EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.11.2024

COM(2024) 556 final

ROČNÍ PŘEHLED KOMISE

výročních zpráv členských států o činnosti v oblasti vývozních úvěrů ve smyslu nařízení (EU) č. 1233/2011

1. Úvod:

Tento každoroční přezkum činností v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů za rok 2023 se vypracovává podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů. Vztahuje se na činnosti v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů prováděné exportními úvěrovými agenturami členských států a vychází z informací poskytnutých členskými státy ve výročních zprávách o činnosti, které tyto státy, rovněž v souladu s uvedeným nařízením, předkládají Komisi. Zprávy se řídí standardizovanou šablonou (rovněž označovanou jako „formulář s kontrolním seznamem“), na níž se členské státy dohodly a která byla v průběhu času přezkoumávána a vylepšována. Členské státy použily k vypracování zpráv za rok 2023 novou verzi šablony, do níž jsou zahrnuty další podrobné informace týkající se ochrany klimatu, které předchozí verze neobsahovala. Konkrétně se jedná o přezkum činností v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů podle jednotlivých odvětví a o harmonizovanější účetní výkaznictví.

2. Výroční zprávy o činnosti obdržené za kalendářní rok 2023:

V roce 2023 poskytlo státem podporované vývozní úvěry v rámci působnosti Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále též „ujednání“) dvacet členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. Všechny předložily výroční zprávu o činnosti za rok 2023.

Zbývající členské státy, Bulharsko, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta a Řecko, potvrdily, že během vykazovaného roku státem podporované vývozní úvěry neposkytly.

3. Analýza výročních zpráv o činnosti:

a)Obecné informace:

V roce 2023 dvacet členských států, které poskytly státem podporované vývozní úvěry, poskytovalo čisté pojištění, což znamená vývozní úvěry ve formě záruk a/nebo pojistných produktů. Třináct z těchto členských států (Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko) bylo také poskytovateli státní finanční podpory, což znamená přímé financování, refinancování komerčních úvěrů na vývozní transakce nebo podporu úrokových sazeb. Malý počet členských států (Maďarsko, Polsko, Rakousko, Španělsko) uvádí, že jsou poskytovateli vázané pomoci, což je forma vývozních úvěrů se zvýhodněným prvkem, která je regulována v rámci ujednání OECD.

Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech 1 a tři doporučení OECD týkající se pravidel řádné správy věcí veřejných 2 zajišťují harmonizaci postupů ve všech členských státech OECD a v celé EU. V tomto rámci však vlády koncipují své vlastní politiky. Většina exportních úvěrových agentur používá vedle pravidel obsažených v pokynech OECD další pravidla, jako jsou pravidla týkající se vnitrostátního a místního obsahu, a přísnější normy, mimo jiné s cílem zohlednit své vlastní vnitrostátní politiky a mezinárodní závazky, jako jsou zásady „Equator Principles“ (rámec řízení rizik, které finanční instituce přijímají za účelem určování, posuzování a řízení environmentálních a sociálních rizik při financování projektů, navázaný na Mezinárodní finanční korporaci v rámci Skupiny Světové banky). Některé exportní úvěrové agentury se rozhodnou nabízet programy přizpůsobené konkrétním odvětvím nebo konkrétním cílům. To může odrážet specifika samostatných odvětvových dohod v rámci ujednání, soupojištění nebo strategických směrů.

Organizační struktura exportních úvěrových agentur a řízení v souvislosti s poskytováním podpory se liší v závislosti na členském státu. Státem podporované vývozní úvěry spravuje napříč členskými státy dvacet šest subjektů, což jsou buď veřejné agentury, nebo soukromé společnosti působící v rámci veřejného mandátu a vládního dohledu. Tyto subjekty jsou uvedeny v příloze 1. Členské státy, které poskytují jak krytí, tak financování, mají obvykle zvláštní instituci, jež se zabývá výhradně financováním, a někdy se nazývá EXIM (zkratka pro „export import“) banka.

b)Objem státní podpory:

Ve výročních zprávách o činnosti se v souladu s příslušnými právními rámci a organizační strukturou jednotlivých členských států předkládají příslušné finanční informace o státní podpoře poskytnuté exportními úvěrovými agenturami. Komise nemá k finančním aspektům výročních zpráv o činnosti za rok 2023 žádné připomínky.

