EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.12.2021

COM(2021) 802 final

2021/0426(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2021) 430 final} - {SWD(2021) 453 final} - {SWD(2021) 454 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.    SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Revize směrnice o energetické náročnosti budov je součástí pracovního programu Komise na rok 2021 týkajícího se balíčku „Fit for 55“ a doplňuje ostatní složky balíčku navrženého v červenci 2021 1 , který stanoví vizi dosáhnout do roku 2050 fondu budov s nulovými emisemi. Jak již bylo uvedeno v akčním plánu v oblasti klimatu 2 , jedná se o klíčový legislativní nástroj pro dosažení cílů dekarbonizace do roku 2030 a 2050. Navazuje na klíčové složky tří prioritních oblastí 3 strategie „renovační vlna“ 4 , včetně záměru navrhnout povinné minimální normy energetické náročnosti, po posouzení dopadů, pokud jde o jejich oblast působnosti, harmonogram, zavádění a doprovodné podpůrné politiky. Vzhledem k potřebě vhodných konzultací a postupů posouzení dopadů by navrhovaná revize mohla přijít až o něco později než první soubor iniciativ „Fit for 55“ přijatý v červenci 2021.

1.1.Propojený balíček „Fit for 55“ a zejména nový systém ETS

Balíček „Fit for 55“ sestává ze souboru vzájemně propojených návrhů, které jsou podloženy analýzou posouzení dopadů, jež tuto propojenost zohledňuje. Analýza 5 ukázala, že přílišné spoléhání na posílené regulační politiky by vedlo ke zbytečně vysoké ekonomické zátěži, zatímco samotné stanovování cen uhlíku by neodstranilo přetrvávající selhání trhu a jiné než ekonomické překážky. Zvolená kombinace politik proto představuje důkladně promyšlenou rovnováhu mezi stanovením cen, cíli, normami a podpůrnými opatřeními. Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov je stanovena ve stejném rámci. V důsledku toho by změna rovnováhy celkové kombinace politik vyžadovala úpravu jiných částí politiky. Oslabení opatření týkajících se stanovení cen a cílů na podporu dekarbonizace sektoru budov by vyžadovalo odpovídající přísnější regulační opatření v rámci revize směrnice o energetické náročnosti budov, zejména pokud jde o postupné ukončování používání fosilních paliv a povinné minimální normy energetické náročnosti.

Příslušná posouzení dopadů provedená Komisí ukázala, že dosažení cílů by bylo méně jisté a nákladnější, pokud by signál o ceně uhlíku pro topná paliva, jako je navrhovaný nový systém obchodování s emisemi (ETS) pro budovy a silniční dopravu, neexistoval. To funguje nejlépe dohromady s regulačními opatřeními EU a doplňkovými vnitrostátními opatřeními, jak jsou podněcována navrhovanými vyššími ambicemi v nařízení o „sdílení úsilí“, směrnici o energetické účinnosti a ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie.

Nový systém ETS vytváří ekonomické pobídky pro dekarbonizaci budov a vytváří příjmy pro veřejnou podporu, cílenou zejména na podporu zranitelných domácností. Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov se zabývá neekonomickými překážkami renovací 6 . Vytváří podpůrný rámec pro poskytování finanční podpory na renovaci bez přímé mobilizace požadovaných finančních prostředků. Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov by mohla významně přispět k dosažení cílů do roku 2030. Posouzení dopadů směrnice o energetické náročnosti budov 7 ukazuje, že pokud by nebyla přijata, celkové potřebné snížení emisí bude přibližně o polovinu nižší, než co je v odvětví bydlení a služeb zapotřebí k dosažení cíle do roku 2030.

Bez těchto revizí by bylo k dorovnání tohoto rozdílu zapotřebí více opatření na úrovni členských států, avšak nejistota ohledně jejich účinnosti, včasnosti a souladu s cílem dekarbonizace do roku 2050 zakotveným v evropském právním rámci pro klima 8 by omezila pobídky k rychlému zvýšení míry renovací. Při neexistenci posílených regulačních opatření na úrovni EU či členských států, jež podněcují míru renovací, by musela být cena uhlíku vyšší 9 a neekonomické překážky bránící renovacím by v konečném důsledku zůstaly nevyřešeny.

1.2.Otázky týkající se zranitelnosti, cenové dostupnosti a energetické chudoby

Hlavní novinkou revize je zavedení minimálních norem energetické náročnosti s cílem podnítit požadovanou transformaci odvětví. Renovace budov má dva všeobecně uznávané pozitivní hospodářské dopady: 1. snížení nákladů na energii, zmírnění energetické chudoby a 2. zvýšení hodnoty budov s nižší energetickou náročností. Mezi další přínosy patří lepší kvalita života a kratší průměrná doba neobsazenosti.

Přínosy v podobě nižších účtů za energii jsou ještě důležitější v kontextu vyšších cen energií. Lidé žijící v energeticky nejnáročnějších budovách a lidé čelící energetické chudobě by měli prospěch z renovovaných a lepších budov a z nižších nákladů na energii a byli by chráněni před dalším zvyšováním a kolísáním tržních cen.

Na druhou stranu mohou být pronajímatelé v pokušení přenést náklady na renovaci na nájemce, aby pokryli své počáteční investice. Výraznější zaměření na řešení nedostatků stávajících budov s nejhorší energetickou náročností by rovněž mohlo dále snižovat jejich ceny v tržních transakcích, i když již dnes existuje určitá korelace mezi třídami energetické náročnosti a hodnotou.

Minimální normy energetické náročnosti platné v celé EU byly pečlivě navrženy tak, aby zmírnily možné negativní sociální dopady a maximalizovaly jejich sociální přínosy, zejména pokud jde o zlepšení životních podmínek v energeticky nejnáročnějších budovách a zmírnění energetické chudoby či dokonce její předcházení. Členské státy budou muset podporovat dodržování minimálních norem energetické náročnosti pomocí odpovídajícího podpůrného rámce, který zahrnuje finanční podporu, technickou pomoc, odstranění překážek a sledování sociálních dopadů, zejména na nejzranitelnější osoby.

Vnitrostátní plány renovace budov budou věnovat pozornost sledování toho, jak se snižuje počet osob postižených energetickou chudobou a počet obyvatel žijících v nevyhovujících obydlích (např. s netěsnými stěnami či střechou) nebo v obydlích s nedostatečnou tepelnou pohodou. V plánech bude uveden přehled vnitrostátních politik a opatření pro posílení a ochranu zranitelných domácností, zmírnění energetické chudoby a zajištění cenové dostupnosti bydlení.

Opatření obsažená v tomto návrhu jsou v souladu s politikou a opatřeními ve všech nástrojích EU na podporu sociálně spravedlivé transformace. Zahrnují podávání zpráv o pokroku při plnění vnitrostátních orientačních cílů v rámci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, jimiž je snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou, a o plánovaných investicích ke zmírnění distribučních účinků a podpoře strukturálních řešení – zejména energetické renovace budov včetně opatření ke zvýšení energetické účinnosti nebo integrace výroby energie z obnovitelných zdrojů, dekarbonizace jejich systémů vytápění a chlazení – ke snížení závislosti na fosilních palivech v souladu s navrhovanými sociálními plány pro klimatická opatření, a rovněž poradenské centrum pro energetickou chudobu, jež podporuje úsilí členských států o zmírnění a monitorování energetické chudoby.

1.3.Dostupnost financování, finanční prostředky EU a vnitrostátní podpůrná opatření

Návrh je dobře koordinován s dalšími příslušnými nástroji, zejména pokud jde o finanční prostředky EU a vnitrostátní finanční prostředky. Nástroj pro oživení a odolnost stimuluje významné investice do renovace budov díky silným stěžejním prvkům iniciativy „Renovace“ napříč národními plány pro oživení a odolnost. To bude pokračovat od nynějška do roku 2025–2026 a připraví půdu pro další zlepšení, jež přinese budoucí směrnice o energetické náročnosti budov.

Podle stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) jsou k dispozici finanční prostředky EU v rámci různých programů, pro něž patří sektor budov mezi priority. V tomto ohledu mají klíčový význam regionální fondy v rámci politiky soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a InvestEU. Doplňují je specializovaná technická podpora a pomoc Evropské komise vnitrostátním orgánům veřejné správy s cílem usnadnit nezbytné reformy a přípravy na účinnost investic.

Navrhovaný nový Sociální fond pro klimatická opatření v rámci ETS by překlenul mezeru mezi Nástrojem pro oživení a odolnost a přechodem mezi tímto stávajícím VFR a obdobím po roce 2027 a na období 2025–2032 by uvolnil 72,2 miliardy EUR na podporu domácností, zejména těch, jež žijí v budovách s nejhorší energetickou náročností. Tento fond by pokryl počáteční náklady a usnadnil by soulad domácností s nízkými příjmy s minimálními normami energetické náročnosti navrženými ve směrnici. Investice v rámci vnitrostátních sociálních plánů pro klimatická opatření budou nedílnou součástí finančních opatření obsažených ve vnitrostátních plánech renovace budov v rámci směrnice o energetické náročnosti budov.

Aby byla renovace budov klasifikována jako udržitelná hospodářská činnost podle aktu v přenesené pravomoci týkajícího se taxonomie EU v oblasti klimatu, musí buď dosáhnout 30% úspor energie, splnit minimální požadavky na energetickou náročnost pro větší renovaci, nebo sestávat z konkrétních individuálních opatření klasifikovaných jako udržitelná. Aby renovace splňovala navrhované celounijní minimální normy energetické náročnosti, je obvykle v souladu s kritérii taxonomie EU týkajícími se renovací budov.

Kromě toho Komise v současné době reviduje příslušný rámec státní podpory a usiluje o to, aby lépe odpovídal potřebám revize směrnice o energetické náročnosti budov, a zejména minimálních norem energetické náročnosti na úrovni EU. Výsledná ustanovení o státní podpoře by byla důležitá pro pobídku k včasnému dodržování minimálních norem energetické náročnosti stanovených na úrovni EU v souvislosti se zlepšováním energeticky nejnáročnějších budov.

1.4.Cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Jak je vysvětleno výše, cílem navrhované revize je podpořit faktory tlaku i motivační faktory podporující dekarbonizaci budov ve spojení s pobídkami pro vnitrostátní opatření stanovenými v nařízení o „sdílení úsilí“ a dopady stanovení cen uhlíku podle nového systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu 10 . Návrh reviduje stávající legislativní nástroj. Nemůže tedy nahradit cíl, např. cíle stanovené v nařízení o „sdílení úsilí“, avšak podporuje jejich dosažení. Funguje dohromady s navrhovaným novým systémem ETS: jeden podporuje dekarbonizaci topných paliv a technologií a druhý snižuje spotřebu energie.

Směrnice o energetické náročnosti budov stanoví celkovou vizi pro nové a stávající budovy, jež se promítne do všech ustanovení týkajících se budov v rámci ostatních iniciativ „Fit for 55“ 11 . Pomocí dalších opatření ke snížení spotřeby energie v sektoru budov směrnice o energetické náročnosti budov rovněž přispěje ke splnění celkových cílů v oblasti energetické účinnosti stanovených ve směrnici o energetické účinnosti. Vyšší počet renovací vyvolaných návrhem směrnice o energetické náročnosti budov a požadavkem, aby byly do nových budov instalovány systémy vytápění s nulovými přímými emisemi skleníkových plynů a integrovány energie z obnovitelných zdrojů a aby se tak staly budovami s nulovými emisemi, umožní splnění orientačního cíle pro rok 2030, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie budov v souladu se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie. Návrh podpoří nahrazení neúčinných kotlů na fosilní paliva systémy bez přímých emisí skleníkových plynů, jako jsou tepelná čerpadla a jiné technologie založené na obnovitelných zdrojích.

Návrh modernizuje soukromou dobíjecí infrastrukturu na parkovištích v budovách a v jejich blízkosti a doplňuje aktualizované nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, jež stanoví vyšší ambice pro celkové cíle, včetně veřejně dostupné dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a novým rámcem EU pro městskou mobilitu zahrnuje rovněž ustanovení o zlepšení infrastruktury pro parkování jízdních kol.

Návrh podobně doplňuje právní předpisy týkající se výrobků, např. nařízení o označování energetickými štítky, jež spotřebitele motivuje k tomu, aby nakupovali ve své třídě nejlepší výrobky spojené se spotřebou energie a spotřebiče umísťované v budovách. Směrnice o energetické náročnosti budov funguje společně se směrnicí o ekodesignu, která stanoví požadavky na energetickou náročnost a další požadavky na environmentální výkonnost výrobků spojených se spotřebou energie, zejména technických systémů budov (např. kotlů, tepelných čerpadel nebo světelných zdrojů) a zařízení používaných v budovách (např. domácích spotřebičů). Vlastnostem stavebního výrobku se věnuje nařízení o stavebních výrobcích a návrh rovněž přispívá k trvalému pokroku při přizpůsobování se změně klimatu prostřednictvím ustanovení týkajících se posílení odolnosti budov vůči změně klimatu.

Posílené informační nástroje směrnice o energetické náročnosti budov zahrnující rovněž měření emisí uhlíku současně pomohou finančním investorům zpeněžit přínosy dekarbonizace budov a domácností nebo obchodním subjektům lépe zohlednit ekonomické přínosy renovací budov a jejich splátkové plány. Tyto aspekty jsou rovněž sladěny s prvky taxonomie EU pro udržitelné činnosti týkajícími se budov 12 .

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh je založen na čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, který je právním základem politiky Unie v oblasti energetiky. Cílem navrhovaných opatření je „podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie“ (čl. 194 odst. 1 písm. c) SFEU).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

2.1    Potřeba opatření na úrovni EU

Energetická politika je sdílenou pravomocí EU a členských států a oblastí dobře zavedené politiky EU. Navrhované změny směrnice o energetické náročnosti budov do značné míry odrážejí potřebu její aktualizace v důsledku zvýšené ambice cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Dále je zde skutečnost, že posouzení celounijního dopadu vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které Komise zveřejnila v září 2020 13 , ukázalo na nedostatek ambicí, pokud jde o energetickou účinnost: 2,8 procentního bodu u spotřeby primární energie a 3,1 procentního bodu u konečné spotřeby energie v EU ve srovnání s cíli pro rok 2030, jež jsou v současné době platné. Další celounijní opatření v revidované směrnici o energetické náročnosti budov jsou tudíž opatření potřebná v souladu s ustanoveními nařízení o správě energetické unie 14 .

