zvýšení účinnosti plánů by bylo důležité pokračovat v dialogu s vnitrostátními zúčastněnými stranami a zapojit vnitrostátní parlamenty.
Pět střednědobých plánů bude předloženo později, a proto jejich hodnocení není součástí tohoto podzimního balíčku. Předložení plánů pro Belgii, Bulharsko, Litvu, Německo a Rakousko bylo odloženo z důvodu všeobecných voleb a sestavování nových vlád. Nové vlády by měly předložit své plány co nejdříve po nástupu do funkce a Komise poté zveřejní své hodnocení.
Komise posoudila, zda dráhy čistého růstu výdajů stanovené členskými státy, které budou zároveň jediným ukazatelem, podle něhož se bude posuzovat budoucí dodržování předpisů, zajišťují fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu. Komise u každého plánu zkoumala, zda v něm předpokládaná dráha čistých výdajů splňuje požadavky nařízení, tj. zda skutečně vede k tomu, aby se veřejný dluh do konce období korekce pravděpodobně snížil, nebo zda jej udržuje na obezřetné úrovni pod 60 % HDP, a zda snižuje a udržuje schodek veřejných financí pod 3 % HDP ve střednědobém horizontu. Komise rovněž posoudila, zda jsou dráhy čistých výdajů v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku stanovenými v nařízení, pokud je to relevantní, a v případě členských států, které podléhají postupu při nadměrném schodku, také soulad s doporučenou hodnotou pro schodek, jakož i potřebu neodkládat korekci na závěr období. Dodržování bude v horizontu střednědobých plánů posuzováno výhradně na základě dráhy čistého růstu výdajů, což zajistí transparentnost a také usnadní makroekonomickou stabilizaci 11 . U členských států, které požádaly o prodloužení období korekce tím, že se zavázaly k souboru reforem a investic, Komise posoudila, zda jsou splněna kritéria pro takové prodloužení. U všech členských států Komise analyzovala záměry členských států v oblasti reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy stanovené v rámci evropského semestru a společných priorit EU.
II)Závazky střednědobého plánu a hodnocení Komise
Z 21 střednědobých plánů, které Komise posoudila, dospěla k závěru, že 20 z nich stanoví věrohodnou fiskální cestu. Bylo zjištěno, že všechny členské státy splňují požadavky nařízení týkající se dráhy čistých výdajů, s výjimkou Nizozemska, jehož navrhovaný růst čistých výdajů povede ve střednědobém horizontu k překročení referenčních hodnot stanovených ve Smlouvě. Vzhledem k prohlášení Nizozemska v jeho plánu, že se vzdává práva předložit revidovaný plán, Komise navrhuje, aby Rada místo toho doporučila dráhu čistých výdajů v souladu s technickými informacemi, které Komise předala Nizozemsku. Pro ostatní členské státy Komise navrhuje, aby Rada doporučila dráhy čistých výdajů, které členské státy zahrnou do svých plánů. Tabulka 2 ukazuje čistý růst výdajů plánovaný členskými státy v horizontech střednědobého plánu.
Komise posoudila dráhu čistého růstu výdajů v plánech z hlediska požadavků stanovených nařízením. Pokud jde o základní předpoklady, vychází hodnocení ze dvou hlavních prvků. Zaprvé, pokud členské státy použily ve svém plánu makroekonomické a fiskální předpoklady, které se liší od předběžných pokynů, Komise posoudila, zda je tento rozdíl transparentně vysvětlen a řádně odůvodněn a zda je založen na podložených údajích a řádných ekonomických argumentech. Za druhé Komise posoudila, zda tyto rozdíly v předpokladech, posuzované samostatně i společně, ovlivňují průměrný růst čistých výdajů, k němuž se členský stát zaváže během období korekce. Celkově Komise zjistila, že pokud je dráha čistých výdajů v plánu vyšší než v předběžných pokynech, je to podloženo řádně odůvodněnými rozdíly v předpokladech.
U pěti členských států je doporučené období fiskální korekce prodlouženo na sedm let na základě jejich závazku k příslušnému souboru investic a reforem. Ve všech pěti případech (Finsko, Francie, Itálie, Rumunsko a Španělsko) byl soubor reforem a investic vyhodnocen jako splňující podmínky nařízení pro prodloužení. Bylo zjištěno, že reformy a investiční závazky udržitelným způsobem zvyšují potenciál růstu a odolnosti a podporují fiskální udržitelnost. Odpovídají společným prioritám Unie a příslušným doporučením pro jednotlivé země a zajišťují, aby byla úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů přinejmenším zachována po celou dobu platnosti plánu. Jsou také v souladu se závazky obsaženými v plánech RRP a v dohodě o partnerství dohodnuté v rámci víceletého finančního rámce a pokud možno je doplňují. Každý z reformních a investičních závazků je dostatečně podrobný, přednostně uskutečňovaný, časově vymezený a ověřitelný. Všech pět členských států zahrnulo opatření plánu RRP, na nichž je založeno prodloužení období a jejichž cílem je zlepšit fiskální udržitelnost a posílit růstový potenciál jejich ekonomik. V mnoha případech se členské státy zavázaly, že budou v reformách těchto opatření pokračovat nebo že je zvýší po celou dobu platnosti plánu. Příklady opatření, která jsou součástí plánu RRP nebo která navazují na stávající plán RRP, zahrnují reformy systému veřejných výdajů, důchodového systému, daňového systému, občanského soudnictví, podnikatelského prostředí a trhu práce, jakož i investice související s odborným vzděláváním, zdravotní péčí, výzkumem a vývojem a přechodem na digitální a ekologické technologie. Mezi reformní a investiční závazky, které byly přijaty kromě závazků obsažených v plánu RRP, patří například reformy sociálního zabezpečení a zdravotní péče, důchodová a daňová reforma a opatření týkající se přístupu podniků k financování.
