Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52023AE2275

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (COM(2023) 240 final – 2023/0138 (COD)), k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (COM(2023) 241 final – 2023/0137 (CNS)) a k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (COM(2023) 242 final – 2023/0136 (NLE))

EESC 2023/02275

Úř. věst. C, C/2023/880, 8.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/880/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/880/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série C


C/2023/880

8.12.2023

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97

(COM(2023) 240 final – 2023/0138 (COD))

k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

(COM(2023) 241 final – 2023/0137 (CNS))

a k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

(COM(2023) 242 final – 2023/0136 (NLE))

(C/2023/880)

Zpravodaj:

Javier DOZ ORRIT

Spoluzpravodaj:

Luca JAHIER

Žádosti o vypracování stanoviska

Evropská komise, 2. 6. 2023

Právní základ

čl. 121 odst. 6 a 14 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato v sekci

8. 9. 2023

Přijato na plenárním zasedání

21. 9. 2023

Plenární zasedání č.

581

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

175/3/2

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá pozitivní aspekty navrhovaného legislativního balíčku: jednodušší a transparentnější rámec pro správu ekonomických záležitostí, podstatné snížení procyklických tendencí, zlepšení odpovědnosti členských států a posílení prosazování, diferenciace a cílenější postup fiskální korekce jednotlivých členských států na základě společného rámce založeného na posouzení rizik.

1.2

Vyzýváme proto k urychlenému zahájení jednání mezi spolunormotvůrci s cílem dosáhnout dohodnuté reformy tohoto základního postupu správy ekonomických a fiskálních záležitostí do konce letošního roku a jejího provedení před příštími volbami do Evropského parlamentu. Pevný, vyvážený, vymahatelný a předvídatelný dlouhodobý rámec je nanejvýš důležitý i pro dluhový trh.

1.3

EHSV se domnívá, že povinnost každého členského státu s rozpočtovým schodkem přesahujícím 3 % snižovat tento schodek v průměru o 0,5 % HDP ročně, a to s výjimkou výjimečných případů, pravděpodobně povede k příliš restriktivním fiskálním politikám v době, kdy hospodářství může čelit problémům. Navrhuje proto nahradit tento požadavek jiným, který bude možné lépe přizpůsobit konkrétním podmínkám členských států a který zajistí dlouhodobou udržitelnost dluhu.

1.4

EHSV žádá, aby veřejné investice – alespoň do ekologické transformace a do obrany – byly při rozhodování o zahájení postupu při nadměrném schodku posuzovány odděleně. To by umožnilo všem členským státům realizovat veřejné investice potřebné k řešení společných priorit uvedených v navrhovaném legislativním balíčku.

1.5

EHSV se domnívá, že by členské státy EU měly včas, nejpozději však do roku 2026, dosáhnout dohody o vytvoření fiskální kapacity EU s cílem uspokojit alespoň některé investiční potřeby pro společné priority a poskytnout členským státům fiskální prostor k pokrytí fiskálních nákladů na dohodnuté transformace, které nejsou považovány za investice. Patří mezi ně podpora domácností s nižšími příjmy a menších podniků, aby mohly pokrýt náklady na nezbytné politiky zaměřené na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení této změně, jako jsou vyšší ceny uhlíku.

1.6

EHSV vyzývá k přijetí definice veřejných investic, jež rozšíří způsobilé dlouhodobé veřejné výdaje nad rámec tvorby fixního kapitálu tak, aby zahrnovaly vytváření přírodního a lidského kapitálu, což umožní veřejné investice do ekologických a sociálních cílů, v souladu s pokyny pro členské státy vydanými Evropskou komisí, které se týkají sestavování národních plánů pro oživení a odolnost, jimiž se provádí Nástroj pro oživení a odolnost.

1.7

EHSV žádá spolunormotvůrce, aby před přijetím nového nařízení provedli podrobnější kontrolu metodiky analýzy udržitelnosti dluhu, aby nedošlo k nezamýšleným automatickým důsledkům nových úsporných opatření, zejména pokud jde o sociální dopad konečné podoby plánovaných opatření.