Budovy jsou místní infrastrukturou, avšak nedostatečná míra a rozsah renovací jsou společným problémem, s nímž se potýkají všechny členské státy v EU. Příčiny jsou většinou nehospodářské povahy a týkají se všech členských států. Stanovení společného rámce EU pro dekarbonizační trajektorii budov a souvisejících požadavků při současném umožnění přizpůsobení se vnitrostátním podmínkám by tudíž přineslo tolik potřebnou jistotu všem aktérům v celém dodavatelském řetězci renovací a výstavby a předvídatelnost a připravenost pro všechny zúčastněné strany, od průmyslu až po místní a vnitrostátní pracovní síly, soukromé investory a finanční instituce. Ze zkušeností s dlouhodobými strategiemi renovací z minulosti jasně vyplývá, že má-li se ve všech členských státech podnítit dostatečné úsilí o dosažení cílů na úrovni EU, je důležité lépe zajistit správnou kombinaci flexibility a harmonizovaných požadavků.

2.2    Přidaná hodnota EU

Posílený společný rámec EU poskytne pobídky, aby členské státy s různými úrovněmi ambicí zrychlily koordinovaným způsobem a v nezbytném rozsahu transformaci energetiky směrem k energeticky účinnějším a méně náročným budovám.

Dostatečně silné regulační signály – jak pro stávající fond, tak pro nové budovy – podnítí investice do renovací budov, vznik pracovních míst, inovace, zvýší přínosy vnitřního trhu se stavebními výrobky a zařízeními a budou mít pozitivní dopad na konkurenceschopnost ekosystému stavebnictví a souvisejících odvětví. Společně s posíleným „sdíleným jazykem“ společných norem a přístupem k informacím rovněž zajistí, aby sektor budov snižoval své emise skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem, např. prostřednictvím úspor z rozsahu.

Budovy se nepřemísťují přes hranice, avšak financování související s budovami a technologie a řešení, jež jsou v nich instalovány, hranice překračovat mohou, a to od izolace až po tepelná čerpadla, účinné zasklení nebo fotovoltaické panely. Opatření EU vedou k modernizaci vnitrostátních nařízení v sektoru budov, aby byly splněny cíle v oblasti dekarbonizace, otevřely se širší trhy pro inovativní produkty v celosvětovém měřítku a umožnilo se snížení nákladů tam, kde je nejvíce zapotřebí, a průmyslový růst.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Byly použity doplňkové metody, aby bylo možné provést komplexní konzultační proces, v němž by se mohly vyjádřit všechny zúčastněné strany.

–Komise zveřejnila dne 22. února 2021 na portálu Podělte se o svůj názor počáteční posouzení dopadů (plán). Bylo otevřeno pro zpětnou vazbu po dobu čtyř týdnů a Komise obdržela 243 odpovědí.

–Veřejná konzultace na základě strukturovaného online dotazníku v rámci nástroje EU Survey a v souladu s pravidly Komise pro zlepšování právní úpravy byla na portálu Podělte se o svůj názor zveřejněna od 30. března 2021 po dobu dvanácti týdnů. Týkala se oblasti působnosti, druhu a koncepce možných možností politiky na základě otázek připouštějících více odpovědí a otevřených otázek. Stejně jako plán byla přístupná všem. Komise obdržela 535 odpovědí. Většina účastníků byla podnikatelská sdružení a společnosti (52 %), dále občané EU (15 %), nevládní organizace (12 %) a místní a celostátní veřejné orgány (7 %).

–Od 31. března do 3. června 2021 bylo uspořádáno pět specializovaných a cílených seminářů. Tyto akce byly uspořádány tematicky s cílem zabývat se konkrétními oblastmi možností politiky: „Stanovit vize pro budovy a dekarbonizovaný fond budov“, „Minimální normy energetické náročnosti stávajících budov“, „Posílení informačních nástrojů o budovách (se zaměřením na certifikáty energetické náročnosti)“, „Podpora ekologické a digitální transformace“ a „Dostupné financování – energetická chudoba“. Každého semináře se v průměru zúčastnilo více než 200 účastníků.

–Na ad hoc základě probíhala také další spolupráce se zúčastněnými stranami.

Komise rovněž informovala vnitrostátní delegace a správní orgány a shromáždila jejich názory na zasedáních pracovní skupiny pro energetiku, výboru pro energetickou náročnost budov a plenárních zasedáních pro společná opatření.

3.1    Shrnutí názorů zúčastněných stran

Jasná většina respondentů ve veřejné konzultaci vyjádřila podporu minimálním normám energetické náročnosti (75 % respondentů hlasovalo pro). 61 % respondentů vyjádřilo názor, že ustanovení směrnice o energetické náročnosti budov týkající se dlouhodobých strategií renovací by měla být změněna, a 89 % podpořilo možnost posílit monitorování cílů stanovených členskými státy v jejich dlouhodobých strategiích renovací. 84 % souhlasilo s tím, aby byly ve směrnici o energetické náročnosti budov definovány budovy s nulovými emisemi. 73 % respondentů zastávalo názor, že směrnice o energetické náročnosti budov by mohla přispět k tomu, aby byla k dispozici a zpřístupněna širší škála údajů o energetické náročnosti budov. Aktualizovat certifikáty energetické náročnosti a zlepšit jejich kvalitu je třeba podle jasné většiny (65 %) a ještě silnější skupina respondentů (76 %) podpořila harmonizaci certifikátů energetické náročnosti.

Více než dvě třetiny respondentů (68 %) se vyslovily pro to, aby do směrnice o energetické náročnosti budov byla zahrnuta opatření pro podávání zpráv o emisích uhlíku během celého životního cyklu (výroba a výstavba, používání a konec životnosti). Pokud jde o elektromobilitu, respondenti vyjádřili celkově podporu přísnějším požadavkům. Více než tři čtvrtiny (77 %) byly pro propojení podpory financování renovací s jejich rozsahem a 68 % se domnívalo, že by bylo přínosné poskytnout právní definici „rozsáhlé renovace“. Pokud jde o financování, převládá názor, vyjádřený i na seminářích, že by mělo být přístupnější prostřednictvím kombinace přímých dotací, daňových pobídek, hypoték na energetickou účinnost a dalších typů pobídkových mechanismů a že by mělo být spojeno s ustanoveními o přístupu k jednotným kontaktním místům. Jako nejdůležitější politické opatření k řešení energetické chudoby byla označena cílená finanční podpora pro domácnosti s nižšími a středními příjmy.

Semináře ohledně politiky dospěly ke stejným závěrům jako veřejná konzultace, pokud jde o celkový směr, a přinesly další užitečné poznatky.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Tento návrh vychází z hodnocení z roku 2016 a z údajů a zkušeností z provádění směrnice o energetické náročnosti budov. Společné výzkumné středisko poskytovalo podporu při analýze a posuzování souladu a vnitrostátních postupů. Iniciativa týkající se koordinovaných opatření směrnice o energetické náročnosti budov poskytla analýzu vnitrostátních zkušeností s prováděním směrnice o energetické náročnosti budov. Kromě toho se Komise opírá i o svůj rozrůstající se empirický výzkum, jenž podléhá vzájemnému hodnocení, a využívá několika stávajících či nedávno dokončených smluv o poskytování podpory.

Kvantitativní a kvalitativní posouzení dopadů a administrativních nákladů a analýza příspěvků zúčastněných stran byly podpořeny konkrétní smlouvou o technické podpoře 19 . Analýza v rámci této smlouvy byla provedena za použití řady modelovacích nástrojů, které reprezentovaly fond budov a širší makroekonomické a sociální dopady. Hlavní použité statistiky a údaje, z nichž vycházejí rovněž použité modely souboru údajů, odkazují na ukazatele střediska pro sledování fondu budov a EUROSTATU. Byly rovněž posouzeny výsledky několika probíhajících výzkumných a inovačních projektů financovaných v rámci programu Horizont 2020 a poskytly podklady pro analýzu.

•Posouzení dopadů

Analýza v posouzení dopadů potvrdila, že rámec směrnice o energetické náročnosti budov je pro dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030 nedostatečný. Konkrétně není zavedeno žádné zvláštní opatření, jež má řešit neekonomické překážky omezující energetickou renovaci budov.

Výboru Komise pro kontrolu regulace byl dvakrát předložen návrh posouzení dopadů. V návaznosti na první záporné stanovisko vydal výbor konečné druhé záporné stanovisko 20 , v němž zdůraznil potřebu politických pokynů ohledně toho, zda a za jakých podmínek by návrh na přezkum směrnice o energetické náročnosti budov mohl pokračovat. Výbor vysvětlil, že nadále zastává negativní stanovisko, neboť návrh zprávy o posouzení dopadů 1) jasně neurčil, jaké nedostatky by revize směrnice o energetické náročnosti budov měla napravit vzhledem ke zbývajícím návrhům „Fit for 55“; 2) přesvědčivě neukázal potřebu harmonizovaných opatření na úrovni EU vzhledem k různorodosti sektoru budov v členských státech a 3) dostatečně neobjasnil důvod pro výběr jednotlivých složek upřednostňovaného balíčku možností politiky.

Pracovní metody Evropské komise zmocňují místopředsedu pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled, aby schválil pokračování iniciativy, jež byla předmětem druhého negativního stanoviska Výboru pro kontrolu regulace.

S ohledem na politický význam této iniciativy, na její úlohu v rámci balíčku návrhů „Fit for 55“ z července 2021, naléhavost opatření v oblasti renovace budov a skutečnost, že potřeba politických pokynů vyjádřená Výborem pro kontrolu regulace by mohla být uspokojivě splněna v upraveném legislativním návrhu, Komise rovněž se souhlasem místopředsedy pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled považovala za vhodné přistoupit k revizi směrnice o energetické náročnosti budov.

Komise se domnívá, že nález výboru, pokud jde o nedostatečné vyjasnění úlohy směrnice o energetické náročnosti budov v rámci balíčku „Fit for 55“, reflektuje jeho posouzení kvality návrhu zprávy o posouzení dopadů, a nikoli základní obavu ohledně celkové kombinace politik balíčku „Fit for 55“. Je rovněž důležité upozornit na to, že stanoviska Výboru pro kontrolu regulace představují posouzení kvality návrhu posouzení dopadů, a nikoli posouzení souvisejících legislativních návrhů. Souhra mezi regulačními opatřeními, mechanismy stanovování cen a cíli byla vysvětlena v předchozích oddílech této důvodové zprávy. Navrhovanou revizi směrnice o energetické náročnosti budov uvádí stejně jako všechny ostatní návrhy balíčku „Fit for 55“, jež byly všechny podpořeny jednotlivými zprávami o posouzení dopadů, jež výbor posoudil kladně.

Komise pečlivě zvážila názor výboru, že návrh zprávy o posouzení dopadů neposkytl dostatečně spolehlivé důkazy podporující upřednostňovaný soubor politických opatření, zejména pokud jde o navrhovanou míru harmonizace na úrovni EU. Vzhledem k tomu se Komise odchýlila od možnosti uvedené v návrhu posouzení dopadů zavést postupné a časově omezené zpřísňování minimálních norem energetické náročnosti na úrovni EU pro určité typy budov spolu s povinností členských států zavést vnitrostátní minimální normy energetické náročnosti pro všechny ostatní budovy. Nyní jsou vnitrostátní minimální normy energetické náročnosti navrhovány dobrovolně a rozdíly ve vnitrostátních fondech budov jsou lépe zohledněny tím, že mají členské státy větší flexibilitu při vypracovávání svých plánů k dosažení do roku 2050 cíle fondu budov s nulovými emisemi.

Byly však zachovány minimální normy energetické náročnosti na úrovni EU pro budovy s nejhorší energetickou náročností, aby se zajistilo dostatečné počáteční úsilí všech ohledně těch budov, u nichž lze dosáhnout největšího zvýšení energetické účinnosti, snížení emisí skleníkových plynů a vedlejších přínosů pro společnost. Členské státy mohou stanovit konkrétní lhůty pro dosažení vyšších tříd energetické náročnosti těchto budov do roku 2040 a 2050. Pokud členské státy zavedou vnitrostátní minimální normy energetické náročnosti, měly by být navrženy s ohledem na vnitrostátní plán a vnitrostátní cíle pro roky 2030, 2040 a 2050, které členské státy stanoví jako součást svých vnitrostátních plánů renovace budov s cílem dosáhnout do roku 2050 celkového cíle dekarbonizace.

Zásadní je, že energeticky nejnáročnější budovy, jichž se týkají minimální normy energetické náročnosti na úrovni EU, jsou také ty budovy, v nichž je zapotřebí větší renovační úsilí a u nichž je velmi pravděpodobné, že pobídky plynoucí z cen uhlíku budou nedostatečné vzhledem k všudypřítomným selháním trhu, která se týkají tohoto pododvětví ve všech členských státech. Vzhledem k tomu, že v obytném segmentu těchto budov často bydlí nejzranitelnější domácnosti, je důležité, že navrhované opatření (a jeho podpůrný finanční rámec) je považováno za zásadní pro klimatickou transformaci, jež nikoho neopomíjí. Kromě toho návrh stanoví delší lhůty pro postupné zavedení a splnění minimálních norem energetické náročnosti na úrovni EU pro obytné budovy ve srovnání s budovami, jež jsou ve vlastnictví veřejných subjektů, a jinými nebytovými budovami.

Kromě výše uvedeného byl návrh rovněž pozměněn tím, že řada prvků v certifikátech energetické náročnosti je dobrovolná. Ve srovnání s upřednostňovanou možností v návrhu posouzení dopadů, kde je většina opatření povinná, dává tento návrh členským státům další flexibilitu. Přednost dostaly rovněž stávající mechanismy před vytvářením nových požadavků, zejména snížením požadavků na vnitrostátní plány renovace budov a jejich plným začleněním do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

Výsledný návrh ponechává členským státům velký manévrovací prostor k přizpůsobení jejich regulační a finanční politiky v oblasti budov vnitrostátním a místním podmínkám s cílem splnit společné celkové ambice. Přínos revize směrnice o energetické náročnosti budov k celkovému balíčku „Fit for 55“ se nesnižuje, avšak klíčovou odpovědnost za jeho realizaci nesou členské státy více, než se původně předpokládalo, při náležitém dodržování zásady subsidiarity. Členské státy se vyzývají, aby navrhly a provedly náležitě ambiciózní vnitrostátní plány renovace budov, jež náležitě zohlední jejich cíle podle nařízení o „sdílení úsilí“ a navrhovaný strop emisí z používání topných paliv v sektoru budov. Komise v této souvislosti posoudí vnitrostátní plány renovace budov.

