EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 540 final

2022/0344(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 540 final} - {SWD(2022) 540 final} - {SWD(2022) 543 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Společným cílem právních předpisů EU v oblasti vody je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před kombinovanými účinky toxických nebo perzistentních znečišťujících látek. Tato iniciativa se týká směrnice 2000/60/ES 1 (rámcová směrnice o vodě) a jejích dvou „dceřiných“ směrnic, směrnice 2006/118/ES 2 (směrnice o podzemních vodách) a směrnice 2008/105/ES 3 (směrnice o normách environmentální kvality), které se společně zaměřují na ochranu podzemních a povrchových vod 4 . Doplňují další příslušné právní předpisy v oblasti vody, tj. směrnici (EU) 2020/2184 (směrnice o pitné vodě) 5 , směrnici Rady 91/271/EHS 6 (směrnice o čištění městských odpadních vod), směrnici 2008/56/ES 7 (rámcová směrnice o Strategii pro mořské prostředí), směrnici 2006/7/ES 8 (směrnice o vodách ke koupání), směrnici 2007/60/ES 9 (směrnice o povodních) a směrnici Rady 91/676/EHS 10 (směrnice o dusičnanech).

Právní předpisy obsahují seznamy znečišťujících látek a norem jakosti a zahrnují požadavky na jejich pravidelný přezkum 11 . Ustanovení čl. 16 odst. 4 rámcové směrnice o vodě vyžaduje, aby Komise pravidelně, nejméně jednou za čtyři roky, přezkoumávala seznam prioritních látek, které představují riziko pro vodní prostředí, tj. povrchové i podzemní vody. Konkrétně v případě povrchových vod článek 8 směrnice o normách environmentální kvality vyžaduje, aby Komise přezkoumala přílohu X rámcové směrnice o vodě (seznam prioritních látek), zatímco v případě podzemních vod článek 10 směrnice o podzemních vodách vyžaduje, aby Komise každých šest let přezkoumala přílohy I a II samotné směrnice o podzemních vodách. Tato revize a posouzení dopadů slouží rovněž k podání zprávy Evropskému parlamentu a Radě, jak je uvedeno v článku 8 směrnice o normách environmentální kvality.

Potřebu aktualizovat seznamy potvrdila kontrola účelnosti v roce 2019 12 , která rovněž dospěla k závěru, že další zlepšení právních předpisů by zvýšilo jejich účelnost, účinnost a soudržnost. S ohledem na zastřešující cíl vodní politiky EU jsou obecnými cíli této iniciativy:

(1)zvýšit ochranu občanů EU a přírodních ekosystémů v souladu se Strategií v oblasti biologické rozmanitosti 13 a Akčním plánem nulového znečištění 14 , které jsou zakotveny v Zelené dohodě pro Evropu 15 ;

(2)zvýšit účinnost a snížit administrativní zátěž právních předpisů, aby EU mohla rychleji reagovat na vznikající rizika.

Expozice chemickým látkám v pitné vodě může mít řadu krátkodobých i dlouhodobých účinků na zdraví. Chemické látky také ohrožují vodní prostředí, což vede ke změnám dominantních druhů a ke snížení nebo ztrátě biologické rozmanitosti. Stanovení a kontrola norem environmentální kvality (NEK) pro chemické látky ve vodních útvarech doplňuje legislativu týkající se zdrojů a způsobů šíření, neboť v případě potřeby prosazuje přísnější normy pro výrobu, emise nebo používání a snižuje náklady na úpravu pitné vody.

1.aktualizovat seznamy znečišťujících látek ovlivňujících povrchové a podzemní vody přidáváním a odebíráním látek a aktualizací stávajících norem kvality;

2.zlepšit monitorování chemických směsí, aby bylo možné lépe vyhodnotit kombinované účinky a zohlednit sezónní změny koncentrací znečišťujících látek;

3.v příslušných případech harmonizovat způsob, jakým se v EU řeší znečištění povrchových a podzemních vod;

4.zajistit rychlejší sladění právního rámce s vědeckými poznatky, aby bylo možné rychleji reagovat na kontaminující látky, které nově vzbuzují obavy;

5.zlepšit přístup k údajům, jejich transparentnost a opakované použití, aby se zlepšilo dodržování předpisů, snížila administrativní zátěž a zlepšila soudržnost s širším právním rámcem EU týkajícím se chemických látek.

Konečným cílem této iniciativy je stanovit nové normy pro řadu chemických látek vzbuzujících obavy, aby se řešilo chemické znečištění vody, usnadnilo prosazování na základě zjednodušeného a soudržnějšího právního rámce, zajistilo dynamické a aktuální informování o stavu vody, což usnadní Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), a vytvořit pružnější rámec pro řešení znečišťujících látek, které nově vzbuzují obavy. Bude se vycházet ze širokého zapojení zúčastněných stran a také ze solidní vědecké podpory ze strany Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), aby se zajistila maximální součinnost a soudržnost všech právních předpisů EU týkajících se chemických látek.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

·Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ 18 , jejichž cílem je do roku 2030 snížit používání pesticidů, hnojiv, ztráty živin a prodej antimikrobiálních látek. Snížení používání pesticidů má být z velké části dosaženo návrhem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115, který předložila Komise. Svou roli by mohl sehrát i budoucí přezkum nařízení (ES) č. 1107/2009 20 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh,

·Strategie EU pro plasty 21 a připravovaná iniciativa EU týkající se mikroplastů, jejichž cílem je splnit cíle Akčního plánu nulového znečištění, tedy snížit do roku 2030 množství odpadu, plastového odpadu v mořích a mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí,

·směrnice (EU) 2019/904 22 (směrnice o plastech na jedno použití), jejímž cílem je omezit používání plastových výrobků na jedno použití, například zavedením povinností výrobců v oblasti nakládání s odpady a sanace (včetně systémů rozšířené odpovědnosti výrobců),

·Akční plán pro oběhové hospodářství 23 , který oznamuje zejména opatření ke snížení množství mikroplastů a hodnocení směrnice Rady 86/278/EHS 24 (směrnice o kalech z čistíren odpadních vod), která upravuje kvalitu kalů používaných v zemědělství,

·Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek 25 , která uznává, že chemické látky jsou nezbytné pro dobré životní podmínky moderní společnosti, ale jejím cílem je lépe chránit občany a životní prostředí před jejich možnými nebezpečnými vlastnostmi. Strategie rovněž stanoví cíl přejít na přístup „jedna látka, jedno posouzení“ zlepšením účinnosti, účelnosti, soudržnosti a transparentnosti posuzování bezpečnosti chemických látek ve všech příslušných právních předpisech. Z tohoto důvodu tento návrh přisuzuje ústřední úlohu Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), která se má ujmout role vědecké podpory při budoucím určování látek znečišťujících vodu a rovněž navrhovat příslušné normy kvality; Strategický přístup k léčivým přípravkům v životním prostředí z roku 2019 26 (vyplývající přímo z revize směrnice o normách environmentální kvality z roku 2013) a Farmaceutická strategie pro Evropu 27 , které zdůrazňují potenciální dopady znečištění způsobeného rezidui léčivých přípravků na životní prostředí a zdraví a uvádějí řadu opatření určených k řešení těchto problémů. Očekává se, že nadcházející revize právních předpisů o humánních léčivých přípravcích zajistí odpovídající následná opatření. Stejně tak je tento návrh, který zmiňuje několik antimikrobiálních léčiv a také kovové stříbro, v souladu se strategií EU v oblasti antimikrobiální rezistence,

·Evropská strategie pro data 28 , která zdůrazňuje, že data vytvořená veřejným sektorem by měla být k dispozici pro veřejné blaho, aby je mohli vhodně využívat například výzkumní pracovníci, jiné veřejné instituce a malé a střední podniky,

·tento návrh je rovněž v souladu se závěrečnou zprávou konference o budoucnosti Evropy a obecně s výslovnými doporučeními občanů k nulovému znečištění, které obsahuje, a zejména s návrhy na řešení znečištění. V této souvislosti jsou zvláště podstatné následující závěrečné návrhy:

onávrh 1.4: „Výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v souladu se stávajícími cíli při současném zajištění potravinového zabezpečení a podpory výzkumu zaměřeného na vývoj udržitelnějších a přírodních alternativ“,

onávrh 2.7: „Chránit vodní zdroje a bojovat proti znečištění řek a oceánů, mimo jiné výzkumem a bojem proti znečištění mikroplasty“.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Povrchové a podzemní vody v EU jsou znečištěny řadou znečišťujících látek. Znečištění se šíří po proudu vodního toku a pod zemí a 60 % evropských povodí je mezinárodních (buď sdílených mezi členskými státy, nebo mezi členským státem a zemí mimo EU). Z tohoto důvodu je k řešení znečištění a dalších přeshraničních dopadů zásadně důležitá a nezbytná spolupráce mezi členskými státy a opatření na úrovni EU, a to prostřednictvím stanovení harmonizovaných norem a vytvoření harmonizovaných systémů sběru a sdílení údajů. Bez opatření na úrovni EU by se řešení znečištění stalo neúnosně nákladným, zejména pro členské státy ležící po proudu vodního toku.

Kontrola účelnosti právních předpisů EU v oblasti vody v roce 2019 potvrdila, že rámcová směrnice o vodě a její dvě „dceřiné“ směrnice spustily nebo posílily opatření k řešení přeshraničních tlaků na vodní zdroje na úrovni povodí, a to jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.

Konkrétně v souvislosti se znečišťujícími látkami rozlišují právní předpisy mezi látkami, které jsou považovány za rizikové na úrovni EU, a látkami regionálního nebo vnitrostátního významu a řeší je odlišně. Cílem této iniciativy je zlepšit způsob, jakým členské státy řeší látky vzbuzující obavy na regionální a vnitrostátní úrovni.

V případech, kdy jsou stanoveny unijní environmentální normy kvality, zavádí EU společné cíle pro dosažení ambice nulového znečištění na základě vědeckých důkazů, ale ponechává členským státům flexibilitu při rozhodování o nákladově nejefektivnějším způsobu dosažení těchto cílů s ohledem na příslušné právní předpisy EU týkající se zdrojů. Tímto způsobem (společné cíle s flexibilitou při jejich dosahování) vytváří propojení s právními předpisy na úrovni EU týkajícími se zdrojů (např. udržitelné používání pesticidů) a pomáhá zajistit účinné plnění cílů stanovených v těchto právních předpisech.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

V roce 2019 bylo provedeno hodnocení kontroly účelnosti právních předpisů EU v oblasti vody, které se týkalo rámcové směrnice o vodě, směrnice o normách environmentální kvality, směrnice o podzemních vodách a směrnice o povodních. Kontrola účelnosti dospěla k závěru, že ačkoli právní předpisy z velké části odpovídají svému účelu, existuje prostor pro zlepšení v souvislosti s řešením chemického znečištění. Při kontrole účelnosti bylo zjištěno, že obecně existují tři důvody, proč bylo při plnění celkových cílů právních předpisů dosaženo pouze omezeného pokroku:

nedostatečné začlenění cílů v oblasti vody do ostatních příslušných politik;

nedostatečné investice členských států do projektů a programů souvisejících s vodou;

nedostatečné úsilí v oblasti provádění.

Pokud jde o provádění, bylo v souvislosti s chemickým znečištěním zdůrazněno několik nedostatků: velké rozdíly v normách kvality pro znečišťující látky relevantní na vnitrostátní úrovni, administrativní zátěž spojená s podáváním zpráv, nedostatečná specifičnost a včasnost podávaných informací a zdlouhavý a na zdroje náročný proces aktualizace seznamů znečišťujících látek. Tento návrh uvedené nedostatky řeší. Kromě toho zohledňuje příslušná zjištění z kontroly účelnosti nejdůležitějších právních předpisů v oblasti chemických látek z roku 2019 30 a závazky přijaté v rámci Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek. Zejména činí krok směrem ke komplexnějšímu monitorování (směsí) tím, že zavádí používání metod na základě účinku a obsahuje ustanovení ke zlepšení včasnosti, účinnosti a soudržnosti posuzování nebezpečnosti a rizik (například usnadněním sdílení údajů a uplatněním přístupu „jedna látka, jedno posouzení“).

Účelnost právních předpisů a zjednodušení (REFIT)

Při posouzení dopadů byly zvažovány možnosti zjednodušení a snížení zátěže. Odstranění látek ze seznamu látek znečišťujících povrchové vody představuje omezené snížení zátěže, stejně jako změna revize seznamu sledovaných látek na každé tři roky namísto dvou let a revize seznamů látek znečišťujících povrchové a podzemní vody prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci namísto spolurozhodování. Vytvoření mechanismu automatického poskytování údajů podle rámcové směrnice o vodě a směrnice o normách environmentální kvality sníží zátěž členských států spojenou s podáváním zpráv, stejně jako zrušení dílčí zprávy o programu opatření podle čl. 15 odst. 3 rámcové směrnice o vodě. Zlepšení stávajících pokynů pro metody na základě účinku a vypracování harmonizované metodiky pro monitorování mikroplastů zjednoduší práci členských států v těchto oblastech.

Při vypracovávání posouzení dopadů byly použity základní charakteristiky testu dopadů na malé a střední podniky a výsledky byly uvedeny zejména v oddíle 6. Malé a střední podniky se účastní výroby a používání příslušných znečišťujících látek. Je třeba poznamenat, že přesné určení a kvantifikace dopadů nejsou obecně možné vzhledem k tomu, že dopad bude záviset na opatřeních, která členské státy přijmou k dosažení cílů právního předpisu.

Stanovisko Výboru pro kontrolu regulace

Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 24. června 2022 kladné stanovisko s výhradami. Požadoval změny k nápravě zejména tří aspektů: 1) návrhu možností, který shledal jako příliš složitý a jasně nevystihující klíčové možnosti politiky; 2) dopadů na malé a střední podniky a občany, které nepovažoval za dostatečně analyzované, když zpráva neobsahovala posouzení, jak mohou být ovlivněny jednotlivé členské státy; 3) zprávu nepovažoval za jasnou, pokud jde o pořadí velikosti očekávaných dopadů, nebyla kriticky posouzena platnost ilustrativních odhadů přínosů a nákladů a jejich relevance pro iniciativu a srovnání možností neshledal jako vycházející z jejich účelnosti, účinnosti a soudržnosti.

V reakci na to byly možnosti politiky zjednodušeny snížením počtu možností a jejich agregací. Dopady na malé a střední podniky byly v celém textu dále rozvedeny, stejně jako informace o dopadech na spotřebitele a členské státy. Byl vyjasněn výklad číselných údajů o nákladech a přínosech, aby se předešlo dojmu, že je lze vykládat výhradně jako související s touto iniciativou. Byl doplněn text k zásadě „jeden přijmout – jeden zrušit“. Nakonec bylo do textu doplněno posouzení účelnosti, účinnosti a soudržnosti jednotlivých možností.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Interní odborné znalosti poskytlo Společné výzkumné středisko (JRC), zejména při výběru látek znečišťujících povrchové vody a odvození norem environmentální kvality (NEK). Externí odborné znalosti, včetně znalostí o látkách znečišťujících podzemní vody, poskytli odborníci z pracovních skupin pro chemické látky a podzemní vody. Posouzení dopadů provedené Komisí bylo podpořeno studií vypracovanou externími konzultanty, která přezkoumala ekonomické a sociální dopady i dopady na životní prostředí různých potenciálních možností politiky s přihlédnutím k očekávaným dopadům stávajících a plánovaných politik na úrovni EU a k podnětům od zúčastněných stran. Dokumentace střediska JRC k látkám, zprávy pracovní skupiny pro podzemní vody, zpráva ze studie konzultantů a zprávy z workshopů zúčastněných stran jsou k dispozici v informačním systému CIRCABC 31 .