V tabulce níže je uveden soupis souhrnné jmenovité expozice vůči riziku vykázané ke dni 31. prosince 2023 v případě státní podpory, kterou v EU poskytli největší poskytovatelé v podobě čistého pojištění:

V tabulce níže je uveden soupis jmenovité hodnoty státem podporovaného úvěrového portfolia vykázané ke dni 31. prosince 2023 v případě státní finanční podpory poskytnuté v EU většími poskytovateli:

Je vhodné uvést, že kumulace položek v tabulce 1 a 2 nepodává přesný obraz celkové hodnoty podpory poskytnuté na vývozní transakce, neboť tentýž členský stát může podporovat stejnou vývozní transakci jak přímým financováním, tak čistým pojištěním. Tyto tabulky se kromě toho vztahují na všechny produkty exportních úvěrových agentur, pojištění a podporu vývozních úvěrů financovaných v souladu s ujednáním OECD a rovněž další vývozní pojištění a podporu poskytovanou členskými státy, včetně například krátkodobých vývozních úvěrů.

V tabulce níže je pro znázornění toku státní podpory uvedena pouze hodnota transakcí podporovaných novými závazky vývozních úvěrů poskytnutých podle ujednání během kalendářního roku 2023 většími poskytovateli v EU:

c)Zohlednění cílů v oblasti změny klimatu:

V závěrech Rady Evropské unie o vývozních úvěrech 3 ze dne 15. března 2022 členské státy nastínily „Klimatický pakt EU pro financování vývozu“, do něhož zahrnuly řadu závazků. K nim patří v souvislosti s touto výroční zprávou i vyjádření členských států, že „jsou ochotny doplnit své výroční zprávy [...] o přezkum [svých] činností v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů zaměřený na klima, a to pro jednotlivá odvětví [...]“. V této nové verzi formuláře s kontrolním seznamem pro rok 2023 se k tomu stanoví příslušná metodika a v tomto oddíle jsou využity doplňující informace, které členské státy ve svých zprávách uvedly.

V uvedených závěrech se Rada zavazuje, že členské státy do konce roku 2023 ve svých vnitrostátních politikách stanoví „vlastní vědecky podložené lhůty pro ukončení poskytování státem podporovaných vývozních úvěrů na projekty v odvětví [energie z fosilních paliv], ledaže se jedná o omezené a jasně definované okolnosti, které jsou v souladu s omezením nárůstu teploty na 1,5 °C a s cíli Pařížské dohody“. Čtrnáct členských států (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) ve svých výročních zprávách o činnosti zmínilo, že tyto politiky byly zavedeny do 31. prosince 2023. Česko, Polsko, Portugalsko a Řecko ve svých zprávách uvedly, že tyto politiky hodlají zavést. Zbývající členské státy uvedly, že buď nemají zájem na odvětví výroby energie z fosilních paliv, nebo neposkytují státem podporované vývozní úvěry.

V uhelném odvětví je podle ujednání od roku 2021 zakázána veškerá podpora projektů souvisejících s uhelnými elektrárnami bez omezení emisí, s výjimkou podpory projektů, které se zaměřují na snižování znečištění nebo zavádění systémů snižování emisí CO2 a nevedou k prodloužení životnosti zařízení, ani ke zvýšení kapacity. Většina členských států zavedla ve svých politikách týkajících se klimatu opatření k ukončení spalování uhlí, včetně zákazu napříč celým hodnotovým řetězcem, která jsou přísnější než zákaz stanovený ujednáním. Exportní úvěrové agentury nevykázaly za rok 2023 žádné transakce, pokud jde o projekty související s odvětvím výroby energie z uhlí (kam patří průzkum, těžba, přeprava, skladování v souvislosti s distribuční infrastrukturou, rafinace, distribuce a výroba elektrické energie).

V ropném odvětví zavedlo čtrnáct členských států k 31. prosinci 2023 různé harmonogramy pro ukončení podpory. Deset členských států (Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko) se zavázalo, že takové projekty již nebudou po 31. prosinci 2023 podporovat. Zbývající členské státy si možnost financovat takové transakce ponechaly do roku 2030, přestože ani jeden z nich v roce 2023 neoznámil žádnou transakci v dotčených odvětvích související s ropou.