Doložka o přezkumu výslovně odkazuje na posouzení Komise, zda opatření EU související s budovami, včetně stanovení ceny uhlíku, přinesou dostatečná zlepšení k vytvoření plně dekarbonizovaného fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050, nebo zda je třeba nejpozději do konce roku 2027 zavést na úrovni Unie další závazná opatření, jako jsou posílené celounijní minimální normy energetické náročnosti.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Hlavním cílem revize směrnice o energetické náročnosti budov v roce 2018 bylo snížit administrativní zátěž. Podle odhadů by opatření upřednostňované možnosti politiky společně snížila administrativní zátěž o téměř 100 milionů EUR ročně 21 .

Hlavním účelem této revize spolu s aspekty ostatních návrhů „Fit for 55“ souvisejícími s budovami je uvést sektor budov do souladu se zvýšenými ambicemi Unie v oblasti klimatu. K zajištění účinnosti jsou nezbytné nové a aktualizované požadavky. Tyto požadavky budou mít dopad především na správní orgány na vnitrostátní a místní úrovni v členských státech a v menší míře na vlastníky budov a budou se opírat především o stávající postupy a struktury. Mají správnou úroveň ambicí – na jedné straně dosáhnout našich cílů podle Zelené dohody pro Evropu a zároveň poskytnout podnikům a konečným spotřebitelům čas přizpůsobit se.

•Základní práva

Návrh je v souladu s článkem 37 Listiny základních práv 22 Evropské unie, který požaduje, aby vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality byly začleněny do politik Unie a zajištěny v souladu se zásadou udržitelného rozvoje.

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.    OSTATNÍ PRVKY

•Prováděcí plány a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Poté, co spolunormotvůrci přijmou tuto přepracovanou směrnici, podnikne Komise k usnadnění jejího provedení tato opatření:

–vypracování srovnávací tabulky, která slouží jako kontrolní seznam provádění jak pro členské státy, tak pro Komisi,

–pořádání setkání s odborníky z členských států, kteří jsou pověřeni provedením různých částí směrnice do vnitrostátního práva, s cílem projednat, jak je provést, a vyřešit pochybnosti, a to buď v rámci společné akce pro směrnici o energetické náročnosti budov, nebo ve formátu výboru,

–dostupnost dvoustranných setkání a telekonferencí s členskými státy v případě konkrétních otázek týkajících se provedení směrnice do vnitrostátního práva,

–po uplynutí lhůty pro provedení Komise vykoná komplexní posouzení toho, zda členské státy směrnici provedly úplně a správně.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Směrnice 2010/31/EU se mění s cílem sladit ustanovení o nových a stávajících budovách a o informačních nástrojích se Zelenou dohodou pro Evropu, aktualizovat její obsah s ohledem na technický pokrok a zjednodušit její uspořádání a zajistit posílené mechanismy financování a prosazování:

–Předmět se mění tak, aby zdůraznil, že návrh přepracované směrnice o energetické náročnosti budov stanoví vizi pro dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050, a odrážel novou doplňkovou uhlíkovou metriku, která nasměruje volbu směrem k dekarbonizovaným řešením. Zatímco se návrh zaměřuje na snížení provozních emisí skleníkových plynů, jsou učiněny první kroky k řešení emisí uhlíku během celého životního cyklu budovy.

–V článku 2 se zavádí nová definice budovy s nulovými emisemi: budova s velmi nízkou energetickou náročností v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“, v níž je stále potřebné velmi nízké množství energie plně pokryto energií z obnovitelných zdrojů na úrovni budovy nebo okresu či komunity, je-li to technicky proveditelné (zejména energie vyrobená na místě, ze společenství pro obnovitelné zdroje nebo z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla ze systému ústředního vytápění a chlazení). Budovy s nulovými emisemi se stávají novou normou pro nové budovy, úrovní, které má být dosaženo rozsáhlými renovacemi od roku 2030, a vizí pro fond budov v roce 2050. Článek 2 rovněž objasňuje definici „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“, která zůstává normou pro nové budovy až do uplatnění normy pro budovy s nulovými emisemi a stává se úrovní, které má být dosaženo rozsáhlými renovacemi do roku 2030. Nově definuje „rozsáhlou renovaci“ jako zlatý standard pro renovaci budov a „postupnou rozsáhlou renovaci“, aby se usnadnilo její provádění. Článek 2 zavádí definici „norem hypotečního portfolia“ jako mechanismus, který má motivovat poskytovatele hypotečních úvěrů ke snižování energetické náročnosti jejich portfolia budov a motivovat potenciální klienty k tomu, aby zajistili nižší energetickou náročnost svých nemovitostí.

–Článek 3 o vnitrostátních plánech renovace budov (dříve nazývaných „dlouhodobé strategie renovací“) je operativnější. Rámec pro monitorování je posílen tím, že se zavádí posouzení návrhů vnitrostátních plánů renovace budov ze strany Komise, a vydáváním doporučení v rámci procesu vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. S cílem usnadnit prezentaci informací a jejich posouzení Komisí a zlepšit srovnatelnost vnitrostátních plánů je v příloze II uveden společný vzor s povinnými a dobrovolnými prvky. Povinné prvky pro podávání zpráv zahrnují přístupy týkající se okresů a čtvrtí, včetně úlohy společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických komunit. Plány renovace budov se předkládají jako součást vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací; první návrh plánu má být výjimečně předložen do 30. června 2024, aby byla zohledněna doba pro přijetí revidované směrnice o energetické náročnosti budov a její vstup v platnost. Pokrok při dosahování vnitrostátních cílů a příspěvek plánů renovace budov k vnitrostátním a unijním cílům bude vykazován v rámci dvouletého podávání zpráv podle nařízení o správě.

–Článek 4 (bývalý článek 3) o metodice výpočtu energetické náročnosti budov ve spojení s přílohou I se aktualizuje s cílem objasnit možné použití měřené spotřeby energie k výpočtu energetické náročnosti a ověřit správnost vypočtené spotřeby energie. Článek upřesňuje, jak zohlednit využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě, například u dobíjecích stanic, a energii dodávanou z energetických komunit.

–Článek 5 (bývalý článek 4) o stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost se mění tak, aby byla dříve možná úplná výjimka pro chráněné budovy přizpůsobena technickému pokroku, který umožňuje snižování energetické náročnosti těchto budov, aniž by došlo ke změně jejich technického charakteru a vzhledu.

–Článek 6 (bývalý článek 5) o výpočtu nákladově optimálních úrovní je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a upřesňuje, že při určování nejnižších nákladů je třeba zohlednit náklady na povolenky na emise skleníkových plynů, jakož i environmentální a zdravotní externality spotřeby energie. Komise do 30. června 2026 provede revizi nákladově optimální metodiky.

–Článek 7 shrnuje všechna ustanovení o nových budovách:

(a)Stanoví, že od roku 2030 musí být nové budovy budovami s nulovými emisemi; nové veřejné budovy budou muset požadavek na nulové emise splňovat od roku 2027. Zvláštní požadavky na budovy s nulovými emisemi jsou stanoveny v příloze III.

(b)Od roku 2030 bude muset být v souladu s rámcem Level(s) vypočítáván potenciál globálního oteplování nových budov během životního cyklu, čímž se bude informovat o emisích během celého životního cyklu nových staveb. Emise během celého životního cyklu jsou obzvláště důležité pro velké budovy, a proto se na velké budovy povinnost jejich výpočtu vztahuje již od roku 2027 (s užitnou podlahovou plochou větší než 2 000 metrů čtverečních).

(c)Členské státy se u nových budov zaměří na důležité rozměry přesahující rámec energetické náročnosti, konkrétně zdravé vnitřní klimatické podmínky, přizpůsobení se změně klimatu, požární bezpečnost, rizika spojená s intenzivní seismickou aktivitou a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Zabývají se rovněž pohlcováním uhlíku souvisejícím s ukládáním uhlíku v budovách nebo na nich.

–Články 8–10 a 15 o stávajících budovách a finanční podpoře kombinují:

(a)Stávající ustanovení o větších renovacích, jež nabízejí příležitost uplatnit stávající minimální požadavky na energetickou náročnost (a zajistit tak minimální rozsah renovace) a také řešit strukturální zlepšení, přizpůsobení se změně klimatu, odstranění nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnost pro osoby s postižením, jsou doplněna novými minimálními normami energetické náročnosti na úrovni EU (jež podnítí zvýšení míry renovací) pro energeticky nejnáročnější veřejné budovy (tj. budovy a ucelené části budov ve vlastnictví veřejných subjektů) a jiné než obytné budovy. Vyžadují, aby byly budovy třídy energetické náročnosti G renovovány a zlepšovány alespoň na třídu energetické náročnosti F nejpozději do roku 2027 a alespoň na třídu energetické náročnosti E nejpozději do roku 2030 a obytné budovy s nejhorší energetickou náročností alespoň na třídu F do roku 2030 a alespoň na třídu E do roku 2033. Zaměření na třídy fondu budov s největší náročností zajišťuje, aby se úsilí zaměřilo na budovy s nejvyšším potenciálem pro dekarbonizaci, zmírnění energetické chudoby a rozšířené sociální a hospodářské přínosy. Členské státy rovněž v rámci vnitrostátních plánů renovace budov stanoví konkrétní harmonogramy pro dosažení vyšších tříd energetické náročnosti (u budov spadajících do oblasti působnosti čl. 9 odst. 1) do roku 2040 a 2050 v souladu s jejich způsobem přeměny vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi. Kromě minimálních norem energetické náročnosti podle čl. 9 odst. 1 mají členské státy možnost zavést do svých vnitrostátních plánů renovací vnitrostátní minimální normy energetické náročnosti. Členské státy musí podporovat dodržování minimálních norem energetické náročnosti podpůrným rámcem, včetně finanční podpory, zejména se zaměřením na zranitelné domácnosti a osoby postižené energetickou chudobou nebo osoby žijící v sociálním bydlení, technické pomoci a monitorovacích mechanismů. Navrhovaná ustanovení umožňují členským státům vyjmout z povinnosti dodržovat minimální normy energetické náročnosti několik kategorií budov.

(b)Zavedení dobrovolných pasů pro renovaci budov s cílem vybavit vlastníky budov plánující postupné renovace své budovy. Členské státy budou muset zavést systém pasů pro renovaci budov založený na společném rámci, který vypracuje Komise do konce roku 2024, aby jejich občané měli přístup k používání tohoto nástroje.

(c)Přísnější ustanovení o odstraňování překážek bránících renovacím a o mobilizaci finančních pobídek s jednotnými kontaktními místy přístupnými všem zúčastněným stranám v rámci ekosystému staveb, aby byly řešeny všechny překážky renovace budov, nejen náklady, a členské státy podporovaly odpovídající odbornou přípravu. Vyšší finanční pobídky a opatření technické podpory jsou zaměřeny na projekty rozsáhlé renovace a na projekty zaměřené na značný počet budov, což vede ke značným celkovým úsporám energie. Se stejným cílem a vzhledem k tomu, že na základě standardní životnosti může být kotel zakoupený kolem roku 2025 stále používán i v roce 2050, nemělo by být členským státům povoleno dotovat kotle na fosilní paliva od roku 2027.

(d)S cílem podpořit rychlé zavádění otopných soustav s nulovými přímými emisemi a zabránit tomu, aby se investice do nových generací kotlů na fosilní paliva staly uvízlými aktivy, by budovy s nulovými emisemi neměly produkovat emise uhlíku na místě a členské státy se mohou rozhodnout pro použití primárního energetického faktoru pro elektřinu, který bude v souladu s průměrem EU 24 .

(e)V neposlední řadě jsou členské státy povinny zaměřit svou finanční podporu na zmírnění energetické chudoby a podporovat sociální bydlení a chránit nájemce před nepřiměřeným nájemným po renovaci.

V návaznosti na stanoviska Výboru pro kontrolu regulace neodpovídá ponechaná možnost týkající se minimálních norem energetické náročnosti přímo žádné ze čtyř možností analyzovaných v návrhu posouzení dopadů, který byl výboru předložen. Návrh byl pečlivě pozměněn s ohledem na subsidiaritu a proporcionalitu, přičemž byly zohledněny rozdíly mezi jednotlivými fondy budov v různých členských státech a byla poskytnuta flexibilita členským státům, pokud jde o to, jak řešit jejich konkrétní situaci a jak dosáhnout nezbytných zlepšení jejich vnitrostátního fondu budov. V celé EU se zaměřuje na 15 % energeticky nejnáročnějších budov v odpovídajících vnitrostátních fondech budov, aby se maximalizovaly úspory energie, nákladová efektivnost a dopady na zmírnění energetické chudoby, jakož i komplexnější sociální a hospodářské vedlejší přínosy spojené s dosažením cílů EU v oblasti klimatu a energetiky.

–Předchozí článek 8 je přeformulován. Článek 11 se zaměřuje pouze na technické systémy budov a zavádí se jasný právní základ pro vnitrostátní zákazy kotlů na fosilní paliva, který členským státům umožňuje stanovit požadavky na zdroje tepla na základě emisí skleníkových plynů nebo druhu použitého paliva. Několik členských států považuje tato opatření za nezbytná pro dosažení dekarbonizovaného fondu budov a zlepšení kvality ovzduší a zdraví. Toto ustanovení řeší stávající právní nejistotu ohledně toho, zda jsou takové zákazy povoleny podle čl. 6 odst. 1 směrnice o ekodesignu a pravidel volného trhu podle Smluv. S ohledem na význam dobré kvality vnitřního ovzduší pro zajištění zdravých budov je zapotřebí instalace měřicích a kontrolních zařízení pro monitorování a regulaci kvality vnitřního ovzduší v nových budovách a pokud možno ve stávajících budovách procházejících větší renovací.

–Článek 12 o infrastruktuře pro udržitelnou mobilitu je v souladu se zvýšenými ambicemi v oblasti klimatu a zpřísňuje stávající požadavky. Předběžné pokládání kabeláže se stává normou pro všechny nové budovy a budovy, které procházejí větší renovací, a zejména je posíleno zavádění dobíjecích stanic v nových a renovovaných kancelářských budovách. Dobíjecí stanice musí umožnit inteligentní dobíjení a členské státy odstraní překážky bránící instalaci dobíjecích stanic v obytných budovách a zajistí „právo na připojení“ v souladu s příslušnými ustanoveními návrhu nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Kromě toho jsou zavedena povinná parkovací místa pro jízdní kola v nových budovách a budovách procházejících větší renovací s cílem odstranit překážky pro jízdu na kole jako ústřední prvek udržitelné mobility s nulovými emisemi.

