Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2021/C 136/07)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„VÄRMLÄNDSKT SKRÄDMJÖL“

EU č.: PGI-SE-02414 — 5. 4. 2018

CHOP ( )CHZO (X)

1.   NÁZEV (NÁZVY) [(CHOP ČI CHZO)]

„Värmländskt skrädmjöl“

2.   ČLENSKÝ STÁT NEBO TŘETÍ ZEMĚ

Švédsko

3.   POPIS ZEMĚDĚLSKÉHO PRODUKTU NEBO POTRAVINY

3.1.   Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Värmländskt skrädmjöl“ je název mouky vyrobené s použitím kamenných mlýnků z praženého botanického druhu ovsa (Avena sativa L), což je obilovina tradičně pěstovaná v kraji Värmland.

„Värmländskt skrädmjöl“ má tyto vlastnosti:

Barva: světle žlutá – připomínající odstín cibulové slupky.

Vůně: nově drcených zrn, plná, dužinatá a ořechová s tóny po pražení.

Chuť: plná s nuancemi po pražení, tóny po ořeších a dlouhou příjemnou dochutí.

Konzistentnost: Prášek o velikosti zrn 0,2-0,3 mm

Obsah bílkovin: 9-14 %

Obsah tuku: 4-7 %

Sacharidy: 60-75 %

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Suroviny: Mouka „Värmländskt skrädmjöl“ se vyrábí z ovsa (Avena sativa L) pěstovaného v zeměpisné oblasti popsané v bodě 4. Aktuálně pěstovanou odrůdou je Symfonie, což je odrůda, která dozrává brzy a má velké zrno, malé rozdíly ve velikosti a střední obsah tuku (cca 45 g, přičemž podíl hrubého tuku je přibližně 4,8 % a bílkoviny přibližně 10 % sušiny).

Obsah tuku a velikost zrn ovsa jsou pro produkci mouky „Värmländskt skrädmjöl“ zásadní.

Velikost zrn a kolísání velikosti zrn má dopad především na pražení a loupání. Aby se zajistilo jejich rovnoměrné pražení, musí být zrna ovsa co do velikosti pokud možno stejná. Použitý oves má velikost zrn 2–4 mm a obsah vody ≤ 14 %.

Obsah tuku je důležitý především pro mletí. Oves je obilovina s relativně vysokým obsahem tuku. Vysoký obsah tuku způsobuje, že mouka se během mletí slepuje a zanáší mlýnské kameny. Proto se k výrobě mouky „Värmländskt skrädmjöl“ používají pouze odrůdy s obsahem tuku nižším než 5 % sušiny.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Celý proces produkce od pěstování obilniny až po její pražení, loupání a mletí musí probíhat v zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   STRUČNÉ VYMEZENÍ ZEMĚPISNÉ OBLASTI

Oblast produkce mouky „Värmländskt skrädmjöl“ zahrnuje kraj Värmland.

5.   SOUVISLOST SE ZEMĚPISNOU OBLASTÍ

Souvislost je založena na charakteristických vlastnostech produktu.

Specifika zeměpisné oblasti:

Kraj Värmland se vyznačuje výrazně kyselou půdou s nízkým obsahem minerálů a organických látek. Vzhledem ke své struktuře má půda dobrou schopnost zadržovat vodu. Podnebí se vyznačuje studenými zimami bohatými na sněhové srážky a relativně horkými léty. Na jaře se denní teploty pohybují od mínusových v noci k plusovým během dne. V kombinaci se schopností půdy zadržovat vodu to vede k vytváření ledové vrstvy, která následně vytlačuje plodiny vysévané na podzim ze zmrazené půdy.

Když na konci 16. století kraj Värmland kolonizovali přistěhovalci z východních provincií (dnešního Finska), stalo se jarní setí dominantním způsobem pěstování ovsa, což je dáno přírodními podmínkami panujícícmi v tomto kraji.

Produkce mouky „Värmländskt skrädmjöl“ začíná pěstováním ovsa. To znamená, že zemědělec pěstuje oves zvláště určený k produkci mouky „Värmländskt skrädmjöl“ s velikostí zrn a obsahem vody a tuku, jež jsou vhodné pro výrobu mouky „Värmländskt skrädmjöl“ v jednotlivých mlýnech.

Oves pěstovaný v zeměpisné oblasti popsané v bodě 4 se rozdrtí a vysouší na maximální obsah vody 14 %. Poté se oves praží v pecích vytápěných březovým dřevem, díky čemuž se dosáhne rovnoměrné teplotní křivky. Během pražení se zrna neustále promíchávají, aby se zabránilo jejich spálení. Oves musí být hluboce a důkladně vypražen, aby se získala charakteristická ořechová vůně a chuť mouky „Värmländskt skrädmjöl“. Aby bylo zajištěno jejich rovnoměrné pražení, musí mít ovesná jádra pokud možno stejnou velikost.

Zbývající voda se z ovsa odpaří během pražení, což trvá přibližně dvě hodiny. Přesná délka trvání tohoto procesu závisí na teplotě a odrůdě ovsa. Po ukončení pražení činí teplota v peci přibližně 220 °C.

Po pražení se oves oloupe a krupky (zrna) se oddělí od slupek. Krupky se rozemelou mezi dvěma velkými mlýnskými kameny (jejichž velikost se mezi jednotlivými mlýny liší) na mouku o velikosti zrnek 0,2 mm až 0,3 mm. Mlynář mouku kontroluje a nastavuje mlýnské kameny tak, aby se dosáhlo požadované konzistence.

Specifičnost produktu:

Částí procesu rafinace, která nejvíce přispívá k vzniku vlastností mouky „Värmländskt skrädmjöl“, je pražení ovsa. Právě pražení dodává mouce „Värmländskt skrädmjöl“ charakteristickou vůni čerstvě namletých zrn s výraznými ořechovými tóny a plnou a dlouho trvající ořechovou chuť se zřetelnými a plnými tóny po pražení. Právě pro tuto svou chuť je dnes po mouce „Värmländskt skrädmjöl“ velká poptávka, nejen proto, že dodá na chuti, ale i jako po přísadě do různých pokrmů a pečených výrobků.

Příčinná souvislost:

Tradice pěstování ovsa sahá do 16. století a je spojena s finskými přistěhovalci do kraje Värmland. Přistěhovalci se usadili v řídce osídlených částech kraje a začali pěstovat plodiny, včetně ovsa. Problém spojený s ovsem spočíval v jeho obtížném mletí. Aby se mletí usnadnilo, musel být oves nejprve zbaven slupek, což znamená oddělit zrna od plev. Aby se odstranily slupky, musel být oves nejprve vysušen. To se původně provádělo jeho pražením v peci nebo v sauně. Odslupkování nejen zjednodušilo mletí, ale také znamenalo, že ovesnou mouku bylo možné déle uchovávat.

Keyland (1919) v „Svensk vegetabilisk allmogekostt“ uvádí, že v polovině 19. století byla zahájena výstavba speciálních mlýnů na pražení, odslupkování a mletí ovsa. Pěstování ovsa a technika pražení zrn umožňující snadnější odslupkování a mletí měly velký význam pro výživu obyvatel Värmlandu. Podle Keylanda se odslupkování a konzumace ovsa staly specialitou kraje Värmland. „V žádné jiné švédské provincii nebyla ovesná mouka používána k lidské spotřebě stejně jako tam.“

Produkce mouky „Värmländskt skrädmjöl“ závisí na lidských faktorech, což znamená, že pro její kvalitu má zásadní význam spolupráce mezi zemědělcem a mlynářem. Tato spolupráce znamená, že pěstitel pěstuje oves zvláště určený k produkci mouky „Värmländskt skrädmjöl“ s velikostí zrn a obsahem vody a tuku, jež jsou vhodné pro jeho další zpracování v mlýnech „skrädmjöl“. Mlynář zase musí přizpůsobit pražení, odslupkování a mletí vlastnostem ovsa a nastavit jednotlivé fáze produkce tak, aby tvořily sjednocený celek.

Celý proces pražení, odslupkování a mletí je uměním a znalost vlastností obiloviny a jejího chování během rafinačního procesu je klíčem k dosažení vlastností mouky „Värmländskt skrädmjöl“.

Mlynář je na základě konzistence a chuti ovsa, jakož i barvy kouře při pražení schopen určit, kdy je oves vypražen. Tato technika je popsána ve starých záznamech pocházejících z kraje Värmland: „Pokud má býti oves na mouku rozemlet, záhodno je zrno vysoušeti v sauně. Důležité bylo, aby zrno nebylo příliš horké, spíše sušiti třeba jej bylo pomaleji. Když pak zrno vysušeno bylo dosti k pomletí jeho, mezi zuby a při zkousnutí křupat mělo.“ Produkce mouky „Värmländskt skrädmjöl“ tak plně závisí na znalostech a zkušenostech, které má mlynář s obilovinou a jejím chováním během procesu pražení, odslupkování a mletí.

Produkt „Värmländskt skrädmjöl“ se těší značné místní podpoře díky vesnickým akcím vyzdvihujícím jak mouku samu, tak kulinářské tradice, které s ní souvisejí. Mouka si rovněž získala širší oblibu a používá se k přidávání chuti do různých pokrmů a pečených výrobků.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://www.livsmedelsverket.se/globalassets/produktion-handel-kontroll/livsmedelsinformation-markning-halsopastaenden/skyddade-beteckningar/ansokan_skradmjol_2020_05_28.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.