V plynárenském odvětví se uvedených deset států jasně zavázalo ukončit financování projektů týkajících se elektráren a hodnotových řetězců k 31. prosinci 2023. Některé exportní úvěrové agentury (Dánsko, Finsko, Německo a Nizozemsko) si však ponechaly možnost poskytnout podporu v omezených případech, jako je výroba elektrické energie bez omezení emisí, rozvoj nejchudších zemí nebo oblasti, kde je zemní plyn součástí přechodného řešení v souladu s cílem omezit nárůst teploty na 1,5 °C. V jednom případě se pokyny členského státu týkají pouze výroby elektrické energie. Stejně jako v případě ropného odvětví si zbývající členské státy možnost financovat takové transakce ponechávají do roku 2030, přestože ani jeden z nich v roce 2023 neoznámil žádnou transakci v dotčených odvětvích související s ropou.

Ve skutečnosti exportní úvěrové agentury v EU oznámily v roce 2023 čtyři transakce podpořené vývozními úvěry v ropném a plynárenském odvětví v celkové hodnotě úvěrů 1 104 milionů EUR:

Pokud jde o první transakci, členský stát uvedl, že podpora byla poskytnuta v souladu s výjimkou stanovenou v rámci jeho politiky „čistého řešení pro účely vaření“. Posouzení ESG dospělo k závěru, že alternativy by vedly k vyšším emisím CO2. Tři zbývající transakce vydaly tři různé členské státy před vstupem svých závazků v oblasti klimatu v platnost. Od 1. ledna 2024 by tyto tři transakce již nebyly povoleny. Členské státy podávající zprávu u všech transakcí uvedly, že uplatnily postup náležité péče podobný postupu, který použily v případě dalších sociálních a environmentálních dopadů.

Vedle těchto omezení v oblasti energie z fosilních paliv přijaly exportní úvěrové agentury členských států kromě delších maximálních lhůt splatnosti povolených podle odvětvové dohody o změně klimatu v rámci ujednání také pobídkové programy pro transakce šetrné ke klimatu. Některé exportní úvěrové agentury například nabízejí flexibilnější pravidla pro vnitrostátní obsah, jako je větší maximální výše úvěru, vyšší míra krytí, standardní minimální pojistná sazba nebo náhrada nákladů na studium u transakcí šetrných ke klimatu).

Konkrétně pět různých zemí v roce 2023 financovalo 36 projektů v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jak je stanoveno v odvětvové dohodě o změně klimatu, a to v celkové výši 7 256 milionů EUR (což je téměř sedmkrát více než činí hodnota úvěru poskytnutého na projekty související s fosilními palivy). Většina těchto projektů se týkala energie z obnovitelných zdrojů (31 transakcí s hodnotou úvěru ve výši 6 925 milionů EUR).

d)Zohlednění dalších environmentálních rizik:

Doporučení OECD o společných přístupech ke státem podporovaným vývozním úvěrům a environmentální a sociální náležité péči stanoví společné zásady pro provádění náležité péče v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti. Všechny členské státy EU dodržují toto doporučení, v jehož rámci určují a řeší potenciální dopady a rizika spojená se žádostmi o státní podporu. Toto doporučení vychází z dobře zavedených norem, jako jsou normy environmentální a sociální výkonnosti Mezinárodní finanční korporace, z pokynů skupiny Světové banky k ochraně životního prostředí, zdraví a bezpečnosti, z ochranných postupů Světové banky a environmentálních a sociálních norem Světové banky. Doporučení se týká klíčových environmentálních otázek, jako jsou emise do ovzduší, včetně emisí skleníkových plynů, účinné využívání zdrojů, nakládání s odpady, hluk a vibrace, nakládání s nebezpečnými materiály, dopady na ekosystémy, ochrana biologické rozmanitosti a rozsáhlé využívání přírodních zdrojů. Obsahuje rovněž požadavky týkající se připravenosti a reakce na mimořádné události, aby byli vlastníci projektu schopni vhodným způsobem zareagovat na havárie a mimořádné situace a předejít environmentálním dopadům či je zmírnit.