•Posouzení dopadů

Navrhovaný balíček politik zajišťuje, aby legislativní změny zůstaly přiměřené, aby jejich ekonomické, sociální a environmentální přínosy byly vyšší než odpovídající náklady a aby se zaměřovaly na otázky, které lze nejlépe řešit na úrovni EU.

Vyčíslení nákladů a zejména přínosů této iniciativy je obtížné vzhledem k jejímu vzájemnému působení s jinými politickými iniciativami (a závislosti na nich) v případě některých opatření v rámci celé EU. Členské státy si navíc mohou do značné míry vybrat, která opatření zavedou, aby dosáhly souladu: ta se tedy budou lišit podle vnitrostátních/místních podmínek.

U povrchových vod se očekávají významné přímé náklady například v souvislosti s doplněním ibuprofenu, glyfosátu, látek PFAS a bisfenolu A na seznam prioritních látek, jakož i se změnou norem environmentální kvality pro polyaromatické uhlovodíky (PAU), rtuť a nikl. Pravděpodobně to způsobí náklady na vývoj výrobků pro průmysl a náklady na náhradu pro uživatele těchto látek, a to i v odvětví zemědělství.

Pokud jde o podzemní vody, nejvýznamnější náklady pravděpodobně vzniknou z doplnění norem kvality pro látky PFAS. Náklady mohou souviset s omezením používání pesticidů nebo průmyslových chemikálií, například s nakládáním s kontaminovaným pevným biologickým odpadem a s intenzivnějším čištěním odpadních vod. Náklady na upřednostňovanou digitalizaci, zefektivnění administrativy a lepší řízení rizik jsou administrativní povahy, zpočátku by se projevily na úrovni EU a obecně by byly nízké, s možnou výjimkou mechanismu automatizovaného poskytování údajů. Náklady nelze přiřadit pouze k této iniciativě vzhledem k nevyhnutelným interakcím a synergiím s mnoha dalšími politikami EU, které se zabývají stejnými látkami. Náklady v důsledku znečištění jsou většinou internalizovány prostřednictvím směrnice o průmyslových emisích a směrnice o čištění městských odpadních vod, budoucího zákazu všech látek PFAS s výjimkou nezbytných použití, provádění připravované iniciativy týkající se mikroplastů a dalších. Například revize směrnice o čištění městských odpadních vod podpoří modernizaci mnoha čistíren odpadních vod a zavede rozšířenou odpovědnost výrobců za krytí nákladů, což výrazně sníží zatížení povrchových a podzemních vod mikroskopickými znečišťujícími látkami.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

(1)Změny směrnice 2000/60/ES

S ohledem na navrhované zrušení článků 16 a 17 (viz níže) se mění článek 1, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 3 písm. k), čl. 4 odst. 1 a přílohy V (body 1.4.3, 2.3.2 a 2.4.5) a VII (bod 7.7).

Článek 2 o definicích se mění tak, že se aktualizují definice „dobrého chemického stavu povrchových vod“, „prioritních látek“ a „norem environmentální kvality“ a zavádějí se definice „prioritních nebezpečných látek“ a „znečišťujících látek specifických pro povodí“. Tyto změny jsou nezbytné pro: 1) zohlednění navrhovaného nahrazení stávajícího postupu spolurozhodování při přijímání norem environmentální kvality akty v přenesené pravomoci; 2) rozšíření rozsahu pojmu „chemický stav“ tak, aby zahrnoval také „znečišťující látky specifické pro povodí“, které byly dosud součástí definice „ekologického stavu“ podle přílohy V; 3) zohlednění možných budoucích mezních hodnot na základě účinku jako součást definice „norem environmentální kvality“.

Článek 3 o koordinaci správních opatření v rámci oblastí povodí se mění tak, aby v případě výjimečných okolností přírodního původu nebo vyšší moci, zejména extrémních povodní, období déletrvajícího sucha nebo významných případů znečištění, zavedl povinnost příslušných orgánů u všech případně postižených vodních útvarů, včetně členských států ležících po proudu vodního toku, vzájemně se varovat a spolupracovat s cílem minimalizovat škody a řešit následky.

Vedle výše uvedené úpravy zohledňující zrušení článku 16 se mění článek 4 o cílech tak, aby v písm. a) bodu iv) obsahoval výslovnou povinnost členských států postupně snižovat znečištění také znečišťujícími látkami specifickými pro povodí, nejen prioritními látkami.

Ustanovení čl. 8 odst. 3 o metodách analýzy a monitorování stavu vod se mění tak, aby byl postup projednávání ve výborech uveden do souladu s Lisabonskou smlouvou, a to nahrazením dřívějšího „regulativního postupu s kontrolou“ „přezkumným postupem“ stanoveným v článku 21. Kromě toho se ve stejném odstavci zavádí nové zmocnění, které umožní přijímat prováděcí akty, jež stanoví další podrobnosti, pokud jde o nové povinnosti zpřístupnit agentuře EEA údaje z monitorování, jakož i pravidelněji zpřístupňovat údaje o stavu v souladu s novými odstavci 4 a 5. Tyto změny jsou plně v souladu se stávajícími povinnostmi podle směrnice 2007/2/ES (INSPIRE), která členským státům ukládá povinnost zveřejnit soubory prostorových dat, včetně údajů o rozmístění a provozu zařízení pro sledování životního prostředí, souvisejících měřeních emisí a stavu složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda). V zájmu snížení administrativní zátěže by se mělo dále zefektivnit i šíření údajů v souladu s Digitální strategií EU, směrnicí (EU) 2019/1024 o otevřených datech a přístupem „jedna látka, jedno posouzení“ v rámci Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek.

Článek 10 o sdruženém přístupu k bodovým a difúzním zdrojům se mění tak, aby byly aktualizovány odkazy na různé směrnice týkající se bodových a difúzních zdrojů znečišťování (v návaznosti na jejich zrušení a nahrazení).

Článek 12 o problémech, které nelze řešit na úrovni členského státu, se mění tak, aby se posílil a formalizoval postup spolupráce mezi členskými státy.

Ustanovení čl. 15 odst. 3 o podávání dílčích zpráv o pokroku v programech opatření každé tři roky se zrušuje, neboť výsledná administrativní zátěž je považována za nepřiměřenou ve srovnání s přínosem v podobě lepší kontroly a řízení provádění.

Články 16 a 17 o postupu, podle kterého měla Komise vypracovat legislativní návrhy na zařazení a určení NEK pro útvary povrchových a podzemních vod, se zrušují, neboť jsou již zastaralé.

Ustanovení čl. 18 odst. 2 písm. e) se mění s ohledem na navrhované zrušení článku 16 a čl. 18 odst. 4 se mění s ohledem na navrhované zrušení čl. 15 odst. 3.

Článek 20 o technických přizpůsobeních se mění tak, aby byl: 1) stávající regulativní postup s kontrolou pro přizpůsobení příloh I a III nahrazen postupem pro akty v přenesené pravomoci; 2) stávající regulativní postup pro vydávání pokynů pro provádění příloh II a V a pro stanovení formátů pro předávání a zpracování údajů nahrazen přezkumným postupem.

Nový článek 20a zavádí ustanovení týkající se postupu přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s Lisabonskou smlouvou.

Cílem změny článku 21 o postupu projednávání ve výboru je nahradit odkaz na dřívější „rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech“ v současnosti platným „nařízením o postupu projednávání ve výborech“.

Článek 22 o zrušujících a přechodných ustanoveních se mění tak, aby aktualizoval odkazy s ohledem na navrhované změny příslušných příloh směrnic 2000/60/ES a 2008/105/ES.

Vedle výše uvedených úprav zohledňujících zrušení článku 16 se příloha V mění tak, aby: 1) z definic ekologického stavu byly vyňaty znečišťující látky specifické pro povodí a zahrnuty do definice chemického stavu s cílem zajistit, aby se monitorování prioritních látek i znečišťujících látek specifických pro povodí provádělo nejen tam, kde jsou tyto látky vypouštěny do vody, ale také tam, kde se ukládají prostřednictvím ovzduší; 2) Komisi byla udělena pravomoc přijímat výsledky mezikalibračního porovnání prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci; 3) bylo členským státům umožněno využívat nové monitorovací techniky, včetně pozorování a dálkového průzkumu Země.

Příloha VIII o směrném seznamu hlavních znečišťujících látek se mění tak, aby zahrnovala mikroplasty a geny antimikrobiální rezistence.

Příloha X se zrušuje, neboť seznam v ní obsažený se nahrazuje seznamem v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES.

(2)Změny směrnice 2006/118/ES o podzemních vodách

Název se mění tak, aby bylo jasné, že tato směrnice se týká pouze znečištění, nikoli kvantitativního stavu podzemních vod.

Článek 1 týkající se účelu směrnice se mění tak, že se z něj vypouští odkaz na článek 17 rámcové směrnice o vodě, neboť ten byl základem pro přijetí samotné směrnice o vodě, a je tudíž zastaralý.

Článek 2 o definicích se mění tak, aby vedle prahových hodnot stanovených na úrovni členských států obsahoval i definici prahových hodnot stanovených na úrovni EU.

Článek 3 o kritériích pro hodnocení chemického stavu podzemních vod se mění tak, aby zohledňoval novou definici „prahových hodnot stanovených na úrovni EU“.

Článek 4 o postupu hodnocení chemického stavu podzemních vod se mění ze stejného důvodu jako článek 3.

Vkládá se nový článek 6a, který stanoví, že „mechanismus seznamu sledovaných látek“ pro útvary podzemních vod je povinný v souladu s ustanovením článku 8b směrnice o normách environmentální kvality. Tento mechanismus zavádí tříletý proces, v jehož rámci Komise s přispěním agentury ECHA a v úzké konzultaci s členskými státy stanoví priority pro monitorování látek v podzemních vodách. Výsledné informace budou použity při šestileté revizi norem kvality pro zařazení do přílohy I. Ustanovení rovněž zahrnuje povinnost agentury ECHA zveřejňovat vědecké zprávy vypracované v souvislosti se seznamem sledovaných látek.

Článek 8 o technických přizpůsobeních se mění tak, aby: 1) postup pro prováděcí akty byl nahrazen postupem pro akty v přenesené pravomoci pro přizpůsobení částí A a C přílohy II a příloh III a IV vědeckému a technickému pokroku; 2) Komisi byla udělena přenesená pravomoc zařadit do přílohy I nové látky znečišťující podzemní vody a stanovit pro ně nové normy kvality pro celou EU, jakož i zařadit do části B přílohy II znečišťující látky, u nichž musí členské státy zvážit stanovení vnitrostátních prahových hodnot; 3) Komisi byla svěřena přenesená pravomoc stanovit v případě potřeby prahové hodnoty na úrovni EU, a to i pro znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek, které nejsou látkami vzbuzujícími obavy v celé EU, s cílem zvýšit úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a dosáhnout harmonizovanějšího provádění; 4) byla vyjasněna ústřední úloha agentury ECHA v tomto rámci a povinnost agentury ECHA zveřejňovat vědecké zprávy týkající se případných změn.

Vkládá se nový článek 8a, který zavádí ustanovení týkající se postupu přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s Lisabonskou smlouvou.

Článek 9 o postupu projednávání ve výboru se mění tak, že se dřívější „rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech“ nahrazuje novějším „nařízením o postupu projednávání ve výborech“.

Článek 10 o přezkumu příloh I a II prostřednictvím postupu spolurozhodování se zrušuje, aby se zohlednil nový postup pro akty v přenesené pravomoci stanovený v článcích 8 a 8a.

Příloha I o normách jakosti pro látky znečišťující podzemní vody platných v celé EU se mění tak, že se do ní vkládají nové látky znečišťující podzemní vody a související normy jakosti pro některé per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS), léčivé přípravky a nerelevantní metabolity pesticidů (nrM).

Příloha II o vnitrostátních prahových hodnotách pro látky znečišťující podzemní vody se mění tak, že se: 1) do seznamu syntetických látek, u nichž členské státy zváží stanovení vnitrostátních prahových hodnot, doplňuje farmaceutická látka primidon; 2) upřesňuje, že její části B a C se týkají pouze mechanismu stanovení prahových hodnot na vnitrostátní úrovni; 3) zajišťuje, aby členské státy informovaly agenturu ECHA, aby mohla tyto informace zveřejnit, a 4) doplňuje nová část D, která zahrnuje harmonizované prahové hodnoty pro skupinu látek „součet trichlorethylenu a tetrachlorethylenu“.

Příloha III o hodnocení chemického stavu podzemních vod a příloha IV o identifikaci a změně významného a trvalého vzestupného trendu se mění tak, aby zohledňovaly novou koncepci „prahových hodnot stanovených na úrovni EU“.

(3)Změny směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality

Název se mění tak, aby bylo jasné, že se směrnice týká znečištění povrchových vod.

Článek 3 o normách environmentální kvality se mění tak, aby se upřesnily lhůty pro použití nových a revidovaných norem environmentální kvality. Zjednodušují se také povinnosti týkající se monitorování bioty v odstavci 2 a hodnocení dlouhodobých trendů v odstavci 6, a to vyjasněním jejich rozsahu v příloze. Jeho odstavec 7 se zrušuje, aby se zohlednilo navrhované nahrazení postupu spolurozhodování postupem pro akty v přenesené pravomoci při změně seznamu prioritních látek.

Článek 5 o seznamech emisí se mění, aby se zjednodušila povinnost podávat zprávy, a tam, kde je to možné, sladila s povinností podle právních předpisů EU týkajících se emisí z velkých průmyslových zařízení (jež se v současné době revidují), a aby se umožnilo zjednodušené podávání zpráv na portál průmyslových emisí, přičemž podrobnosti budou stanoveny prostřednictvím budoucího prováděcího aktu. Vykazování v rámci plánů povodí se tedy bude nadále vztahovat pouze na rozptýlené emise.

Článek 7a o koordinaci různých právních předpisů EU v oblasti chemických látek se mění tak, aby obsahoval odkaz na právní předpisy EU v oblasti léčivých přípravků a zohlednil navrhované nahrazení postupu spolurozhodování postupem pro akty v přenesené pravomoci při aktualizaci nebo stanovení nových norem environmentální kvality.

Článek 8 se mění tak, aby: 1) byla Evropské komisi udělena přenesená pravomoc revidovat každých šest let přílohu I s cílem zvážit zařazení nových prioritních látek a souvisejících NEK na základě podkladů od agentury ECHA; 2) byla Komisi svěřena přenesená pravomoc pravidelně revidovat seznam kategorií znečišťujících látek specifických pro povodí, které jsou nyní zařazeny v části B nové přílohy II (tato příloha II nahrazuje pro tento účel bod 1.2.6 a přílohu VIII rámcové směrnice o vodě, která bude odpovídajícím způsobem upravena tak, aby byly znečišťující látky specifické pro povodí vyňaty z definice ekologického stavu a staly se součástí režimu platného pro chemický stav); 3) byla Komisi svěřena přenesená pravomoc přijímat v případě potřeby celounijní normy environmentální kvality pro znečišťující látky specifické pro povodí a zařadit je do části C přílohy II (návrh uvádí v této části C čtyři prioritní látky, které byly dříve zařazeny do přílohy I, ale byly „vyřazeny ze seznamu“, protože již nejsou považovány za látky, které by mohly vzbuzovat obavy v celé EU); 4) byla upřesněna ústřední úloha, kterou má hrát agentura ECHA při vypracovávání norem environmentální kvality v úzké spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami, a její povinnost zveřejňovat vědecké zprávy týkající se změn příloh.