Tabulka 2: Přehled průměrného růstu čistých výdajů ve střednědobých plánech
Střednědobý plán |
Předběžné pokyny Komise |
||
|
Průměrný růst čistých výdajů v horizontu daného plánu |
Poslední rok období korekce |
Průměr v horizontu daného plánu |
CZ |
3,1 |
2028 |
3,5 |
DK |
4,4 |
2028 |
5,8 |
EE |
4,7 |
2028 |
3,1 |
IE |
5,3 |
2028 |
nepoužije se |
EL |
3,3 |
2028 |
3,1 |
ES |
3,0 |
2031 |
2,8 |
FR |
1,1 |
2031 |
1,6 |
IT |
1,5 |
2031 |
1,5 |
HR |
4,8 |
2028 |
4,0 |
CY |
5,2 |
2028 |
4,9 |
LV |
4,1 |
2028 |
3,7 |
LU |
4,9 |
2028 |
nepoužije se |
MT |
5,9 |
2028 |
5,9 |
NL |
4,2 |
2028 |
3,2 |
PL |
4,5 |
2028 |
4,5 |
PT |
3,6 |
2028 |
3,6 |
RO |
4,4 |
2031 |
5,2 |
SI |
4,5 |
2028 |
4,4 |
SK |
2,0 |
2028 |
2,0 |
FI |
2,4 |
2031 |
1,5 |
SE |
4,4 |
2028 |
4,5 |
Pozn.: U zemí, které neobdržely referenční trajektorii z důvodu, že mají schodek veřejných financí nižší než 3 % HDP a dluh veřejných financí nižší než 60 % HDP, je uveden související růst čistých výdajů na základě jejich technických informací. Průměr vychází z roku 2025.
Zdroj: Střednědobé plány členských států, referenční trajektorie Komise / technické informace předané 21. června 2024
Graf 1: Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 oproti průměru z let 2025–28 (% HDP)
|
Pozn.: Nizozemsko tyto informace neuvedlo. Nařízení vyžaduje, aby členské státy, které prodlužují své období korekce, alespoň udržely úroveň investic financovaných z vnitrostátních zdrojů ve srovnání se střednědobou úrovní před zahájením plánu. Zdroje: prognózy Evropské komise z podzimu 2024 |
PŘÍLOHA III: Postupy při nadměrném schodku
Podzimní balíček obsahuje doporučení, která stanoví fiskální cestu k nápravě nadměrného schodku pro osm členských států, vůči nimž se uplatňuje postup při nadměrném schodku 12 . Nápravná dráha obsažená v doporučení k postupu při nadměrném schodku je v souladu s dráhou čistých výdajů doporučenou Komisí v rámci procesu střednědobého plánu, pokud je plán hodnocen kladně, přičemž jedním z prvků je soulad s minimální roční korekcí ve výši 0,5 % HDP ve strukturálním vyjádření 13 . Pro Belgii a Maďarsko Komise navrhuje doporučit referenční trajektorii jako nápravnou dráhu, aktualizovanou na základě novějších údajů, neboť Belgie dosud nepředložila svůj střednědobý plán, zatímco plán Maďarska se stále posuzuje. Tyto dráhy by mohly být revidovány poté, co Komise kladně posoudí plány těchto členských států a Rada je schválí. Rumunsko od roku 2020 podléhá postupu při nadměrném schodku a v návaznosti na červencové rozhodnutí Rady o nedostatečně účinných opatřeních podle čl. 126 odst. 8 Komise navrhuje revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 s nápravnou dráhou, která je rovněž založena na střednědobém plánu Rumunska. Lhůta pro nápravu nadměrného schodku je stanovena s ohledem na datum nápravy uvedené v plánu (pokud je k dispozici), které je porovnáno s prognózou Evropské komise z podzimu 2024 a s rámcem střednědobých projekcí veřejného dluhu Komise.
