EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.10.2022
COM(2022) 509 final
2022/0313(NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/1345, kterým se České republice poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Nařízení Rady (EU) 2020/672 (dále jen „nařízení SURE“) stanoví právní rámec pro poskytování finanční pomoci Unie členským státům, které zažívají vážné narušení ekonomiky v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 nebo jimž toto narušení hrozí. Podpora v rámci nástroje SURE slouží především k financování režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření, jejichž cílem je ochránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a tím snížit výskyt nezaměstnanosti a ztrátu příjmů, jakož i doplňkově k financování některých opatření souvisejících se zdravím, a to zejména na pracovišti.
Dne 7. srpna 2020 Česko požádalo Unii o finanční pomoc a dne 25. září 2020 Rada prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/1345 poskytla Česku finanční pomoc, aby doplnila jeho vnitrostátní úsilí o řešení dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 a souvisejících socioekonomických důsledků pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.
Dne 22. září 2022 Česko znovu požádalo o finanční pomoc Unie podle nařízení SURE.
V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení SURE Komise konzultovala české orgány, aby ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných výdajů v důsledku pandemie COVID-19 a v přímé souvislosti s českými opatřeními na trhu práce. Týká se to zejména stávajících opatření uvedených v prováděcím rozhodnutí Rady (EU) 2020/1345:
a)režimu zkrácené pracovní doby, tzv. programu „Antivirus“. Program byl navržen tak, aby částečně kompenzoval mzdové náklady soukromých zaměstnavatelů, kteří byli nuceni pozastavit nebo výrazně omezit svou hospodářskou činnost v přímém důsledku opatření orgánů veřejné správy (režim „A“) nebo nepřímo v důsledku negativních hospodářských následků pandemie (režim „B“), například pokud zaměstnanci nemohli vykonávat práci z důvodu omezení cestování. Režim „A plus“ byl zaveden v říjnu 2020 s cílem poskytnout plnou kompenzaci mzdových nákladů zaměstnavatelům, kteří byli nuceni pozastavit nebo omezit svou činnost v důsledku opatření přijatých orgány veřejné správy. Došlo k několika prodloužením programu a jeho podprogramů. Režim „A“ byl aktivní od 12. března 2020 do 28. února 2022, režim „A plus“ od 1. října 2020 do 31. května 2021 a režim „B“ od 12. března 2020 do 31. května 2021 a od 1. listopadu 2021 do 31. prosince 2021;
b)opatření k poskytnutí kompenzační podpory ve formě daňových bonusů pro osoby samostatně výdělečně činné. V rámci prvního opatření – programu „Pětadvacítka“ – byl poskytován kompenzační bonus 500 CZK na osobu ve formě daňového bonusu za každý kalendářní den bonusového období osobám samostatně výdělečně činným, které byly nuceny pozastavit nebo výrazně omezit svou hospodářskou činnost nad rámec běžné volatility podnikání v důsledku ohrožení veřejného zdraví onemocněním COVID-19 nebo krizových opatření orgánů veřejné správy. Program „Pětadvacítka“ byl aktivní od 12. března 2020 do 8. června 2020. „Podzimní kompenzační bonus“ byl s určitými změnami parametrů faktickým prodloužením programu „Pětadvacítka“ v období od 5. října 2020 do 15. února 2021; v rámci tohoto rozšíření byl poskytován daňový bonus ve výši 500 CZK za každý kalendářní den osobám samostatně výdělečně činným, které byly nuceny pozastavit nebo výrazně omezit svou hospodářskou činnost v důsledku ohrožení veřejného zdraví nebo krizových opatření orgánů veřejné správy. Program „nový kompenzační bonus pro rok 2021“ navrhl navýšení podpory na 1 000 CZK na osobu a den a probíhal od 1. února 2021 do 31. května 2021. V rámci posledního programu, tzv. kompenzačního bonusu pro rok 2022, byl osobám samostatně výdělečně činným rovněž poskytován kompenzační bonus ve výši 1 000 CZK denně; tento program probíhal od 22. listopadu 2021 do 31. ledna 2022;
c)„částečného prominutí odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění splatných osobami samostatně výdělečně činnými“, které během poskytování podpory nadále vykonávaly hospodářskou činnost, tj. režimu, v jehož rámci stát na sebe převzal povinnost platby odpovídajících měsíčních odvodů v období od března do srpna 2020. Ačkoli program skončil v srpnu 2020, musely být v roce 2021 vyplaceny dodatečné částky v důsledku vypořádání souvisejících se zálohovými platbami uhrazenými osobami samostatně výdělečně činnými v roce 2020;
d)„ošetřovného“ pro osoby samostatně výdělečně činné, kterým byl kompenzován ušlý výdělek osob samostatně výdělečně činných v důsledku potřeby vykonávání péče o děti nebo o osoby vyžadující péči z důvodu uzavření zařízení péče o děti a zařízení sociální péče. Denní výše podpory byla stanovena na 424 CZK v březnu 2020 a 500 CZK v období od dubna do června 2020. Program byl následně prodloužen v období od října 2020 do května 2021, kdy byla poskytována podpora ve výši 400 CZK.
