EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52023XX0310(01)

Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva 2023/C 89/05 (Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů https://edps.europa.eu.)

OJ C 89, 10.3.2023, p. 10–13 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

10.3.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 89/10


Shrnutí stanoviska evropského inspektora ochrany údajů k návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva

(2023/C 89/05)

(Úplné znění tohoto stanoviska je k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině na internetových stránkách evropského inspektora ochrany údajů https://edps.europa.eu.)

Dne 7. prosince 2022 vydala Evropská komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva. Cílem návrhu je stanovit pravidla posilující sbližování vybraných aspektů právních předpisů členských států týkajících se insolvenčních řízení nebankovních společností.

Toto stanovisko evropského inspektora ochrany údajů je vydáno v reakci na konzultaci Evropské komise ze dne 13. prosince 2022 podle čl. 42 odst. 1 nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie (1). Zaměřuje se na ustanovení, která mohou mít dopad na základní právo na ochranu údajů.

Evropský inspektor ochrany údajů vítá záruky pro přístup k informacím obsaženým ve vnitrostátních centralizovaných registrech bankovních účtů ze strany určených soudů členských států.

Předkládá však následující doporučení:

Zaprvé, pokud jde o přístup insolvenčních správců k vnitrostátním registrům majetku, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje upřesnit účel tohoto přístupu nejen v preambuli, ale také v normativní části budoucí směrnice.

Zadruhé, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje zavést na úrovni EU nezbytné záruky pro přístup insolvenčních správců, který návrh nově zavádí, k osobním údajům obsaženým v registrech skutečných majitelů a ve vnitrostátních registrech majetku.

Kromě toho, pokud jde o propojení dražebních platforem, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje upřesnit, že právním základem tohoto propojení má být budoucí směrnice, a nikoli prováděcí akty Komise.

Evropský inspektor ochrany údajů dále doporučuje zajistit, aby prováděcí akty Komise, které mají být přijaty za účelem zřízení tohoto propojení, byly v platnosti, až budoucí směrnice a zákony členských států, které ji provádějí, nabydou účinnosti.

V neposlední řadě pak, pokud jde o elektronickou komunikaci, evropský inspektor ochrany údajů doporučuje případně upřesnit, zda má být v případě elektronické komunikace uvedené v návrhu uplatněno budoucí nařízení o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech.

1.   ÚVOD

1.

Dne 7. prosince 2022 vydala Evropská komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva (dále jen „návrh“) (2).

2.

Cílem návrhu je stanovit pravidla posilující sbližování vybraných aspektů právních předpisů členských států týkajících se insolvenčních řízení nebankovních společností (3). Podle zprávy o posouzení dopadů odhalily konzultace se zúčastněnými stranami obtíže spojené s vysledováním majetku (4), zejména pokud se majetek nachází v jiném členském státě, než ve kterém bylo řízení zahájeno. Účinnost vysledování majetku má klíčový význam při maximalizaci hodnoty majetkové podstaty, neboť dlužníci jsou motivováni k tomu, aby majetek z majetkové podstaty vyňali. Prostředky, které mají insolvenční správci k dispozici k vysledování a zmrazování majetku patřícího do majetkové podstaty v jiném členském státě, jsou nedostatečné nebo nepřiměřené, což často vede ke ztrátě tohoto majetku do doby, než budou přijata příslušná opatření. Nezbytné informace pro účely vysledování majetku jsou obsaženy ve vnitrostátních registrech, ale insolvenční správci k nim buď nemají přístup a/nebo pro ně nejsou srozumitelné (kvůli jazykovým bariérám). Kromě toho má každý členský stát svá vlastní pravidla a svěřuje insolvenčním správcům různé pravomoci, pokud jde o vysledování majetku. Chybějící nebo složité možnosti vysledování majetku narušují schopnost soudů, insolvenčních správců nebo jiných stran s legitimními zájmy určit a lokalizovat majetek, přezkoumat příjmy plynoucí z často podvodné činnosti a sledovat jeho stopu (5).

