EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 515 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Jakost benzinu a motorové nafty používaných v silniční dopravě v Evropské unii












(zpráva za rok 2020)

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Jakost benzinu a motorové nafty používaných v silniční dopravě v Evropské unii 
(zpráva za rok 2020)

1.    Úvod

Podle článku 7a směrnice 98/70/ES 1 o jakosti benzinu a motorové nafty (dále jen „směrnice o jakosti paliv“) a článku 5 směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice 98/70/ES 2 , jsou členské státy povinny podávat každoročně zprávu o intenzitě skleníkových plynů z paliv a energie dodaných na jejich území. V návaznosti na použitelnost a provedení směrnice Rady (EU) 2015/652 byl prvním vykazovaným obdobím, na které se tato informační povinnost vztahuje, rok 2017. Tato výroční zpráva obsahuje údaje vykázané za rok 2020.

Dále jsou podle čl. 8 odst. 3 směrnice 98/70/ES členské státy povinny předkládat každoročně zprávu o jakosti paliv na vnitrostátní úrovni za předchozí kalendářní rok.

Tato výroční zpráva shrnuje informace, jež členské státy na základě uvedených požadavků na podávání zpráv předložily. Vychází z údajů za rok 2020 předložených členskými státy Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA).

2.    Objem různých typů paliva nebo energie a jejich intenzita emisí skleníkových plynů během životního cyklu

Článek 7a směrnice o jakosti paliv ve spojení se směrnicí Rady (EU) 2015/652 stanoví požadavky na podávání zpráv ohledně:

·celkového objemu každého typu paliva nebo energie dodaných za účelem použití v silniční dopravě a v nesilničních pojízdných strojích (včetně plavidel vnitrozemské plavby, pokud se neplaví po moři), zemědělských a lesnických traktorech a rekreačních plavidlech, pokud se neplaví po moři,

·emisí skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných odhadovaných emisí z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy 3 ,

·vstupních surovin a způsobů výroby všech biopaliv dodávaných na území členských států.

Směrnice o jakosti paliv ukládá členským státům povinnost požadovat od dodavatelů paliv, aby intenzitu emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv používaných v dopravě, tj. emisí skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie získané z dodaných paliv a energie, do 31. prosince 2020 snížili ve srovnání se základní normou pro paliva pro rok 2010 v hodnotě 94,1 gCO2eq/MJ nejméně o 6 %. Emise skleníkových plynů vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy se při posuzování toho, zda byl cíl snížení o nejméně 6 % splněn, nezapočítávají. Směrnice (EU) 2018/2001 o obnovitelných zdrojích energie 4 předpokládá několik opatření k řešení nepřímé změny ve využívání půdy, včetně stropu pro biopaliva vyráběná z potravin a krmiv, přičemž její akt v přenesené pravomoci 5 stanoví podrobná kritéria pro stanovení vstupních surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy určených pro biopaliva, jejichž užívání má být postupně ukončeno do roku 2030, a kritéria pro certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy.

V roce 2020 poskytlo údaje o snížení emisí skleníkových plynů v odpovídajícím formátu všech 27 členských států, jakož i Spojené království, Norsko a Island. Spojené království ovšem své údaje poskytlo, aniž by oddělilo údaje týkající se Severního Irska 6 , a ty proto nemohly být zahrnuty do souhrnných údajů této zprávy. Jelikož se oznamovací povinnost za rok 2020 nevztahuje na Spojené království jako celek, do zprávy nejsou zahrnuty ani údaje za celé Spojené království. Nicméně některé údaje týkající se Severního Irska, které byly poskytnuty mimo formát pro předkládání zpráv, byly do této zprávy zapracovány. Srovnání souhrnných údajů se za všechny referenční roky vztahují na EU-27.

2.1    Emise skleníkových plynů a plnění cíle na rok 2020

Průměrná intenzita emisí skleníkových plynů z paliv a energie dodaných v roce 2020 do 27 členských států, které předložily zprávu, činila podle poskytnutých údajů 89 gCO2eq/MJ, což odpovídá úspoře 51 Mt ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2eq) během roku 2020. Tato intenzita je o 5,5 % nižší než základní hodnota z roku 2010 ve výši 94,1 gCO2eq/MJ, což představuje zlepšení v porovnání s 4,3% snížením, jehož 27 členských států EU dosáhlo v roce 2019. Znamená to, že k dosažení 6% cíle je zapotřebí snížit intenzitu emisí skleníkových paliv z veškerých dodaných fosilních paliv, biopaliv a energie o dalších 0,5 %. 