Článek 8a se mění tak, aby: 1) se zjednodušil způsob, jakým mohou členské státy prezentovat chemický stav všudypřítomných látek PBT odděleně od celkového chemického stavu; 2) členské státy mohly provádět méně intenzivní monitorování některých látek; 3) členské státy musely provádět monitorování na základě účinku za účelem posouzení přítomnosti estrogenních hormonů ve vodních útvarech s ohledem na možné budoucí stanovení mezních hodnot na základě účinku.

Článek 8b se mění tak, aby: 1) se zlepšil cyklus monitorování a přezkumu mechanismu seznamu sledovaných látek, a to stanovením tříletého cyklu namísto současného dvouletého. Poskytne to více času na zpracování údajů před revizí seznamu, společně s navrhovaným prodloužením cyklu monitorování z 12 na 24 měsíců, aby bylo možné lépe zohlednit různé četnosti u znečišťujících látek se sezónními emisními vzorci (např. pesticidy/biocidy); 2) se umožnilo zařazení mikroplastů a vybraných genů antimikrobiální rezistence do příštího seznamu sledovaných látek, s výhradou určení vhodných metod monitorování a analýzy za přispění agentury ECHA.

Nový článek 8d obsahuje povinnost členských států stanovit NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí uvedené v části A nové přílohy II. Nahrazuje to povinnost, která je v současnosti formulována v bodě 1.2.6 přílohy V rámcové směrnice o vodě, v souladu s návrhem zajistit, aby se znečišťující látky specifické pro povodí staly součástí hodnocení chemického, a nikoli ekologického stavu útvarů povrchových vod. Cílem tohoto ustanovení je rovněž zajistit, aby v případě, že byly pro určité znečišťující látky specifické pro povodí stanoveny NEK pro celou EU, měly tyto NEK přednost před NEK stanovenými na vnitrostátní úrovni. V neposlední řadě změna ukládá členským státům povinnost informovat agenturu ECHA, aby mohla zveřejnit veškeré záměry týkající se zařazení znečišťujících látek na seznam a/nebo stanovení NEK, aby se tak zvýšila transparentnost a součinnost.

Článek 10, který upřesňuje, že příloha X rámcové směrnice o vodě má být nahrazena zněním uvedeným v příloze II směrnice 2008/105/ES, se zrušuje, protože příloha II směrnice 2008/105/ES neexistovala a protože příloha X se zrušuje v návaznosti na začlenění postupu pro akty v přenesené pravomoci při úpravě seznamu prioritních látek a stanovení odpovídajících NEK do směrnice 2008/105/ES.

Název přílohy I se upravuje tak, aby byl vypuštěn pojem „další znečišťující látky“, který je již zastaralý, neboť se vztahoval na látky, na něž se před přijetím směrnice o normách environmentální kvality vztahovaly jiné právní předpisy; již není třeba rozlišovat mezi prioritními látkami a těmito „dalšími znečišťujícími látkami“. Část A, která uvádí látky a jejich NEK, se nahrazuje novou přílohou, která na seznamu prioritních látek nyní uvádí dalších 23 látek: léčivé přípravky, průmyslové látky, pesticidy a kovy. V příloze jsou rovněž uvedeny látky, které jsou nebezpečné, látky, které jsou všudypřítomné PBT, a také látky, které vyžadují posouzení dlouhodobých trendů.

Doplňuje se nová příloha II, která v části A stanoví orientační seznam znečišťujících látek specifických pro povodí, u nichž musí členské státy zvážit stanovení NEK a uplatňovat je, pokud vyvolávají obavy. Část B obsahuje obecné zásady a odkazuje na pokyny jak postupovat, zatímco část C obsahuje registr harmonizovaných NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí. Tato část C bude upravena prostřednictvím budoucích aktů v přenesené pravomoci, kterými Komise stanoví harmonizované NEK pro některé další znečišťující látky specifické pro povodí, pokud se to ukáže jako nezbytné pro zajištění dostatečné a harmonizované ochrany životního prostředí, a to i pro znečišťující látky, které nejsou nebo zatím nejsou látkami vzbuzujícími obavy v celé EU.

2022/0344 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 33 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 34 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Znečišťování povrchových a podzemních vod chemickými látkami představuje ohrožení vodního prostředí účinky, jako jsou například akutní a chronická toxicita u vodních organismů, akumulace znečišťujících látek v ekosystému a úbytek stanovišť a biologické rozmanitosti, jakož i ohrožení lidského zdraví. Stanovení norem environmentální kvality pomáhá realizovat ambici nulového znečištění životního prostředí bez toxických látek.

(2)Podle čl. 191 odst. 2 druhé věty Smlouvy o fungování Evropské unie má být politika Unie v oblasti životního prostředí založena na zásadách obezřetnosti a prevence a na zásadách, že škody na životním prostředí mají být přednostně napravovány přímo u zdroje a že za vzniklé škody má platit znečišťovatel.

(3)Zelená dohoda pro Evropu 35 je strategií Unie, která má do roku 2050 zajistit klimaticky neutrální, čisté a oběhové hospodářství, optimalizovat hospodaření se zdroji a zároveň minimalizovat znečištění. Aspekty znečištění v rámci Zelené dohody pro Evropu se konkrétně zabývají Strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek 36 a Akční plán nulového znečištění 37 . K dalším obzvláště důležitým a doplňujícím politikám patří Strategie EU pro plasty z roku 2018 38 , Farmaceutická strategie pro Evropu z roku 2021 39 , Strategie v oblasti biologické rozmanitosti 40 , Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ 41 , Strategie EU pro půdu do roku 2030 42 , Digitální strategie EU 43 a Evropská strategie pro data 44 .

(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 45 stanoví rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových, brakických, pobřežních a podzemních vod. Tento rámec zahrnuje určení prioritních látek mezi těmi, které na úrovni Unie představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES 46 stanoví celounijní normy environmentální kvality (NEK) pro 45 prioritních látek uvedených v příloze X směrnice 2000/60/ES a osm dalších znečišťujících látek, které byly na úrovni Unie regulovány již před zavedením přílohy X rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES 47 . Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES 48 stanoví celounijní normy jakosti podzemní vody pro dusičnany a účinné látky v pesticidech a kritéria pro stanovení vnitrostátních prahových hodnot pro ostatní látky znečišťující podzemní vody. Stanoví rovněž minimální seznam dvanácti znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž jsou členské státy povinny zvážit stanovení těchto vnitrostátních prahových hodnot. Normy jakosti podzemní vody jsou uvedeny v příloze I směrnice 2006/118/ES.

(5)Zařazení látek do přílohy X směrnice 2000/60/ES nebo do přílohy I či II směrnice 2006/118/ES se zvažuje na základě posouzení rizika, které tyto látky představují pro člověka a vodní prostředí. Klíčovými složkami tohoto posouzení jsou znalosti o koncentracích látek v životním prostředí, včetně informací získaných z monitorování látek na seznamu sledovaných látek, a o (eko)toxikologii látek, jakož i o jejich perzistenci, bioakumulaci, karcinogenitě, mutagenitě, reprodukční toxicitě a potenciálu narušovat činnost endokrinního systému.

(6)Komise provedla přezkum seznamu prioritních látek v příloze X směrnice 2000/60/ES v souladu s čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice a s článkem 8 směrnice 2008/105/ES a přezkum seznamů látek v přílohách I a II směrnice 2006/118/ES v souladu s článkem 10 uvedené směrnice a s ohledem na nové vědecké poznatky dospěla k závěru, že je vhodné tyto seznamy změnit doplněním nových látek, stanovením norem environmentální kvality nebo norem jakosti podzemní vody pro tyto nově doplněné látky, revizí norem environmentální kvality pro některé stávající látky v souladu s vědeckým pokrokem a stanovením norem environmentální kvality pro biotu pro některé stávající a nově doplněné látky. Rovněž určila, které další látky se pravděpodobně kumulují v sedimentu nebo biotě, a objasnila, že by mělo být prováděno sledování trendů těchto látek v sedimentu nebo biotě. Přezkumy seznamů látek byly podpořeny rozsáhlými konzultacemi s odborníky z útvarů Komise, členských států, skupin zúčastněných stran a Vědeckého výboru pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika.

(7)K účinnému řešení většiny znečišťujících látek v celém jejich životním cyklu je zapotřebí kombinace omezujících opatření u zdroje a na konci procesu, včetně případného návrhu, povolení nebo schválení chemických látek, omezování emisí během výroby a používání nebo jiných procesů a nakládání s odpady. Stanovení nových nebo přísnějších norem kvality ve vodních útvarech proto doplňuje další právní předpisy Unie, které řeší nebo by mohly řešit problém znečištění v jedné nebo více z těchto fází, a je s nimi v souladu, a to včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 49 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 50 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 51 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 52 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES 53 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES 54 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 55 a směrnice Rady 91/271/EHS 56 .

(8)Nové vědecké poznatky poukazují na významné riziko, které kromě již regulovaných látek představuje několik dalších znečišťujících látek vyskytujících se ve vodních útvarech. V podzemních vodách byl díky dobrovolnému monitorování zjištěn především problém s per- a polyfluoroalkylovými látkami (PFAS) a léčivými přípravky. Látky PFAS byly zjištěny na více než 70 % měřicích míst podzemních vod v Unii a stávající vnitrostátní prahové hodnoty jsou na značném počtu míst zjevně překročeny, hojně se vyskytují také farmaceutické látky. V povrchových vodách je na seznam prioritních látek již zařazena kyselina perfluoroktansulfonová a její deriváty, ale nyní se uznává, že riziko představují i další látky PFAS. Monitorování látek ze seznamu sledovaných látek podle článku 8b směrnice 2008/105/ES potvrdilo riziko v povrchových vodách, které představuje řada farmaceutických látek, jež by proto měly být zařazeny na seznam prioritních látek.

(9)Směrnice 2000/60/ES požaduje, aby členské státy určily vodní útvary využívané k odběru vody určené k lidské spotřebě, uvedené útvary monitorovaly a přijaly nezbytná opatření s cílem zabránit zhoršování jejich kvality a snížit stupeň úpravy potřebný pro výrobu vody vhodné k lidské spotřebě. V této souvislosti byly za potenciální riziko pro lidské zdraví označeny mikroplasty, ale k potvrzení potřeby stanovit normu environmentální kvality pro mikroplasty v povrchových a podzemních vodách je zapotřebí více údajů z monitorování. Mikroplasty by proto měly být zařazeny na seznamy sledovaných látek pro povrchové a podzemní vody a měly by být monitorovány, jakmile Komise určí vhodné metody monitorování. V této souvislosti by měly být zohledněny metodiky pro monitorování a posuzování rizik mikroplastů v pitné vodě vypracované podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 57 .

(10)Byly vyjádřeny obavy z rizika vzniku antimikrobiální rezistence v důsledku přítomnosti mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobikům a genů antimikrobiální rezistence ve vodním prostředí, ale v této oblasti proběhlo jen omezené monitorování. Příslušné geny antimikrobiální rezistence by měly být rovněž zahrnuty do seznamů sledovaných látek v povrchových a podzemních vodách, a jakmile budou vyvinuty vhodné monitorovací metody, měly by být monitorovány. To je v souladu s Evropským akčním plánem „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci, který Komise přijala v červnu 2017, a s Farmaceutickou strategií pro Evropu, která se tímto problémem rovněž zabývá.

(11)Vzhledem k rostoucí informovanosti o významu směsí, a tedy i významu monitorování na základě účinku pro určení chemického stavu, a vzhledem k tomu, že pro estrogenní látky již existují dostatečně spolehlivé metody monitorování na základě účinku, by měly členské státy tyto metody používat k posouzení kumulativních účinků estrogenních látek v povrchových vodách po dobu nejméně dvou let. Umožní to porovnat výsledky na základě účinku s výsledky získanými pomocí konvenčních metod monitorování tří estrogenních látek uvedených v příloze I směrnice 2008/105/ES. Toto srovnání bude použito k posouzení, zda lze metody monitorování na základě účinku použít jako spolehlivé screeningové metody. Použití takových screeningových metod by mělo tu výhodu, že by umožnilo zahrnout účinky všech estrogenních látek s podobnými účinky, a nikoli pouze látek uvedených v příloze I směrnice 2008/105/ES. Definice norem environmentální kvality ve směrnici 2000/60/ES by měla být upravena tak, aby bylo zajištěno, že se v budoucnu bude moci vztahovat i na mezní hodnoty, které by mohly být stanoveny pro hodnocení výsledků monitorování na základě účinku.

(12)Hodnocení právních předpisů Unie v oblasti vody 58 (dále jen „hodnocení“) dospělo k závěru, že proces identifikace a zařazení znečišťujících látek ovlivňujících povrchové a podzemní vody na seznam a stanovování nebo revize norem jejich jakosti s ohledem na nové vědecké poznatky by mohl být urychlen. Pokud by tyto úkoly prováděla Komise, a nebyly prováděny v rámci řádného legislativního postupu, jak je v současnosti stanoveno v článcích 16 a 17 směrnice 2000/60/ES a v článku 10 směrnice 2006/118/ES, mohlo by se zlepšit fungování mechanismů seznamu sledovaných látek u povrchových a podzemních vod, zejména pokud jde o načasování a posloupnost zařazování na seznam, monitorování a hodnocení výsledků, mohly by se posílit vazby mezi mechanismem seznamu sledovaných látek a přezkumy seznamů znečišťujících látek a změny seznamů znečišťujících látek by mohly rychleji zohlednit vědecký pokrok. Proto, a také vzhledem k potřebě urychleně měnit seznamy znečišťujících látek a jejich NEK s ohledem na nové vědecké a technické poznatky, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU za účelem změny přílohy I směrnice 2008/105/ES, pokud jde o seznam prioritních látek a příslušných NEK stanovených v části A uvedené přílohy, a za účelem změny přílohy I směrnice 2006/118/ES, pokud jde o seznam látek znečišťujících podzemní vody a normy jakosti stanovené v uvedené příloze. V této souvislosti by Komise měla zohlednit výsledky monitorování látek uvedených v seznamech sledovaných látek pro povrchové a podzemní vody. Proto by měly být zrušeny články 16 a 17 směrnice 2000/60/ES a příloha X uvedené směrnice, jakož i článek 10 směrnice 2006/118/ES.