1.8

EHSV se domnívá, že sankce v rámci postupu při nadměrném schodku by neměly být uplatňovány automaticky na základě rozdělení zemí do kategorií podle poměru veřejného dluhu k HDP.

1.9

EHSV je přesvědčen, že „technická trajektorie“ by měla být v první řadě v rukou vlád členských států, s výhradou stanoviska nezávislých vnitrostátních fiskálních orgánů, a ve druhé fázi by měla být výsledkem technického dialogu s Evropskou komisí s cílem posílit odpovědnost členských států za tento proces.

1.10

EHSV opakuje svou výzvu, aby do provádění navrhovaného nařízení byli zapojeni sociální partneři a organizace občanské společnosti, včetně zavedení povinnosti stálých a strukturovaných konzultačních postupů v různých fázích nového rámce pro správu ekonomických záležitostí. EHSV a Výbor regionů (VR) by měly být rovněž zapojeny do dialogu v rámci evropského semestru.

1.11

Jistá úloha přísluší v souvislosti s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí také parlamentům členských států i Evropskému parlamentu – každému z nich v rámci jeho působnosti –, aby byla posílena demokratická odpovědnost.

2.   Souvislosti

2.1

Dne 26. dubna 2023 předložila Komise legislativní návrhy, konkrétně dvě nařízení a jednu směrnici, na reformu pravidel EU pro správu ekonomických záležitostí, jejichž deklarovaným klíčovým cílem je posílit udržitelnost dluhu a podpořit udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím reforem a investic. V této souvislosti je záměrem návrhů zjednodušit a zprůhlednit rámec pro správu ekonomických záležitostí, zlepšit odpovědnost členských států a posílit prosazování.

2.2

Navrhovaná pravidla správy ekonomických záležitostí budou zakotvena v evropském semestru. S ohledem na tuto koordinaci fiskální a hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti bude každý členský stát muset předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, v němž uvede svůj plán fiskálních, investičních a reformních opatření alespoň na příští čtyři roky, počínaje jeho schválením Radou na základě doporučení Komise, a za určitých podmínek až na další tři roky, pokud členský stát požádá o prodloužení programu.

2.3

Fiskální politika členského státu bude ve fiskálně-strukturálním plánu shrnuta podle vývoje po dobu trvání programu čistých primárních veřejných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů. Členské státy budou muset ve svých fiskálně-strukturálních plánech uvést, jak se jejich čisté primární veřejné výdaje budou vyvíjet po dobu trvání fiskálně-strukturálního plánu, a tento vývoj bude definovat jejich postup korekce fiskální politiky za účelem splnění požadavku na zachování zdravých veřejných financí.

2.4

Členské státy s mírou zadlužení nižší než 60 % HDP a rozpočtovým schodkem nižším než 3 % HDP budou muset stanovit svůj vývoj čistých veřejných výdajů tak, aby splňovaly dva požadavky: za prvé, že po skončení období korekce jejich fiskálně-strukturální plán povede ke strukturálnímu primárnímu saldu, které jim Komise určila na základě svého rámce pro analýzu udržitelnosti dluhu. Za druhé, že schodek jejich souhrnného rozpočtu bude nižší než referenční hodnota 3 % HDP a podle prognóz Komise tak zůstane po dobu deseti let od skončení období korekce v rámci fiskálně-strukturálního plánu bez jakýchkoli dalších politických opatření.

2.5

V případě členských států s veřejným dluhem vyšším než 60 % HDP nebo rozpočtovým schodkem vyšším než 3 % HDP Komise předem navrhne tzv. „technickou trajektorii“, tj. postup pro čisté primární veřejné výdaje daného členského státu po období korekce v rámci fiskálně-strukturálního plánu. Tato technická trajektorie bude muset splňovat určité požadavky, aby poměr veřejného dluhu k HDP byl uveden na „věrohodně sestupnou dráhu“ (což bude posouzeno na základě Komisí provedené analýzy udržitelnosti dluhu), schodek byl udržen pod hranicí 3 % a růst čistých primárních veřejných výdajů byl udržen pod předpokládaným střednědobým růstem výkonu.