Komise posoudila, zda v Rakousku a Finsku existuje nadměrný schodek. V souvislosti s podzimním oznámením o postupu při nadměrném schodku vykázalo Rakousko a Finsko plánovaný schodek na rok 2024 nad referenční hodnotou 3 % HDP. Jak pro Rakousko, tak pro Finsko byl nadměrný schodek v roce 2024 vyhodnocen tak, že se neblíží referenční hodnotě. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že schodek veřejných financí v Rakousku přesáhne v horizontu prognózy do roku 2026 3 % HDP, a to za předpokladu, že nedojde ke změně politiky, neboť prognóza Komise nebere v úvahu rozpočet na rok 2025, protože byl odložen kvůli rakouskému volebnímu cyklu. To neplatí pro Finsko (kde schodek veřejných financí v letech 2025 a 2026 pravděpodobně nepřekročí referenční hodnotu). V důsledku toho byl nadměrný schodek v případě Rakouska vyhodnocen jako nikoli dočasný a v případě Finska jako dočasný. Kromě toho byly plánované schodky přesahující referenční hodnotu pro Rakousko i Finsko ovlivněny nepříznivými makroekonomickými podmínkami, a proto byly vyhodnoceny jako výjimečné. U obou členských států z analýzy provedené ve zprávě podle čl. 126 odst. 3 vyplývá, že kritérium schodku není splněno před zohledněním příslušných faktorů. Jelikož však v obou členských státech není splněna dvojí podmínka, která je nezbytná pro to, aby Rada a Komise zohlednily relevantní faktory v krocích vedoucích k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku, nelze relevantní faktory zohlednit. S ohledem na své posouzení ve zprávě podle čl. 126 odst. 3 a po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru zřízeného podle čl. 126 odst. 4 SFEU Komise zváží, zda navrhne Radě, aby konstatovala, že v Rakousku existuje nadměrný schodek. V rámci výměny informací, která vedla k vypracování této zprávy, rakouské orgány připomněly, že v současné době probíhají jednání o vytvoření vlády. Tyto orgány vyjádřily záměr přijmout nezbytná opatření ke snížení schodku pod 3 % v roce 2025, aniž by bylo nutné zahájit postup při nadměrném schodku. To by vyžadovalo balíček nápravných opatření, v předstihu před zasedáním Rady ECOFIN v lednu 2025. Komise je připravena posoudit takovýto balíček, jakmile vláda formálně schválí související opatření a jakmile budou dostatečně podrobná. Naproti tomu podle prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že schodek Finska od roku 2025 již nepřekročí referenční hodnotu, a to bez dalších opatření. Komise se proto domnívá, že zahájení postupů při nadměrném schodku pro Finsko by v této fázi nebylo užitečné.
Komise rovněž přezkoumala rozpočtovou situaci členských států, kterých se na jaře 2024 týkala zpráva podle čl. 126 odst. 3 SFEU, ale u nichž Komise nedoporučila zahájit postupy při nadměrném schodku. Patří mezi ně Česko, Estonsko, Slovinsko a Španělsko. S přihlédnutím k podzimnímu oznámení o postupu při nadměrném schodku a k prognóze Komise z podzimu 2024 nedošlo v porovnání s jarem k žádným podstatným změnám v rozpočtové situaci Česka a Španělska, zatímco v případě Estonska a Slovinska se situace naopak zlepšila. Celkově lze říci, že závěry jarní zprávy podle čl. 126 odst. 3, tedy že by se pro tyto země neměl zahajovat postup při nadměrném schodku, jsou i letos na podzim považovány za relevantní pro všechny čtyři členské státy. Podrobnější hodnocení je uvedeno v příloze V.
PŘÍLOHA IV: Přehled návrhů rozpočtových plánů a orientace fiskální politiky eurozóny
Návrhy rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2025 stanoví plnění rozpočtu v prvním roce jejich střednědobých plánů. Návrhy rozpočtových plánů byly předloženy Komisi a Euroskupině v říjnu 2024 před jejich předložením národním parlamentům všech členských států eurozóny s výjimkou Belgie, Rakouska a Španělska 14 . Na pozadí prognózy Komise z podzimu 2024 přijala Komise stanoviska k tomu, zda jsou plány v souladu s doporučeními Rady ze dne 21. října 2024, což v praxi znamená, zda jsou v souladu s novým fiskálním rámcem EU. Přístup Komise k tomuto posouzení a její stanoviska jsou vysvětleny a shrnuty v první části této přílohy. Návrhy rozpočtových plánů umožňují Komisi posoudit orientaci fiskální politiky eurozóny a celkovou rozpočtovou situaci a vyhlídky, což je provedeno ve druhé části této přílohy.
I)Souhrnné posuzování návrhů rozpočtových plánů členských států
Následuje shrnutí hodnocení Komise k návrhům rozpočtových plánů na rok 2025 a k vnitrostátním rozpočtovým politikám. 15 Stanoviska vycházejí z prognózy Komise z podzimu 2024 včetně informací v návrzích rozpočtových plánů.
Posouzení návrhů rozpočtových plánů se zaměřuje na čistý růst výdajů. Fiskální doporučení pro jednotlivé země na rok 2024 jsou kvalitativní. Jejich ústředním prvkem je doporučení všem členským státům, aby: „omezily růst čistých výdajů v roce 2025 na míru, která je v souladu s tím, aby se dluh veřejných financí ve střednědobém horizontu pravděpodobně snížil (nebo udržel) a aby se schodek veřejných financí snížil (nebo udržel) pod 3 % HDP“. Lepší uvedení tohoto postupu do praxe znamená posoudit, zda čisté výdaje odpovídají stropům stanoveným ve střednědobých plánech členských států, pokud je takový plán k dispozici a pokud jsou tyto stropy v souladu s požadavky nového rámce. Jinak Komise při svém hodnocení vycházela z předběžných pokynů poskytnutých členským státům dne 21. června 2024. Od příštího roku se bude hodnocení návrhu rozpočtového plánu řídit víceletou dráhou čistých výdajů pro každý členský stát, který je stanoven v doporučení Rady, kterým se schvaluje střednědobý plán.
Posouzení růstu čistých výdajů zkoumá roční míru růstu v roce 2025 a kumulativní míru růstu v letech 2024–2025. Komise se nejprve zaměřila na roční míru růstu v roce 2025 (s prahovou hodnotou 0,3 % HDP, která určuje rozdíl mezi „ne zcela v souladu“ a „není v souladu“). Ve druhém kroku se kumulativní míra růstu v letech 2024–2025 (s prahem 0,6 % HDP mezi „ne zcela v souladu“ a „není v souladu“ 16 ). Závěr v návrhu stanoviska k rozpočtovému plánu závisí na méně příznivé z obou možností (roční nebo kumulativní míra růstu).
