Zveřejnění jednotného dokumentu změněného na základě schválení změny menšího rozsahu v souladu s čl. 53 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

(2021/C 311/07)

Evropská komise schválila tuto změnu menšího rozsahu v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013 (1).

Žádost o schválení této změny menšího rozsahu je veřejně dostupná v databázi Komise e-Ambrosia.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„MELOCOTÓN DE CALANDA“

EU č.: PDO-ES-0103-AM02 – 16. 10. 2020

CHOP (X) CHZO ( )

1.   Název

„Melocotón de Calanda“

2.   Členský stát nebo třetí země

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Názvem „Melocotón de Calanda“ se označují čerstvé plody druhu Prunus persica Sieb. a Zucc. původní odrůdy známé jako „Amarillo tardío“ (pozdní žlutá), pěstované buď z tradičních klonů Jesca, Evaisa a Calante nebo z jejich hybridů, přičemž alespoň jedna rodičovská linie musí pocházet z této původní odrůdy. Při pěstování se používá tradiční technika balení plodů do sáčků, dokud jsou ještě na stromě.

Chráněné odrůdy: broskve, na které se vztahuje chráněné označení původu „Melocotón de Calanda“, pocházejí z původní odrůdy z této oblasti, která je známější pod názvem „Amarillo tardío“ (pozdní žlutá), a jsou pěstovány buď z tradičních klonů Jesca, Evaisa a Calante nebo z jejich hybridů, přičemž alespoň jedna rodičovská linie musí pocházet z této původní odrůdy.

Vlastnosti produktu: broskve s chráněným označením původu „Melocotón de Calanda“ patří do jakostních tříd „výběrová“ a „I.“ stanovených v jakostní normě pro broskve uvedené v nařízení Komise (ES) č 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2). Kromě toho musí splňovat následující kritéria:

CELKOVÝ VZHLED	Plody musí být celé, zdravé a čisté, bez viditelných cizorodých těles, prosté vlhkosti, cizího zápachu a chuti, zabalené do sáčku, dokud jsou ještě na stromě.
BARVA	Krémově až slámově žlutá, případně načervenalá. Lze tolerovat drobné tečky nebo proužky způsobené antokyany, vyřazují se však zelené nebo přezrálé oranžové plody.
VELIKOST	Minimální průměr 73 mm, což odpovídá třídě AA jakostní normy.
TVRDOST	Měří se jako odolnost vůči tlaku (kg/0,5 cm2) a hodnota musí být větší než 3 kg/0,5 cm2.
CUKR	Minimálně 12 °Brix.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze produkce musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Zpracování a balení musí proběhnout v oblasti produkce, aby se zabránilo poškození produktu v důsledku nadměrné manipulace nebo přepravy plodů, které nebyly řádně zpracované a zabalené. Navíc vzhledem k tomu, že broskve „Melocotón de Calanda“ se pečlivě ošetřují přímo na stromě pomocí techniky balení do sáčku a sklízejí se až tehdy, když dosáhnou takového stupně zralosti, že jsou jejich jakostní organoleptické vlastnosti nejoptimálnější, mohl by jakýkoliv další převoz nebo skladování způsobit změnu vlastností týkajících se celkového vzhledu nebo barvy popsaných v bodě 3.2.

Je proto nutné, aby se plody balily přímo v oblasti produkce, neboť jedině tak se zachovají typické vlastnosti produktu, zaručí se jeho jakost a zároveň se zabezpečí jeho vysledovatelnost a původ prostřednictvím jediného kontrolního systému používaného až do okamžiku dodání produktu konečnému spotřebiteli.