2.6

Každý členský stát bez ohledu na míru zadlužení a saldo veřejného rozpočtu ve svém fiskálně-strukturálním plánu financování rovněž navrhne soubor reforem a investic a ukáže, jak by reagoval na doporučení pro jednotlivé země vydaná Radou v souladu s hlavními směry hospodářských politik a hlavními směry politik zaměstnanosti a případnými doporučeními vydanými v rámci preventivní nebo nápravné složky postupu při makroekonomické nerovnováze. Navrhované reformy a investice by se rovněž měly zabývat „společnými prioritami“ EU a měly by být sladěny s reformami a investicemi plánovanými v rámci národních plánů pro oživení a odolnost jednotlivých členských států.

2.7

Členský stát může požádat, aby bylo období korekce v rámci fiskálně-strukturálního plánu prodlouženo až o tři roky, a to tak, že navrhne reformy a veřejné investice, u kterých prokáže, že kromě sledování výše uvedených účelů také zvýší růst, podpoří fiskální udržitelnost a výsledkem budou vyšší vnitrostátně financované veřejné investice.

2.8

Legislativní návrhy rovněž zahrnují reformu tzv. „nápravné složky“ fiskálních pravidel. Podle návrhů bude míra veřejného zadlužení vyšší než 60 % považována za „nadměrnou“ pouze v případě, že se čisté veřejné výdaje odchýlí od postupu stanoveného v potvrzených fiskálně-strukturálních plánech členských států. Tato praxe navrhuje propojit dodržování fiskálního pravidla pro veřejný dluh ze strany členského státu s rámcem Komise pro analýzu udržitelnosti dluhu. Rozpočtový schodek přesahující 3 % HDP bude vyžadovat nápravu o 0,5 % HDP ročně, pokud neexistují okolnosti specifické pro jednotlivé členské státy nebo EU, které by odůvodňovaly aktivaci únikových doložek.

2.9

Členské státy by měly každý rok do poloviny dubna předložit výroční zprávu o pokroku při provádění svého fiskálně-strukturálního plánu namísto svých ročních programů stability nebo konvergenčních programů a národních programů reforem.

2.10

Legislativní balíček nenavrhuje žádné změny, které by podstatně posílily úlohu Evropského parlamentu nebo vnitrostátních parlamentů či sociálních partnerů a organizací občanské společnosti v rámci preventivní nebo nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu. Naproti tomu je zavedena posílená úloha vnitrostátních nezávislých fiskálních orgánů (dále jen „fiskální rady“), které budou vydávat nezávislé stanovisko k tomu, zda členský stát dodržuje postup čistých veřejných výdajů stanovený ve svém fiskálně-strukturálním plánu, a pokud ne, tak proč.

3.   Obecné připomínky

3.1

Navrhovaná fiskální reforma přichází v kritickém okamžiku, kdy se EU zabývá dopady po sobě jdoucích a závažných krizí. Důrazná ekonomická reakce na pandemii COVID-19, kterou umožnila aktivace „obecné únikové doložky“ Paktu o stabilitě a růstu, vedla ke zvýšení míry veřejného dluhu téměř ve všech členských státech. Obecně se však vnímá, že tato reakce z velké části vedla k mnohem rychlejšímu a spolehlivějšímu hospodářskému oživení a ukázala na jedno z omezení stávajících pravidel, konkrétně řešení velkých otřesů. Vzhledem k budoucím výzvám se tyto otřesy pravděpodobně stanou novou běžnou realitou.

3.2

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila energetickou krizi a přinesla míry inflace, k nimž nedocházelo po celá desetiletí, ale vyvolala též obavy, jak by EU měla posílit svou obrannou kapacitu. Měnová politika na celém světě se již několik let odklání od vstřícného postoje. Válka a energetická krize rovněž přispěly k tomu, že Evropa musí znovu zvážit, jak v krátkodobém až střednědobém horizontu dosáhnout energetické bezpečnosti a jak ve střednědobém až dlouhodobém horizontu urychlit odklon od fosilních paliv, k čemuž je nutné vynaložit značné veřejné investice na přilákání soukromých investic.

