Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022PC0540

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky

COM/2022/540 final

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 540 final

2022/0344(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 540 final} - {SWD(2022) 540 final} - {SWD(2022) 543 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Společným cílem právních předpisů EU v oblasti vody je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před kombinovanými účinky toxických nebo perzistentních znečišťujících látek. Tato iniciativa se týká směrnice 2000/60/ES 1 (rámcová směrnice o vodě) a jejích dvou „dceřiných“ směrnic, směrnice 2006/118/ES 2 (směrnice o podzemních vodách) a směrnice 2008/105/ES 3 (směrnice o normách environmentální kvality), které se společně zaměřují na ochranu podzemních a povrchových vod 4 . Doplňují další příslušné právní předpisy v oblasti vody, tj. směrnici (EU) 2020/2184 (směrnice o pitné vodě) 5 , směrnici Rady 91/271/EHS 6 (směrnice o čištění městských odpadních vod), směrnici 2008/56/ES 7 (rámcová směrnice o Strategii pro mořské prostředí), směrnici 2006/7/ES 8 (směrnice o vodách ke koupání), směrnici 2007/60/ES 9 (směrnice o povodních) a směrnici Rady 91/676/EHS 10 (směrnice o dusičnanech).

Právní předpisy obsahují seznamy znečišťujících látek a norem jakosti a zahrnují požadavky na jejich pravidelný přezkum 11 . Ustanovení čl. 16 odst. 4 rámcové směrnice o vodě vyžaduje, aby Komise pravidelně, nejméně jednou za čtyři roky, přezkoumávala seznam prioritních látek, které představují riziko pro vodní prostředí, tj. povrchové i podzemní vody. Konkrétně v případě povrchových vod článek 8 směrnice o normách environmentální kvality vyžaduje, aby Komise přezkoumala přílohu X rámcové směrnice o vodě (seznam prioritních látek), zatímco v případě podzemních vod článek 10 směrnice o podzemních vodách vyžaduje, aby Komise každých šest let přezkoumala přílohy I a II samotné směrnice o podzemních vodách. Tato revize a posouzení dopadů slouží rovněž k podání zprávy Evropskému parlamentu a Radě, jak je uvedeno v článku 8 směrnice o normách environmentální kvality.

Potřebu aktualizovat seznamy potvrdila kontrola účelnosti v roce 2019 12 , která rovněž dospěla k závěru, že další zlepšení právních předpisů by zvýšilo jejich účelnost, účinnost a soudržnost. S ohledem na zastřešující cíl vodní politiky EU jsou obecnými cíli této iniciativy:

(1)zvýšit ochranu občanů EU a přírodních ekosystémů v souladu se Strategií v oblasti biologické rozmanitosti 13 a Akčním plánem nulového znečištění 14 , které jsou zakotveny v Zelené dohodě pro Evropu 15 ;

(2)zvýšit účinnost a snížit administrativní zátěž právních předpisů, aby EU mohla rychleji reagovat na vznikající rizika.

Expozice chemickým látkám v pitné vodě může mít řadu krátkodobých i dlouhodobých účinků na zdraví. Chemické látky také ohrožují vodní prostředí, což vede ke změnám dominantních druhů a ke snížení nebo ztrátě biologické rozmanitosti. Stanovení a kontrola norem environmentální kvality (NEK) pro chemické látky ve vodních útvarech doplňuje legislativu týkající se zdrojů a způsobů šíření, neboť v případě potřeby prosazuje přísnější normy pro výrobu, emise nebo používání a snižuje náklady na úpravu pitné vody.

Specifickým cílem této iniciativy je:

1.aktualizovat seznamy znečišťujících látek ovlivňujících povrchové a podzemní vody přidáváním a odebíráním látek a aktualizací stávajících norem kvality;

2.zlepšit monitorování chemických směsí, aby bylo možné lépe vyhodnotit kombinované účinky a zohlednit sezónní změny koncentrací znečišťujících látek;

3.v příslušných případech harmonizovat způsob, jakým se v EU řeší znečištění povrchových a podzemních vod;

4.zajistit rychlejší sladění právního rámce s vědeckými poznatky, aby bylo možné rychleji reagovat na kontaminující látky, které nově vzbuzují obavy;

5.zlepšit přístup k údajům, jejich transparentnost a opakované použití, aby se zlepšilo dodržování předpisů, snížila administrativní zátěž a zlepšila soudržnost s širším právním rámcem EU týkajícím se chemických látek.

Konečným cílem této iniciativy je stanovit nové normy pro řadu chemických látek vzbuzujících obavy, aby se řešilo chemické znečištění vody, usnadnilo prosazování na základě zjednodušeného a soudržnějšího právního rámce, zajistilo dynamické a aktuální informování o stavu vody, což usnadní Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), a vytvořit pružnější rámec pro řešení znečišťujících látek, které nově vzbuzují obavy. Bude se vycházet ze širokého zapojení zúčastněných stran a také ze solidní vědecké podpory ze strany Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), aby se zajistila maximální součinnost a soudržnost všech právních předpisů EU týkajících se chemických látek.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je plně v souladu s ostatními právními předpisy o vodě. Pokud jde o směrnici o čištění městských odpadních vod, jejíž návrh na revizi je předkládán současně s tímto návrhem, představují klíčový problém mikroskopické znečišťující látky. Nutnost jejich odstraňování v čistírnách odpadních vod zvyšuje náklady na čištění a ne vždy je možné je odstranit. Cílem tohoto návrhu je proto podnítit větší aktivitu při předcházejících činnostech snižováním emisí u zdroje. Čištění odpadních vod bude obzvláště důležité pro některé kategorie znečišťujících látek: léčivé přípravky a látky obsažené ve výrobcích pro osobní péči, protože jsou vypouštěny převážně v městském prostředí.

Zamezením znečištění vody návrh rovněž přispěje k možnosti opětovného využívání vody, včetně zavlažování, v souladu s novým nařízením o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody, nařízení (EU) 2020/741 16 .

Tento návrh je rovněž v souladu s nedávno revidovanou směrnicí o pitné vodě, která musí být provedena ve všech členských státech EU do ledna 2023. Řešením znečištění povrchových a podzemních vod bude tento návrh chránit životně důležité zdroje pitné vody a sníží náklady na její úpravu. Směrnice o pitné vodě a tento návrh se týkají široké škály znečišťujících látek, zejména pesticidů, léčivých přípravků a skupiny per- a polyfluoroalkylových látek (PFAS). Pokud jde o látky PFAS, je třeba poznamenat, že na rozdíl od revidované směrnice o pitné vodě tento návrh čerpal z nejnovějšího doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k per- a polyfluoroalkylovým látkám přijatého 9. července 2020. Stejně jako směrnice o pitné vodě se i tento návrh zaměřuje na mikroplasty, a to nikoli okamžitě, ale až po vypracování metodiky monitorování. Tento návrh bude zohledněn v probíhajícím hodnocení směrnice o vodách ke koupání, a pokud bude směrnice o vodách ke koupání revidována, bude součástí výchozího stavu sestaveného pro posouzení dopadů směrnice o vodách ke koupání.

Návrh je rovněž v souladu s nedávnými návrhy Komise 17 na revizi opatření EU k řešení znečištění z velkých průmyslových zařízení, které kromě rozšíření oblasti působnosti směrnice o průmyslových emisích usilují také o zlepšení účinného využívání zdrojů a zajištění lépe kontrolovaných a integrovanějších požadavků na povolování, včetně vyjasnění pravidel platných pro nepřímé výpusti znečišťujících látek do vody prostřednictvím městských čistíren odpadních vod. Návrhy se dále zaměřují na podporu inovací s cílem řešit perzistentní chemické látky a látky nově určené jako látky vzbuzující obavy, včetně látek PFAS, mikroplastů a léčivých přípravků. Proces „výměny informací“ v rámci revidované směrnice o průmyslových emisích pro vypracování a přezkum referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách zohlední identifikaci látek vzbuzujících obavy podle právních předpisů EU o vodě, včetně látek na „seznamech sledovaných látek“ pro povrchové a podzemní vody, jakož i látek, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na úrovni EU.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tato iniciativa je součástí pracovního programu Komise na rok 2022 a klíčovým opatřením Akčního plánu nulového znečištění. Stejně jako všechny iniciativy v rámci Zelené dohody pro Evropu se snaží zajistit, aby bylo cílů dosaženo co nejefektivnějším a nejméně zatěžujícím způsobem a v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Dolaďuje, aktualizuje a upravuje stávající právní předpisy v kontextu Zelené dohody. Zaměřuje se na vymezení ambice nulového znečištění u látek znečišťujících vodu, a tím i na úroveň ochrany lidského zdraví a přírodních ekosystémů. Mnohá opatření nezbytná k dosažení tohoto cíle jsou řešena v rámci jiných, úzce souvisejících iniciativ Zelené dohody pro Evropu. Patří mezi ně:

·Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ 18 , jejichž cílem je do roku 2030 snížit používání pesticidů, hnojiv, ztráty živin a prodej antimikrobiálních látek. Snížení používání pesticidů má být z velké části dosaženo návrhem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115, který předložila Komise. Svou roli by mohl sehrát i budoucí přezkum nařízení (ES) č. 1107/2009 20 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh,

·Strategie EU pro plasty 21 a připravovaná iniciativa EU týkající se mikroplastů, jejichž cílem je splnit cíle Akčního plánu nulového znečištění, tedy snížit do roku 2030 množství odpadu, plastového odpadu v mořích a mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí,

·směrnice (EU) 2019/904 22 (směrnice o plastech na jedno použití), jejímž cílem je omezit používání plastových výrobků na jedno použití, například zavedením povinností výrobců v oblasti nakládání s odpady a sanace (včetně systémů rozšířené odpovědnosti výrobců),

·Akční plán pro oběhové hospodářství 23 , který oznamuje zejména opatření ke snížení množství mikroplastů a hodnocení směrnice Rady 86/278/EHS 24 (směrnice o kalech z čistíren odpadních vod), která upravuje kvalitu kalů používaných v zemědělství,

·Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek 25 , která uznává, že chemické látky jsou nezbytné pro dobré životní podmínky moderní společnosti, ale jejím cílem je lépe chránit občany a životní prostředí před jejich možnými nebezpečnými vlastnostmi. Strategie rovněž stanoví cíl přejít na přístup „jedna látka, jedno posouzení“ zlepšením účinnosti, účelnosti, soudržnosti a transparentnosti posuzování bezpečnosti chemických látek ve všech příslušných právních předpisech. Z tohoto důvodu tento návrh přisuzuje ústřední úlohu Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), která se má ujmout role vědecké podpory při budoucím určování látek znečišťujících vodu a rovněž navrhovat příslušné normy kvality; Strategický přístup k léčivým přípravkům v životním prostředí z roku 2019 26 (vyplývající přímo z revize směrnice o normách environmentální kvality z roku 2013) a Farmaceutická strategie pro Evropu 27 , které zdůrazňují potenciální dopady znečištění způsobeného rezidui léčivých přípravků na životní prostředí a zdraví a uvádějí řadu opatření určených k řešení těchto problémů. Očekává se, že nadcházející revize právních předpisů o humánních léčivých přípravcích zajistí odpovídající následná opatření. Stejně tak je tento návrh, který zmiňuje několik antimikrobiálních léčiv a také kovové stříbro, v souladu se strategií EU v oblasti antimikrobiální rezistence,

·Evropská strategie pro data 28 , která zdůrazňuje, že data vytvořená veřejným sektorem by měla být k dispozici pro veřejné blaho, aby je mohli vhodně využívat například výzkumní pracovníci, jiné veřejné instituce a malé a střední podniky,

·tento návrh je rovněž v souladu se závěrečnou zprávou konference o budoucnosti Evropy a obecně s výslovnými doporučeními občanů k nulovému znečištění, které obsahuje, a zejména s návrhy na řešení znečištění. V této souvislosti jsou zvláště podstatné následující závěrečné návrhy:

onávrh 1.4: „Výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v souladu se stávajícími cíli při současném zajištění potravinového zabezpečení a podpory výzkumu zaměřeného na vývoj udržitelnějších a přírodních alternativ“,

onávrh 2.7: „Chránit vodní zdroje a bojovat proti znečištění řek a oceánů, mimo jiné výzkumem a bojem proti znečištění mikroplasty“.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem návrhu je článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Podle článku 191 a čl. 192 odst. 1 SFEU je EU povinna přispívat k úsilí o zachování, ochranu a zlepšování kvality životního prostředí, podporovat opatření na mezinárodní úrovni určená k řešení regionálních nebo celosvětových problémů životního prostředí a bojovat proti změně klimatu.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Povrchové a podzemní vody v EU jsou znečištěny řadou znečišťujících látek. Znečištění se šíří po proudu vodního toku a pod zemí a 60 % evropských povodí je mezinárodních (buď sdílených mezi členskými státy, nebo mezi členským státem a zemí mimo EU). Z tohoto důvodu je k řešení znečištění a dalších přeshraničních dopadů zásadně důležitá a nezbytná spolupráce mezi členskými státy a opatření na úrovni EU, a to prostřednictvím stanovení harmonizovaných norem a vytvoření harmonizovaných systémů sběru a sdílení údajů. Bez opatření na úrovni EU by se řešení znečištění stalo neúnosně nákladným, zejména pro členské státy ležící po proudu vodního toku.

Kontrola účelnosti právních předpisů EU v oblasti vody v roce 2019 potvrdila, že rámcová směrnice o vodě a její dvě „dceřiné“ směrnice spustily nebo posílily opatření k řešení přeshraničních tlaků na vodní zdroje na úrovni povodí, a to jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.

Konkrétně v souvislosti se znečišťujícími látkami rozlišují právní předpisy mezi látkami, které jsou považovány za rizikové na úrovni EU, a látkami regionálního nebo vnitrostátního významu a řeší je odlišně. Cílem této iniciativy je zlepšit způsob, jakým členské státy řeší látky vzbuzující obavy na regionální a vnitrostátní úrovni.

V případech, kdy jsou stanoveny unijní environmentální normy kvality, zavádí EU společné cíle pro dosažení ambice nulového znečištění na základě vědeckých důkazů, ale ponechává členským státům flexibilitu při rozhodování o nákladově nejefektivnějším způsobu dosažení těchto cílů s ohledem na příslušné právní předpisy EU týkající se zdrojů. Tímto způsobem (společné cíle s flexibilitou při jejich dosahování) vytváří propojení s právními předpisy na úrovni EU týkajícími se zdrojů (např. udržitelné používání pesticidů) a pomáhá zajistit účinné plnění cílů stanovených v těchto právních předpisech.

Proporcionalita

Návrh reviduje stávající seznamy látek znečišťujících povrchové a podzemní vody a stanoví nebo aktualizuje normy environmentální kvality, které mají členské státy dodržovat, přičemž se do značné míry opírá o jiné právní předpisy EU, které se zabývají zdroji znečištění nebo regulují jejich emise během výroby a používání (např. omezení používání některých látek podle nařízení REACH 29 nebo mezní hodnoty emisí stanovené v povoleních průmyslových zařízení podle směrnice o průmyslových emisích), a ponechává volbu konkrétních opatření na členských státech. Vzhledem k tomu, že každý vodní útvar v EU má své specifické vlastnosti (klima, průtok, geologické podmínky atd.) a nemusí být nutně vystaven stejným tlakům jako jiné vodní útvary, je z hlediska proporcionality správné ponechat výběr opatření na vodohospodářských orgánech členských států.

Kontrola účelnosti právních předpisů EU v oblasti vody v roce 2019 potvrdila přidanou hodnotu rámcové směrnice o vodě, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o podzemních vodách. Posouzení dopadů tohoto návrhu potvrzuje, že látky, u nichž je zvažováno doplnění na seznamy znečišťujících látek s normami kvality platnými pro celou EU, představují riziko na úrovni EU. Byl určen malý počet látek, které již byly na seznam zařazeny a které nadále nejsou považovány za látky vzbuzující obavy na úrovni celé EU, ale které může být stále třeba řešit na vnitrostátní úrovni. Tento návrh stanoví postup, který Evropské komisi umožní řešit nesrovnalosti v tom, jak členské státy rozhodují o látkách, jež mají být regulovány na vnitrostátní úrovni, a o normách kvality, které pro ně mají být stanoveny.

Volba nástroje

Iniciativa má formu směrnice, protože je to nejvhodnější právní nástroj pro provedení změn stávajících příslušných směrnic.

Směrnice vyžaduje, aby členské státy provedly její ustanovení do svých vnitrostátních hmotněprávních a procesněprávních systémů a zavedly opatření, která povedou k dosažení cílů. Tento přístup dává členským státům větší volnost než nařízení, neboť členské státy mohou zvolit nejvhodnější opatření k dosažení dohodnutých výsledných povinností.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

V roce 2019 bylo provedeno hodnocení kontroly účelnosti právních předpisů EU v oblasti vody, které se týkalo rámcové směrnice o vodě, směrnice o normách environmentální kvality, směrnice o podzemních vodách a směrnice o povodních. Kontrola účelnosti dospěla k závěru, že ačkoli právní předpisy z velké části odpovídají svému účelu, existuje prostor pro zlepšení v souvislosti s řešením chemického znečištění. Při kontrole účelnosti bylo zjištěno, že obecně existují tři důvody, proč bylo při plnění celkových cílů právních předpisů dosaženo pouze omezeného pokroku:

nedostatečné začlenění cílů v oblasti vody do ostatních příslušných politik;

nedostatečné investice členských států do projektů a programů souvisejících s vodou;

nedostatečné úsilí v oblasti provádění.

Pokud jde o provádění, bylo v souvislosti s chemickým znečištěním zdůrazněno několik nedostatků: velké rozdíly v normách kvality pro znečišťující látky relevantní na vnitrostátní úrovni, administrativní zátěž spojená s podáváním zpráv, nedostatečná specifičnost a včasnost podávaných informací a zdlouhavý a na zdroje náročný proces aktualizace seznamů znečišťujících látek. Tento návrh uvedené nedostatky řeší. Kromě toho zohledňuje příslušná zjištění z kontroly účelnosti nejdůležitějších právních předpisů v oblasti chemických látek z roku 2019 30 a závazky přijaté v rámci Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek. Zejména činí krok směrem ke komplexnějšímu monitorování (směsí) tím, že zavádí používání metod na základě účinku a obsahuje ustanovení ke zlepšení včasnosti, účinnosti a soudržnosti posuzování nebezpečnosti a rizik (například usnadněním sdílení údajů a uplatněním přístupu „jedna látka, jedno posouzení“).

Účelnost právních předpisů a zjednodušení (REFIT)

Při posouzení dopadů byly zvažovány možnosti zjednodušení a snížení zátěže. Odstranění látek ze seznamu látek znečišťujících povrchové vody představuje omezené snížení zátěže, stejně jako změna revize seznamu sledovaných látek na každé tři roky namísto dvou let a revize seznamů látek znečišťujících povrchové a podzemní vody prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci namísto spolurozhodování. Vytvoření mechanismu automatického poskytování údajů podle rámcové směrnice o vodě a směrnice o normách environmentální kvality sníží zátěž členských států spojenou s podáváním zpráv, stejně jako zrušení dílčí zprávy o programu opatření podle čl. 15 odst. 3 rámcové směrnice o vodě. Zlepšení stávajících pokynů pro metody na základě účinku a vypracování harmonizované metodiky pro monitorování mikroplastů zjednoduší práci členských států v těchto oblastech.

Při vypracovávání posouzení dopadů byly použity základní charakteristiky testu dopadů na malé a střední podniky a výsledky byly uvedeny zejména v oddíle 6. Malé a střední podniky se účastní výroby a používání příslušných znečišťujících látek. Je třeba poznamenat, že přesné určení a kvantifikace dopadů nejsou obecně možné vzhledem k tomu, že dopad bude záviset na opatřeních, která členské státy přijmou k dosažení cílů právního předpisu.

Stanovisko Výboru pro kontrolu regulace

Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 24. června 2022 kladné stanovisko s výhradami. Požadoval změny k nápravě zejména tří aspektů: 1) návrhu možností, který shledal jako příliš složitý a jasně nevystihující klíčové možnosti politiky; 2) dopadů na malé a střední podniky a občany, které nepovažoval za dostatečně analyzované, když zpráva neobsahovala posouzení, jak mohou být ovlivněny jednotlivé členské státy; 3) zprávu nepovažoval za jasnou, pokud jde o pořadí velikosti očekávaných dopadů, nebyla kriticky posouzena platnost ilustrativních odhadů přínosů a nákladů a jejich relevance pro iniciativu a srovnání možností neshledal jako vycházející z jejich účelnosti, účinnosti a soudržnosti.

V reakci na to byly možnosti politiky zjednodušeny snížením počtu možností a jejich agregací. Dopady na malé a střední podniky byly v celém textu dále rozvedeny, stejně jako informace o dopadech na spotřebitele a členské státy. Byl vyjasněn výklad číselných údajů o nákladech a přínosech, aby se předešlo dojmu, že je lze vykládat výhradně jako související s touto iniciativou. Byl doplněn text k zásadě „jeden přijmout – jeden zrušit“. Nakonec bylo do textu doplněno posouzení účelnosti, účinnosti a soudržnosti jednotlivých možností.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Na podporu přípravy tohoto návrhu proběhly rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami. Na základě pokynů Komise ke zlepšování právní úpravy proběhla v roce 2021 otevřená veřejná konzultace i průzkum mezi odborníky, jejichž výsledky byly použity při posuzování dopadů tohoto návrhu. Průběžně byla informována stálá síť členských států a zúčastněných stran, které podporují provádění rámcové směrnice o vodě a jejích dceřiných směrnic, zejména byly rozsáhle konzultovány pracovní skupiny pro chemické látky a podzemní vody.

Pro jednotlivé látky a skupiny látek, které byly určeny k zařazení na seznam látek znečišťujících povrchové vody, připravilo Společné výzkumné středisko Komise (JRC) rozsáhlou technickou dokumentaci, kterou podpořily podskupiny odborníků z členských států a zúčastněných stran. Nakonec byla v rámci přezkumu Vědeckým výborem pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika (SCHEER) zveřejněna předběžná stanoviska (přičemž byla dodržena čtyřtýdenní lhůta pro podání připomínek), jejichž výsledky byly zapracovány do stanoviska výboru SCHEER. U několika látek není přezkum dokončen. Navrhované hodnoty byly proto označeny jako „podléhající potvrzení podle stanoviska vyžádaného od výboru SCHEER“. Všechny konečné navrhované hodnoty budou plně v souladu s vědeckým doporučením.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Interní odborné znalosti poskytlo Společné výzkumné středisko (JRC), zejména při výběru látek znečišťujících povrchové vody a odvození norem environmentální kvality (NEK). Externí odborné znalosti, včetně znalostí o látkách znečišťujících podzemní vody, poskytli odborníci z pracovních skupin pro chemické látky a podzemní vody. Posouzení dopadů provedené Komisí bylo podpořeno studií vypracovanou externími konzultanty, která přezkoumala ekonomické a sociální dopady i dopady na životní prostředí různých potenciálních možností politiky s přihlédnutím k očekávaným dopadům stávajících a plánovaných politik na úrovni EU a k podnětům od zúčastněných stran. Dokumentace střediska JRC k látkám, zprávy pracovní skupiny pro podzemní vody, zpráva ze studie konzultantů a zprávy z workshopů zúčastněných stran jsou k dispozici v informačním systému CIRCABC 31 .

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů zkoumalo tři skupiny možností, tj. možnosti týkající se povrchových vod, možnosti týkající se podzemních vod a průřezové možnosti. V případě povrchových vod se posuzoval dopad doplnění řady látek (z přezkoumávaných léčivých přípravků, pesticidů, průmyslových chemikálií a kovů) na seznam prioritních látek, a tedy stanovení celoevropských norem environmentální kvality pro tyto látky. U několika stávajících prioritních látek byl přezkoumán dopad změny jejich NEK (na základě nových vědeckých důkazů). U některých dalších stávajících prioritních látek byl přezkoumán dopad jejich vyřazení ze seznamu. V případě podzemních vod byl při posouzení dopadů přezkoumán dopad doplnění konkrétních (skupin) látek na seznam, konkrétně látek PFAS, nerelevantních metabolitů pesticidů (nrMs) a léčivých přípravků. Nakonec byly při posouzení dopadů přezkoumány různé možnosti, jak zlepšit digitalizaci a zefektivnit administrativu a řízení rizik v oblasti znečištění vod.

Hlavními zdroji znečištění u určených látek jsou chemické výrobní procesy (přímé emise vznikající při výrobě dřeva, buničiny, oceli, spalování, při výrobě textilu, plastů atd.); vypouštění odpadních vod obsahujících léčivé přípravky a chemické látky z praní textilií, spotřební výrobky, čisticí prostředky, výrobky pro osobní péči; nepřímé vypouštění v důsledku používání pesticidů, biocidů a léčivých přípravků v zemědělství; chemické látky používané při stavbě silnic; ukládání rtuti ze zařízení spalujících fosilní paliva a látek PFAS z hasicích pěn. Všechny tyto zdroje a způsoby šíření podléhají právním předpisům, včetně směrnice 2010/75/ES o průmyslových emisích (probíhá revize), směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod (probíhá revize), směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (probíhá revize), směrnice 2001/83/ES o humánních léčivých přípravcích, nařízení (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích, nařízení REACH č. 1907/2006, nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin, nařízení (EU) č. 528/2012 o biocidních přípravcích a nařízení (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Stanovením maximálních koncentračních limitů pro tyto látky má tento návrh posílit účinek a provádění právních předpisů EU týkajících se zdrojů a způsobů šíření a v případech, kdy je to nutné pro účely ochrany zdraví nebo životního prostředí, prosazovat přijetí přísnějších opatření u zdrojů/cest na úrovni členských států.

Možnosti byly posouzeny z hlediska jejich environmentálních, sociálních a ekonomických nákladů a přínosů a výsledkem byl následující soubor upřednostněných možností:

Povrchová voda

Možnost 1: Doplnění na seznam prioritních látek jako jednotlivé látky s NEK stanovenou pro každou látku zvlášť

23 jednotlivých látek:

17-beta-estradiol (E2); acetamiprid; azitromycin; bifentrin; bisfenol A; karbamazepin; klarithromycin; klothianidin; deltametrin; diklofenak; erytromycin; esfenvalerát; estron (E1); ethinylestradiol (EE2); glyfosát; ibuprofen; imidakloprid; nicosulfuron; permethrin; thiakloprid; thiamethoxam; triklosan, stříbro

Možnost 2: Doplnění na seznam prioritních látek jako skupiny s NEK stanovenou pro „součet“

PFAS (součet 24 uvedených látek)

Možnost 3: Změna stávající normy environmentální kvality

14 látek na přísnější:

chlorpyrifos; cypermethrin; dikofol; dioxiny; diuron; fluoranthen; hexabromcyklododekan (HBCDD); hexachlorbutadien; rtuť; nikl; nonylfenol; polyaromatické uhlovodíky (PAU); polybromované difenylethery (PBDE); tributylcín

2 látky na méně přísné:

heptachlor/heptachlorepoxid; hexachlorbenzen

Možnost 4: Vyřazení

4 látky: alachlor; tetrachlormethan; chlorfenvinfos; simazin

Podzemní vody

Možnost 1: Doplnění do přílohy I s normou jakosti podzemní vody stanovenou pro každou látku zvlášť

2 farmaceutické látky: karbamazepin a sulfametoxazol

Všechny nerelevantní metabolity pesticidů s normou jakosti podzemní vody pro jednotlivé látky 0,1 µg/l

Možnost 2: Doplnění do přílohy I s normou jakosti podzemní vody stanovenou pro „součet“

PFAS (součet 24 uvedených látek)

Možnost 3: Doplnění do přílohy II

1 látka: primidon

Digitalizace, zefektivnění administrativy a lepší řízení rizik

Možnost 1: Poskytování pokynů a poradenství v oblasti monitorování

b

Zlepšit stávající pokyny k monitorování na základě účinku s cílem zlepšit monitorování skupin/směsí znečišťujících látek pomocí metod monitorování na základě účinku.

c

Vypracovat harmonizovanou normu a pokyny pro měření mikroplastů ve vodě jako základ pro podávání zpráv členskými státy a budoucí zařazení do směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o podzemních vodách.