Broskve „Melocotón de Calanda“ se mohou prodávat v jedno nebo vícevrstvých obalech pod podmínkou, že nedojde k jejich poškození. Každý obal nebo tác se použije jen jednou.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Zpracovatelské podniky a balírny, které získaly osvědčení o shodě, musí povinně označovat obaly etiketami s údajem „Denominación de Origen ‚Melocotón de Calanda‘“(chráněné označení původu „Melocotón de Calanda“), jakož i očíslovanou kontrolní etiketu, která slouží jako záruka a umožňuje sledovat produkt během jeho uvádění na trh.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast produkce broskví s CHOP „Melocotón de Calanda“ je přírodní oblast ležící ve východní části autonomní oblasti Aragonie mezi provinciemi Teruel a Zaragoza.

Do této zeměpisné oblasti patří tyto obce:

Aguaviva, Albalate del Arzobispo, Alcañiz, Alcorisa, Alloza, Andorra, Arens de Lledó, Ariño, Berge, Calaceite, Calanda, Caspe, Castelserás, Castelnou, Castellote, Chiprana, Cretas, Escatrón, Fabara, Fayón, Foz-Calanda, Fuentespalda, Híjar, Jatiel, La Fresneda, La Ginebrosa, La Puebla de Híjar, Lledó, Maella, Más de las Matas, Mazaleón, Mequinenza, Molinos, Nonaspe, Oliete, Parras de Castellote, Samper de Calanda, Sástago, Seno, Torre del Compte, Urrea de Gaén, Valderrobres, Valdeltormo a Valjunquera.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

Historické souvislosti: V případě odrůd povolených k produkci broskví „Melocotón de Calanda“ jde o autochtonní odrůdy dané oblasti produkce, které byly získány přirozenou selekcí kombinovanou se zásahy pěstitelů ovocných stromů, kteří postupně vybírali klony nejlépe přizpůsobené místním zeměpisným podmínkám. Ve středověkých pramenech se uvádí, že broskve se v Aragonii označují výrazy „presec“ nebo „prisco“. Jde o názvy, jež se v oblasti Calanda k označování tohoto ovoce používají dodnes. Dokument od botanika J. Pardo Sastróna z roku 1895 pojednává o hojném výskytu broskvoní v této oblasti, jakož i o dodávce tzv. „orejones“ (krájené broskve sušené na slunci) z oblasti Calanda na pařížskou výstavu v roce 1867. Vydání všeobecné ilustrované encyklopedie Espasa Calpe (Enciclopedia Universal Ilustrada Espasa Calpe) z roku 1933 obsahuje pod heslem Calanda informaci o významu broskvoní v této části provincie Teruel a o odvětví zabývajícím se výrobou sušených broskví „orejones“. Úřední statistiky z roku 1953 potvrzují, že v konzervárenském průmyslu v oblasti Calanda se na výrobu zavařených broskví spotřebovalo 4 000 beden broskví pocházejících z dané oblasti.

Z historických svědectví vyplývá, že název „Melocotón de Calanda“ se začal ustalovat ve 40. letech 20. století. Vzhledem k narůstajícímu významu pěstování těchto broskví a problémům s jejich napadáním vrtulí velkohlavou (Ceratitis capitata) se za účelem ochrany plodů začala používat technika balení broskví do sáčku, dokud jsou ještě na stromě. V 60. letech 20. století se o broskvích „Melocotón de Calanda“ začínají zmiňovat ovocnářské publikace a v 70. letech získává toto ovoce na národní zemědělské výstavě v Léridě (Feria Agrícola Nacional de Lérida) několik let po sobě řadu ocenění. Na počátku 80. let se začíná hovořit o potřebě požádat pro broskve „Melocotón de Calanda“ o udělení označení původu a ve statistikách hlavních španělských trhů, jako Mercamadrid a Mercabarna, se toto ovoce začíná označovat zeměpisným názvem místa původu.

Přírodní souvislosti: Oblast pěstování broskví „Melocotón de Calanda“ leží v údolích vyhloubených řekami Martín, Guadalope a Matarraña, které pramení ve výběžcích Iberského pohoří, odvádí vodu z oblasti známé jako Bajo Aragón a vlévají se do řeky Ebro. Tato oblast se tedy nachází v jihovýchodní části údolí řeky Ebro.

Terén je rovinatý nebo mírně zvlněný, s nadmořskou výškou od 122 metrů (Caspe) přes 325 metrů (Alcañiz) až po 466 metrů (Calanda). Převažují tabulové plošiny více či méně protínané říční sítí. Půdy jsou vápenaté, s formacemi uhličitanových a sádrovcových horizontů, které jsou typické pro sedimenty v jezerní oblasti a horké, suché podnebí miocénu.

Průměrné roční srážky se pohybují mezi 327,9 mm (Caspe), 361,1 mm (Albalate del Arzobispo) a 367,9 mm (Alcañiz). Nejdeštivějšími měsíci jsou květen a říjen. Pokud jde o rozdělení srážek podle ročních období, připadá na jaro přibližně 27 %, na léto 20 %, na podzim 34 % a na zimu 19 % srážek.

Průměná roční teplota se pohybuje kolem 14,3 °C (Albalate del Arzobispo a Alcañiz) až 15 °C (Caspe), což odpovídá nejvyšším teplotám ve střední části údolí řeky Ebro. Průměrná nejvyšší teplota je 19,9 °C (Alcañiz), 20,1 °C (Albalate del Arzobispo) a 20,6 °C (Caspe), zatímco průměrná nejnižší teplota je 8,8 °C, 8,5 °C a 9,3 °C. Nejvyšší průměrná teplota je zaznamenána v červenci (24,2 °C v obci Alcañiz a 25,1 °C v obci Caspe), přičemž nejnižší teplota je zaznamenána v lednu a pohybuje se v rozmezí od 5,6 °C (Alcañiz) do 6,7 °C (Albalate de Arzobispo). Z daných údajů je zjevný vysoký teplotní rozdíl v rámci roku (více než 18 °C), což poukazuje na kontinentální charakter teplotních hodnot, jenž je dán polohou uprostřed údolí řeky Ebro.

Od března do října se zde vyskytují nejvyšší teploty přesahující 25 °C. Nejčastěji jde o období od května, kdy k překročení tohoto teplotního prahu dojde během více než poloviny dnů, do října, kdy je těchto teplot dosaženo během 5 až 10 dnů. V letních měsících denní teploty vyšplhají nad 25 °C a nejvyšší průměrné teploty přesáhnou 35 °C (nejvyšší průměrná teplota v červenci bývá 37,2 °C v obcích Albalate a Alcañiz a 38,3 °C v obci Caspe).

Další typickou vlastností místního podnebí je „teplotní inverze“. V zimě, během období tlakové výše, se studený vzduch drží v nižších polohách a vytvářejí se zde dlouhotrvající studené mlhy s teplotami pod 6 °C, zatímco ve výše položených místech bez výskytu mlh mohou teploty přesáhnout 15 °C.

5.2.   Specifičnost produktu

Podmínky pěstování: Morfologické vlastnosti a způsob určování odrůd podle norem Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) jsou v případě všech klonů odrůdy „Amarillo tardío“ v zásadě téměř totožné. Rozdíly mezi nimi se týkají zejména zdravotního aspektu, výnosnosti, velikosti a tvaru plodů. Z tohoto důvodu byla v roce 1980 za účelem zlepšení těchto aspektů zahájena selekce klonů. K dalším vlastnostem těchto klonů patří pozdní dozrávání (od půlky srpna do počátku listopadu), žluté zbarvení a pevná dužina.

Z fyziologického hlediska patří do odrůdy „Amarillo tardío“ klony, které k probuzení ze stavu latence během zimního období potřebují dlouhou dobu chladu (alespoň 1 000 hodin za rok) a zároveň jejich dozrávání vyžaduje dlouhé léto, neboť mají velmi dlouhý cyklus.