3.3

Pandemie, válka a ambice EU v oblasti klimatu, ale i politické iniciativy, jako je americký zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act, IRA), rovněž vedly k přehodnocení globálních dodavatelských řetězců, na nichž je založen hospodářský model EU, jakož i její průmyslové politiky, která by se nyní měla řídit koncepcí „otevřené strategické autonomie“. Komise předložila Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi. Pouze dodatečné potřeby veřejného financování v oblasti klimatu a obrany se odhadují na 1 % HDP ročně (1). EHSV se domnívá, že energetická, zdravotní, potravinová, geopolitická a obranná bezpečnost jsou společnými evropskými statky a že správa ekonomických záležitostí a její fiskální pravidla by měly zohledňovat tyto zásadní výzvy a související transformace.

3.4

Všechny tyto transformace jsou v navrhované reformě zmiňovány jako „společné priority“. Důležitou otázkou je, jak by tyto jednotlivé transformace mohly a měly být financovány, aby byly zachovány základy jednotného trhu a podpořen udržitelný růst. Společné priority by měly být alespoň částečně financovány ze společných fondů a neměly by být odkázány na větší využívání státní podpory na základě fiskálního prostoru každého členského státu, jelikož by to narušilo jednotný trh, jakož i soudržnost a konvergenci EU.

3.5

EHSV kladně hodnotí skutečnost, že navrhovaný rámec pro správu ekonomických záležitostí umožňuje diferenciaci a přizpůsobení postupu fiskální korekce každého členského státu, a to na základě společného rámce založeného na posouzení rizik pro posuzování udržitelnosti veřejného dluhu členského státu. V několika případech by to mělo zabránit situaci, kdy fiskální politika usiluje o snížení veřejného dluhu příliš rychle a příliš dlouho, zejména s ohledem na velké rozdíly v míře veřejného zadlužení po posledních krizích.

3.6

EHSV rovněž oceňuje skutečnost, že se navrhuje, aby se čisté veřejné výdaje staly klíčovým ukazatelem určujícím směřování vnitrostátní fiskální politiky, což je proměnná, která je na rozdíl od předchozího strukturálního rozpočtového salda pod přímou kontrolou vlád a která by měla zjednodušit a zprůhlednit mnohostranný rozpočtový dohled EU.

3.7

Cílem navrhovaných pravidel je užší koordinace postupu mnohostranného rozpočtového dohledu a postupu při makroekonomické nerovnováze začleněním a úpravou politických opatření nezbytných k dosažení souladu s doporučeními, která členské státy obdrží pro každý z nich, do jednoho národního plánu, jímž je fiskálně-strukturální plán. To by mělo v zásadě maximalizovat součinnost mezi prevencí a nápravou fiskální a jiné makroekonomické nerovnováhy.

3.8

Tím, že se členským státům poskytne příležitost vytvořit vlastní fiskální strukturální plán spojující fiskální, hospodářské a strukturální politiky v průběhu několika let do soudržného plánu, by se měla zlepšit odpovědnost členských států za tyto plány a snad i dodržování těchto plánů.

3.9

Stále však existuje riziko, že některé členské státy budou nuceny k fiskálním úsporným opatřením, tj. k rozpočtovým úsporám, když jejich hospodářství zpomalí nebo se ocitnou v recesi, a to kvůli požadavku, aby své celkové rozpočtové schodky udržovaly pod 3 % HDP, s výjimkou „výjimečných“ období, a aby, pokud je tato referenční hodnota překročena, a to i během období korekce v rámci fiskálně-strukturálního plánu, svůj rozpočtový schodek snižovaly o 0,5 % HDP ročně. Není však rozumné, aby země, jejichž veřejné zadlužení je nižší než 60 % HDP a jejichž schodek veřejných financí je vyšší než 3 %, byly z konjunkturálních důvodů povinny tuto míru snížit. Stejné riziko je přítomno v důsledku požadavku, aby u členských států s mírou veřejného zadlužení přesahující 60 % tento poměr klesl již do skončení fiskálně-strukturálního plánu.