Graf 2: Růst čistých výdajů v letech 2024 a 2025: Návrh rozpočtového plánu versus prognóza Komise z podzimu 2024 (AF)
Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2024
Pozn.: Rakousko, Belgie a Španělsko nepředložily návrhy rozpočtových plánů. Uvádí se čistý růst výdajů ze střednědobého plánu Francie, protože Francie ve svém návrhu rozpočtového plánu čistý růst výdajů neuvedla.
Při posuzování návrhů rozpočtových plánů Malty, Portugalska a Lucemburska bylo rovněž zohledněno doporučení Rady postupně ukončit zbývající mimořádná podpůrná opatření v oblasti energií. Lucembursko, Malta a Portugalsko jsou jedinými členskými státy eurozóny, které obdržely doporučení pro jednotlivé země, aby postupně ukončily mimořádná podpůrná opatření v oblasti energií do zimy 2024/25. U všech tří opatření Komise dospěla k závěru, že k postupnému ukončení těchto opatření nedochází. V důsledku toho se celkový závěr v návrhu stanoviska k rozpočtovému plánu upravuje z „v souladu“ (tj. hodnocení založené na čistém růstu výdajů) na „ne zcela v souladu“.
Celkově se má za to, že návrhy rozpočtových plánů osmi členských států eurozóny jsou v souladu s fiskálními doporučeními, zatímco sedm z nich není zcela v souladu, jeden v souladu není a u jednoho existuje riziko nesouladu:
·Francie, Chorvatsko, Kypr, Itálie, Lotyšsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko jsou hodnoceny jako země v souladu s doporučeními, neboť se předpokládá, že jejich čisté výdaje budou v rámci stropů.
·Estonsko, Německo a Finsko jsou hodnoceny jako země, které nejsou zcela v souladu, neboť se předpokládá, že jejich roční čisté výdaje (Finsko) a/nebo kumulativní čisté výdaje (Estonsko, Německo) budou vyšší než příslušné stropy růstu čistých výdajů, avšak stále v rámci prahových hodnot pro kontrolní účet stanovených v nařízení. Předpokládá se, že kumulativní čisté výdaje Irska budou rovněž nad příslušným stropem.
·Lucembursko, Malta a Portugalsko jsou hodnoceny jako země, které nejsou zcela v souladu s doporučením: protože do zimy 2024–2025 postupně neukončí mimořádná podpůrná opatření v oblasti energií, přičemž jejich čisté výdaje jsou plánovány v rámci stropů růstu čistých výdajů.
·Nizozemsko není podle hodnocení v souladu s doporučením, neboť čisté výdaje (v ročním i kumulativním vyjádření) jsou plánovány nad stropem.
·Posouzení Litvy konstatuje riziko nesouladu s doporučením, neboť čisté výdaje (v ročním i kumulativním vyjádření) podle projekcí překročí míru, kterou by Komise považovala za vhodný první krok při zavádění nové správy ekonomických záležitostí. Litva však svůj střednědobý plán dosud nepředložila.
U členských států eurozóny, které nepředložily návrh rozpočtového plánu na rok 2025 (Rakousko, Belgie, Španělsko), nemůže Komise v této fázi posoudit, zda jsou fiskální politiky těchto členských států v roce 2025 v souladu s doporučeními.
II)Celkový fiskální vývoj v eurozóně včetně celkové orientace fiskální politiky
Fiskální politika členských států by pomohla snížit schodek eurozóny pod 3 % HDP v roce 2025. Tempo snižování schodků veřejných financí se v roce 2023 zastavilo, a to i přes postupné ukončení dočasných mimořádných opatření v souvislosti s COVID-19, v důsledku slabého hospodářského růstu a značného výpadku příjmů. Očekává se však, že celkový schodek eurozóny se v roce 2024 opět sníží a v prognóze Komise z podzimu 2024 dosáhne 3,0 % HDP, a to díky slábnoucím dotacím na soukromé investice (zejména na renovaci bytového fondu v Itálii) a silným vývojem příjmů 17 . Schodek by se pak měl mírně snížit na 2,9 % HDP v roce 2025 díky konsolidačnímu úsilí členských států o zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu, jak je stanoveno v novém fiskálním rámci. Tato prognóza je do značné míry v souladu s prognózami v návrzích rozpočtových plánů členských států.
Předpokládá se, že poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně v roce 2025 mírně vzroste, ale zůstane výrazně pod svým maximem z roku 2020. Jak návrh rozpočtových plánů, tak prognóza Komise předpokládají mírné zvýšení poměru dluhu k HDP na 90 % v roce 2025, což představuje pokles z téměř 99 % HDP v roce 2020. Poměr veřejného dluhu k HDP se zvyšuje v důsledku přetrvávajících vysokých primárních deficitů a rostoucích úrokových výdajů, zatímco nižší inflace znamená slabší růst nominálního HDP, což zmírňuje nárůst jmenovatele.
Po dlouhém období expanze by měla být fiskální politika eurozóny v roce 2024 restriktivní 18 . Pokles o ½ % HDP, který Komise předpokládá ve své podzimní prognóze, následuje po čtyřech letech velké expanze související s krizí, která dosáhla přibližně 3,5 % HDP 19 . Orientace fiskální politiky eurozóny v roce 2024 je dána především snížením ostatních kapitálových výdajů, které souvisí s postupným ukončením rozsáhlých dotací na soukromé investice (zejména na renovaci bytového fondu v Itálii) (graf 3). Ukončení zbývajících opatření v oblasti energií bylo do značné míry kompenzováno novými čistými běžnými výdaji, což by mohlo v příštích letech ovlivnit úsilí o fiskální konsolidaci.