Specifické morfologické vlastnosti této odrůdy podle UPOV jsou:

Strom	Silný a vzpřímený, s bohatým rozvětvením typu Red Haven. Na rozdíl od jiných odrůd se pupeny netvoří na silnějších větvích, nýbrž na křehkých odnožích (typ „májová kytice“), takže tato odrůda se musí jinak prořezávat.
Listy	Velké, s medníky ledvinovitého tvaru umístěnými na stopkách. K podzimnímu opadávaní dochází pozdě – listy typické zlaté barvy zůstávají dlouho na stromě.
Květy	Stromy kvetou středně pozdě, o trochu později než Red Haven, avšak ještě během března. Hustota poupat je vysoká a doba květu trvá 12 až 18 dnů. Okvětní lístky jsou velké a okrouhlé, mají světle růžovou barvu a blizna pestíku je na stejné úrovni jako prašníky na tyčinkách.
Plody	Velké až velmi velké, s průměrem nad 73 mm a hmotností nad 200 gramů. Mají krémově až slámově žlutou barvu, která je naprosto stejnoměrná díky ochraně papírového sáčku, v němž se vyvíjí. Přesto se na nich může vyskytovat lehká antokyanová pigmentace. Na povrchu je slabé chmýří a dužina je velmi pevná, zcela žlutá bez antokyanové pigmentace, a to i v místech, kde úplně přiléhá k pecce. Pecka má oválný tvar a v poměru k plodu je malá.

5.3.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Vliv podnebných podmínek na jakost plodů je v případě dřevin dobře známým „fenoménem terroir“. Obvyklé klimatické podmínky v určitých oblastech a roční rozdíly na jednom a tom samém místě zdůrazňují význam podnebí pro kvalitu úrody.

Na základě tohoto kritéria jsou výsledné hlavní organoleptické vlastnosti plodů v první řadě podmíněny teplotami. V zásadě platí, že s výjimkou extrémních situací závisí úroda broskví více na teplotě než na srážkách (nedostatku vody), neboť většina ploch, kde se broskvoně pěstují (95 %), se zavlažuje.

K hlavním podnebným podmínkám, které v oblasti Bajo Aragón napomohly k rozvoji a dalšímu pěstování autochtonních odrůd pozdě zrajících broskvoní, patří zimní teploty v zeměpisné oblasti, které umožňují akumulaci hodin, kdy panuje chlad a které jsou nezbytné pro probuzení těchto nesmírně náročných odrůd ze zimního odpočinku (v období mezi opadáním listů a počátkem květu).

Z fyziologického hlediska patří do odrůdy „Amarillo tardío“ klony, které k probuzení ze stavu latence během zimního období potřebují dlouhou dobu chladu (alespoň 1 000 hodin za rok).

V oblasti Bajo Aragón se chladné hodiny soustředí do měsíců listopad, prosinec a leden a jejich počet bohatě stačí na pokrytí maximální potřeby této plodiny. Minimální hodnoty v oblasti přesahují 950 hodin chladu.

Pro normální vývoj poupat, s čímž souvisí i počet plodů, je důležité, aby teploty během doby kvetení a nasazování plodů příliš neklesaly. Potenciální velikost plodů totiž přímo souvisí s teplotami v období následujícím po kvetení, a zejména s teplotami od doby plného květu (F2) do doby F2 + 40 dnů. Bylo jasně dokázáno (Warrington et coll. 1999), že růst buněk je osminásobně vyšší, pokud se maximální/minimální teploty pohybují v rozmezí od 9/3 °C do 25/15 °C. Pokud je však zima, snižuje se počet a velikost buněk, což má negativní vliv na konečnou velikost plodů.

Dalším významným aspektem jsou příhodné teploty během celého cyklu, zejména však v září a v říjnu, kdy dochází k dovršení vegetativního a reprodukčního vývoje těchto odrůd.