Možnost 2: Zavedení/změna povinných monitorovacích postupů

a

Zahrnout do směrnice o normách environmentální kvality povinnost používat monitorování na základě účinku ke sledování estrogenů.

b

Zavést povinný seznam sledovaných látek v podzemních vodách, obdobný seznamu sledovaných látek v povrchových vodách a v pitné vodě, a poskytnout pokyny pro monitorování látek uvedených na seznamu.

c

Zlepšit cyklus monitorování a přezkumu seznamu sledovaných látek v povrchových vodách, aby bylo více času na zpracování údajů před revizí seznamu.

Možnost 3: Harmonizace vykazování a klasifikace

a

Zavést automatizovaný mechanismus pro poskytování údajů pro směrnici o normách environmentální kvality a rámcovou směrnici o vodě, který zajistí snadný přístup k údajům o monitorování/stavu v krátkých intervalech, aby se zefektivnilo a snížilo úsilí spojené s aktuálním podáváním zpráv a aby se umožnil přístup k nezpracovaným údajům z monitorování.

b

Zavést registr norem environmentální kvality pro specifické znečišťující látky povodí jako přílohu směrnice o normách environmentální kvality a začlenit specifické znečišťující látky povodí do hodnocení chemického stavu povrchových vod.

Možnost 4: Legislativní a správní aspekty

a

Používat směrnici o normách environmentální kvality namísto rámcové směrnice o vodě k definování seznamu prioritních látek a aktualizovat seznamy znečišťujících látek povrchových vod a podzemních vod prostřednictvím projednání ve výborech nebo aktů v přenesené pravomoci.

b

Změnit status aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, DDT, tetrachlorethylenu a trichlorethylenu z „dalších znečišťujících látek“ na prioritní látky.

c

Změnit status 1,2-dichlorethanu, fluoranthenu, olova, etoxylátů oktylfenolu a pentachlorfenolu na prioritní nebezpečné látky.

Navrhovaný balíček politik zajišťuje, aby legislativní změny zůstaly přiměřené, aby jejich ekonomické, sociální a environmentální přínosy byly vyšší než odpovídající náklady a aby se zaměřovaly na otázky, které lze nejlépe řešit na úrovni EU.

Vyčíslení nákladů a zejména přínosů této iniciativy je obtížné vzhledem k jejímu vzájemnému působení s jinými politickými iniciativami (a závislosti na nich) v případě některých opatření v rámci celé EU. Členské státy si navíc mohou do značné míry vybrat, která opatření zavedou, aby dosáhly souladu: ta se tedy budou lišit podle vnitrostátních/místních podmínek.

U povrchových vod se očekávají významné přímé náklady například v souvislosti s doplněním ibuprofenu, glyfosátu, látek PFAS a bisfenolu A na seznam prioritních látek, jakož i se změnou norem environmentální kvality pro polyaromatické uhlovodíky (PAU), rtuť a nikl. Pravděpodobně to způsobí náklady na vývoj výrobků pro průmysl a náklady na náhradu pro uživatele těchto látek, a to i v odvětví zemědělství.

Pokud jde o podzemní vody, nejvýznamnější náklady pravděpodobně vzniknou z doplnění norem kvality pro látky PFAS. Náklady mohou souviset s omezením používání pesticidů nebo průmyslových chemikálií, například s nakládáním s kontaminovaným pevným biologickým odpadem a s intenzivnějším čištěním odpadních vod. Náklady na upřednostňovanou digitalizaci, zefektivnění administrativy a lepší řízení rizik jsou administrativní povahy, zpočátku by se projevily na úrovni EU a obecně by byly nízké, s možnou výjimkou mechanismu automatizovaného poskytování údajů. Náklady nelze přiřadit pouze k této iniciativě vzhledem k nevyhnutelným interakcím a synergiím s mnoha dalšími politikami EU, které se zabývají stejnými látkami. Náklady v důsledku znečištění jsou většinou internalizovány prostřednictvím směrnice o průmyslových emisích a směrnice o čištění městských odpadních vod, budoucího zákazu všech látek PFAS s výjimkou nezbytných použití, provádění připravované iniciativy týkající se mikroplastů a dalších. Například revize směrnice o čištění městských odpadních vod podpoří modernizaci mnoha čistíren odpadních vod a zavede rozšířenou odpovědnost výrobců za krytí nákladů, což výrazně sníží zatížení povrchových a podzemních vod mikroskopickými znečišťujícími látkami.

Navrhovaná iniciativa přispěje ke snížení koncentrací akutně toxických a/nebo perzistentních chemických látek ve vodě. Zlepší také hodnotu vodních ekosystémů a služeb, které poskytují. Přínosy tak zahrnují snížení dopadů na lidské zdraví, přírodu, opylovače a zemědělství a také zabránění nákladům na úpravu vody. Zpřístupnění údajů z monitorování chemických látek, které budou snadno dostupné, přístupné a opakovaně použitelné, významně zlepší soudržnost posuzování bezpečnosti a bude důležitým krokem na cestě k přístupu „jedna látka, jedno posouzení“, k němuž se zavázala Zelená dohoda pro Evropu.

Cíle udržitelného rozvoje

Návrh má pozitivní vliv na dosažení cílů udržitelného rozvoje č. 6 (voda), 12 (spotřeba a výroba) a 14 (oceány). Pokud jde o cíl udržitelného rozvoje č. 6, očekává se nižší úroveň znečištění zdrojů pitné vody, lepší chemická kvalita povrchových a podzemních vod a podíl vodních útvarů s dobrou kvalitou prostředí by se měl časem zvýšit, protože členské státy přijmou a provedou opatření ke snížení koncentrací znečišťujících látek. V souvislosti s cílem udržitelného rozvoje č. 12 se očekává, že opatření přijatá jak na úrovni EU (například prostřednictvím iniciativy pro udržitelnou výrobu nebo připravovaného zákazu používání všech PFAS s výjimkou případů, kdy je jejich použití nezbytně nutné), tak na úrovni členských států povedou k používání jiných, méně toxických složek ve výrobcích. V neposlední řadě je u cíle udržitelného rozvoje č. 14 důležité zmínit přímý vliv na útvary brakických vod a mořské vodní útvary (jedna námořní míle od pobřeží), na které se vztahuje rámcová směrnice o vodě. Kromě toho bude sladká voda, která se prostřednictvím řek dostává do moří a oceánů, postupně obsahovat nižší koncentrace látek regulovaných prostřednictvím této iniciativy.

Kontrola souladu s cíli v oblasti klimatu a zásada „energetická účinnost v první řadě“

Návrh je v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v evropském právním rámci pro klima a s cíli Unie pro roky 2030 a 2050. Nejvýznamnější dopad na úsilí v oblasti zmírnění dopadů na klima má návrh prostřednictvím odstraňování látek v čistírnách odpadních vod, což jsou energeticky náročné procesy. V závislosti na opatřeních přijatých členskými státy ke snížení přítomnosti látek ve vodě nebo jejich postupnému odstranění by měl být dopad pozitivní (když se látky řeší u zdroje, tak nevyžadují odstraňování z odpadních vod), neutrální (v případě, že jsou látky nahrazeny náhražkami, které vyžadují stejné úsilí při odstraňování v čistírnách odpadních vod) nebo negativní, pokud se členské státy rozhodnou spoléhat převážně na čištění odpadních vod. Poslední scénář je však nepravděpodobný, protože zásahy u zdroje jsou obecně levnější a účinnější. Revize směrnice o čištění městských odpadních vod navíc požaduje klimatickou neutralitu plánů čištění odpadních vod do roku 2040, což vylučuje čisté negativní účinky tohoto návrhu vzhledem k intenzivnějšímu čištění.

V tomto návrhu je zohledněna zásada „energetická účinnost v první řadě“, předložená v přepracovaném znění směrnice o energetické účinnosti. Stejně jako v případě kontroly souladu s cíli v oblasti klimatu lze očekávat, že možnosti politiky budou z hlediska energetické účinnosti v kombinaci s revizí směrnice o čištění městských odpadních vod přinejmenším neutrální.

Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 24. června 2022 kladné stanovisko s výhradami 32 .

Základní práva

Návrh nemá žádné důsledky pro ochranu základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Přiložený finanční výkaz se týká balíčku pro nulové znečištění zahrnujícího tento návrh, návrh revize směrnice o čištění městských odpadních vod a směrnice o kvalitě ovzduší. Ukazuje rozpočtové důsledky a potřebné lidské a administrativní zdroje. Z hlediska potřebných lidských a administrativních zdrojů bude mít návrh rozpočtové důsledky pro Komisi, Evropskou agenturu pro životní prostředí (EEA) a Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA).

V důsledku zařazení většího počtu látek na seznam a snahy o harmonizaci norem kvality a prahových hodnot pro látky vzbuzující obavy na vnitrostátní úrovni se mírně zvýší pracovní zátěž Komise v oblasti provádění a prosazování.

Komise bude navíc předávat vědecké úkoly agentuře ECHA, která jí bude důsledně pomáhat při určování prioritních látek a směsí, stanovování norem kvality a prahových hodnot, určování vhodných analytických metod a posuzování příslušných údajů z monitorování. Vědecká podpora ze strany agentury ECHA si vyžádá jedenáct zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek.

Agentura EEA bude mít zvýšenou pracovní zátěž v důsledku intenzivnějšího a častějšího podávání zpráv vyžadovaných od členských států a mírného zvýšení počtu látek uvedených na seznamu, což si vedle zaměstnanců, kteří se již na této činnosti podílejí v míře odpovídající ekvivalentu tří a půl plného pracovního úvazku, vyžádá celkem čtyři další zaměstnance na plný pracovní úvazek.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Plány povodí předkládané každých šest let Komisi a dobrovolné elektronické podávání zpráv agentuře EEA v rámci společné prováděcí strategie budou i nadále hlavním zdrojem informací pro ověření účinného provádění návrhu, zejména dodržování nových nebo revidovaných norem jakosti povrchových a podzemních vod.

Zlepšené mechanismy u seznamu sledovaných látek, které členským státům ukládají povinnost sledovat látky, které nově vzbuzují obavy, umožní Komisi s pomocí agentury ECHA a členských států identifikovat potřebu dalších nebo přísnějších norem kvality. Pravidelnější hlášení i aktuálních údajů z monitorování a jejich analýza agenturou EEA umožní orgánům EU, členským státům a široké veřejnosti získat přesnější a aktuálnější obraz o stavu útvarů povrchových a podzemních vod v EU.

Díky součinnosti se zdokonaleným registrem E-PRTR, který má být nahrazen novou elektronickou databází online, tj. „portálem průmyslových emisí“, budou seznamy emisí, které se v současnosti vykazují pouze každých šest let, nahrazeny mnohem pravidelnějším a ucelenějším přehledem o celkových únicích znečišťujících látek v jednotlivých odvětvích. To členským státům umožní soustředit úsilí na provádění.

Přílohy směrnice o povrchových vodách i směrnice o podzemních vodách budou pravidelně přezkoumávány s ohledem na vědecký a technický pokrok. Pružnější postupy pro přijímání norem kvality pro látky vzbuzující obavy v kombinaci s ústředními úlohami svěřenými agentuře EEA při analýze údajů z pravidelnějšího monitorování a agentuře ECHA při průběžné vědecké podpoře umožní lépe vyhodnocovat přesnost stávajících norem a potřebu nových norem, aby bylo možné rychle řešit látky, které nově vzbuzují obavy. Zapojení obou agentur je v souladu s cílem v rámci Strategie pro chemické látky přejít na přístup „jedna látka, jedno posouzení“, což povede k účinnějšímu, účelnějšímu a soudržnějšímu posuzování bezpečnosti chemických látek ve všech příslušných právních předpisech EU a tím také k účelnějším a průřezovým prováděcím opatřením a návrhům nových norem.

Analýza pravidelnějšího monitorování a údajů o stavu bude účinně zapojena do širšího rámce pro monitorování a výhled nulového znečištění, který bude od roku 2022 zveřejňován každé dva roky. Pomůže to vyhodnotit dopady snížení znečištění vodních útvarů v důsledku širšího souboru harmonizovaných norem kvality zaváděných v celé EU.

Informativní dokumenty

Návrh vyžaduje informativní dokumenty, protože ty jsou klíčové pro posouzení shody a ověření, zda prováděcí texty odrážejí literu i ducha směrnice. Je to důležité a nezbytné, neboť návrh se týká změn tří směrnic, které mohou být provedeny v různých vnitrostátních právních předpisech. Vzhledem k tomu, že cílem návrhu je především změnit stávající normy kvality nebo zavést nové, mohou informativní dokumenty také usnadnit pečlivé ověření.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

(1)Změny směrnice 2000/60/ES

S ohledem na navrhované zrušení článků 16 a 17 (viz níže) se mění článek 1, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 3 písm. k), čl. 4 odst. 1 a přílohy V (body 1.4.3, 2.3.2 a 2.4.5) a VII (bod 7.7).

Článek 2 o definicích se mění tak, že se aktualizují definice „dobrého chemického stavu povrchových vod“, „prioritních látek“ a „norem environmentální kvality“ a zavádějí se definice „prioritních nebezpečných látek“ a „znečišťujících látek specifických pro povodí“. Tyto změny jsou nezbytné pro: 1) zohlednění navrhovaného nahrazení stávajícího postupu spolurozhodování při přijímání norem environmentální kvality akty v přenesené pravomoci; 2) rozšíření rozsahu pojmu „chemický stav“ tak, aby zahrnoval také „znečišťující látky specifické pro povodí“, které byly dosud součástí definice „ekologického stavu“ podle přílohy V; 3) zohlednění možných budoucích mezních hodnot na základě účinku jako součást definice „norem environmentální kvality“.

Článek 3 o koordinaci správních opatření v rámci oblastí povodí se mění tak, aby v případě výjimečných okolností přírodního původu nebo vyšší moci, zejména extrémních povodní, období déletrvajícího sucha nebo významných případů znečištění, zavedl povinnost příslušných orgánů u všech případně postižených vodních útvarů, včetně členských států ležících po proudu vodního toku, vzájemně se varovat a spolupracovat s cílem minimalizovat škody a řešit následky.

Vedle výše uvedené úpravy zohledňující zrušení článku 16 se mění článek 4 o cílech tak, aby v písm. a) bodu iv) obsahoval výslovnou povinnost členských států postupně snižovat znečištění také znečišťujícími látkami specifickými pro povodí, nejen prioritními látkami.

Ustanovení čl. 8 odst. 3 o metodách analýzy a monitorování stavu vod se mění tak, aby byl postup projednávání ve výborech uveden do souladu s Lisabonskou smlouvou, a to nahrazením dřívějšího „regulativního postupu s kontrolou“ „přezkumným postupem“ stanoveným v článku 21. Kromě toho se ve stejném odstavci zavádí nové zmocnění, které umožní přijímat prováděcí akty, jež stanoví další podrobnosti, pokud jde o nové povinnosti zpřístupnit agentuře EEA údaje z monitorování, jakož i pravidelněji zpřístupňovat údaje o stavu v souladu s novými odstavci 4 a 5. Tyto změny jsou plně v souladu se stávajícími povinnostmi podle směrnice 2007/2/ES (INSPIRE), která členským státům ukládá povinnost zveřejnit soubory prostorových dat, včetně údajů o rozmístění a provozu zařízení pro sledování životního prostředí, souvisejících měřeních emisí a stavu složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda). V zájmu snížení administrativní zátěže by se mělo dále zefektivnit i šíření údajů v souladu s Digitální strategií EU, směrnicí (EU) 2019/1024 o otevřených datech a přístupem „jedna látka, jedno posouzení“ v rámci Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek.

Článek 10 o sdruženém přístupu k bodovým a difúzním zdrojům se mění tak, aby byly aktualizovány odkazy na různé směrnice týkající se bodových a difúzních zdrojů znečišťování (v návaznosti na jejich zrušení a nahrazení).

Článek 12 o problémech, které nelze řešit na úrovni členského státu, se mění tak, aby se posílil a formalizoval postup spolupráce mezi členskými státy.

Ustanovení čl. 15 odst. 3 o podávání dílčích zpráv o pokroku v programech opatření každé tři roky se zrušuje, neboť výsledná administrativní zátěž je považována za nepřiměřenou ve srovnání s přínosem v podobě lepší kontroly a řízení provádění.

Články 16 a 17 o postupu, podle kterého měla Komise vypracovat legislativní návrhy na zařazení a určení NEK pro útvary povrchových a podzemních vod, se zrušují, neboť jsou již zastaralé.

Ustanovení čl. 18 odst. 2 písm. e) se mění s ohledem na navrhované zrušení článku 16 a čl. 18 odst. 4 se mění s ohledem na navrhované zrušení čl. 15 odst. 3.

Článek 20 o technických přizpůsobeních se mění tak, aby byl: 1) stávající regulativní postup s kontrolou pro přizpůsobení příloh I a III nahrazen postupem pro akty v přenesené pravomoci; 2) stávající regulativní postup pro vydávání pokynů pro provádění příloh II a V a pro stanovení formátů pro předávání a zpracování údajů nahrazen přezkumným postupem.

Nový článek 20a zavádí ustanovení týkající se postupu přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s Lisabonskou smlouvou.

Cílem změny článku 21 o postupu projednávání ve výboru je nahradit odkaz na dřívější „rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech“ v současnosti platným „nařízením o postupu projednávání ve výborech“.

Článek 22 o zrušujících a přechodných ustanoveních se mění tak, aby aktualizoval odkazy s ohledem na navrhované změny příslušných příloh směrnic 2000/60/ES a 2008/105/ES.

Vedle výše uvedených úprav zohledňujících zrušení článku 16 se příloha V mění tak, aby: 1) z definic ekologického stavu byly vyňaty znečišťující látky specifické pro povodí a zahrnuty do definice chemického stavu s cílem zajistit, aby se monitorování prioritních látek i znečišťujících látek specifických pro povodí provádělo nejen tam, kde jsou tyto látky vypouštěny do vody, ale také tam, kde se ukládají prostřednictvím ovzduší; 2) Komisi byla udělena pravomoc přijímat výsledky mezikalibračního porovnání prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci; 3) bylo členským státům umožněno využívat nové monitorovací techniky, včetně pozorování a dálkového průzkumu Země.

Příloha VIII o směrném seznamu hlavních znečišťujících látek se mění tak, aby zahrnovala mikroplasty a geny antimikrobiální rezistence.

Příloha X se zrušuje, neboť seznam v ní obsažený se nahrazuje seznamem v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES.

(2)Změny směrnice 2006/118/ES o podzemních vodách

Název se mění tak, aby bylo jasné, že tato směrnice se týká pouze znečištění, nikoli kvantitativního stavu podzemních vod.

Článek 1 týkající se účelu směrnice se mění tak, že se z něj vypouští odkaz na článek 17 rámcové směrnice o vodě, neboť ten byl základem pro přijetí samotné směrnice o vodě, a je tudíž zastaralý.

Článek 2 o definicích se mění tak, aby vedle prahových hodnot stanovených na úrovni členských států obsahoval i definici prahových hodnot stanovených na úrovni EU.

Článek 3 o kritériích pro hodnocení chemického stavu podzemních vod se mění tak, aby zohledňoval novou definici „prahových hodnot stanovených na úrovni EU“.

Článek 4 o postupu hodnocení chemického stavu podzemních vod se mění ze stejného důvodu jako článek 3.

Vkládá se nový článek 6a, který stanoví, že „mechanismus seznamu sledovaných látek“ pro útvary podzemních vod je povinný v souladu s ustanovením článku 8b směrnice o normách environmentální kvality. Tento mechanismus zavádí tříletý proces, v jehož rámci Komise s přispěním agentury ECHA a v úzké konzultaci s členskými státy stanoví priority pro monitorování látek v podzemních vodách. Výsledné informace budou použity při šestileté revizi norem kvality pro zařazení do přílohy I. Ustanovení rovněž zahrnuje povinnost agentury ECHA zveřejňovat vědecké zprávy vypracované v souvislosti se seznamem sledovaných látek.

Článek 8 o technických přizpůsobeních se mění tak, aby: 1) postup pro prováděcí akty byl nahrazen postupem pro akty v přenesené pravomoci pro přizpůsobení částí A a C přílohy II a příloh III a IV vědeckému a technickému pokroku; 2) Komisi byla udělena přenesená pravomoc zařadit do přílohy I nové látky znečišťující podzemní vody a stanovit pro ně nové normy kvality pro celou EU, jakož i zařadit do části B přílohy II znečišťující látky, u nichž musí členské státy zvážit stanovení vnitrostátních prahových hodnot; 3) Komisi byla svěřena přenesená pravomoc stanovit v případě potřeby prahové hodnoty na úrovni EU, a to i pro znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek, které nejsou látkami vzbuzujícími obavy v celé EU, s cílem zvýšit úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a dosáhnout harmonizovanějšího provádění; 4) byla vyjasněna ústřední úloha agentury ECHA v tomto rámci a povinnost agentury ECHA zveřejňovat vědecké zprávy týkající se případných změn.

Vkládá se nový článek 8a, který zavádí ustanovení týkající se postupu přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s Lisabonskou smlouvou.

Článek 9 o postupu projednávání ve výboru se mění tak, že se dřívější „rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech“ nahrazuje novějším „nařízením o postupu projednávání ve výborech“.

Článek 10 o přezkumu příloh I a II prostřednictvím postupu spolurozhodování se zrušuje, aby se zohlednil nový postup pro akty v přenesené pravomoci stanovený v článcích 8 a 8a.

Příloha I o normách jakosti pro látky znečišťující podzemní vody platných v celé EU se mění tak, že se do ní vkládají nové látky znečišťující podzemní vody a související normy jakosti pro některé per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS), léčivé přípravky a nerelevantní metabolity pesticidů (nrM).

Příloha II o vnitrostátních prahových hodnotách pro látky znečišťující podzemní vody se mění tak, že se: 1) do seznamu syntetických látek, u nichž členské státy zváží stanovení vnitrostátních prahových hodnot, doplňuje farmaceutická látka primidon; 2) upřesňuje, že její části B a C se týkají pouze mechanismu stanovení prahových hodnot na vnitrostátní úrovni; 3) zajišťuje, aby členské státy informovaly agenturu ECHA, aby mohla tyto informace zveřejnit, a 4) doplňuje nová část D, která zahrnuje harmonizované prahové hodnoty pro skupinu látek „součet trichlorethylenu a tetrachlorethylenu“.

Příloha III o hodnocení chemického stavu podzemních vod a příloha IV o identifikaci a změně významného a trvalého vzestupného trendu se mění tak, aby zohledňovaly novou koncepci „prahových hodnot stanovených na úrovni EU“.

(3)Změny směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality

Název se mění tak, aby bylo jasné, že se směrnice týká znečištění povrchových vod.

Článek 3 o normách environmentální kvality se mění tak, aby se upřesnily lhůty pro použití nových a revidovaných norem environmentální kvality. Zjednodušují se také povinnosti týkající se monitorování bioty v odstavci 2 a hodnocení dlouhodobých trendů v odstavci 6, a to vyjasněním jejich rozsahu v příloze. Jeho odstavec 7 se zrušuje, aby se zohlednilo navrhované nahrazení postupu spolurozhodování postupem pro akty v přenesené pravomoci při změně seznamu prioritních látek.

Článek 5 o seznamech emisí se mění, aby se zjednodušila povinnost podávat zprávy, a tam, kde je to možné, sladila s povinností podle právních předpisů EU týkajících se emisí z velkých průmyslových zařízení (jež se v současné době revidují), a aby se umožnilo zjednodušené podávání zpráv na portál průmyslových emisí, přičemž podrobnosti budou stanoveny prostřednictvím budoucího prováděcího aktu. Vykazování v rámci plánů povodí se tedy bude nadále vztahovat pouze na rozptýlené emise.

Článek 7a o koordinaci různých právních předpisů EU v oblasti chemických látek se mění tak, aby obsahoval odkaz na právní předpisy EU v oblasti léčivých přípravků a zohlednil navrhované nahrazení postupu spolurozhodování postupem pro akty v přenesené pravomoci při aktualizaci nebo stanovení nových norem environmentální kvality.

Článek 8 se mění tak, aby: 1) byla Evropské komisi udělena přenesená pravomoc revidovat každých šest let přílohu I s cílem zvážit zařazení nových prioritních látek a souvisejících NEK na základě podkladů od agentury ECHA; 2) byla Komisi svěřena přenesená pravomoc pravidelně revidovat seznam kategorií znečišťujících látek specifických pro povodí, které jsou nyní zařazeny v části B nové přílohy II (tato příloha II nahrazuje pro tento účel bod 1.2.6 a přílohu VIII rámcové směrnice o vodě, která bude odpovídajícím způsobem upravena tak, aby byly znečišťující látky specifické pro povodí vyňaty z definice ekologického stavu a staly se součástí režimu platného pro chemický stav); 3) byla Komisi svěřena přenesená pravomoc přijímat v případě potřeby celounijní normy environmentální kvality pro znečišťující látky specifické pro povodí a zařadit je do části C přílohy II (návrh uvádí v této části C čtyři prioritní látky, které byly dříve zařazeny do přílohy I, ale byly „vyřazeny ze seznamu“, protože již nejsou považovány za látky, které by mohly vzbuzovat obavy v celé EU); 4) byla upřesněna ústřední úloha, kterou má hrát agentura ECHA při vypracovávání norem environmentální kvality v úzké spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami, a její povinnost zveřejňovat vědecké zprávy týkající se změn příloh.

Článek 8a se mění tak, aby: 1) se zjednodušil způsob, jakým mohou členské státy prezentovat chemický stav všudypřítomných látek PBT odděleně od celkového chemického stavu; 2) členské státy mohly provádět méně intenzivní monitorování některých látek; 3) členské státy musely provádět monitorování na základě účinku za účelem posouzení přítomnosti estrogenních hormonů ve vodních útvarech s ohledem na možné budoucí stanovení mezních hodnot na základě účinku.

Článek 8b se mění tak, aby: 1) se zlepšil cyklus monitorování a přezkumu mechanismu seznamu sledovaných látek, a to stanovením tříletého cyklu namísto současného dvouletého. Poskytne to více času na zpracování údajů před revizí seznamu, společně s navrhovaným prodloužením cyklu monitorování z 12 na 24 měsíců, aby bylo možné lépe zohlednit různé četnosti u znečišťujících látek se sezónními emisními vzorci (např. pesticidy/biocidy); 2) se umožnilo zařazení mikroplastů a vybraných genů antimikrobiální rezistence do příštího seznamu sledovaných látek, s výhradou určení vhodných metod monitorování a analýzy za přispění agentury ECHA.

Nový článek 8d obsahuje povinnost členských států stanovit NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí uvedené v části A nové přílohy II. Nahrazuje to povinnost, která je v současnosti formulována v bodě 1.2.6 přílohy V rámcové směrnice o vodě, v souladu s návrhem zajistit, aby se znečišťující látky specifické pro povodí staly součástí hodnocení chemického, a nikoli ekologického stavu útvarů povrchových vod. Cílem tohoto ustanovení je rovněž zajistit, aby v případě, že byly pro určité znečišťující látky specifické pro povodí stanoveny NEK pro celou EU, měly tyto NEK přednost před NEK stanovenými na vnitrostátní úrovni. V neposlední řadě změna ukládá členským státům povinnost informovat agenturu ECHA, aby mohla zveřejnit veškeré záměry týkající se zařazení znečišťujících látek na seznam a/nebo stanovení NEK, aby se tak zvýšila transparentnost a součinnost.

Článek 10, který upřesňuje, že příloha X rámcové směrnice o vodě má být nahrazena zněním uvedeným v příloze II směrnice 2008/105/ES, se zrušuje, protože příloha II směrnice 2008/105/ES neexistovala a protože příloha X se zrušuje v návaznosti na začlenění postupu pro akty v přenesené pravomoci při úpravě seznamu prioritních látek a stanovení odpovídajících NEK do směrnice 2008/105/ES.