Česko poskytlo Komisi veškeré příslušné informace.
S přihlédnutím k dostupným důkazům Komise navrhuje Radě, aby přijala prováděcí rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci Česku podle nařízení SURE na podporu výše uvedených opatření.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Tento návrh je plně v souladu s nařízením Rady (EU) 2020/672, na jehož základě se předkládá.
Tento návrh doplňuje další nástroj práva Unie, jehož účelem je poskytovat podporu členským státům v případě mimořádných událostí, a sice nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) (dále jen „nařízení (ES) č. 2012/2002“). Dne 30. března 2020 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461, které uvedený nástroj mění za účelem rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala i případy závažného ohrožení veřejného zdraví, a za účelem vymezení konkrétních opatření způsobilých pro financování.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Návrh je součástí řady opatření vypracovaných v reakci na současnou pandemii COVID-19, jako je například investiční iniciativa pro reakci na koronavirus, a doplňuje další nástroje, které podporují zaměstnanost, jako je Evropský sociální fond a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Program InvestEU. Vzhledem k tomu, že tento návrh využívá k podpoře členských států v tomto konkrétním případě spojeném s rozšířením onemocnění COVID-19 výpůjčky a úvěry, představuje druhou obrannou linii k financování režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření, která pomáhají chránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právním základem tohoto nástroje je nařízení Rady (EU) 2020/672.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Tento návrh vychází z žádosti členského státu a projevuje evropskou solidaritu poskytnutím finanční pomoci Unie v podobě dočasných půjček členskému státu, který je zasažen rozšířením onemocnění COVID-19. Uvedená finanční pomoc představuje druhou obrannou linii, která dočasně podpoří zvýšené veřejné výdaje vládních institucí určené na režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření, s jejichž pomocí budou moci chránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání a ztráty příjmu.
Tato podpora pomůže postiženým obyvatelům a přispěje ke zmírnění přímého společenského a hospodářského dopadu, který tato krize související s pandemií COVID-19 způsobila.
•Proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů daného nástroje.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné připravit návrh tak, aby jej mohla Rada přijmout včas, nebylo možné provést konzultaci se zúčastněnými stranami.
•Posouzení dopadů
Vzhledem k naléhavé povaze návrhu nebylo posouzení dopadů provedeno.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Komise by měla mít možnost sjednávat na finančních trzích výpůjčky a ty následně dále poskytnout členskému státu, který požádá o finanční pomoc v rámci nástroje SURE.
Kromě poskytnutí záruk členskými státy jsou do daného rámce zabudovány další ochranné prvky zajišťující finanční spolehlivost systému:
·důkladný a konzervativní přístup k finančnímu řízení,
·struktura úvěrového portfolia, která omezuje riziko koncentrace, roční expozici a nadměrnou expozici vůči jednotlivým členským státům a zároveň zajišťuje, aby bylo možné poskytnout nejpotřebnějším členským státům dostatečné prostředky, a
·možnosti refinancování dluhu.
2022/0313 (NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/1345, kterým se České republice poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19, a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Na žádost Česka ze dne 7. srpna 2020 poskytla Rada prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/1345 Česku finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 2 000 000 000 EUR s maximální průměrnou splatností patnáct let a s obdobím dostupnosti osmnáct měsíců, aby doplnila vnitrostátní úsilí Česka o řešení dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 a souvisejících socioekonomických důsledků pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.
(2)Půjčku mělo Česko použít k financování režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření podle článku 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1345.
(3)Rozšíření onemocnění COVID-19 nadále imobilizuje značnou část pracovní síly v Česku. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů Česka, pokud jde o opatření uvedená v čl. 3 písm. a), c), d) a e) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1345.
(4)Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Česko provedlo v letech 2020, 2021 a 2022 s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měly a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. V roce 2020 Česko vykazovalo schodek veřejných financí ve výši 5,8 % a veřejný dluh ve výši 37,7 % hrubého domácího produktu (HDP), jež se na konci roku 2021 zvýšily na 5,9 %, resp. 41,9 %. Podle prognózy Komise z jara 2022 má Česko ke konci roku 2022 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 4,3 % a veřejný dluh ve výši 42,8 % HDP. Podle předběžné prognózy Komise z léta 2022 se předpokládá, že se HDP Česka v roce 2022 zvýší o 2,3 %.
(5)Dne 22. září 2022 Česko požádalo Unii o další finanční pomoc ve výši 2 500 000 000 EUR, která by dále doplňovala jeho vnitrostátní úsilí vyvinuté v letech 2020, 2021 a 2022, pokud jde o řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reakci na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. Česko zejména dále prodloužilo a změnilo režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření uvedená v 6. až 9. bodě odůvodnění.
(6)Režim zkrácené pracovní doby, tzv. program „Antivirus“, uvedený v čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1345, byl navržen tak, aby kompenzoval mzdové náklady soukromých zaměstnavatelů, kteří byli nuceni pozastavit nebo výrazně omezit svou hospodářskou činnost v přímém důsledku opatření přijatých orgány veřejné správy (režim „A“) nebo nepřímo v důsledku nepříznivých hospodářských následků pandemie (režim „B“). Jeho právním základem bylo usnesení vlády ze dne 31. března 2020 č. 353, ve znění pozdějších předpisů, a § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Program byl prodloužen a změněn prostřednictvím režimu „A plus“ na základě usnesení vlády ze dne 14. října 2020 č. 1039, jehož cílem bylo poskytnout plnou kompenzaci mzdových nákladů zaměstnavatelům, kteří byli nuceni pozastavit nebo omezit svou činnost v důsledku opatření přijatých orgány veřejné správy. Program byl rovněž prodloužen prostřednictvím několika rozhodnutí vlády, přičemž režim „A“ byl aktivní od 12. března 2020 do 28. února 2022, režim „A plus“ od 1. října 2020 do 31. května 2021 a režim „B“ od 12. března 2020 do 31. května 2021 a od 1. listopadu 2021 do 31. prosince 2021.
(7)První kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné, tzv. program „Pětadvacítka“, uvedený v čl. 3 písm. c) prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1345, jenž byl zaveden zákonem č. 159/2020 Sb., poskytoval osobám samostatně výdělečně činným, které byly nuceny pozastavit nebo výrazně omezit svou hospodářskou činnost nad rámec běžné volatility podnikání v důsledku ohrožení veřejného zdraví onemocněním COVID-19 nebo krizových opatření orgánů veřejné správy, kompenzační bonus ve výši 500 CZK na kalendářní den a osobu. Program „Pětadvacítka“ byl aktivní od 12. března 2020 do 8. června 2020. Program „podzimní kompenzační bonus“, zavedený zákonem č. 461/2020 Sb., kterým byl následně změněn výše uvedený program, probíhal od 5. října 2020 do 15. února 2021; v rámci tohoto programu byl poskytován daňový bonus ve výši 500 CZK za každý kalendářní den osobám samostatně výdělečně činným, které byly nuceny pozastavit nebo výrazně omezit svou hospodářskou činnost v důsledku ohrožení veřejného zdraví nebo krizových opatření orgánů veřejné správy. Zákonem č. 95/2021 Sb. a souvisejícími nařízeními vlády (č. 154/2021 Sb. a č. 188/2021 Sb.) byla zavedena další změna, tzv. nový kompenzační bonus pro rok 2021, jež byla aktivní od 1. února 2021 do 31. května 2021 a kterou se zvýšila výše daňového bonusu na 1 000 CZK denně. Naposledy změněný kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné, tzv. kompenzační bonus pro rok 2022, zavedený zákonem č. 519/2021 Sb., rovněž činil 1 000 CZK denně a byl aktivní od 22. listopadu 2021 do 31. ledna 2022.
(8)Právním základem částečného prominutí odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění splatných osobami samostatně výdělečně činnými, uvedeného v čl. 3 písm. d) prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1345, byl zákon č. 136/2020 Sb. (v případě sociálního zabezpečení) a zákon č. 134/2020 Sb. (v případě zdravotního pojištění). Stát na sebe převzal povinnost platby odpovídajících měsíčních odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění splatných osobami samostatně výdělečně činnými v období od března do srpna 2020. Ačkoli program skončil v srpnu 2020, musely být v roce 2021 vyplaceny dodatečné částky v důsledku vypořádání souvisejících se zálohovými platbami uhrazenými osobami samostatně výdělečně činnými v roce 2020. Toto opatření sestává z ušlých vládních příjmů, které lze pro účely provádění nařízení (EU) 2020/672 považovat za rovnocenné veřejným výdajům.
(9)Právním základem „ošetřovného“ pro osoby samostatně výdělečně činné, uvedeného v čl. 3 písm. e) prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1345, byla usnesení vlády ze dne 19. března 2020 č. 262, ze dne 26. března 2020 č. 311, ze dne 31. března 2020 č. 354, ze dne 4. května 2020 č. 514, ze dne 18. května 2020 č. 552, ze dne 16. října 2020 č. 1053, ze dne 30. listopadu 2020 č. 1260 a ze dne 10. května 2021 č. 446 a § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, který se vztahuje na osoby samostatně výdělečně činné v zemědělské a lesnické prvovýrobě, a § 3 písm. h) zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů, který se vztahuje na všechny ostatní osoby samostatně výdělečně činné. Program kompenzuje ušlý výdělek osob samostatně výdělečně činných v důsledku potřeby vykonávání péče o děti nebo o osoby vyžadující péči z důvodu uzavření zařízení péče o děti a zařízení sociální péče. Denní výše podpory byla stanovena na 424 CZK v březnu 2020 a 500 CZK v období od dubna do června 2020. Program byl prodloužen v období od října 2020 do května 2021, kdy byla poskytována denní podpora ve výši 400 CZK.
(10)Česko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Česko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 5 349 588 352 EUR z důvodu vnitrostátních opatření, která Česko přijalo za účelem řešení socioekonomických dopadů rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť to rovněž souvisí s prodloužením nebo změnou stávajících vnitrostátních opatření přímo souvisejících s režimem zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, která se vztahují na značnou část podniků a pracovní síly v Česku. Česko hodlá pokrýt 215 333 982 EUR ze zvýšené částky výdajů prostřednictvím finančních prostředků Unie z rozpočtu EU a 634 254 370 EUR vlastním financováním.
(11)Komise Česko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo souvisejících s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost ze dne 22. září 2022, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.
(12)Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Česku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.
(13)Vzhledem k tomu, že období dostupnosti uvedené v prováděcím rozhodnutí (EU) 2020/1345 uplynulo, je pro dodatečnou finanční pomoc zapotřebí stanovit nové období dostupnosti. Osmnáctiměsíční období dostupnosti pro finanční pomoc poskytnutou prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/1345 by mělo být prodlouženo o 21 měsíců, a v důsledku toho by celkové období dostupnosti mělo být 39 měsíců počínaje prvním dnem po nabytí účinku prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1345.
(14)Česko a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.
(15)Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.
(16)Česko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Česko tyto výdaje provedlo.
(17)Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Česka, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/1345 se mění takto:
1)
Článek 2 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Unie poskytne Česku půjčku v maximální výši 4 500 000 000 EUR. Půjčka má průměrnou dobu splatnosti nejvýše patnáct let.“;
b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Období dostupnosti pro finanční pomoc poskytnutou tímto rozhodnutím činí 39 měsíců počínaje prvním dnem po nabytí účinku tohoto rozhodnutí.“;
c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. První tranše bude uvolněna v závislosti na vstupu dohody o půjčce podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672 v platnost. Veškeré další tranše se uvolňují v souladu s podmínkami této dohody o půjčce nebo v příslušných případech s výhradou vstupu v platnost dodatku k této dohodě nebo změněné dohody o půjčce uzavřené mezi Českem a Komisí, kterou se nahradí původní dohoda o půjčce.“
2)
Článek 3 se nahrazuje tímto:
„Článek 3
Česko může financovat tato opatření:
a) program „Antivirus“ podle usnesení vlády ze dne 31. března 2020 č. 353, ve znění pozdějších předpisů, jehož právním základem je § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, prodloužený usnesením vlády ze dne 14. října 2020 č. 1039 a několika rozhodnutími vlády;
b) program „Antivirus“, režim C, podle zákona č. 300/2020 Sb.;
c) program „Pětadvacítka“, kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné, podle zákona č. 159/2020 Sb., změněný zákonem č. 461/2020 Sb. týkajícím se „podzimního kompenzačního bonusu“, zákonem č. 95/2021 Sb. a souvisejícími nařízeními vlády č. 154/2021 Sb. a č. 188/2021 Sb. týkajícími se „nového kompenzačního bonusu pro rok 2021“ a zákonem č. 519/2021 Sb. týkajícím se „kompenzačního bonusu pro rok 2022“;
d) částečné prominutí odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění splatných osobami samostatně výdělečně činnými podle zákona č. 136/2020 Sb. (v případě sociálního zabezpečení) a zákona č. 134/2020 Sb. (v případě zdravotního pojištění);
e) „ošetřovné“ pro osoby samostatně výdělečně činné podle usnesení vlády ze dne 19. března 2020 č. 262, ze dne 26. března 2020 č. 311, ze dne 31. března 2020 č. 354, ze dne 4. května 2020 č. 514, ze dne 18. května 2020 č. 552, naposledy změněné a prodloužené usnesením vlády ze dne 10. května 2021 č. 446, a podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, který se vztahuje na osoby samostatně výdělečně činné v zemědělské a lesnické prvovýrobě, a § 3 písm. h) zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů, který se vztahuje na všechny ostatní osoby samostatně výdělečně činné.“
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno České republice.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně