Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022IP0265

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění opatření zaměřených na začleňování v rámci programu Erasmus+ na období 2014–2020 (2021/2009(INI))

Úř. věst. C 32, 27.1.2023, pp. 58–62 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 32, 27.1.2023, pp. 39–43 (GA)

27.1.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 32/58


P9_TA(2022)0265

Opatření zaměřená na začleňování v rámci programu Erasmus+ na období 2014–2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. června 2022 o provádění opatření zaměřených na začleňování v rámci programu Erasmus+ na období 2014–2020 (2021/2009(INI))

(2023/C 32/07)

Evropský parlament,

s ohledem na články 6, 10, 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (2),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. ledna 2018 nazvanou „Hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 v polovině období“ (COM(2018)0050),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 nazvané „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury – Příspěvek Evropské komise k setkání vrcholných představitelů 17. listopadu 2017 v Göteborgu“ (COM(2017)0673),

s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (3),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: Strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698), které vychází ze závěrů Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti LGBTI osob,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020„Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“(COM(2020)0565), jež usiluje o aktualizaci směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ (4) (dále jen „směrnice o rasové rovnosti“),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2020 o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus +, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity (5),

s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

s ohledem na stanovisko Petičního výboru,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0158/2022),

A.

vzhledem k tomu, že mobilita je velmi důležitou součástí digitálního a prezenčního vzdělávání; vzhledem k tomu, že zajištění rovných a inkluzivních příležitostí pro všechny je a musí i nadále být neodmyslitelnou součástí základních hodnot Evropské unie, a vzhledem k tomu, že možnost plně a rovnocenně využívat program Erasmus+ musí mít lidé pocházející ze všech prostředí a společenských vrstev; zdůrazňuje, že program Erasmus+ prospívá nejen svým účastníkům, ale i celým komunitám a společenstvím a že naplňuje ambiciózní cíl udržitelného rozvoje OSN č. 4; konstatuje, že to vede k demokratičtějším, silnějším, soudržnějším a odolnějším společenstvím;

B.

vzhledem k tomu, že nařízení, kterým se zavádí program Erasmus+ na období 2014–2020, klade důraz na podporu sociálního začleňování a na účast osob se zvláštními potřebami nebo omezenými příležitostmi, jak je stanoveno ve strategii „Erasmus+, Strategii pro začleňování a rozmanitost“, která se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením, zdravotními problémy, vzdělávacími obtížemi, kulturními odlišnostmi a na osoby, které čelí ekonomickým, zeměpisným a sociálním překážkám; zdůrazňuje, že stávající program Erasmus+ (2021–2027) jde také ruku v ruce s ekologickou a digitální transformací;

C.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla závažný dopad na odvětví vzdělávání jako celek, dále prohloubila stávající nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a zdůraznila potřebu zachovat v programu Erasmus+ opatření zaměřená na začleňování a provést veškerá nezbytná zlepšení;

D.

vzhledem k tomu, že pro program Erasmus+ na období 2014–2020 nebyla na evropské úrovni stanovena žádná harmonizovaná a závazná strategie v oblasti začleňování, což je nedostatek, který omezil dopad opatření zaměřených na začleňování v rámci tohoto programu;

E.

vzhledem k tomu, že díky fyzické mobilitě je možné se ponořit do jiných kultur a dosáhnout s nimi optimální interakce, a vzhledem k tomu, že virtuální výměny a učení jsou sice cenným doplňkem fyzické mobility, neposkytují však tutéž kvalitu zkušenosti ani tytéž výhody;

F.

vzhledem k tomu, že pandemie urychlila digitální transformaci, a zdůraznila, že je důležité mít dobré digitální dovednosti; zdůrazňuje, že program Erasmus+ může významně přispívat k prohlubování digitálních dovedností;

G.

vzhledem k tomu, že zkušenosti s mobilitou, jež program Erasmus+ nabízí, mohou účastníkům změnit jejich náhled na život, pozitivně ovlivnit jejich komunikační dovednosti, sebevědomí, otevřenost, kritické myšlení, osobní a profesní rozvoj, uplatnitelnost na trhu práce, dobré životní podmínky- a pochopení přínosů jednotné Evropy tím, že poskytují inkluzivní vzdělávací příležitosti, které obohacují jejich životy a umožňují jim získat zkušenosti s bohatým jazykovým a kulturním dědictvím Evropy a zároveň i celoživotní znalosti;