Název přílohy I se upravuje tak, aby byl vypuštěn pojem „další znečišťující látky“, který je již zastaralý, neboť se vztahoval na látky, na něž se před přijetím směrnice o normách environmentální kvality vztahovaly jiné právní předpisy; již není třeba rozlišovat mezi prioritními látkami a těmito „dalšími znečišťujícími látkami“. Část A, která uvádí látky a jejich NEK, se nahrazuje novou přílohou, která na seznamu prioritních látek nyní uvádí dalších 23 látek: léčivé přípravky, průmyslové látky, pesticidy a kovy. V příloze jsou rovněž uvedeny látky, které jsou nebezpečné, látky, které jsou všudypřítomné PBT, a také látky, které vyžadují posouzení dlouhodobých trendů.

Doplňuje se nová příloha II, která v části A stanoví orientační seznam znečišťujících látek specifických pro povodí, u nichž musí členské státy zvážit stanovení NEK a uplatňovat je, pokud vyvolávají obavy. Část B obsahuje obecné zásady a odkazuje na pokyny jak postupovat, zatímco část C obsahuje registr harmonizovaných NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí. Tato část C bude upravena prostřednictvím budoucích aktů v přenesené pravomoci, kterými Komise stanoví harmonizované NEK pro některé další znečišťující látky specifické pro povodí, pokud se to ukáže jako nezbytné pro zajištění dostatečné a harmonizované ochrany životního prostředí, a to i pro znečišťující látky, které nejsou nebo zatím nejsou látkami vzbuzujícími obavy v celé EU.

2022/0344 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 33 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 34 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Znečišťování povrchových a podzemních vod chemickými látkami představuje ohrožení vodního prostředí účinky, jako jsou například akutní a chronická toxicita u vodních organismů, akumulace znečišťujících látek v ekosystému a úbytek stanovišť a biologické rozmanitosti, jakož i ohrožení lidského zdraví. Stanovení norem environmentální kvality pomáhá realizovat ambici nulového znečištění životního prostředí bez toxických látek.

(2)Podle čl. 191 odst. 2 druhé věty Smlouvy o fungování Evropské unie má být politika Unie v oblasti životního prostředí založena na zásadách obezřetnosti a prevence a na zásadách, že škody na životním prostředí mají být přednostně napravovány přímo u zdroje a že za vzniklé škody má platit znečišťovatel.

(3)Zelená dohoda pro Evropu 35 je strategií Unie, která má do roku 2050 zajistit klimaticky neutrální, čisté a oběhové hospodářství, optimalizovat hospodaření se zdroji a zároveň minimalizovat znečištění. Aspekty znečištění v rámci Zelené dohody pro Evropu se konkrétně zabývají Strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek 36 a Akční plán nulového znečištění 37 . K dalším obzvláště důležitým a doplňujícím politikám patří Strategie EU pro plasty z roku 2018 38 , Farmaceutická strategie pro Evropu z roku 2021 39 , Strategie v oblasti biologické rozmanitosti 40 , Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ 41 , Strategie EU pro půdu do roku 2030 42 , Digitální strategie EU 43 a Evropská strategie pro data 44 .

(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 45 stanoví rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových, brakických, pobřežních a podzemních vod. Tento rámec zahrnuje určení prioritních látek mezi těmi, které na úrovni Unie představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES 46 stanoví celounijní normy environmentální kvality (NEK) pro 45 prioritních látek uvedených v příloze X směrnice 2000/60/ES a osm dalších znečišťujících látek, které byly na úrovni Unie regulovány již před zavedením přílohy X rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES 47 . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES 48 stanoví celounijní normy jakosti podzemní vody pro dusičnany a účinné látky v pesticidech a kritéria pro stanovení vnitrostátních prahových hodnot pro ostatní látky znečišťující podzemní vody. Stanoví rovněž minimální seznam dvanácti znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž jsou členské státy povinny zvážit stanovení těchto vnitrostátních prahových hodnot. Normy jakosti podzemní vody jsou uvedeny v příloze I směrnice 2006/118/ES.

(5)Zařazení látek do přílohy X směrnice 2000/60/ES nebo do přílohy I či II směrnice 2006/118/ES se zvažuje na základě posouzení rizika, které tyto látky představují pro člověka a vodní prostředí. Klíčovými složkami tohoto posouzení jsou znalosti o koncentracích látek v životním prostředí, včetně informací získaných z monitorování látek na seznamu sledovaných látek, a o (eko)toxikologii látek, jakož i o jejich perzistenci, bioakumulaci, karcinogenitě, mutagenitě, reprodukční toxicitě a potenciálu narušovat činnost endokrinního systému.

(6)Komise provedla přezkum seznamu prioritních látek v příloze X směrnice 2000/60/ES v souladu s čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice a s článkem 8 směrnice 2008/105/ES a přezkum seznamů látek v přílohách I a II směrnice 2006/118/ES v souladu s článkem 10 uvedené směrnice a s ohledem na nové vědecké poznatky dospěla k závěru, že je vhodné tyto seznamy změnit doplněním nových látek, stanovením norem environmentální kvality nebo norem jakosti podzemní vody pro tyto nově doplněné látky, revizí norem environmentální kvality pro některé stávající látky v souladu s vědeckým pokrokem a stanovením norem environmentální kvality pro biotu pro některé stávající a nově doplněné látky. Rovněž určila, které další látky se pravděpodobně kumulují v sedimentu nebo biotě, a objasnila, že by mělo být prováděno sledování trendů těchto látek v sedimentu nebo biotě. Přezkumy seznamů látek byly podpořeny rozsáhlými konzultacemi s odborníky z útvarů Komise, členských států, skupin zúčastněných stran a Vědeckého výboru pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika.

(7)K účinnému řešení většiny znečišťujících látek v celém jejich životním cyklu je zapotřebí kombinace omezujících opatření u zdroje a na konci procesu, včetně případného návrhu, povolení nebo schválení chemických látek, omezování emisí během výroby a používání nebo jiných procesů a nakládání s odpady. Stanovení nových nebo přísnějších norem kvality ve vodních útvarech proto doplňuje další právní předpisy Unie, které řeší nebo by mohly řešit problém znečištění v jedné nebo více z těchto fází, a je s nimi v souladu, a to včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 49 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 50 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 51 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 52 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES 53 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES 54 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 55 a směrnice Rady 91/271/EHS 56 .

(8)Nové vědecké poznatky poukazují na významné riziko, které kromě již regulovaných látek představuje několik dalších znečišťujících látek vyskytujících se ve vodních útvarech. V podzemních vodách byl díky dobrovolnému monitorování zjištěn především problém s per- a polyfluoroalkylovými látkami (PFAS) a léčivými přípravky. Látky PFAS byly zjištěny na více než 70 % měřicích míst podzemních vod v Unii a stávající vnitrostátní prahové hodnoty jsou na značném počtu míst zjevně překročeny, hojně se vyskytují také farmaceutické látky. V povrchových vodách je na seznam prioritních látek již zařazena kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty, ale nyní se uznává, že riziko představují i další látky PFAS. Monitorování látek ze seznamu sledovaných látek podle článku 8b směrnice 2008/105/ES potvrdilo riziko v povrchových vodách, které představuje řada farmaceutických látek, jež by proto měly být zařazeny na seznam prioritních látek.

(9)Směrnice 2000/60/ES požaduje, aby členské státy určily vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě, uvedené útvary monitorovaly a přijaly nezbytná opatření s cílem zabránit zhoršování jejich kvality a snížit stupeň úpravy potřebný pro výrobu vody vhodné k lidské spotřebě. V této souvislosti byly za potenciální riziko pro lidské zdraví označeny mikroplasty, ale k potvrzení potřeby stanovit normu environmentální kvality pro mikroplasty v povrchových a podzemních vodách je zapotřebí více údajů z monitorování. Mikroplasty by proto měly být zařazeny na seznamy sledovaných látek pro povrchové a podzemní vody a měly by být monitorovány, jakmile Komise určí vhodné metody monitorování. V této souvislosti by měly být zohledněny metodiky pro monitorování a posuzování rizik mikroplastů v pitné vodě vypracované podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 57 .

(10)Byly vyjádřeny obavy z rizika vzniku antimikrobiální rezistence v důsledku přítomnosti mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobikům a genů antimikrobiální rezistence ve vodním prostředí, ale v této oblasti proběhlo jen omezené monitorování. Příslušné geny antimikrobiální rezistence by měly být rovněž zahrnuty do seznamů sledovaných látek v povrchových a podzemních vodách, a jakmile budou vyvinuty vhodné monitorovací metody, měly by být monitorovány. To je v souladu s Evropským akčním plánem „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci, který Komise přijala v červnu 2017, a s Farmaceutickou strategií pro Evropu, která se tímto problémem rovněž zabývá.

(11)Vzhledem k rostoucí informovanosti o významu směsí, a tedy i významu monitorování na základě účinku pro určení chemického stavu, a vzhledem k tomu, že pro estrogenní látky již existují dostatečně spolehlivé metody monitorování na základě účinku, by měly členské státy tyto metody používat k posouzení kumulativních účinků estrogenních látek v povrchových vodách po dobu nejméně dvou let. Umožní to porovnat výsledky na základě účinku s výsledky získanými pomocí konvenčních metod monitorování tří estrogenních látek uvedených v příloze I směrnice 2008/105/ES. Toto srovnání bude použito k posouzení, zda lze metody monitorování na základě účinku použít jako spolehlivé screeningové metody. Použití takových screeningových metod by mělo tu výhodu, že by umožnilo zahrnout účinky všech estrogenních látek s podobnými účinky, a nikoli pouze látek uvedených v příloze I směrnice 2008/105/ES. Definice norem environmentální kvality ve směrnici 2000/60/ES by měla být upravena tak, aby bylo zajištěno, že se v budoucnu bude moci vztahovat i na mezní hodnoty, které by mohly být stanoveny pro hodnocení výsledků monitorování na základě účinku.

(12)Hodnocení právních předpisů Unie v oblasti vody 58 (dále jen „hodnocení“) dospělo k závěru, že proces identifikace a zařazení znečišťujících látek ovlivňujících povrchové a podzemní vody na seznam a stanovování nebo revize norem jejich jakosti s ohledem na nové vědecké poznatky by mohl být urychlen. Pokud by tyto úkoly prováděla Komise, a nebyly prováděny v rámci řádného legislativního postupu, jak je v současnosti stanoveno v článcích 16 a 17 směrnice 2000/60/ES a v článku 10 směrnice 2006/118/ES, mohlo by se zlepšit fungování mechanismů seznamu sledovaných látek u povrchových a podzemních vod, zejména pokud jde o načasování a posloupnost zařazování na seznam, monitorování a hodnocení výsledků, mohly by se posílit vazby mezi mechanismem seznamu sledovaných látek a přezkumy seznamů znečišťujících látek a změny seznamů znečišťujících látek by mohly rychleji zohlednit vědecký pokrok. Proto, a také vzhledem k potřebě urychleně měnit seznamy znečišťujících látek a jejich NEK s ohledem na nové vědecké a technické poznatky, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU za účelem změny přílohy I směrnice 2008/105/ES, pokud jde o seznam prioritních látek a příslušných NEK stanovených v části A uvedené přílohy, a za účelem změny přílohy I směrnice 2006/118/ES, pokud jde o seznam látek znečišťujících podzemní vody a normy jakosti stanovené v uvedené příloze. V této souvislosti by Komise měla zohlednit výsledky monitorování látek uvedených v seznamech sledovaných látek pro povrchové a podzemní vody. Proto by měly být zrušeny články 16 a 17 směrnice 2000/60/ES a příloha X uvedené směrnice, jakož i článek 10 směrnice 2006/118/ES.

(13)Hodnocení rovněž dospělo k závěru, že mezi členskými státy existují příliš velké rozdíly, pokud jde o normy jakosti a prahové hodnoty stanovené na vnitrostátní úrovni pro znečišťující látky specifické pro povodí a látky znečišťující podzemní vody. Doposud se na znečišťující látky specifické pro povodí, které nebyly identifikovány jako prioritní látky podle směrnice 2000/60/ES, vztahovaly vnitrostátní normy environmentální kvality a byly započítávány jako fyzikálně-chemické kvalitativní složky podporující hodnocení ekologického stavu povrchových vod. U podzemních vod bylo rovněž možné, aby si členské státy stanovily vlastní prahové hodnoty, a to i pro uměle vyráběné syntetické látky. Tato flexibilita vedla z hlediska srovnatelnosti stavu vodních útvarů mezi členskými státy a z hlediska ochrany životního prostředí k výsledkům, které nejsou zcela optimální. Proto je nezbytné stanovit postup, který umožní dohodu na úrovni Unie o NEK a prahových hodnotách, které se mají pro tyto látky používat, pokud jsou identifikovány jako látky vzbuzující obavy na vnitrostátní úrovni, a zřídit registry platných NEK a prahových hodnot.

(14)Začlenění znečišťujících látek specifických pro povodí do definice chemického stavu povrchových vod navíc zajišťuje koordinovanější, soudržnější a transparentnější přístup, pokud jde o monitorování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod a související informování veřejnosti. Usnadňuje také cílenější přístup k určování a provádění opatření k řešení všech problémů spojených s chemickým stavem komplexněji, účinněji a efektivněji. Proto by měly být definice „ekologického stavu“ a „chemického stavu“ upraveny a rozsah „chemického stavu“ by měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i znečišťující látky specifické pro povodí, které byly dosud součástí definice „ekologického stavu“ v příloze V směrnice 2000/60/ES. V důsledku toho by měly být do směrnice 2008/105/ES zahrnuty pojem NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí a související postupy.

(15)V zájmu zajištění harmonizovaného přístupu a rovných podmínek v Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU za účelem změny části B přílohy II směrnice 2006/118/ES úpravou seznamu znečišťujících látek, u nichž musí členské státy zvážit stanovení vnitrostátních prahových hodnot.

(16)Vzhledem k potřebě rychle se přizpůsobit vědeckým a technickým poznatkům a zajistit harmonizovaný přístup a rovné podmínky v Unii, pokud jde o znečišťující látky specifické pro povodí, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU za účelem úpravy přílohy II směrnice 2008/105/ES, pokud jde o seznam kategorií znečišťujících látek uvedených v části A uvedené přílohy, a za účelem úpravy části C přílohy II, pokud jde o harmonizované NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí nebo jejich skupiny. Tyto harmonizované NEK by měly členské státy používat při hodnocení stavu svých útvarů povrchových vod, pokud bylo zjištěno riziko způsobené těmito znečišťujícími látkami.

(17)Při přezkumu seznamu prioritních látek v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES bylo zjištěno, že několik prioritních látek již nevzbuzuje obavy na úrovni celé Unie, a proto by již neměly být zařazeny do části A přílohy I uvedené směrnice. Tyto látky by proto měly být považovány za znečišťující látky specifické pro povodí a měly by být zařazeny do části C přílohy II směrnice 2008/105/ES spolu s odpovídajícími NEK. Vzhledem k tomu, že tyto znečišťující látky již nejsou považovány za látky, které vzbuzují obavy na úrovni celé Unie, je třeba použít NEK pouze v případech, kdy by tyto znečišťující látky mohly stále vzbuzovat obavy na vnitrostátní nebo regionální či místní úrovni.

(18)Aby byly zajištěny rovné podmínky a umožněna srovnatelnost stavu vodních útvarů mezi členskými státy, je třeba harmonizovat vnitrostátní prahové hodnoty pro některé látky znečišťující podzemní vody. Proto by měl být zaveden registr harmonizovaných prahových hodnot pro látky znečišťující podzemní vody, které vzbuzují obavy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, jako nová část D přílohy II směrnice 2006/118/ES. Harmonizované prahové hodnoty stanovené v tomto registru je třeba uplatňovat pouze v těch členských státech, kde znečišťující látky, na něž se tyto prahové hodnoty vztahují, ovlivňují stav podzemních vod. Pro součet dvou syntetických znečišťujících látek trichlorethylenu a tetrachlorethylenu je třeba harmonizovat vnitrostátní prahové hodnoty, protože ne všechny členské státy, v nichž jsou tyto znečišťující látky relevantní, uplatňují prahovou hodnotu pro součet těchto znečišťujících látek a ne všechny stanovené vnitrostátní prahové hodnoty jsou stejné. Harmonizovaná prahová hodnota by měla být v souladu s hodnotou ukazatelů stanovenou pro součet těchto znečišťujících látek v pitné vodě podle směrnice (EU) 2020/2184.

(19)V zájmu zajištění harmonizovaného přístupu a rovných podmínek v Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU za účelem změny části D přílohy II směrnice 2006/118/ES s cílem přizpůsobit registr harmonizovaných prahových hodnot, pokud jde o zahrnuté znečišťující látky a harmonizované prahové hodnoty, technickému a vědeckému pokroku.

(20)Všechna ustanovení směrnice 2006/118/ES týkající se hodnocení chemického stavu podzemních vod by měla být přizpůsobena zavedení třetí kategorie harmonizovaných prahových hodnot v části D přílohy II uvedené směrnice, a to vedle norem jakosti stanovených v příloze I uvedené směrnice a vnitrostátních prahových hodnot stanovených v souladu s metodikou uvedenou v části A přílohy II uvedené směrnice.

(21)V zájmu zajištění účinného a soudržného rozhodování a větší součinnosti s prací prováděnou v rámci jiných právních předpisů Unie o chemických látkách by Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) měla mít stálou a jasně vymezenou úlohu při určování priority látek, které mají být zařazeny na seznamy sledovaných látek a na seznamy látek v přílohách I a II směrnice 2008/105/ES a v přílohách I a II směrnice 2006/118/ES, a při odvozování příslušných vědecky podložených norem kvality. Plnění některých úkolů svěřených agentuře ECHA by měly poskytováním stanovisek usnadnit Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) agentury ECHA. Agentura ECHA by také měla zajistit lepší koordinaci mezi různými právními předpisy v oblasti životního prostředí prostřednictvím větší transparentnosti, pokud jde o znečišťující látky na seznamu sledovaných látek nebo o vypracování celounijních či vnitrostátních norem environmentální kvality nebo prahových hodnot, a to tím, že bude zveřejňovat příslušné vědecké zprávy.

(22)Závěrem hodnocení je, že k lepšímu provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti vody je nutné častější a efektivnější elektronické podávání zpráv. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) by vzhledem ke své úloze pravidelněji monitorovat stav znečištění, jak je popsáno v Akčním plánu nulového znečištění, měla toto častější a zjednodušené podávání zpráv členskými státy usnadnit. Je důležité, aby environmentální informace o stavu povrchových a podzemních vod v Unii byly včas zpřístupněny veřejnosti a Komisi. Členské státy by proto měly být povinny zpřístupnit Komisi a agentuře EEA údaje z monitorování shromážděné podle směrnice 2000/60/ES, přičemž by měly využívat automatizované mechanismy podávání zpráv a poskytování údajů pomocí rozhraní pro programování aplikací nebo rovnocenných mechanismů. Očekává se, že administrativní zátěž bude omezená, neboť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES 59 , jakož i podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 60 jsou členské státy již povinny zveřejňovat témata prostorových dat. Tato témata prostorových dat zahrnují rozmístění a provoz zařízení pro sledování životního prostředí, související měření emisí a stav složek životního prostředí.

(23)Lepší integrace datových toků vykazovaných agentuře EEA podle právních předpisů Unie v oblasti vody, a zejména seznamů emisí požadovaných směrnicí 2008/105/ES, s datovými toky vykazovanými na portálu průmyslových emisí podle směrnice 2010/75/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 61 , zjednoduší a zefektivní vykazování seznamů podle článku 5 směrnice 2008/105/ES. Zároveň se tím sníží administrativní zátěž a špičková pracovní zátěž při přípravě plánů povodí. V kombinaci se zrušením podávání dílčích zpráv o pokroku programů opatření, což se neosvědčilo, umožní toto zjednodušené podávání zpráv členským státům věnovat více úsilí podávání zpráv o emisích, na které se nevztahují právní předpisy o průmyslových emisích, ale které spadají pod podávání zpráv o emisích podle článku 5 směrnice 2008/105/ES.

(24)Lisabonskou smlouvou bylo zavedeno rozlišení mezi pravomocemi přenesenými na Komisi, aby mohla přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé jiné než podstatné prvky legislativního aktu (akty v přenesené pravomoci) a pravomocemi svěřenými Komisi, aby mohla přijímat akty, jež zaručí jednotné podmínky pro provedení právně závazných aktů Unie (prováděcí akty). Směrnice 2000/60/ES a 2006/118/ES by měly být uvedeny do souladu s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou.

(25)Zmocnění uvedená v čl. 20 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2000/60/ES a v bodě 1.4.1 písm. ix) přílohy V uvedené směrnice, která stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňují kritéria čl. 290 odst. 1 SFEU, neboť se týkají úprav příloh uvedené směrnice a přijetí pravidel, která ji doplňují. Měla by proto být změněna na zmocnění Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci.

(26)Zmocnění v článku 8 směrnice 2006/118/ES, které stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňuje kritéria čl. 290 odst. 1 SFEU, neboť se týká úprav příloh uvedené směrnice. Mělo by být proto změněno na zmocnění Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci.

(27)Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě aktů v přenesené pravomoci vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci z členských států a jejich odborníci mají systematický přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(28)Zmocnění podle čl. 8 odst. 3 směrnice 2000/60/ES, které stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňuje kritéria čl. 290 odst. 2 SFEU, neboť se týká přijetí technických specifikací a standardizovaných metod pro analýzu a monitorování stavu vod, a má tedy za cíl zajistit jednotné podmínky pro harmonizované provádění uvedené směrnice. Mělo by být proto změněno na zmocnění Komise k přijímání prováděcích aktů. Za účelem zajištění srovnatelnosti údajů by mělo být zmocnění rozšířeno tak, aby zahrnovalo rovněž stanovení formátů pro podávání zpráv o monitorování a stavu vod v souladu s čl. 8 odst. 4. Pravomoci svěřené Komisi by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 62 .

(29)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění směrnice 2000/60/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí technických formátů pro podávání zpráv o monitorování a údajů o stavu vod v souladu s čl. 8 odst. 3 směrnice 2000/60/ES. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(30)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění směrnice 2008/105/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí standardizovaných formátů pro podávání zpráv agentuře EEA o emisích z bodových zdrojů, na které se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… 63 +. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(31)Je nezbytné zohlednit vědecký a technický pokrok v oblasti monitorování stavu vodních útvarů v souladu s požadavky na monitorování stanovenými v příloze V směrnice 2000/60/ES. Členské státy by proto měly mít možnost využívat údaje a služby z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů.

(32)Vzhledem k nárůstu nepředvídatelných povětrnostních událostí, zejména extrémních povodní a období déletrvajícího sucha a významných případů znečištění, které mají za následek přeshraniční havarijní znečištění nebo je zhoršují, by členské státy měly být povinny zajistit, aby o těchto událostech byly okamžitě informovány ostatní potenciálně postižené členské státy, a měly by účinně spolupracovat s potenciálně postiženými členskými státy na zmírnění dopadů události nebo incidentu. Je rovněž nezbytné posílit spolupráci mezi členskými státy a zefektivnit postupy přeshraniční spolupráce v případě strukturálnějších, tj. nehavarijních a dlouhodobějších přeshraničních problémů, které nelze řešit na úrovni členských států, v souladu s článkem 12 směrnice 2000/60/ES. V případě potřeby evropské pomoci mohou příslušné vnitrostátní orgány zasílat žádosti o pomoc středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události, které bude koordinovat případné nabídky pomoci a jejich nasazení prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie v souladu s článkem 15 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013 64 .

(33)Směrnice 2000/60/EU, 2006/118/ES a 2008/105/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(34)Jelikož cílů této směrnice, totiž zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zlepšení environmentální kvality evropských sladkých vod, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu přeshraniční povahy znečištění vod lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice to, co je k dosažení těchto cílů nezbytné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2000/60/ES

Směrnice 2000/60/ES se mění takto:

(1)V článku 1 se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto:

„– dosažení cílů příslušných mezinárodních dohod včetně těch, které jsou zaměřeny na předcházení a odstraňování znečištění mořského prostředí, v souladu s opatřeními Unie k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, s konečným cílem dosáhnout v mořském prostředí koncentrací blízkých hodnotám pozadí pro přirozeně se vyskytující látky a blízkých nule pro uměle vyráběné syntetické látky.“  

(2)Článek 2 se mění takto:

(a)bod 24 se nahrazuje tímto:

„24) „dobrým chemickým stavem povrchových vod“ rozumí chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody podle čl. 4 odst. 1 písm. a) této směrnice, tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, ve kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují normy environmentální kvality pro prioritní látky uvedené v části A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES* a normy environmentální kvality pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovené v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. c) a čl. 8d odst. 1 uvedené směrnice;

(b)bod 30 se nahrazuje tímto:

„30) „prioritními látkami“ rozumějí látky uvedené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES, tj. látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo prostřednictvím vodního prostředí ve velké části členských států;“

(c)vkládají se nové body 30a a 30b, které znějí:

„30a) „prioritními nebezpečnými látkami“ rozumějí prioritní látky, které jsou označeny jako „nebezpečné“ na základě toho, že jsou ve vědeckých zprávách, v příslušných právních předpisech Unie nebo v příslušných mezinárodních dohodách uznány za toxické, perzistentní a schopné bioakumulace nebo za látky, které vzbuzují rovnocenné obavy, pokud se tyto obavy týkají vodního prostředí;

30b) „znečišťujícími látkami specifickými pro povodí“ rozumějí znečišťující látky, které nejsou nebo již nejsou označeny jako prioritní látky, ale které členské státy na základě posouzení vlivů a dopadů na útvary povrchových vod provedeného v souladu s přílohou II této směrnice označily za látky, které na jejich území představují významné riziko pro vodní prostředí nebo prostřednictvím vodního prostředí;“

(d)bod 35 se nahrazuje tímto:

„35) „normou environmentální kvality“ rozumí koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nemá být z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí překročena, nebo mezní hodnota nepříznivého účinku takové znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek na lidské zdraví nebo životní prostředí, měřená pomocí vhodné metody na základě účinku;“

                       

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES o prevenci a omezování znečištění povrchových vod, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84.).“

(3)V článku 3 se vkládá nový odstavec 4a, který zní:

„4a. V případě výjimečných okolností přírodního původu nebo vyšší moci, zejména extrémních povodní a období déletrvajícího sucha nebo významných případů znečištění, které by mohly ovlivnit vodní útvary ležící po proudu vodního toku v jiných členských státech, členské státy zajistí, aby byly neprodleně informovány příslušné orgány pro vodní útvary ležící po proudu vodního toku v těchto členských státech, jakož i Komise, a aby byla navázána nezbytná spolupráce za účelem vyšetření příčin a řešení následků výjimečných okolností nebo nehod.“

(4)Čl. 4 odst. 1 se mění takto:

(a)v písmenu a) se bod iv) nahrazuje tímto:

„iv) členské státy provedou nezbytná opatření s cílem postupně snížit znečišťování prioritními látkami a znečišťujícími látkami specifickými pro povodí a zastavit nebo postupně odstranit emise, vypouštění a úniky prioritních nebezpečných látek.“; 

(b)v písmenu b) bodě iii) se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Opatření ke zvrácení trendů musí být provedena v souladu s článkem 5 směrnice 2006/118/ES a přílohou IV uvedené směrnice, s výhradou uplatnění odstavců 6 a 7 tohoto článku a aniž je dotčen odstavec 8 tohoto článku.“

(5)V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Kromě splnění cílů podle článku 4 v souladu s požadavky této směrnice pro povrchové vody, včetně norem kvality stanovených na úrovni Unie, zajistí členské státy pro každý vodní útvar určený podle odstavce 1, aby za použitého režimu úpravy vody a v souladu s právními předpisy Unie splnila upravená voda požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184*.  