Z údajů vykázaných za rok 2020 vyplývá, že pokrok dosažený dodavateli paliv v EU se v jednotlivých členských státech EU značně liší. Jedenáct členských států (Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo a Švédsko) dosáhlo svého cíle snížit do roku 2020 intenzitu emisí skleníkových plynů z paliv používaných v dopravě o 6 % ve srovnání s rokem 2010 (viz graf 1). To pro řadu členských států představuje významné zlepšení ve srovnání s vykazovaným rokem 2019, kdy cíl 6 % měly splněny pouze dva členské státy – Švédsko a Finsko. Největšího meziročního pokroku oproti základní hodnotě z roku 2010 dosáhly v období let 2019 až 2020 Kypr (zvýšení o 4,7 procentního bodu) a Estonsko (zvýšení o 4,5 procentního bodu), po nichž následovaly Belgie, Dánsko a Maďarsko se zvýšením v rozsahu 3,3 až 3,1 procentního bodu. Na základě předběžných údajů poskytnutých Spojeným královstvím 7 dosáhlo Severní Irsko v roce 2020 snížení intenzity emisí skleníkových plynů u paliv dodávaných do Severního Irska o 6,2 %.

Pokud jde o zbývající vzdálenost od cílové hodnoty, nejvíce se dosažení 6% cíle přibližuje Slovensko (5,8 %), Nizozemsko (5,4 %) a Rakousko (5,1 %), zatímco Rumunsko, Polsko, Itálie, Francie, Bulharsko a Řecko dosáhly snížení v rozmezí od 4 % do 5 %. V sedmi členských státech (Slovinsko, Španělsko, Portugalsko, Litva, Irsko, Lotyšsko a Chorvatsko) zůstává snížení intenzity emisí skleníkových plynů pod úrovní 4 %. Další podrobnosti lze nalézt v technické zprávě EEA č. 2022/2 „Intenzita emisí skleníkových plynů z paliv používaných v dopravě v EU v roce 2020“ 8 .

Graf 1: Snížení intenzity emisí skleníkových plynů z paliv dosažené dodavateli paliv z EU v členských státech v období 2010–2019 a 2010–2020 (zdroj: EEA)

V roce 2020 navíc jedenáct členských států (Česko, Dánsko, Estonsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Lucembursko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko) vykázalo snížení emisí z těžby (UER) 9 , což v těchto členských státech přispělo k celkovému snížení emisí skleníkových plynů o 0,3 až 2,3 procentního bodu. Celková snížení emisí z těžby vykázaná v roce 2020 tedy představovala 2 625 kt CO2eq, což vedlo k dalšímu snížení intenzity emisí skleníkových plynů z paliv o 0,3 procentního bodu z 5,2 % na 5,5 % (viz tabulka 5 v příloze zprávy). Snížení emisí z těžby uváděná dodavatelem musí být vyčíslena a vykázána v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Rady (EU) 2015/652. Podrobnější informace o přístupu ke kvantifikaci, monitorování a podávání zpráv o snížení emisí z těžby jsou uvedeny v pokynech 10 .

Při zohlednění emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy 11 byla průměrná intenzita emisí skleníkových plynů z paliv dodaných v EU v roce 2020 o 3,3 % nižší než v roce 2010. Za rok 2020 to odpovídá úspoře 30 Mt CO2eq. Podle článku 7d směrnice 98/70/ES, kterou se stanoví výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu biopaliv, se emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy při posuzování souladu s minimálním cílem 6% snížení neberou v úvahu.

K další dekarbonizaci paliv používaných v dopravě a splnění ambicióznějších cílů v oblasti klimatu, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a následném legislativním balíčku „Fit for 55“, který Komise navrhla dne 14. července 2021 a který prochází procesem spolurozhodování, bude zapotřebí přijmout další opatření. Navrhovanou revizí směrnice o obnovitelných zdrojích energie 12 se výrazně zvyšují celkové ambice snížit do roku 2030 intenzitu emisí skleníkových plynů ze všech paliv používaných v dopravě o 13 % ve srovnání se základní hodnotou z roku 2010, přičemž Komise navrhla zrušit cíl snížení o 6 % ve smyslu směrnice o jakosti paliv, aby se zabránilo dvojí regulaci a zjednodušily právní předpisy. Navrhovaná nařízení „ReFuelEU Aviation“ a „FuelEU Maritime“ mají rovněž za cíl podpořit výrobu a zavádění udržitelných alternativních paliv v odvětví letecké a námořní dopravy.