H.

vzhledem k tomu, že v hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 v polovině období, které zveřejnila Komise v roce 2018, byla zdůrazněna nutnost oslovovat více osob s omezenými příležitostmi a malých organizací ve všech regionech;

1.

s uspokojením bere na vědomí celkový pozitivní náhled na rozvoj opatření zaměřených na začleňování během provádění programu Erasmus+ v programovém období 2014–2020;

2.

zdůrazňuje, že program Erasmus+ by měl podporovat plány zúčastněných stran a účastníků programu na aktivity v zahraničí, které přispívají k odstraňování fyzických, psychosociálních, sociálních, socioekonomických, jazykových, digitálních a dalších překážek bránících mobilitě ve vzdělávání, a evropské projekty, které nabízejí účastníkům z nedostatečně zastoupených skupin či se zvláštními potřebami jasné a podrobné informace a kvalitativní podporu;

3.

zdůrazňuje klíčový význam individuálně uzpůsobeného financování a grantů, jako je předběžné financování, doplňkové granty, úhrady předem a jednorázové částky, s cílem zvýšit účast osob s omezenými příležitostmi nebo ze znevýhodněného prostředí v programu Erasmus+, neboť právě finanční zapojení jejich účasti brání nejčastěji; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat pružná pravidla, aby bylo možné poskytovat dostatečnou finanční částku na pokrytí jejich potřeb, zejména nákladů na bydlení;

4.

vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela finanční nástroje programu Erasmus+ a vytvářela synergie s dalšími programy;

5.

zdůrazňuje, že výše prostředků vyplacených prostřednictvím grantů na mobilitu je v některých případech stále nedostatečná a může být důvodem pro sociální vyloučení těch studentů a rodin, kteří si mobilitu nemohou dovolit; vyzývá k navýšení rozpočtu na rok 2023, aby bylo možné v rámci programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity plně provádět opatření zaměřená na začleňování;

6.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádné a plnohodnotné fungování digitálních nástrojů a neprodleně řešila závažné přetrvávající problémy spojené s nástroji informačních technologií používanými v programu Erasmus+, které výrazně brání nejen účasti menších organizací, osob s omezenými příležitostmi, starších osob a osob pomáhajících s administrativou, ale také účasti všech druhů příjemců; vyzývá Komisi, aby usnadnila a zpřístupnila proces zavádění nových nástrojů IT pro všechny skupiny a aby je před jejich zavedením v dostatečném rozsahu otestovala;

7.

konstatuje, že mnoha potenciálním studentům brání v účasti v programu administrativní překážky; naléhavě vyzývá Komisi, aby omezila byrokracii a zjednodušila postupy pro přístup k financování s cílem zjednodušit tento proces a zlepšit jeho srozumitelnost a přístupnost; zdůrazňuje, že administrativní zátěž představuje překážku v přístupu pro všechny a nejvíce postihuje osoby s omezenými příležitostmi nebo se zvláštními potřebami; zdůrazňuje, že je důležité umožnit podávání žádostí ve všech evropských jazycích;

8.

oceňuje úlohu učitelů, pracovníků s mládeží a sociálních pracovníků, organizací občanské společnosti, sdružení a pedagogických pracovníků jakožto hybných sil zúčastněných institucí při zvyšování povědomí o programu tím, že informují a podporují budoucí účastníky vzdělávání a identifikují osoby s omezenými příležitostmi; konstatuje, že bez nich by se většina účastníků, a zejména účastníků s omezenými příležitostmi, nemohla programu zúčastnit; vyzývá Komisi, členské státy a národní agentury, aby ocenily a uznaly jejich často dobrovolnou práci, podpořily je usnadněním jejich vlastní mobility a poskytly jim odpovídající finanční prostředky a podporu při doprovodu účastníků s omezenými příležitostmi a nabídly jim specifickou odbornou přípravu uzpůsobenou jejich potřebám; konstatuje, že je důležité aktualizovat různé nástroje, které používají k identifikaci potenciálních účastníků, a lépe přizpůsobovat program Erasmus+ potřebám každého jednotlivého účastníka;