(13)Hodnocení rovněž dospělo k závěru, že mezi členskými státy existují příliš velké rozdíly, pokud jde o normy jakosti a prahové hodnoty stanovené na vnitrostátní úrovni pro znečišťující látky specifické pro povodí a látky znečišťující podzemní vody. Doposud se na znečišťující látky specifické pro povodí, které nebyly identifikovány jako prioritní látky podle směrnice 2000/60/ES, vztahovaly vnitrostátní normy environmentální kvality a byly započítávány jako fyzikálně-chemické kvalitativní složky podporující hodnocení ekologického stavu povrchových vod. U podzemních vod bylo rovněž možné, aby si členské státy stanovily vlastní prahové hodnoty, a to i pro uměle vyráběné syntetické látky. Tato flexibilita vedla z hlediska srovnatelnosti stavu vodních útvarů mezi členskými státy a z hlediska ochrany životního prostředí k výsledkům, které nejsou zcela optimální. Proto je nezbytné stanovit postup, který umožní dohodu na úrovni Unie o NEK a prahových hodnotách, které se mají pro tyto látky používat, pokud jsou identifikovány jako látky vzbuzující obavy na vnitrostátní úrovni, a zřídit registry platných NEK a prahových hodnot.

(14)Začlenění znečišťujících látek specifických pro povodí do definice chemického stavu povrchových vod navíc zajišťuje koordinovanější, soudržnější a transparentnější přístup, pokud jde o monitorování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod a související informování veřejnosti. Usnadňuje také cílenější přístup k určování a provádění opatření k řešení všech problémů spojených s chemickým stavem komplexněji, účinněji a efektivněji. Proto by měly být definice „ekologického stavu“ a „chemického stavu“ upraveny a rozsah „chemického stavu“ by měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i znečišťující látky specifické pro povodí, které byly dosud součástí definice „ekologického stavu“ v příloze V směrnice 2000/60/ES. V důsledku toho by měly být do směrnice 2008/105/ES zahrnuty pojem NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí a související postupy.

(15)V zájmu zajištění harmonizovaného přístupu a rovných podmínek v Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU za účelem změny části B přílohy II směrnice 2006/118/ES úpravou seznamu znečišťujících látek, u nichž musí členské státy zvážit stanovení vnitrostátních prahových hodnot.

(16)Vzhledem k potřebě rychle se přizpůsobit vědeckým a technickým poznatkům a zajistit harmonizovaný přístup a rovné podmínky v Unii, pokud jde o znečišťující látky specifické pro povodí, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU za účelem úpravy přílohy II směrnice 2008/105/ES, pokud jde o seznam kategorií znečišťujících látek uvedených v části A uvedené přílohy, a za účelem úpravy části C přílohy II, pokud jde o harmonizované NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí nebo jejich skupiny. Tyto harmonizované NEK by měly členské státy používat při hodnocení stavu svých útvarů povrchových vod, pokud bylo zjištěno riziko způsobené těmito znečišťujícími látkami.

(17)Při přezkumu seznamu prioritních látek v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES bylo zjištěno, že několik prioritních látek již nevzbuzuje obavy na úrovni celé Unie, a proto by již neměly být zařazeny do části A přílohy I uvedené směrnice. Tyto látky by proto měly být považovány za znečišťující látky specifické pro povodí a měly by být zařazeny do části C přílohy II směrnice 2008/105/ES spolu s odpovídajícími NEK. Vzhledem k tomu, že tyto znečišťující látky již nejsou považovány za látky, které vzbuzují obavy na úrovni celé Unie, je třeba použít NEK pouze v případech, kdy by tyto znečišťující látky mohly stále vzbuzovat obavy na vnitrostátní nebo regionální či místní úrovni.

(18)Aby byly zajištěny rovné podmínky a umožněna srovnatelnost stavu vodních útvarů mezi členskými státy, je třeba harmonizovat vnitrostátní prahové hodnoty pro některé látky znečišťující podzemní vody. Proto by měl být zaveden registr harmonizovaných prahových hodnot pro látky znečišťující podzemní vody, které vzbuzují obavy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, jako nová část D přílohy II směrnice 2006/118/ES. Harmonizované prahové hodnoty stanovené v tomto registru je třeba uplatňovat pouze v těch členských státech, kde znečišťující látky, na něž se tyto prahové hodnoty vztahují, ovlivňují stav podzemních vod. Pro součet dvou syntetických znečišťujících látek trichlorethylenu a tetrachlorethylenu je třeba harmonizovat vnitrostátní prahové hodnoty, protože ne všechny členské státy, v nichž jsou tyto znečišťující látky relevantní, uplatňují prahovou hodnotu pro součet těchto znečišťujících látek a ne všechny stanovené vnitrostátní prahové hodnoty jsou stejné. Harmonizovaná prahová hodnota by měla být v souladu s hodnotou ukazatelů stanovenou pro součet těchto znečišťujících látek v pitné vodě podle směrnice (EU) 2020/2184.

(19)V zájmu zajištění harmonizovaného přístupu a rovných podmínek v Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU za účelem změny části D přílohy II směrnice 2006/118/ES s cílem přizpůsobit registr harmonizovaných prahových hodnot, pokud jde o zahrnuté znečišťující látky a harmonizované prahové hodnoty, technickému a vědeckému pokroku.

(20)Všechna ustanovení směrnice 2006/118/ES týkající se hodnocení chemického stavu podzemních vod by měla být přizpůsobena zavedení třetí kategorie harmonizovaných prahových hodnot v části D přílohy II uvedené směrnice, a to vedle norem jakosti stanovených v příloze I uvedené směrnice a vnitrostátních prahových hodnot stanovených v souladu s metodikou uvedenou v části A přílohy II uvedené směrnice.

(21)V zájmu zajištění účinného a soudržného rozhodování a větší součinnosti s prací prováděnou v rámci jiných právních předpisů Unie o chemických látkách by Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) měla mít stálou a jasně vymezenou úlohu při určování priority látek, které mají být zařazeny na seznamy sledovaných látek a na seznamy látek v přílohách I a II směrnice 2008/105/ES a v přílohách I a II směrnice 2006/118/ES, a při odvozování příslušných vědecky podložených norem kvality. Plnění některých úkolů svěřených agentuře ECHA by měly poskytováním stanovisek usnadnit Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) agentury ECHA. Agentura ECHA by také měla zajistit lepší koordinaci mezi různými právními předpisy v oblasti životního prostředí prostřednictvím větší transparentnosti, pokud jde o znečišťující látky na seznamu sledovaných látek nebo o vypracování celounijních či vnitrostátních norem environmentální kvality nebo prahových hodnot, a to tím, že bude zveřejňovat příslušné vědecké zprávy.

(22)Závěrem hodnocení je, že k lepšímu provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti vody je nutné častější a efektivnější elektronické podávání zpráv. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) by vzhledem ke své úloze pravidelněji monitorovat stav znečištění, jak je popsáno v Akčním plánu nulového znečištění, měla toto častější a zjednodušené podávání zpráv členskými státy usnadnit. Je důležité, aby environmentální informace o stavu povrchových a podzemních vod v Unii byly včas zpřístupněny veřejnosti a Komisi. Členské státy by proto měly být povinny zpřístupnit Komisi a agentuře EEA údaje z monitorování shromážděné podle směrnice 2000/60/ES, přičemž by měly využívat automatizované mechanismy podávání zpráv a poskytování údajů pomocí rozhraní pro programování aplikací nebo rovnocenných mechanismů. Očekává se, že administrativní zátěž bude omezená, neboť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES 59 , jakož i podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 60 jsou členské státy již povinny zveřejňovat témata prostorových dat. Tato témata prostorových dat zahrnují rozmístění a provoz zařízení pro sledování životního prostředí, související měření emisí a stav složek životního prostředí.

(23)Lepší integrace datových toků vykazovaných agentuře EEA podle právních předpisů Unie v oblasti vody, a zejména seznamů emisí požadovaných směrnicí 2008/105/ES, s datovými toky vykazovanými na portálu průmyslových emisí podle směrnice 2010/75/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 61 , zjednoduší a zefektivní vykazování seznamů podle článku 5 směrnice 2008/105/ES. Zároveň se tím sníží administrativní zátěž a špičková pracovní zátěž při přípravě plánů povodí. V kombinaci se zrušením podávání dílčích zpráv o pokroku programů opatření, což se neosvědčilo, umožní toto zjednodušené podávání zpráv členským státům věnovat více úsilí podávání zpráv o emisích, na které se nevztahují právní předpisy o průmyslových emisích, ale které spadají pod podávání zpráv o emisích podle článku 5 směrnice 2008/105/ES.

(24)Lisabonskou smlouvou bylo zavedeno rozlišení mezi pravomocemi přenesenými na Komisi, aby mohla přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé jiné než podstatné prvky legislativního aktu (akty v přenesené pravomoci) a pravomocemi svěřenými Komisi, aby mohla přijímat akty, jež zaručí jednotné podmínky pro provedení právně závazných aktů Unie (prováděcí akty). Směrnice 2000/60/ES a 2006/118/ES by měly být uvedeny do souladu s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou.

(25)Zmocnění uvedená v čl. 20 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2000/60/ES a v bodě 1.4.1 písm. ix) přílohy V uvedené směrnice, která stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňují kritéria čl. 290 odst. 1 SFEU, neboť se týkají úprav příloh uvedené směrnice a přijetí pravidel, která ji doplňují. Měla by proto být změněna na zmocnění Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci.

(26)Zmocnění v článku 8 směrnice 2006/118/ES, které stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňuje kritéria čl. 290 odst. 1 SFEU, neboť se týká úprav příloh uvedené směrnice. Mělo by být proto změněno na zmocnění Komise k přijímání aktů v přenesené pravomoci.

(27)Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě aktů v přenesené pravomoci vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci z členských států a jejich odborníci mají systematický přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(28)Zmocnění podle čl. 8 odst. 3 směrnice 2000/60/ES, které stanoví použití regulativního postupu s kontrolou, splňuje kritéria čl. 290 odst. 2 SFEU, neboť se týká přijetí technických specifikací a standardizovaných metod pro analýzu a monitorování stavu vod, a má tedy za cíl zajistit jednotné podmínky pro harmonizované provádění uvedené směrnice. Mělo by být proto změněno na zmocnění Komise k přijímání prováděcích aktů. Za účelem zajištění srovnatelnosti údajů by mělo být zmocnění rozšířeno tak, aby zahrnovalo rovněž stanovení formátů pro podávání zpráv o monitorování a stavu vod v souladu s čl. 8 odst. 4. Pravomoci svěřené Komisi by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 62 .

(29)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění směrnice 2000/60/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí technických formátů pro podávání zpráv o monitorování a údajů o stavu vod v souladu s čl. 8 odst. 3 směrnice 2000/60/ES. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(30)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění směrnice 2008/105/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí standardizovaných formátů pro podávání zpráv agentuře EEA o emisích z bodových zdrojů, na které se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… 63 +. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(31)Je nezbytné zohlednit vědecký a technický pokrok v oblasti monitorování stavu vodních útvarů v souladu s požadavky na monitorování stanovenými v příloze V směrnice 2000/60/ES. Členské státy by proto měly mít možnost využívat údaje a služby z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů.

(32)Vzhledem k nárůstu nepředvídatelných povětrnostních událostí, zejména extrémních povodní a období déletrvajícího sucha a významných případů znečištění, které mají za následek přeshraniční havarijní znečištění nebo je zhoršují, by členské státy měly být povinny zajistit, aby o těchto událostech byly okamžitě informovány ostatní potenciálně postižené členské státy, a měly by účinně spolupracovat s potenciálně postiženými členskými státy na zmírnění dopadů události nebo incidentu. Je rovněž nezbytné posílit spolupráci mezi členskými státy a zefektivnit postupy přeshraniční spolupráce v případě strukturálnějších, tj. nehavarijních a dlouhodobějších přeshraničních problémů, které nelze řešit na úrovni členských států, v souladu s článkem 12 směrnice 2000/60/ES. V případě potřeby evropské pomoci mohou příslušné vnitrostátní orgány zasílat žádosti o pomoc středisku Komise pro koordinaci odezvy na mimořádné události, které bude koordinovat případné nabídky pomoci a jejich nasazení prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie v souladu s článkem 15 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013 64 .

(33)Směrnice 2000/60/EU, 2006/118/ES a 2008/105/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(34)Jelikož cílů této směrnice, totiž zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zlepšení environmentální kvality evropských sladkých vod, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu přeshraniční povahy znečištění vod lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice to, co je k dosažení těchto cílů nezbytné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2000/60/ES

Směrnice 2000/60/ES se mění takto:

(1)V článku 1 se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto:

„– dosažení cílů příslušných mezinárodních dohod včetně těch, které jsou zaměřeny na předcházení a odstraňování znečištění mořského prostředí, v souladu s opatřeními Unie k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, s konečným cílem dosáhnout v mořském prostředí koncentrací blízkých hodnotám pozadí pro přirozeně se vyskytující látky a blízkých nule pro uměle vyráběné syntetické látky.“  

(2)Článek 2 se mění takto:

(a)bod 24 se nahrazuje tímto:

„24) „dobrým chemickým stavem povrchových vod“ rozumí chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody podle čl. 4 odst. 1 písm. a) této směrnice, tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, ve kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují normy environmentální kvality pro prioritní látky uvedené v části A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES* a normy environmentální kvality pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovené v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. c) a čl. 8d odst. 1 uvedené směrnice;

(b)bod 30 se nahrazuje tímto:

„30) „prioritními látkami“ rozumějí látky uvedené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES, tj. látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo prostřednictvím vodního prostředí ve velké části členských států;“

(c)vkládají se nové body 30a a 30b, které znějí:

„30a) „prioritními nebezpečnými látkami“ rozumějí prioritní látky, které jsou označeny jako „nebezpečné“ na základě toho, že jsou ve vědeckých zprávách, v příslušných právních předpisech Unie nebo v příslušných mezinárodních dohodách uznány za toxické, perzistentní a schopné bioakumulace nebo za látky, které vzbuzují rovnocenné obavy, pokud se tyto obavy týkají vodního prostředí;

30b) „znečišťujícími látkami specifickými pro povodí“ rozumějí znečišťující látky, které nejsou nebo již nejsou označeny jako prioritní látky, ale které členské státy na základě posouzení vlivů a dopadů na útvary povrchových vod provedeného v souladu s přílohou II této směrnice označily za látky, které na jejich území představují významné riziko pro vodní prostředí nebo prostřednictvím vodního prostředí;“

(d)bod 35 se nahrazuje tímto:

„35) „normou environmentální kvality“ rozumí koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nemá být z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí překročena, nebo mezní hodnota nepříznivého účinku takové znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek na lidské zdraví nebo životní prostředí, měřená pomocí vhodné metody na základě účinku;“

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES o prevenci a omezování znečištění povrchových vod, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84.).“

(3)V článku 3 se vkládá nový odstavec 4a, který zní:

„4a. V případě výjimečných okolností přírodního původu nebo vyšší moci, zejména extrémních povodní a období déletrvajícího sucha nebo významných případů znečištění, které by mohly ovlivnit vodní útvary ležící po proudu vodního toku v jiných členských státech, členské státy zajistí, aby byly neprodleně informovány příslušné orgány pro vodní útvary ležící po proudu vodního toku v těchto členských státech, jakož i Komise, a aby byla navázána nezbytná spolupráce za účelem vyšetření příčin a řešení následků výjimečných okolností nebo nehod.“

(4)Čl. 4 odst. 1 se mění takto:

(a)v písmenu a) se bod iv) nahrazuje tímto:

„iv) členské státy provedou nezbytná opatření s cílem postupně snížit znečišťování prioritními látkami a znečišťujícími látkami specifickými pro povodí a zastavit nebo postupně odstranit emise, vypouštění a úniky prioritních nebezpečných látek.“; 

(b)v písmenu b) bodě iii) se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Opatření ke zvrácení trendů musí být provedena v souladu s článkem 5 směrnice 2006/118/ES a přílohou IV uvedené směrnice, s výhradou uplatnění odstavců 6 a 7 tohoto článku a aniž je dotčen odstavec 8 tohoto článku.“

(5)V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Kromě splnění cílů podle článku 4 v souladu s požadavky této směrnice pro povrchové vody, včetně norem kvality stanovených na úrovni Unie, zajistí členské státy pro každý vodní útvar určený podle odstavce 1, aby za použitého režimu úpravy vody a v souladu s právními předpisy Unie splnila upravená voda požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184*.  