3.10

EHSV proto nesouhlasí s mechanickým uplatňováním referenční hodnoty pro korekci schodku ve výši 0,5 % HDP ročně bez ohledu na příslušný ukazatel dluhu a specifické vnitrostátní okolnosti, jako je míra plnění společných ekologických a sociálních priorit. Jedná se o univerzální řešení, které je v rozporu s logikou reformovaného rámce. Dáváme přednost většímu prostoru pro specifická jednání s každou vládou, která lépe zajistí pevnější a dlouhodobější udržitelnost dluhu.

3.11

Nový pakt o fiskálních pravidlech EU musí nastolit rovnováhu mezi udržitelným růstem a stabilitou. Vzhledem k tomu, že strukturální podmínky v hospodářství omezují růst a na něm závisí stabilita, se EHSV domnívá, že pro zajištění udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém a dlouhodobém horizontu musí být prioritou mechanismy k zajištění udržitelného růstu.

3.12

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že navzdory uznání významu veřejných investic zachovává navrhovaný rámec fiskálního dohledu prostřednictvím dvou záruk značný tlak na členské státy, aby při provádění fiskálně-strukturálních plánů vytvářely fiskální úspory, zejména v diskreční části svého rozpočtu, která zahrnuje veřejné investice. Všechny členské státy budou muset řídit své čisté veřejné výdaje tak, aby do konce období korekce prognóza ukazovala, že celkové rozpočtové saldo zůstane v následujícím desetiletém období pod úrovní 3 % HDP, a to i bez dalších politických opatření. Kromě toho u členských států s mírou veřejného dluhu nad 60 % nebo s rozpočtovým schodkem vyšším než 3 % HDP budou muset čisté veřejné výdaje růst o méně, než je (očekávaný) střednědobý růst výkonu.

3.13

Jediným požadavkem v navrhovaném rámci týkajícím se úrovně veřejných investic je, aby členské státy usilující o prodloužení období korekce v rámci fiskálně-strukturálních plánů obdržely schválení své žádosti, pokud mimo jiné prokáží, že po provedení jejich plánu byla celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů po dobu trvání fiskálně-strukturálního plánu vyšší než střednědobá úroveň v období předcházejícím fiskálně-strukturálnímu plánu. Vzhledem k tomu, že veřejné investice v rámci kritéria nejsou měřeny jako podíl HDP, by tento požadavek nezajistil, aby objem veřejných investic s hospodářstvím rostl, zejména v dobách pomalého růstu.

3.14

Tato východiska úvahy ponechávají otevřené otázky, zda vlády budou mít kapacitu a pobídky k udržení míry dodatečných investic nezbytných ke splnění dalších politických priorit, jako je spravedlivý přechod na klimaticky neutrální hospodářský model a vzestupná sociální konvergence, a jiných priorit, jako je obrana. EHSV proto navrhuje různé prostředky k posílení veřejných investic: a) v technické trajektorii musí být uvedeno, že schodek veřejných financí se snižuje nebo má věrohodně sestupný trend směrem k referenční hodnotě 3 % HDP a ve střednědobém horizontu zůstává na obezřetné úrovni, zatímco veřejné investice vyjádřené jako podíl na HDP zůstávají během období korekce ve srovnání se začátkem fiskálně-strukturálního plánu vyšší; b) členským státům, na něž se vztahuje referenční hodnota pro korekci schodku ve výši 0,5 % HDP, by mělo být v případě jejího udržení umožněno vyřadit z výpočtu veřejné investice podporující růst nebo odolnost; c) pokud členský stát navrhne investiční plány, které posilují růst nebo odolnost, mělo by být období korekce prodlouženo.

3.15

Navíc vzhledem k nedostatku veřejných investic, s nímž se některé členské státy v letech 2010–2020 potýkaly, a vzhledem k tomu, že veřejné investice jsou důležité pro budování produktivního kapitálu, který ovlivňuje střednědobý růst výkonu, se mohou některé členské státy ocitnout v začarovaném kruhu, kdy jejich čisté veřejné výdaje, včetně investic, rostou pomaleji z důvodu investiční propasti z předchozího období. Tento problém nabude na závažnosti po skončení nástroje NGEU.