2.2    Dodávky paliv

V této části jsou shrnuty údaje předložené členskými státy o veškerých fosilních palivech, biopalivech a palivech nebiologického původu spadajících do oblasti působnosti směrnice o jakosti paliv a používaných v silniční dopravě a v nesilničních pojízdných strojích.

Celkový objem dodaných paliv, který 27 členských států vykázalo v roce 2020, činil 10 585 petajoulů (PJ). V porovnání s rokem 2019 to představuje pokles o 10,8 %, k němuž došlo zejména v důsledku krize způsobené pandemií COVID-19. U dodávek paliva z velké části převládala fosilní paliva (93,2 %), po nichž následovala biopaliva (6,8 %) a velmi malý podíl (0,02 %) tvořila elektřina (viz oddíl 2.4). Za rok 2020 nebyla vykázána žádná obnovitelná paliva nebiologického původu.

V rámci dodávek fosilních paliv v roce 2020 nadále převládala motorová nafta (56,1 %; 5 934 PJ), po níž následoval benzin (22,2 %; 2 354 PJ) a plynový olej (12,6 %; 1 337 PJ). Společný podíl zkapalněného ropného plynu a zemního plynu tvořil 2,2 % (236 PJ) (viz graf 2).

Graf 2: Podíly dodávek paliv podle typu paliva v roce 2020 (zdroj: EEA)

2.3    Spotřeba biopaliv

Celková spotřeba biopaliv se mezi roky 2019 a 2020 v 27 členských státech mírně zvýšila ze 693 PJ na 723 PJ. Nadále v ní převládá bionafta (methylester mastných kyselin, FAME) představující 62,0 % celkové spotřeby biopaliv (449 PJ), následovaná hydrogenačně upraveným rostlinným olejem (HVO) (20,2 %; 146 PJ) a bioethanolem (13,4 %; 97 PJ). Bio-terc-butyl(ethyl)ether (bio-ETBE) tvořil 1,6 % (11 PJ) a bioplyn 1,4 % (10 PJ) celkové spotřeby biopaliv. Všechna ostatní biopaliva byla zastoupena ve výrazně menší míře (viz graf 3). Více než 80 % všech biopaliv se tedy přimíchává do motorové nafty. Podrobné informace o všech biopalivech a způsobech výroby jsou uvedeny v technické zprávě EEA č. 2022/02.

Graf 3: Podíly dodávek biopaliv podle typu paliva v roce 2020 (zdroj: EEA)

2.4    Spotřeba elektřiny

Vykazování spotřeby elektřiny dodavateli paliv je dobrovolné a patnáct členských států (oproti jedenácti v roce 2019) vykázalo údaje o spotřebě elektřiny elektrickými vozidly a motocykly (viz tabulka 1). Celkové vykázané množství elektřiny spotřebované elektrickými vozidly se zvýšilo z 3 714 644 GJ v roce 2019 na 6 218 196 GJ (bez úpravy účinnosti hnacího ústrojí), což představuje nárůst o 67 %. Skutečná spotřeba elektrické energie elektrickými vozidly v různých členských státech může být vyšší, neboť vykazování spotřeby elektřiny není podle článku 7a povinné. Řada členských států spotřebu elektřiny stále nevykazuje, ačkoli by to přispělo ke splnění cíle ve výši 6 %.

Tabulka 1: Elektřina spotřebovaná elektrickými vozidly a motocykly v roce 2020 jako vykázaný příspěvek dodavatelů paliv k jejich cíli snižování emisí skleníkových plynů (zdroj: EEA)

3.    Přehled údajů o jakosti paliv v EU za rok 2020

Všech 27 členských států, jakož i Norsko a Spojené království (pokud jde o Severní Irsko) předložilo v souladu s článkem 8 směrnice o jakosti paliv zprávy o jakosti paliv na vnitrostátní úrovni za rok 2020.