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).“

(6)Článek 8 se mění takto:

(a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví technické specifikace a normalizované metody pro analýzu a monitorování stavu vod v souladu s přílohou V a kterými stanoví formáty pro podávání zpráv o monitorování a údajů o stavu v souladu s odstavcem 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2.“;  

(b)doplňují se nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„4. Členské státy zajistí, aby dostupné údaje z jednotlivých monitorování shromážděné podle bodu 1.3.4 přílohy V a výsledný stav podle přílohy V byly alespoň jednou ročně zpřístupněny veřejnosti a Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA) v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES*, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES** a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024***. Pro tyto účely používají členské státy formáty stanovené v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

5. Agentura EEA zajistí, aby informace zpřístupněné podle odstavce 4 byly pravidelně zpracovávány a analyzovány za účelem jejich zpřístupnění prostřednictvím příslušných portálů Unie pro opakované použití Komisí a příslušnými agenturami Unie a za účelem poskytování aktuálních, objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací, zejména o stavu, Komisi, členským státům a veřejnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009****.  

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

*** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

**** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).“

(7)Článek 10 se mění takto:

(a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro účely splnění cílů, norem kvality a prahových hodnot stanovených podle této směrnice členské státy zajistí zavedení a provedení:

a) omezování emisí na základě nejlepších dostupných technologií;

b) odpovídajících mezních hodnot emisí;

c) v případě difúzních vlivů, omezování znečištění, popřípadě zahrnující nejlepší environmentální postupy podle:

–směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES*,

–směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU**,

–směrnice Rady 91/271/EHS***,

–směrnice Rady 91/676/EHS****,

–jakýchkoli dalších právních předpisů Unie týkajících se znečištění z bodových zdrojů nebo difúzního znečištění.

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

*** Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

**** Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).“;

(b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pokud jakostní cíl, norma kvality nebo prahová hodnota, ať už jsou stanoveny na základě této směrnice, na základě směrnic 2006/118/ES a 2008/105/ES, nebo na základě jakéhokoli jiného právního předpisu Unie, vyžadují přísnější podmínky, než které by vyplývaly z uplatnění odstavce 2, bude v souladu s tím stanoveno přísnější omezování emisí.“

(8)V čl. 11 odst. 3 se písmeno k) nahrazuje tímto:

„k) opatření k odstranění znečištění povrchových vod prioritními nebezpečnými látkami a k postupnému snižování znečišťování dalšími látkami, což by jinak znemožnilo členským státům dosáhnout environmentálních cílů pro útvary povrchových vod stanovených v článku 4;“.

(9)Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

 Problémy, které nelze řešit na úrovni členského státu

1. Pokud se členský stát setká s problémem, který ovlivňuje hospodaření s jeho vodami, a nemůže být tímto členským státem vyřešen, oznámí jej Komisi a jakémukoli dalšímu členskému státu, jehož se to týká, a doporučí přitom jeho řešení.

2. Dotčené členské státy spolupracují při zjišťování zdrojů problémů uvedených v odstavci 1 a opatření potřebných k jejich řešení.

Členské státy si vzájemně včas odpovídají, nejpozději však do tří měsíců od oznámení jiného členského státu podle odstavce 1.

(10)3. Komise je informována o veškeré spolupráci uvedené v odstavci 2 a vyzvána k pomoci. Komise případně s přihlédnutím ke zprávám vypracovaným podle článku 13 posoudí, zda je třeba přijmout další opatření na úrovni Unie s cílem snížit přeshraniční dopady na vodní útvary.“

(11)V článku 15 se zrušuje odstavec 3.

(12)Články 16 a 17 se zrušují.

(13)Článek 18 se mění takto:

(a)v odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) souhrn všech návrhů, opatření a strategií pro omezování chemického znečištění nebo zastavení nebo postupné odstranění nebezpečných látek;“ 

(b)odstavec 4 se zrušuje.  

(14)Článek 20 se nahrazuje tímto:

„Článek 20

Technická přizpůsobení a provedení směrnice ve vnitrostátním právu

„1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a za účelem změny příloh I a III a bodu 1.3.6 přílohy V s cílem přizpůsobit požadavky na informace týkající se příslušných orgánů, obsah ekonomické analýzy a vybrané normy pro monitorování vědeckému a technickému pokroku.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a za účelem doplnění této směrnice určením hodnot stanovených pro klasifikace monitorovacích systémů členských států v souladu s mezikalibračním postupem uvedeným v bodě 1.4.1 přílohy V.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví technické formáty pro předávání údajů uvedených v čl. 8 odst. 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 2. Při stanovení těchto formátů je Komisi v případě potřeby nápomocna agentura EEA.“

(15)Vkládá se nový článek 20a, který zní:

„Článek 20a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 20 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu této směrnice v platnost].

3. Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 20 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 20 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

(16)Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

(17)V článku 22 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

 „4. Environmentální cíle uvedené v článku 4, normy environmentální kvality stanovené v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES a prahové hodnoty pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovené podle článků 8 a 8d uvedené směrnice se pro účely směrnice 2010/75/EU považují za normy environmentální kvality.“

(18)Příloha V se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

(19)V části A přílohy VII se bod 7.7 nahrazuje tímto:

„7.7. souhrn opatření provedených ke snížení emisí prioritních látek a k postupnému odstranění emisí prioritních nebezpečných látek;“.   

(20)Příloha VIII se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

(21)Příloha X se zrušuje.

Článek 2

Změny směrnice 2006/118/ES

Směrnice 2006/118/ES se mění takto:

(1)název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o prevenci a omezování znečišění podzemních vod“.

(2)V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Tato směrnice stanoví specifická opatření k prevenci a omezování znečišťování podzemních vod s cílem zajistit dosažení environmentálních cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2000/60/ES. K těmto opatřením patří zejména

a) kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod;

b) kritéria pro zjišťování a změnu významných a trvalých vzestupných trendů a pro definování počátku změny trendu.“

(3)V článku 2 se bod 2 nahrazuje tímto:

„2) „prahovou hodnotou“ norma jakosti podzemní vody stanovená členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo na úrovni Unie v souladu s čl. 8 odst. 3;“. 

(4)Článek 3 se mění takto:

(a)v bodu 1 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) prahové hodnoty stanovené na úrovni Unie v souladu s čl. 8 odst. 3 a uvedené v části D přílohy II této směrnice.“;

(b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) mohou být stanoveny na celostátní úrovni, na úrovni oblasti povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, která se nachází na území členského státu, nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod.“;

(c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Veškeré prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 se zveřejní v plánech povodí, které mají být spolu se souhrnem údajů uvedených v části C přílohy II této směrnice vypracovány podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.

Členské státy do [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] informují Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA) o vnitrostátních prahových hodnotách uvedených v odst. 1 písm. b). ECHA tyto informace zveřejní.“;

(d)v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy změní seznam prahových hodnot uplatňovaných na jejich území v případech, kdy nové informace o znečišťujících látkách, skupinách znečišťujících látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že je třeba stanovit prahovou hodnotu pro další látku nebo změnit stávající prahovou hodnotu či opětovně zavést prahovou hodnotu, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta. Pokud jsou příslušné prahové hodnoty stanoveny nebo změněny na úrovni Unie, přizpůsobí členské státy seznam prahových hodnot uplatňovaných na svém území těmto hodnotám.“

(5)V čl. 4 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) hodnoty norem jakosti pro podzemní vody uvedené v příloze I a prahové hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) nejsou překročeny na žádném z monitorovacích míst daného útvaru nebo dané skupiny útvarů podzemních vod, nebo“.

(6)Vkládá se nový článek 6a, který zní:

„Článek 6a

Seznam sledovaných látek

1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA stanoví seznam sledovaných látek, pro něž mají členské státy shromažďovat údaje z monitorování v rámci celé Unie, a stanoví formáty, které mají členské státy používat pro podávání zpráv o výsledcích tohoto monitorování a souvisejících informací Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.

Seznam sledovaných látek obsahuje vždy maximálně pět látek nebo skupin látek a uvede pro každou látku matrici pro monitorování a případnou metodu analýzy. Tyto matrice pro monitorování a metody nesmí vyžadovat nadměrné náklady pro příslušné orgány. Tyto látky, které mají být zahrnuty do seznamu sledovaných látek, se vybírají z těch látek, které podle dostupných informací mohou představovat na úrovni Unie významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou dostatečné údaje z monitorování. Tento seznam zahrnuje látky, které nově vzbuzují obavy.

Jakmile budou určeny vhodné metody monitorování mikroplastů a vybraných genů antimikrobiální rezistence, budou tyto látky zařazeny na seznam sledovaných látek.

Agentura ECHA připraví vědecké zprávy, které Komisi pomohou při výběru látek na seznam sledovaných látek, přičemž zohlední následující informace:

(a)přílohu I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES* a výsledky posledního přezkumu uvedené přílohy;

(b)seznamy sledovaných látek vytvořené v souladu se směrnicí 2008/105/ES a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184**;

(c)požadavky na řešení znečištění půdy, včetně souvisejících údajů z monitorování;

(d)charakterizaci správních povodí členských států podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a výsledky monitorovacích programů zavedených podle článku 8 uvedené směrnice;

(e)informace o objemu výroby, způsobu používání, vnitřních vlastnostech (včetně mobility v půdě a případně velikosti částic), koncentracích v životním prostředí a nepříznivých účincích konkrétní látky nebo skupiny látek na lidské zdraví a vodní prostředí, včetně informací shromážděných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006***, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009****, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012*****, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6******, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES******* a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES********;

(f)výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a předpovědích založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních a údajů a informací z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;

(g)doporučení zúčastněných stran.

Agentura ECHA každé tři roky vypracuje zprávu shrnující závěry vědeckých zpráv zpracovaných podle čtvrtého pododstavce a tuto zprávu zveřejní. První zpráva bude zveřejněna do X [Úřad pro publikace: vložte datum = první den dvacátého prvního měsíce po vstupu této směrnice v platnost].

2. První seznam sledovaných látek se stanoví do … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 24 měsíců od data vstupu této směrnice v platnost]. Poté se seznam sledovaných látek aktualizuje každých 36 měsíců.

Při aktualizaci seznamu sledovaných látek Komise vyřadí ze stávajícího seznamu všechny látky nebo skupiny látek, u nichž se domnívá, že je možné posoudit jejich riziko pro vodní prostředí bez dalších údajů z monitorování. Při aktualizaci seznamu sledovaných látek může být jednotlivá látka nebo skupina látek ponechána na seznamu sledovaných látek po dobu dalších tří let, pokud jsou k posouzení rizika pro vodní prostředí zapotřebí další údaje z monitorování. Aktualizovaný seznam sledovaných látek zahrnuje také jednu nebo více dalších látek, u nichž se Komise s přihlédnutím k vědeckým zprávám agentury ECHA domnívá, že by mohly představovat riziko pro vodní prostředí.

3. Členské státy monitorují každou látku nebo skupinu látek ze seznamu sledovaných látek na vybraných reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu 24 měsíců. Období monitorování započne do šesti měsíců po vypracování seznamu sledovaných látek.

Každý členský stát si zvolí alespoň jednu monitorovací stanici a takový počet dalších stanic, který se rovná jeho celkové ploše útvarů podzemních vod v km2 vydělené 60 000 (zaokrouhleno na nejbližší celé číslo).

Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a sezónního časového plánu pro každou látku nebo skupinu látek zohlední členské státy způsoby použití a možný výskyt látky nebo skupiny látek. Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok.

Pokud členský stát dokáže u určité látky nebo skupiny látek získat dostatečné, srovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, může rozhodnout, že u této látky nebo skupiny látek neprovede další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to za podmínky, že monitorování příslušné látky nebo skupiny látek probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky matric pro monitorování a metod analýzy uvedených v prováděcím aktu, kterým se zřizuje seznam sledovaných látek.

4. Členské státy zpřístupní výsledky monitorování uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a s prováděcím aktem, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1. Rovněž zpřístupní informace o reprezentativnosti monitorovacích stanic a o strategii monitorování.

5. Na konci 24měsíčního období uvedeného v odstavci 3 agentura ECHA přezkoumá výsledky monitorování a posoudí, které látky nebo skupiny látek je třeba monitorovat po další 24měsíční období, a proto mají být ponechány na seznamu sledovaných látek, a které látky nebo skupiny látek mohou být ze seznamu sledovaných látek vyřazeny.

Pokud Komise s přihlédnutím k posouzení provedenému agenturou ECHA podle prvního pododstavce dospěje k závěru, že k dalšímu posouzení rizika pro vodní prostředí není nutné žádné další monitorování, zohlední se toto posouzení při přezkumu přílohy I nebo II podle článku 8.

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES o prevenci a omezování znečištění povrchových vod, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

**** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

***** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

****** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

******* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

******** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).“

(7)Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Přezkum příloh I až IV

1. Komise poprvé přezkoumá do … [Úřad pro publikace: vložte datum = šest let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každých šest let seznam znečišťujících látek uvedený v příloze I a normy kvality pro tyto znečišťující látky uvedené v této příloze, jakož i seznam znečišťujících látek a ukazatelů uvedený v části B přílohy II.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8a za účelem změny přílohy I, aby ji přizpůsobila technickému a vědeckému pokroku doplněním nebo odstraněním látek znečišťujících podzemní vody a norem jakosti pro tyto znečišťující látky stanovených v uvedené příloze, a za účelem změny části B, aby ji přizpůsobila technickému a vědeckému pokroku doplněním znečišťujících látek nebo ukazatelů, pro které musí členské státy zvážit stanovení vnitrostátních prahových hodnot.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8a za účelem změny části D přílohy II, aby ji přizpůsobila vědeckému a technickému pokroku doplněním nebo změnou harmonizovaných prahových hodnot pro jednu nebo více znečišťujících látek uvedených v části B této přílohy.

4. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavcích 2 a 3 Komise přihlédne k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA podle odstavce 6 tohoto článku.

5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8a za účelem změny částí A a C přílohy II a příloh III a IV, aby je přizpůsobila vědeckému a technickému pokroku.

6. Za účelem pomoci Komisi při přezkumu příloh I a II připravuje ECHA vědecké zprávy. Tyto zprávy zohlední:

a) stanovisko Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA;

b) výsledky programů monitorování stanovených v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES;

c) údaje z monitorování shromážděné v souladu s čl. 6a odst. 4 této směrnice;

d) výsledek přezkumu příloh směrnice 2008/105/ES a směrnice (EU) 2020/2184;

e) informace a požadavky na řešení znečištění půdy;

f) výzkumné programy Unie a vědecké publikace, včetně informací vyplývajících z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;

g) připomínky a informace od příslušných zúčastněných stran.