9.

zdůrazňuje, že je důležité poskytovat pedagogům odpovídající odbornou přípravu a podporu k účinnému řešení výzev a příležitostí a podporovat výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

10.

vybízí členské státy a národní agentury, aby pracovníkům programu Erasmus+ nabízely více vzdělávacích seminářů s cílem provádět projekty, rozvíjet inkluzivní metody a hledat nové způsoby, jak oslovovat budoucí příjemce programu;

11.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise, členské státy a národní agentury lépe podporovaly místní organizace, včetně komunitních a menších organizací, a to ve všech oblastech, zejména v nejvzdálenějších regionech, na ostrovech a ve vzdálených, horských, venkovských a hůře dostupných oblastech, a aby zajišťovaly spravedlivé rozdělování zdrojů a projektů v každém členském státě;

12.

zdůrazňuje, že vedle další odborné přípravy a odborných znalostí je třeba zaměstnancům poskytovat přiměřenou finanční a materiální podporu, aby mohli spolupracovat s účastníky, jejich rodinami a příjemci, zlepšovat přístup k programu, zvyšovat úspěch a dopady projektů a zároveň zajišťovat hladký průběh mobility a projektů; konstatuje, že národní agentury v členských státech mohou významně pomoci tím, že určí potřeby organizací a institucí v této oblasti a poskytnou nezbytnou podporu;

13.

bere na vědomí pozitivní vliv krátkodobé mobility školních dětí na překonávání mentálních a psychosociálních překážek a žádá Komisi a národní agentury, aby podporovaly projekty v oblasti mobility zaměřené na děti a dospívající;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím spolupráce se sdělovacími prostředky a sociálními médii ve veřejných vzdělávacích zařízeních, jako jsou knihovny, školy a univerzity, organizovaly cílené informační kampaně, a to online i offline, s cílem zvýšit povědomí a informovanost občanů o přínosech programu Erasmus+;

15.

žádá všechny národní agentury, aby jmenovaly specializované úředníky pro začleňování a rozmanitost s cílem nabízet pomoc přímo studentům se zvláštními potřebami nebo s omezenými příležitostmi; vyzývá v této souvislosti organizace, které byly vybrány k provádění akcí programu Erasmus+, aby určily specializované kontaktní osoby pro lidi s omezenými příležitostmi, a připomíná, že informace o podpůrných službách pro osoby se zvláštními potřebami musí být jasné, aktuální, úplné a snadno dostupné;

16.

vyzývá Komisi, aby zdokonalila pokyny pro vnitrostátní politiky, jež usnadní účast studentů, kteří čelí zdravotním problémům, kulturním rozdílům a hospodářským, zeměpisným nebo sociálním překážkám, a aby sledovala jejich provádění a podávala o něm zprávy;

17.

podporuje veškeré iniciativy EU zaměřené na usnadnění mobility studentů, jako je mobilní aplikace Erasmus+, „Bezpapírový Erasmus“ a Evropská studentská karta; vyzývá Komisi, aby se podrobně zabývala možností propojení programu Erasmus+ s dalšími programy a aby podporovala meziodvětvovou spolupráci, včetně iniciativy Interrail, s cílem podpořit větší začleňování a rovnost, které zlepší přístup k lepším a ekologičtějším druhům mobility, a to zejména osobám s omezenými příležitostmi; vyzývá Komisi, aby také iniciativu DiscoverEU učinila inkluzivnější a umožnila zapojení většího počtu lidí;

18.

zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována jazykovým kompetencím, zejména v případě účastníků s omezenými příležitostmi; vyzývá proto k cílené podpoře studia jazyků při přípravě na mobilitu přizpůsobené jednotlivým skupinám a trvá na tom, že tato podpora by se neměla omezovat na on-line kurzy;

19.