3.

V hlavě III návrhu o vysledování majetku patřícího do majetkové podstaty se stanoví:

přístup výslovně určených příslušných vnitrostátních soudů (6) k vnitrostátnímu centralizovanému registru bankovních účtů (7) zřízenému podle směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (8) o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „směrnice o boji proti praní peněz“), a zejména k informacím o bankovních účtech uvedeným v čl. 32a odst. 3 uvedené směrnice (9). Přístup má být umožněn na žádost insolvenčního správce (10) jmenovaného v probíhajícím insolvenčním řízení, je-li to nezbytné pro účely identifikace a vysledování majetku patřícího do majetkové podstaty dlužníka v tomto řízení, včetně majetku, který je předmětem vylučovacích žalob. Budoucí směrnice by členským státům ukládala povinnost zajistit, aby tyto určené soudy měly pravomoc přistupovat k informacím dostupným v jiném členském státě prostřednictvím jednotného místa přístupu do registrů bankovních účtů, které má být zřízeno novou směrnicí o boji proti praní peněz, jakmile bude přijata (11) (články 13 až 16),

nepřímý přístup insolvenčních správců k těmto informacím tím, že požádají určené soudy v členském státě o přístup a provedení vyhledávání (16. bod odůvodnění),

přímý přístup insolvenčních správců k informacím o skutečném vlastnictví (článek 17),

přímý přístup insolvenčních správců k vnitrostátním registrům majetku, jsou-li k dispozici (článek 18).

4.

Kromě toho by návrh (článek 40) vyžadoval, aby členské státy zajistily, aby ve zjednodušeném likvidačním řízení mikropodniků v úpadku mohla veškerá komunikace mezi příslušným orgánem a případně insolvenčním správcem na jedné straně a účastníky tohoto řízení na straně druhé probíhat elektronickými prostředky v souladu s článkem 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (12) (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci) (13).

5.

V neposlední řadě pak návrh stanoví, aby členské státy zřídily a provozovaly jednu nebo více elektronických dražebních platforem pro účely prodeje majetkové podstaty ve zjednodušeném likvidačním řízení (článek 50) a aby Komise vytvořila jejich propojení prostřednictvím prováděcích aktů (článek 51).

6.

Tato iniciativa, oznámená v září 2020, je součástí priority Komise, jejímž cílem je pokročit v budování unie kapitálových trhů (14), což je klíčový projekt pro další finanční a hospodářskou integraci v Evropské unii (15).

7.

Toto stanovisko evropského inspektora ochrany údajů je vydáno v reakci na konzultaci Evropské komise ze dne 13. prosince 2022 podle čl. 42 odst. 1 nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Evropský inspektor ochrany údajů vítá odkaz na tuto konzultaci v 63. bodě odůvodnění návrhu. V tomto ohledu evropský inspektor ochrany údajů rovněž s uspokojením konstatuje, že byl předtím neformálně konzultován podle 60. bodu odůvodnění nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

5.   ZÁVĚRY

22.

Vzhledem k výše uvedenému vydává evropský inspektor ochrany údajů tato doporučení:

(1)

vyjasnit v normativní části budoucí směrnice, že přístup insolvenčních správců k vnitrostátním registrům majetku je povolen pouze v případech, kdy je to nezbytné pro účely identifikace a vysledování majetku patřícího do majetkové podstaty dlužníka v probíhajícím insolvenčním řízení;

(2)

zavést na úrovni EU nezbytné záruky pro přístup insolvenčních správců, který návrh nově zavádí, k osobním údajům obsaženým v registrech skutečných majitelů a ve vnitrostátních registrech majetku;

(3)

vyjasnit, že budoucí směrnice vytváří propojení vnitrostátních elektronických dražebních systémů;

(4)

zajistit, aby prováděcí akty, které má Komise přijmout za účelem vytvoření propojení elektronických dražebních systémů, již byly zavedeny v době, kdy nabydou účinnosti vnitrostátní právní předpisy provádějící směrnici, tak aby byly rovněž zavedeny záruky ochrany údajů, které mají být upřesněny prostřednictvím těchto prováděcích aktů;

(5)

případně upřesnit, zda má být v případě elektronické komunikace uvedené v návrhu uplatněno budoucí nařízení o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech.