Z doporučení hlavně vycházejí politiky v oblasti náležité péče a postupy hodnocení rizik, které exportní úvěrové agentury v EU uplatňují, třebaže toto doporučení nehraje výlučnou úlohu a politiky jsou rovněž ovlivňovány dalšími normami a acquis EU. Všechny členské státy, které poskytují státem podporované vývozní úvěry, uvádí, že dodržují environmentální aspekty doporučení a že představují nedílnou součást jejich systémů náležité péče a řízení rizik i jejich rozhodovacího procesu. Postupy posuzování ex ante závisí na druhu, velikosti a kategorii dané žádosti o státem podporovaný vývozní úvěr. Jsou stanovena, klasifikována a vyhodnocena rizika, která pak mohou mít dopad na způsobilost získat podporu. Všechny exportní úvěrové agentury EU potvrdily, že ověřily všechny žádosti o státem podporované vývozní úvěry, aby zjistily, zda je nutné provést environmentální přezkum.

Podle doporučení musí exportní úvěrové agentury tyto žádosti zařadit do jedné ze tří kategorií rizika v závislosti na možných negativních environmentálních dopadech: vysoké riziko (kategorie A), střední riziko (kategorie B) nebo nízké riziko (kategorie C). Mnoho členských států uvádí, že doporučení uplatňují ve větším rozsahu, než jak je stanovena jeho působnost. Do kategorií kupříkladu řadí veškeré transakce, tedy i ty, u nichž podporují podíl s hodnotou nižší než 10 milionů zvláštních práv čerpání a které by ve fázi ověřování ke klasifikaci rizika v zásadě nebyly vybrány. Členské státy uvádějí, že posouzení vlivů na životní prostředí a sociální oblast bylo provedeno v souladu s článkem 18 doporučení u všech žádostí kategorie A, u nichž exportní úvěrová agentura přijala konečný závazek. U žádostí kategorie B členské státy uvádějí, že žadatelé vždy poskytli dostatečné informace o příslušných dopadech projektu na životní prostředí v souladu s článkem 19 doporučení. Všechny exportní úvěrové agentury, které financovaly projekty kategorie A nebo B, uvedly, že před přijetím rozhodnutí o poskytnutí podpory na takové projekty vždy vyhodnotily informace získané při ověřování a přezkumu transakcí prostřednictvím zprávy o hloubkové kontrole, kterou provedl buď interní nezávislý subjekt, nebo externí poradce, jejichž kladné stanovisko je pro vydání rozhodnutí nezbytné. Příslušné informace získaly prostřednictvím zpráv o posouzení vlivů na životní prostředí a sociální oblast, ale také je shromažďovaly pomocí svých formulářů žádostí, dotazníků, sekundárního výzkumu, návštěv daných lokalit, výzkumu prováděného externími poradci a přímého kontaktu se žadateli.

Členské státy nenahlásily případy trvalého nedodržování, ačkoli může dojít k případům méně závažného nesouladu, jako je nedodržení lhůt pro předložení informací nebo zpráv. Případy nesouladu se řeší v koordinaci se sponzory projektů a případně s podporou velvyslanectví dotčeného členského státu, a to navržením nápravných a zmírňujících opatření, která jsou monitorována v průběhu času, nebo pozastavením podpory nebo odmítnutím odškodnění, ačkoli tyto posledně jmenované nástroje nebyly během vykazovaného období použity.

e)Náležitá péče v sociální oblasti a v oblasti lidských práv:

Kromě environmentálního rozměru se v doporučení OECD o společných přístupech stanovují od roku 2012 zásady pro provádění náležité péče v sociální oblasti. Doporučení se zabývá hlavními potenciálními sociálními dopady projektů, mimo jiné dopady na podmínky zaměstnání a pracovní podmínky (např. spravedlivé zacházení, diskriminace, svoboda sdružování, kolektivní vyjednávání, ubytování pracovníků), na zdraví komunit a jejich bezpečnost a ochranu (např. vystavení komunit nákaze, využití bezpečnostního personálu), na nabývání pozemků a nedobrovolné přesídlování (např. fyzické vysídlení nebo ekonomické vysídlení), na vhodné zapojení dotčených komunit (např. proces informovaných konzultací a participace, mechanismus podávání stížností), na původní obyvatele (např. postup získání jejich svobodného, předběžného a informovaného souhlasu) a na kulturní dědictví. Dále se týká hlavních dopadů projektů na lidská práva, například v souvislosti s nucenou prací, dětskou prací, genderovými otázkami a život ohrožujícími nedostatky v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zvláštní pozornost je věnována zranitelným skupinám.