V této části jsou uvedeny údaje vykázané 27 členskými státy EU o prodejích benzinu a motorové nafty, včetně biosložek v nich obsažených, používaných v silniční dopravě. Zahrnuta nejsou ostatní fosilní paliva, ostatní biopaliva a paliva nebiologického původu ani paliva používaná v nesilničních pojízdných strojích.

3.1    Benzin a motorová nafta

Podíl motorové nafty zůstal v období let 2017 až 2020 stabilní, přičemž v roce 2020 dosáhl hodnoty 73,2 % z celkového prodeje. Předtím se mírně zvýšil, a to ze 71,2 % v roce 2014 na 73,3 % v roce 2017. Došlo k tomu v důsledku narůstající převahy naftových motorů ve vozovém parku v Evropě během posledních desetiletí, která se po skandálu s emisemi z dieselových motorů zastavila. Celkové množství motorové nafty prodané v roce 2020 v porovnání s rokem 2019 pokleslo o 12 % v důsledku krize COVID-19. Prodej benzinu se v roce 2020 snížil o podobné procento (12,4 %) (viz tabulka 2).

Tabulka 2: Prodej motorové nafty a benzinu v EU-27 (v milionech litrů a jejich příslušné podíly) v letech 2017–2020

Spotřeba motorové nafty dominuje ve většině členských států EU s výjimkou Kypru, kde podíl spotřeby benzinu činí 50 %. Dalšími zeměmi s relativně vysokou spotřebou benzinu jsou Řecko (45 %), Nizozemsko (42 %) a Finsko (38 %). Zeměmi s nejnižším podílem benzinu jsou Bulharsko (18 %), Lotyšsko (16 %) a Litva (13 %).

Pokud jde o podíl různých tříd benzinu podle oktanového čísla výzkumnou metodou (OČVM) na prodejích benzinu, nedošlo v období let 2019 až 2020 k žádným významným změnám. Většinu benzinu prodaného v roce 2020 tvořila paliva třídy benzinu s OČVM 95, jejichž podíl se oproti roku 2019 mírně zvýšil. Podíl prodeje paliva s hodnotou 95 ≤ OČVM < 98 se snížil, zatímco podíl prodeje paliva s hodnotou OČVM ≥ 98 se v porovnání s předchozím rokem mírně zvýšil (viz tabulka 3).

Tabulka 3: Podíl prodeje benzinu v EU-27 podle hodnot OČVM

3.2    Obsah biosložek

V roce 2020 se převážná část benzinu a motorové nafty prodaných v EU uvedla na trh jako paliva obsahující biosložky. Z celkového množství prodaného benzinu obsahovalo biosložky 99,8 % benzinu 14 s následujícím rozdělením: 65,7 % prodaného benzinu obsahovalo až 5 % objemových ethanolu (E5), což je o 7,6 procentního bodu méně než v roce 2019, zatímco 33,3 % prodaného benzinu obsahovalo až 10 % ethanolu (E10), což ve srovnání s rokem 2019 představuje nárůst o 7,6 procentního bodu; 1,0 % benzinu obsahovalo více než 10 % ethanolu (E+ 15 ).

99,7 % veškeré prodané motorové nafty obsahovalo biosložky, přičemž 86,2 % motorové nafty obsahovalo až 7 % FAME (B7) a 13,8 % obsahovalo více (B+) 16 , což představuje významný nárůst z 0,8 % v roce 2019 (viz tabulka 4).

Tabulka 4: Používání biosložek v benzinu a motorové naftě prodávaných v EU-27 v letech 2017–2020

3.3    Dodržování mezních hodnot jakosti prodávaných paliv

Celkově jsou v EU mezní hodnoty jakosti paliv dodržovány ve vysoké míře. Naprostá většina vykázaných klíčových parametrů paliv ve vzorcích odebraných v roce 2020 se pohybovala v mezích tolerance.

Litva, Slovinsko a Švédsko ověřily a vykázaly úplné dodržení mezních hodnot jak u benzinu, tak u motorové nafty. Osm členských států ověřilo a vykázalo úplné dodržení mezních hodnot u benzinu (Bulharsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko) a sedmnáct u motorové nafty (Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko).

Členské státy vykázaly celkem 235 případů nedodržení mezních hodnot týkajících se benzinu a 90 motorové nafty, což v případě benzinu představuje podíl 1 % a v případě motorové nafty 0,4 % z celkového počtu vzorků odebraných v roce 2020, což je o 33 % méně než v roce 2019. Pokud jde o benzin, mezi nejčastější parametry, které nesplňovaly specifikace, patřilo překračování mezních hodnot tlaku páry v letním období (v patnácti členských státech), oktanového čísla výzkumnou metodou (OČVM) (v šesti členských státech), oktanového čísla motorovou metodou (OČMM) (v pěti členských státech), obsahu aromátů (rozbor uhlovodíků) (v pěti členských státech) a obsahu síry (v jednom členském státě – Francii). U motorové nafty byly nejčastějšími parametry, které nesplňovaly specifikace, obsah síry a obsah FAME (v šesti členských státech v případě obou parametrů).

Všechny členské státy popsaly opatření, jež byla v případě zjištění nevyhovujících vzorků přijata. Patřilo k nim uvědomění příslušných orgánů, zahájení šetření, uložení sankcí a pokut a opětovné odebrání vzorků. U malého počtu případů, kdy se nevyhovující parametry pohybovaly velmi blízko mezí tolerance, nebyla přijata žádná opatření.

Komise tedy v této oblasti nemusela zahajovat šetření. Lze vyvodit závěr, že zavedený systém sledování jakosti paliv zajišťuje, že se v EU prodávají vysoce kvalitní paliva, která jsou v souladu s požadavky směrnice o jakosti paliv.

Příloha

Tabulka 5: Podíl snížení emisí z těžby na cíli snížení intenzity emisí skleníkových plynů o 6 % v roce 2020, vyjma nepřímých změn ve využívání půdy (zdroj: EEA)

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).

(2)

 Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty (Úř. věst. L 107, 25.4.2015, s. 26).

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 8).

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(5)

 C(2019) 2055 final: https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/2_en_act_part1_v3.pdf

(6)

 Po skončení přechodného období se směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví příslušné oznamovací povinnosti, již nevztahuje na Spojené království jako celek. V souladu s čl. 5 odst. 4 ve spojení s přílohou 2 bodem 47 Protokolu o Irsku/Severním Irsku k dohodě o vystoupení ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:12020W/TXT ) se však směrnice Rady (EU) 2015/652 nadále uplatňuje na Spojené království a ve Spojeném království, pokud jde o Severní Irsko.

(7)

Spojené království v současné době dokončuje předkládání zpráv týkajících se Severního Irska podle článku 7a směrnice o jakosti paliv a v souladu s článkem 5 směrnice Rady (EU) 2015/652.

(8)

  https://www.eionet.europa.eu/etcs/etc-cm/products/etc-cm-report-2022-02  

(9)

„Emisemi z těžby“ se rozumí veškeré emise skleníkových plynů, k nimž dojde předtím, než se začne daná surovina zpracovávat v rafinerii nebo zpracovatelském zařízení, kde se vyrábí palivo.

(10)

https://ec.europa.eu/clima/system/files/2016-11/guidance_note_on_uer_en.pdf

(11)

Do tohoto výpočtu byly zahrnuty předběžné odhadované emise z biopaliv vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy uvedené v příloze V směrnice o jakosti paliv.

(12)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX:52021PC0557

(13)

V souladu s přílohou I částí 1 směrnice Rady (EU) 2015/652 se cíl snížení emisí skleníkových plynů vypočítá na základě množství elektřiny za použití opravného faktoru pro technologii elektrických vozidel, což odpovídá zahrnutí účinnosti hnacího ústrojí.

(14)

To zahrnuje bioethanol přímo přimíchávaný do benzinu nebo konvertovaný na ETBE a poté přimíchávaný do benzinu.

(15)

E+ je benzin s obsahem ethanolu > 10 % (% obj.)

(16)

B+ je motorová nafta s obsahem bionafty > 7 % (% obj.)

(17)

Pouze Malta a Slovensko vykázaly 186 milionů litrů prodaného benzinu bez obsahu biopaliv, což odpovídá 0,2% podílu na celkovém prodeji benzinu v roce 2020 (z důvodu nízkého podílu je tento údaj z tabulky 4 vynechán).

(18)

Pouze Lotyšsko vykázalo 638 milionů litrů prodané motorové nafty v zimním období bez obsahu biopaliv, což odpovídá 0,3% podílu na celkovém prodeji motorové nafty v roce 2020 (z důvodu nízkého podílu je tento údaj z tabulky 4 vynechán).