uznává důležitou úlohu střediska zdrojů pro podporu, možnosti pokročilého vzdělávání a odborné přípravy (SALTO) v oblasti začleňování a rozmanitosti při provádění opatření zaměřených na začleňování pro oblast mládeže v rámci programu Erasmus+ a konstatuje, že bude nutné pečlivě sledovat rozšíření strategií začleňování na oblast vzdělávání a odborné přípravy, k němuž má dojít v současném programovém období, neboť cílové skupiny jsou odlišné; zdůrazňuje, že je třeba, aby národní agentury navazovaly užší spolupráci s úřady práce a dalšími zúčastněnými subjekty v oblasti vzdělávání dospělých s cílem usnadnit začleňování dospělých účastníků vzdělávání do programu Erasmus+ na období 2021–2027;

20.

vyjadřuje politování nad nedostatkem spolehlivých kvantitativních a kvalitativních údajů o účasti osob s omezenými příležitostmi v programu Erasmus+, neboť tyto údaje by mohly být využívány k určování skupin, na něž by se měla opatření zaměřená na začleňování soustředit; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet systémy hodnocení, které by generovaly jasné statistické údaje a přiměřeným způsobem hodnotily další problematické otázky s cílem vytvořit řídicí nástroj pro opatření zaměřená na začleňování, přičemž je třeba použít metody, které respektují soukromí a nařízení o ochraně osobních údajů a nevytváří zbytečnou administrativní zátěž pro organizace a účastníky; znovu potvrzuje, že je třeba více budovat kapacity zaměstnanců, pokud jde o ukazatele a monitorovací systémy pro začleňování;

21.

zdůrazňuje, že je důležité financovat ve stávajícím programovém období více celounijního výzkumu a studií týkajících se začleňování, s cílem posoudit dopad opatření přijímaných národními agenturami a zúčastněnými stranami při zapojování organizací a osob s omezenými příležitostmi; zdůrazňuje, že je důležité vést rozsáhlé záznamy a statistiky, které by měly sloužit jako základ pro konzultace o budoucích programech;

22.

požaduje, aby byly zohledňovány specifické potřeby osob se zdravotním postižením s cílem usnadnit jejich účast v programu tím, že jim bude nabídnuta hybridní mobilita jako způsob přípravy na období mobility, bude jim poskytnuta možnost doprovodu, bude pro ně zajištěno vhodné a dostupné ubytování a budou mít k dispozici specializované podpůrné služby na základě jejich potřeb; zdůrazňuje, že po skončení období mobility je třeba shromažďovat jejich zpětnou vazbu s cílem vylepšit účast budoucích příjemců; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvláštní podpora, pokyny a nástroje, které osobám se zdravotním postižením umožní registraci a účast v programu Erasmus+; připomíná, že doprovázející osoby by rovněž měly mít přístup k finančním prostředkům a grantům, aby se mohly účastnit programu mobility;

23.

zdůrazňuje význam programu Erasmus+ při prosazování hodnot tolerance a rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby dosáhla součinnosti mezi akčním plánem EU proti rasismu a programem Erasmus+ s cílem řešit specifické potřeby a bojovat proti rasismu ve všech jeho podobách;

24.

vítá rozvoj projektů programu Erasmus+ zaměřených na zlepšování rovnosti žen a mužů a začleňování žen do všech oblastí vzdělávání, zejména do přírodních věd, technologií, inženýrství, umění a matematiky (STEAM), a vyzývá Komisi a členské státy, aby ve svých politikách a opatřeních i nadále zviditelňovaly rovnost žen a mužů;

25.

vítá projekty, které podporují sexuální rozmanitost, informují o ní a podporují respekt vůči osobám LGBTIQ+ , a vyzývá Komisi, aby vytvořila skutečné vazby mezi strategií EU pro rovnost LGBTIQ osob a programem Erasmus+;

26.

zdůrazňuje potřebu cílených řešení a přístupu založeného na potřebách, pokud jde o příležitosti k mobilitě související se vzděláváním pro osoby z marginalizovaných skupin s cílem posílit jejich účast v programu a zajistit jim odpovídající podporu, přičemž je třeba mít na paměti, že jejich účasti nejčastěji brání finanční a institucionální překážky;

27.

vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením měly k dispozici všechny relevantní informace týkající se programu Erasmus+ , zejména prostřednictvím přizpůsobených online nástrojů dostupných bez jakýchkoli překážek ve všech evropských jazycích; připomíná, že procesy plánování a hodnocení by měly být bezbariérové; vítá zavedení „Dnů programu Erasmus“ a zdůrazňuje význam úlohy sítí bývalých účastníků programu Erasmus+ a sítí absolventů při široké propagaci programu, které zároveň slouží jako jednotné informační místo pro všechny budoucí studenty;

28.

žádá členské státy, aby vyhodnotily své stávající politiky a přijaly cílené programy a akce pro studenty s omezenými příležitostmi a zvláštními potřebami ze všech věkových skupin a prostředí, s cílem zvýšit účast v programu Erasmus+, zejména z hlediska mobility, a podpořit výměnu osvědčených postupů v této oblasti; připomíná klíčovou úlohu národních agentur a dobrovolnických organizací při usnadňování tohoto procesu;

29.

zdůrazňuje pozitivní dopad programu Erasmus+ ve třetích zemích jakožto faktoru posilujícího evropský integrační proces a viditelnost EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby projekty Erasmus+ v přidružených a dalších způsobilých zemích, zejména na západním Balkáně a ve východním a jižním sousedství, byly inkluzivnější a aby tam existovala lepší partnerství; vyzývá Komisi, aby usnadnila mezinárodní konzultace (digitální i osobní) mezi národními agenturami v členských státech a zúčastněných zemích za účelem výměny osvědčených postupů; konstatuje, že to dále posílí jejich spolupráci a umožní jim uplatňovat nová řešení, nápady a poznatky získané v praxi, čímž se zvýší počet účastníků programu Erasmus+;

30.

zdůrazňuje, že je třeba programu Erasmus+ poskytnout větší flexibilitu pro případ krize, což je zřejmé od počátku války na Ukrajině; vítá opatření oznámená Komisí, která ukrajinským studentům a pedagogickým pracovníkům postiženým válkou umožňují pokračovat ve vzdělávání a odborné činnosti na Ukrajině a v kterémkoli z členských států; vyzývá k tomu, aby byla ukrajinským studentům poskytována větší pomoc a aby byla zajištěna další podpora ukrajinských vysokoškolských institucí a akademické obce;

31.

vyjadřuje politování nad rozhodnutím vlády Spojeného království neúčastnit se po vystoupení z Evropské unie v současném programovém období programu Erasmus+, což představuje ztrátu příležitostí pro mladé lidi jak v EU, tak ve Spojeném království;

32.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat mobilitu studentů zapojených do odborného vzdělávání a přípravy, aby se dostalo na mladé lidi ze všech prostředí, a s uspokojením konstatuje, že v programovém období 2014–2020 bylo vytvořeno více příležitostí pro jejich dlouhodobou mobilitu;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využily Evropský rok mládeže a související akce k účinné podpoře příležitostí, které program Erasmus+ nabízí, zejména osobám s omezenými příležitostmi a osobám ze znevýhodněného prostředí, s cílem zajistit, aby měl Evropský rok mládeže účinný dopad, a to především na životní podmínky, vzdělávací příležitosti a demokratickou účast mladých lidí; vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet vyčleněný na Evropský rok mládeže nepostačuje k uspokojení potřeb této iniciativy;

34.

připomíná, že je zásadně důležité zajistit automatické uznávání kvalifikací a období studia v rámci Evropského prostoru vzdělávání, což je doplňkový, avšak klíčový nástroj pro zajištění plné účinnosti opatření v oblasti začleňování v rámci programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity;

35.

vítá skutečnost, že Komise nedávno přijala rámec opatření na období 2021–2027, jehož cílem je posílit rozmanitost a začleňování ve stávajícím programu Erasmus+ a programu Evropský sbor solidarity, a vyzývá Komisi, aby v budoucnu důkladně monitorovala provádění tohoto rámce na vnitrostátní úrovni a každoročně o tom informovala Parlament; zdůrazňuje, že plné provádění zvláštního rámce pro opatření zaměřená na začleňování může sloužit jako užitečná zkušenost a reference pro další programy EU, které mají přímý dopad na život občanů, jako je Kreativní Evropa a program Občané, rovnost, práva a hodnoty;

36.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 347, 20.2.2013, s. 50.

(2)  Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

(4)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(5)  Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 2.


Top