–Článek 13 posiluje ukazatel připravenosti pro chytrá řešení pro velké jiné než obytné budovy od roku 2026. Aby se usnadnil rozvoj nových služeb souvisejících s budovami, nový článek 14 specifický pro údaje o budovách zajišťuje, aby vlastník, nájemce a správce budovy nebo třetí strany měli přístup k údajům o systémech budov. Nová pravidla pro interoperabilitu údajů a přístup k údajům stanoví Komise prostřednictvím prováděcího aktu.

–Články 16 až 19 zlepšují stávající ustanovení týkající se certifikátů energetické náročnosti, jejich vydávání a vystavování a jejich databází:

(a)Aby byla zajištěna srovnatelnost v rámci Unie, musí být do roku 2025 všechny certifikáty energetické náročnosti založeny na harmonizované stupnici tříd energetické náročnosti a musí být v souladu se vzorem stanoveným v příloze V.

(b)Třídy energetické náročnosti budou změněny s ohledem na společnou vizi fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050, přičemž se zohlední vnitrostátní rozdíly ve fondech budov: nejvyšší třída A představuje budovu s nulovými emisemi, zatímco nejnižší třída G zahrnuje 15 % energeticky nejnáročnějších budov ve vnitrostátním fondu budov. Tato změna stupnice zajistí srovnatelné úsilí členských států o splnění celounijních minimálních norem energetické náročnosti podle článku 9. Ukazatel, na jehož základě mají být budovy hodnoceny (spotřeba primární energie v kWh/(m².r)), zůstává nezměněn a je doplněn ukazatelem provozních emisí skleníkových plynů a energie z obnovitelných zdrojů. Další ukazatele jsou pro členské státy i nadále dobrovolné a nabízejí přístup založený na souboru nástrojů, který lze přizpůsobit vnitrostátním podmínkám.

(c)Platnost certifikátů energetické náročnosti nižších tříd D až G se zkracuje na pět let, aby bylo zajištěno, že obsahují aktuální informace, které pomáhají občanům snížit jejich spotřebu. V některých jednoduchých případech musí být k dispozici zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátů energetické náročnosti a certifikáty energetické náročnosti musí být vydávány v digitálním formátu. Zavádějí se opatření ke zvýšení spolehlivosti vydaných certifikátů (kontrola na místě a kontrola kvality).

(d)Lepší pokrytí fondu budov pomocí certifikátů energetické náročnosti je předpokladem pro jeho zlepšení, ale zároveň by členské státy musely zajistit, aby byly cenově dostupné. Povinnost mít certifikát energetické náročnosti se rozšiřuje na budovy, které procházejí větší renovací, na budovy, u nichž se obnovuje nájemní smlouva, a na všechny veřejné budovy. Budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu, musí mít certifikát energetické náročnosti a třída a ukazatel energetické náročnosti by měly být uvedeny ve všech inzerátech a reklamách, aby byl zajištěn význam energetické náročnosti na trhu prodeje a pronájmu. Všechny budovy užívané orgány veřejné správy a často navštěvované veřejností musí vystavit svůj certifikát energetické náročnosti bez ohledu na svou velikost.

(e)Členské státy zřídí vnitrostátní databáze certifikátů energetické náročnosti budov, které rovněž umožní shromažďovat údaje týkající se pasů pro renovaci budov a ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení. Informace z vnitrostátních databází se předávají středisku pro sledování fondu budov na základě vzoru, který vypracuje Komise.

–Stávající ustanovení o inspekcích jsou seskupena a vyjasněna s cílem usnadnit jejich provádění a zároveň zahrnout ventilační systémy jako součást opatření směrnice o energetické náročnosti budov zaměřených na řešení kvality vnitřního ovzduší. Aby byla zajištěna kvalita a spolehlivost renovací nebo nových staveb, předpokládá se, že budou vytvořeny vnitrostátní systémy inspekcí nebo alternativní nástroje, které ověří, zda dodané stavební a renovační práce splňují navrženou energetickou náročnost a zvyšují spokojenost a důvěru občanů. Ve stejném duchu musí mít poskytovatelé integrovaných renovačních prací přístup k certifikačním nebo kvalifikačním systémům, aby byla zajištěna spolehlivá kvalita těchto prací. Prahová hodnota pro povinnou instalaci systémů automatizace a kontroly budov by měla být od roku 2030 snížena u jiných než obytných budov a nové obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací musí být vybaveny určitými monitorovacími a kontrolními funkcemi, aby se zlepšilo a optimalizovalo jejich řízení a provoz.

–Prosazování politiky v oblasti budov je klíčem k zajištění skutečného pokroku v praxi. Stávající nezávislé kontrolní systémy jsou rozšířeny tak, aby zahrnovaly pasy pro renovaci budov a ukazatele připravenosti pro chytrá řešení. Monitorování a prosazování, mimo jiné prostřednictvím sankcí, se zaměří zejména na minimální normy energetické náročnosti a zlepšení stávajícího fondu budov.

🡻 2010/31/EU

2021/0426 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 25 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 26 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

🡻 2010/31/EU 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ⌦ 2010/31/EU ⌫ 27  ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov 28 byla ⌦ několikrát ⌫ ⌦ významně ⌫ pozměněna 29 . Vzhledem k novým podstatným změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu přehlednosti přepracována.

⇩ nový

(2)Podle Pařížské dohody přijaté v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) se její smluvní strany dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Dosažení cílů Pařížské dohody je jádrem sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“ ze dne 11. prosince 2019 30 . Unie se v aktualizovaném vnitrostátně stanoveném příspěvku předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 zavázala snížit do roku 2030 v rámci Unie celohospodářské čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

(3)Jak bylo oznámeno v Zelené dohodě pro Evropu, Komise dne 14. října 2020 představila iniciativu „renovační vlna“ 31 . Součástí iniciativy je akční plán obsahující konkrétní regulační, finanční a podpůrná opatření s cílem do roku 2030 alespoň zdvojnásobit roční míru energetických renovací budov a podpořit rozsáhlé renovace. Revize směrnice o energetické náročnosti budov je nezbytná jako jeden z prostředků k dosažení cílů iniciativy „renovační vlna“. Přispěje rovněž k realizaci iniciativy Nový evropský Bauhaus a evropské mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“.

(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 32 , „evropský právní rámec pro klima“, zakotvuje v právních předpisech cíl dosáhnout do roku 2050 v celém hospodářství klimatické neutrality a stanoví závazek Unie dosáhnout domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.

(5)Cílem legislativního balíčku „Fit for 55“ oznámeného v pracovním programu Evropské komise na rok 2021 je tyto cíle realizovat. Zahrnuje řadu oblastí politiky, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů, využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, zdanění energie, sdílení úsilí, obchodování s emisemi a infrastruktury pro alternativní paliva. Nedílnou součástí tohoto balíčku je revize směrnice 2010/31/EU.

🡻 2010/31/EU 2. bod odůvodnění

Účinné, uvážlivé, racionální a udržitelné využívání energie se vztahuje mimo jiné na ropné produkty, zemní plyn a pevná paliva, které jsou základními zdroji energie, ale také hlavními zdroji emisí oxidu uhličitého.

🡻 2010/31/EU 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(6)Podíl budov na ⌦ konečné ⌫ celkové spotřebě energie v Unii činí 40 %⇨ a jejich podíl na emisích skleníkových plynů spojených se spotřebou energie činí 36% ⇦ . Tento sektor se rozrůstá, což bude mít za následek zvýšení spotřeby energie. Snížení spotřeby energie ⇨ v souladu se zásadou „energetické účinnosti v první řadě“ stanovenou v článku 3 [revidované směrnice o energetické účinnosti] a vymezenou v čl. 2 bodě 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 33  ⇦ a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov proto představují důležitá opatření nutná ke snižování energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů Unie. Spolu se zvýšeným využíváním energie z obnovitelných zdrojů by opatření přijatá za účelem snížení spotřeby energie v Unii umožnila Unii dodržení závazku splnění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), dlouhodobého závazku zachovat nárůst globální teploty pod 2 °C i závazku snížit do roku 2020 celkové emise skleníkových plynů alespoň o 20 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990 a v případě mezinárodní dohody o 30 %. Snížená spotřeba energie a zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů také hrají důležitou úlohu při ⇨ snižování energetické závislosti Unie, ⇦ podpoře zabezpečování zásobování energií, ⌦ a ⌫ technologického vývoje a při vytváření příležitostí k zaměstnání a regionálního rozvoje, zejména ⇨ na ostrovech a ⇦ ve venkovských oblastech.

⇩ nový

(7)Budovy jsou odpovědné za emise skleníkových plynů před svou životností, v jejím průběhu i po jejím skončení. Vize dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 přesahuje stávající zaměření na provozní emise skleníkových plynů. Emise z budov za celý životní cyklus by se proto měly postupně zohledňovat počínaje novými budovami. Budovy jsou významnými zdroji materiálu, ve kterých jsou zdroje uloženy po mnoho desetiletí, a koncepční možnosti do značné míry ovlivňují emise za celý životní cyklus, a to jak u nových budov, tak u renovací. Náročnost budov během celého životního cyklu by se měla zohledňovat nejen u nové výstavby, ale také u renovací, a to začleněním politik zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů za celý životní cyklus do plánů renovace budov členských států.

(8)Minimalizace emisí skleníkových plynů z budov za celý životní cyklus vyžaduje účinné využívání zdrojů a oběhovost. To lze rovněž kombinovat s přeměnou částí fondu budov na dočasné úložiště uhlíku.

(9)Potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu ukazuje celkový příspěvek budovy k emisím, které vedou ke změně klimatu. Spojuje emise skleníkových plynů obsažené ve stavebních výrobcích s přímými a nepřímými emisemi z fáze používání. Požadavek na výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov proto představuje první krok k tomu, aby se více zohledňovala náročnost budov během celého životního cyklu a oběhové hospodářství.

(10)Budovy jsou odpovědné přibližně za polovinu primárních emisí jemných částic (PM2,5) v EU, které způsobují předčasná úmrtí a onemocnění. Snížení energetické náročnosti budov současně může a mělo by snížit emise znečišťujících látek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 34 .

🡻 2010/31/EU 4. bod odůvodnění

Řízení poptávky po energii je důležitým nástrojem, který umožňuje Unii ovlivňovat světový trh s energií, a v důsledku toho střednědobé a dlouhodobé zabezpečení dodávek energie.

🡻 2010/31/EU 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Zasedání Evropské rady v březnu 2007 zdůraznilo potřebu zvýšení energetické účinnosti v Unii za účelem dosažení cíle snížení spotřeby energie Unie o 20 % do roku 2020 a vyzvalo k důkladnému a rychlému provádění priorit stanovených ve sdělení Komise nazvaném „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“. Uvedený akční plán vymezil významné možnosti nákladově efektivních úspor v sektoru budov. Ve svém usnesení ze dne 31. ledna 2008 vyzval Evropský parlament k posílení ustanovení směrnice 2002/91/ES a při několika příležitostech, naposledy ve svém usnesení ze dne 3. února 2009 o druhém strategickém přezkumu energetické politiky, vyzval k tomu, aby byl cíl zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 % závazný. V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 35 , jsou navíc stanoveny vnitrostátní závazné cíle v oblasti snižování emisí CO2, pro něž bude mít energetická účinnost v sektoru budov zásadní význam, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů 36 stanoví podporu energetické účinnosti v kontextu závazného cíle pro energii z obnovitelných zdrojů ve výši 20 % z celkové spotřeby energie Unie do roku 2020.

🡻 2010/31/EU 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Evropská rada v březnu roku 2007 znovu potvrdila závazek Unie rozvíjet energii z obnovitelných zdrojů na úrovni celé Unie, a to potvrzením závazného cíle dosáhnout do roku 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice 2009/28/ES zavádí pro podporu energie z obnovitelných zdrojů společný rámec.

🡻 2010/31/EU 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Je nezbytné stanovit konkrétnější opatření s cílem dosáhnout rozsáhlých a dosud nevyužitých možností úspor energie v případě budov a zmenšit značné rozdíly mezi výsledky členských států v tomto odvětví.

🡻 2010/31/EU 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(11)Opatření k dalšímu snižování energetické náročnosti budov by měla brát v úvahu klimatické ⌦ podmínky, ⌫ ⇨ včetně přizpůsobování se změně klimatu, ⇦ a místní podmínky i mikroklima vnitřního prostředí a efektivnost nákladů. Tato opatření by neměla být v rozporu s jinými požadavky týkajícími se budov, např. požadavky na přístupnost ⇨ , požární a seismickou ⇦ bezpečnost a plánované využití budovy.

🡻 2010/31/EU 9. bod odůvodnění

⇨ nový

(12)Energetická náročnost budov by měla být vypočtena na základě metody, která se může na vnitrostátní a regionální úrovni lišit. Kromě tepelných vlastností zahrnuje další faktory, které hrají stále důležitější úlohu, např. zařízení pro vytápění a klimatizaci, využití energie z obnovitelných zdrojů, ⇨ systémy automatizace a kontroly budov, inteligentní řešení, ⇦ prvky pasivního vytápění a chlazení, stínění, kvalita vnitřního ovzduší, odpovídající denní světlo a návrh budovy. Metoda výpočtu energetické náročnosti by neměla být založena pouze na ročním období, ve kterém je nutno vytápět ⇨ nebo používat klimatizaci ⇦, ale měla by pokrývat roční energetickou náročnost budovy. Tato metoda by měla zohlednit stávající evropské normy. ⇨ Tato metoda by měla zajistit zachycení skutečných provozních podmínek a umožnit použití změřené energie k ověření správnosti a v zájmu srovnatelnosti a měla by být založena na hodinových nebo kratších než hodinových intervalech. Za účelem podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě – a mimo společný obecný rámec – by měly členské státy přijmout nezbytná opatření, aby byly v metodě výpočtu uznány a zohledněny přínosy maximalizace využívání energie z obnovitelných zdrojů na místě, a to i pro jiná použití (jako jsou dobíjecí stanice pro elektrická vozidla). ⇦

🡻 2010/31/EU 10. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(13)Členské státy mají výhradní ⇨ by měly ⇦ povinnost stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost budov a prvků budov. Tyto minimální požadavky by měly být stanoveny za účelem dosažení nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy, aniž je tím dotčeno právo členských států stanovit minimální požadavky, které povedou k větší energetické účinnosti než nákladově optimální úrovně účinnosti. Měla by být stanovena možnost pravidelného přezkoumávání minimálních požadavků na energetickou náročnost budov ze strany členských států s ohledem na technický pokrok.