               

                           

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).“

(6)Článek 8 se mění takto:

(a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví technické specifikace a normalizované metody pro analýzu a monitorování stavu vod v souladu s přílohou V a kterými stanoví formáty pro podávání zpráv o monitorování a údajů o stavu v souladu s odstavcem 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.“;  

(b)doplňují se nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„4. Členské státy zajistí, aby dostupné údaje z jednotlivých monitorování shromážděné podle bodu 1.3.4 přílohy V a výsledný stav podle přílohy V byly alespoň jednou ročně zpřístupněny veřejnosti a Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA) v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES*, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES** a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024***. Pro tyto účely používají členské státy formáty stanovené v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

5. Agentura EEA zajistí, aby informace zpřístupněné podle odstavce 4 byly pravidelně zpracovávány a analyzovány za účelem jejich zpřístupnění prostřednictvím příslušných portálů Unie pro opakované použití Komisí a příslušnými agenturami Unie a za účelem poskytování aktuálních, objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací, zejména o stavu, Komisi, členským státům a veřejnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009****.  

                       

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

*** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

**** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).“

(7)Článek 10 se mění takto:

(a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro účely splnění cílů, norem kvality a prahových hodnot stanovených podle této směrnice členské státy zajistí zavedení a provedení:

a) omezování emisí na základě nejlepších dostupných technologií;

b) odpovídajících mezních hodnot emisí;

c) v případě difúzních vlivů, omezování znečištění, popřípadě zahrnující nejlepší environmentální postupy podle:

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES*,

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU**,

směrnice Rady 91/271/EHS***,

směrnice Rady 91/676/EHS****,

jakýchkoli dalších právních předpisů Unie týkajících se znečištění z bodových zdrojů nebo difúzního znečištění.

                 

               

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

*** Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

**** Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).“;

(b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pokud jakostní cíl, norma kvality nebo prahová hodnota, ať už jsou stanoveny na základě této směrnice, na základě směrnic 2006/118/ES a 2008/105/ES, nebo na základě jakéhokoli jiného právního předpisu Unie, vyžadují přísnější podmínky, než které by vyplývaly z uplatnění odstavce 2, bude v souladu s tím stanoveno přísnější omezování emisí.“

(8)V čl. 11 odst. 3 se písmeno k) nahrazuje tímto:

„k) opatření k odstranění znečištění povrchových vod prioritními nebezpečnými látkami a k postupnému snižování znečišťování dalšími látkami, což by jinak znemožnilo členským státům dosáhnout environmentálních cílů pro útvary povrchových vod stanovených v článku 4;“.

(9)Článek 12 se nahrazuje tímto:

Článek 12

 Problémy, které nelze řešit na úrovni členského státu

1. Pokud se členský stát setká s problémem, který ovlivňuje hospodaření s jeho vodami, a nemůže být tímto členským státem vyřešen, oznámí jej Komisi a jakémukoli dalšímu členskému státu, jehož se to týká, a doporučí přitom jeho řešení.

2. Dotčené členské státy spolupracují při zjišťování zdrojů problémů uvedených v odstavci 1 a opatření potřebných k jejich řešení.

Členské státy si vzájemně včas odpovídají, nejpozději však do tří měsíců od oznámení jiného členského státu podle odstavce 1.

(10)3. Komise je informována o veškeré spolupráci uvedené v odstavci 2 a vyzvána k pomoci. Komise případně s přihlédnutím ke zprávám vypracovaným podle článku 13 posoudí, zda je třeba přijmout další opatření na úrovni Unie s cílem snížit přeshraniční dopady na vodní útvary.“

(11)V článku 15 se zrušuje odstavec 3.

(12)Články 16 a 17 se zrušují.

(13)Článek 18 se mění takto:

(a)v odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) souhrn všech návrhů, opatření a strategií pro omezování chemického znečištění nebo zastavení nebo postupné odstranění nebezpečných látek;“ 

(b)odstavec 4 se zrušuje.  

(14)Článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Technická přizpůsobení a provedení směrnice ve vnitrostátním právu

„1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a za účelem změny příloh I a III a bodu 1.3.6 přílohy V s cílem přizpůsobit požadavky na informace týkající se příslušných orgánů, obsah ekonomické analýzy a vybrané normy pro monitorování vědeckému a technickému pokroku.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a za účelem doplnění této směrnice určením hodnot stanovených pro klasifikace monitorovacích systémů členských států v souladu s mezikalibračním postupem uvedeným v bodě 1.4.1 přílohy V.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví technické formáty pro předávání údajů uvedených v čl. 8 odst. 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Při stanovení těchto formátů je Komisi v případě potřeby nápomocna agentura EEA.“

(15)Vkládá se nový článek 20a, který zní:

Článek 20a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 20 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu této směrnice v platnost].

3. Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 20 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 20 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

(16)Článek 21 se nahrazuje tímto:

Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

                       

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(17)V článku 22 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

 „4. Environmentální cíle uvedené v článku 4, normy environmentální kvality stanovené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES a prahové hodnoty pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovené podle článků 8 a 8d uvedené směrnice se pro účely směrnice 2010/75/EU považují za normy environmentální kvality.“

(18)Příloha V se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

(19)V části A přílohy VII se bod 7.7 nahrazuje tímto:

„7.7. souhrn opatření provedených ke snížení emisí prioritních látek a k postupnému odstranění emisí prioritních nebezpečných látek;“.   

(20)Příloha VIII se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

(21)Příloha X se zrušuje.

Článek 2

Změny směrnice 2006/118/ES

Směrnice 2006/118/ES se mění takto:

(1)název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o prevenci a omezování znečišění podzemních vod“.

(2)V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Tato směrnice stanoví specifická opatření k prevenci a omezování znečišťování podzemních vod s cílem zajistit dosažení environmentálních cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2000/60/ES. K těmto opatřením patří zejména

a) kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod;

b) kritéria pro zjišťování a změnu významných a trvalých vzestupných trendů a pro definování počátku změny trendu.“

(3)V článku 2 se bod 2 nahrazuje tímto:

„2) „prahovou hodnotou“ norma jakosti podzemní vody stanovená členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo na úrovni Unie v souladu s čl. 8 odst. 3;“. 

(4)Článek 3 se mění takto:

(a)v bodu 1 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) prahové hodnoty stanovené na úrovni Unie v souladu s čl. 8 odst. 3 a uvedené v části D přílohy II této směrnice.“;

(b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) mohou být stanoveny na celostátní úrovni, na úrovni oblasti povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, která se nachází na území členského státu, nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod.“;

(c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Veškeré prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 se zveřejní v plánech povodí, které mají být spolu se souhrnem údajů uvedených v části C přílohy II této směrnice vypracovány podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.

Členské státy do [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] informují Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA) o vnitrostátních prahových hodnotách uvedených v odst. 1 písm. b). ECHA tyto informace zveřejní.“;

(d)v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy změní seznam prahových hodnot uplatňovaných na jejich území v případech, kdy nové informace o znečišťujících látkách, skupinách znečišťujících látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že je třeba stanovit prahovou hodnotu pro další látku nebo změnit stávající prahovou hodnotu či opětovně zavést prahovou hodnotu, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta. Pokud jsou příslušné prahové hodnoty stanoveny nebo změněny na úrovni Unie, přizpůsobí členské státy seznam prahových hodnot uplatňovaných na svém území těmto hodnotám.“

(5)V čl. 4 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) hodnoty norem jakosti pro podzemní vody uvedené v příloze I a prahové hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) nejsou překročeny na žádném z monitorovacích míst daného útvaru nebo dané skupiny útvarů podzemních vod, nebo“.

(6)Vkládá se nový článek 6a, který zní:

Článek 6a

Seznam sledovaných látek

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA stanoví seznam sledovaných látek, pro něž mají členské státy shromažďovat údaje z monitorování v rámci celé Unie, a stanoví formáty, které mají členské státy používat pro podávání zpráv o výsledcích tohoto monitorování a souvisejících informací Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.

Seznam sledovaných látek obsahuje vždy maximálně pět látek nebo skupin látek a uvede pro každou látku matrici pro monitorování a případnou metodu analýzy. Tyto matrice pro monitorování a metody nesmí vyžadovat nadměrné náklady pro příslušné orgány. Tyto látky, které mají být zahrnuty do seznamu sledovaných látek, se vybírají z těch látek, které podle dostupných informací mohou představovat na úrovni Unie významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou dostatečné údaje z monitorování. Tento seznam zahrnuje látky, které nově vzbuzují obavy.

Jakmile budou určeny vhodné metody monitorování mikroplastů a vybraných genů antimikrobiální rezistence, budou tyto látky zařazeny na seznam sledovaných látek.

Agentura ECHA připraví vědecké zprávy, které Komisi pomohou při výběru látek na seznam sledovaných látek, přičemž zohlední následující informace:

(a)přílohu I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES* a výsledky posledního přezkumu uvedené přílohy;

(b)seznamy sledovaných látek vytvořené v souladu se směrnicí 2008/105/ES a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184**;

(c)požadavky na řešení znečištění půdy, včetně souvisejících údajů z monitorování;

(d)charakterizaci správních povodí členských států podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a výsledky monitorovacích programů zavedených podle článku 8 uvedené směrnice;

(e)informace o objemu výroby, způsobu používání, vnitřních vlastnostech (včetně mobility v půdě a případně velikosti částic), koncentracích v životním prostředí a nepříznivých účincích konkrétní látky nebo skupiny látek na lidské zdraví a vodní prostředí, včetně informací shromážděných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006***, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009****, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012*****, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6******, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES******* a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES********;

(f)výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a předpovědích založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních a údajů a informací z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;

(g)doporučení zúčastněných stran.

Agentura ECHA každé tři roky vypracuje zprávu shrnující závěry vědeckých zpráv zpracovaných podle čtvrtého pododstavce a tuto zprávu zveřejní. První zpráva bude zveřejněna do X [Úřad pro publikace: vložte datum = první den dvacátého prvního měsíce po vstupu této směrnice v platnost].

2. První seznam sledovaných látek se stanoví do … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 24 měsíců od data vstupu této směrnice v platnost]. Poté se seznam sledovaných látek aktualizuje každých 36 měsíců.

Při aktualizaci seznamu sledovaných látek Komise vyřadí ze stávajícího seznamu všechny látky nebo skupiny látek, u nichž se domnívá, že je možné posoudit jejich riziko pro vodní prostředí bez dalších údajů z monitorování. Při aktualizaci seznamu sledovaných látek může být jednotlivá látka nebo skupina látek ponechána na seznamu sledovaných látek po dobu dalších tří let, pokud jsou k posouzení rizika pro vodní prostředí zapotřebí další údaje z monitorování. Aktualizovaný seznam sledovaných látek zahrnuje také jednu nebo více dalších látek, u nichž se Komise s přihlédnutím k vědeckým zprávám agentury ECHA domnívá, že by mohly představovat riziko pro vodní prostředí.

3. Členské státy monitorují každou látku nebo skupinu látek ze seznamu sledovaných látek na vybraných reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu 24 měsíců. Období monitorování započne do šesti měsíců po vypracování seznamu sledovaných látek.

Každý členský stát si zvolí alespoň jednu monitorovací stanici a takový počet dalších stanic, který se rovná jeho celkové ploše útvarů podzemních vod v km2 vydělené 60 000 (zaokrouhleno na nejbližší celé číslo).

Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a sezónního časového plánu pro každou látku nebo skupinu látek zohlední členské státy způsoby použití a možný výskyt látky nebo skupiny látek. Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok.

Pokud členský stát dokáže u určité látky nebo skupiny látek získat dostatečné, srovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, může rozhodnout, že u této látky nebo skupiny látek neprovede další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to za podmínky, že monitorování příslušné látky nebo skupiny látek probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky matric pro monitorování a metod analýzy uvedených v prováděcím aktu, kterým se zřizuje seznam sledovaných látek.

4. Členské státy zpřístupní výsledky monitorování uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a s prováděcím aktem, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1. Rovněž zpřístupní informace o reprezentativnosti monitorovacích stanic a o strategii monitorování.

5. Na konci 24měsíčního období uvedeného v odstavci 3 agentura ECHA přezkoumá výsledky monitorování a posoudí, které látky nebo skupiny látek je třeba monitorovat po další 24měsíční období, a proto mají být ponechány na seznamu sledovaných látek, a které látky nebo skupiny látek mohou být ze seznamu sledovaných látek vyřazeny.

Pokud Komise s přihlédnutím k posouzení provedenému agenturou ECHA podle prvního pododstavce dospěje k závěru, že k dalšímu posouzení rizika pro vodní prostředí není nutné žádné další monitorování, zohlední se toto posouzení při přezkumu přílohy I nebo II podle článku 8.

                   

                   

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES o prevenci a omezování znečištění povrchových vod, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

**** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

***** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

****** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

******* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

******** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).“

  

(7)Článek 8 se nahrazuje tímto:

Článek 8

Přezkum příloh I až IV

1. Komise poprvé přezkoumá do … [Úřad pro publikace: vložte datum = šest let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každých šest let seznam znečišťujících látek uvedený v příloze I a normy kvality pro tyto znečišťující látky uvedené v této příloze, jakož i seznam znečišťujících látek a ukazatelů uvedený v části B přílohy II.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8a za účelem změny přílohy I, aby ji přizpůsobila technickému a vědeckému pokroku doplněním nebo odstraněním látek znečišťujících podzemní vody a norem jakosti pro tyto znečišťující látky stanovených v uvedené příloze, a za účelem změny části B, aby ji přizpůsobila technickému a vědeckému pokroku doplněním znečišťujících látek nebo ukazatelů, pro které musí členské státy zvážit stanovení vnitrostátních prahových hodnot.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8a za účelem změny části D přílohy II, aby ji přizpůsobila vědeckému a technickému pokroku doplněním nebo změnou harmonizovaných prahových hodnot pro jednu nebo více znečišťujících látek uvedených v části B této přílohy.

4. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavcích 2 a 3 Komise přihlédne k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA podle odstavce 6 tohoto článku.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8a za účelem změny částí A a C přílohy II a příloh III a IV, aby je přizpůsobila vědeckému a technickému pokroku.

6. Za účelem pomoci Komisi při přezkumu příloh I a II připravuje ECHA vědecké zprávy. Tyto zprávy zohlední:

a) stanovisko Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA;

b) výsledky programů monitorování stanovených v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES;

c) údaje z monitorování shromážděné v souladu s čl. 6a odst. 4 této směrnice;

d) výsledek přezkumu příloh směrnice 2008/105/ES a směrnice (EU) 2020/2184;

e) informace a požadavky na řešení znečištění půdy;

f) výzkumné programy Unie a vědecké publikace, včetně informací vyplývajících z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;

g) připomínky a informace od příslušných zúčastněných stran.

6. Agentura ECHA každých šest let vypracuje a zveřejní zprávu, která shrnuje výsledky přezkumu uvedeného v odstavcích 2 a 3. První zpráva se předloží Komisi dne … [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let po vstupu této směrnice v platnost].

(8)Vkládá se nový článek 8a, který zní:

Článek 8a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 1 a 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu této směrnice v platnost].

3. Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 1 a 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 1 nebo 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

(9)Článek 9 se nahrazuje tímto:

Článek 9

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011. 

                               

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“ 

(10)Článek 10 se zrušuje.

(11)Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III této směrnice.

(12)Příloha II se mění v souladu s přílohou IV této směrnice.

(13)V příloze III se bod 2 písm. c) nahrazuje tímto:

„c) veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s normami jakosti pro podzemní vody stanovenými v příloze I a s prahovými hodnotami uvedenými v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c).“

(14)V příloze IV části B se návětí bodu 1 nahrazuje tímto:

„provádění opatření za účelem změny významných a trvalých vzestupných trendů bude zahájeno tehdy, dosáhne-li koncentrace znečišťující látky 75 % hodnot ukazatelů norem jakosti pro podzemní vody stanovených v příloze I a prahových hodnot uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c), ledaže by:“.

Článek 3

Změny směrnice 2008/105/ES

Směrnice 2008/105/ES se mění takto:

(1)název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o prevenci a omezování znečišťování povrchových vod, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES“.

(2)Článek 3 se mění takto:

(a)v odst. 1a prvním pododstavci se doplňuje nový bod iii), který zní:

„iii) látky uvedené pod čísly 5, 9, 13, 15, 17, 21, 23, 24, 28, 30, 34, 37, 41, 44 v části A přílohy I, pro něž byly stanoveny revidované NEK, a nově určené látky uvedené pod čísly 46 až 70 v části A přílohy I, s účinností od … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 18 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost] s cílem zabránit zhoršení chemického stavu útvarů povrchových vod a dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod, pokud jde o tyto látky.“;

(b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. U látek, u nichž je v části A přílohy I stanovena NEK pro biotu nebo NEK pro sediment, členské státy použijí tuto NEK pro biotu nebo NEK pro sediment.

U jiných látek než látek uvedených v prvním pododstavci použijí členské státy NEK pro vodu stanovené v části A přílohy I.“;  

(c)v odst. 6 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Členské státy na základě monitorování sedimentu a/nebo bioty v rámci monitorování stavu povrchových vod prováděného v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES zajistí analýzu dlouhodobých trendů koncentrací prioritních látek uvedených na seznamu v části A přílohy I jako látky, které se mohou kumulovat v sedimentu nebo biotě.“; 

(d)odstavec 7 se zrušuje.

(e)odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, kterými se mění část B bod 3 přílohy I za účelem jejich přizpůsobení vědeckému nebo technickému pokroku.“

(3)Článek 5 se mění takto:

(a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na základě informací shromážděných v souladu s články 5 a 8 směrnice 2000/60/ES a na základě jiných dostupných údajů vypracují členské státy seznam (případně doplněný mapami) emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek uvedených v části A přílohy I této směrnice a všech znečišťujících látek uvedených v části A přílohy II této směrnice pro každou oblast povodí nebo část oblasti povodí ležící na jejich území, a to případně včetně koncentrací těchto látek v sedimentu a biotě.

První pododstavec se nevztahuje na emise, vypouštění a úniky nahlášené Komisi elektronicky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… 65+.“;

(b)odstavce 2 a 3 se zrušují;

(c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy aktualizují své seznamy jako součást přezkumu analýz uvedených v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a zajistí, aby emise, které nebyly nahlášeny na portál průmyslových emisí zřízený podle nařízení (EU) …/…++, byly zveřejněny v jejich plánech povodí aktualizovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 uvedené směrnice.

Referenčním obdobím pro zjištění hodnot v aktualizovaných seznamech je rok předcházející roku, v němž mají být dokončeny analýzy uvedené v prvním pododstavci.

Pro prioritní látky nebo znečišťující látky, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1107/2009, mohou být tyto položky vypočteny jako průměrná hodnota ze tří let před dokončením analýzy uvedené v prvním pododstavci.

V případě emisí z bodových zdrojů, které nejsou vykazovány v souladu s nařízením (EU) …/… +++, protože nespadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení nebo protože jsou nižší než prahové hodnoty pro roční vykazování stanovené v uvedeném nařízení, se povinnost podávat zprávy stanovená v prvním pododstavci tohoto článku plní prostřednictvím elektronického vykazování na portál průmyslových emisí zřízený podle uvedeného nařízení.

Komise přijme za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí prováděcí akt, kterým stanoví formát, úroveň podrobnosti a četnost podávání zpráv uvedených ve čtvrtém pododstavci. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.“;

(d)odstavec 5 se zrušuje.

(4)V čl. 7a odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. U prioritních látek, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1907/2006, nařízení (ES) č. 1107/2009, nařízení (EU) č. 528/2012, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6* nebo do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES**, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES*** nebo směrnice 2010/75/EU, Komise v rámci zprávy uvedené v čl. 18 odst. 1 směrnice 2000/60/ES posoudí, zda jsou opatření, jež byla zavedena na úrovni Unie a členských států, dostačující k tomu, aby bylo dosaženo NEK pro prioritní látky a cíle spočívajícího v ukončení nebo postupném ukončení vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/60/ES.

                   

            

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

*** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).“

(5)Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Přezkum příloh I a II

1. Komise poprvé přezkoumá do … [Úřad pro publikace: vložte pdatum = šest let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každých šest let seznam prioritních látek a odpovídající NEK pro tyto látky uvedené v části A přílohy I a seznam znečišťujících látek uvedený v části A přílohy II.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) podle odstavce 6 tohoto článku v souladu s článkem 9a za účelem změny přílohy I s cílem jejího přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku, a to:

a)    doplněním nebo odstraněním látek ze seznamu prioritních látek;

b)    označením nebo zrušením označení vybraných látek jako prioritních nebezpečných látek a/nebo jako všudypřítomných perzistentních bioakumulativních a toxických látek (uPBT) a/nebo jako látek, které se mohou kumulovat v sedimentu nebo biotě, v tomto seznamu;

c)    stanovením odpovídajících NEK podle potřeby pro povrchové vody, sedimenty nebo biotu.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA podle odstavce 6 tohoto článku v souladu s článkem 9a za účelem změny přílohy II s cílem jejího přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku, a to:

(a)doplněním nebo odstraněním znečišťujících látek ze seznamu kategorií znečišťujících látek uvedených v části A přílohy II;

(b)aktualizací metodiky uvedené v části B přílohy II;

(c)uvedením znečišťujících látek specifických pro povodí, u nichž určila, že se mají případně použít NEK stanovené na úrovni Unie, aby se zajistilo harmonizované a vědecky podložené provádění cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES, v části C přílohy II této směrnice a uvedením odpovídajících NEK pro tyto znečišťující látky v části C přílohy II této směrnice.

4. Při určování znečišťujících látek specifických pro povodí, u nichž by mohlo být nutné stanovit NEK na úrovni Unie, Komise zohlední následující kritéria:

a) riziko, které znečišťující látky představují, včetně jejich nebezpečnosti, jejich koncentrace v životním prostředí a koncentrace, při jejímž překročení lze očekávat účinky;

b) rozdíly mezi vnitrostátními NEK stanovenými pro znečišťující látky specifické pro povodí různými členskými státy a míru, do jaké jsou tyto rozdíly odůvodněné;

c) počet členských států, které u posuzovaných znečišťujících látek specifických pro povodí již uplatňují NEK.

5. Prioritní látky, které byly v důsledku přezkumu uvedeného v odstavci 1 vyřazeny ze seznamu prioritních látek, protože již nepředstavují riziko pro celou Unii, se v souladu s článkem 8d zařadí do části C přílohy II, kde se uvádějí znečišťující látky specifické pro povodí a související harmonizované NEK, které se mají zavést, pokud tyto znečišťující látky vzbuzují obavy na vnitrostátní nebo regionální úrovni.

6. Za účelem pomoci Komisi při přezkumu příloh I a II připravuje ECHA vědecké zprávy. Tyto vědecké zprávy zohlední:

a) stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA;

b) výsledky programů monitorování stanovených v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES;

c) údaje z monitorování shromážděné v souladu s čl. 8b odst. 4 této směrnice;

d) výsledek přezkumu příloh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES* a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184**;

e) požadavky na řešení znečištění půdy, včetně souvisejících údajů z monitorování;

f) výzkumné programy Unie a vědecké publikace, včetně informací vyplývajících z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;    

e) připomínky a informace od příslušných zúčastněných stran.

7. Agentura ECHA každých šest let vypracuje a zpřístupní veřejnosti zprávu shrnující závěry vědeckých zpráv vypracovaných podle odstavce 6. První zpráva se předloží Komisi dne … [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let po vstupu této směrnice v platnost].

                     

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o prevenci a omezování znečištění podzemních vod (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).“

(6)Článek 8a se nahrazuje tímto:

„Článek 8a

Zvláštní ustanovení pro některé látky

1. Aniž jsou dotčeny požadavky bodu 1.4.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES, pokud jde o znázornění celkového chemického stavu a cíle a povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice, mohou členské státy v plánech povodí vypracovaných v souladu s článkem 13 uvedené směrnice předložit další mapy, které znázorňují informace ohledně chemického stavu pro jednu nebo více následujících látek odděleně od informací o zbylých látkách určených v části A přílohy I této směrnice:

(a)látky určené v části A přílohy I jako látky, které se chovají jako všudypřítomné PBT;

(b)látky nově určené při posledním přezkumu podle článku 8;

(c)látky, pro něž byla při posledním přezkumu podle článku 8 stanovena přísnější NEK.

Členské státy mohou v plánech povodí vypracovaných v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES uvádět pro látky uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) rozsah každé odchylky od NEK. Členské státy, které předkládají dodatečné mapy uvedené v prvním pododstavci, usilují o zajištění jejich vzájemné srovnatelnosti na úrovni povodí a na úrovni Unie a zpřístupňují údaje v souladu se směrnicí 2003/4/ES, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES* a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024**.

2. Členské státy mohou monitorovat látky určené v části A přílohy I jako látky, které se chovají jako všudypřítomné PBT méně intenzivně, než stanoví požadavky pro monitorování prioritních látek podle čl. 3 odst. 4 této směrnice a přílohy V směrnice 2000/60/ES, a to za předpokladu, že je takové monitorování reprezentativní a je k dispozici statisticky spolehlivý informační základ, pokud jde o přítomnost uvedených látek ve vodním prostředí. Monitorování by mělo v zásadě, v souladu s čl. 3 odst. 6 druhým pododstavcem této směrnice, probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

3. Od … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po 18 měsících od data vstupu této směrnice v platnost] členské státy po dobu dvou let monitorují přítomnost estrogenních látek ve vodních útvarech pomocí metod monitorování na základě účinku. Monitorování provádějí nejméně čtyřikrát během každého z těchto dvou let na místech, kde jsou sledovány tři estrogenní hormony 7-beta-estradiol (E2), estron (E1) a alfa-etinyl-estradiol (EE2) uvedené v části A přílohy I této směrnice, za použití konvenčních analytických metod v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES a přílohou V uvedené směrnice. Členské státy mohou využívat síť monitorovacích míst určených pro situační monitorování reprezentativních útvarů povrchových vod v souladu s bodem 1.3.1 přílohy V směrnice 2000/60/ES.

                     

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).“

(7)Článek 8b se nahrazuje tímto:

„Článek 8b

Seznam sledovaných látek

„1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA stanoví seznam sledovaných látek, u nichž je nezbytné shromažďovat od členských států údaje z monitorování v celé Unii, a stanoví formáty, které mají členské státy používat pro podávání zpráv o výsledcích tohoto monitorování a souvisejících informací Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.

Seznam sledovaných látek obsahuje vždy maximálně deset látek nebo skupin látek a uvede pro každou látku matrici pro monitorování a případnou metodu analýzy. Tyto matrice pro monitorování a metody nesmí vyžadovat nadměrné náklady pro příslušné orgány. Látky, které mají být zahrnuty do seznamu sledovaných látek, se vybírají z látek, které podle dostupných informací mohou představovat na úrovni Unie významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou dostatečné údaje z monitorování. Seznam zahrnuje látky, které nově vzbuzují obavy.

Jakmile budou určeny vhodné metody monitorování mikroplastů a vybraných genů antimikrobiální rezistence, budou tyto látky zařazeny na seznam sledovaných látek.

Agentura ECHA připraví vědecké zprávy, které Komisi pomohou při výběru látek na seznam sledovaných látek, přičemž zohlední následující informace:

(a)výsledky nejaktuálnějšího pravidelného přezkumu přílohy I této směrnice;

(b)doporučení zúčastněných stran uvedených v článku 8 směrnice 2008/105/ES;

(c)charakterizaci správních povodí členských států podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a výsledky monitorovacích programů zavedených podle článku 8 uvedené směrnice;

(d)informace o objemu výroby, způsobu používání, vnitřních vlastnostech (případně včetně velikosti částic), koncentracích v životním prostředí a nepříznivých účincích látky na lidské zdraví a vodní prostředí, včetně informací shromážděných v souladu s nařízením (ES) č. 1907/2006, nařízením (ES) č. 1107/2009, nařízením (EU) č. 528/2012, nařízením (EU) 2019/6, směrnicí 2001/83/ES a směrnicí 2009/128/ES;

(e)výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a předpovědích založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních a včetně údajů a informací z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů.

Agentura ECHA každé tři roky vypracuje zprávu shrnující závěry vědeckých zpráv zpracovaných podle čtvrtého pododstavce a tuto zprávu zveřejní. První zpráva agentury ECHA se zveřejní do … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den dvacátého prvního měsíce po vstupu této směrnice v platnost].