Nahlášené postupy náležité péče ze strany exportních úvěrových agentur EU jsou podobné postupům týkajícím se environmentálních rizik. Všech dvacet členských států, které poskytovaly státní podporu a předložily zprávu, uvádí soulad se sociálními a lidskoprávními aspekty doporučení OECD o společných přístupech, které představují nedílnou součást jejich systémů rozhodování, náležité péče a řízení rizik. Všechny tyto státy potvrdily, že prověřovaly všechny žádosti s cílem zjistit, zda by měl být proveden přezkum v sociální oblasti a v oblasti lidských práv. Uvedly, že u všech žádostí kategorie A bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí a sociální oblast. U žádostí kategorie B uvedly, že žadatelé vždy poskytli dostatečné informace k řešení příslušných dopadů projektu. Členské státy uvádějí, že jejich exportní úvěrové agentury před přijetím rozhodnutí o poskytnutí státní podpory na projekty kategorie A nebo B, jež by mohly mít nepříznivé dopady na sociální oblast a lidská práva, vždy vyhodnotily informace, které získaly při ověřování a přezkumu, podobně jako u rizik pro životní prostředí.

Členské státy neoznámily v roce 2023 žádné případy trvalého nedodržování svých postupů náležité péče v sociální oblasti a v oblasti lidských práv. Jedna exportní úvěrová agentura uvedla, že ve fázi monitorování některých transakcí čelila situacím, kdy docházelo k odchylkám od dohodnutých opatření a mezinárodních norem, a že v jednotlivých případech zavedla opatření.

Všechny exportní úvěrové agentury v EU s výjimkou dvou uplatnily buď participativní konzultační proces, nebo mechanismus podávání stížností pro dotčené komunity. V každém případě jsou sponzoři projektů, bez ohledu na zapojení exportní úvěrové agentury, povinni zavést příslušné mechanismy. Členské státy ve svých výročních zprávách za rok 2023 neoznámily Komisi žádnou stížnost.

f)Opatření proti úplatkářství:

Všechny členské státy, které poskytovaly státem podporované vývozní úvěry, uvádí soulad s doporučením OECD o úplatkářství a státem podporovaných vývozních úvěrech. Toto doporučení obsahuje opatření, jež se týkají ověřování, provádění náležité péče, hodnocení a rozhodování o způsobilosti pro podporu a jejichž cílem je zabránit úplatkářství v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů. To zejména znamená ověřit, zda strany zapojené do transakcí nejsou uvedeny v seznamech vyloučených osob multilaterálních finančních institucí.

g)Udržitelné úvěrové postupy:

Všechny členské státy, které poskytovaly státem podporované vývozní úvěry, uvádí soulad s doporučením OECD o udržitelných úvěrových postupech a státem podporovaných vývozních úvěrech. Toto doporučení má zajistit, aby se uvolňovaly finanční prostředky na rozvojové potřeby zemí s nižšími příjmy, aniž by se tyto země v budoucnu nadměrně zadlužily. Dodržování tohoto doporučení jde ruku v ruce s důsledným dodržováním politik Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF), pokud jde o podmíněnost limitů zadlužení u půjček bez zvýhodnění a pokud jde o udržitelné poskytování úvěrů. Strany, které se k doporučení připojily, v jeho rámci rovněž schválily významná opatření k zajištění transparentnosti, k nimž patří i poskytování informací Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu. Posouzení udržitelnosti dluhu jsou ve většině případů součástí celkových posouzení rizik jednotlivých zemí, která ovlivňují pojišťovací politiky podle země uplatňované exportními úvěrovými agenturami.

h)Další informace obsažené ve výročních zprávách o činnosti:

Členské státy uvádějí, že dbají na to, aby byly exportní úvěrové agentury provozovány co nejtransparentněji a současně zachovávaly důvěrnost citlivých obchodních informací. V souladu s doporučením OECD o společných přístupech je v EU harmonizovaným postupem zveřejňování podrobných informací o projektech, které by mohly mít nepříznivé environmentální nebo sociální dopady. Exportní úvěrové agentury vždy ve specializované části svých internetových stránek uvedených v příloze 2 zveřejňují veškeré informace požadované podle článků 39 a 41 doporučení, tj. příslušné informace o projektech kategorie A dostupné ex ante, a to včetně posouzení vlivů na životní prostředí a sociální oblast, a informace o všech podporovaných projektech kategorie A a B dostupné ex post.

Řada exportních úvěrových agentur v EU má zavedenou politiku v oblasti sociální odpovědnosti podniků, v jejímž rámci obvykle dochází nejen k zavádění interních opatření, ale i k úzkému dialogu s klienty těchto agentur. V této souvislosti exportní úvěrové agentury stále častěji vyhodnocují své vlastní postupy a vytvářejí plány pro snižování svého dopadu na životní prostředí včetně odhadů uhlíkové stopy.

4. Plnění cílů a závazků Unie ze strany exportních úvěrových agentur:

Článek 3 Smlouvy o Evropské unii vyjmenovává obecné cíle Evropské unie; článek 21 stanoví zásady a cíle vnější činnosti Unie. Podle čl. 3 odst. 5 Smlouvy o EU přispívá Evropská unie ve svých vztazích s okolním světem „k […] udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování zásad Charty Organizace spojených národů“. Pokud jde o společnou obchodní politiku EU, je odkaz na zásady a cíle vnější činnosti Unie obsažen v článku 206 a v čl. 207 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Evropský parlament vyzval Komisi, aby se vyjádřila k otázce, zda členské státy plní při poskytování státem podporovaných vývozních úvěrů cíle a závazky EU. Komise vypracovala svůj roční přehled v souladu s nařízením (EU) č. 1233/2011. Přehled Komise vychází proto z výročních zpráv o činnosti předložených členskými státy a nelze jej považovat za vyčerpávající.

Komise se domnívá, že dostupné informace poskytují důkazy o tom, že činnost EU v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů je v souladu s články 3 a 21 Smlouvy o EU. Doporučení OECD poskytují rámec pro řízení programů vývozních úvěrů členských států. Členské státy rovněž na základě těchto doporučení a v souladu s cíli EU stanoví své vlastní politiky. Členské státy rovněž zavádějí celou škálu politik na podporu klimatické transformace a omezují podporu projektů v oblasti fosilních paliv a zároveň přispívají na projekty v oblasti transformace Komise samozřejmě podporuje další pokrok v této oblasti, včetně dalšího posilování závazků členských států týkajících se ukončení spalování fosilních paliv. Pokud jde o dodržování mezinárodních závazků a závazků vyplývajících z právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže, nebyly za rok 2023 na půdě Světové obchodní organizaci řešeny žádné spory týkající se vývozních úvěrů některého členského státu EU a Komise neobdržela žádné stížnosti ohledně možného porušení právních předpisů EU, které by se týkaly exportních úvěrových agentur působících v EU.

(1) Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech ( Arrangement on Officially Supported Export Credits ).

(2) Doporučení o společných přístupech ke státem podporovaným vývozním úvěrům a environmentální a sociální náležité péči ( Recommendation on Common Approaches for Officially Supported Export Credits and Environmental and Social Due Diligence ); doporučení o udržitelných úvěrových postupech a státem podporovaných vývozních úvěrech (Recommendation on Sustainable Lending Practices and Officially Supported Export Credits); doporučení o úplatkářství a státem podporovaných vývozních úvěrech (Recommendation on Bribery and Officially Supported Export Credits).

(3)   Závěry Rady o vývozních úvěrech ze dne 15. března 2022 .

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.11.2024

COM(2024) 556 final

PŘÍLOHY

ROČNÍHO PŘEHLEDU KOMISE

výročních zpráv členských států o činnosti v oblasti vývozních úvěrů ve smyslu nařízení (EU) č. 1233/2011

PŘÍLOHA 1

Seznam exportních úvěrových agentur v EU, které v roce 2023 vykázaly nějakou činnost ve smyslu nařízení (EU) č. 1233/2011

PŘÍLOHA 2

Odkazy na příslušné internetové stránky používané pro účely náležité péče v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti

OECD na svých internetových stránkách ( https://www.oecd.org/trade/topics/export-credits/environmental-and-social-due-diligence/ ) poskytuje informace o náležité péči v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti u státem podporovaných vývozních úvěrů, včetně průzkumů postupů členů a souhrnných informací o podporovaných projektech kategorie A a B, které mají potenciální nepříznivé environmentální a sociální dopady.

Odkazuje rovněž na příslušné internetové stránky exportní úvěrové agentury, jež zveřejňují podrobné informace o projektech kategorie A a B. V tabulce níže jsou uvedeny přímé odkazy na internetové stránky exportních úvěrových agentur v EU.