Graf 3: Orientace fiskální politiky eurozóny a její složky v letech 2020–2025 (% HDP)
Pozn.: orientace fiskální politiky na období 2020–2023 je kumulativní. Zdroj: prognóza Evropské komise z podzimu 2024 |
Předpokládá se, že fiskální politika eurozóny bude v roce 2025 mírně restriktivní, přičemž snížení čistých běžných výdajů bude částečně kompenzováno zvýšením investic. Podle podzimní prognózy se očekává, že fiskální politika bude mírně restriktivní a bude se pohybovat těsně nad úrovní ¼ % HDP, a to v důsledku snížení čistých běžných výdajů a dalšího mírného snížení vládních dotací na soukromé investice. Tento restriktivní efekt je částečně kompenzován mírným nárůstem investic, a to jak investic financovaných z vnitrostátních rozpočtů, tak z grantů nástroje RRF a dalších finančních prostředků EU (graf 4). To naznačuje, že nový fiskální rámec byl na svém počátku účinný v zajištění toho, aby konsolidace nebyla prováděna na úkor omezení nezbytných investic do ekologického a digitálního přechodu, produktivity a konkurenceschopnosti.
Graf 4: Veřejné investice eurozóny 2019–2025 (% potenciálního HDP)
|
1) Investice financované z vnitrostátních zdrojů zahrnují vnitrostátní spolufinancování fondů EU. Zdroje: prognózy Evropské komise z podzimu 2024 |
Tato mírně restriktivní fiskální orientace je v roce 2025 vhodná. Zaprvé, snížení běžných výdajů je v souladu s potřebou postupně zlepšit udržitelnost veřejných financí v některých členských státech po období 2020–2023, kdy bylo běžné fungování fiskálních pravidel EU pozastaveno aktivací obecné únikové doložky s cílem řešit dopad krize COVID-19 a ruské útočné války proti Ukrajině a související energetické krize. Zadruhé, tlak na zadlužení se bude i nadále zvyšovat mimo jiné v důsledku nákladů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, zelenou a digitální transformací a výdaji na obranu, jakož i v důsledku méně příznivého diferenciálu mezi úrokovou sazbou a tempem hospodářského růstu, což vše vytváří potřebu budoucího dodatečného fiskálního prostoru. Zatřetí, mírné zvýšení investic v roce 2025, které pokračuje v trendu od pandemie, je v souladu s potřebou zajistit udržitelný a inkluzivní růst ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a se zaměřením nového rámce na pobídky k reformám a investicím. Celkově mírně restriktivní fiskální politika spojená s pokračujícím růstem investic by rovněž zabránila výraznějšímu negativnímu vlivu na celkovou hospodářskou aktivitu v eurozóně v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.
Mírně restriktivní orientace fiskální politiky, která se v eurozóně předpokládá pro rok 2025, podpoří úsilí měnové politiky zajistit návrat inflace k cíli. V červnu 2024 začala ECB díky klesající inflaci snižovat sazbu vkladové facility – sazbu, kterou Rada guvernérů určuje orientaci měnové politiky – na 3,75 %, poté co ji devět měsíců držela stabilně na úrovni 4 %. Od té doby ECB dvakrát dále snížila sazbu vkladové facility o 25 bazických bodů na současných 3,25 %. Evropská centrální banka uvedla, že úrokové sazby zůstanou dostatečně restriktivní tak dlouho, dokud to bude nutné k zajištění včasného návratu inflace k dvouprocentnímu střednědobému cíli. Mírně restriktivní fiskální politika eurozóny v roce 2025 by tak přispěla ke kombinaci politik snižujících inflační tlaky a potenciálně by měnovým orgánům poskytla prostor pro další snižování úrokových sazeb v budoucnu. To by mělo pozitivní vliv na fiskální udržitelnost.
III)Fiskální situace členských států
Schodek a dluh v eurozóně zůstávají velmi rozdílné, zejména pokud jde o jejich soulad s referenčními hodnotami stanovenými ve Smlouvě. Čtyři členské státy eurozóny plánují v roce 2025 rozpočtový schodek vyšší než 3 % HDP (Francie, Itálie, Malta, Slovensko) a v prognóze Komise se předpokládá, že Belgie a Rakousko budou mít rovněž schodek vyšší než 3 %. Pokud jde o veřejný dluh, předpokládá se, že jedenáct členských států eurozóny bude mít v roce 2025 míru zadlužení vyšší než 60 % HDP. Vývoj v jednotlivých zemích se liší, přičemž míra zadlužení se zvýšila ve více než polovině členských států eurozóny, včetně tří z pěti členských států s dluhem nad 100 % HDP (Belgie, Francie a Itálie).
Předpokládá se, že fiskální politika bude v roce 2025 v jednotlivých členských státech stále velmi různorodá. Tato zeměpisná různorodost je patrná i v roce 2024, kdy se předpokládá expanzivní orientace v polovině členských států eurozóny, a to navzdory celkové restriktivní orientaci eurozóny. V roce 2025 se očekává expanzivní orientace v jedné třetině členských států eurozóny, přičemž v šesti členských státech bude orientace restriktivní, zatímco ve zbývajících členských státech bude v zásadě neutrální. Podle očekávání se v členských státech s největšími potřebami korekcí v novém rámci předpokládá restriktivní orientaci. Fiskální politika se tak bude pohybovat od poklesu o 1,5 % až po expanzi o 1,25 % HDP (graf 5). Pokud jde o složení, ve většině členských států se předpokládá pokles běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů. Pokles je způsoben tím, že se ve většině zemí snížily výdaje jiné než na energie (a v některých členských státech se postupně ukončovala zbývající energetická opatření).
Graf 5:Orientace a složky fiskální politiky členských států eurozóny v roce 2025 a v letech 2024–25 (% HDP) |
a)2025
b) 2024–2025 kumulativně
|
1) Investice financované z vnitrostátních zdrojů zahrnují vnitrostátní spolufinancování fondů EU. Zdroje: Prognózy Evropské komise z podzimu 2024 (AF2024) |
Předpokládá se, že veřejné investice se v roce 2025 zvýší téměř ve všech členských státech, přičemž příspěvky z vnitrostátních rozpočtů se budou lišit a v několika členských státech budou mít významný dopad granty nástroje RRF a fondy EU. Podle prognózy Komise se celkové investice zvýší ve všech členských státech eurozóny s výjimkou tří. Očekává se, že v roce 2025 budou investice financované z vnitrostátních zdrojů přispívat k expanzi v polovině členských států. V zemích, kde se investice financované z vnitrostátních zdrojů snižují, se čerpání grantů nástroje RRF a dalších finančních prostředků EU rozšiřuje. Čerpání grantů nástroje RRF se má v roce 2025 dále zrychlit na 0,4 % HDP, což bude znamenat expanzivní příspěvek téměř ve všech členských státech, a zrychluje se i čerpání dalších finančních prostředků EU. To umožní EU pokračovat ve financování investičních projektů a reforem zvyšujících produktivitu a zároveň zajistit, aby členské státy mohly zlepšit fiskální udržitelnost svých států.
PŘÍLOHA V: Přehodnocení členských států zahrnutých do zprávy podle čl. 126 odst. 3 balíčku z jara 2024, u nichž Komise dospěla k závěru, že nenavrhne zahájení postupů při nadměrném schodku
·Česko: na jaře byl oznámen schodek ve výši 3,7 % HDP na rok 2023 a plánovaný schodek na rok 2024 ve výši 2,3 % HDP. V důsledku toho bylo Česko na jaře zařazeno do zprávy podle čl. 126 odst. 3. Kritérium deficitu však bylo v roce 2023 vyhodnoceno jako splněné vzhledem k polehčující povaze příslušných faktorů. Postup při nadměrném schodku oznámený na podzim ukazuje na schodek ve výši 3,8 % HDP v roce 2023 a 2,8 % HDP v roce 2024, což znamená nepatrné zhoršení ve srovnání s jarem. Zdá se, že příslušné faktory, které byly zváženy na jaře, zůstávají v platnosti. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 se navíc předpokládá, že schodek v roce 2024 dosáhne 2,5 % HDP, v roce 2025 2,3 % HDP a v roce 2026 1,9 % HDP. Celkově nejsou na podzim ve srovnání s jarem zjištěny žádné podstatné změny v situaci Česka a závěr jarní zprávy podle čl. 126 odst. 3 (tj. nenavrhovat zahájení postupu při nadměrném schodku) se považuje pro Česko za relevantní i letos na podzim.
·Estonsko: jarní oznámení o postupu při nadměrném schodku poukázalo na schodek ve výši 3,4 % HDP pro rok 2023 a plánovaný schodek ve výši 2,9 % HDP pro rok 2024. V důsledku toho se na Estonsko vztahovala jarní zpráva podle čl. 126 odst. 3. Schodek v roce 2023 byl vyhodnocen jako blízký referenční hodnotě a překročení 3% referenční hodnoty bylo vyhodnoceno jako způsobené mimořádnými okolnostmi. Celkově bylo kritérium deficitu vyhodnoceno jako splněné vzhledem k polehčující povaze příslušných faktorů. Podzimní oznámení o postupu při nadměrném schodku odráží podstatné zlepšení ve srovnání s jarem pro rok 2023, kdy schodek nyní činí 2,8 % HDP, ale plánovaný schodek pro rok 2024 je o něco vyšší, a to 3,0 % HDP. Eurostat ve své tiskové zprávě ze dne 22. října 2024 vyjádřil výhradu ke kvalitě údajů, které Estonsko vykázalo za rok 2023. Eurostat jedná s estonskými statistickými úřady o vhodném okamžiku zaznamenávání vojenských výdajů, které mají dopad na schodek ve výši přibližně 0,4 % HDP. Zdá se, že příslušné faktory, které byly zváženy na jaře, zůstávají v platnosti. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že v letech 2024, 2025 a 2026 zůstane schodek na úrovni 3,0 % HDP. Celkově se rozpočtová situace oproti jaru zlepšila, neboť na základě podzimního oznámení není v letech 2023 a 2024 pozorováno žádné překročení poměru schodku k HDP. Proto se závěr jarní zprávy podle čl. 126 odst. 3 (tj. nenavrhovat zahájení postupu při nadměrném schodku) považuje pro Estonsko za relevantní i letos na podzim.