2. Seznam sledovaných látek se aktualizuje do X [Úřad pro publikace: vložte rosím datum = první den dvacátého třetího měsíce po vstupu této směrnice v platnost] a poté každých 36 měsíců. Při aktualizaci seznamu sledovaných látek Komise vyřadí ze stávajícího seznamu všechny látky, u nichž se domnívá, že je možné posoudit jejich riziko pro vodní prostředí bez dalších údajů z monitorování. Při aktualizaci seznamu sledovaných látek může být jednotlivá látka nebo skupina látek ponechána na seznamu sledovaných látek nejdéle po dobu dalších tří let, pokud jsou k posouzení rizika pro vodní prostředí zapotřebí další údaje z monitorování. Každý aktualizovaný seznam sledovaných látek zahrnuje také jednu nebo více nových látek, u nichž se Komise na základě vědeckých zpráv agentury ECHA domnívá, že by mohly představovat riziko pro vodní prostředí.

3. Členské státy monitorují každou látku nebo skupinu látek ze seznamu sledovaných látek na vybraných reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu 24 měsíců. Období monitorování započne do šesti měsíců od zařazení látky na seznam.

Každý členský stát si zvolí alespoň jednu monitorovací stanici, plus jednu navíc, pokud má více než jeden milion obyvatel, a další na základě své zeměpisné plochy v km2 vydělené 60 000 (zaokrouhleno na nejbližší celé číslo) a další stanice podle počtu obyvatel vyděleného pěti miliony (zaokrouhleno na nejbližší celé číslo).

Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a sezónního časového plánu pro každou látku nebo skupinu látek zohlední členské státy způsoby použití a možný výskyt látky nebo skupiny látek. Četnost monitorování nesmí být nižší než dvakrát ročně, s výjimkou látek citlivých na klimatické nebo sezónní výkyvy, u nichž se monitorování provádí častěji, jak je uvedeno v prováděcím aktu, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1.

Pokud členský stát dokáže u určité látky nebo skupiny látek získat a předložit Komisi dostatečné, srovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, může rozhodnout, že u této látky nebo skupiny látek neprovede další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to za podmínky, že monitorování příslušné látky nebo skupiny látek probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky matric pro monitorování a metod analýzy uvedených v prováděcím aktu, kterým se zřizuje seznam sledovaných látek, a také směrnice 2009/90/ES*.

4. Členské státy zpřístupní výsledky monitorování uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a s prováděcím aktem, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1. Rovněž zpřístupní informace o reprezentativnosti monitorovacích stanic a o strategii monitorování.

5. Na konci 24měsíčního období uvedeného v odstavci 3 agentura ECHA přezkoumá výsledky monitorování a posoudí, které látky nebo skupiny látek je třeba monitorovat po další 24měsíční období, a proto mají být ponechány na seznamu sledovaných látek, a které látky nebo skupiny látek mohou být ze seznamu sledovaných látek vyřazeny.

Pokud Komise s přihlédnutím k posouzení provedenému agenturou ECHA podle prvního pododstavce dospěje k závěru, že k dalšímu posouzení rizika pro vodní prostředí není nutné žádné další monitorování, zohlední se toto posouzení při přezkumu přílohy I nebo II podle článku 8.

                     

* Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36).“

(8)Vkládá se nový článek 8d, který zní:

„Článek 8d

Znečišťující látky specifické pro povodí

1. Členské státy stanoví a uplatňují NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí, na které se vztahují kategorie uvedené v části A přílohy II této směrnice, pokud tyto znečišťující látky představují na základě analýz a přezkumů podle článku 5 směrnice 2000/60/EU riziko pro vodní útvary v jedné nebo více oblastech povodí, a to v souladu s postupem stanoveným v části B přílohy II této směrnice.

Do [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] členské státy informují o normách environmentální kvality uvedených v prvním pododstavci agenturu ECHA. ECHA tyto informace zveřejní.

2. Pokud byly NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí stanoveny na úrovni Unie a uvedeny v části C přílohy II v souladu s článkem 8, mají tyto NEK přednost před NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovenými na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavcem 1. Tyto NEK stanovené na úrovni Unie použijí členské státy rovněž ke zjištění, zda znečišťující látky specifické pro povodí uvedené v části C přílohy II představují riziko.

3. Aby byl vodní útvar v dobrém chemickém stavu, vyžaduje se v souladu s definicí uvedenou v čl. 2 odst. 24 směrnice 2000/60/ES soulad s platnými vnitrostátními NEK, případně s NEK stanovenými na úrovni Unie.“  

(9)Článek 10 se zrušuje.

(10)Příloha I se mění v souladu s přílohou V této směrnice.

(11)Doplňuje se příloha II uvedená v příloze VI této směrnice.

Článek 4

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do … [Úřad pro publikace – vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 18 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost].

2. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ pro
BALÍČEK PRO NULOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Název návrhu/podnětu

Balíček pro nulové znečištění:

Tento finanční legislativní výkaz obsahuje následující návrhy:

   integrované hospodaření s vodními zdroji: návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky,

   přezkum směrnice o čištění městských odpadních vod: návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění směrnice 91/271/EHS),

   revize právních předpisů EU o kvalitě vnějšího ovzduší: návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/107/ES o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší a směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

Příslušné oblasti politik 

09 – Životní prostředí a změna klimatu

Návrh/podnět se týká:

nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 66  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

Cíle

Obecné cíle

1) Zvýšit ochranu občanů EU a přírodních ekosystémů v souladu se Strategií v oblasti biologické rozmanitosti a ambicí nulového znečištění, které jsou zakotveny v Zelené dohodě pro Evropu;

2) zvýšit účinnost a snížit administrativní zátěž právních předpisů a usnadnit tak rychlejší reakci na vznikající rizika;

3) ochrana životního prostředí a veřejného zdraví před nepříznivými účinky nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší.

Specifické cíle

Integrované hospodaření s vodními zdroji:

1) aktualizovat seznamy znečišťujících látek ovlivňujících povrchové a podzemní vody doplňováním a odstraněním látek a revizí norem kvality pro některé látky již uvedené na seznamu;

2) zlepšit transparentnost, přístup k údajům a jejich opakované použití a usnadnit tak provádění v členských státech, jakož i snížit administrativní zátěž a zlepšit účinnost a soudržnost s širším právním rámcem týkajícím se chemických látek;

3) zajistit rychlejší a snazší sladění právního rámce s vědeckými poznatky, aby bylo možné rychleji reagovat na kontaminující látky, které nově vzbuzují obavy;

4) zlepšit monitorování chemických směsí, aby bylo možné lépe posoudit jejich kombinované účinky, a zlepšit monitorování sezónních změn koncentrací znečišťujících látek;

5) harmonizovat způsob řešení znečišťujících látek v povrchových a podzemních vodách v celé EU v případech, kde dosud nebyly na úrovni EU stanoveny žádné normy kvality ani prahové hodnoty;

6) vytvořit podmínky pro zvýšení opětovného využívání vody a lepší nakládání s kaly a odpady v úzké součinnosti s novým nařízením o opětovném využívání vody, směrnicí o kalech z čistíren odpadních vod a acquis EU v oblasti odpadů.

Směrnice o čištění městských odpadních vod:

1) přispět ke zjištění a následné prevenci znečištění, které se dostává do čistíren odpadních vod;

2) dále snižovat znečištění živinami (N a P), mikroskopickými znečišťujícími látkami a mikroplasty a snižovat „zbývající zdroje“ znečištění (přelití srážkových vod, povrchový odtok vody ve městech, menší aglomerace a individuální nebo jiné vyhovující systémy);

3) směřovat k energetické neutralitě v odvětví odpadních vod;

4) vytvořit podmínky pro zvýšení opětovného využívání vody a lepší nakládání s kaly a odpady v úzké součinnosti s novým nařízením o opětovném využívání vody, směrnicí o kalech z čistíren odpadních vod a acquis EU v oblasti odpadů;

5) zlepšit přístup k hygieně, zejména pro zranitelné a marginalizované osoby;

6) posílit, modernizovat, zjednodušit a přizpůsobit povinnosti v oblasti monitorování a podávání zpráv.

 

Právní předpisy týkající se kvality ovzduší:

1) revidovat normy kvality ovzduší v EU tak, aby byly více v souladu s doporučeními WHO, v co největší míře zohledňovaly nejnovější vědecké poznatky, proveditelnost, náklady a přínosy, a zajistit, aby právní předpisy mohly vhodně a účinně reagovat na budoucí změny v souboru podkladů;

2) zajistit, aby plány kvality ovzduší byly účinným prostředkem pro zjišťování, plánování a zmírnění situací, kdy dochází k překročení limitů, a zahrnout do právních předpisů EU jasnější ustanovení o účasti zúčastněných stran, přístupu ke spravedlnosti, sankcích a kompenzacích souvisejících s čistotou ovzduší;

3) dále posílit ustanovení o monitorování kvality ovzduší, modelování kvality ovzduší a plánech kvality ovzduší s cílem pomoci místním orgánům dosáhnout čistšího ovzduší;

4) poskytovat občanům informace o dopadech znečištění ovzduší na zdraví;

5) pokud je to možné, zjednodušit stávající ustanovení, aby se zlepšila účinnost a efektivita řízení kvality ovzduší.

Očekávané výsledky a dopady

Integrované hospodaření s vodními zdroji:

Navrhovaná směrnice povede zejména k aktualizaci seznamů znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. Rovněž bude řešit několik nedostatků týkajících se chemických látek ve vodě, na které upozornila kontrola účelnosti právních předpisů v oblasti vody z roku 2019.

Povede ke snížení úrovně znečištění evropských sladkých a pobřežních vod, brakických vod a podzemních vod.

Přinese aktuálnější a relevantnější informace o stavu vody, spolehlivější informace o nově se objevujících znečišťujících látkách v podzemních vodách, možnost zajistit pravidelnou aktualizaci seznamů látek na základě zefektivněných informací z monitorování a integrovaných vědecky podložených poznatků a povede ke sledování znečištění způsobeného mikroplasty a geny antimikrobiální rezistence.

Vytvoří také podmínky pro zvýšení opětovného využívání vody a lepší nakládání s kaly a odpady v úzké součinnosti s novým nařízením o opětovném využívání vody, směrnicí o kalech z čistíren odpadních vod a acquis EU v oblasti odpadů.

Směrnice o čištění městských odpadních vod:

Očekává se, že kvalita řek, jezer a moří v EU bude zachována a zlepšena. Emise znečišťujících látek ze zbývajících městských zdrojů (včetně malých aglomerací, znečištěných dešťových vod, menších decentralizovaných zařízení), jakož i emise dusíku a fosforu se budou dále snižovat, přičemž tam, kde je stále problémem eutrofizace, se zpřísní mezní hodnoty.

Bude také dosaženo nových investic do snížení znečištění mikroskopickými znečišťujícími látkami. Očekává se, že tyto investice budou hrazeny z nového systému rozšířené odpovědnosti výrobců, podle něhož budou ti, kdo uvádějí na trh výrobky produkující mikroskopické znečišťující látky, finančně odpovědní za dodatečné čištění potřebné k zachování kvality vodních recipientů v EU.

Očekává se, že toto odvětví bude energeticky neutrální (což znamená, že spotřebovaná fosilní energie bude kompenzována obnovitelnou energií vyrobenou v tomto odvětví).

Revize bude rozhodujícím faktorem pro rozvoj globálně konkurenceschopného vodohospodářského průmyslu EU. Další modernizace norem EU, například pomocí nových požadavků na mikroskopické znečišťující látky nebo spotřebu energie, bude dále stimulovat inovace a v konečném důsledku i úspory z rozsahu.

Právní předpisy týkající se kvality ovzduší:

Návrh revize směrnice přispívá k dosažení ambice nulového znečištění, která je součástí Zelené dohody pro Evropu, k většímu souladu norem kvality ovzduší EU s doporučeními Světové zdravotnické organizace a k trvalému zlepšování kvality ovzduší v celé Evropské unii.

Návrh revize směrnice rovněž posílí ustanovení o monitorování, modelování a plánech kvality ovzduší, což pomůže místním orgánům dosáhnout čistšího ovzduší. Řešení těchto nedostatků povede ke snížení úrovně a expozice znečištění ve vnějším ovzduší, lepšímu řízení a prosazování plánu kvality ovzduší, lepšímu monitorování a modelování díky zvýšení jeho spolehlivosti a srovnatelnosti a rozšíření sledovaných znečišťujících látek, lepšímu přístupu k údajům a informacím o kvalitě ovzduší se zvláštním důrazem na posílení využívání digitálních nástrojů a možnosti pravidelně přezkoumávat normy kvality ovzduší EU.

Občané EU budou mít ze zlepšení kvality ovzduší prospěch pro své zdraví. Podniky, hospodářské subjekty, včetně zemědělských, a obecněji zaměstnavatelé budou mít prospěch ze snížení negativních zdravotních a (i když méně významných) jiných než zdravotních dopadů spojených se špatnou kvalitou ovzduší.

Na druhé straně budou revidovanými normami EU pro kvalitu ovzduší a posílenými ustanoveními pro monitorování kvality ovzduší ovlivněny orgány veřejné správy, a to převážně v závislosti na jejich aktuální situaci v oblasti kvality ovzduší: revidovaná pravidla mohou znamenat zvýšení administrativní zátěže příslušných orgánů v souvislosti se zlepšením monitorování kvality ovzduší.

Ukazatele výkonnosti

Integrované hospodaření s vodními zdroji:

Zvýšení počtu látek sledovaných podle směrnice v důsledku zavedení povinného seznamu sledovaných látek pro účely monitorování znečišťujících látek v podzemních vodách, které vzbuzují obavy, a také častější podávání zpráv o monitorování a údajích o stavu umožní podrobnější sledování pokroku a dosažených výsledků.

Mezi základní ukazatele úspěšnosti bude patřit počet členských států, pro které jsou k dispozici úplné časové řady monitorování příslušných látek (zejména látek v podzemních vodách), počet látek nebo znečišťujících látek, u nichž bylo dosaženo dobrého stavu, a také míra harmonizace prahových hodnot stanovených členskými státy pro znečišťující látky specifické pro povodí.

Zahrnutí mikroplastů a genů antimikrobiální rezistence do sledovaných seznamů, po určení vhodných pokynů a metodik monitorování a hodnocení, umožní sledovat pokrok při řešení těchto nových typů znečištění a následně podle potřeby určit normy kvality. Postupy jsou navíc zjednodušeny, aby byla zajištěna rychlejší reakce na vznik nových problémů se znečištěním vod.

Směrnice o čištění městských odpadních vod:

   míra dodržování a vzdálenost k dosažení cílů podle členských států a úrovně čištění poskytne vynikající přehled o provádění směrnice,

   počet zařízení vybavených dodatečným čištěním pro N/P a mikroskopické znečišťující látky a související snížení vypouštění N/P a toxického zatížení na úrovni členských států a EU,

   spotřeba energie v členských státech a související emise skleníkových plynů,

   počet aglomerací, na které se vztahují integrované plány řízení přelití srážkových vod a povrchového odtoku vody ve městech, a jejich soulad s cílem EU,

   opatření přijatá členskými státy ke zlepšení přístupu k hygieně a lepší kontrola individuálních nebo jiných vyhovujících systémů a přehled hlavních zdravotních ukazatelů sledovaných v členských státech,

   ke konkrétnímu měření dopadů směrnice o čištění městských odpadních vod budou použity další údaje, zejména o kvalitě vody ve vodních recipientech (řekách, jezerech a mořích), pocházející z rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o Strategii pro mořské prostředí. Podrobnější informace o možných parametrech, které budou vykazovány pro posouzení souladu a měření úspěšnosti směrnice, jsou uvedeny v příloze 10 posouzení dopadů,

   zahrnutí dohledu nad odpadními vodami prostřednictvím monitorování, které umožní definovat nové ukazatele na základě příslušných vědeckých, analytických a epidemiologických údajů.

Právní předpisy týkající se kvality ovzduší:

Členské státy EU vytvořily síť pro monitorování kvality ovzduší s přibližně 16 000 místy odběru vzorků konkrétních znečišťujících látek (často seskupených do více než 4 000 monitorovacích míst) na základě společných kritérií definovaných platnými směrnicemi o kvalitě vnějšího ovzduší. Navrhovaná úprava režimů posuzování, monitorování a modelování kvality ovzduší poskytne další srovnatelné a objektivní informace, které umožní pravidelně sledovat a vyhodnocovat vývoj kvality ovzduší v celé EU, a to i při nižších úrovních znečištění, u nichž se stále více předpokládá, že mají rovněž dopad na zdraví. Bude rovněž vyžadovat, aby členské státy rozšířily monitorování znečišťujících látek, které nově vzbuzují obavy, a aby sledovaly několik látek znečišťujících ovzduší, pro které dosud neexistuje harmonizované monitorování kvality ovzduší v celé EU.

Údaje o kvalitě ovzduší hlášené členskými státy zveřejňuje Evropská agentura pro životní prostředí jako digitální službu, mimo jiné prostřednictvím indexu kvality ovzduší v Evropě založeného na údajích v téměř reálném čase. Dostupnost těchto údajů a přesnější požadavky na informace, které mají být zahrnuty do plánů kvality ovzduší, rovněž umožní průběžně kontrolovat účinnost konkrétních (často místních) opatření v oblasti kvality ovzduší. Jasnější konkrétní požadavky na informování veřejnosti usnadní a urychlí přístup občanů k výsledkům monitorování a hodnocení údajů o kvalitě ovzduší a k souvisejícím politickým opatřením. 

Umožní to podrobnější sledování pokroku a dosažených výsledků, přičemž hlavním ukazatelem úspěchu je dosažení stanovených norem kvality ovzduší EU všemi členskými státy, včetně pokroku při jejich plnění.

 

Odůvodnění návrhu/podnětu

Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Integrované hospodaření s vodními zdroji:

Agentura EEA bude „jednotným kontaktním místem“ pro zpracování a pravidelnější (než je tomu v současnosti) zpřístupňování všech údajů o monitorování a stavu vod, které přicházejí z členských států, a tyto informace budou sloužit jako podklad pro úkoly agentury ECHA, která bude „jednotným kontaktním místem“ pro poskytování vědecké podpory nezbytné pro další zpracování norem na ochranu vodního prostředí. Některé nové úkoly vyplývají z potřeby lépe a systematičtěji řešit znečištění podzemních vod a zajistit harmonizovanější a lepší ochranu, pokud jde o znečišťující látky, které nejsou látkami vzbuzujícími obavy v celé EU.

Přesněji to bude vyžadovat:

– jednorázové úkoly spojené se zřízením systému agentury EEA pro přímý přístup k údajům získaným podle tohoto návrhu od členských států a s určením nebo vypracováním několika pokynů a metodik pro monitorování a analýzu mikroplastů a genů antimikrobiální rezistence agenturou ECHA; jakož i se zařazením vnitrostátních norem environmentální kvality pro znečišťující látky na úrovni povodí do registru mezních hodnot pro ochranu zdraví, které spravuje agentura ECHA,

– opakující se úkoly spojené se zvýšenou četností a digitalizací / automatizovaným mechanismem předávání údajů o monitorování a stavu do agentury EEA, udržování registru norem pro znečišťující látky na úrovni povodí agenturou ECHA a průběžnou vědeckou podporu agentury ECHA v rámci vypracovávání/přizpůsobování seznamů sledovaných látek pro povrchové a podzemní vody (pro účely monitorování a posuzování znečišťujících látek vzbuzujících obavy) každé tři roky a vypracování/přizpůsobení seznamů látek / znečišťujících látek a odpovídajících NEK pro celou EU (každých šest let) pro povrchové i podzemní vody, jakož i určení norem (každých šest let) pro celou EU pro znečišťující látky (pro povrchové a podzemní vody), které jsou v současnosti regulovány na úrovni povodí, pokud je to nutné pro účely ochrany životního prostředí a harmonizovaného provádění.

Harmonogram

1. čtvrtletí 2023 – 4. čtvrtletí 2023: interinstitucionální jednání o návrhu.

1./2. čtvrtletí 2024: vstup v platnost.

2. čtvrtletí 2024 – 4. čtvrtletí 2025: vývoj systému pro přímý přístup k údajům generovaným podle tohoto návrhu členskými státy, který povede EEA a který bude stanoven v prováděcím aktu.

2. čtvrtletí 2024 – 4. čtvrtletí 2025: vypracování technických specifikací (formát, podrobnost, četnost) pro účely podávání zpráv o emisích (emise z bodových zdrojů, na které se nevztahuje nařízení o portálu průmyslových emisí, jakož i rozptýlené emise) agentuře EEA (portál průmyslových emisí) pod vedením agentury EEA, které budou přijaty prováděcím aktem.

1. čtvrtletí 2024 – 4. čtvrtletí 2025: určení a/nebo vypracování pokynů a metodik pro měření a analýzu koncentrací mikroplastů a genů antimikrobiální rezistence v útvarech povrchových a podzemních vod (budou určeny/uvedeny v prováděcím aktu, kterým se přijímají seznamy sledovaných látek), pod vedením ECHA.

2. čtvrtletí 2024 – 3. čtvrtletí 2027: Vypracování 6. seznamu sledovaných látek ve sladkých vodách a 1. seznamu sledovaných látek v podzemních vodách a analýza a zpráva o 5. seznamu sledovaných látek ve sladkých vodách pod vedením agentury ECHA, které budou přijaty prováděcím aktem.

1. čtvrtletí 2026 a dále: každoroční získávání údajů o chemickém znečištění agenturou EEA a vědecká podpora ze strany agentury ECHA pro mechanismus seznamu sledovaných látek a pro přípravu aktů v přenesené pravomoci k přijetí nových celounijních norem environmentální kvality pro další látky (pro podzemní i povrchové vody).

1. čtvrtletí 2024 a dále: vědecká podpora ze strany agentury ECHA pro přezkum a aktualizaci seznamů prioritních látek a odpovídajících NEK v příloze I směrnice 2008/105/ES každých šest let; znečišťujících látek a odpovídajících celounijních norem kvality v příloze I směrnice 2006/118/ES; seznamů znečišťujících látek v části A přílohy II směrnice 2008/105/ES a případné vypracování celounijních norem pro (některé) znečišťující látky na tomto seznamu, jakož i seznamu znečišťujících látek v příloze II směrnice 2006/118/ES; všechny seznamy a NEK budou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci.

Směrnice o čištění městských odpadních vod:

Plánování provádění hlavních opatření zahrnutých v upřednostňované možnosti je shrnuto v následující tabulce:

2025

2030

2035

2040

Přelití srážkových vod a povrchový odtok vody ve městech (dešťová voda)

Zavedeno monitorování

Integrované plány pro aglomerace > 100 000 PE + identifikované rizikové oblasti

Zavedeny integrované plány pro rizikové aglomerace od 10 000 do 100 000 PE

Směrný cíl EU platný pro všechny aglomerace > 10 000 PE

Individuální nebo jiné vyhovující systémy

Pravidelné inspekce ve všech členských státech + podávání zpráv v případě členských států s vysokým podílem individuálních nebo jiných vyhovujících systémů

Normy EU pro individuální nebo jiné vyhovující systémy

 

 

Malé aglomerace

Nové prahové hodnoty 1 000 obyv.

Všechny aglomerace > 1 000 PE vyhovují požadavkům

 

 

Dusík a fosfor

Identifikace rizikových oblastí (aglomerace 10 000 až 100 000 PE)

Průběžný cíl pro odstranění N/P v zařízeních > 100 000 PE + nové normy

Odstranění N/P ve všech zařízeních nad 100 000 PE + průběžný cíl pro rizikové oblasti

Odstranění N/P ve všech rizikových oblastech (od 10 000 do 100 000 PE)

Mikroskopické znečišťující látky

Zavedení systémů rozšířené odpovědnosti výrobců

Identifikované rizikové oblasti (10 000 až 100 000 PE) + průběžný cíl pro zařízení nad 100 000 PE

Všechna zařízení > 100 000 PE vybavena + průběžné cíle pro „rizikové oblasti“

Všechna riziková zařízení vybavená moderním čištěním

Energie

Energetické audity pro zařízení nad 100 000 PE

Audity pro všechna zařízení nad 10 000 PE Průběžný cíl

Průběžný cíl pro energetickou neutralitu

Dosažení energetické neutrality a souvisejícího snížení emisí skleníkových plynů

Do roku 2025 budou zavedeny další monitorovací činnosti: týká se to úniků jiných než z domácnosti, parametrů souvisejících se zdravím, klíčových ukazatelů výkonnosti provozovatele spolu s opatřeními ke zvýšení transparentnosti.

2. čtvrtletí 2024 (odhad): vstup v platnost.

1. čtvrtletí 2023 až 4. čtvrtletí 2025: vypracování dalších pokynů v oblasti monitorování, modelování a plánů kvality ovzduší (GŘ ENV společně se střediskem JRC).

1. čtvrtletí 2023 až 4. čtvrtletí 2025: vypracování norem v úzké spolupráci s Evropským výborem pro normalizaci v oblasti monitorování, orientačních měření a modelování cílů kvality (středisko JRC společně s GŘ ENV).

3. čtvrtletí 2024 a dále: pravidelné hodnocení pokroku při plnění povinností snížit průměrnou expozici znečišťujícím látkám PM2.5 a NO2 agenturou EEA.

3. čtvrtletí 2024 a dále: pravidelné hodnocení látek znečišťujících ovzduší, které nově vzbuzují obavy, a souvislostí mezi znečištěním ovzduší, změnou klimatu a zdravím agenturou EEA.

3. čtvrtletí 2024 až 4. čtvrtletí 2025: revize prováděcích pravidel Komise, pokud jde o vzájemnou výměnu informací a podávání zpráv o vnějším ovzduší (GŘ ENV).

1. čtvrtletí 2026 (odhad): začátek plnění revidovaných ohlašovacích povinností pro členské státy (vůči EEA) (tj. v závislosti na termínech provedení ve vnitrostátním právu – důležité je mít připravenou infrastrukturu).

3. čtvrtletí 2024 až 4. čtvrtletí 2026: úpravy registru údajů o kvalitě ovzduší spravovaného agenturou EEA, aby zahrnoval další údaje zpřístupněné prostřednictvím národního vykazování údajů.

4. čtvrtletí 2028 (odhad): první kolo podávání zpráv o revidovaných plánech kvality ovzduší s cílem řešit rizika překročení revidovaných norem kvality ovzduší v roce 2030 (podávání zpráv agentuře EEA).

Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Integrované hospodaření s vodními zdroji:

Povrchové a podzemní vody v EU jsou znečištěny řadou různých znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že znečištění se šíří po proudu vodního toku a 60 % evropských povodí je mezinárodních, je k řešení znečištění a dalších přeshraničních dopadů prostřednictvím stanovení harmonizovaných norem a harmonizovaných systémů sběru a sdílení údajů mezi členskými státy nezbytná spolupráce mezi členskými státy a opatření na úrovni EU. Rovněž je důležité zvýšit transparentnost údajů o chemických látkách a umožnit jejich využívání a opakované použití Komisí a jejími agenturami, zejména agenturami EEA a ECHA, aby se zvýšily vědecké znalosti umožňující další cílená opatření a prosazování.

Bez opatření na úrovni EU by se řešení znečištění stalo neúnosně nákladným, zejména pro členské státy ležící po proudu vodního toku.

Harmonizované normy povedou k celkově lepší ochraně životního prostředí a lidského zdraví, nákladově efektivním a přiměřeným opatřením členských států a rovným podmínkám pro činnosti, které musí řešit potenciální dopady na vodní útvary v celé EU.

Pravidelnější sdílení údajů o monitorování a stavu prostřednictvím automatizovaných mechanismů sdílení údajů umožní častější a cílenější kontroly a lepší připravenost na řešení potenciálních problémů, které nově vzbuzují obavy. Přístup k zjednodušeným informačním databázím údajů zlepší soudržnost hodnocení a provádění různých právních předpisů.

Agentura EEA bude údaje centralizovat, zpracovávat a poskytovat je k opakovanému použití pro účely tvorby a provádění politik. Agentura ECHA bude poskytovat vědeckou podporu na základě stále robustnější vědecké databáze, a to díky centralizaci průřezových vědeckých informací v oblasti chemických látek a zefektivnění monitorování a zpřístupnění údajů o stavu ze strany agentury EEA. Obě agentury budou hrát klíčovou roli při dalším provádění právních předpisů v oblasti vody, přičemž součinnost a aktuální vědecké údaje umožní rychlejší přizpůsobení se novým oblastem zájmu a také lepší identifikaci a stanovení priorit nákladově nejefektivnějších opatření k řešení znečištění.