V oblasti Bajo Aragón se od března do října vyskytují nejvyšší teploty přesahující 25 °C. Nejčastěji jde o období od května, kdy k překročení tohoto teplotního prahu dojde během více než poloviny dnů, do října, kdy je těchto teplot dosaženo během 5 až 10 dnů. V letních měsících denní teploty vyšplhají nad 25 °C a nejvyšší průměrné teploty přesáhnou 35 °C (nejvyšší průměrná teplota v červenci bývá 37,2 °C v obcích Albalate a Alcañiz a 38,3 °C v obci Caspe).

Teploty, které se ve zkoumané zeměpisné oblasti během roku vyskytují, umožňují odrůdám broskvoně „Tardío amarillo de Calanda“ s dlouhým cyklem dovršit vegetativní a reprodukční vývoj.

Zatímco zimní teploty poskytují dostatek chladných hodin pro probuzení stromů ze zimního odpočinku, dlouhé mírné podnebí panující během cyklu jejich vegetativního růstu (březen až listopad) zaručuje vysokou kvalitu jejich plodů.

Z testování vybraných klonů odrůdy „Tardíos amarillos de Calanda“ (Jesca, Calante a Evaisa) provedeného na experimentální farmě patřící aragonské vládě a nacházející se v obci Alcañiz (jedna z obcí, na něž se vztahuje chráněné označení původu a kde se pěstuje většina broskvoní) vyplynulo, že v oblasti původu se během čtyř let (2000, 2001, 2003 a 2004) vypěstovaly velké a pevné plody s obsahem cukru vyšším než 14 °Brix. Jde o vlastnosti, které jsou pro tyto broskve nejtypičtější.

K pěstování broskví s CHOP „Melocotón de Calanda“ lze používat pouze vegetativní materiál patřící k odrůdě „Tardío amarillo“.

Jde o autochtonní odrůdu oblasti produkce, která je výsledkem staletého pěstování. Původně vznikla přirozenou selekcí stromů pocházejících z pecek plodů, které se vyznačovaly optimálními agronomickými vlastnostmi, přičemž postupem času ji pěstitelé začali vegetativně množit ze stromů, jež se nejlépe přizpůsobily půdním a klimatickým podmínkám oblasti. Vytvořili tak skutečnou „populační odrůdu“.

V roce 1980 začal proces selekce klonů a zdravých exemplářů odrůdy „Tardío amarillo“, který prováděl Úřad pro zemědělský výzkum a rozvoj vlády Aragonie (Servicios de Investigación Agraria y Extensión Agraria del Gobierno de Aragón) s cílem zlepšit kvalitu a zvýraznit typické vlastnosti produktu uváděného na trh pod názvem „Melocotón de Calanda“. V oblasti produkce broskví „Melocotón de Calanda“ byl proveden průzkum za účelem získání klonů, které co nejlépe reprezentují odrůdu „Tardío amarillo“ a jež se vyznačují těmi nejlepšími agronomickými vlastnostmi a jakostí plodů (Espada et coll., 1991).

Na základě této první selekce španělský úřad pro rostlinné odrůdy (Oficina Española de Variedades Vegetales), který patří pod ministerstvo zemědělství, zaregistroval tři odrůdy: „Jesca“ (registrační číslo: 1989/2450), „Calante“ (registrační číslo: 1989/2447) a „Evaisa“ (registrační číslo: 1989/2449). Pěstování broskví s CHOP „Melocotón de Calanda“ je nyní založeno na těchto odrůdách.

ZÁVĚR: Odrůda „Tardíos amarillos de Calanda“ pěstovaná buď z tradičních klonů Jesca, Evaisa a Calante nebo z jejich hybridů, přičemž alespoň jedna rodičovská linie musí pocházet z této původní odrůdy, je výsledkem jejího přizpůsobení původnímu prostředí.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://www.aragon.es/documents/20127/20408990/Pliego+de+condiciones+modificado+DOP_Melocot%C3%B3n+de+Calanda+-+consolidado.pdf/e2877340-1cbd-fc3c-a9f5-0924479c0d18?t=1591269992936

---

(1)  Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 17.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.