·Španělsko: v jarním oznámení byl uveden skutečný schodek ve výši 3,6 % HDP pro rok 2023 a plánovaný schodek ve výši 3,0 % HDP pro rok 2024. Vzhledem k tomu, že prognóza Komise z jara 2024 poukázala na schodek ve výši 3,0 % HDP v roce 2024 a 2,8 % HDP v roce 2025, dospěla zpráva podle čl. 126 odst. 3 přijatá na jaře k závěru, že zahájení postupu při nadměrném schodku v této fázi by nemělo smysl. Podzimní oznámení o postupu při nadměrném schodku ukazuje na schodek ve výši 3,5 % HDP v roce 2023 a na plánovaný schodek ve výši 3,0 % HDP v roce 2024, což nevykazuje žádné zhoršení ve srovnání s údaji oznámenými na jaře. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že schodek v roce 2024 dosáhne 3,0 % HDP, v roce 2025 2,6 % HDP a v roce 2026 2,7 % HDP. Celkově nejsou na podzim ve srovnání s jarem zjištěny žádné podstatné změny v situaci Španělska a závěr jarní zprávy podle čl. 126 odst. 3 (tj. nenavrhovat zahájení postupu při nadměrném schodku) se považuje pro Španělsko za relevantní i letos na podzim.
·Slovinsko: Na jaře Slovinsko oznámilo skutečný schodek ve výši 2,5 % HDP v roce 2023 a plánovaný schodek ve výši 3,6 % HDP v roce 2024. Vzhledem k nejistotě ohledně plánovaných údajů a vzhledem k tomu, že prognóza Komise z jara 2024 hovoří o schodku ve výši 2,8 % HDP v roce 2024, bylo rozhodnuto nezahajovat na jaře pro Slovinsko postup při nadměrném schodku. Podzimní oznámení o postupu při nadměrném schodku ukazuje na schodek v roce 2023 ve výši 2,6 % HDP a na zlepšení plánovaného schodku v roce 2024 na 2,9 % HDP, tedy pod referenční hodnotou. Podle prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že schodek v roce 2024 dosáhne 2,4 % HDP a v letech 2025 a 2026 2,1 % HDP. Celkově se rozpočtová situace oproti jaru zlepšila, neboť na základě podzimního oznámení není v letech 2023 a 2024 pozorováno žádné překročení poměru schodku k HDP. Závěr jarní zprávy podle čl. 126 odst. 3 (tj. nenavrhovat zahájení postupu při nadměrném schodku) se proto považuje pro Slovinsko za relevantní i letos na podzim.
PŘÍLOHA VI: Analýza udržitelnosti dluhu a analýza citlivosti
Tato příloha obsahuje analýzu citlivosti vývoje veřejného dluhu vůči možným makroekonomickým otřesům, jak vyžaduje článek 7 nařízení (EU) č. 473/2013. Stochastické projekce dluhu se používají k posouzení možného dopadu rizik pro růst nominálního HDP, vývoje finančních trhů a fiskálních otřesů, které ovlivňují stav veřejných rozpočtů, na dynamiku veřejného dluhu ( 20 ).
Stochastické projekce odrážejí makroekonomickou nejistotu v souvislosti s jedním „centrálním“ scénářem projekcí dluhu v období 2025–2029: scénář podle prognózy Komise z podzimu 2024. V tomto scénáři se vychází z obvyklého předpokladu nezměněné fiskální politiky i mimo horizont prognózy ( 21 ). Tento scénář proto nezahrnuje závazky fiskální konsolidace ve střednědobých fiskálních strukturálních plánech předložených členskými státy.
Otřesy se aplikují na makroekonomické podmínky předpokládané v centrálním scénáři, aby se dosáhlo rozložení možných vývojových trendů dluhu (tzv. kužel (cone) ve vějířových grafech znázorněných v grafu 6). Tento kužel odpovídá rozsáhlému souboru možných makroekonomických podmínek, přičemž je u růstu, krátkodobých a dlouhodobých úrokových sazeb a primárního salda simulováno až 10 000 otřesů. Velikost a korelace těchto otřesů odráží historickou volatilitu a vztahy mezi těmito proměnnými ( 22 ). Vějířové grafy tudíž poskytují pravděpodobnostní informace o dynamice dluhu v eurozóně s ohledem na možné otřesy růstu, úrokových sazeb a primárního salda, jejichž velikost a korelace odrážejí stav pozorovaný v minulosti.
Předpokládaný vývoj dluhu v centrálním scénáři je ve vějířovém grafu vyznačen červenou čarou. Medián výsledku simulací je znázorněn jako přerušovaná černá čára. Kužel pokrývá 80 % všech možných vývojů dluhu, zatímco vývoje vyplývající z 20 % nejméně pravděpodobných otřesů nejsou znázorněny. Různě stínovaná pole uvnitř kužele představují různé části celkového rozložení pravděpodobnosti vývoje dluhu.
Medián dluhu pro rok 2029 se odhaduje na 90 % HDP, tj. existuje stejná pravděpodobnost, že dluh bude vyšší nebo nižší než tato úroveň. Základní scénář navíc ukazuje na mírné zvýšení míry zadlužení v příštích pěti letech a stochastické projekce s 57% pravděpodobností naznačují, že dluh by mohl být v roce 2029 skutečně vyšší než v roce 2024.
Graf 6: Vějířové grafy ze stochastických projekcí dluhu kolem základního scénáře Komise; eurozóna
Pozn.: přerušovaná čára představuje medián, zatímco červená čára představuje základní scénář |
PŘÍLOHA VII: Tabulky makroekonomických a fiskálních ukazatelů
Pozn.: Belgie, Rakousko a Španělsko nepředložily návrhy rozpočtových plánů.
Zdroj: Prognózy Evropské komise z podzimu 2024 (AF2024)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o provádění postupu při nadměrném schodku a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států jsou základními prvky reformovaného rámce správy ekonomických záležitostí EU.
Společné priority uvedené v nařízení jsou následující: i) spravedlivá ekologická a digitální transformace včetně klimatických cílů; ii) sociální a hospodářská odolnost včetně evropského pilíře sociálních práv; iii) energetické bezpečnost; a iv) v případě potřeby budování obranných kapacit.
Přesná délka plánu závisí na délce vnitrostátní legislativy. V každém případě by období fiskální korekce mělo trvat maximálně čtyři roky (pokud není prodlouženo).
Stejný přístup byl uplatněn v případě Rumunska, u něhož červencové rozhodnutí Rady, které nestanovilo žádné účinné opatření, znamenalo, že je nutné revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU.
Členské státy byly povinny předložit svůj střednědobý plán do 20. září, Komise však souhlasila s tím, že předložení do 15. října bude přijatelné, aby se sladilo s předložením návrhů rozpočtových plánů.
V rámci přechodných ustanovení uvedených v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263 jsou tyto členské státy rovněž povinny zachovat své úrovně investic financovaných z vnitrostátních zdrojů, které byly v průměru realizovány v období, na něž se vztahuje plán pro oživení a odolnost (písmeno d)).
Pokud jde o Rakousko, prognóza nebere v úvahu rozpočet na rok 2025, protože ten byl odložen kvůli rakouskému volebnímu cyklu.
Přestože se očekává, že čistý růst výdajů Irska bude rovněž nad stanoveným stropem, Irsko neobdrželo fiskální doporučení pro jednotlivé země a stanovisko Komise neobsahuje závěrečné celkové hodnocení jeho návrhu rozpočtového plánu.
Podle přechodných ustanovení nařízení se časový rámec pro první soubor plánů liší od časového rámce pro stabilní stav, kdy by členské státy měly předložit plány do 30. dubna roku předcházejícího roku, v němž končí stávající plán.
Šest z členských států, které jsou způsobilé pro technické informace, by ještě muselo upravit svou fiskální pozici, aby zajistily, že jejich schodek a dluh zůstane ve střednědobém horizontu pod referenčními hodnotami stanovenými ve Smlouvě.
Ukazatel čistých výdajů není ovlivněn působením automatických stabilizátorů a dalšími výkyvy výdajů, které jsou mimo přímou kontrolu veřejné správy, čímž poskytuje prostor pro proticyklickou makroekonomickou stabilizaci.
S ohledem na střednědobé plány podle nového rámce, které zahrnují reformní priority členských států, se v doporučeních členským státům eurozóny v rámci postupu při nadměrném schodku nedoporučuje předkládat program hospodářského partnerství podle článku 9 nařízení (EU) č. 473/2013.
V souladu s přechodnými ustanoveními uvedenými v nařízení (EU) 2024/1264 a v kontextu výrazně změněného prostředí úrokových sazeb může Komise během přechodného období v letech 2025, 2026 a 2027 tuto doporučenou hodnotu upravit tak, aby zohlednila nárůst úrokových plateb při stanovování navrhované nápravné dráhy týkajícího se prvních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.
Komise nepožadovala, aby členské státy předložily návrh rozpočtového plánu za předpokladu nezměněných politik. Takovéto návrhy rozpočtových plánů „beze změny politiky“ byly předloženy v minulých kolech, kdy například vláda nepředkládala návrh rozpočtu ve vnitrostátním parlamentu. Letos na podzim byly členské státy, které se v takové situaci nacházejí – Belgie, Rakousko a Španělsko – požádány, aby odložily předložení návrhu do doby, než bude možné připravit plnohodnotný návrh rozpočtového plánu. Komise v každém případě průběžně sleduje rozpočtovou situaci ve všech členských státech na základě všech dostupných informací, včetně technických výměn mezi vnitrostátními orgány a útvary Komise.
Ke stanoviskům je přiložena statistická příloha, která obsahuje informace nezbytné k posouzení plánů členských států.
Tyto prahové hodnoty 0,3 % / 0,6 % jsou v souladu s prahovými hodnotami z kontrolního účtu.
Další podrobnosti o fiskálním výhledu EU jsou uvedeny v prognóze Komise z podzimu 2024: https://economy-finance.ec.europa.eu/publications/european-economic-forecast-autumn-2024_cs
Předpokládá se, že příspěvek celkových čistých výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k fiskální politice bude v letech 2024 a 2025 restriktivní (téměř ½ % HDP).
Orientace fiskální politiky měří krátkodobý impuls pro ekonomiku vyvolaný diskreční fiskální politikou. Vychází z nárůstu čistých výdajů ve vztahu k desetiletému růstu nominálního potenciálního produktu. Souhrn čistých výdajů použitý pro posouzení orientace fiskální politiky zahrnuje výdaje financované z grantů nástroje RRF a dalších finančních prostředků EU.
Použitá metodika stochastických projekcí veřejného dluhu je představena v dokumentu Monitor udržitelnosti zadlužení za rok 2019 (Debt Sustainability Monitor 2019) Evropské komise, příloze A7, a ve studii Berti K. „Stochastic public debt projections using the historical variance-covariance matrix approach for EU countries“ (Stochastické projekce veřejného dluhu s využitím přístupu historické matice rozptylu a kovariance pro země EU) (2013), European Economy Economic Paper č. 480.
Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje opatření fiskální politiky, která byla přijata a/nebo přinejmenším věrohodně oznámená, a informace, které byly dostupné k 31. říjnu 2024. Po roce 2026 (poslední rok prognózy) se strukturální primární saldo mění pouze o předpokládané (čisté) náklady na stárnutí obyvatelstva.
Předpokládá se, že otřesy mají sdružené normální rozdělení.