3.16

V EU budou obecně zapotřebí další veřejné investice, mimo jiné proto, aby se zacelila mezera v investicích do sociální infrastruktury, která je nezbytná pro budování celoživotního lidského kapitálu. Vzhledem k ambicím EU v oblasti změny klimatu a výzvám, jako je stárnutí obyvatelstva, budou muset být investice do těchto oblastí zachovány po celá desetiletí, přičemž tyto oblasti nejsou navíc jedinými oblastmi uvedenými ve společných prioritách EU.

3.17

S ohledem na výše uvedené považuje EHSV za nezbytné, aby se evropské orgány neprodleně zabývaly diskusí o vytvoření své vlastní fiskální kapacity a zvýšení svých rozpočtových zdrojů nad stávající 1,1 % HDP s cílem financovat prostřednictvím udržitelných investic společné evropské statky: závazky vyplývající z rozvoje a provádění „otevřené strategické autonomie“, zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti evropských podniků, spravedlivou ekologickou a digitální transformaci, integraci a odbornou přípravu nových pracovníků, provádění evropského pilíře sociálních práv atd (2). Po roce 2026, po skončení Nástroje pro oživení a odolnost, musí mít EU k dispozici silné a trvalé společné investiční nástroje. Je rovněž třeba vzít v úvahu, že konsolidace trhu s dluhovými nástroji v eurech posiluje mezinárodní úlohu naší společné měny a snižuje úrokovou sazbu evropského dluhu. EHSV poukazuje na nedávné stanovisko ECB (3), které připomíná, že z dlouhodobého hlediska je zapotřebí stálá centrální fiskální kapacita v dostatečném objemu.

3.18

EHSV se domnívá, že i přes logický požadavek dlouhodobé udržitelnosti dluhu je třeba tento zájem vyvážit s potřebou udržitelných investic lépe, než plyne z legislativního balíčku. Pokud v současné době není politický prostor pro „zlatá pravidla“ pro investice, je třeba nalézt alternativy v odlišném zhodnocení dluhu spojeného s investicemi do strukturálních změn a spravedlivých transformací, bezpečnosti a obrany, tedy do priorit EU, než v případě jiných veřejných výdajů. Při schvalování trajektorií snižování státního dluhu je třeba vzít v úvahu účel a kvalitu dluhu.

3.19

Ačkoli vytváření rezerv, které by poskytly prostor pro silnou podporu fiskální politiky v případě, že hospodářství zasáhne otřes, je v zásadě správným postupem, není jasné, co by bylo optimální volbou mezi touto potřebou a řešením dalších naléhavých politických výzev. To je obzvláště znepokojivé, neboť referenční hodnota 3 % HDP pro rozpočtový schodek, která sklání směr politiky ve prospěch fiskálních úspor, není založena na žádných teoretických důvodech pro vymezení udržitelnosti veřejných financí.

3.20

Finanční stabilita země nesouvisí pouze s trajektoriemi jejích veřejných výdajů a jejich povahou, která by měla podporovat růst, ale do značné míry závisí na přiměřenosti jejích daňových příjmů a daňové spravedlnosti. Evropské orgány a vlády členských států musí naléhavě podpořit daňovou spravedlnost v celé Unii, počínaje jejím zahrnutím do kritérií makroekonomické podmíněnosti, podporou účinných politických opatření proti nekalé daňové soutěži a podporou účinného provádění všech nezbytných nástrojů pro boj proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a korupčnímu využívání veřejných zdrojů.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Vzhledem k tomu, že jednotný trh a sociálně tržní hospodářství EU představují její největší přednosti, se EHSV domnívá, že v rámci fiskálně-strukturálních plánů by měla být uvážena možnost zařadit test konkurenceschopnosti podniků, pokud jde o rozhodování, vytváření pracovních míst a zlepšování pracovních podmínek, a dále též o udržitelný hospodářský růst a sociální soudržnost. Regulační a fiskální rámec musí podporovat mezinárodní konkurenceschopnost průmyslu EU a jeho schopnost účinně podněcovat digitální a ekologickou transformaci. EHSV podporuje koncepci konkurenceschopnosti založenou na vyšší produktivitě, opírající se o technologické inovace, odbornou přípravu a kvalifikaci pracovníků a jejich dobré pracovní podmínky, jakož i dodržování environmentální udržitelnosti (4).