Na druhou stranu návrh sníží celkovou administrativní zátěž tím, že odstraní ty oznamovací povinnosti, které se neukázaly jako účinné, tj. které nepřinesly očekávané lepší provádění. Ostatní ohlašovací povinnosti jsou zjednodušeny a je zajištěna lepší provázanost s ohlašováním v rámci jiných nástrojů.

V neposlední řadě je cílem návrhu zavést účinnější postupy pro přizpůsobování seznamů látek a souvisejících norem environmentální kvality vědeckému pokroku a zároveň zajistit, aby tyto postupy využívaly spolehlivé vědecké údaje založené na zjednodušeném podávání zpráv a úzké spolupráci s agenturami.

Směrnice o čištění městských odpadních vod:    

Opatření EU jsou i nadále nezbytná k zajištění toho, aby všichni občané EU mohli využívat výhod lepší kvality vody v řekách, jezerech, podzemních vodách a mořích. Vzhledem k tomu, že 60 % vodních útvarů EU je přeshraničních, je nutné zajistit stejnou úroveň ochrany všude a stejným tempem, aby se předešlo riziku, že úsilí některých členských států bude ohroženo nedostatečným pokrokem jiných. Hodnocení REFIT ukázalo, že ve většině členských států byla směrnice jedinou hnací silou pro investice do potřebných infrastruktur.

Směrnice bude plně v souladu se všemi ostatními klíčovými cíli Zelené dohody pro Evropu, včetně zastřešujícího cíle klimatické neutrality, a zároveň bude plně v souladu s několika probíhajícími/plánovanými legislativními návrhy, jako jsou revize směrnice o normách environmentální kvality, směrnice o vodách ke koupání, rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a hodnocení směrnice o kalech z čistíren odpadních vod. Rovněž přímo přispěje k lepšímu plnění cíle udržitelného rozvoje č. 6 týkajícího se přístupu k přiměřeným a spravedlivým sanitačním zařízením.

Právní předpisy týkající se kvality ovzduší:

Cílů iniciativy a nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími samostatně. Důvodem je především přeshraniční povaha znečištění ovzduší, neboť emise z jednoho členského státu mohou přispívat ke znečištění vnějšího ovzduší v jiných členských státech. Opatření na úrovni EU jsou nezbytná k zajištění toho, aby všechny členské státy přijaly opatření ke snížení rizik pro obyvatelstvo v jednotlivých členských státech.

Za druhé, Smlouva vyžaduje, aby se usilovalo o vysokou úroveň ochrany s ohledem na různorodost situací v EU. Stávající směrnice a navrhovaná směrnice stanoví společné normy kvality ovzduší, ale ponechávají volbu prostředků na členských státech, aby je bylo možné přizpůsobit místním, regionálním a vnitrostátním podmínkám.

Za třetí je třeba zajistit rovné zacházení, pokud jde o ekonomické důsledky znečištění ovzduší ve všech členských státech a o kvalitu vnějšího ovzduší, kterou pociťují občané v celé Unii.

Revidované normy kvality ovzduší a jasnější pravidla pro monitorování kvality ovzduší zajistí vyšší úroveň ochrany občanů EU a lepší vnější ovzduší pro životní prostředí.

Tím se zlepší dostupnost informací o problémech s kvalitou ovzduší a zlepší se zdraví (a tím se sníží výdaje na zdravotní péči), sníží se ztráty na úrodě způsobené ozonem a sníží se pracovní neschopnost (včetně nemocnosti nezaopatřených dětí). Očekává se tedy, že zlepšení kvality ovzduší zvýší produktivitu a bude mít ekonomické přínosy.

Zlepšení monitorování a modelování, způsobu přípravy a provádění plánů kvality ovzduší a sdílení informací shromážděných členskými státy zlepší soudržnost posuzování a provádění různých právních předpisů.

Změny týkající se přístupu ke spravedlnosti a sankcím zlepší vymáhání práva ze strany veřejnosti a tím i dosahování výsledků v celé Evropské unii.

V neposlední řadě je cílem návrhu zavést účinnější postupy pro revizi norem kvality ovzduší v závislosti na vědeckém pokroku a zároveň zajistit, aby tyto postupy využívaly spolehlivé vědecké údaje založené na zjednodušeném podávání zpráv a úzké spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí a aby byly informace o kvalitě ovzduší (včetně aktuálních údajů) k dispozici rozhodovacím orgánům a širší veřejnosti.

Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Integrované hospodaření s vodními zdroji:

Kontrola účelnosti právních předpisů EU v oblasti vody v roce 2019 potvrdila, že rámcová směrnice o vodě a její dvě „dceřiné“ směrnice spustily nebo posílily opatření na evropské úrovni k řešení přeshraničních tlaků na vodní zdroje na úrovni povodí, a to jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni. Stanovení celounijních norem pro znečišťující látky lze proto považovat za účinné.

Hodnocení však také dospělo k závěru, že je třeba rozšířit oblast působnosti tak, aby byly řešeny i znečišťující látky, které nově vzbuzují obavy, a aby bylo lépe chráněno lidské zdraví a ekosystémy, včetně řešení několika správních a prováděcích otázek.

Směrnice o čištění městských odpadních vod:    

Hodnocení účinnosti směrnice REFIT ukázalo, že se jí podařilo snížit zatížení cílovými znečišťujícími látkami z městských bodových zdrojů (domovní/městské odpadní vody a podobné průmyslové znečištění). Stále existují nedostatky při řešení zbývajícího zatížení z nečištěných městských odpadních vod. Je také třeba směrnici sladit s novými politickými prioritami a novými společenskými zájmy.

Dále se ukázalo, že požadavky na monitorování stanovené v článku 15 směrnice účinně podporují dodržování předpisů. Technologický pokrok však dnes umožňuje účinnější a přesnější monitorování stávajících i nových znečišťujících látek. Informace získané od členských států v rámci posouzení dopadů ukazují, že mezi členskými státy existují velké rozdíly, pokud jde o monitorování. Většina členských států již shromažďuje častější a rozsáhlejší informace o větším počtu znečišťujících látek, než požaduje směrnice. Přesto jsou znalosti o kvalitě a množství odpadních vod v mnoha členských státech nedostatečné. Lepšími znalostmi skutečného zatížení, které je třeba vyčistit, se mohlo se předejít několika případům předimenzovaných zařízení, ale i kapacit nádrží, které vedly k nadměrným nákladům a neúčinnému odvádění a čištění vody.

Požadavky na podávání zpráv stanovené směrnicí by se mohly zlepšit a modernizovat, aby se zajistilo lepší prosazování směrnice.

Právní předpisy týkající se kvality ovzduší:

Poznatky z kontroly účelnosti právních předpisů týkajících se kvality ovzduší zveřejněné v listopadu 2019 – SWD(2019) 427 final.

Z této kontroly účelnosti vyplynulo, že směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší byly částečně účinné při zlepšování kvality ovzduší a dosahování norem kvality ovzduší, ale že doposud nebyly splněny všechny jejich cíle: směrnice vedly k zavedení reprezentativního, vysoce kvalitního monitorování kvality ovzduší, stanovily jasné normy kvality ovzduší a usnadnily výměnu spolehlivých, objektivních a srovnatelných informací o kvalitě ovzduší, a to i pro širší veřejnost. Méně úspěšné však byly při zajišťování dostatečných opatření pro splnění norem kvality ovzduší a udržení co nejkratší doby, kdy dochází k překročení limitů, i když na druhou stranu vykazovalo znečištění ovzduší klesající trend a došlo ke snížení počtu a rozsahu dob, kdy dochází k překročení limitů.

Zohledněny byly rovněž poznatky z kontroly účelnosti týkající se monitorování a vykazování v environmentální politice (SWD(2017) 230 final) v souvislosti s právními předpisy týkajícími se kvality ovzduší. Z této kontroly účelnosti vyplynulo zejména to, že v případě kvality ovzduší se při podávání zpráv využívá nejmodernější přístup k elektronickému vykazování, díky němuž jsou informace o kvalitě ovzduší zpřístupňovány ve standardizované a strojově čitelné podobě vhodné pro portál INSPIRE. Tento přístup je výslovně zaměřen na zefektivnění množství informací poskytovaných členskými státy, aby se maximalizovala užitečnost těchto informací a snížila administrativní zátěž – ale také ponechává prostor pro další zefektivnění na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni (zejména u nových požadavků na podávání zpráv).

 

Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Toto opatření je v souladu s ostatními politikami EU a probíhajícími iniciativami vyplývajícími ze Zelené dohody pro Evropu.

Iniciativa spadá do okruhu 3 (Přírodní zdroje a životní prostředí), hlavy 9 (Životní prostředí a oblast klimatu) víceletého finančního rámce. Jak je podrobně uvedeno níže, provádění tohoto právního předpisu si vyžádá další lidské zdroje a také určité podpůrné výdaje v agenturách EEA a ECHA. Odpovídající zvýšení subvence agenturám bude kompenzováno z programu EU pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) na období 2021–2027.

Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Integrované hospodaření s vodními zdroji:

Vědecká podpora ze strany agentury ECHA, dříve prováděná střediskem JRC, výborem SCHEER, smluvními partnery 

Vědecká podpora je v současné době poskytována spíše nesystematicky, na základě řady správních ujednání se střediskem JRC, která podléhají častým přezkumům a prodlužování, obnovitelných smluv s nezávislým odborníkem na podzemní vody, smluvními partnery zapojenými do posuzování dopadů, vlastních zdrojů (JRC i GŘ ENV); hodně se spoléhá na přispění členských států, zejména v oblasti směrnice o podzemních vodách. Výbor SCHEER, který je řízen GŘ SANTE, poskytl řadu vědeckých stanovisek (např. v období 2011–2022 vydal výbor SCHEER více než 50 stanovisek v rámci směrnice o kvalitě životního prostředí). To neumožňuje dostatečně koordinované, systematické, soudržné a včasné návrhy. Pokud jde o agenturu ECHA, nemá v současné době právní mandát k plnění žádného úkolu souvisejícího s rámcovou směrnicí o vodě.

Cílem návrhu je racionalizovat a zlepšit vědecký proces tím, že tyto nesystematické formy podpory budou nahrazeny „jednotným kontaktním místem“ pro veškerou vědeckou podporu, tj. agenturou ECHA. V rámci Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek a přístupu „jedna látka, jedno posouzení“ bude agentura ECHA rovněž odpovědná za všechny vědecké aspekty všech ostatních právních předpisů týkajících se chemických látek. Zaručí to vědeckou spolehlivost a umožní synergii mezi zdroji informací podle různých právních předpisů.

Příspěvek agentuře ECHA bude plně kompenzován snížením rozpočtu programu LIFE. Tyto zdroje jsou v současné době vynakládány na poměrně nejednotný rámec pro poskytování vědecké podpory (smluvní partneři, správní ujednání se střediskem JRC, stanovisko výboru SCHEER).

Podpora centralizace a zpracování údajů o monitorování a stavu vod – dodatečné zdroje pro agenturu EEA k zajištění pravidelnějšího informování o stavu vod – lepší provádění – určení nových potřeb

Agentura EEA (3,5 plného pracovního úvazku) v současné době hostí a spravuje rozsáhlou databázi informací o vodě, které členské státy elektronicky oznamují každých šest let; v této databázi jsou uloženy formální plány povodí, které musí být oznamovány v souladu s články 13 a 15 směrnice 2000/60/ES, jakož i další informace dobrovolně oznamované elektronicky v souladu s pokyny, které vypracovala EK ve spolupráci s členskými státy.

Databáze však neobsahuje údaje ze skutečného monitorování ani odkaz na ně a stav je vyjádřen pouze jako „vyhovuje/nevyhovuje“, což neposkytuje dostatečný přehled o rozsahu překročení limitů a neumožňuje tak zaměřit opatření v oblasti politiky na ohniska znečištění. Navíc vzhledem k tomu, že informace jsou hlášeny pouze každých šest let, jsou brzy neaktuální a nejsou příliš užitečné pro stanovení prioritních opatření nebo řešení problémů s prováděním (např. na základě zastaralých informací nelze účinně ověřit tvrzení v písemných dotazech, peticích a stížnostech).

Cílem návrhu je proto zavést povinnost každoročního hlášení údajů o monitorování a stavu agentuře EEA. Přinese to cenné informace pro zkoumání souvislosti mezi lepší kvalitou vody a zlepšením lidského zdraví s využitím údajů z monitorování a hodnocení kvality vody. Očekávané počáteční dodatečné úsilí potřebné k zefektivnění podávání zpráv bude v dlouhodobém horizontu kompenzováno sníženou administrativní zátěží v důsledku větší „digitalizace“ a povinného předávání zpráv „ze systému do systému“ (automatizovaný mechanismus poskytování údajů).

Směrnice o čištění městských odpadních vod:    

Provádění směrnice bude vyžadovat rozsáhlé zpracování a analýzu údajů. Využívání odborných znalostí agentury EEA má mnoho výhod: systémy sladěné s ostatními zprávami podávanými agentuře EEA (rámcová směrnice o vodě, evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (EPRTR)); efektivita procesů; snížení rizika výskytu chyb z důvodu používání různých systémů; rozvoj odborných znalostí obsahu a hodnocení na základě podrobného porozumění údajům, protože víme, jak jsou údaje odvozeny.

Vzhledem k absenci personálních a provozních výdajů bude třeba takový vývoj financovat z poradenských služeb v GŘ ENV.

Právní předpisy týkající se kvality ovzduší:

Úkoly související s podáváním zpráv a výměnou informací o kvalitě ovzduší. Rozšíření infrastruktury pro průběžné podávání zpráv o další informace o kvalitě ovzduší a jejich podpora může vycházet ze stávajícího portálu a registru údajů o kvalitě vnějšího ovzduší spravovaného agenturou EEA, aby se zajistila vyšší účinnost díky provázanosti s dalšími toky zpráv o životním prostředí. Vytvoření a udržování zcela nové infrastruktury pro podávání zpráv pro dodatečné požadavky stanovené revidovanou směrnicí (např. ve středisku JRC nebo hostované externími konzultanty) by vyžadovalo nákladný nový vývoj a znamenalo by riziko nesouladu se stávající infrastrukturou pro podávání zpráv. Nejefektivnějším přístupem proto bude posílení zdrojů agentury EEA pro rozšíření a následnou údržbu stávajícího portálu a registru údajů o kvalitě vnějšího ovzduší – buď prostřednictvím dalších zaměstnanců, nebo interním přesunem. Tím se zajistí nejlepší poměr mezi použitými zdroji a splněním cílů a souvisejících úkolů.

Úkoly související s hodnocením kvality vnějšího ovzduší. Agentura EEA v současné době každoročně provádí hodnocení kvality ovzduší, přičemž využívá údaje o kvalitě ovzduší hlášené prostřednictvím portálu a registru údajů o kvalitě ovzduší, jakož i další vědecké poznatky o dopadech znečištění ovzduší na zdraví a životní prostředí. Díky posíleným ustanovením o monitorování a modelování kvality ovzduší budou k dispozici další informace, včetně informací o znečišťujících látkách, které nově vzbuzující obavy, a o souvislostech mezi znečištěním ovzduší, změnou klimatu a zdravím lidí a ekosystémů. Hodnocení těchto údajů a informací by mělo vycházet z pravidelného a vědecky podloženého základu a mělo by být synchronizováno se stávajícími hodnoceními kvality ovzduší, která již agentura EEA poskytuje. Je tedy vhodnější, a to i z důvodu zajištění soudržnosti analýzy, začlenit tyto úkoly do agentury EEA, než je zadávat různým externím konzultantům. Bude to vyžadovat další specifické kompetence a pravděpodobně i další zaměstnance. Tím se zajistí nejlepší poměr mezi použitými zdroji a splněním cílů a souvisejících úkolů.

Úkoly související s vědeckou a technickou podporou monitorování a modelování kvality ovzduší. V uplynulém desetiletí středisko JRC podporovalo všechny úkoly související s vědeckou a technickou podporou monitorování a modelování kvality ovzduší, což vyžaduje ekonomickou nezávislost na dodavatelích zařízení pro monitorování a modelování kvality. Mezi konkrétní požadované úkoly patří:

podporovat a řídit vývoj zdokonalených přístupů týkajících se monitorování znečištění ovzduší a využívání modelování kvality ovzduší,

podporovat metodická zlepšení týkající se prostorové reprezentativnosti monitorování kvality ovzduší, harmonizovaného posuzování kvality ovzduší a rozdělování zdrojů,

podporovat vypracování praktických pokynů pro provádění směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší v oblasti monitorování a modelování kvality ovzduší,

organizovat a předsedat klíčovým podpůrným sítím pro další provádění politiky ochrany ovzduší na vnitrostátní, regionální a městské úrovni (např. AQUILA a FAIRMODE),

podporovat vývoj norem týkajících se monitorování a modelování kvality ovzduší ve spolupráci s Evropským výborem pro normalizaci (CEN).

Podpora střediska JRC by byla nejlépe zabezpečena tím, že se zajistí, aby tato činnost byla zařazena do pracovního programu JRC a aby byla poskytnuta dodatečná finanční podpora ve výši 100 000 EUR ročně. Pokračující podpora JRC zajistí nejlepší vztah mezi použitými zdroji a plněním cílů a souvisejících úkolů.



Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

Časově omezená doba trvání

   s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

   finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Realizace s počátečním obdobím od roku 2024 (u čištění městských odpadních vod), od roku 2024 do roku 2025 (integrované hospodaření s vodními zdroji), od roku 2024 do roku 2027 (u právních předpisů týkajících se kvality ovzduší),

poté plné fungování.

Předpokládaný způsob řízení 67  

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

 EIB a Evropský investiční fond,

 subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

 osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

 Iniciativy zahrnují zadávání veřejných zakázek, správní ujednání se střediskem JRC, zvýšení příspěvku agenturám ECHA a EEA a dopad na lidské zdroje Komise. Použijí se standardní pravidla pro tento druh výdajů.

Systémy řízení a kontroly

Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Nepoužije se – viz výše.

Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Nepoužije se – viz výše.

Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Nepoužije se – viz výše.

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Nepoužije se – viz výše.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. 

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo  

RP/NRP 68

zemí ESVO 69

kandidátských zemí 70

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

3

09 02 02 Oběhové hospodářství a kvalita života

RP

ANO

NE

NE

NE

3

09 10 01 Evropská agentura pro chemické látky – směrnice v oblasti životního prostředí a mezinárodní úmluvy

RP

ANO

NE

NE

NE

3

09 10 02 Evropská agentura pro životní prostředí

RP

ANO

ANO

NE

NE

7

20 01 02 01 – Odměňování a náhrady

NRP

NE

NE

NE

NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

neuplatňuje se

Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

3

Přírodní zdroje a životní prostředí

GŘ: ENV

2023

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

□ Operační prostředky

09 02 02 Oběhové hospodářství a kvalita života

Závazky

(1)

0,100

0,100

0,100

0,100

0,100

0,500

Platby

(2)

0,100

0,100

0,100

0,100

0,100

0,500

Prostředky na GŘ ENV 
CELKEM

Závazky

=(1)

0,100

0,100

0,100

0,100

0,100

0,500

Platby

=(2)

0,100

0,100

0,100

0,100

0,100

0,500

Výše uvedená částka v rozpočtové položce 09.02.02 bude potřebná k financování správního ujednání se střediskem JRC a dodatečné finanční podpory ve výši 100 000 EUR ročně na následující úkoly:

podporovat a řídit vývoj zdokonalených přístupů týkajících se monitorování znečištění ovzduší a využívání modelování kvality ovzduší,

podporovat metodická zlepšení týkající se prostorové reprezentativnosti monitorování kvality ovzduší, harmonizovaného posuzování kvality ovzduší a rozdělování zdrojů,

podporovat vypracování praktických pokynů pro provádění směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší v oblasti monitorování a modelování kvality ovzduší,

organizovat a předsedat klíčovým podpůrným sítím pro další provádění politiky ochrany ovzduší na vnitrostátní, regionální a městské úrovni (např. AQUILA a FAIRMODE),

podporovat vývoj norem týkajících se monitorování a modelování kvality ovzduší ve spolupráci s Evropským výborem pro normalizaci (CEN).

Agentura: ECHA – směrnice v oblasti životního prostředí

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Hlava 1: Výdaje na zaměstnance

Závazky

(1a)

0,734

1,498

1,528

1,559

5.319

Platby

(2a)

0,734

1,498

1,528

1,559

5,319

Hlava 2: Infrastruktura

Závazky

(1b)

0,189

0,193

0,201

0,201

0,779

Platby

(2b)

0,189

0,193

0,201

0,201

0,779

Hlava 3: Provozní náklady

Závazky

(1c)

0,673

0,686

0,702

0,718

2,779

Platby

(2c)

0,673

0,686

0,702

0,718

2,779

Prostředky na agenturu ECHA 
CELKEM

Závazky

=1a+1b +1c

1,596

2,377

2,427

2,477

8,878

Platby

=2a+2b+2c

1,596

2,377

2,427

2,477

8,878

Náklady agentury ECHA zahrnují náklady na dalších 11 plných pracovních úvazků, rozdělených mezi 7 TA a 4 CA, pro účely:

   vědecké podpory, kterou v současné době poskytují smluvní partneři JRC a GŘ ENV a výbor SANTE SCHEER (v současné době 6,35 plného pracovního úvazku ročně; podle návrhu agentury ECHA by to bylo přibližně 5,15 plného pracovního úvazku; znamená to efektivní přesun zdrojů),

   vědecké podpory vyplývající z nových povinností podle návrhu:

   pro stanovení celounijních norem environmentální kvality pro znečišťující látky, které vzbuzují obavy na „vnitrostátní/regionální“ úrovni (1 plný pracovní úvazek ročně pro GW, 1 plný pracovní úvazek pro SW),

   pro aktualizaci přílohy I směrnice o ochraně podzemních vod (1 plný pracovní úvazek ročně),

   pro podporu u seznamu sledovaných látek v podzemních vodách (0,6 plného pracovního úvazku ročně),

   pro určení/vypracování metodik pro monitorování a analýzu mikroplastů, genů antimikrobiální rezistence (přibližně 0,5 plného pracovního úvazku plus přibližně 1 pro IT podporu plus 1,5 plného pracovního úvazku pro správu).



Agentura: EEA

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Hlava 1: Výdaje na zaměstnance

Závazky

(1a)

0,697

1,423

1,451

1,480

5,052

Platby

(2a)

0,697

1,423

1,451

1,480

5,052

Hlava 2: Infrastruktura

Závazky

(1b)

Platby

(2b)

Hlava 3: Provozní náklady

Závazky

(1c)

0,490

0,620

0,420

0,420

1,950

Platby

(2c)

0,490

0,620

0,420

0,420

1,950

Prostředky na agenturu EEA 
CELKEM

Závazky

=1a+1b +1c

1,187

2,043

1,871

1,900

7,002

Platby

=2a+2b +2c

1,187

2,043

1,871

1,900

7,002

Náklady agentury EEA zahrnují náklady na 8 dodatečných plných pracovních úvazků (5 TA a 3 CA) a provozní výdaje pro účely:

Řešení dodatečné povinnosti každoročního podávání zpráv o monitorování a stavu agentuře EEA prostřednictvím „předávání zpráv ze systému do systému“ (automatizovaný mechanismus poskytování údajů): 4 plné pracovní úvazky (z nichž 3 budou dodateční/noví TA a 1 TA bude přeřazen z agentury EEA) plus 130 tisíc na podporu konzultantů v prvním roce, poté 80 tisíc v druhém roce a dalších letech. Vývoj standardizované databáze o opětovném využívání vody (v rámci provádění nařízení (EU) 2020/741 o opětovném využívání vody) a správa souvisejících datových toků a příprava přehledů pro celou EU. Agentura EEA bude muset zajistit kontrolu kvality, aby bylo zaručeno, že členské státy budou pravidelně podávat zprávy harmonizovaným a srovnatelným způsobem (2 další CA). Celkově budou dodatečné zdroje, které budou agentuře EEA přiděleny na integrované podávání zpráv o vodě a práci na opětovném využívání vody, činit 5 dalších plných pracovních úvazků, rozdělených na 3 TA a 2 CA.

Odborník na směrnici o čištění městských odpadních vod (1 další CA) a IT podpora při vytváření a úpravě databází v souvislosti s článkem 20 navrhovaného přepracování směrnice o čištění městských odpadních vod. Bude rovněž podporovat vývoj nových ukazatelů souladu, např. v oblasti energie, mikroskopických znečišťujících látek, jak je v současné době uvedeno v novém legislativním návrhu směrnice. Bude také sloužit k revizi a aktualizaci profilů zemí podle směrnice o čištění městských odpadních vod, které nyní nahrazují národní zprávy https://water.europa.eu/freshwater/countries/uwwtIt, a k revizi stávajících datových toků tak, aby se mohly přizpůsobit novým požadavkům na podávání zpráv. Bude provedeno další sladění se souvisejícími datovými toky (např. EPRTR a WISE). Potřeba IT podpory činí celkem 760 tisíc, z toho 240 tisíc v prvním roce, 260 tisíc v druhém roce a v dalších letech 130 tisíc.

Úkoly související s podáváním zpráv a výměnou informací o kvalitě ovzduší budou vyžadovat zdroje na rozšíření a následnou údržbu stávajícího portálu a registru údajů o kvalitě vnějšího ovzduší. Úkoly související s hodnocením kvality vnějšího ovzduší budou vyžadovat zdroje na rozšíření hodnocení kvality ovzduší, která jsou v současné době prováděna každoročně, zejména pokud jde o znečišťující látky, jež nově vzbuzují obavy, a o souvislosti mezi znečištěním ovzduší, změnou klimatu a zdravím lidí a ekosystémů. Bude to vyžadovat další specifické kompetence, a tedy i další dlouhodobé odborné pracovníky (2 plné pracovní úvazky, z nichž oba jsou TA).



Operační prostředky CELKEM

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Závazky

(4)

Platby

(5)

□ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

Prostředky z OKRUHU 3 
víceletého finančního rámce

CELKEM

Závazky

=4+6

0,100

2,774

4,297

4,170

4,245

15,587

Platby

=5+6

0,100

2,774

4,297

4,170

4,245

15,587




Okruh víceletého finančního rámce

7

Správní výdaje

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

GŘ: ENV

□ Lidské zdroje

0,314

0,314

0,314

0,314

1,256

□ Ostatní správní výdaje

GŘ ENV CELKEM

Prostředky

0,314

0,314

0,314

0,314

1,256

Další zaměstnanci GŘ ENV (1 AD pro integrované hospodaření s vodními zdroji a 1 AD pro kvalitu ovzduší) budou:

připravovat a vést přijetí nových prováděcích aktů Komise, kterými se stanoví seznamy sledovaných látek znečišťujících povrchové a podzemní vody, jež nově vzbuzují obavy, pro jejich monitorování s ohledem na posouzení potřeby stanovit normy EU,

každých šest let připravovat a řídit přijímání nových aktů Komise v přenesené pravomoci s cílem přezkoumat a aktualizovat seznam znečišťujících látek a odpovídajících celounijních norem, které je třeba řešit za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

vést dialog o vodním hospodářství s členskými státy, agenturami EEA a ECHA, a to i v rámci příslušných odborných skupin a výborů,

připravovat a vést přijímání nových prováděcích aktů Komise a aktů v přenesené pravomoci souvisejících s prováděním nové směrnice o kvalitě ovzduší,

podporovat tým při provádění revidované směrnice o kvalitě ovzduší, zejména v souvislosti s novými ustanoveními vyžadujícími posílení spolupráce s příslušnými orgány,

připravovat a vést vypracování technických pokynů vyplývajících z revize v oblasti monitorování a modelování kvality ovzduší a plánů kvality ovzduší.

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování ohledem na rozpočtová omezení.