6. Agentura ECHA každých šest let vypracuje a zveřejní zprávu, která shrnuje výsledky přezkumu uvedeného v odstavcích 2 a 3. První zpráva se předloží Komisi dne … [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let po vstupu této směrnice v platnost].

(8)Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 1 a 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu této směrnice v platnost].

3. Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 1 a 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 1 nebo 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

(9)Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011. 

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“ 

(10)Článek 10 se zrušuje.

(11)Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III této směrnice.

(12)Příloha II se mění v souladu s přílohou IV této směrnice.

(13)V příloze III se bod 2 písm. c) nahrazuje tímto:

„c) veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s normami jakosti pro podzemní vody stanovenými v příloze I a s prahovými hodnotami uvedenými v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c).“

(14)V příloze IV části B se návětí bodu 1 nahrazuje tímto:

„provádění opatření za účelem změny významných a trvalých vzestupných trendů bude zahájeno tehdy, dosáhne-li koncentrace znečišťující látky 75 % hodnot ukazatelů norem jakosti pro podzemní vody stanovených v příloze I a prahových hodnot uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c), ledaže by:“.

Článek 3

Změny směrnice 2008/105/ES

Směrnice 2008/105/ES se mění takto:

(1)název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o prevenci a omezování znečišťování povrchových vod, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES“.

(2)Článek 3 se mění takto:

(a)v odst. 1a prvním pododstavci se doplňuje nový bod iii), který zní:

„iii) látky uvedené pod čísly 5, 9, 13, 15, 17, 21, 23, 24, 28, 30, 34, 37, 41, 44 v části A přílohy I, pro něž byly stanoveny revidované NEK, a nově určené látky uvedené pod čísly 46 až 70 v části A přílohy I, s účinností od … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 18 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost] s cílem zabránit zhoršení chemického stavu útvarů povrchových vod a dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod, pokud jde o tyto látky.“;

(b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. U látek, u nichž je v části A přílohy I stanovena NEK pro biotu nebo NEK pro sediment, členské státy použijí tuto NEK pro biotu nebo NEK pro sediment.

U jiných látek než látek uvedených v prvním pododstavci použijí členské státy NEK pro vodu stanovené v části A přílohy I.“;  

(c)v odst. 6 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Členské státy na základě monitorování sedimentu a/nebo bioty v rámci monitorování stavu povrchových vod prováděného v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES zajistí analýzu dlouhodobých trendů koncentrací prioritních látek uvedených na seznamu v části A přílohy I jako látky, které se mohou kumulovat v sedimentu nebo biotě.“; 

(d)odstavec 7 se zrušuje.

(e)odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, kterými se mění část B bod 3 přílohy I za účelem jejich přizpůsobení vědeckému nebo technickému pokroku.“

(3)Článek 5 se mění takto:

(a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na základě informací shromážděných v souladu s články 5 a 8 směrnice 2000/60/ES a na základě jiných dostupných údajů vypracují členské státy seznam (případně doplněný mapami) emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek uvedených v části A přílohy I této směrnice a všech znečišťujících látek uvedených v části A přílohy II této směrnice pro každou oblast povodí nebo část oblasti povodí ležící na jejich území, a to případně včetně koncentrací těchto látek v sedimentu a biotě.

První pododstavec se nevztahuje na emise, vypouštění a úniky nahlášené Komisi elektronicky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… 65+.“;

(b)odstavce 2 a 3 se zrušují;

(c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy aktualizují své seznamy jako součást přezkumu analýz uvedených v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a zajistí, aby emise, které nebyly nahlášeny na portál průmyslových emisí zřízený podle nařízení (EU) …/…++, byly zveřejněny v jejich plánech povodí aktualizovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 uvedené směrnice.

Referenčním obdobím pro zjištění hodnot v aktualizovaných seznamech je rok předcházející roku, v němž mají být dokončeny analýzy uvedené v prvním pododstavci.

Pro prioritní látky nebo znečišťující látky, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1107/2009, mohou být tyto položky vypočteny jako průměrná hodnota ze tří let před dokončením analýzy uvedené v prvním pododstavci.

V případě emisí z bodových zdrojů, které nejsou vykazovány v souladu s nařízením (EU) …/… +++, protože nespadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení nebo protože jsou nižší než prahové hodnoty pro roční vykazování stanovené v uvedeném nařízení, se povinnost podávat zprávy stanovená v prvním pododstavci tohoto článku plní prostřednictvím elektronického vykazování na portál průmyslových emisí zřízený podle uvedeného nařízení.

Komise přijme za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí prováděcí akt, kterým stanoví formát, úroveň podrobnosti a četnost podávání zpráv uvedených ve čtvrtém pododstavci. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.“;

(d)odstavec 5 se zrušuje.

(4)V čl. 7a odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. U prioritních látek, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1907/2006, nařízení (ES) č. 1107/2009, nařízení (EU) č. 528/2012, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6* nebo do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES**, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES*** nebo směrnice 2010/75/EU, Komise v rámci zprávy uvedené v čl. 18 odst. 1 směrnice 2000/60/ES posoudí, zda jsou opatření, jež byla zavedena na úrovni Unie a členských států, dostačující k tomu, aby bylo dosaženo NEK pro prioritní látky a cíle spočívajícího v ukončení nebo postupném ukončení vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/60/ES.

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

*** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).“

(5)Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Přezkum příloh I a II

1. Komise poprvé přezkoumá do … [Úřad pro publikace: vložte pdatum = šest let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každých šest let seznam prioritních látek a odpovídající NEK pro tyto látky uvedené v části A přílohy I a seznam znečišťujících látek uvedený v části A přílohy II.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) podle odstavce 6 tohoto článku v souladu s článkem 9a za účelem změny přílohy I s cílem jejího přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku, a to:

a)    doplněním nebo odstraněním látek ze seznamu prioritních látek;

b)    označením nebo zrušením označení vybraných látek jako prioritních nebezpečných látek a/nebo jako všudypřítomných perzistentních bioakumulativních a toxických látek (uPBT) a/nebo jako látek, které se mohou kumulovat v sedimentu nebo biotě, v tomto seznamu;

c)    stanovením odpovídajících NEK podle potřeby pro povrchové vody, sedimenty nebo biotu.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA podle odstavce 6 tohoto článku v souladu s článkem 9a za účelem změny přílohy II s cílem jejího přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku, a to:

(a)doplněním nebo odstraněním znečišťujících látek ze seznamu kategorií znečišťujících látek uvedených v části A přílohy II;

(b)aktualizací metodiky uvedené v části B přílohy II;

(c)uvedením znečišťujících látek specifických pro povodí, u nichž určila, že se mají případně použít NEK stanovené na úrovni Unie, aby se zajistilo harmonizované a vědecky podložené provádění cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES, v části C přílohy II této směrnice a uvedením odpovídajících NEK pro tyto znečišťující látky v části C přílohy II této směrnice.

4. Při určování znečišťujících látek specifických pro povodí, u nichž by mohlo být nutné stanovit NEK na úrovni Unie, Komise zohlední následující kritéria:

a) riziko, které znečišťující látky představují, včetně jejich nebezpečnosti, jejich koncentrace v životním prostředí a koncentrace, při jejímž překročení lze očekávat účinky;

b) rozdíly mezi vnitrostátními NEK stanovenými pro znečišťující látky specifické pro povodí různými členskými státy a míru, do jaké jsou tyto rozdíly odůvodněné;

c) počet členských států, které u posuzovaných znečišťujících látek specifických pro povodí již uplatňují NEK.

5. Prioritní látky, které byly v důsledku přezkumu uvedeného v odstavci 1 vyřazeny ze seznamu prioritních látek, protože již nepředstavují riziko pro celou Unii, se v souladu s článkem 8d zařadí do části C přílohy II, kde se uvádějí znečišťující látky specifické pro povodí a související harmonizované NEK, které se mají zavést, pokud tyto znečišťující látky vzbuzují obavy na vnitrostátní nebo regionální úrovni.

6. Za účelem pomoci Komisi při přezkumu příloh I a II připravuje ECHA vědecké zprávy. Tyto vědecké zprávy zohlední:

a) stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA;

b) výsledky programů monitorování stanovených v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES;

c) údaje z monitorování shromážděné v souladu s čl. 8b odst. 4 této směrnice;

d) výsledek přezkumu příloh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES* a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184**;

e) požadavky na řešení znečištění půdy, včetně souvisejících údajů z monitorování;

f) výzkumné programy Unie a vědecké publikace, včetně informací vyplývajících z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů;    

e) připomínky a informace od příslušných zúčastněných stran.

7. Agentura ECHA každých šest let vypracuje a zpřístupní veřejnosti zprávu shrnující závěry vědeckých zpráv vypracovaných podle odstavce 6. První zpráva se předloží Komisi dne … [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let po vstupu této směrnice v platnost].

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o prevenci a omezování znečištění podzemních vod (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).“

(6)Článek 8a se nahrazuje tímto:

„Článek 8a

Zvláštní ustanovení pro některé látky

1. Aniž jsou dotčeny požadavky bodu 1.4.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES, pokud jde o znázornění celkového chemického stavu a cíle a povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice, mohou členské státy v plánech povodí vypracovaných v souladu s článkem 13 uvedené směrnice předložit další mapy, které znázorňují informace ohledně chemického stavu pro jednu nebo více následujících látek odděleně od informací o zbylých látkách určených v části A přílohy I této směrnice:

(a)látky určené v části A přílohy I jako látky, které se chovají jako všudypřítomné PBT;

(b)látky nově určené při posledním přezkumu podle článku 8;

(c)látky, pro něž byla při posledním přezkumu podle článku 8 stanovena přísnější NEK.

Členské státy mohou v plánech povodí vypracovaných v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES uvádět pro látky uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) rozsah každé odchylky od NEK. Členské státy, které předkládají dodatečné mapy uvedené v prvním pododstavci, usilují o zajištění jejich vzájemné srovnatelnosti na úrovni povodí a na úrovni Unie a zpřístupňují údaje v souladu se směrnicí 2003/4/ES, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES* a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024**.

2. Členské státy mohou monitorovat látky určené v části A přílohy I jako látky, které se chovají jako všudypřítomné PBT méně intenzivně, než stanoví požadavky pro monitorování prioritních látek podle čl. 3 odst. 4 této směrnice a přílohy V směrnice 2000/60/ES, a to za předpokladu, že je takové monitorování reprezentativní a je k dispozici statisticky spolehlivý informační základ, pokud jde o přítomnost uvedených látek ve vodním prostředí. Monitorování by mělo v zásadě, v souladu s čl. 3 odst. 6 druhým pododstavcem této směrnice, probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

3. Od … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po 18 měsících od data vstupu této směrnice v platnost] členské státy po dobu dvou let monitorují přítomnost estrogenních látek ve vodních útvarech pomocí metod monitorování na základě účinku. Monitorování provádějí nejméně čtyřikrát během každého z těchto dvou let na místech, kde jsou sledovány tři estrogenní hormony 7-beta-estradiol (E2), estron (E1) a alfa-etinyl-estradiol (EE2) uvedené v části A přílohy I této směrnice, za použití konvenčních analytických metod v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES a přílohou V uvedené směrnice. Členské státy mohou využívat síť monitorovacích míst určených pro situační monitorování reprezentativních útvarů povrchových vod v souladu s bodem 1.3.1 přílohy V směrnice 2000/60/ES.

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).“

(7)Článek 8b se nahrazuje tímto:

„Článek 8b

Seznam sledovaných látek

„1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným agenturou ECHA stanoví seznam sledovaných látek, u nichž je nezbytné shromažďovat od členských států údaje z monitorování v celé Unii, a stanoví formáty, které mají členské státy používat pro podávání zpráv o výsledcích tohoto monitorování a souvisejících informací Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.

Seznam sledovaných látek obsahuje vždy maximálně deset látek nebo skupin látek a uvede pro každou látku matrici pro monitorování a případnou metodu analýzy. Tyto matrice pro monitorování a metody nesmí vyžadovat nadměrné náklady pro příslušné orgány. Látky, které mají být zahrnuty do seznamu sledovaných látek, se vybírají z látek, které podle dostupných informací mohou představovat na úrovni Unie významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou dostatečné údaje z monitorování. Seznam zahrnuje látky, které nově vzbuzují obavy.

Jakmile budou určeny vhodné metody monitorování mikroplastů a vybraných genů antimikrobiální rezistence, budou tyto látky zařazeny na seznam sledovaných látek.

Agentura ECHA připraví vědecké zprávy, které Komisi pomohou při výběru látek na seznam sledovaných látek, přičemž zohlední následující informace:

(a)výsledky nejaktuálnějšího pravidelného přezkumu přílohy I této směrnice;

(b)doporučení zúčastněných stran uvedených v článku 8 směrnice 2008/105/ES;

(c)charakterizaci správních povodí členských států podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a výsledky monitorovacích programů zavedených podle článku 8 uvedené směrnice;

(d)informace o objemu výroby, způsobu používání, vnitřních vlastnostech (případně včetně velikosti částic), koncentracích v životním prostředí a nepříznivých účincích látky na lidské zdraví a vodní prostředí, včetně informací shromážděných v souladu s nařízením (ES) č. 1907/2006, nařízením (ES) č. 1107/2009, nařízením (EU) č. 528/2012, nařízením (EU) 2019/6, směrnicí 2001/83/ES a směrnicí 2009/128/ES;

(e)výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a předpovědích založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních a včetně údajů a informací z technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země (služby programu Copernicus), čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence, pokročilá analýza a zpracování údajů.

Agentura ECHA každé tři roky vypracuje zprávu shrnující závěry vědeckých zpráv zpracovaných podle čtvrtého pododstavce a tuto zprávu zveřejní. První zpráva agentury ECHA se zveřejní do … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den dvacátého prvního měsíce po vstupu této směrnice v platnost].

2. Seznam sledovaných látek se aktualizuje do X [Úřad pro publikace: vložte rosím datum = první den dvacátého třetího měsíce po vstupu této směrnice v platnost] a poté každých 36 měsíců. Při aktualizaci seznamu sledovaných látek Komise vyřadí ze stávajícího seznamu všechny látky, u nichž se domnívá, že je možné posoudit jejich riziko pro vodní prostředí bez dalších údajů z monitorování. Při aktualizaci seznamu sledovaných látek může být jednotlivá látka nebo skupina látek ponechána na seznamu sledovaných látek nejdéle po dobu dalších tří let, pokud jsou k posouzení rizika pro vodní prostředí zapotřebí další údaje z monitorování. Každý aktualizovaný seznam sledovaných látek zahrnuje také jednu nebo více nových látek, u nichž se Komise na základě vědeckých zpráv agentury ECHA domnívá, že by mohly představovat riziko pro vodní prostředí.

3. Členské státy monitorují každou látku nebo skupinu látek ze seznamu sledovaných látek na vybraných reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu 24 měsíců. Období monitorování započne do šesti měsíců od zařazení látky na seznam.

Každý členský stát si zvolí alespoň jednu monitorovací stanici, plus jednu navíc, pokud má více než jeden milion obyvatel, a další na základě své zeměpisné plochy v km2 vydělené 60 000 (zaokrouhleno na nejbližší celé číslo) a další stanice podle počtu obyvatel vyděleného pěti miliony (zaokrouhleno na nejbližší celé číslo).

Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a sezónního časového plánu pro každou látku nebo skupinu látek zohlední členské státy způsoby použití a možný výskyt látky nebo skupiny látek. Četnost monitorování nesmí být nižší než dvakrát ročně, s výjimkou látek citlivých na klimatické nebo sezónní výkyvy, u nichž se monitorování provádí častěji, jak je uvedeno v prováděcím aktu, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1.

Pokud členský stát dokáže u určité látky nebo skupiny látek získat a předložit Komisi dostatečné, srovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, může rozhodnout, že u této látky nebo skupiny látek neprovede další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to za podmínky, že monitorování příslušné látky nebo skupiny látek probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky matric pro monitorování a metod analýzy uvedených v prováděcím aktu, kterým se zřizuje seznam sledovaných látek, a také směrnice 2009/90/ES*.

4. Členské státy zpřístupní výsledky monitorování uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a s prováděcím aktem, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1. Rovněž zpřístupní informace o reprezentativnosti monitorovacích stanic a o strategii monitorování.

5. Na konci 24měsíčního období uvedeného v odstavci 3 agentura ECHA přezkoumá výsledky monitorování a posoudí, které látky nebo skupiny látek je třeba monitorovat po další 24měsíční období, a proto mají být ponechány na seznamu sledovaných látek, a které látky nebo skupiny látek mohou být ze seznamu sledovaných látek vyřazeny.

Pokud Komise s přihlédnutím k posouzení provedenému agenturou ECHA podle prvního pododstavce dospěje k závěru, že k dalšímu posouzení rizika pro vodní prostředí není nutné žádné další monitorování, zohlední se toto posouzení při přezkumu přílohy I nebo II podle článku 8.

* Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36).“

(8)Vkládá se nový článek 8d, který zní:

„Článek 8d

Znečišťující látky specifické pro povodí

1. Členské státy stanoví a uplatňují NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí, na které se vztahují kategorie uvedené v části A přílohy II této směrnice, pokud tyto znečišťující látky představují na základě analýz a přezkumů podle článku 5 směrnice 2000/60/EU riziko pro vodní útvary v jedné nebo více oblastech povodí, a to v souladu s postupem stanoveným v části B přílohy II této směrnice.

Do [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] členské státy informují o normách environmentální kvality uvedených v prvním pododstavci agenturu ECHA. ECHA tyto informace zveřejní.

2. Pokud byly NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí stanoveny na úrovni Unie a uvedeny v části C přílohy II v souladu s článkem 8, mají tyto NEK přednost před NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovenými na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavcem 1. Tyto NEK stanovené na úrovni Unie použijí členské státy rovněž ke zjištění, zda znečišťující látky specifické pro povodí uvedené v části C přílohy II představují riziko.

3. Aby byl vodní útvar v dobrém chemickém stavu, vyžaduje se v souladu s definicí uvedenou v čl. 2 odst. 24 směrnice 2000/60/ES soulad s platnými vnitrostátními NEK, případně s NEK stanovenými na úrovni Unie.“  

(9)Článek 10 se zrušuje.

(10)Příloha I se mění v souladu s přílohou V této směrnice.

(11)Doplňuje se příloha II uvedená v příloze VI této směrnice.

Článek 4

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do … [Úřad pro publikace – vložte datum = první den měsíce následujícího po uplynutí 18 měsíců po datu vstupu této směrnice v platnost].

2. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ pro
BALÍČEK PRO NULOVÉ ZNEČIŠTĚNÍ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Název návrhu/podnětu

Příslušné oblasti politik 

Návrh/podnět se týká:

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 66  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

Cíle

Obecné cíle

Specifické cíle

Očekávané výsledky a dopady

Ukazatele výkonnosti

Odůvodnění návrhu/podnětu

Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Realizace s počátečním obdobím od roku 2024 (u čištění městských odpadních vod), od roku 2024 do roku 2025 (integrované hospodaření s vodními zdroji), od roku 2024 do roku 2027 (u právních předpisů týkajících se kvality ovzduší),

poté plné fungování.

Předpokládaný způsob řízení 67  

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

 EIB a Evropský investiční fond,

 subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

 veřejnoprávní subjekty,

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

 osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Systémy řízení a kontroly

Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. 

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Výše uvedená částka v rozpočtové položce 09.02.02 bude potřebná k financování správního ujednání se střediskem JRC a dodatečné finanční podpory ve výši 100 000 EUR ročně na následující úkoly:

podporovat a řídit vývoj zdokonalených přístupů týkajících se monitorování znečištění ovzduší a využívání modelování kvality ovzduší,

podporovat metodická zlepšení týkající se prostorové reprezentativnosti monitorování kvality ovzduší, harmonizovaného posuzování kvality ovzduší a rozdělování zdrojů,

podporovat vypracování praktických pokynů pro provádění směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší v oblasti monitorování a modelování kvality ovzduší,

organizovat a předsedat klíčovým podpůrným sítím pro další provádění politiky ochrany ovzduší na vnitrostátní, regionální a městské úrovni (např. AQUILA a FAIRMODE),

podporovat vývoj norem týkajících se monitorování a modelování kvality ovzduší ve spolupráci s Evropským výborem pro normalizaci (CEN).

Náklady agentury ECHA zahrnují náklady na dalších 11 plných pracovních úvazků, rozdělených mezi 7 TA a 4 CA, pro účely:

    vědecké podpory, kterou v současné době poskytují smluvní partneři JRC a GŘ ENV a výbor SANTE SCHEER (v současné době 6,35 plného pracovního úvazku ročně; podle návrhu agentury ECHA by to bylo přibližně 5,15 plného pracovního úvazku; znamená to efektivní přesun zdrojů),

    vědecké podpory vyplývající z nových povinností podle návrhu:

—    pro stanovení celounijních norem environmentální kvality pro znečišťující látky, které vzbuzují obavy na „vnitrostátní/regionální“ úrovni (1 plný pracovní úvazek ročně pro GW, 1 plný pracovní úvazek pro SW),

—    pro aktualizaci přílohy I směrnice o ochraně podzemních vod (1 plný pracovní úvazek ročně),

—    pro podporu u seznamu sledovaných látek v podzemních vodách (0,6 plného pracovního úvazku ročně),

—    pro určení/vypracování metodik pro monitorování a analýzu mikroplastů, genů antimikrobiální rezistence (přibližně 0,5 plného pracovního úvazku plus přibližně 1 pro IT podporu plus 1,5 plného pracovního úvazku pro správu).

Náklady agentury EEA zahrnují náklady na 8 dodatečných plných pracovních úvazků (5 TA a 3 CA) a provozní výdaje pro účely:

Řešení dodatečné povinnosti každoročního podávání zpráv o monitorování a stavu agentuře EEA prostřednictvím „předávání zpráv ze systému do systému“ (automatizovaný mechanismus poskytování údajů): 4 plné pracovní úvazky (z nichž 3 budou dodateční/noví TA a 1 TA bude přeřazen z agentury EEA) plus 130 tisíc na podporu konzultantů v prvním roce, poté 80 tisíc v druhém roce a dalších letech. Vývoj standardizované databáze o opětovném využívání vody (v rámci provádění nařízení (EU) 2020/741 o opětovném využívání vody) a správa souvisejících datových toků a příprava přehledů pro celou EU. Agentura EEA bude muset zajistit kontrolu kvality, aby bylo zaručeno, že členské státy budou pravidelně podávat zprávy harmonizovaným a srovnatelným způsobem (2 další CA). Celkově budou dodatečné zdroje, které budou agentuře EEA přiděleny na integrované podávání zpráv o vodě a práci na opětovném využívání vody, činit 5 dalších plných pracovních úvazků, rozdělených na 3 TA a 2 CA.

Odborník na směrnici o čištění městských odpadních vod (1 další CA) a IT podpora při vytváření a úpravě databází v souvislosti s článkem 20 navrhovaného přepracování směrnice o čištění městských odpadních vod. Bude rovněž podporovat vývoj nových ukazatelů souladu, např. v oblasti energie, mikroskopických znečišťujících látek, jak je v současné době uvedeno v novém legislativním návrhu směrnice. Bude také sloužit k revizi a aktualizaci profilů zemí podle směrnice o čištění městských odpadních vod, které nyní nahrazují národní zprávy https://water.europa.eu/freshwater/countries/uwwtIt, a k revizi stávajících datových toků tak, aby se mohly přizpůsobit novým požadavkům na podávání zpráv. Bude provedeno další sladění se souvisejícími datovými toky (např. EPRTR a WISE). Potřeba IT podpory činí celkem 760 tisíc, z toho 240 tisíc v prvním roce, 260 tisíc v druhém roce a v dalších letech 130 tisíc.

Úkoly související s podáváním zpráv a výměnou informací o kvalitě ovzduší budou vyžadovat zdroje na rozšíření a následnou údržbu stávajícího portálu a registru údajů o kvalitě vnějšího ovzduší. Úkoly související s hodnocením kvality vnějšího ovzduší budou vyžadovat zdroje na rozšíření hodnocení kvality ovzduší, která jsou v současné době prováděna každoročně, zejména pokud jde o znečišťující látky, jež nově vzbuzují obavy, a o souvislosti mezi znečištěním ovzduší, změnou klimatu a zdravím lidí a ekosystémů. Bude to vyžadovat další specifické kompetence, a tedy i další dlouhodobé odborné pracovníky (2 plné pracovní úvazky, z nichž oba jsou TA).

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Další zaměstnanci GŘ ENV (1 AD pro integrované hospodaření s vodními zdroji a 1 AD pro kvalitu ovzduší) budou:

připravovat a vést přijetí nových prováděcích aktů Komise, kterými se stanoví seznamy sledovaných látek znečišťujících povrchové a podzemní vody, jež nově vzbuzují obavy, pro jejich monitorování s ohledem na posouzení potřeby stanovit normy EU,

každých šest let připravovat a řídit přijímání nových aktů Komise v přenesené pravomoci s cílem přezkoumat a aktualizovat seznam znečišťujících látek a odpovídajících celounijních norem, které je třeba řešit za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

vést dialog o vodním hospodářství s členskými státy, agenturami EEA a ECHA, a to i v rámci příslušných odborných skupin a výborů,

připravovat a vést přijímání nových prováděcích aktů Komise a aktů v přenesené pravomoci souvisejících s prováděním nové směrnice o kvalitě ovzduší,

podporovat tým při provádění revidované směrnice o kvalitě ovzduší, zejména v souvislosti s novými ustanoveními vyžadujícími posílení spolupráce s příslušnými orgány,

připravovat a vést vypracování technických pokynů vyplývajících z revize v oblasti monitorování a modelování kvality ovzduší a plánů kvality ovzduší.

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování ohledem na rozpočtová omezení.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na agentury ECHA, EEA a správní prostředky Komise

Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury ECHA

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánu EEA

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Odhadované požadavky na správní prostředky v Komisi

Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

     Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Ke kompenzaci vyšší subvence pro agentury ECHA a EHP budou použity prostředky na program LIFE (rozpočtová položka 09.02.02).

    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

    vyžaduje revizi VFR.

Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na příjmy 

    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

    na vlastní zdroje

    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).

(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

(4)    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

(6)    Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(8)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).

(10)    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(11)    Ustanovení čl. 16 odst. 4 a 7 směrnice 2000/60/ES (rámcová směrnice o vodě); článek 7 směrnice 2008/105/ES (směrnice o normách environmentální kvality) a článek 10 směrnice 2006/118/ES (směrnice o podzemních vodách).

(12)    Pracovní dokument útvarů Komise – Kontrola účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních, SWD(2019) 439 final.

(13)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM(2020) 380 final.

(14)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400 final.

(15)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

(17)        COM(2022) 156 final/3 a COM(2022) 157 final.

(18)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, COM(2020) 381 final.

(19)    COM(2022) 305 final.

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(21)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, COM(2018) 028 final.

(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1).

(23)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa, COM(2020) 98 final.

(24)    Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6).

(25)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek, COM(2020) 667 final.

(26)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí, COM(2019) 128 final.

(27)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Farmaceutická strategie pro Evropu, COM(2020) 761 final.

(28)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro data, COM(2020) 66 final.

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(30)    Pracovní dokument útvarů Komise – Kontrola účelnosti nejvýznamnějších právních předpisů týkajících se chemických látek (kromě nařízení REACH), jakož i souvisejících hledisek právních předpisů platných pro navazující průmyslová odvětví, SWD(2019) 199 final.

(31)     Rámcová směrnice o vodě – Knihovna (europa.eu) .

(32)    Ares(2022)4634431) 24. června 2022.

(33)    Úř. věst. C , , s. .

(34)    Úř. věst. C , , s. .

(35)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(36)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek, COM(2020) 667 final.

(37)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400 final.

(38)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, COM(2018) 028 final.

(39)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Farmaceutická strategie pro Evropu, COM(2020) 761 final.

(40)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM(2020) 380 final.

(41)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, COM(2020) 381 final.

(42)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU pro půdu do roku 2030 – Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima, COM(2021) 699 final.

(43)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Formování digitální budoucnosti Evropy,     COM(2020) 67 final.

(44)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro data, COM(2020) 66 final.

(45)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

(47)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES ze dne 20. listopadu 2001, kterým se stanoví seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a mění směrnice 2000/60/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19).

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(50)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

(53)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(55)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(56)    Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(57)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

(58)    Pracovní dokument útvarů Komise Kontrola účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních, SWD(2019) 439 final.

(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(60)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(61)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(62)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(63) +    Úřad pro publikace: vložte číslo nařízení uvedené v dokumentu COM(2022) 157 a do poznámky pod čarou číslo, datum a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku

(64)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(65) +    Úřad pro publikace: vložte do textu číslo nařízení uvedeného v dokumentu COM(2022) 157++ Úřad pro publikace: vložte do textu číslo nařízení uvedeného v dokumentu COM(2022) 157+++    Úřad pro publikace: vložte do textu číslo nařízení uvedeného v dokumentu COM(2022) 157

(66)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(67)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(68)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(69)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(70)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(71)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(72)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(73)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(74)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(75)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(76)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 540 final

PŘÍLOHY

návrhu

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky

{SEC(2022) 540 final} - {SWD(2022) 540 final} - {SWD(2022) 543 final}

PŘÍLOHA I

Příloha V směrnice 2000/60/ES se mění takto:

1)Body 1.1.1 až 1.1.4 se nahrazují tímto:

„1.1.1   Řeky

Biologické složky

Složení a četnost akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim

velikost a dynamika proudění vody

propojení na útvary podzemní vody

Kontinuita toku

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky a šířky koryta toku

struktura a substrát dna toku

struktura příbřežní zóny

Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Acidobazický stav

Živinové podmínky

1.1.2 Jezera

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení, četnost a věková struktura fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Hydrologický režim

velikost a dynamika proudění vody

doba zdržení

propojení na útvar podzemní vody

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky jezera

velikost, struktura a substráty dna jezera

struktura břehů jezera

Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Acidobazický stav

Živinové podmínky

1.1.3   Brakické vody

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Složení a četnost fauny ryb

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky

velikost, struktura a substráty dna

struktura přílivové zóny

Přílivový režim

přítok sladké vody

vystavení účinkům vln

Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Živinové podmínky

1.1.4 Pobřežní vody

Biologické složky

Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu

Složení a četnost další akvatické flóry

Složení a četnost fauny bentických bezobratlých

Hydromorfologické složky podporující biologické složky

Morfologické podmínky

proměnlivost hloubky

struktura a substráty pobřežního dna

struktura přílivové zóny

Přílivový režim

směr převládajících proudů

vystavení účinkům vln

Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické složky podporující biologické složky

Průhlednost vody

Tepelné poměry

Kyslíkové poměry

Slanost

Živinové podmínky.“

2)V bodě 1.2.1 se tabulka „Složky fyzikálně-chemické kvality“ nahrazuje tímto:

„Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality 

3)V bodě 1.2.2 se tabulka „Složky fyzikálně-chemické kvality“ nahrazuje tímto:

„Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

4)V bodě 1.2.3 se tabulka „Složky fyzikálně-chemické kvality“ nahrazuje tímto:

„Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

5)V bodě 1.2.4 se tabulka „Složky fyzikálně-chemické kvality“ nahrazuje tímto:

   „Všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality

6) V bodě 1.2.5 se tabulka mění takto:

a)pátý řádek pro položku „Specifické syntetické znečišťující látky“ se zrušuje;

b)šestý řádek pro položku „Specifické nesyntetické znečišťující látky“ se zrušuje;

c)sedmý řádek pro poznámku k tabulce (1) se zrušuje.