4.2

EHSV bere na vědomí výslovnou zmínku o sociálních prioritách, jako je provádění evropského pilíře sociálních práv, v seznamu společných priorit, které musí být podkladem pro fiskálně-strukturální plány. Vzhledem k tomu, že nedávné ozdravné programy měly výrazně negativní dopad na sociální soudržnost, se EHSV domnívá, že v rámci opatření pro snižování dluhu a fiskální korekci by měl být ve fiskálně-strukturálních plánech zohledněn sociální dopad a sociální rozměr opatření zařazených v těchto programech. V tomto ohledu EHSV doporučuje zavést postup při sociální nerovnováze jako součást reformovaného systému koordinace politik v rámci evropského semestru, který by měl doplnit stávající monitorovací procesy a nástroje, a usnadnit tak vzestupnou sociální konvergenci (5).

4.3

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli Komise jako jeden z cílů navrhované reformy uvádí zvýšení odpovědnosti členských států, ponechala na uvážení členských států, do jaké míry by se sociální partneři měli podílet na tvorbě a provádění hospodářských politik, politik zaměstnanosti a sociálních politik, které budou do fiskálně-strukturálních plánů zahrnuty. EHSV se domnívá, že fiskálně-strukturální plány by měly podávat zprávy o tom, jak byly prováděny pravidelné a strukturované konzultace se sociálními partnery, občanskou společností a zúčastněnými stranami a jaké výsledky těchto konzultací byly zohledněny v plánu, jeho přezkumu i hodnocení. Nová nařízení by měla právně vyjádřit závěry Rady ECOFIN ze dne 14. března 2023, v nichž bylo zdůrazněno, že „členské státy by měly do všech fází evropského semestru a cyklu tvorby politik systematicky, včas a smysluplně zapojovat sociální partnery, občanskou společnost a další relevantní zúčastněné strany, neboť to má zásadní význam pro úspěch koordinace a provádění hospodářské a sociální politiky a politiky zaměstnanosti“.

4.4

EHSV opakuje svou výzvu, aby zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti do jednotlivých fází evropského semestru bylo upraveno evropským nařízením (6), které by stanovilo práva, zásady a hlavní charakteristiky, na nichž by mělo být založeno, jak je shrnuto v nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (7). Tato povinnost by měla být zařazena do navrhovaného nařízení (COM(2023) 240): nejprve do článku 26 změnou obecného ustanovení o zapojení sociálních partnerů. Přesná pravidla by měla být rovněž doplněna do článků 11 a 12 (obsah a požadavky národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu), 14 (revize národního plánu) a 15 (posouzení plánů Evropskou komisí).

4.5

EHSV a VR by měly být rovněž zapojeny do dialogu o evropském semestru na úrovni EU (článek 26); jejich absence není odůvodněna, když legislativní balíček zmiňuje jiné technické výbory, které jsou ve Smlouvě méně relevantní.

4.6

V zájmu posílení odpovědnosti členských států za závazky učiněné ve fiskálně-strukturálních plánech přísluší v souvislosti s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí důležitá úloha parlamentům členských států i Evropskému parlamentu v rámci působnosti každého z nich, a to s cílem posílit demokratickou odpovědnost Unie. K tomu by rovněž přispěly konzultace s místními a regionálními orgány ohledně přípravy a monitorování fiskálně-strukturálních plánů.

4.7

Při reformě stávajícího rámce pro správu ekonomických záležitostí je třeba věnovat zvláštní pozornost veřejným investicím, EHSV by však rovněž rád zdůraznil, že rámec pro správu ekonomických záležitostí by měl členským státům poskytnout fiskální prostor pro běžné výdaje, který je nutný, aby bylo možné využít veřejného kapitálu vytvořeného prostřednictvím veřejných investic.

4.8

Spolunormotvůrci by před přijetím nového nařízení měli provést podrobnější kontrolu metodiky analýzy udržitelnosti dluhu, aby nedošlo k nezamýšleným automatickým důsledkům nových úsporných opatření. Vzhledem k možným dodatečným nákladům (např. vlivem stárnutí obyvatel) po skončení fiskálně-strukturálních plánů by žádná fiskální konsolidace neměla být prováděna na úkor sociálních výdajů (např. na zdravotnictví, vzdělávání, služby dlouhodobé péče nebo důchody), což může být považováno za „nejsnadnější řešení“. Je zásadní, aby tyto výdaje byly udržitelně a dlouhodobě ochráněny a zaručeny. EHSV souhlasí se stanoviskem ECB, že analýza udržitelnosti dluhu by měla zajistit opakovatelnost, předvídatelnost a transparentnost a měla by být upřesněna po konzultaci s členskými státy a s jejich podporou.

4.9

Uplatňování sankcí v rámci postupu při nadměrném schodku by nemělo být automatické pouze na základě rozdělení zemí do kategorií podle poměru veřejného dluhu. Toto rozdělení a uplatňování finančních nebo reputačních sankcí může zvýšit náklady na dluh, což zhoršuje problém, který má tento postup vyřešit. EHSV navrhuje, aby bylo po vzoru Nástroje pro oživení a odolnost pozitivně podporováno plnění cílů a reforem v oblasti snižování dluhu, což by znamenalo, že přidělení části finančních prostředků EU bude záviset na tom, zda dotčený členský stát splní cíle, k nimž se zavázal v rámci fiskálně-strukturálního plánu.

4.10

Pokud jde o „technickou trajektorii“, chápeme složité „odůvodnění“ návrhu Komise s cílem nalézt kompromis mezi velmi odlišnými názory členských států na proces posuzování jejich souladu se základními požadavky nařízení. EHSV se však staví proti větší rigiditě a vzhledem k potřebě posílit odpovědnost se domnívá, že tato trajektorie by měla být v první řadě v rukou vlád členských států, s výhradou stanoviska nezávislých vnitrostátních fiskálních orgánů, a ve druhé fázi by měla být výsledkem technického dialogu s Komisí v zájmu předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů.

V Bruselu dne 21. září 2023.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE


(1)  Informativní zpráva organizace Bruegel 10/23 (duben 2023); Jeromin Zettelmeyer a další: The longer-term fiscal challenges facing the European Union (Dlouhodobější fiskální výzvy, kterým Evropská unie čelí).

(2)  Nedávný článek European public goods (Evropské veřejné statky) (Buti, Coloccia a Messori (CEPR, 9. 6. 2023)) určuje šest oblastí politiky (digitální transformace, ekologická transformace a energetika, sociální transformace, suroviny, bezpečnost a obrana a zdraví), které reagují na hlavní výzvy, jimž EU čelí, a v nichž by měly být vybírány a financovány společné evropské statky.

(3)  Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. července 2023 k návrhu reformy správy ekonomických záležitostí v Unii (CON/2023/20) (Úř. věst. C 290, 18.8.2023, s. 17).

(4)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Testu konkurenceschopnosti za účelem vybudování silnějšího a odolnějšího hospodářství EU (průzkumné stanovisko) (Úř. věst. C 100, 16.3. 2023, s. 76).

(5)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Postup při sociální nerovnováze (průzkumné stanovisko na žádost španělského předsednictví) (Úř. věst. C 228, 29.6.2023, s. 58).

(6)  Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru k „Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů na podporu oživení a odolnosti – jak ho můžeme zlepšit?“ (Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 1) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k doporučení EHSV ohledně důkladné reformy evropského semestru (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 228, 29.6.2023, s. 1).

(7)  Čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/880/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)


Top