Prostředky z OKRUHU 7 
víceletého finančního rámce 
CELKEM 

(Závazky celkem = platby celkem)

0,314

0,314

0,314

0,314

1,256

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2023

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

PROSTŘEDKY Z OKRUHŮ 1 až 7 
víceletého finančního rámce

CELKEM

Závazky

0,100

3,197

4,834

4,712

4,791

17,653

Platby

0,100

3,197

4,834

4,712

4,791

17,653

Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 71

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 72

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

Odhadovaný dopad na agentury ECHA, EEA a správní prostředky Komise

Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury ECHA

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD) směrnice o životním prostředí

0,535

1,091

1,112

1,135

3,872

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

0,200

0,407

0,416

0,424

1,447

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,734

1,498

1,528

1,559

5,319

Požadavky na zaměstnance (FTE):

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD) směrnice o životním prostředí

7

7

7

7

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci REACH/CLP

4

4

4

4

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

11

11

11

11

Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánu EEA

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

0,526

1,074

1,095

1,117

3,813

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

0,171

0,349

0,356

0,363

1,239

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,697

1,423

1,451

1,480

5,052

Požadavky na zaměstnance (FTE):

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

5

5

5

5

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

3

3

3

3

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

8

8

8

8

Odhadované požadavky na správní prostředky v Komisi

Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

     Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2023

2024

2025

2026

2027 a dále

CELKEM

OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

0,314

0,314

0,314

0,314

1,256

Ostatní správní výdaje

Mezisoučet za OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

0,314

0,314

0,314

0,314

1,256

Mimo OKRUH 7 73  
víceletého finančního rámce

neuplatňuje se

neuplatňuje se

neuplatňuje se

neuplatňuje se

neuplatňuje se

neuplatňuje se

Lidské zdroje

Ostatní výdaje 
správní povahy

Mezisoučet mimo OKRUH 7 
víceletého finančního rámce

neuplatňuje se

neuplatňuje se

neuplatňuje se

neuplatňuje se

neuplatňuje se

neuplatňuje se

CELKEM

0,314

0,314

0,314

0,314

1,256

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

2023

2024

2025

2026

2027 a dále

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

2

2

2

2

2

20 01 02 03 (při delegacích)

01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 xx yy zz   74

– v ústředí

– při delegacích

01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

2

2

2

2

2

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

připravovat a vést přijetí nových prováděcích aktů Komise, kterými se stanoví seznamy sledovaných látek znečišťujících povrchové a podzemní vody, jež nově vzbuzují obavy, pro jejich monitorování s ohledem na posouzení potřeby stanovit normy EU,

každých šest let připravovat a řídit přijímání nových aktů Komise v přenesené pravomoci s cílem přezkoumat a aktualizovat seznam znečišťujících látek a odpovídajících celounijních norem, které je třeba řešit za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

vést dialog o vodním hospodářství s členskými státy, agenturami EEA a ECHA, a to i v rámci příslušných odborných skupin a výborů,

připravovat a vést přijímání nových prováděcích aktů Komise a aktů v přenesené pravomoci souvisejících s prováděním nové směrnice o kvalitě ovzduší,

podporovat tým při provádění revidované směrnice o kvalitě ovzduší, zejména v souvislosti s novými ustanoveními vyžadujícími posílení spolupráce s příslušnými orgány,

připravovat a vést vypracování technických pokynů vyplývajících z revize v oblasti monitorování a modelování kvality ovzduší a plánů kvality ovzduší.

Externí zaměstnanci

Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

   může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Ke kompenzaci vyšší subvence pro agentury ECHA a EHP budou použity prostředky na program LIFE (rozpočtová položka 09.02.02).

   vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

   vyžaduje revizi VFR.

Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

   nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
N 75

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

 



Odhadovaný dopad na příjmy 

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 76

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[…]

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).
(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).
(4)    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).
(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).
(6)    Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).
(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
(8)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).
(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).
(10)    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).
(11)    Ustanovení čl. 16 odst. 4 a 7 směrnice 2000/60/ES (rámcová směrnice o vodě); článek 7 směrnice 2008/105/ES (směrnice o normách environmentální kvality) a článek 10 směrnice 2006/118/ES (směrnice o podzemních vodách).
(12)    Pracovní dokument útvarů Komise – Kontrola účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních, SWD(2019) 439 final.
(13)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM(2020) 380 final.
(14)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400 final.
(15)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.
(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).
(17)        COM(2022) 156 final/3 a COM(2022) 157 final.
(18)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, COM(2020) 381 final.
(19)    COM(2022) 305 final.
(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
(21)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, COM(2018) 028 final.
(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1).
(23)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa, COM(2020) 98 final.
(24)    Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).
(25)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek, COM(2020) 667 final.
(26)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí, COM(2019) 128 final.
(27)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Farmaceutická strategie pro Evropu, COM(2020) 761 final.
(28)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro data, COM(2020) 66 final.
(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
(30)    Pracovní dokument útvarů Komise – Kontrola účelnosti nejvýznamnějších právních předpisů týkajících se chemických látek (kromě nařízení REACH), jakož i souvisejících hledisek právních předpisů platných pro navazující průmyslová odvětví, SWD(2019) 199 final.
(31)     Rámcová směrnice o vodě – Knihovna (europa.eu) .
(32)    Ares(2022)4634431) 24. června 2022.
(33)    Úř. věst. C , , s. .
(34)    Úř. věst. C , , s. .
(35)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.
(36)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek, COM(2020) 667 final.
(37)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400 final.
(38)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, COM(2018) 028 final.
(39)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Farmaceutická strategie pro Evropu, COM(2020) 761 final.
(40)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM(2020) 380 final.
(41)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, COM(2020) 381 final.
(42)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU pro půdu do roku 2030 – Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima, COM(2021) 699 final.
(43)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Formování digitální budoucnosti Evropy,     COM(2020) 67 final.
(44)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro data, COM(2020) 66 final.
(45)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).
(47)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES ze dne 20. listopadu 2001, kterým se stanoví seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a mění směrnice 2000/60/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).
(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).
(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
(50)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).
(52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).
(53)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).
(55)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).
(56)    Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).
(57)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).
(58)    Pracovní dokument útvarů Komise Kontrola účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních, SWD(2019) 439 final.
(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).
(60)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).
(61)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).
(62)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(63) +    Úřad pro publikace: vložte číslo nařízení uvedené v dokumentu COM(2022) 157 a do poznámky pod čarou číslo, datum a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku
(64)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).
(65) +    Úřad pro publikace: vložte do textu číslo nařízení uvedeného v dokumentu COM(2022) 157++ Úřad pro publikace: vložte do textu číslo nařízení uvedeného v dokumentu COM(2022) 157+++    Úřad pro publikace: vložte do textu číslo nařízení uvedeného v dokumentu COM(2022) 157
(66)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(67)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(68)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(69)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(70)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(71)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(72)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(73)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(74)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(75)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
(76)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 540 final

PŘÍLOHY

návrhu

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky

{SEC(2022) 540 final} - {SWD(2022) 540 final} - {SWD(2022) 543 final}


PŘÍLOHA I

Příloha V směrnice 2000/60/ES se mění takto:

1)Body 1.1.1 až 1.1.4 se nahrazují tímto:

„1.1.1   Řeky

Biologické složky

Složení a četnost akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim

velikost a dynamika proudění vody

propojení na útvary podzemní vody

Kontinuita toku

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky a šířky koryta toku

struktura a substrát dna toku

struktura příbřežní zóny

Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Acidobazický stav

Živinové podmínky

1.1.2 Jezera

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim

velikost a dynamika proudění vody

doba zdržení

propojení na útvar podzemní vody

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky jezera

velikost, struktura a substráty dna jezera

struktura břehů jezera

Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Acidobazický stav

Živinové podmínky

1.1.3   Brakické vody

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení a četnost fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky

velikost, struktura a substráty dna

struktura přílivové zóny

Přílivový režim

přítok sladké vody

vystavení účinkům vln

Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Živinové podmínky

1.1.4 Pobřežní vody

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky

struktura a substráty pobřežního dna

struktura přílivové zóny

Přílivový režim

směr převládajících proudů

vystavení účinkům vln

Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Živinové podmínky.“

2)V bodě 1.2.1 se tabulka „Složky fyzikálně-chemické kvality“ nahrazuje tímto:

„Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality 

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Hodnoty všeobecných fyzikálně-chemických složek zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita a teplota nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce typově specifického ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.“

3)V bodě 1.2.2 se tabulka „Složky fyzikálně-chemické kvality“ nahrazuje tímto:

„Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Hodnoty všeobecných fyzikálně-chemických složek zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.“

4)V bodě 1.2.3 se tabulka „Složky fyzikálně-chemické kvality“ nahrazuje tímto:

„Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Všeobecné fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance a průhlednost nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíkové poměry a průhlednost vody nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.“

5)V bodě 1.2.4 se tabulka „Složky fyzikálně-chemické kvality“ nahrazuje tímto:

   „Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

Složka

Velmi dobrý stav

Dobrý stav

Střední stav

Všeobecné podmínky

Všeobecné fyzikálně-chemické složky zcela nebo téměř odpovídají nenarušeným podmínkám.

Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíková bilance a průhlednost vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek.

Teplota, kyslíkové poměry a průhlednost vody nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby byly zabezpečeny funkce ekosystému a bylo dosaženo výše specifikovaných hodnot pro složky biologické kvality.

Podmínky v souladu s dosažením výše uvedených hodnot pro složky biologické kvality.“

6) V bodě 1.2.5 se tabulka mění takto:

a)pátý řádek pro položku „Specifické syntetické znečišťující látky“ se zrušuje;

b)šestý řádek pro položku „Specifické nesyntetické znečišťující látky“ se zrušuje;

c)sedmý řádek pro poznámku k tabulce (1) se zrušuje.

7)Bod 1.2.6 se zrušuje.

8)V bodě 1.3 se doplňují čtvrtý a pátý pododstavec, které znějí:

„Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, musí mapa monitorovací sítě obsahovat informace o kvalitativních složkách a vodních útvarech nebo skupinách vodních útvarů, které byly monitorovány pomocí těchto metod monitorování. Uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních metod monitorování v lokálních místech odběru vzorků.

Členské státy mohou v případě potřeby použít pasivní metody odběru vzorků pro monitorování chemických znečišťujících látek, zejména pro účely screeningu, za podmínky, že tyto metody odběru vzorků nepodceňují koncentrace znečišťujících látek, pro které platí normy environmentální kvality, a spolehlivě tak identifikují „nedosažení dobrého stavu“, a že chemická analýza vzorků vody, bioty nebo sedimentů je prováděna v souladu s uplatňovanými normami environmentální kvality všude tam, kde je takové nedosažení zjištěno. Členské státy mohou za stejných podmínek použít také metody odběru vzorků na základě účinku.“

9)V bodě 1.3.1 se poslední odstavec „Výběr kvalitativních složek“ nahrazuje tímto:

Výběr kvalitativních složek

Situační monitorování musí být prováděno na každém monitorovacím místě po období jednoho roku v průběhu období, na které se vztahuje plán povodí. Situační monitorování zahrnuje tyto informace:

a) indikativní ukazatele pro všechny složky biologické kvality;

b) indikativní ukazatele pro všechny složky hydromorfologické kvality;

c) indikativní ukazatele pro všechny všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality;

d) prioritní znečišťující látky vypouštěné v povodí nebo dílčím povodí;

e) ostatní znečišťující látky vypouštěné v povodí nebo dílčím povodí ve významných množstvích.

Pokud však předcházející situační monitorování neprokázalo, že předmětný vodní útvar dosáhl dobrého stavu a zároveň posouzení vlivů lidských činností uvedené v příloze II nepřineslo důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, provede se situační monitorování jednou během období, na které se vztahují tři po sobě následující plány povodí.“

10)Bod 1.3.2 se mění takto:

„a) v třetím odstavci „Výběr monitorovacích míst“ se první věta nahrazuje tímto:

„Provozní monitorování musí být prováděno pro všechny vodní útvary, které byly na základě buď posouzení dopadů provedeného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska možnosti dosažení environmentálních cílů stanovených podle článku 4 a pro ty vodní útvary, do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají látky ze seznamu prioritních látek nebo do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají znečišťující látky specifické pro povodí.“;

b) ve čtvrtém odstavci odstavec „Výběr kvalitativních složek“ se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„— všechny prioritní látky vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů a všechny znečišťující látky specifické pro povodí vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů ve významných množstvích,“;

11)V bodě 1.3.4 se v tabulce v šestém řádku pod nadpisem „Fyzikálně-chemické“ slova „Ostatní znečišťující látky“ nahrazují slovy „Znečišťující látky specifické pro povodí“.

12)Bod 1.4.1 se mění takto:

a)v podbodě vii) se zrušuje druhá věta;

b)podbod viii) se zrušuje;

c)podbod ix) se nahrazuje tímto:

„ix) Výsledky mezikalibračního porovnání a hodnoty stanovené pro klasifikace monitorovacích systémů členských států podle bodů i) až viii) se zveřejní do šesti měsíců od přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20.“

13)V bodě 1.4.2 se zrušuje podbod iii).

14)V bodě 1.4.3 prvním odstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Vodní útvar se označí jako útvar dosahující dobrého chemického stavu, pokud vyhoví všem normám environmentální kvality stanoveným v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES a normám environmentální kvality stanoveným podle článků 8 a 8d uvedené směrnice.“

15)V bodě 2.2.1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních metod monitorování v lokálních místech odběru vzorků.“

16)Bod 2.3.2 se nahrazuje tímto:

„2.3.2   Definice dobrého chemického stavu podzemních vod

Složky

Dobrý stav

Všeobecné

Chemické složení útvaru podzemní vody je takové, že koncentrace znečišťujících látek:

— jak je specifikováno níže, nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků,

— nepřesahují normy kvality podzemních vod uvedené v příloze I směrnice 2006/118/ES, prahové hodnoty pro látky znečišťující podzemní vody a ukazatele znečištění podzemních vod stanovené podle čl. 3 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice a celounijní prahové hodnoty stanovené podle čl. 8 odst. 3 uvedené směrnice,

— nejsou takové, aby způsobily nedosažení environmentálních cílů podle článku 4 pro související povrchové vody, významné snížení ekologické nebo chemické kvality těchto vodních útvarů ani ve významné poškození suchozemských ekosystémů, které přímo závisejí na útvaru podzemní vody.

Vodivost

Změny vodivosti neindikují zasolování ani jiné vniky do útvaru podzemní vody.“

17)V bodě 2.4.1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních metod monitorování v lokálních místech odběru vzorků.“

18)Bod 2.4.5 se nahrazuje tímto:

„2.4.5. Interpretace a znázornění chemického stavu podzemních vod

Při vyhodnocování chemického stavu podzemních vod se výsledky z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru podzemní vody seskupí pro tento vodní útvar jako celek. Vypočte se průměrná hodnota výsledků monitorování v každém bodě útvaru podzemní vody nebo jejich skupiny pro tyto parametry:

a) chemické parametry, pro které byly stanoveny normy jakosti v příloze I směrnice 2006/118/ES;

b) chemické parametry, pro které byly stanoveny vnitrostátní prahové hodnoty podle čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/118/ES;

c) chemické parametry, pro které byly stanoveny prahové hodnoty pro celou Unii podle čl. 8 odst. 3 směrnice 2006/118/ES.

Průměrné hodnoty uvedené v prvním odstavci se použijí k prokázání souladu s dobrým chemickým stavem podzemních vod definovaným odkazem na normy jakosti a prahové hodnoty uvedené v prvním odstavci.

V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu chemického stavu podzemních vod, který bude barevně označen následovně:

Dobrý stav: zelená

Nevyhovující stav: červená

Členské státy rovněž černou tečkou vyznačí na mapě útvary podzemních vod, které vykazují významný a setrvalý vzestupný trend koncentrace některé znečišťující látky v důsledku vlivu lidské činnosti. Zvrat trendu se na mapě znázorní modrou tečkou.

Tyto mapy musí být součástí plánu povodí.“

PŘÍLOHA II

Příloha VIII směrnice 2000/60/ES se mění takto:

1) Bod 10 se nahrazuje tímto:

„10. Materiály v suspenzi včetně mikroplastů/nanoplastů.“

2) Doplňuje se nový bod 13, který zní:

„13. Mikroorganismy, geny nebo genetický materiál odrážející přítomnost mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, zejména mikroorganismů patogenních pro člověka nebo hospodářská zvířata.“

PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA I

NORMY JAKOSTI PODZEMNÍ VODY

Poznámka 1: Normy jakosti pro znečišťující látky uvedené v položkách 3 až 7 se použijí od … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po 18 měsících od vstupu této pozměňující směrnice v platnost] s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu vody nejpozději do 22. prosince 2033.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

[Položka] č.

Název látky

Kategorie látek

Číslo CAS (1)

Číslo EU (2)  

Norma jakosti (3)

[µg/l, není-li uvedeno jinak]

1

Dusičnany

Živiny

nepoužije se

nepoužije se

50 mg/l

2

Účinné látky v pesticidech včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů (4) 

Pesticidy

nepoužije se

nepoužije se

0,1 (jednotlivě)

0,5 (celkem) (5)

3

Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) – úhrn 24 (6)  

Průmyslové látky

Viz poznámka 6 k tabulce

Viz poznámka 6 k tabulce

0,0044 (7) 

4

Karbamazepin

Léčivé přípravky

298-46-4

nepoužije se

0,25

5

Sulfamethoxazol

Léčivé přípravky

723-46-6

nepoužije se

0,01

6

Účinné látky léčivých přípravků – celkem (8)

Léčivé přípravky

nepoužije se

nepoužije se

0,25

7

Nerelevantní metabolity pesticidů (nrMs)

Pesticidy

nepoužije se

nepoužije se

0,1 (9) nebo 1 (10) nebo 2,5 nebo 5 (11) (jednotlivě)

0,5 (9) nebo 5 (10) nebo 12,5 (11) (celkem) (12)  

(1)CAS: Chemical Abstract Service.

(2)Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).

(3)Tento parametr představuje normu jakosti vyjádřenou roční průměrnou hodnotou. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů.

(4)„Pesticidy“ se rozumí přípravky na ochranu rostlin a biocidní přípravky uvedené v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání.

(5)„Celkem“ znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo změřeno během monitorovacího postupu, včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů.

(6)Vztahuje se na tyto sloučeniny uvedené s číslem CAS, číslem EU a faktorem relativní účinnosti (RPF): Kyselina perfluoroktanová (PFOA) (CAS 335-67-1, EU 206-397-9) (RPF 1), kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) (CAS 1763-23-1, EU 217-179-8) (RPF 2), kyselina perfluorohexansulfonová (PFHxS) (CAS 355-46-4, EU 206-587-1) (RPF 0,6), kyselina perfluorononanová (PFNA) (CAS 375-95-1, EU 206-801-3) (RPF 10), kyselina perfluorobutansulfonová (PFBS) (CAS 375-73-5, EU 206-793-1) (RPF 0,001), kyselina perfluorohexanová (PFHxA) (CAS 307-24-4, EU 206-196-6) (RPF 0,01), kyselina perfluorobutanová (PFBA) (CAS 375-22-4, EU 206-786-3) (RPF 0,05), kyselina perfluoropentanová (PFPeA) (CAS 2706-90-3, EU 220-300-7) (RPF 0,03), kyselina perfluoropentansulfonová (PFPeS) (CAS 2706-91-4, EU 220-301-2) (RPF 0,3005), kyselina perfluorodekanová (PFDA) (CAS 335-76-2, EU 206-400-3) (RPF 7), kyselina perfluorododekanová (PFDoDA nebo PFDoA) (CAS 307-55-1, EU 206-203-2) (RPF 3), kyselina perfluoroundekanová (PFUnDA nebo PFUnA) (CAS 2058-94-8, EU 218-165-4) (RPF 4), kyselina perfluoroheptanová (PFHpA) (CAS 375-85-9, EU 206-798-9) (RPF 0,505), kyselina perfluorotridekanová (PFTrDA) (CAS 72629-94-8, EU 276-745-2) (RPF 1,65), kyselina perfluoroheptansulfonová (PFHpS) (CAS 375-92-8, EU 206-800-8) (RPF 1,3), kyselina perfluorodekansulfonová (PFDS) (CAS 335-77-3, EU 206-401-9) (RPF 2), kyselina perfluorotetradekanová (PFTeDA) (CAS 376-06-7, EU 206-803-4) (RPF 0,3), kyselina perfluorohexadekanová (PFHxDA) (CAS 67905-19-5, EU 267-638-1) (RPF 0,02), kyselina perfluoroktadekanová (PFODA) (CAS 16517-11-6, EU 240-582-5) (RPF 0,02), perfluoro(2-methyl-3-oxahexanoát amonný) (HFPO-DA nebo Gen X) (CAS 62037-80-3) (RPF 0,06), kyselina propanová / 2,2,3-trifluoro-3-(1,1,2,2,3,3-hexafluoro-3-(trifluoromethoxy)propoxy)propanoát amonný (ADONA) (CAS 958445-44-8) (RPF 0,03), 2-(perfluorohexyl)ethylalkohol (6:2 FTOH) (CAS 647-42-7, EU 211-477-1) (RPF 0,02), 2-(perfluoroktyl)ethanol (8:2 FTOH) (CAS 678-39-7, EU 211-648-0) (RPF 0,04) a kyselina octová / 2,2-difluoro-2-((2,2,4,5-tetrafluoro-5-(trifluormethoxy)-1,3-dioxolan-4-yl)oxy)- (C6O4) (CAS 1190931-41-9) (RPF 0,06).

(7)Norma jakosti se vztahuje na úhrn 24 PFAS uvedených v poznámce pod čarou 6, vyjádřený jako ekvivalenty PFOA na základě účinnosti látek ve vztahu k účinnosti PFOA, tj. RPF v poznámce pod čarou 6.

(8)„Celkem“ znamená úhrn všech jednotlivých léčivých přípravků, které byly zjištěny a jejichž množství bylo změřeno během monitorovacího postupu, včetně významných metabolitů a produktů rozkladu.

(9)Platí pro nrM „s nedostatečnými údaji“, tj. nrM, pro které nejsou k dispozici spolehlivé experimentální údaje o chronických nebo akutních účincích nrM na taxonomickou skupinu, u které se s jistotou předpokládá, že bude nejcitlivější.

(10)Platí pro nrM „s dostatečnými údaji“, tj. nrM, pro které jsou k dispozici spolehlivé experimentální údaje o chronických nebo akutních účincích nrM na taxonomickou skupinu, u které se s jistotou předpokládá, že bude nejcitlivější, ale u nichž údaje nestačí k tomu, aby bylo možné látky označit za látky „s velkým množstvím údajů“.

(11)Vztahuje se na nrM „s velkým množstvím údajů“, tj. nrM, pro které jsou k dispozici spolehlivé experimentální údaje nebo stejně spolehlivé údaje získané alternativními vědecky ověřenými metodami o chronických nebo akutních účincích nrM na nejméně po jednom druhu řas, bezobratlých a ryb, což umožňuje s jistotou potvrdit nejcitlivější taxonomickou skupinu, a pro které lze vypočítat normu jakosti pomocí deterministického přístupu založeného na spolehlivých údajích o chronické experimentální toxicitě pro tuto taxonomickou skupinu; členské státy mohou pro tento účel použít nejnovější pokyny stanovené v rámci společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES (pokyny č. 27, v aktualizovaném znění). Pro jednotlivé nrM se použije norma jakosti 2,5, pokud norma jakosti vypočtená deterministickým přístupem není vyšší; v takovém případě se použije norma jakosti 5.

(12)„Celkem“ znamená součet všech jednotlivých nrM v každé kategorii údajů, které byly zjištěny a kvantifikovány v monitorovacím postupu.“

PŘÍLOHA IV

Příloha II směrnice 2006/118/ES se mění takto:

1)V části A se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zajistí, aby příslušné orgány informovaly Evropskou agenturu pro chemické látky ECHA o prahových hodnotách pro znečišťující látky a ukazatelích znečištění. Agentura ECHA tyto informace neprodleně zveřejní.“   

2)V části B se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.    Uměle vyráběné syntetické látky

Primidon

Trichlorethylen

Tetrachlorethylen“.

3)Název části C se nahrazuje tímto:

Informace, které mají členské státy poskytnout ohledně znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž členské státy stanovily prahové hodnoty“.

4)Doplňuje se nová část D, která zní:

„Část D

Registr harmonizovaných prahových hodnot pro látky znečišťující podzemní vody, které vzbuzují obavy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

[Položka] č.

Název látky

Kategorie látek

Číslo CAS(1)

Číslo EU(2)

Prahová hodnota

[µg/l, není-li uvedeno jinak]

1

Trichloroethylen a tetrachloroethylen (součet obou)

Průmyslové látky

79-01-6 a 127-18-4

201-167-4 a 204-825-9

10 (celkem) (3)

(1)CAS: Chemical Abstract Service.

(2) Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).

(3) „Celkem“ znamená úhrn koncentrací trichloroethylenu a tetrachloroethylenu.“

PŘÍLOHA V

Příloha I směrnice 2008/105/ES se mění takto:

19)Název se nahrazuje tímto:

NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY (NEK) PRO PRIORITNÍ LÁTKY V POVRCHOVÝCH VODÁCH“.

20)Část A se nahrazuje tímto:

„ČÁST A: NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY

Poznámka 1: Pokud je NEK uvedena v hranaté závorce [], podléhá tato hodnota potvrzení podle stanoviska vyžádaného od Vědeckého výboru pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

(10)

(11)

(12)

(13)

[Položka] č.

Název látky

Kategorie látek

Číslo CAS (1)

Číslo EU (2)

RP-NEK (3) vnitrozemské povrchové vody (4)

[µg/l]

RP-NEK (3)

Ostatní povrchové vody

[µg/l]

NPK-NEK (5)

Vnitrozemské povrchové vody (4)

[µg/l]

NPK-NEK (5)

Ostatní povrchové vody

[µg/l]

NEK

Biota (6)

[µg/kg čerstvé hmotnosti]

nebo NEK pro sediment [µg/kg sušiny], pokud je tak uvedeno

Identifikována jako prioritní nebezpečná látka

Identifikována jako všudypřítomná, perzistentní, bioakumulativní a toxická látka (uPBT)

Identifikována jako látka, která se může kumulovat v sedimentu a/nebo biotě

(1)

Látka alachlor byla přesunuta do části C přílohy II

(2)

Antracen

Průmyslové látky

120-12-7

204-371-1

0,1

0,1

0,1

0,1

X

X

(3)

Atrazin

Herbicidy

1912-24-9

217-617-8

0,6

0,6

2,0

2,0

(4)

Benzen

Průmyslové látky

71-43-2

200-753-7

10

8

50

50

(5)

Bromované difenylethery

Průmyslové látky

nepoužije se

nepoužije se

0,14 (7)

0,014 (7)

[0,00028] (7)

X (8)

X

X

(6)

Kadmium a jeho sloučeniny

(v závislosti na třídách tvrdosti vody) (9)

Kovy

7440-43-9

231-152-8

≤ 0,08 (třída 1)

0,08 (třída 2)

0,09 (třída 3)

0,15 (třída 4)

0,25 (třída 5)

0,2

≤ 0,45 (třída 1)

0,45 (třída 2)

0,6 (třída 3)

0,9 (třída 4)

1,5 (třída 5)

≤ 0,45 (třída 1)

0,45 (třída 2)

0,6 (třída 3)

0,9 (třída 4)

1,5 (třída 5)

X

X

(6a)

Látka tetrachlormethan byla přesunuta do části C přílohy II

(7)

C10-13 chloralkany (10)

Průmyslové látky

85535-84-8

287-476-5

0,4

0,4

1,4

1,4

X

X

(8)

Látka chlorfenvinfos byla přesunuta do části C přílohy II

(9)

Chlorpyrifos (chlorpyrifos-ethyl)

Organofosfátové pesticidy

2921-88-2

220-864-4

4,6 × 10-4

4,6 × 10-5

0,0026

5,2 × 10-4

X

X

X

(9a)

Cyklodienové pesticidy:

Aldrin samostatně nebo v kombinaci, vyjádřeno jako dieldrin (HEOD)

Dieldrin

Endrin

Isodrin

Organochlorové pesticidy

309-00-2

60-57-1

72-20-8

465-73-6

206-215-8

200-484-5

200-775-7

207-366-2

Σ = 0,01

Σ = 0,005

nepoužije se

nepoužije se

X

(9b)

DDT celkem (11)

Organochlorové pesticidy

nepoužije se

nepoužije se

0,025

0,025

nepoužije se

nepoužije se

X

Para-para-DDT

50-29-3

200-024-3

0,01

0,01

nepoužije se

nepoužije se

X

(10)

1,2-dichlorethan

Průmyslové látky

107-06-2

203-458-1

10

10

nepoužije se

nepoužije se

X

(11)

Dichlormethan

Průmyslové látky

75-09-2

200-838-9

20

20

nepoužije se

nepoužije se

(12)

Di(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP)

Průmyslové látky

117-81-7

204-211-0

1,3

1,3

nepoužije se

nepoužije se

X

X

(13)

Diuron

Herbicidy

330-54-1

206-354-4

0,049

0,0049

0,27

0,054

(14)

Endosulfan

Organochlorové pesticidy

115-29-7

204-079-4

0,005

0,0005

0,01

0,004

X

(15)

Fluoranthen

Průmyslové látky

206-44-0

205-912-4

7,62 × 10-4

7,62 × 10-4

0,12

0,012

6,1

X

X

X

(16)

Hexachlorbenzen

Organochlorové pesticidy

118-74-1

204-273-9

0,5

0,05

20

X

X

(17)

Hexachlorbutadien

Průmyslové látky (rozpouštědla)

87-68-3

201-765-5

9 × 10-4

0,6

0,6

21

X

X

(18)

Hexachlorcyklohexan

Insekticidy

608-73-1

210-168-9

0,02

0,002

0,04

0,02

X

X

(19)

Isoproturon

Herbicidy

34123-59-6

251-835-4

0,3

0,3

1,0

1,0

(20)

Olovo a jeho sloučeniny

Kovy

7439-92-1

231-100-4

1,2 (12)

1,3

14

14

X

X

(21)

Rtuť a její sloučeniny

Kovy

7439-97-6

231-106-7

0,07

0,07

[10] (13)

X

X

X

(22)

Naftalen

Průmyslové látky

91-20-3

202-049-5

2

2

130

130

(23)

Nikl a jeho sloučeniny

Kovy

7440-02-0

231-111-4

2 (12)

3,1

8,2

8,2

(24)

Nonylfenoly (14) 
(4-nonylfenol)

Průmyslové látky

84852-15-3

284-325-5

0,037

0,0018

2,1

0,17

X

(25)

Oktylfenoly (15)  
((4-(1,1’,3,3’-tetramethylbutyl)-fenol))

Průmyslové látky

140-66-9

205-426-2

0,1

0,01

nepoužije se

nepoužije se

X

(26)

Pentachlorbenzen

Průmyslové látky

608-93-5

210-172-0

0,007

0,0007

nepoužije se

nepoužije se

X

X

(27)

Pentachlorfenol

Organochlorové pesticidy

87-86-5

201-778-6

0,4

0,4

1

1

X

(28)

Polyaromatické uhlovodíky (PAU) (16)

Spaliny

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

Součet ekvivalentů benzo(a)pyrenu [0,6] (17)

X

X

X

Benzo(a)pyren

50-32-8

200-028-5

0,27

0,027

[0,6]

Benzo(b)fluoranthen

205-99-2

205-911-9

0,017

0,017

viz poznámka pod čarou 17

Benzo(k)fluoranthen

207-08-9

205-916-6

0,017

0,017

viz poznámka pod čarou 17

Benzo(g,h,i)perylen

191-24-2

205-883-8

8,2 × 10-3

8,2 × 10-4

viz poznámka pod čarou 17

Indeno(1,2,3-cd)pyren

193-39-5

205-893-2

nepoužije se

nepoužije se

viz poznámka pod čarou 17

Chrysen

218-01-9

205-923-4

0,07

0,007

viz poznámka pod čarou 17

Benzo(a)anthracen

56-55-3

200-280-6

0,1

0,01

viz poznámka pod čarou 17

Dibenzo(a,h)anthracen

53-70-3

200-181-8

0,014

0,0014

viz poznámka pod čarou 17

(29)

Látka simazin byla přesunuta do části C přílohy II

(29a)

Tetrachlorethylen

Průmyslové látky

127-18-4

204-825-9

10

10

nepoužije se

nepoužije se

(29b)

Trichlorethylen

Průmyslové látky

79-01-6

201-167-4

10

10

nepoužije se

nepoužije se

X

(30)

Tributylcíničité sloučeniny (18) (kation tributylcínu)

Biocidy

36643-28-4

nepoužije se

0,0002

0,0002

0,0015

0,0015

[1,3] (19)

X

X

X

(31)

Trichlorbenzeny

Průmyslové látky (rozpouštědla)

12002-48-1

234-413-4

0,4

0,4

nepoužije se

nepoužije se

(32)

Trichlormethan

Průmyslové látky

67-66-3

200-663-8

2,5

2,5

nepoužije se

nepoužije se

(33)

Trifluralin

Herbicidy

1582-09-8

216-428-8

0,03

0,03

nepoužije se

nepoužije se

X

(34)

Dikofol

Organochlorové pesticidy

115-32-2

204-082-0

[4,45 × 10-3]

[0,185 × 10-3]

nepoužije se (20)

nepoužije se (20)

[5,45]

X

X

(35)

Perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty (PFOS)

Průmyslové látky

1763-23-1

217-179-8

spadá do skupiny látek 65 (per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) – úhrn 24)

(36)

Chinoxyfen

Přípravky na ochranu rostlin

124495-18-7

nepoužije se

0,15

0,015

2,7

0,54

X

X

(37)

Dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem (21)

Vedlejší produkty průmyslové výroby

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

nepoužije se

Součet ekvivalentů PCDD + PCDF + PCB-DL

[3,5 10-5] (22)

X

X

X

(38)

Aklonifen

Herbicidy

74070-46-5

277-704-1

0,12

0,012

0,12

0,012

(39)

Bifenox

Herbicidy

42576-02-3

255-894-7

0,012

0,0012

0,04

0,004

(40)

Cybutryn

Biocidy

28159-98-0

248-872-3

0,0025

0,0025

0,016

0,016

(41)

Cypermethrin (23)

Pyretroidní pesticidy

52315-07-8

257-842-9

3 × 10-5

3 × 10-6

6 × 10-4

6 × 10-5

X

(42)

Dichlorvos

Organofosfátové pesticidy

62-73-7

200-547-7

6 × 10-4

6 × 10-5

7 × 10-4

7 × 10-5

(43)

Hexabromcyklododekan (HBCDD) (24) 

Průmyslové látky

viz poznámka pod čarou 24

viz poznámka pod čarou 24

[4,6 × 10-4]

[2 × 10-5]

0,5

0,05

[3,5]

X

X

X

(44)

Heptachlor a heptachlorepoxid

Organochlorové pesticidy

76-44-8 / 1024-57-3

200-962-3 / 213-831-0

[1,7 × 10-7]

[1,7 × 10-7]

3 × 10-4

3 × 10-5

 [0,013]

X

X

X

(45)

Terbutryn

Herbicidy

886-50-0

212-950-5

0,065

0,0065

0,34

0,034

(46)

17-alfa-ethinylestradiol (EE2)

Léčivé přípravky (estrogenní hormony)

57-63-6

200-342-2

1,7 × 10-5

1,6 × 10-6

neodvozené

neodvozené

(47)

17-beta-estradiol (E2)

Léčivé přípravky (estrogenní hormony)

50-28-2

200-023-8

0,00018

9 × 10-6

neodvozené

neodvozené

(48)

Asetamiprid

Neonikotinoidní pesticidy

135410-20-7 / 160430-64-8

603-921-1

0,037

0,0037

0,16

0,016

(49)

Azitromycin

Léčivé přípravky (makrolidová antibiotika)

83905-01-5

617-500-5

0,019

0,0019

0,18

0,018

X

(50)

Bifentrin

Pyretroidní pesticidy

82657-04-3

617-373-6

9,5 × 10-5

9,5 × 10-6

0,011

0,001

X

(51)

Bisfenol A (BPA)

Průmyslové látky

80-05-7

201-245-8

3,4 × 10-5

3,4 × 10-5 

130

51

0,005

X

(52)

Karbamazepin

Léčivé přípravky

298-46-4

206-062-7

2,5

0,25

1,6 × 103

160

(53)

Klarithromycin

Léčivé přípravky (makrolidová antibiotika)

81103-11-9

658-034-2

0,13

0,013

0,13

0,013

X

(54)

Klothianidin

Neonikotinoidní pesticidy

210880-92-5

433-460-1

0,01

0,001

0,34

0,034

(55)

Deltamethrin

Pyretroidní pesticidy

52918-63-5

258-256-6

1,7 × 10-6

1,7 × 10-7

1,7 × 10-5

3,4 × 10-6

X

(56)

Diklofenak

Léčivé přípravky

15307-86-5 / 15307-79-6

239-348-5 / 239-346-4

0,04

0,004

250

25

X

(57)

Erytromycin

Léčivé přípravky (makrolidová antibiotika)

114-07-8

204-040-1

0,5

0,05

1

0,1

X

(58)

Esfenvalerát

Pyretroidní pesticidy

66230-04-4

613-911-9

1,7 × 10-5

1,7 × 10-6

0,0085

0,00085

X

(59)

Estron (E1)

Léčivé přípravky (estrogenní hormony)

53-16-7

200-164-5

3,6 × 10-4

1,8 × 10-5

neodvozené

neodvozené

(60)

Glyfosát

Herbicidy

1071-83-6

213-997-4

0,1 (25)

86,7 (26)

8,67

398,6

39,86

(61)

Ibuprofen

Léčivé přípravky

15687-27-1

239-784-6

0,22

0,022

X

(62)

Imidakloprid

Neonikotinoidní pesticidy

138261-41-3 / 105827-78-9

428-040-8

0,0068

6,8 × 10-4

0,057

0,0057

(63)

Nicosulfuron

Herbicidy

111991-09-4

601-148-4

0,0087

8,7 × 10-4

0,23

0,023

(64)

Permethrin

Pyretroidní pesticidy

52645-53-1

258-067-9

2,7 × 10-4

2,7 × 10-5

0,0025

2,5 × 10-4

X

(65)

Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) – úhrn 24 (27)

Průmyslové látky

nepoužije se

nepoužije se

Součet ekvivalentů PFOA 0,0044 (28)

Součet ekvivalentů PFOA 0,0044 (28)

nepoužije se

nepoužije se

Součet ekvivalentů PFOA 0,077 (28)

X

X

X

(66)

Stříbro

Kovy

7440-22-4

231-131-3

0,01

0,006 (10% salinita) 
0,17 (30% salinita)

0,022

neodvozené

(67)

Thiakloprid

Neonikotinoidní pesticidy

111988-49-9

601-147-9

0,01

0,001

0,05

0,005

(68)

Thiamethoxam

Neonikotinoidní pesticidy

153719-23-4

428-650-4

0,04

0,004

0,77

0,077

(69)

Triklosan

Biocidy

3380-34-5

222-182-2

0,02

0,002

0,02

0,002

(70)

Účinné látky v pesticidech včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů celkem (29)

Prostředky na ochranu rostlin a biocidy

0,5 (30)

0,5 (30)

(1)CAS: Chemical Abstract Service.

(2)Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).

(3)Tento parametr představuje NEK vyjádřenou roční průměrnou hodnotou (RP-NEK). Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů.

(4)Vnitrozemské povrchové vody zahrnují řeky a jezera a související umělé nebo výrazně upravené vodní útvary.

(5)Tento parametr představuje NEK vyjádřenou jako nejvyšší přípustnou koncentraci (NPK-NEK). Je-li NPK-NEK označena výrazem „nepoužije se“, pak se hodnoty RP-NEK považují za hodnoty, které v případě trvalého vypouštění chrání proti krátkodobým maximům znečištění, neboť jsou výrazně nižší než hodnoty odvozené na základě akutní toxicity.

(6)Pokud je stanovena NEK pro biotu, použije se tato NEK namísto NEK pro vodu, aniž je dotčeno ustanovení čl. 3 odst. 3 této směrnice, které umožňuje namísto toho monitorovat alternativní biotický taxon nebo jinou matrici, pokud použitá NEK zajišťuje stejnou úroveň ochrany. Pokud není uvedeno jinak, NEK pro biotu se vztahují na ryby. V případě látek s čísly 15 (fluoranthen), 28 (polyaromatické uhlovodíky (PAU)) a 51 (bisfenol A) se NEK pro biotu vztahují na korýše a měkkýše. Pro účely posouzení chemického stavu není monitorování fluoranthenu, PAU a bisfenolu A u ryb vhodné. V případě látky s číslem 37 (dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem) se NEK pro biotu vztahuje na ryby, korýše a měkkýše v souladu s oddílem 5.3 přílohy nařízení Komise (EU) č. 1259/2011*.

(7)V případě skupiny prioritních látek spadajících pod bromované difenylethery (č. 5) se NEK vztahují k součtu koncentrací kongenerů čísel 28, 47, 99, 100, 153 a 154.

(8)Tetra-, penta-, hexa-, okta- a dekabromdifenylether (čísla CAS 40088-47-9, 32534-81-9, 36483-60-0, 68928-80-3, 32536-52-0, 1163-19-5).

(9)V případě kadmia a jeho sloučenin (č. 6) se hodnoty NEK liší podle tvrdosti vody, která je charakterizovaná pomocí pětistupňové škály tvrdosti: (třída 1: < 40 mg CaCO3/l, třída 2: 40 až < 50 mg CaCO3/l, třída 3: 50 až < 100 mg CaCO3/l, třída 4: 100 až < 200 mg CaCO3/l a třída 5: ≥ 200 mg CaCO3/l).

(10)Pro tuto skupinu látek není k dispozici žádný směrný parametr. Směrný parametr (směrné parametry) musí být stanoven (stanoveny) analytickou metodou.

(11)DDT celkem zahrnuje součet izomerů 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorofenyl)ethan (CAS 50-29-3, EU 200-024-3); 1,1,1-trichlor-2 (o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan (CAS 789-02-6, EU 212-332-5); 1,1-dichlor-2,2 bis(p-chlorfenyl)ethylen (CAS 72-55-9, EU 200-784-6) a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorofenyl)ethan (CAS 72-54-8, EU 200-783-0).

(12)Tyto NEK se vztahují k biologicky dostupným koncentracím látek.

(13)NEK pro biotu se vztahuje na methylrtuť.

(14) Nonylfenol (CAS 25154-52-3, EU 246-672-0), včetně izomerů 4-nonylfenolu (CAS 104-40-5, 203-199-4 EU) a rozvětveného 4-nonylfenolu (CAS 84852-15-3, EU 284-325-5).

(15) Oktylfenol (CAS 1806-26-4, EU 217-302-5), včetně izomeru 4-(1,1’,3,3’-tetramethylbutyl)fenolu (CAS 140-66-9, EU 205-426-2).

(16) Benzo(a)pyren (CAS 50-32-8) (RPF 1), benzo(b)fluoranthen (CAS 205-99-2) (RPF 0,1), benzo(k)fluoranthen (CAS 207-08-9) (RPF 0,1), benzo(g,h,i)perylen (CAS 191-24-2) (RPF 0), indeno(1,2,3-cd)pyren (CAS 193-39-5) (RPF 0,1), chrysen (CAS 218-01-9) (RPF 0,01), benzo(a)antracen (CAS 56-55-3) (RPF 0,1) a dibenz(a,h)antracen (CAS 53-70-3) (RPF 1). PAU antracen, fluoranthen a naftalen jsou uvedeny samostatně.

(17) Pro skupinu polyaromatických uhlovodíků (PAU) (č. 28) se NEK pro biotu vztahuje na součet koncentrací sedmi z osmi PAU uvedených v poznámce pod čarou č. 17 vyjádřených jako ekvivalenty benzo(a)pyrenu na základě karcinogenní účinnosti těchto látek ve vztahu k benzo(a)pyrenu, tj. RPF v poznámce pod čarou 16. Pro účely stanovení souladu s celkovou NEK pro biotu se v biotě nemusí měřit benzo(g,h,i)perylen.

(18) Tributylcíničité sloučeniny včetně kationu tributylcínu (CAS 36643-28-4).

(19) NEK pro sediment.

(20) Pro tyto látky není k dispozici dostatek informací pro stanovení NPK-NEK.

(21) Vztahuje se na tyto sloučeniny:

7 polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD): 2,3,7,8-T4CDD (CAS 1746-01-6, EU 217-122-7), 1,2,3,7,8-P5CDD (CAS 40321-76-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDD (CAS 39227-28-6), 1,2,3,6,7,8-H6CDD (CAS 57653-85-7), 1,2,3,7,8,9-H6CDD (CAS 19408-74-3), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDD (CAS 35822-46-9), 1,2,3,4,6,7,8,9-O8CDD (CAS 3268-87-9)

10 polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF): 2,3,7,8-T4CDF (CAS 51207-31-9), 1,2,3,7,8-P5CDF (CAS 57117-41-6), 2,3,4,7,8-P5CDF (CAS 57117-31-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDF (CAS 70648-26-9), 1,2,3,6,7,8-H6CDF (CAS 57117-44-9), 1,2,3,7,8,9-H6CDF (CAS 72918-21-9), 2,3,4,6,7,8-H6CDF (CAS 60851-34-5), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDF (CAS 67562-39-4), 1,2,3,4,7,8,9-H7CDF (CAS 55673-89-7), 1,2,3,4,6,7,8,9-O8CDF (CAS 39001-02-0)

12 polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem (PCB-DL): 3,3’,4,4’-T4CB (PCB 77, CAS 32598-13-3), 3,3’,4’,5-T4CB (PCB 81, CAS 70362-50-4), 2,3,3’,4,4’-P5CB (PCB 105, CAS 32598-14-4), 2,3,4,4’,5-P5CB (PCB 114, CAS 74472-37-0), 2,3’,4,4’,5-P5CB (PCB 118, CAS 31508-00-6), 2,3’,4,4’,5’-P5CB (PCB 123, CAS 65510-44-3), 3,3’,4,4’,5-P5CB (PCB 126, CAS 57465-28-8), 2,3,3’,4,4’,5-H6CB (PCB 156, CAS 38380-08-4), 2,3,3’,4,4’,5’-H6CB (PCB 157, CAS 69782-90-7), 2,3’,4,4’,5,5’-H6CB (PCB 167, CAS 52663-72-6), 3,3’,4,4’,5,5’-H6CB (PCB 169, CAS 32774-16-6), 2,3,3’,4,4’,5,5’-H7CB (PCB 189, CAS 39635-31-9).

(22) Pro skupinu dioxinů a sloučenin s dioxinovým efektem (č. 37) se NEK pro biotu vztahuje na součet koncentrací látek uvedených v poznámce pod čarou 20 vyjádřených jako toxické ekvivalenty podle faktorů ekvivalentní toxicity Světové zdravotnické organizace z roku 2005.

(23) Číslo CAS 52315-07-8 se vztahuje ke směsi izomerů cypermethrinu, alfa-cypermethrinu (CAS 67375-30-8, EU 257-842-9), beta-cypermethrinu (CAS 65731-84-2, EU 265-898-0), theta-cypermethrinu (CAS 71691-59-1) a zeta-cypermethrinu (CAS 52315-07-8, EU 257-842-9).

(24) Vztahuje se na 1,3,5,7,9,11-hexabromcyklododekan (CAS 25637-99-4, EU 247-148-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (CAS 3194-55-6, EU 221-695-9), α-hexabromcyklododekan (CAS 134237-50-6), β-hexabromcyklododekan (CAS 134237-51-7) a γ- hexabromcyklododekan (CAS 134237-52-8).

(25) Pro sladkou vodu používanou k odběru a přípravě pitné vody.

(26) Pro sladkou vodu, která se nepoužívá k odběru a přípravě pitné vody.

(27) Vztahuje se na tyto sloučeniny uvedené s číslem CAS, číslem EU a faktorem relativní účinnosti (RPF):

kyselina perfluoroktanová (PFOA) (CAS 335-67-1, EU 206-397-9) (RPF 1), kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) (CAS 1763-23-1, EU 217-179-8) (RPF 2), kyselina perfluorohexansulfonová (PFHxS) (CAS 355-46-4, EU 206-587-1) (RPF 0,6), kyselina perfluorononanová (PFNA) (CAS 375-95-1, EU 206-801-3) (RPF 10), kyselina perfluorobutansulfonová (PFBS) (CAS 375-73-5, EU 206-793-1) (RPF 0,001), kyselina perfluorohexanová (PFHxA) (CAS 307-24-4, EU 206-196-6) (RPF 0,01), kyselina perfluorobutanová (PFBA) (CAS 375-22-4, EU 206-786-3) (RPF 0,05), kyselina perfluoropentanová (PFPeA) (CAS 2706-90-3, EU 220-300-7) (RPF 0,03), kyselina perfluoropentansulfonová (PFPeS) (CAS 2706-91-4, EU 220-301-2) (RPF 0,3005), kyselina perfluorodekanová (PFDA) (CAS 335-76-2, EU 206-400-3) (RPF 7), kyselina perfluorododekanová (PFDoDA nebo PFDoA) (CAS 307-55-1, EU 206-203-2) (RPF 3), kyselina perfluoroundekanová (PFUnDA nebo PFUnA) (CAS 2058-94-8, EU 218-165-4) (RPF 4), kyselina perfluoroheptanová (PFHpA) (CAS 375-85-9, EU 206-798-9) (RPF 0,505), kyselina perfluorotridekanová (PFTrDA) (CAS 72629-94-8, EU 276-745-2) (RPF 1,65), kyselina perfluoroheptansulfonová (PFHpS) (CAS 375-92-8, EU 206-800-8) (RPF 1,3), kyselina perfluorodekansulfonová (PFDS) (CAS 335-77-3, EU 206-401-9) (RPF 2), kyselina perfluorotetradekanová (PFTeDA) (CAS 376-06-7, EU 206-803-4) (RPF 0,3), kyselina perfluorohexadekanová (PFHxDA) (CAS 67905-19-5, EU 267-638-1) (RPF 0,02), kyselina perfluoroktadekanová (PFODA) (CAS 16517-11-6, EU 240-582-5) (RPF 0,02), perfluoro(2-methyl-3-oxahexanoát amonný) (HFPO-DA nebo Gen X) (CAS 62037-80-3) (RPF 0,06), kyselina propanová / 2,2,3-trifluoro-3-(1,1,2,2,3,3-hexafluoro-3-(trifluoromethoxy)propoxy)propanoát amonný (ADONA) (CAS 958445-44-8) (RPF 0,03), 2-(perfluorohexyl)ethylalkohol (6:2 FTOH) (CAS 647-42-7, EU 211-477-1) (RPF 0,02), 2-(perfluoroktyl)ethanol (8:2 FTOH) (CAS 678-39-7, EU 211-648-0) (RPF 0,04) a kyselina octová / 2,2-difluoro-2-((2,2,4,5-tetrafluoro-5-(trifluormethoxy)-1,3-dioxolan-4-yl)oxy)- (C6O4) (CAS 1190931-41-9) (RPF 0,06)

(28) Pro skupinu PFAS (č. 65) se NEK vztahuje na úhrn 24 PFAS uvedených v poznámce pod čarou 27, vyjádřený jako ekvivalenty PFOA na základě účinnosti látek ve vztahu k účinnosti PFOA, tj. RPF v poznámce pod čarou 27.

(29) „Pesticidy“ se rozumí přípravky na ochranu rostlin podle článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 a biocidní přípravky podle článku 3 nařízení (EU) č. 528/2012.

(30) „Celkem“ znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo změřeno během monitorovacího postupu, včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů.“

21)Část B se mění takto:

a)v bodě 1 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím RP-NEK rozumí, že aritmetický průměr koncentrací měřených v různých časech v průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.“;

b)v bodě 2 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NPK-NEK rozumí, že naměřená koncentrace v každém reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu.“

PŘÍLOHA VI

„PŘÍLOHA II

NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY SPECIFICKÉ PRO POVODÍ

Část A: SEZNAM KATEGORIÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK SPECIFICKÝCH PRO POVODÍ

1. Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet

ve vodním prostředí.

2. Organofosforové sloučeniny.

3. Organocínové sloučeniny.

4. Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých

byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti nebo vlastnosti,

které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.

5. Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a bioakumulovatelné toxické organické

látky.

6. Kyanidy.

7. Kovy a jejich sloučeniny.

8. Arsen a jeho sloučeniny.

9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.

10. Materiály v suspenzi včetně mikroplastů/nanoplastů.

11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a

fosforečnany).

12. Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu a mohou být měřeny s použitím ukazatelů, jako jsou BSK, CHSK atd.

13. Mikroorganismy, geny nebo genetický materiál odrážející přítomnost mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, zejména mikroorganismů patogenních pro člověka nebo hospodářská zvířata.

ČÁST B: POSTUP PRO ODVOZENÍ NOREM ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY SPECIFICKÉ PRO POVODÍ

Metody používané pro stanovení NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí zahrnují tyto kroky:

a)identifikaci receptorů a složek nebo matric ohrožených danou látkou;

b)shromáždění a posouzení kvality údajů o vlastnostech látky vzbuzující obavy, včetně její (eko)toxicity, zejména ze zpráv o laboratorních studiích, studiích mesokosmu a terénních studiích, které zahrnují chronické i akutní účinky ve sladkovodním i mořském prostředí;

c)extrapolace údajů o (eko)toxicitě na koncentrace bez účinku nebo podobné koncentrace pomocí deterministických nebo pravděpodobnostních metod a výběr a použití vhodných hodnotících faktorů k řešení nejistot a odvození NEK;

d)porovnání NEK pro různé receptory a složky a výběr kritických NEK, tj. NEK, které poskytují ochranu nejcitlivějšímu receptoru v nejvýznamnější složce nebo matrici.

ČÁST C: REGISTR HARMONIZOVANÝCH NOREM ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY SPECIFICKÉ PRO POVODÍ

[Položka] č.

Název látky

Kategorie látek

Číslo CAS (1)

Číslo EU (2)

RP-NEK (3)

Vnitrozemské povrchové vody (4)

[µg/l]

RP-NEK (3)

Ostatní povrchové vody

[µg/l]

NPK-NEK (5)

Vnitrozemské povrchové vody (4)

 

[µg/l]

NPK-NEK (5)

Ostatní povrchové vody

[µg/l]

NEK

Biota (6)

[µg/kg čerstvé hmotnosti] nebo NEK pro sediment [µg/kg sušiny], pokud je tak uvedeno

1

Alachlor (7)

Pesticidy

15972-60-8

240-110-8

0,3

0,3

0,7

0,7

2

Tetrachlormethan (7)

Průmyslové látky

56-23-5

200-262-8

12

12

nepoužije se

nepoužije se

3

Chlorfenvinfos (7)

Pesticid

470-90-6

207-432-0

0,1

0,1

0,3

0,3

4

Simazin (7)

Pesticid

122-34-9

204-535-2

1

1

4

4

(1)CAS: Chemical Abstract Service.

(2)Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).

(3)Tento parametr představuje NEK vyjádřenou roční průměrnou hodnotou (RP-NEK). Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů.

(4)Vnitrozemské povrchové vody zahrnují řeky a jezera a související umělé nebo výrazně upravené vodní útvary.

(5)Tento parametr představuje NEK vyjádřenou jako nejvyšší přípustnou koncentraci (NPK-NEK). Je-li NPK-NEK označena výrazem „nepoužije se“, pak se hodnoty RP-NEK považují za hodnoty, které v případě trvalého vypouštění chrání proti krátkodobým maximům znečištění, neboť jsou výrazně nižší než hodnoty odvozené na základě akutní toxicity.

(6)Pokud je stanovena NEK pro biotu, použije se tato NEK namísto NEK pro vodu, aniž je dotčeno ustanovení čl. 3 odst. 3 této směrnice, které umožňuje namísto toho monitorovat alternativní biotický taxon nebo jinou matrici, pokud použitá NEK zajišťuje stejnou úroveň ochrany. Pokud není uvedeno jinak, NEK pro biotu se vztahují na ryby.

(7)Látka dříve uvedená jako prioritní látka v příloze X směrnice 2000/60/ES nebo v příloze I směrnice 2008/105/ES.“

Top