V Bruselu dne 6. února 2023.

Wojciech Rafał WIEWIÓROWSKI


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(2)  COM(2022) 702 final.

(3)  Viz zpráva o posouzení dopadů (SWD(2022) 395 final), strana 7.

(4)  Viz strana 172: „vysledováním majetku se rozumí nástroj pro ‚sledování peněz‘, který umožňuje soudům, insolvenčním správcům nebo stranám, které prokázaly oprávněný zájem, určit a lokalizovat majetek, přezkoumat příjmy plynoucí z často podvodné činnosti a sledovat jeho stopu. ‚Vysledování majetku‘ je právní proces identifikace a lokalizace neoprávněně užívaného majetku nebo výnosů (hodnot) z něho náležejících do majetkové podstaty dlužníka. Zahrnuje jak ochranu (zmrazení) identifikovaného majetku, tak repatriaci (pokud se majetek nachází v jiném státě)“. [„UNCITRAL, Civil asset tracing and recovery in insolvency proceedings (Sledování civilního majetku a jeho vymáhání v insolvenčním řízení). Poznámka sekretariátu, 4. října 2021 (A/CN.9/WG.V/WP.175), § 29. Viz výše Report of the Colloquium on Civil Asset Tracing and Recovery (Zpráva kolokvia o sledování a vymáhání majetku v občanských věcech, Vídeň, 6. prosince 2019) (A/CN/9/1008). Všechny tyto dokumenty jsou k dispozici na adrese www.uncitral.org“].

(5)  Viz zpráva o posouzení dopadů, strany 26–28 a 172.

(6)  Podle čl. 2 písm. b) se soudem rozumí soudní orgán členského státu.

(7)  Podle čl. 2 písm. d) návrhu se „centralizovanými registry bankovních účtů“ rozumí centralizované automatizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, zřízené v souladu s čl. 32a odst. 1 směrnice (EU) 2015/849.

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(9)  Podle čl. 32a odst. 3 směrnice o boji proti praní peněz „prostřednictvím centralizovaných mechanismů uvedených v odstavci 1 jsou k dispozici a lze vyhledávat tyto informace:

u klienta – majitele účtu a jakékoli osoby, která prohlašuje, že jedná jménem klienta: jméno doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1 písm. a) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem;

u skutečného majitele klienta – majitele účtu: jméno doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1 písm. b) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem;

u bankovního nebo platebního účtu: číslo IBAN a datum založení a zrušení účtu;

u bezpečnostní schránky: jméno nájemce doplněné buď dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1, nebo jedinečným identifikačním číslem a dobou trvání nájmu“.

(10)  V čl. 2 písm. a) návrhu se definuje insolvenční správce jako „správce jmenovaný soudním nebo správním orgánem v řízeních týkajících se restrukturalizace, insolvence a oddlužení podle článku 26 směrnice (EU) 2019/1023“.

(11)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849 (COM(2021)423 final).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění) (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 18).

Článek 28 Používání elektronických komunikačních prostředků: „Členské státy zajistí, aby v postupech restrukturalizace, insolvence a oddlužení mohli účastníci postupů, odborník a soudní či správní orgán, mimo jiné i v přeshraničních situacích, za použití elektronických komunikačních prostředků provádět alespoň tyto úkony:

(a)

přihlašování pohledávek;

(b)

předkládání restrukturalizačních plánů nebo splátkových kalendářů;

(c)

zasílání oznámení věřitelům;

(d)

podávání námitek a odvolání.“

(14)  COM/2020/590 final.

(15)  Důvodová zpráva k návrhu, strana 1.


Top