7)Bod 1.2.6 se zrušuje.

8)V bodě 1.3 se doplňují čtvrtý a pátý pododstavec, které znějí:

„Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, musí mapa monitorovací sítě obsahovat informace o kvalitativních složkách a vodních útvarech nebo skupinách vodních útvarů, které byly monitorovány pomocí těchto metod monitorování. Uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních metod monitorování v lokálních místech odběru vzorků.

Členské státy mohou v případě potřeby použít pasivní metody odběru vzorků pro monitorování chemických znečišťujících látek, zejména pro účely screeningu, za podmínky, že tyto metody odběru vzorků nepodceňují koncentrace znečišťujících látek, pro které platí normy environmentální kvality, a spolehlivě tak identifikují „nedosažení dobrého stavu“, a že chemická analýza vzorků vody, bioty nebo sedimentů je prováděna v souladu s uplatňovanými normami environmentální kvality všude tam, kde je takové nedosažení zjištěno. Členské státy mohou za stejných podmínek použít také metody odběru vzorků na základě účinku.“

9)V bodě 1.3.1 se poslední odstavec „Výběr kvalitativních složek“ nahrazuje tímto:

„Výběr kvalitativních složek

Situační monitorování musí být prováděno na každém monitorovacím místě po období jednoho roku v průběhu období, na které se vztahuje plán povodí. Situační monitorování zahrnuje tyto informace:

a) indikativní ukazatele pro všechny složky biologické kvality;

b) indikativní ukazatele pro všechny složky hydromorfologické kvality;

c) indikativní ukazatele pro všechny všeobecné složky fyzikálně-chemické kvality;

d) prioritní znečišťující látky vypouštěné v povodí nebo dílčím povodí;

e) ostatní znečišťující látky vypouštěné v povodí nebo dílčím povodí ve významných množstvích.

Pokud však předcházející situační monitorování neprokázalo, že předmětný vodní útvar dosáhl dobrého stavu a zároveň posouzení vlivů lidských činností uvedené v příloze II nepřineslo důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, provede se situační monitorování jednou během období, na které se vztahují tři po sobě následující plány povodí.“

10)Bod 1.3.2 se mění takto:

„a) v třetím odstavci „Výběr monitorovacích míst“ se první věta nahrazuje tímto:

„Provozní monitorování musí být prováděno pro všechny vodní útvary, které byly na základě buď posouzení dopadů provedeného v souladu s přílohou II, nebo situačního monitorování určeny jako rizikové z hlediska možnosti dosažení environmentálních cílů stanovených podle článku 4 a pro ty vodní útvary, do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají látky ze seznamu prioritních látek nebo do kterých se vypouštějí nebo jinak ukládají znečišťující látky specifické pro povodí.“;

b) ve čtvrtém odstavci odstavec „Výběr kvalitativních složek“ se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„— všechny prioritní látky vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů a všechny znečišťující látky specifické pro povodí vypouštěné nebo jinak ukládané do vodních útvarů ve významných množstvích,“;

11)V bodě 1.3.4 se v tabulce v šestém řádku pod nadpisem „Fyzikálně-chemické“ slova „Ostatní znečišťující látky“ nahrazují slovy „Znečišťující látky specifické pro povodí“.

12)Bod 1.4.1 se mění takto:

a)v podbodě vii) se zrušuje druhá věta;

b)podbod viii) se zrušuje;

c)podbod ix) se nahrazuje tímto:

„ix) Výsledky mezikalibračního porovnání a hodnoty stanovené pro klasifikace monitorovacích systémů členských států podle bodů i) až viii) se zveřejní do šesti měsíců od přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20.“

13)V bodě 1.4.2 se zrušuje podbod iii).

14)V bodě 1.4.3 prvním odstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Vodní útvar se označí jako útvar dosahující dobrého chemického stavu, pokud vyhoví všem normám environmentální kvality stanoveným v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES a normám environmentální kvality stanoveným podle článků 8 a 8d uvedené směrnice.“

15)V bodě 2.2.1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních metod monitorování v lokálních místech odběru vzorků.“

16)Bod 2.3.2 se nahrazuje tímto:

„2.3.2   Definice dobrého chemického stavu podzemních vod

17)V bodě 2.4.1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud monitorovací síť zahrnuje spíše pozorování a dálkový průzkum Země než lokální místa odběru vzorků nebo jiné inovativní techniky, uvede se odkaz na normy CEN, ISO nebo jiné mezinárodní nebo vnitrostátní normy, které byly použity k zajištění toho, aby získané časové a prostorové údaje byly stejně spolehlivé jako údaje získané při použití konvenčních metod monitorování v lokálních místech odběru vzorků.“

18)Bod 2.4.5 se nahrazuje tímto:

„2.4.5. Interpretace a znázornění chemického stavu podzemních vod

Při vyhodnocování chemického stavu podzemních vod se výsledky z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru podzemní vody seskupí pro tento vodní útvar jako celek. Vypočte se průměrná hodnota výsledků monitorování v každém bodě útvaru podzemní vody nebo jejich skupiny pro tyto parametry:

a) chemické parametry, pro které byly stanoveny normy jakosti v příloze I směrnice 2006/118/ES;

b) chemické parametry, pro které byly stanoveny vnitrostátní prahové hodnoty podle čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/118/ES;

c) chemické parametry, pro které byly stanoveny prahové hodnoty pro celou Unii podle čl. 8 odst. 3 směrnice 2006/118/ES.

Průměrné hodnoty uvedené v prvním odstavci se použijí k prokázání souladu s dobrým chemickým stavem podzemních vod definovaným odkazem na normy jakosti a prahové hodnoty uvedené v prvním odstavci.

V souladu s oddílem 2.5 zpracují členské státy mapu chemického stavu podzemních vod, který bude barevně označen následovně:

Dobrý stav: zelená

Nevyhovující stav: červená

Členské státy rovněž černou tečkou vyznačí na mapě útvary podzemních vod, které vykazují významný a setrvalý vzestupný trend koncentrace některé znečišťující látky v důsledku vlivu lidské činnosti. Zvrat trendu se na mapě znázorní modrou tečkou.

Tyto mapy musí být součástí plánu povodí.“

PŘÍLOHA II

Příloha VIII směrnice 2000/60/ES se mění takto:

1) Bod 10 se nahrazuje tímto:

„10. Materiály v suspenzi včetně mikroplastů/nanoplastů.“

2) Doplňuje se nový bod 13, který zní:

„13. Mikroorganismy, geny nebo genetický materiál odrážející přítomnost mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, zejména mikroorganismů patogenních pro člověka nebo hospodářská zvířata.“

PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA I

NORMY JAKOSTI PODZEMNÍ VODY

Poznámka 1: Normy jakosti pro znečišťující látky uvedené v položkách 3 až 7 se použijí od … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den měsíce následujícího po 18 měsících od vstupu této pozměňující směrnice v platnost] s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu vody nejpozději do 22. prosince 2033.

(1)CAS: Chemical Abstract Service.

(2)Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).

(3)Tento parametr představuje normu jakosti vyjádřenou roční průměrnou hodnotou. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů.

(4)„Pesticidy“ se rozumí přípravky na ochranu rostlin a biocidní přípravky uvedené v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání.

(5)„Celkem“ znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo změřeno během monitorovacího postupu, včetně jejich významných metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů.

(6)Vztahuje se na tyto sloučeniny uvedené s číslem CAS, číslem EU a faktorem relativní účinnosti (RPF): Kyselina perfluoroktanová (PFOA) (CAS 335-67-1, EU 206-397-9) (RPF 1), kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) (CAS 1763-23-1, EU 217-179-8) (RPF 2), kyselina perfluorohexansulfonová (PFHxS) (CAS 355-46-4, EU 206-587-1) (RPF 0,6), kyselina perfluorononanová (PFNA) (CAS 375-95-1, EU 206-801-3) (RPF 10), kyselina perfluorobutansulfonová (PFBS) (CAS 375-73-5, EU 206-793-1) (RPF 0,001), kyselina perfluorohexanová (PFHxA) (CAS 307-24-4, EU 206-196-6) (RPF 0,01), kyselina perfluorobutanová (PFBA) (CAS 375-22-4, EU 206-786-3) (RPF 0,05), kyselina perfluoropentanová (PFPeA) (CAS 2706-90-3, EU 220-300-7) (RPF 0,03), kyselina perfluoropentansulfonová (PFPeS) (CAS 2706-91-4, EU 220-301-2) (RPF 0,3005), kyselina perfluorodekanová (PFDA) (CAS 335-76-2, EU 206-400-3) (RPF 7), kyselina perfluorododekanová (PFDoDA nebo PFDoA) (CAS 307-55-1, EU 206-203-2) (RPF 3), kyselina perfluoroundekanová (PFUnDA nebo PFUnA) (CAS 2058-94-8, EU 218-165-4) (RPF 4), kyselina perfluoroheptanová (PFHpA) (CAS 375-85-9, EU 206-798-9) (RPF 0,505), kyselina perfluorotridekanová (PFTrDA) (CAS 72629-94-8, EU 276-745-2) (RPF 1,65), kyselina perfluoroheptansulfonová (PFHpS) (CAS 375-92-8, EU 206-800-8) (RPF 1,3), kyselina perfluorodekansulfonová (PFDS) (CAS 335-77-3, EU 206-401-9) (RPF 2), kyselina perfluorotetradekanová (PFTeDA) (CAS 376-06-7, EU 206-803-4) (RPF 0,3), kyselina perfluorohexadekanová (PFHxDA) (CAS 67905-19-5, EU 267-638-1) (RPF 0,02), kyselina perfluoroktadekanová (PFODA) (CAS 16517-11-6, EU 240-582-5) (RPF 0,02), perfluoro(2-methyl-3-oxahexanoát amonný) (HFPO-DA nebo Gen X) (CAS 62037-80-3) (RPF 0,06), kyselina propanová / 2,2,3-trifluoro-3-(1,1,2,2,3,3-hexafluoro-3-(trifluoromethoxy)propoxy)propanoát amonný (ADONA) (CAS 958445-44-8) (RPF 0,03), 2-(perfluorohexyl)ethylalkohol (6:2 FTOH) (CAS 647-42-7, EU 211-477-1) (RPF 0,02), 2-(perfluoroktyl)ethanol (8:2 FTOH) (CAS 678-39-7, EU 211-648-0) (RPF 0,04) a kyselina octová / 2,2-difluoro-2-((2,2,4,5-tetrafluoro-5-(trifluormethoxy)-1,3-dioxolan-4-yl)oxy)- (C6O4) (CAS 1190931-41-9) (RPF 0,06).

(7)Norma jakosti se vztahuje na úhrn 24 PFAS uvedených v poznámce pod čarou 6, vyjádřený jako ekvivalenty PFOA na základě účinnosti látek ve vztahu k účinnosti PFOA, tj. RPF v poznámce pod čarou 6.

(8)„Celkem“ znamená úhrn všech jednotlivých léčivých přípravků, které byly zjištěny a jejichž množství bylo změřeno během monitorovacího postupu, včetně významných metabolitů a produktů rozkladu.

(9)Platí pro nrM „s nedostatečnými údaji“, tj. nrM, pro které nejsou k dispozici spolehlivé experimentální údaje o chronických nebo akutních účincích nrM na taxonomickou skupinu, u které se s jistotou předpokládá, že bude nejcitlivější.

(10)Platí pro nrM „s dostatečnými údaji“, tj. nrM, pro které jsou k dispozici spolehlivé experimentální údaje o chronických nebo akutních účincích nrM na taxonomickou skupinu, u které se s jistotou předpokládá, že bude nejcitlivější, ale u nichž údaje nestačí k tomu, aby bylo možné látky označit za látky „s velkým množstvím údajů“.

(11)Vztahuje se na nrM „s velkým množstvím údajů“, tj. nrM, pro které jsou k dispozici spolehlivé experimentální údaje nebo stejně spolehlivé údaje získané alternativními vědecky ověřenými metodami o chronických nebo akutních účincích nrM na nejméně po jednom druhu řas, bezobratlých a ryb, což umožňuje s jistotou potvrdit nejcitlivější taxonomickou skupinu, a pro které lze vypočítat normu jakosti pomocí deterministického přístupu založeného na spolehlivých údajích o chronické experimentální toxicitě pro tuto taxonomickou skupinu; členské státy mohou pro tento účel použít nejnovější pokyny stanovené v rámci společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES (pokyny č. 27, v aktualizovaném znění). Pro jednotlivé nrM se použije norma jakosti 2,5, pokud norma jakosti vypočtená deterministickým přístupem není vyšší; v takovém případě se použije norma jakosti 5.

(12)„Celkem“ znamená součet všech jednotlivých nrM v každé kategorii údajů, které byly zjištěny a kvantifikovány v monitorovacím postupu.“

PŘÍLOHA IV

Příloha II směrnice 2006/118/ES se mění takto:

1)V části A se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zajistí, aby příslušné orgány informovaly Evropskou agenturu pro chemické látky ECHA o prahových hodnotách pro znečišťující látky a ukazatelích znečištění. Agentura ECHA tyto informace neprodleně zveřejní.“   

2)V části B se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.    Uměle vyráběné syntetické látky

Primidon

Trichlorethylen

Tetrachlorethylen“.

3)Název části C se nahrazuje tímto:

„Informace, které mají členské státy poskytnout ohledně znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž členské státy stanovily prahové hodnoty“.

4)Doplňuje se nová část D, která zní:

„Část D

Registr harmonizovaných prahových hodnot pro látky znečišťující podzemní vody, které vzbuzují obavy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni

(1)CAS: Chemical Abstract Service.

(2) Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).

(3) „Celkem“ znamená úhrn koncentrací trichloroethylenu a tetrachloroethylenu.“

PŘÍLOHA V

Příloha I směrnice 2008/105/ES se mění takto:

19)Název se nahrazuje tímto:

„NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY (NEK) PRO PRIORITNÍ LÁTKY V POVRCHOVÝCH VODÁCH“.

20)Část A se nahrazuje tímto:

„ČÁST A: NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY

Poznámka 1: Pokud je NEK uvedena v hranaté závorce [], podléhá tato hodnota potvrzení podle stanoviska vyžádaného od Vědeckého výboru pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika.