EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 15.2.2022

JOIN(2022) 4 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Přístup EU k řízení kosmického provozu
Příspěvek EU k řešení globální výzvy

1ÚVOD

Vzhledem ke stále rostoucímu objemu kosmické tříště a k exponenciálnímu nárůstu kosmického provozu je vesmír čím dál zahlcenější, což ohrožuje životaschopnost a bezpečnost vesmírné infrastruktury a provozu. Toto nebývalé množství objektů představuje reálné, konkrétní riziko, které má každodenní dopad na běžný provoz na oběžné dráze a představuje přímou hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení provozu na oběžné dráze a udržitelnost činností ve vesmíru. Nyní stojíme na rozcestí: pokud nenajdeme způsob, jak řídit kosmický provoz, naše minulé i současné činnosti ve vesmíru budou ohrožovat bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost kosmického prostoru a v důsledku toho i naši budoucí schopnost spoléhat se na vesmír jako na zprostředkovatele klíčových služeb ve prospěch lidstva.

Těsná přiblížení jsou na nízké oběžné dráze Země (LEO) stále častější, neboť počet družic se v důsledku rozšiřování megasoustav zvyšuje. V poslední době dochází k rostoucímu počtu nehod, které mohou mít katastrofální následky. Samotný počet sledovatelných a nesledovatelných kosmických objektů a rychlé tempo kosmického provozu exponenciálně zvyšují riziko možných budoucích nehod. Potenciální dopady mohou způsobit, že některé oběžné dráhy budou vyřazeny z provozu po celá desetiletí, a v přímém důsledku by vážně ohrozily nebo zmařily činnosti v kosmu. Druhá z těchto situací s sebou vzhledem k rostoucí závislosti na kosmických datech a službách nese vysokou míru strategického rizika a mohla by vést k narušení klíčových služeb, jako jsou komunikace, civilní ochrana a reakce na mimořádné události. Pokud by například došlo k přerušení nebo vážnému ohrožení poskytování globálních dat a služeb EU v oblasti navigace, určování polohy a času a pozorování Země, mělo by to přímý dopad na bezpečnost, ochranu, ekonomiku a blahobyt evropských občanů, a omezilo by to tedy naši svobodu jednání.

V kontextu narůstajících sporů ve vesmírném prostředí přispěje řízení kosmického provozu k bezpečnostnímu a obrannému rozměru EU ve vesmíru. Kosmické služby jsou klíčovým prostředkem pro obranné i civilní kapacity. Vzhledem ke své strategické povaze se tak vesmírné prostředky stávají terčem různých druhů hrozeb. Jejich narušení by vážně ovlivnilo schopnost EU a jejích členských států bránit se. Snížení rizika kolize na oběžné dráze navíc zvýší odolnost vesmírné infrastruktury, včetně družic pro obranné a bezpečnostní účely. Budování autonomních kapacit EU pro pozorování a sledování vesmíru na podporu řízení kosmického provozu, které jsou zároveň interoperabilní s našimi hlavními partnery, má proto zásadní význam. Globální úsilí v oblasti řízení kosmického provozu by rovněž přispělo k transparentnosti a budování důvěry obecně a pomohlo by předejít nedorozuměním a zmírnit napětí v případě nehod.

Vzhledem k tomu, že prostředí oběžné dráhy je globálně sdíleným zdrojem, jsou na sobě kosmičtí provozovatelé na celém světě do určitého rozsahu vzájemně závislí. Zavedení řízení kosmického provozu proto vyžaduje, aby se na něm podíleli všichni aktéři v oblasti letů do vesmíru.

EU je významným mezinárodním aktérem v oblasti letů do vesmíru s vlastní evropskou politikou pro oblast vesmíru a Kosmickým programem, jehož součástí je navigace, určování polohy a času a pozorování Země. EU má proto oprávněný zájem a povinnost aktivně přispívat ke globální diskusi a zaujmout výrazný postoj při utváření nezbytných opatření pro řízení kosmického provozu. EU již podporuje mnohostranný přístup k zajištění zachování dlouhodobé bezpečnosti a udržitelnosti činností ve vesmíru s cílem snížit hrozby a rizika pro všechny kosmické systémy. EU se již desítky let podílí na zachovávání bezpečného, udržitelného, stabilního a zabezpečeného vesmírného prostoru a nadále se zasazuje o mírové využívání vesmíru.

Rada, Komise a vysoký představitel v řadě politických dokumentů na vysoké úrovni, které vyzývají k přijetí opatření 1 , uznaly potřebu přístupu EU k problematice řízení kosmického provozu, který by řešil tyto globální mnohostranné výzvy týkající se bezpečnosti, zabezpečení a udržitelnosti kosmického provozu.

Vzhledem k neexistenci mezinárodního regulačního rámce se bezpečnost kosmického provozu snaží řešit několik veřejných i soukromých iniciativ. V rámci snah o vytvoření bezpečného prostředí ve vesmíru, které by zaručilo pozemní bezpečnost, musí EU jednat nyní, a to rychle, kolektivně a rozhodně.

Cílem tohoto společného sdělení je stanovit konkrétní přístup EU k řízení kosmického provozu pro bezpečné, udržitelné a zabezpečené využívání vesmíru při zachování zájmů EU a v plném souladu s příslušnými pravomocemi EU a jejích členských států.

2NEZBYTNOST PŘÍSTUPU EU K ŘÍZENÍ KOSMICKÉHO PROVOZU

Nezbytná potřeba, aby EU pokračovala v tvorbě politiky a v činnosti v oblasti řízení kosmického provozu, odůvodněná neexistencí mezinárodních norem a standardů, se zakládá na několika základních otázkách – ohledně hranic této rychle se vyvíjející oblasti veřejné politiky, hlavních faktorů vyvolávajících nutnost přijetí opatření, a způsobu, jakým by EU mohla reagovat na naléhavé požadavky této globální výzvy.

2.1Definice řízení kosmického provozu

Prvním problémem, který je třeba řešit, je neexistence shody o mezinárodně dohodnuté, jasné definici řízení kosmického provozu a jeho hlavních cílů 2 . Zatímco konsensuální definice tohoto pojmu na mezinárodní úrovni teprve bude muset vzniknout, ochrana vesmírné infrastruktury a záruka bezpečného a dlouhodobě udržitelného využívání vesmíru nemohou vzhledem ke stále rostoucímu počtu aktérů a objektů ve vesmíru čekat.

Na základě vyčerpávajícího studia definic a přístupů 3 a s cílem dosáhnout pokroku na úrovni EU toto sdělení definuje řízení kosmického provozu jako prostředky a pravidla pro bezpečný, udržitelný a zabezpečený přístup do vesmíru, provádění činností ve vesmíru a návrat z něj. 

Řízení kosmického provozu se týká následujících prvků:

a)činnosti v rámci systému pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness, SSA), včetně pozorování a sledování vesmíru (Space Surveillance and Tracking, SST);

b)snižování množství a řešení problému kosmické tříště na oběžné dráze;

c)řízení vesmírných oběžných drah a rádiového spektra;

d)celý průběh kosmického provozu včetně fáze startu, provozu celistvých kosmických objektů na oběžné dráze a činnosti spojené s opuštěním oběžné dráhy na konci životnosti;

e)fáze návratu celistvých kosmických objektů do vzdušného prostoru (jak kontrolovaného, tak nekontrolovaného).

Tato pracovní definice zůstává dynamická a může se dále vyvíjet během nadcházejících diskusí o řízení kosmického provozu na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, přičemž bude upřesňovat a doplňovat různé fáze výše uvedených činností.

2.2Naléhavá potřeba jednat

Po padesáti letech komerčního využívání kosmických systémů je potřeba přístupu EU k řízení kosmického provozu stále naléhavější. Je charakterizována čtyřmi po sobě jdoucími vývojovými tendencemi v kosmickém odvětví. Tyto faktory, včetně zahlcení a širšího okruhu aktérů v kosmickém prostředí, činí řízení kosmického provozu nepostradatelným a podněcují globální politickou reakci.

Za prvé, ekonomické aspekty vesmíru se mění s érou „nového kosmického prostoru“ 4 . Náklady na vyslání družic do vesmíru se neustále snižují, zejména díky využívání opakovaně použitelných nosných raket a vývoji mikroraket. Vývoj malých družic zároveň snižuje cenu za dopravu užitečného zatížení do vesmíru. To přilákalo rizikový kapitál, jelikož potenciální návratnost investic roste.

Důsledkem měnícího se ekonomického prostředí kosmických činností je výrazný nárůst počtu družic na oběžné dráze, spojený zejména s vývojem takzvaných megasoustav. Od začátku vesmírného závodu 6 000 nosných raket umístilo na oběžnou dráhu 11 800 družic, z nichž 4 550 je v současné době v provozu 5 . Odhaduje se, že v příštích deseti letech bude vypuštěno do vesmíru více než 20 000 dalších družic 6 . Tento rostoucí počet družic zvyšuje složitost kosmického provozu a znemožňuje bezpečný provoz celistvých kosmických objektů, nebude-li brán ohled na ostatní celistvé kosmické objekty.

Za druhé, nárůst počtu družic a činností kosmického provozu zvyšuje množství vytvořené kosmické tříště a riziko kolize (viz tabulka 1). Již dnes obíhá kolem Země přibližně 128 milionů kusů kosmické tříště menších než 1 cm a přibližně 900 000 kusů kosmické tříště o velikosti 1 až 10 cm. Aktuální počet velkých kusů kosmické tříště (definovaných jako deseticentimetrové a větší) je 34 000 7 .

Tabulka 1: Události = riziko nebo vysoké riziko kolize mezi dvěma kosmickými objekty, jak ho zachytil systém SST EU.

Za třetí, vesmír je stále spornější, což ohrožuje bezpečnost a odolnost vesmírných prostředků EU a členských států a zdůrazňuje naléhavou potřebu mezinárodních diskusí s cílem schválit a zavést normy odpovědného chování státních i nestátních aktérů ve vesmíru. Zejména LEO, oblast vesmíru kolem Země, která zahrnuje všechny oběžné dráhy pod 2 000 km a je domovem Mezinárodní kosmické stanice a tisíců dalších družic, se začíná rychle stávat nebezpečnou oblastí, a to kvůli kosmické tříšti a nefunkčním celistvým kosmickým objektům obíhajícím po oběžné dráze velmi vysokou rychlostí. Skutečným rizikem pro provozuschopnost LEO se stále více stává řetězec, kdy každá kolize zvyšuje pravděpodobnost dalších kolizí 8 .

Za čtvrté, i když v těchto třech vzájemně propojených rovinách dochází k vývoji, v současné době existují pouze velmi omezená globální „pravidla provozu“ ve vesmíru. Navzdory významným úspěchům na úrovni Organizace spojených národů (OSN) 9 se vypracování komplexního přístupu na mezinárodní úrovni potýká se značnými diplomatickými a politickými překážkami, které zvyšují naléhavost jednání.

Ve světle tohoto vývoje je nutnost, aby EU jednala a vypracovala přístup EU k řízení kosmického provozu, skutečně naléhavá.

2.3Potřeba jednat kolektivně

Vzhledem k tomu, že vesmír je globální a není omezen hranicemi států, je schopnost jedné země ukládat své právní povinnosti jiné zemi v oblasti vesmíru omezená, ačkoli by hlavní kosmické mocnosti mohly řešit problém řízení kosmického provozu přijetím vnitrostátních pokynů, jako například USA přijetím směrnice o politice v oblasti vesmíru 3 (Space Policy Directive 3) v roce 2018 10 .

Pokud chtějí členské státy a EU chránit své vesmírné prostředky, je nezbytné pracovat na společném přístupu se zapojením všech zúčastněných stran v EU. To zvýší odolnost EU tím, že se zamezí technologické závislosti, zajistí se strategická autonomie prostřednictvím rozvoje kapacit EU a zaručí se spolupráce s partnery, zejména prostřednictvím sdílení zátěže.

EU má dobré předpoklady k tomu, aby mohla jednat, neboť je schopna identifikovat potřeby, shromažďovat požadavky, shrnovat názory zúčastněných stran, využívat technologie a koordinovat vnější zapojení. Přístup EU k řízení kosmického provozu se bude opírat o čtyři souběžně rozvíjené směry: 1) posouzení požadavků a dopadů řízení kosmického provozu na EU; 2) posílení provozních kapacit EU na podporu řízení kosmického provozu; 3) podpora regulačních aspektů řízení kosmického provozu a 4) prosazování přístupu EU k řízení kosmického provozu na mezinárodní úrovni.

3POSOUZENÍ POŽADAVKŮ A DOPADŮ ŘÍZENÍ KOSMICKÉHO PROVOZU NA EU

EU musí jasně porozumět požadavkům a potenciálnímu dopadu vývoje v oblasti řízení kosmického provozu na různé evropské zúčastněné strany. Kromě schopnosti shrnout potřeby a stanovit požadavky to znamená mobilizovat různé zúčastněné strany napříč civilními a vojenskými komunitami a zajistit sbližování na společné úrovni.

Komise a vysoký představitel v rámci svých pravomocí zahájí proces konzultací a diskusí se všemi příslušnými zúčastněnými stranami EU s cílem posoudit potřeby a dopad řízení kosmického provozu na různé oblasti politiky EU. Například v oblasti dopravy, zejména letectví, je třeba zajistit soulad mezi řízením kosmického a leteckého provozu, aby byla konkrétně zajištěna bezpečnost, ochrana a udržitelná výkonnost letectví, a to z důvodu rostoucího provozu směrem do vesmíru a z vesmíru a z důvodu nekontrolovaného opětovného vnikání kosmické tříště do vzdušného prostoru. V důsledku toho by měla být podpořena spolupráce mezi různými aktéry a orgány. Za tímto účelem bude vytvořen inkluzivní a transparentní konzultační mechanismus, který shromáždí stanoviska zúčastněných stran včetně kosmického průmyslu EU. Pravidelný dialog o řízení kosmického provozu se bude mimo jiné zabývat specifickými potřebami evropského kosmického ekosystému.

Třebaže přístup EU k řízení kosmického provozu potvrzuje zásadu civilního řízení kosmického provozu pod civilní kontrolou, měl by jako nedílný prvek společné strategické kultury zohledňovat i specifické potřeby obrany a bezpečnosti. Obranné požadavky a omezení týkající se řízení kosmického provozu by se mohly týkat provozu vojenských družic, vojenského užitečného zatížení nebo civilních družic a služeb, které mají vojenské uživatele, jako je veřejná regulovaná služba (PRS) systému Galileo. Armáda by rovněž mohla mít požadavky spojené se specifickými oblastmi provozu, jako jsou mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky.

Komise a vysoký představitel s podporou Evropské obranné agentury (EDA) provedou zjištění civilních i vojenských potřeb a analýzu dopadu řízení kosmického provozu v různých oblastech politiky Unie, a to za účelem konsolidace příslušných specifických vojenských potřeb a poskytnutí vojenského rozhraní pro řízení kosmického provozu.

Opatření 1:

4POSÍLENÍ PROVOZNÍCH KAPACIT EU NA PODPORU ŘÍZENÍ KOSMICKÉHO PROVOZU

Pro provádění činností řízení kosmického provozu je nutné mít možnost nepřetržitě sledovat kosmický provoz. Provozním pilířem přístupu EU k řízení kosmického provozu je systém EU pro pozorování a sledování vesmíru (SST). Konsorcium EU pro SST 11 poskytuje data, informace a služby související s pozorováním a sledováním kosmických objektů, které obíhají po oběžné dráze Země. V souladu s nařízením, kterým se zřizuje Kosmický program Unie (dále jen „nařízení o kosmickém programu“) 12 , bude konsorcium EU pro SST nahrazeno partnerstvím EU pro SST. Toto nové partnerství bude zahrnovat více členských států, které budou mít zájem se připojit, a bude poskytovat další služby pro evropské a mezinárodní uživatele 13 .

4.1Na cestě k autonomnímu systému EU pro pozorování vesmíru a sledování kosmických objektů

Práce, kterou od roku 2014 vykonává konsorcium EU pro SST, připravila půdu pro rozvoj účinné a spolehlivé ochrany vesmírných prostředků EU, zejména družic Kosmického programu Evropské unie, jejích členských států a dalších kosmických provozovatelů, kteří se zaregistrovali u této služby.

V současné době systém EU pro SST poskytuje služby pro předcházení kolizím 14 pro více než 260 družic rozmístěných na nízké oběžné dráze Země, střední oběžné dráze Země a geostacionární dráze s využitím civilních a vojenských prostředků členských států, které zůstávají pod kontrolou členských států a EU, jak je stanoveno v nařízení o kosmickém programu. Jakožto součást systému pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru, který je složkou Kosmického programu Evropské unie, je SST EU klíčovou provozní kapacitou pro budoucí řízení kosmického provozu EU. Podporuje také další politiky EU, které vyžadují autonomní rozhodování 15 .

Aby EU byla schopna čelit výzvám řízení kosmického provozu, musí dále rozvíjet své kapacity v oblasti SST na dostatečnou úroveň samostatnosti, s přihlédnutím k probíhající práci členských států, a to i v rámci Evropského obranného fondu. To vyžaduje:

-zlepšení výkonnosti služeb SST EU a vývoj dalších služeb SST – je třeba posílit výkonnost provozních kapacit, aby bylo možné zvládnout budoucí výzvy spojené se řízením kosmického provozu, a také je třeba vyvinout nové služby, aby byla EU na tyto výzvy připravena, a

-využití nových technologií – nové technologie se používají již dnes, je však třeba posílit jejich využívání v očekávání nových problémů, které přináší řízení kosmického provozu,

-zapojení průmyslového ekosystému EU – průmysl EU již přispívá k SST EU, jeho potenciál by však mohl být dále využit, pokud jde o malé a střední podniky a začínající podniky, a to na základě veřejných služeb poskytovaných prostřednictvím SST EU.

4.2Zlepšení a rozšíření služeb SST EU

Systém EU pro SST poskytuje služby založené především na katalogu kosmických objektů Spojených států amerických (USA), který stále častěji doplňuje vlastními daty a národními katalogy. Hlavní přidanou hodnotou SST EU je zajištění úlohy zprostředkovatele v případě událostí, které vyvolávají velký zájem, například vytváření aktuálnějších a přesnějších dat prostřednictvím úkolování prostředků SST EU a zpracování dat.

USA dosud poskytovaly data o kosmických objektech o velikosti nad 10 cm a pokračují ve zdokonalování svého katalogu. Aby EU zvýšila svou odolnost prostřednictvím rozmanitosti zdrojů, zajistila svou strategickou autonomii a podpořila spolupráci s partnery, zejména prostřednictvím sdílení zátěže, musí zvýšit výkonnost svých provozních kapacit SST. Za tímto účelem musí zajistit, aby:

-partnerství EU pro SST provádělo nezbytné činnosti, aby bylo schopno detekovat všechny objekty o velikosti 10 cm a větší.

Činnosti v oblasti vývoje nových prostředků by mohly zahrnovat například vývoj vesmírných senzorů v rámci programu „Secure Connectivity Programme“ (program bezpečné konektivity) a výkonnější radarové systémy a systémy teleskopů. Vývoj nových technologií a senzorů musí co nejlépe využívat civilních a obranných synergií,

-partnerství EU pro SST mělo přístup k většímu počtu prostředků SST nacházejících se mimo kontinentální Evropu.

Schopnost účinně pozorovat kosmické objekty přímo souvisí s geografickou polohou těchto prostředků (radary, teleskopy a lasery). K dnešnímu dni se prostředky EU nacházejí převážně v kontinentální Evropě. Pokrytí oblohy by mělo být v co největší míře posíleno prostředky kontrolovanými EU, které se nacházejí mimo evropský kontinent.

Množství vypuštěných družic a tempo vypouštění se navíc rychle zvyšuje, čímž automaticky narůstá počet vydaných upozornění na riziko kolize a riziko při návratu do atmosféry. Konsorcium EU pro SST poskytuje tři služby: předcházení kolizím, což pomáhá provozovatelům celistvých kosmických objektů zvládat přiblížení jejich družic během rutinního a zvláštního provozu, a dále analýzu návratu do atmosféry a analýzu fragmentace. Nařízení o kosmickém programu zavádí dvě další služby: snižování množství a řešení problému kosmické tříště 16 .

Nové doplňkové služby a modernizace fungování stávajících služeb budou zapotřebí k řešení nových výzev ve vesmíru, jako jsou například megasoustavy družic. Na základě práce, kterou již vykonalo konsorcium EU pro SST, by mělo budoucí partnerství EU pro SST vyvinout další služby související s přístupem EU k řízení kosmického provozu. Tyto služby by mohly sloužit k podpoře provozních činností snižování množství kosmické tříště a doplňovat nápravné a servisní provozní činnosti na oběžné dráze, a to zvýšením bezpečnosti kritických provozních činností, vývojem platforem pro komunikaci a koordinaci provozovatelů družic registrovaných jako uživatelé SST EU a poskytováním podpory při mimořádných událostech a anomáliích na oběžné dráze atd.

4.3Vývoj nových technologií pro řešení požadavků řízení kosmického provozu

Vývoj služeb automatického předcházení kolizím a použití umělé inteligence a kvantové technologie by se mělo zrychlit, aby se dalo zvládnout zvýšené množství kosmických objektů a uživatelů SST EU. Kromě toho bude nárůst počtu provozovatelů obecně vyžadovat, aby EU zajistila snížení míry falešných poplachů (počet falešných varování o riziku kolize), a zaměřila se tak na nejproblematičtější přiblížení objektů. EU bude tyto technologické výzvy řešit prostřednictvím výzkumných a vývojových činností, které jsou klíčové pro zvýšení kvality poskytovaných služeb SST.

To bude vyžadovat mobilizaci dostupných možností financování na úrovni Komise a členských států, včetně synergického financování nebo kombinování fondů EU a vnitrostátních fondů. To by mohlo být případně doplněno fondy Evropské kosmické agentury (ESA) na podporu politiky EU za předpokladu, že budou ochráněny bezpečnostní zájmy EU a jejích členských států.

Navíc musí být zajištěny synergie mezi výzkumnými činnosti podporovanými programem Horizont Evropa 17 a činnostmi v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu a Evropského obranného fondu.

4.4Maximální využití průmyslového ekosystému EU 

Průmysl EU je přímo zapojen do rozvoje současné provozní kapacity SST: společnosti z EU se účastní výzev k předkládání nabídek, které zveřejňují členové konsorcia EU pro SST. V důsledku toho je až 75 % prostředků, které EU poskytuje konsorciu EU pro SST, použito na financování zakázek zadaných průmyslu EU 18 . Díky tomu již kolem SST vznikl evropský průmyslový ekosystém, který by měl být schopen přispět k přístupu EU k řízení kosmického provozu. 

Je třeba zajistit, aby byl využit veškerý potenciál, který nabízí průmysl EU, včetně strategie „New Space“, a to na základě veřejných služeb poskytovaných prostřednictvím SST EU. Data SST by mohla pro průmysl EU představovat skutečnou příležitost. Nařízení o kosmickém programu předpokládá do konce roku 2024 vývoj katalogu SST EU 19 za použití senzorů SST. Tento katalog 20 bude vycházet z práce, která byla v posledních letech vynaložena na vytváření platformy EU pro sdílení dat SST (databáze SST EU 21 ). Vývoj zlepšených provozních kapacit SST a dalších prostředků umístěných mimo kontinentální Evropu dále zlepší kvalitu budoucího katalogu EU. Některé části tohoto katalogu a související platforma pro sdílení dat budou zpřístupněny společnostem z EU pro výzkumné činnosti související s rozvojem služeb řízení kosmického provozu s přidanou hodnotou v Evropě a na mezinárodní úrovni.

Kromě toho je třeba zintenzivnit dialog s průmyslovými odvětvími EU spojenými se službami SST. Cílem je co nejlépe využít kapacit a inovací EU v oblasti SST. To by mělo mít podobu opatření iniciovaných partnerstvím EU pro SST, aby se využilo inovačního potenciálu průmyslu EU. Konkrétní opatření by mohla zahrnovat například pravidelné Dny průmyslu, na nichž mají společnosti možnost prezentovat nové technologie a inovace, nebo specializované hackathony pro malé a střední podniky a začínající podniky, výzvy, granty, ceny atd., jako je tomu v rámci iniciativy CASSINI 22 .

Tato opatření budou stimulovat inovace a zároveň obohacovat partnerství EU pro SST o nejnovější technologické poznatky.

Opatření 2: Komise s podporou partnerství EU pro SST:

5PODPORA REGULAČNÍCH ASPEKTŮ ŘÍZENÍ KOSMICKÉHO PROVOZU 

Přístup EU k řízení kosmického provozu se zabývá také regulačními aspekty řízení kosmického provozu. Bude zahrnovat nezávazná opatření (normy a pokyny), ale i závazné povinnosti (právní předpisy) na úrovni EU.

5.1Sledování vývoje norem a pokynů v oblasti řízení kosmického provozu 

Přínos norem pro evropský průmysl je široký 23 . Cílem norem řízení kosmického provozu vyvinutých zúčastněnými stranami v kosmické oblasti je zajistit interoperabilitu a bezpečnost, snížit náklady a usnadnit manévry ve vesmíru. Normy pomáhají výrobcům snižovat náklady, předvídat technické požadavky a zvyšovat produktivitu, inovace a efektivitu.

Kosmické odvětví je vysoce technické povahy a vyžaduje používání norem v každé fázi hodnotového řetězce. Normy pro oblast vesmíru přijímají vnitrostátní, evropské a mezinárodní normalizační orgány. Při vytváření odvětvových světových norem hrají důležitou úlohu další technické agentury OSN. Kromě tradičních normalizačních orgánů 24 existuje v kosmickém odvětví 25  několik specifických aktérů. V rámci OSN jsou také vypracovávány pokyny týkající se vesmíru, nejnovějším příkladem jsou „Pokyny OSN pro dlouhodobou udržitelnost“ 26 . Normy a pokyny v oblasti řízení kosmického provozu mají přímý dopad na bezpečné a udržitelné využívání vesmíru.

EU by měla podporovat společný přístup EU k normám, neboť mají hmatatelný dopad na utváření budoucího globálního systému řízení kosmického provozu. V úzké spolupráci s členskými státy bude zřízeno zvláštní fórum zaměřené na zajištění komplexního přístupu EU k řízení kosmického provozu na mezinárodních normalizačních fórech zabývajících se řízením kosmického provozu. Příležitost zúčastnit se budou mít i všichni ostatní aktéři EU, například partnerství EU pro SST, průmysl EU atd.

5.2Vývoj a podpora norem a pokynů pro řízení kosmického provozu

EU by měla usnadnit vypracování norem a pokynů pro řízení kosmického provozu, jejichž cílem je zajistit bezpečné a udržitelné využívání vesmíru.

Z tohoto důvodu by EU měla stát v čele vývoje pokynů a norem řízení kosmického provozu. EU by měla být aktivní při zajišťování vývoje mezinárodních norem, pokud je to možné a potřebné, a při vývoji vlastních norem EU, kdykoli je to vhodné. Kromě toho by EU měla upřednostňovat normy a pokyny s největším dopadem a podporovat jejich zavádění prostřednictvím souboru nástrojů a doporučení.

Komise má v úmyslu vypracovat soubor nástrojů založený na určitých normách a pokynech v oblasti řízení kosmického provozu, který by mohl pomoci členským státům při udělování licencí na poskytování služeb požadovaných provozovateli družic nad jejich územím. Cílem je zajistit, aby byla identifikována a zmírněna rizika spojená s kosmickým provozem (zejména zamezení interferenci a kolizím). Tento přístup by byl podobný jako u souboru opatření EU pro bezpečné sítě 5G 27 .

Komise by měla úzce spolupracovat s členskými státy na poli normalizace a mohla by podporovat výběr norem a pokynů v oblasti řízení kosmického provozu, které by měly být prosazovány na úrovni EU. Tyto normy by se například mohly týkat používání aktivních zařízení pro usnadnění sledování družic, varování před jakoukoli závažnou nehodou nebo návratem do atmosféry, jakož i vypracování pokynů pro zvláštní případy řízení kosmického provozu, jako jsou nemanévrovatelné družice nebo soustavy družic.

5.3Podpora norem a pokynů pro řízení kosmického provozu 

S cílem podpořit používání pokynů a norem doporučených na úrovni EU ze strany provozovatelů v EU budou zavedena motivační opatření. Evropská unie například uváží následující kroky:

·používat značku „bezpečný vesmír“ podobnou koncepci ekoznačky. Společnosti a provozovatelé používající tuto značku by mohli zvýšit svůj podíl na trhu tím, že by byli schopni vyhovět zákazníkům citlivým na bezpečný a udržitelný kosmický provoz,

·upravit kritéria pro udělení značky tak, aby podporovala používání doporučených pokynů a norem v rámci příslušných nástrojů EU (Horizont Evropa, nařízení o Kosmickém programu, InvestEU, Evropský obranný fond a jiné iniciativy v kosmické oblasti),

·vytvořit seznam společností a provozovatelů, kteří uplatňují pokyny nebo normy v oblasti řízení kosmického provozu.

Motivační nástroj by vyžadoval vytvoření mechanismu dohledu nad prováděním doporučených pokynů a norem. EU v úzké spolupráci s členskými státy zváží vytvoření certifikačního mechanismu pro řízení kosmického provozu, aby bylo možné ověřit, zda společnosti dodržují doporučené pokyny a normy.

5.4Na cestě k povinnostem v oblasti řízení kosmického provozu

Krátkodobě by se mělo počítat s určitými omezenými povinnostmi, které by pro průmysl znamenaly mírné náklady. Prudký nárůst provozu do vesmíru a z vesmíru a počtu družic na různých kosmických oběžných drahách a nutnost zabránit vzniku kosmické tříště v důsledku dalších kolizí vede k nutnosti uložit každému provozovateli družic určité povinnosti. Právní návrh by proto měl ukládat, aby se všichni provozovatelé družic, kteří poskytují služby v rámci EU, zaregistrovali u služby pro předcházení kolizím, která nabízí alespoň podobnou úroveň výkonnosti jako současné služby nabízené systémem SST EU.

Subjekty odpovědné za služby předcházení kolizím by navíc měly mít k dispozici komunikační mechanismy a kontakty (tj. adresář provozovatelů) pro řízení událostí spojených s přiblížením objektů s ostatními poskytovateli služeb, aby byla zajištěna včasná reakce a koordinované manévry pro předcházení kolizím.

Ve střednědobém horizontu by měl být po konzultaci s členskými státy vypracován komplexnější regulační přístup k řízení kosmického provozu s cílem určit příslušné oblasti pro právní předpisy a zároveň zachovat konkurenceschopnost průmyslu EU v souladu s příslušnými pravomocemi EU a jejích členských států.

Některé členské státy přijaly vnitrostátní právní předpisy týkající se řízení kosmického provozu. Jiné zvažují možnost přijetí vnitrostátních opatření. Roztříštěný přístup k oblasti vesmíru na úrovni EU nejenže brání dobře fungujícímu vnitřnímu trhu důležitému pro rozvoj zboží a služeb spojených s využíváním vesmíru, ale může mít též negativní dopady na další politiky Unie, jako jsou klima, životní prostředí a doprava, a zejména pak letectví, kde již je vyvíjeno určité úsilí o zmírnění fragmentace evropského vzdušného prostoru. Soudržný přístup na úrovni EU se jeví jako nezbytný. Za tímto účelem a na základě potřeb zúčastněných stran v EU a určených pravidel a norem a po řádném zapojení členských států do konzultačního procesu by EU měla předložit legislativní návrh týkající se pravidel pro řízení kosmického provozu.

Cílem tohoto legislativního návrhu by mělo být vytvoření společných rovných podmínek na úrovni EU, které by zajistily, že nejpoctivější provozovatelé nebudou postihováni. Měl by rovněž zaručit, že provozovatelé z EU nebudou trpět narušením hospodářské soutěže ze strany provozovatelů usazených mimo EU, kteří mají prospěch z méně přísných norem, například zavedením rovného zacházení pro provozovatele z EU a pro všechny provozovatele družic, kteří hodlají poskytovat služby v EU.

Po věcné stránce by se návrh mohl omezit na stanovení základních požadavků na řízení kosmického provozu s přihlédnutím ke stávajícím požadavkům na uspořádání letového provozu na úrovni EU. Následně by evropské normalizační organizace mohly vypracovat příslušné technické požadavky na řízení kosmického provozu ve formě harmonizovaných norem nebo pokynů, které by následně umožnily výrobcům a provozovatelům prokázat soulad s těmito základními požadavky.

Opatření 5: Komise a vysoký představitel v závislosti na příslušné pravomoci EU a v úzké spolupráci s členskými státy:

– do konce roku 2023 navrhne počáteční, omezený soubor povinností,

– do poloviny roku 2024 určí možné oblasti pro právní předpisy EU týkající se řízení kosmického provozu a

– do konce roku 2024 předloží návrh právních předpisů EU o řízení kosmického provozu.

6GLOBÁLNÍ PROSAZOVÁNÍ PŘÍSTUPU EU K ŘÍZENÍ KOSMICKÉHO PROVOZU

Cílem přístupu EU k řízení kosmického provozu je přispět ke globálnímu úsilí a sladit stávající regionální kapacity a nástroje s celkovou ambicí týkající se globální spolupráce. To představuje „vnější cestu“ přístupu EU k řízení kosmického provozu, která bude aktivně podporovat pragmatická a konkrétní řešení směřující ke globálnějšímu řízení kosmického provozu. Tím by se naplnily základní zásady a hodnoty EU v oblasti vesmíru a zároveň by byly zachovány diplomatické, hospodářské a politické zájmy EU i jejích členských států.

6.1Podpora mnohostranného přístupu k řízení kosmického provozu

Cílem přístupu EU k řízení kosmického provozu je přispět ke globálnímu řízení kosmického provozu, který bude spravován na mezinárodní úrovni. Evropská unie již:

·podporuje zachování bezpečného, zabezpečeného a udržitelného kosmického prostředí a mírové využívání vesmíru na spravedlivém a vzájemně přijatelném základě,

·zdůrazňuje význam transparentnosti a opatření k budování důvěry a

·prosazuje odpovědné chování ve vesmíru v rámci OSN.

V návaznosti na tyto zásady bude přístup EU k řízení kosmického provozu upřednostňovat mnohostranný přístup k řízení kosmického provozu v rámci OSN. Jakožto součást přístupu EU k řízení kosmického provozu bude Unie usilovat o podporu diskuse o řízení kosmického provozu v příslušných fórech OSN, zejména ve Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS), ale také na konferenci pro odzbrojení s cílem nastolit diskusi na Valném shromáždění OSN. EU určí příslušné orgány OSN, které by mohly tyto činnosti podpořit nebo k nim přispět, a naváže s nimi spolupráci. Mezinárodní telekomunikační unie se již například podílí na řízení oběžné dráhy a vyplňování frekvencí a běžně se zabývá normalizačními činnostmi v různých oblastech. Mezinárodní organizace pro civilní letectví se rovněž podílí na vývoji norem v oblastech, kde se kosmický provoz stýká s civilním letectvím.

Přijetí příslušných smluv a úmluv OSN o vesmíru Evropskou unií, k němuž členské státy opakovaně vyzývají, by pomohlo zvýšit důvěryhodnost EU, pokud jde o podporu udržitelného využívání vesmíru a odpovědného chování v kosmickém prostředí, a také by posílilo její postavení a legitimitu na mezinárodní úrovni. Mezinárodní pravidla vztahující se na kosmické činnosti jsou obsažena v pěti mezinárodních úmluvách, obvykle označovaných jako „pět smluv OSN o vesmíru“, které v současné době neuznávají účast mezinárodních organizací. Dohoda o záchraně, úmluva o odpovědnosti a úmluva o registraci tuto účast umožňují, i když ne na stejné úrovni jako v případě smluvních států. Vzhledem k souběžné pravomoci, kterou má Unie v oblasti vesmíru společně se svými členskými státy, by měla být přijata opatření ke zvážení účasti EU na dohodě o záchraně, úmluvě o odpovědnosti a úmluvě o registraci při současném zajištění zvláštních zájmů Unie souvisejících s prováděním Kosmického programu.

6.2Regionální přispění ke globálnímu úsilí v oblasti řízení kosmického provozu

Budoucí režim řízení kosmického provozu by měl být v ideálním případě organizován globálně. V současné době je jen velmi málo zemí na světě schopno samostatně zavést globálně fungující systém SST, který by byl schopen zajišťovat služby nezbytné k řízení kosmického provozu, jak je popsáno v kapitole 4, nebo definovat regulační aspekty řízení kosmického provozu popsané v kapitole 5 a dohlížet na ně. Vytváření partnerství a sdílení břemene řízení kosmického provozu prostřednictvím doplňujících se kapacit a norem je tedy praktickým řešením v zájmu všech.

Řízení kosmického provozu navíc závisí na určité úrovni důvěry mezi kosmickými mocnostmi a vyžaduje záložní systémy. Přístup založený na regionálních příspěvcích je pragmatickým způsobem směřujícím „zdola nahoru“, umožňujícím tuto důvěru vybudovat a zajistit nezbytné zálohy. Jakmile budou různé regionální prvky řízení kosmického provozu dostatečně vyspělé a sblížené a bude dosaženo dostatečné shody ohledně různých pravidel a norem popsaných v kapitole 4, regionální prvky řízení kosmického provozu by mohly tvořit součást globálního řízení kosmického provozu, přičemž bude ještě třeba určit vhodnou formu správy.

Rozvoj přístupu EU k řízení kosmického provozu v rámci Unie je pouze prvním krokem obecnějšího procesu. Cílem bude rozšířit přístup Unie a jejích členských států k řízení kosmického provozu na celoevropský přístup a na tomto základě zahájit proces na mezinárodní úrovni jak v rámci OSN, tak na bilaterální úrovni. Je proto důležité u externích partnerů prosazovat koncepci mnohostranného přístupu s regionálními příspěvky.

6.3Výsadní diskuse s USA

USA jsou nejpokročilejším aktérem v oblasti řízení kosmického provozu a v posledních dvaceti letech investovaly do kapacit SST miliardy dolarů. Výsledkem toho mají nejvýkonnější kapacitu SST na světě a tato data sdílejí v rámci celého světa. Prostřednictvím směrnice o politice v oblasti vesmíru 3 začaly rozvíjet specializovaný přístup v oblasti řízení kosmického provozu.

EU sice musí nejprve vyvinout vlastní přístup k řízení kosmického provozu, musí tak ale učinit v úzké spolupráci s USA. Na summitu EU-USA v červnu 2021 se obě strany dohodly na výměně informací o příslušných přístupech k řízení kosmického provozu. V tomto ohledu a v souvislosti se zvyšujícími se aktivitami USA v oblasti řízení kosmického provozu budou Komise a vysoký představitel zvažovat způsoby, jak zajistit užší spolupráci a vzájemnou součinnost a komplementaritu v oblasti řízení kosmického provozu s USA.

6.4Dialogy s dalšími třetími zeměmi

EU bude pokračovat v aktivní diplomacii vztahující se k řízení kosmického provozu. Diskuse s mezinárodními partnery by se měla zaměřit na civilní záležitosti (např. provoz, normalizace atd.), ale také klást důraz na související bezpečnostní a obranné aspekty řízení kosmického provozu. To by mělo zahrnovat zejména propagaci přístupu EU k řízení kosmického provozu z relevantních hledisek, jako je provozní bezpečnost a dlouhodobá udržitelnost prostředí oběžné dráhy, včetně podpory zájmu o služby EU dostupné širšímu globálnímu společenství (např. SST EU).

7ZÁVĚR

Cílem tohoto společného sdělení, které je příspěvkem EU k řešení globální veřejněpolitické výzvy, je iniciovat formulování uceleného a koordinovaného přístupu EU k řízení kosmického provozu pro EU a její členské státy a prosazovat postoj EU k řízení kosmického provozu na mezinárodních a mnohostranných fórech.

EU musí jednat hned – rychle, kolektivně a rozhodně, aby zajistila bezpečné, zabezpečené a udržitelné využívání vesmíru. Společné sdělení navrhuje dynamický a rozvíjející se přístup EU s několika konkrétními opatřeními v oblasti řízení kosmického provozu s cílem zachovat zájmy EU a členských států v plném souladu s pravomocemi EU a jejích členských států.

Tato opatření zahrnují posouzení civilních a obranných požadavků EU v oblasti řízení kosmického provozu, posílení provozních kapacit EU na podporu řízení kosmického provozu, pokud jde o služby a technologie, podporu regulačních aspektů řízení kosmického provozu, které vyústí v příslušné právní předpisy, a prosazování přístupu EU k řízení kosmického provozu na celém světě. 

Toto úsilí zvýší odolnost vesmírné infrastruktury EU a členských států, na níž závisí naše společnost a ekonomika, poskytne větší jistotu provozovatelům, podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a společně s našimi partnery konkrétně přispěje ke globálnímu úsilí o zachování kosmických služeb a aplikací v nadcházejících desetiletích.

(1)

 Dne 22. února 2021 přijala Komise akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem, v němž oznámila zahájení intenzivnějšího dialogu a prací směřujících k vývoji stěžejního projektu řízení kosmického provozu. Závěry Rady pro konkurenceschopnost z května 2021 o „New Space“ (novém kosmickém prostoru) ve službách lidí zdůraznily, že „je důležité, aby byl v budoucnu pro Evropu vypracován přístup k řízení kosmického provozu a hlavní globální normy“. Proces Strategického kompasu, který je v současné době projednáván v Radě, uznává význam vypracování přístupu EU k řízení kosmického provozu jako užitečného příspěvku k cílům společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

(2)

Na několika politických, akademických a mezinárodních fórech byly navrženy různé definice. Současně se složitost definování řízení kosmického provozu zvýšila s tím, jak se objevují nové koncepty, jako je bezpečnost kosmického provozu („Space Traffic Safety“), koordinace kosmického provozu („Space Traffic Coordination“) a nověji také koordinace a řízení kosmického provozu („Space Traffic Coordination and Management“).

(3)

Pilotní projekt o řízení kosmického provozu – Růst významu řízení kosmického provozu.

(4)

Definice „New Space“ (nového kosmického prostoru): soukromé společnosti, malé a střední podniky a začínající podniky, které vyvíjejí nové kosmické technologie a aplikace.

(5)

Zdroj: Eurospace. V letech 2017, 2018 a 2019 bylo každoročně vypuštěno více než 470 celistvých kosmických objektů, zatímco mezi lety 2000 a 2013 bylo v průměru vypouštěno pouze 110 celistvých kosmických objektů.

(6)

Orientační výčet: Space X Starlink, Amazon Kuiper, úspěch společnosti OneWeb, Boeing V-band, Iceye, Kepler, Telesat LEO, Spire, Theia atd.

(7)

Zdroj: ESA.

(8)

Řetězec, v němž každá kolize vytváří kosmickou tříšť.

(9)

V roce 2018 výbor COPUOS vypracoval 21 pokynů pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru.

(10)

https://trumpwhitehouse.archives.gov/presidential-actions/space-policy-directive-3-national-space-traffic-management-policy/

(11)

Konsorcium EU pro SST, zřízené rozhodnutím č. 541/2014/EU, je subjektem, který poskytuje služby SST EU. Tvoří ho sedm členských států: Francie, Německo, Itálie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Španělsko.

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).

(13)

Nařízení o kosmickém programu poskytuje pro účely SST rozpočet ve výši 200 milionů EUR.

(14)

Ustanovení čl. 55 odst. 1 písm. a) definuje služby pro předcházení kolizím poskytované systémem EU pro SST následovně: posuzování rizika vzájemných kolizí celistvých kosmických objektů nebo kolizí celistvých kosmických objektů s kosmickou tříští a potenciální vydávání upozornění na riziko kolize během startu, rané orbitální fáze, zvyšování oběžné dráhy, provozu na oběžné dráze a během fází vedoucí k ukončení kosmické mise.

(15)

Například civilní ochrana v případě riskantního návratu kosmických objektů do atmosféry a SZBP/SBOP, jak je stanoveno v Strategickém kompasu.

(16)

Cílem snižování množství kosmické tříště je omezit vznik kosmické tříště v budoucnu a cílem řešení problému kosmické tříště je vyvinout metody pro zvládání stávající kosmické tříště.

(17)

Výraz „Horizont Evropa“ v tomto dokumentu se vztahuje na zvláštní program, kterým se provádí program Horizont Evropa, a na Evropský inovační a technologický institut. Činnosti prováděné v jejich rámci se zaměřují výhradně na civilní aplikace.

(18)

Zbývajících 25 % spotřebují zúčastněné vnitrostátní subjekty samotného konsorcia EU pro SST.

(19)

Konzistentní záznam a historie dohledatelných dat (např. informace o objektech, data o měření, data z oběžné dráhy, nejistota), která jsou uchovávána jedinečným systémem.

(20)

Katalog SST EU by měl být k dispozici do konce roku 2024.

(21)

Databáze SST EU je platformou pro sdílení, ukládání a šíření dat a informací v rámci SST EU (např. informace o objektech, data o měření, data z oběžné dráhy, požadavky na úkoly, národní katalogy a katalogy SST EU) a je propojena s operačními středisky členských států.

(22)

  https://ec.europa.eu/defence-industry-space/eu-space-policy/space-research-and-innovation/cassini-space-entrepreneurship-initiative_en  

(23)

Dne 2. února 2022 přijala Komise Strategii EU pro normalizaci s názvem: Stanovování celosvětových norem na podporu odolného, zeleného a digitálního jednotného trhu EU (COM(2022) 31 final), v níž je zdůrazněna souvislost normalizace s podporou hodnot, vedoucím postavením v průmyslu, měnícím se geopolitickým prostředím a úlohou EU jakožto důvěryhodného aktéra při vytváření globálních norem.

(24)

Vnitrostátní normalizační orgány, CEN/CENELEC a Mezinárodní organizace pro normalizaci.

(25)

Jako například Evropská spolupráce pro účely normalizace týkající se oblasti vesmíru (ECSS), Poradní výbor pro kosmické datové systémy (CCSDS) a Meziagenturní koordinační výbor pro kosmický odpad (IADC).

(26)

Pokyny pro dlouhodobě udržitelné kosmické činnosti, A/AC.105/2018/CRP.20, 27. června 2018.

(27)

 Soubor opatření EU pro bezpečné sítě 5G | Formování digitální budoucnosti Evropy (europa.eu).