🡻 2010/31/EU 11. bod odůvodnění

Cílem nákladově efektivních nebo nákladově optimálních úrovní energetické účinnosti může být v některých případech, například s ohledem na rozdíly v klimatu, odůvodněno stanovení nákladově efektivních nebo nákladově optimálních požadavků ze strany členských států týkajících se prvků budov, což v praxi omezí použití stavebních materiálů, které odpovídají normám stanoveným právními předpisy Unie, a to za předpokladu, že takovéto požadavky nebudou představovat neodůvodněnou překážku trhu.

⇩ nový

(14)Dvě třetiny energie používané k vytápění a chlazení budov stále pocházejí z fosilních paliv. Aby bylo možné dekarbonizovat sektor budov, je obzvláště důležité postupně ukončit využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení. Členské státy by proto měly ve svých plánech renovace budov uvést své vnitrostátní politiky a opatření k postupnému ukončení využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení a v příštím víceletém finančním rámci od roku 2027 by neměly být poskytovány finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2027 v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Jasný právní základ pro zákaz zdrojů tepla na základě jejich emisí skleníkových plynů nebo druhu použitého paliva by měl podporovat vnitrostátní politiky a opatření zaměřené na postupné ukončení využívání fosilních paliv.

🡻 2010/31/EU 12. bod odůvodnění

⇨ nový

(15)⇨ Požadavky na energetickou náročnost technických systémů budov by se měly vztahovat na celé systémy instalované v budovách, a nikoli na náročnost samostatných součástí, které spadají do oblasti působnosti nařízení týkajících se konkrétních výrobků v rámci směrnice 2009/125/ES.  ⇦ Při stanovování požadavků na energetickou náročnost technických systémů budovy by členské státy měly ve vhodných případech, a je-li to možné, použít harmonizované nástroje, zejména zkušební metody, metody výpočtu a třídy energetické účinnosti zavedené na základě opatření, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie 37 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku 38  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 39 , s cílem zajistit soudržnost se souvisejícími iniciativami a v možné míře minimalizovat potenciální roztříštění trhu.

🡻 2010/31/EU 13. bod odůvodnění

(16)Touto směrnicí nejsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Pojem „pobídky“ použitý v této směrnici by proto neměl být vykládán v tom smyslu, že představuje státní podporu.

🡻 2010/31/EU 14. bod odůvodnění

⇨ nový

(17)Komise by měla stanovit srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. ⇨ Přezkum tohoto rámce by měl umožnit výpočet energetické i emisní náročnosti a měl by zohlednit environmentální a zdravotní externality, jakož i rozšíření systému ETS a ceny uhlíku. ⇦ Členské státy by měly tento rámec použít ke srovnání výsledků s minimálními požadavky na energetickou náročnost, které přijaly. Pokud by došlo k výrazným nesrovnalostem mezi vypočtenými nákladově optimálními úrovněmi minimálních požadavků na energetickou náročnost a platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost, tedy k 15 % překročení, měly by členské státy tento rozdíl odůvodnit nebo připravit odpovídající kroky ke snížení těchto nesrovnalostí. Odhadovaný ekonomický životní cyklus budovy nebo prvku budovy by měly určit členské státy, a to s přihlédnutím ke stávající praxi a ke zkušenostem z určování typických ekonomických životních cyklů. Výsledky tohoto srovnání a údaje použité k jejich dosažení by měly být pravidelně oznamovány Komisi. Tyto zprávy by měly Komisi umožnit posoudit pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost a podat o něm zprávu.

🡻 2010/31/EU 15. bod odůvodnění

Budovy mají vliv na dlouhodobou spotřebu energie. Vzhledem k dlouhému cyklu renovace stávajících budov by proto nové a stávající budovy, které jsou předmětem větší renovace, měly splňovat minimální požadavky na energetickou náročnost přizpůsobené místnímu klimatu. Potenciál využití alternativních systémů dodávky energie obecně není v plné míře prozkoumán, a proto by se mělo uvážit použití alternativních systémů dodávky energie v případě nových budov bez ohledu na jejich velikost, a to v souladu se zásadou, že nejprve je třeba zajistit, aby energetické potřeby v případě vytápění a chlazení byly sníženy na nákladově optimální úroveň.

🡻 2010/31/EU 16. bod odůvodnění

(18)Větší renovace stávajících budov bez ohledu na jejich velikost představují příležitost k přijetí opatření ke snížení energetické náročnosti, která budou efektivní z hlediska nákladů. Z důvodu nákladové efektivnosti by mělo být možné omezit minimální požadavky na energetickou náročnost na ty renovované části, které jsou pro energetickou náročnost budovy nejdůležitější. Členské státy by měly mít možnost si zvolit, zda definují „větší renovaci“ na základě procentního podílu plochy obvodového pláště nebo na základě hodnoty budovy. Pokud se členské státy rozhodnou definovat větší renovaci na základě hodnoty budovy, lze použít například hodnotu stanovenou pojistně matematickou metodou nebo stávající hodnotu založenou na nákladech na rekonstrukci, s vyloučením hodnoty pozemku, na němž budova stojí.

🡻 2010/31/EU 17. bod odůvodnění

Je třeba přijmout opatření s cílem zvýšit počet budov, které nejenže splňují současné minimální požadavky na energetickou náročnost, ale jsou i energeticky účinnější, čímž dojde ke snížení spotřeby energie i emisí oxidu uhličitého. Za tímto účelem by členské státy měly vypracovat vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a pravidelně o těchto plánech předkládat zprávy Komisi.

⇩ nový

(19)Zvýšené ambice Unie v oblasti klimatu a energetiky vyžadují novou vizi pro budovy: budovu s nulovými emisemi, jejíž velmi nízká spotřeba energie je – je-li to technicky proveditelné – plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů. Všechny nové budovy by měly být budovami s nulovými emisemi a všechny stávající budovy by měly být transformovány na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

(20)Existují různé možnosti, jak pokrýt energetické potřeby účinné budovy energií z obnovitelných zdrojů: obnovitelné zdroje energie na místě, jako je solární tepelná energie, fotovoltaická solární energie, tepelná čerpadla a biomasa, energie z obnovitelných zdrojů poskytovaná společenstvími pro obnovitelné zdroje nebo občanskými energetickými společenstvími a ústřední vytápění a chlazení založené na obnovitelných zdrojích nebo odpadním teplu.

(21)Nezbytná dekarbonizace fondu budov v Unii vyžaduje rozsáhlou energetickou renovaci: téměř 75 % budov v tomto fondu není podle současných stavebních norem energeticky účinných a 85–95 % budov, které dnes existují, bude v roce 2050 nadále stát. Vážená roční míra energetických renovací je však trvale nízká a činí přibližně 1 %. Při současném tempu by dekarbonizace sektoru budov vyžadovala staletí. Klíčovým cílem této směrnice je proto zahájení a podpora renovace budov, včetně přechodu na bezemisní otopné soustavy.

(22)Základním regulačním nástrojem pro zahájení rozsáhlé renovace stávajících budov jsou minimální normy energetické náročnosti, jelikož řeší hlavní překážky bránící renovaci, jako jsou rozdělené pobídky a struktury spoluvlastnictví, jež nelze odstranit ekonomickými pobídkami. Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by mělo vést k postupnému ukončení používání energeticky nejnáročnějších budov a k neustálému zlepšování vnitrostátního fondu budov, což přispěje k dlouhodobému cíli dekarbonizace fondu budov do roku 2050.

(23)Minimální normy energetické náročnosti stanovené na úrovni Unie by měly být zaměřeny na renovaci budov s nejvyšším potenciálem z hlediska dekarbonizace, zmírnění energetické chudoby a rozšířených sociálních a hospodářských přínosů, a zejména na energeticky nejnáročnější budovy, které je třeba renovovat přednostně.

(24)Pokud jde o zbytek vnitrostátního fondu budov, mohou se členské státy rozhodnout, zda chtějí zavést minimální normy energetické náročnosti navržené na vnitrostátní úrovni a přizpůsobené vnitrostátním podmínkám. Při přezkumu této směrnice by Komise měla posoudit, zda je třeba zavést další závazné minimální normy energetické náročnosti s cílem dosáhnout do roku 2050 dekarbonizovaného fondu budov.

(25)Zavedení minimálních norem energetické náročnosti by měl doprovázet podpůrný rámec zahrnující technickou pomoc a finanční opatření. Minimální normy energetické náročnosti stanovené na vnitrostátní úrovni nepředstavují „normy Unie“ ve smyslu pravidel státní podpory, zatímco celounijní minimální normy energetické náročnosti by se mohly za takové „normy Unie“ považovat. V souladu s revidovanými pravidly státní podpory mohou členské státy poskytovat státní podporu na renovaci budov za účelem splnění celounijních norem energetické náročnosti, tj. za účelem dosažení určité třídy energetické náročnosti, a to do doby, než se tyto celounijní normy stanou závaznými. Jakmile budou tyto normy závazné, mohou členské státy nadále poskytovat státní podporu na renovaci budov a ucelených částí budov, na něž se vztahují celounijní normy energetické náročnosti, pokud bude cílem renovace vyšší standard, než je stanovená minimální třída energetické náročnosti.

(26)Taxonomie EU klasifikuje environmentálně udržitelné hospodářské činnosti v celé ekonomice, včetně sektoru budov. Podle aktu v přenesené pravomoci týkajícího se taxonomie EU v oblasti klimatu se renovace budov považuje za udržitelnou činnost, pokud dosáhne alespoň 30% úspor energie, splňuje minimální požadavky na energetickou náročnost při větší renovaci stávajících budov nebo sestává z jednotlivých opatření souvisejících s energetickou náročností budov, jako je instalace, údržba nebo opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti nebo nástrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov, pokud tato jednotlivá opatření splňují stanovená kritéria. Renovace budov za účelem splnění celounijních minimálních norem energetické náročnosti je obvykle v souladu s kritérii taxonomie EU týkajícími se činností v oblasti renovace budov.

(27)Celounijní minimální normy energetické náročnosti by měly vycházet z harmonizovaných tříd energetické náročnosti. Vymezením nejnižší třídy energetické náročnosti G jako nejnáročnějších 15 % vnitrostátního fondu budov každého členského státu zajišťuje harmonizace tříd energetické náročnosti podobné úsilí ze strany všech členských států, zatímco definice nejlepší třídy energetické náročnosti A zajišťuje sbližování harmonizované stupnice tříd energetické náročnosti k dosažení společné vize budov s nulovými emisemi.

(28)Minimální požadavky na energetickou náročnost stávajících budov a prvků budov již byly obsaženy v předpisech předcházejících této směrnici a měly by platit i nadále. Zatímco nově zavedené minimální normy energetické náročnosti stanoví minimální úroveň, pokud jde o energetickou náročnost stávajících budov, a zajišťují, aby probíhala renovace energeticky neúčinných budov, minimální požadavky na energetickou náročnost stávajících budov a prvků budov zajišťují nezbytný rozsah prováděných renovací.

(29)V zájmu dosažení vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov a transformace stávajících budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050 by měly členské státy vypracovat vnitrostátní plány renovace budov, které nahradí dlouhodobé strategie renovací a stanou se pro členské státy ještě silnějším a plně funkčním nástrojem plánování, s výraznějším zaměřením na financování a zajištění toho, aby pro provádění renovací budov byli k dispozici náležitě kvalifikovaní pracovníci. V plánech renovace budov by měly členské státy stanovit své vlastní vnitrostátní cíle v oblasti renovace budov. V souladu s čl. 21 písm. b) bodem 7 nařízení (EU) 2018/1999 a se základními podmínkami stanovenými v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 40 by členské státy měly poskytnout přehled finančních opatření, jakož i přehled investičních potřeb a správních zdrojů pro provádění plánů renovace budov.

(30)Vnitrostátní plány renovace budov by měly být založeny na harmonizovaném vzoru, aby byla zajištěna jejich srovnatelnost. V zájmu zajištění požadovaných ambicí by Komise měla návrhy plánů posoudit a vydat doporučení členským státům.

(31)Vnitrostátní plány renovace budov by měly být úzce propojeny s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999 a pokrok při dosahování vnitrostátních cílů a příspěvek plánů renovace budov k vnitrostátním a unijním cílům by měly být vykazovány v rámci dvouletých zpráv podle nařízení (EU) 2018/1999. Vzhledem k naléhavosti rozšíření renovací na základě solidních vnitrostátních plánů by datum pro předložení prvního vnitrostátního plánu renovace budov mělo být stanoveno co nejdříve.

(32)Postupné renovace mohou být řešením problému vysokých počátečních nákladů a nepříjemností pro obyvatele, který může vyvstat v případě renovací prováděných najednou. Tyto postupné renovace je však třeba pečlivě naplánovat, aby nedocházelo k tomu, že jedna fáze renovace znemožňuje nezbytné následné fáze. Pasy pro renovaci budov poskytují jasný plán pro postupné renovace a pomáhají vlastníkům a investorům naplánovat co nejlepší načasování a rozsah zásahů. Pasy pro renovaci budov by proto měly být k dispozici jako dobrovolný nástroj pro vlastníky budov ve všech členských státech.

(33)Pojem „rozsáhlá renovace“ dosud nebyl v právních předpisech Unie definován. V zájmu dosažení dlouhodobé vize pro budovy by měla být rozsáhlá renovace definována jako renovace, která transformuje budovy na budovy s nulovými emisemi; v první fázi jako renovace, která transformuje budovy na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Tato definice slouží ke zlepšení energetické náročnosti budov. Rozsáhlá renovace pro účely zlepšení energetické náročnosti představuje jedinečnou příležitost k řešení dalších aspektů, jako jsou životní podmínky zranitelných domácností, zvýšení klimatické odolnosti, odolnost vůči rizikům katastrof včetně seismické odolnosti, požární bezpečnost, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(34)Za účelem podpory rozsáhlých renovací, což je jedním z cílů iniciativy „renovační vlna“, by měly členské státy na rozsáhlé renovace poskytovat větší finanční a administrativní podporu.

(35)Členské státy by měly podporovat modernizaci v oblasti energetické náročnosti stávajících budov, jež přispívá k dosažení zdravého vnitřního prostředí a jež zahrnuje odstraňování azbestu a dalších škodlivých látek, přičemž by měly bránit nezákonnému odstraňování škodlivých látek a usnadňovat dodržování stávajících legislativních aktů, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES 41 a (EU) 2016/2284 42 .

(36)Očekává se, že klíčovou úlohu v rámci dekarbonizace a účinnosti elektroenergetické soustavy budou hrát elektrická vozidla, a to prostřednictvím služeb flexibility, vyrovnávání a skladování, zejména prostřednictvím agregace. Tento potenciál elektrických vozidel, pokud jde o integraci do elektroenergetické soustavy a příspěvek k účinnosti soustavy a další absorpci elektřiny z obnovitelných zdrojů, by měl být plně využit. Dobíjení je v souvislosti s budovami obzvláště důležité, neboť zde parkují elektrická vozidla pravidelně a dlouho. Pomalé dobíjení je hospodárné a instalace dobíjecích stanic v soukromých prostorách může zajistit skladování energie pro související budovu a integraci služeb inteligentního dobíjení a služeb integrace systému obecně.

(37)V kombinaci se zvýšeným podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů produkují elektrická vozidla méně emisí skleníkových plynů. Elektrická vozidla tvoří významnou součást přechodu na čistou energii, jenž je založen na opatřeních v zájmu energetické účinnosti, alternativních palivech, energii z obnovitelných zdrojů a inovativních řešeních v oblasti řízení energetické flexibility. Stavební předpisy lze účinně využít ke stanovení cílených požadavků na podporu zavádění infrastruktury pro dobíjení na parkovištích obytných i jiných než obytných budov. Členské státy by měly odstranit překážky, jako jsou rozdělené pobídky a administrativní komplikace, jimž jednotliví vlastníci čelí při snaze nainstalovat dobíjecí stanice na svých parkovacích místech.

(38)Potřebné podmínky pro případnou rychlou instalaci dobíjecích stanic zajišťuje kabeláž. Díky již připravené infrastruktuře se sníží náklady na instalaci dobíjecích stanic pro jednotlivé vlastníky, a uživatelé elektrických vozidel tak budou mít přístup k dobíjecím stanicím. Stanovení požadavků na elektromobilitu na úrovni Unie ohledně předběžného vybavení parkovacích míst a instalace dobíjecích stanic je účinným způsobem, jak podpořit používání elektrických vozidel v blízké budoucnosti a současně umožnit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu další rozvoj s nižšími náklady. Je-li to technicky proveditelné, měly by členské státy zajistit přístupnost dobíjecích stanic pro osoby se zdravotním postižením.

(39)Inteligentní dobíjení a obousměrné nabíjení umožňují integraci energetického systému budov. Dobíjecí stanice na místech, kde elektrická vozidla obvykle parkují delší dobu, například tam, kde lidé parkují z důvodu bydliště nebo zaměstnání, mají velký význam pro integraci energetického systému, a proto je třeba zajistit funkce inteligentního dobíjení. V situacích, kdy by obousměrné nabíjení napomohlo dalšímu pronikání elektřiny z obnovitelných zdrojů do dopravy pomocí vozových parků elektrických vozidel a do elektroenergetické soustavy obecně, měla by být i tato funkce zpřístupněna.

(40)Podpora zelené mobility je klíčovou součástí Zelené dohody pro Evropu a budovy mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování nezbytné infrastruktury, a to nejen pro dobíjení elektrických vozidel, ale také pro jízdní kola. Přechod k měkké mobilitě, jako je jízda na kole, může výrazně snížit emise skleníkových plynů z dopravy. Jak je stanoveno v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, zvýšení podílu čisté a účinné soukromé a veřejné dopravy, jako je jízda na kole, výrazně sníží znečištění z dopravy a přinese významné výhody jednotlivým občanům a komunitám. Nedostatek parkovacích míst pro jízdní kola je hlavní překážkou pro rozšíření cyklistiky, a to pokud jde o obytné i jiné než obytné budovy. Stavební předpisy mohou účinně podpořit přechod na čistší mobilitu stanovením požadavků na minimální počet parkovacích míst pro jízdní kola.

(41)Programy pro jednotný digitální trh a energetickou unii by měly být sladěny a měly by sloužit společným cílům. Digitalizace energetického systému rychle mění energetické prostředí, od integrace obnovitelných zdrojů energie po inteligentní sítě a budovy připravené na inteligentní řešení. Z hlediska digitalizace sektoru budov jsou důležité cíle Unie v oblasti konektivity a ambice na zavedení vysokokapacitních komunikačních sítí pro inteligentní domácnosti a dobře propojené komunity. Měly by být k dispozici cílené pobídky, které podpoří systémy připravené na inteligentní řešení a digitální řešení v zastavěném prostředí. Vznikly by tak nové příležitosti k energetickým úsporám, neboť spotřebitelé získají přesnější informace o svých spotřebních zvyklostech a provozovatelé systému budou moci síť účinněji řídit.

(42)V zájmu usnadnění konkurenceschopného a inovativního trhu s inteligentními službami týkajícími se budov, které přispívají k účinnému využívání energie a integraci energie z obnovitelných zdrojů v budovách, a za účelem podpory investic do renovací by měly členské státy zajistit přímý přístup zúčastněných stran k údajům systémů budov. Aby se zabránilo nadměrným administrativním nákladům pro třetí strany, usnadňují členské státy plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie.

(43)Pro měření schopnosti budov využívat informační a komunikační technologie a elektronické systémy pro účely přizpůsobení provozu budov potřebám uživatelů a sítě a pro zvýšení energetické účinnosti a celkové hospodárnosti budov by měl být používán ukazatel připravenosti pro chytrá řešení. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení by měl zvýšit povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a měl by uživatelům budovy poskytnout jistotu, pokud jde o skutečné úspory plynoucí z těchto nových rozšířených funkcí. Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení je obzvláště přínosný v případě velkých budov s vysokou spotřebou energie. U jiných budov by mělo být využívání tohoto systému pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení pro členské státy nepovinné.

🡻 2010/31/EU 18. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(44)⇨  Zásadní význam pro splnění cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 a 2050 má přístup k dostatečnému financování.  ⇦ Probíhá zavádění nebo přizpůsobování finančních nástrojů Unie a dalších opatření ⌦ Byly zavedeny nebo přizpůsobeny finanční nástroje Unie a další opatření ⌫ s cílem ⇨ podpořit snížení energetické náročnosti budov ⇦ stimulovat opatření týkající se energetické účinnosti. ⇨  Mezi nejnovější iniciativy ke zvýšení dostupnosti financování na úrovni Unie patří mimo jiné stěžejní složka „Renovace“ v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 43 a Sociální fond pro klimatická opatření zřízený nařízením (EU) …/…. Energetické renovace může v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 podpořit několik dalších klíčových programů EU, včetně fondů politiky soudržnosti a Fondu InvestEU zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 44 . Z rámcových programů pro výzkum a inovace Unie investuje do grantů či půjček s cílem prosadit nejlepší technologie a zlepšit energetickou náročnost budov, mimo jiné prostřednictvím partnerství s průmyslem a členskými státy, jako je Evropské partnerství pro přechod na čistou energii a partnerství „Built4People“. ⇦ Mezi tyto finanční nástroje na úrovni Unie patří mimo jiné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj 45 , jež bylo pozměněno s cílem umožnit vyšší investice do energetické účinnosti budov; partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci iniciativy pro evropské energeticky účinné budovy za účelem podpory ekologicky šetrných technologií a rozvoje energeticky účinných systémů a materiálů v nových a renovovaných budovách; iniciativa ES a Evropské investiční banky (EIB) s názvem Iniciativa EU pro financování udržitelné energetiky, jejímž cílem je kromě jiného umožnit investice v oblasti energetické účinnosti, a fond Marguerite: Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu, v jehož čele stojí Evropská investiční banka, směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty 46 , nástroj strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Jeremie (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až středně velké podniky), nástroj efektivního využívání energie, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, včetně programu Inteligentní energie – Evropa II zaměřeného konkrétně na odstraňování překážek trhu v souvislosti s energetickou účinností a energií z obnovitelných zdrojů, například prostřednictvím nástroje technické pomoci ELENA (evropská energetická pomoc na místní úrovni), Pakt primátorů, program pro podnikání a inovace, Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií na rok 2010 a sedmý rámcový program. Financování poskytuje rovněž Evropská banka pro obnovu a rozvoj s cílem stimulovat opatření v oblasti energetické účinnosti.

🡻 2010/31/EU 19. bod odůvodnění

⇨ nový

(45)Finanční nástroje Unie by měly být využívány s cílem zajistit praktický účinek cílů této směrnice, aniž by tím však byla nahrazena vnitrostátní opatření. Měly by být ⇨ vzhledem k rozsahu potřebných renovací ⇦ využívány zejména pro poskytování vhodných a inovačních prostředků financování s cílem podnítit investice do ⇨ snížení energetické náročnosti budov ⇦ opatření v oblasti energetické účinnosti. Mohly by hrát důležitou úlohu při vytváření celostátních, regionálních a místních fondů, nástrojů nebo mechanismů v oblasti energetické účinnosti, které poskytnou tyto možnosti financování vlastníkům soukromého majetku, malým a středním podnikům a společnostem poskytujícím služby energetické účinnosti.

⇩ nový

(46)Ústřední úlohu ve vnitrostátních plánech renovace budov by měly hrát finanční mechanismy, pobídky a mobilizace finančních institucí pro energetické renovace budov a členské státy by je měly aktivně podporovat. Tato opatření by měla zahrnovat podporu energeticky účinných hypoték na certifikované energeticky účinné renovace budov, podporu investic ze strany orgánů veřejné moci do energeticky účinného fondu budov, například prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo smluv o energetické náročnosti, či snižování vnímané rizikovosti investic.

(47)Financování samo o sobě nenaplní potřeby v oblasti renovací. Spolu s financováním je k vytvoření vhodného podpůrného rámce a odstranění překážek bránících renovacím nutné zavést dostupné a transparentní nástroje pro poradenství a pomoc, jako jsou jednotná kontaktní místa, která zajišťují integrované služby nebo zprostředkovatele energetických renovací, jakož i provádět další opatření a iniciativy, například ty, jež jsou uvedeny v iniciativě Komise pro inteligentní financování inteligentních budov.

(48)Energeticky neúčinné budovy často úzce souvisí s energetickou chudobou a sociálními problémy. Zranitelné domácnosti jsou obzvláště vystaveny rostoucím cenám energie, neboť na energetické produkty vynakládají větší část svého rozpočtu. Snížením nadměrných účtů za energii může renovace budov vyvést lidi z energetické chudoby a také jí předcházet. Renovace budov zároveň nejsou zadarmo a je nezbytné zajistit, aby byl pod kontrolou sociální dopad nákladů na renovace budov, zejména pokud jde o zranitelné domácnosti. Renovační vlna by neměla nikoho opomíjet a měla by být využita jako příležitost ke zlepšení situace zranitelných domácností a měl by být zajištěn spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě. Finanční pobídky a další politická opatření by se proto měly přednostně zaměřit na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení a členské státy by měly přijmout opatření s cílem zabránit vystěhovávání z důvodu renovací. Návrh Komise na doporučení Rady k zajištění spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě poskytuje společný rámec a společné chápání komplexních politik a investic potřebných k tomu, aby tento přechod byl spravedlivý.

🡻 2010/31/EU 20. bod odůvodnění

S cílem poskytnout Komisi příslušné informace by členské státy měly vypracovat seznamy stávajících i navrhovaných opatření, včetně opatření finanční povahy, která podporují cíle této směrnice, a nejsou přitom touto směrnicí vyžadována. Stávající a navrhovaná opatření uvedená členskými státy mohou zahrnovat zejména opatření zaměřená na snížení stávajících právních překážek a překážek trhu a na podporu investic nebo jiných činností, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost nových a stávajících budov, a která tak mohou případně přispět ke snížení energetické chudoby. Tato opatření by mohla zahrnovat bezplatnou či dotovanou technickou pomoc a poradenství, přímou státní podporu, dotované úvěry nebo úvěry s nízkým úrokem, granty a úvěrové záruky. Orgány veřejné moci a další instituce, které takováto opatření finanční povahy stanoví, by mohly jejich použití spojit s energetickou náročností a doporučeními uváděnými v certifikátech energetické náročnosti.

🡻 2010/31/EU 21. bod odůvodnění

Za účelem snížení zátěže členských států spojené s podáváním zpráv by mělo být možné zahrnout zprávy, které vyžaduje tato směrnice, do akčních plánů energetické účinnosti podle čl. 14 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách 47 . Veřejný sektor ve všech členských státech by měl v oblasti energetické náročnosti budov hrát vedoucí úlohu, a proto by vnitrostátní plány měly stanovit náročnější cíle pro budovy, jež jsou využívány orgány veřejné moci.

🡻 2010/31/EU 22. bod odůvodnění

⇨ nový

(49)⇨ Aby mohli potenciální kupující nebo nájemci od samého počátku přihlížet k energetické náročnosti budov, měly by mít budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu, certifikát energetické náročnosti a třída a ukazatel energetické náročnosti by měly být uvedeny ve všech inzerátech a reklamách.  ⇦ Potenciálnímu kupujícímu nebo nájemci budovy nebo ucelené části budovy by prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti měly být poskytnuty správné informace o energetické náročnosti budovy a praktické rady ohledně zlepšení této náročnosti. Informační kampaně mohou sloužit k tomu, aby byli vlastníci nebo nájemci dále pobízeni k dalšímu zlepšování energetické náročnosti svých budov nebo ucelených částí budov. Majitelé a nájemci komerčních budov by měli být pobízeni k výměně informací týkajících se skutečné spotřeby energie, aby bylo zajištěno, že jsou k dispozici všechny údaje pro přijetí informovaných rozhodnutí ohledně nezbytných zlepšení. Certifikát energetické náročnosti by také měl poskytnout informace o skutečném dopadu vytápění a chlazení na energetické potřeby budovy, na její spotřebu primární energie⇨ o její spotřebě primární energie, výrobě energie z obnovitelných zdrojů ⇦ a ⇨ provozních emisích skleníkových plynů ⇦ na emise oxidu uhličitého.

⇩ nový

(50)Monitorování fondu budov je usnadněno dostupností údajů shromažďovaných pomocí digitálních nástrojů, čímž se snižují administrativní náklady. Proto by měly být zřízeny vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov a informace v nich obsažené by měly být předávány středisku EU pro sledování fondu budov.

🡻 2010/31/EU 23. bod odůvodnění

Orgány veřejné moci by měly jít příkladem a usilovat o provedení doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti. Členské státy by měly do svých národních plánů zahrnout opatření, jejichž cílem je podpořit orgány veřejné moci za účelem brzkého přijetí zlepšení v oblasti energetické náročnosti a pokud možno co nejdříve provést doporučení uvedená v certifikátu energetické náročnosti.

🡻 2010/31/EU 24. bod odůvodnění)

⇨ nový

(51)Budovy užívané orgány veřejné moci a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti o energetické náročnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě, zejména v budovách určité velikosti, které jsou užívány orgány veřejné moci nebo které jsou často navštěvovány veřejností, jako jsou ⇨ radnice, školy, ⇦ obchody a nákupní střediska, supermarkety, restaurace, divadla, banky a hotely.

🡻 2010/31/EU 25. bod odůvodnění

(52)V posledních letech vzrostlo množství klimatizačních systémů v evropských zemích. To způsobuje značné problémy v dobách nejvyššího zatížení, zvyšuje náklady na elektřinu a narušuje energetickou rovnováhu. Prioritou by měly být strategie, které zlepšují tepelné vlastnosti budov během letního období. Pozornost by proto měla být zaměřena na opatření, která zabraňují přehřátí, jako je zastínění a dostatečná tepelná kapacita konstrukce budovy, a na další rozvoj a používání technik pasivního chlazení, zejména těch, jež zlepšují vnitřní mikroklimatické podmínky a mikroklimatické podmínky v okolí budov.

🡻 2010/31/EU 26. bod odůvodnění

⇨ nový

(53)Pravidelná údržba a inspekce otopných soustav ⇨ a ventilačních ⇦ a klimatizačních systémů kvalifikovanými pracovníky přispívá k udržování jejich správného provozu v souladu se specifikacemi výrobku, a tím zajišťuje optimální výkon z hlediska environmentálního, bezpečnostního a energetického. Nezávislé posouzení celých otopných soustav ⇨ a ventilačních ⇦ a klimatizačních systémů by mělo být prováděno v pravidelných intervalech během jejich životního cyklu, a zejména před jejich výměnou nebo modernizací. V zájmu minimalizace administrativní zátěže vlastníků a nájemců by členské státy měly usilovat o to, aby byly v co největší možné míře kombinovány inspekce a certifikace.

🡻 2010/31/EU 27. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(54)Společný přístup k certifikaci energetické náročnosti budov ⇨ , pasům pro renovaci budov, ukazatelům připravenosti pro chytrá řešení ⇦ a inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů prováděné kvalifikovanými a nebo ⇨ certifikovanými ⇦ akreditovanými odborníky, jejichž nezávislost je zaručena na základě objektivních kritérií, přispěje k rovným podmínkám v úsilí členských států o úspory energie v sektoru budov a zavede pro potenciální vlastníky nebo uživatele průhlednost na trhu nemovitostí v Unii, pokud jde o energetickou náročnost. V každém členském státě by měl být stanoven nezávislý kontrolní mechanismus, aby byla zajištěna kvalita certifikátů energetické náročnosti ⇨ , pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení ⇦ a inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů v celé Unii.

🡻 2010/31/EU 28. bod odůvodnění

(55)Vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní význam pro úspěšné provádění této směrnice, měly by být v případě potřeby a v souladu s platnými vnitrostátními předpisy konzultovány v otázce plánování, přípravy programů pro poskytování informací, odborné přípravy, zvyšování povědomí a provádění této směrnice na celostátní nebo regionální úrovni a měly by být do těchto činností zapojeny. Tyto konzultace mohou rovněž sloužit k podpoře poskytování příslušných pokynů projektantům a stavebním inspektorům na místní úrovni za účelem provádění nezbytných úkolů. Členské státy by měly dále architektům a projektantům umožnit, aby při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových nebo obytných oblastí řádně posoudili optimální kombinaci zlepšení v oblasti energetické účinnosti, používání energie z obnovitelných zdrojů a ústředního vytápění a chlazení, a měly by je k těmto činnostem pobízet.

🡻 2010/31/EU 29. bod odůvodnění

(56)Pro úspěšné provádění této směrnice mají zásadní význam osoby zajišťující instalaci a stavbu. Proto by dostatečný počet osob zajišťujících instalaci a stavbu měl díky odborné přípravě a dalším opatřením mít odpovídající schopnosti v otázkách instalace a integrace potřebných technologií v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů.

🡻 2010/31/EU 30. bod odůvodnění

Členské státy by měly zohlednit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací 48 , pokud jde o vzájemné uznávání profesních odborníků, jichž se tato směrnice týká, a Komise by měla pokračovat v činnostech v rámci programu Inteligentní energie – Evropa, pokud jde o pokyny a doporučení týkající se norem pro odbornou přípravu takových profesních odborníků.

🡻 2010/31/EU 31. bod odůvodnění (přizpůsobený)

V zájmu posílení transparentnosti, pokud jde o energetickou náročnost na trhu Unie s jinými než obytnými budovami, je třeba stanovit jednotné podmínky pro dobrovolný společný certifikační režim pro energetickou náročnost jiných než obytných budov. V souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU se pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, stanoví předem formou nařízení přijatého řádným legislativním postupem. Do přijetí takového nařízení se nadále používá rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi 49 , a to s výjimkou regulativního postupu s kontrolou, který se nepoužije.

🡻 2010/31/EU 32. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(57)⌦ V zájmu podpory cíle snížit energetickou náročnost budov by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty ⌫ Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU,  pokud jde o přizpůsobení některých částí společného obecného rámce stanoveného v příloze I technickému pokroku, a vypracování srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost ⇨ , úpravu prahových hodnot pro budovy s nulovými emisemi a metody výpočtu potenciálu globálního oteplování během životního cyklu, stanovení společného evropského rámce pro pasy pro renovaci budov a systém Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení ⇦ . Zvláště je důležité, aby Komise během přípravných prací vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky ⌦ , a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 50 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci ⌫ .

⇩ nový

(58)V zájmu zajištění účinného provádění ustanovení této směrnice podporuje Komise členské státy prostřednictvím různých nástrojů, jako je Nástroj pro technickou podporu 51 , který poskytuje individuálně uzpůsobené odborné poradenství za účelem navrhování a realizace reforem, včetně těch, jejichž cílem je zvýšit roční míru energetických renovací obytných a jiných než obytných budov do roku 2030 a podpořit rozsáhlé energetické renovace. Technická podpora se týká například posílení správní kapacity, podpory rozvoje a provádění politik a sdílení příslušných osvědčených postupů.

🡻 2010/31/EU 33. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(59)Jelikož cíle ⌦ cílů ⌫ této směrnice, totiž snížení energetické náročnosti budov ⇨ a snížení emisí skleníkových plynů z budov ⇦ , nemůže být z důvodu složitosti odvětví budov a neschopnosti vnitrostátních trhů s nemovitostmi odpovídajícím způsobem řešit problémy energetické náročnosti uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a ⌦ ale ⌫ může jich být proto ⌦ spíše – ⌫ z důvodu rozsahu a účinků opatření – lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřesahuje to, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle ⌦ těchto cílů ⌫ .

⇩ nový

(60)Právním základem této iniciativy je čl. 194 odst. 2 SFEU, který zmocňuje Unii k přijetí opatření nezbytných pro dosažení cílů Unie v oblasti energetické politiky. Návrh přispívá k cílům energetické politiky Unie uvedeným v čl. 194 odst. 1 SFEU, zejména ke zlepšení energetické náročnosti budov a snížení jejich emisí skleníkových plynů, což přispívá k ochraně a zlepšování životního prostředí.

🡻 2010/31/EU 36. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(61)V souladu s bodem 4434 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů 52  jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily ⌦ by měly členské státy jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavit vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a měly by tyto tabulky zveřejnit ⌫. ⇨  Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o prováděcích opatřeních o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Pokud jde o tuto směrnici, považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné, zejména v návaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Komise v. Belgie (věc C-543/17). ⇦

🡻 2010/31/EU 34. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(62)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se ⌦ s předchozí ⌫ směrnicí 2002/91/ES představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z uvedené ⌦ předchozí ⌫ směrnice.

🡻 2010/31/EU 35. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(63)Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnice 2002/91/ES ve vnitrostátním právu ⌦ a dat použitelnosti ⌫. ⌦ směrnic uvedených v části B přílohy VIII. ⌫

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

1.    Tato směrnice podporuje snižování energetické náročnosti budov ⇨ a snižování emisí skleníkových plynů z budov ⇦ v Unii ⇨ za účelem dosažení fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050 a ⇦ s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů.

2.    V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro:

a)společný obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a ucelených částí budov;

b)uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a nových ucelených částí budov;

c)uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost:

i)stávajících budov, ⌦ a ⌫ ucelených částí budov a prvků budov, které jsou předmětem větší renovace;

ii)prvků budov, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou namontovány dodatečně nebo nahrazeny,; a

iii)technických systémů budovy při jejich instalaci, nahrazení nebo modernizaci;

⇩ nový

d)uplatnění minimálních norem energetické náročnosti na stávající budovy a stávající ucelené části budov;

e)pasy pro renovaci budov;

f)vnitrostátní plány renovace budov;

g)infrastrukturu udržitelné mobility v budovách a v jejich okolí a

h)inteligentní budovy;

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

d)vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie;

ie)energetickou certifikaci ⌦ energetické náročnosti ⌫ budov nebo ucelených částí budov;

jf)pravidelnou inspekci otopných soustav ⇨ a ventilačních ⇦ a klimatizačních systémů v budovách; a

kg)nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti ⇨ , pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení ⇦ a inspekčních zpráv.

3.    Požadavky stanovené touto směrnicí jsou minimálními požadavky a nebrání členským státům v přijetí nebo zavedení přísnějších opatření. Taková opatření musí být slučitelná se ⌦ SFEU ⌫ Smlouvou. Oznamují se Komisi.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)„budovou“ zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí;

⇩ nový

2)„budovou s nulovými emisemi“ budova s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I, v níž je velmi nízká spotřeba požadované energie plně pokryta energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě, energií od společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo energií ze soustavy ústředního vytápění a chlazení v souladu s požadavky stanovenými v příloze III;

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

32)„budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova, jejíž energetická náročnost určená podle přílohy I je velmi nízká ⌦ s velmi nízkou energetickou náročností stanovenou v souladu s přílohou I ⌫ ⇨ , jež nemůže být horší než nákladově optimální úroveň za rok 2023 oznámená členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 2, přičemž ⇦ .tTéměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ⌦ v této budově je ⌫ ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí;

⇩ nový

4)„minimálními normami energetické náročnosti“ pravidla, která vyžadují, aby stávající budovy splňovaly požadavek na energetickou náročnost v rámci rozsáhlého plánu renovací fondu budov nebo v rozhodném okamžiku na trhu (prodej nebo pronájem), v určitou dobu nebo do určitého data, což vede k zahájení renovací stávajících budov;

5)„veřejnými orgány“ „veřejní zadavatelé“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 53 ;

🡻 2018/844 čl. 1 bod 1 písm. a)

⇨ nový

63)„technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, přípravě teplé vody, zabudovanému osvětlení, automatizaci a kontrole budov, výrobě ⇨ energie z obnovitelných zdrojů ⇦ elektrické energie na místě ⇨ a jejímu skladování ⇦ nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

🡻 2018/844 čl. 1 bod 1 písm. b)

73a)„systémem automatizace a kontroly budov“ systém sestávající ze všech produktů, softwaru a inženýrských služeb, které mohou podporovat energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a usnadněním jejich manuálního řízení;

🡻 2010/31/EU

84)„energetickou náročností budovy“ vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení;

95)„primární energií“ energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace;

⇩ nový

10)„faktorem primární energie z neobnovitelných zdrojů“ primární energie z neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, vydělená dodanou energií;

11)„faktorem primární energie z obnovitelných zdrojů“ obnovitelná primární energie ze zdroje energie na místě, blízkého nebo vzdáleného zdroje energie, která je dodávána prostřednictvím daného energetického nosiče, včetně dodané energie a vypočtených režijních nákladů dodávek energie do míst použití, vydělená dodanou energií;

12)„celkovým faktorem primární energie“ vážený součet faktorů primární energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů pro daný energetický nosič;

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

136)„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární ⇨ (tepelná a fotovoltaická) ⇦ , aerotermální, ⌦ a ⌫ geotermální ⌦ energie ⌫ , hydrotermální ⇨ energie okolního prostředí, energie přílivu, energie vln ⇦ a ⌦ další ⌫ energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynuů;

147)„obvodovým pláštěm budovy“ integrované prvky budovy, které oddělují její interiér od vnějšího prostředí;

158)„ucelenou částí budovy“ oddíl, podlaží nebo byt v rámci budovy, jež jsou určeny k samostatnému používání nebo byly za tímto účelem upraveny;

169)„prvkem budovy“ technický systém budovy nebo prvek obvodového pláště budovy;

⇩ nový

17)„bytovou jednotkou“ místnost nebo soubor místností ve stálé budově nebo strukturálně oddělené části budovy, které jsou určeny k bydlení jedné soukromé domácnosti po celý rok;

18)„pasem pro renovaci budovy“ dokument, který poskytuje individualizovaný plán renovace konkrétní budovy v několika fázích, jež významně zlepší její energetickou náročnost;

19)„rozsáhlou renovací“ renovace, která transformuje budovu nebo ucelenou část budovy

a)před 1. lednem 2030 na budovu s téměř nulovou spotřebou energie;

b)od 1. ledna 2030 na budovu s nulovými emisemi;

20)„postupnou rozsáhlou renovací“ rozsáhlá renovace prováděná v několika fázích, při níž jsou dodrženy fáze stanovené v pasu pro renovaci budovy v souladu s článkem 10;

🡻 2010/31/EU

2110)„větší renovací“ renovace budovy, přičemž:

a)celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy bez hodnoty pozemku, na němž budova stojí nebo

b)renovace probíhá u více než 25 % plochy obvodového pláště budovy;

   Ččlenské státy si mohou zvolit, zda uplatní možnost a) či b).;

⇩ nový

22)„provozními emisemi skleníkových plynů“ emise skleníkových plynů spojené se spotřebou energie technických systémů budovy během užívání a provozu budovy;

23)„emisemi skleníkových plynů za celý životní cyklus“ kombinované emise skleníkových plynů spojené s budovou ve všech fázích jejího životního cyklu, od „vzniku“ (těžba surovin používaných při stavbě budovy) přes výrobu a zpracování materiálů a provozní fázi budovy až po „zánik“ (demontáž budovy a opětovné použití, recyklace, jiné využití a likvidace materiálů);

24)„potenciálem globálního oteplování během životního cyklu“ ukazatel, který vyčísluje příspěvek budovy k potenciálu globálního oteplování během celého jejího životního cyklu;

25)„rozdělenými pobídkami“ rozdělené pobídky ve smyslu čl. 2 bodu 52 [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

26)„energetickou chudobou“ energetická chudoba ve smyslu čl. 2 bodu 49 [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

27)„zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně domácností s nižšími středními příjmy, které jsou obzvláště vystaveny vysokým nákladům na energii a nemají prostředky na renovaci budovy, kterou užívají;

🡻 2010/31/EU

2811)„evropskou normou“ norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci, Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice nebo Evropským ústavem pro telekomunikační normy a zpřístupněná veřejnosti;

2912)„certifikátem energetické náročnosti“ certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy, vypočtenou podle metody přijaté v souladu s článkem 43;

3013)„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

3114)„nákladově optimální úrovní“ úroveň energetické náročnosti, která vede k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu, přičemž:

a)nejnižší náklady se určují s ohledem na: 

⇩ nový

i) kategorii a využití dotčené budovy;

🡻 2010/31/EU

⇨ nový

ii) investiční náklady v oblasti energií ⇨ na základě oficiálních prognóz ⇦ ;,

iii) náklady na údržbu a provoz, (včetně nákladů na energie, úspor, ⇨ s přihlédnutím k nákladům na povolenky na emise skleníkových plynů; ⇦

⇩ nový

iv) environmentální a zdravotní externality využívání energie;

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

v) kategorie dotčené budovy a případně příjmůpříjmy z vyrobené energie) ⇨ na místě ⇦;,

vi) a případně náklady na likvidaci ⇨ nakládání s odpady ⇦ a

b)odhadovaný ekonomický životní cyklus určují jednotlivé členské státy. Označuje ⌦ a označuje se jím ⌫ zbývající odhadovaný ekonomický životní cyklus budov, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro budovu jako celek, nebo odhadovaný životní cyklus prvku budovy, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro prvky budovy.

Nákladově optimální úroveň se pohybuje v rozmezí úrovní náročnosti, v nichž je analýza nákladů a přínosů vypočítaná pro odhadovaný ekonomický životní cyklus pozitivní;

⇩ nový

32)„dobíjecí stanicí“ dobíjecí bod ve smyslu čl. 2 bodu 41 [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva];

33)„izolovanou mikrosoustavou“ každá soustava se spotřebou nižší než 500 GWh v roce 2022, která nemá žádné propojení s jinými soustavami;

34)„inteligentním dobíjením“ inteligentní nabíjení ve smyslu čl. 2 bodu 14l směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů];

35)„obousměrným nabíjením“ obousměrné nabíjení ve smyslu čl. 2 bodu 14n směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů];

36)„normami hypotečního portfolia“ mechanismy, které motivují poskytovatele hypotečních úvěrů ke zlepšení mediánu energetické náročnosti portfolia budov, na něž se vztahují jejich hypotéky, a k podpoře potenciálních klientů, aby zajistili větší energetickou účinnost svých nemovitostí v souladu s ambicemi Unie v oblasti dekarbonizace a příslušnými energetickými cíli v oblasti spotřeby energie v budovách, a to na základě definice udržitelných hospodářských činností v taxonomii EU;

37)„digitálním deníkem budov“ společné úložiště všech příslušných údajů o budovách, včetně údajů týkajících se energetické náročnosti, jako jsou certifikáty energetické náročnosti, pasy pro renovaci budov a ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, které usnadňuje informované rozhodování a sdílení informací v rámci odvětví stavebnictví, mezi vlastníky a uživateli budov, finančními institucemi a orgány veřejné moci;

🡻 2010/31/EU

3815)„klimatizačním systémem“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je teplota regulována nebo může být snižována;

🡻 2018/844 čl. 1 bod 1 písm. c)

⇨ nový

3915 a)„otopnou soustavou“ kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je zvyšována teplota;

4015b)„zdrojem tepla“ část otopné soustavy, která vytváří užitečné teplo ⇨ pro použití uvedená v příloze I ⇦ pomocí jednoho nebo více z následujících procesů:

a)spalování paliv, například v kotli;

b)Jouleův jev, k němuž dochází v topných tělesech systému elektrického odporového ohřevu;

c)získávání tepla z okolního vzduchu, z odváděného vzduchu z ventilace, z vody nebo ze zemního zdroje tepelným čerpadlem;

4115c)„smlouvou o energetických službách“ smlouva o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 2729 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU 54 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

🡻 2010/31/EU

4216)„kotlem“ kombinovaná tepelná jednotka, která se skládá z kotlového tělesa a hořáku, konstruovaná tak, že teplo vzniklé spalováním je předáváno tekutině;

4317)„jmenovitým výkonem“ největší tepelný výkon, vyjádřený v kW, stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem;

18)„tepelným čerpadlem“ stroj, přístroj nebo zařízení, které přenáší teplo z přirozeného prostředí, jako je ovzduší, voda nebo půda, do budov nebo průmyslových zařízení tím, že obrací přirozené sdílení tepla, takže se teplo přenáší z prostředí s nižší teplotou do prostředí s vyšší teplotou. V případě reverzibilních tepelných čerpadel může jít rovněž o sdílení tepla z budovy do přirozeného prostředí;

4419)„ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;

⇩ nový

45)„užitnou podlahovou plochou“ plocha podlahy budovy potřebná jako parametr pro vyčíslení zvláštních podmínek užívání, jež jsou vyjádřeny na jednotku podlahové plochy, a pro použití zjednodušení a pravidel zónování a (pře)rozdělení;

46)„referenční podlahovou plochou“ podlahová plocha používaná jako referenční velikost pro posouzení energetické náročnosti budovy, vypočtená jako součet užitných podlahových ploch prostor v rámci obvodového pláště budovy specifikovaných pro posouzení energetické náročnosti;

47)„posuzovací hranicí“ hranice, na níž se měří nebo počítá dodaná a vydaná energie;

48)„na místě“ prostory a pozemky, na nichž se budova nachází, a samotná budova;

49)„energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou v blízkém okolí“ energie z obnovitelných zdrojů vyrobená v rámci místního nebo oblastního obvodu posuzované budovy, která splňuje všechny tyto podmínky:

a)lze ji distribuovat a používat pouze v rámci tohoto místního nebo oblastního obvodu prostřednictvím vyhrazené distribuční soustavy;

b)je pro ni možné vypočíst zvláštní primární energetický faktor platný pouze pro energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v rámci tohoto místního nebo oblastního obvodu a

c) lze ji použít na místě v posuzované budově prostřednictvím zvláštního připojení ke zdroji výroby energie, které vyžaduje zvláštní zařízení pro bezpečné dodávky a měření energie pro vlastní potřebu posuzované budovy;

50)„službami souvisejícími s energetickou náročností budov“ služby, jako je vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé vody, osvětlení a další služby, u nichž se spotřeba energie zohledňuje v rámci energetické náročnosti budov;

51)„energetickými potřebami“ energie, kterou je nutno dodat do prostoru s požadovaným stavem vnitřního prostředí nebo z něj extrahovat, aby byly zachovány zamýšlené podmínky v tomto prostoru během daného časového období, bez ohledu na jakoukoli neefektivnost technických systémů budovy;

52)„spotřebou energie“ energetický vstup technického systému budovy, který zajišťuje službu související s energetickou náročností budov, určený k uspokojení energetické potřeby;

53)„používanou pro vlastní potřebu“ část energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě nebo v blízkém okolí, kterou využívají technické systémy na místě pro účely služeb souvisejících s energetickou náročností budov;

54)„jinými způsoby využití na místě“ energie používaná na místě pro jiné účely než služby související s energetickou náročností budov, přičemž se může jednat o zařízení, různé a doplňkové zatížení nebo dobíjecí stanice pro elektromobily;

55)„intervalem výpočtu“ samostatný časový interval používaný pro výpočet energetické náročnosti;

56)„dodanou energií“ energie, vyjádřená podle energetického nosiče, která je dodána do technických systémů budov přes posuzovací hranici s cílem pokrýt příslušná použití nebo výrobu vydané energie;

57)„vydanou energií“ podíl energie z obnovitelných zdrojů, vyjádřený podle energetického nosiče a primárního energetického faktoru, který je vyveden do energetické sítě namísto toho, aby byl použit na místě pro vlastní potřebu nebo pro účely jiných způsobů využití na místě.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 1 písm. d)

20)„izolovanou mikrosoustavou“ izolovaná mikrosoustava ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES 55 .

🡻 2018/844 čl. 1 bod 2 (přizpůsobený)

Článek 32a

⌦ Vnitrostátní plán renovace budov ⌫ Dlouhodobá strategie renovací

🡻 2018/1999 čl. 53 bod 1 písm. a)

⇨ nový

1.    Každý členský stát vytvoří dlouhodobou strategii renovací ⇨ vnitrostátní plán renovace budov ⇦ na podporu ⇨ k zajištění ⇦ renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, čímž podpoří nákladově efektivní transformaci stávajících budov ⇨ a s cílem transformovat stávající budovy ⇦ na budovy s téměř nulovou spotřebou energie ⇨ s nulovými emisemi ⇦.

Každá dlouhodobá strategie renovace ⇨ Každý plán renovace budov ⇦ zahrnuje:

🡻 2018/844 čl. 1 bod 2

⇨ nový

a)přehled vnitrostátního fondu budov ⇨ pro různé typy budov, období výstavby a klimatická pásma ⇦ vycházející podle potřeby ze statistického vzorku a očekávaného podílu renovovaných budov v roce 2020 ⇨ vnitrostátní databáze pro certifikáty energetické náročnosti v souladu s článkem 19, přehled překážek trhu a selhání trhu a přehled kapacit v odvětví stavebnictví, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů ⇦ ;

b)stanovení nákladově efektivních přístupů k renovacím podle typu budovy a klimatického pásma, případně se zohledněním potenciálních relevantních aktivačních momentů v průběhu doby životnosti budovy;

c)politiky a opatření na podporu nákladově efektivních rozsáhlých renovací budov, včetně rozsáhlých renovací prováděných v několika fázích, a na podporu cílených nákladově úsporných opatření a renovací, například prostřednictvím zavedení dobrovolného režimu pasportů pro renovace budov;

d)přehled politik a opatření zaměřených na energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov, problém rozdílných motivací a selhání trhu, jakož i nástin příslušných vnitrostátních kroků přispívajících ke zmírnění energetické chudoby;

e)politiky a opatření zacílené na všechny veřejné budovy;

f)přehled vnitrostátních iniciativ na podporu inteligentních technologií a dobře propojených budov a komunit, jakož i dovedností a vzdělávání v odvětví stavebnictví a energetické účinnosti a

g)fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a dalších přínosů, například v oblasti zdraví, bezpečnosti a kvality vzduchu.

⇩ nový

b)plán s vnitrostátně stanovenými cíli a měřitelnými ukazateli pokroku s ohledem na cíl klimatické neutrality do roku 2050, jehož cílem je zajistit do roku 2050 energeticky vysoce účinný vnitrostátní fond budov bez emisí uhlíku a transformaci stávajících budov na budovy s nulovými emisemi;

c)přehled prováděných a plánovaných politik a opatření podporujících provádění plánu podle písmene b) a

d)přehled investičních potřeb pro účely provádění plánu renovace budov, finančních zdrojů a opatření a správních zdrojů pro renovaci budov.

Plán uvedený v písmeni b) zahrnuje vnitrostátní cíle pro roky 2030, 2040 a 2050, pokud jde o roční míru energetických renovací, spotřebu primární energie a konečnou spotřebu energie vnitrostátního fondu budov a snižování jeho provozních emisí skleníkových plynů; konkrétní časové harmonogramy, podle nichž má být u budov do roku 2040 a 2050 dosaženo vyšších tříd energetické náročnosti, než jsou třídy uvedené v čl. 9 odst. 1, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi; fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a širších přínosů a odhady týkající se příspěvku plánu renovace budov k dosažení závazného vnitrostátního cíle členského státu pro emise skleníkových plynů v souladu s nařízením (EU) .../… [revidovaným nařízením o „sdílení úsilí“], cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí (EU) …/… [přepracovanou směrnicí o energetické účinnosti], cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně orientačního cíle týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněnou směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů], a klimatického cíle Unie pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119.

2.    Jednou za pět let vypracuje každý členský stát podle vzoru v příloze II návrh plánu renovace budov a předloží jej Komisi. Každý členský stát předloží návrh plánu renovace budov v rámci svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 9 nařízení (EU) 2018/1999 a – pokud členský stát předloží návrh aktualizace – v rámci návrhu aktualizace tohoto plánu podle článku 14 uvedeného nařízení. Odchylně od čl. 9 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení předloží členské státy Komisi první návrh plánu renovace budov do 30. června 2024.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 2

⇨ nový

2.    V dlouhodobé strategii renovací stanoví každý členský stát plán s opatřeními a měřitelnými ukazateli pokroku stanovenými na vnitrostátní úrovni s ohledem na dlouhodobý cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů v Unii o 80–95 % ve srovnání s rokem 1990, aby zajistil energeticky vysoce účinný vnitrostátní fond budov bez emisí uhlíku a aby usnadnil nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V plánu uvedou orientační dílčí cíle pro roky 2030, 2040 a 2050 a specifikují, jak tyto cíle přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí 2012/27/EU.

3.    Na podporu mobilizace investic do renovací potřebných na dosažení cílů uvedených v odstavci 1 členské státy usnadní přístup k vhodným mechanismům pro:

a)agregaci projektů, mimo jiné prostřednictvím investičních platforem či skupin a konsorcií malých a středních podniků, jež umožní přístup investorům a souborná řešení potenciálním klientům;

b)snižování vnímané rizikovosti operací v oblasti energetické účinnosti pro investory a soukromý sektor;

c)využívání veřejných prostředků jako páky pro získání dalších soukromých investic nebo řešení specifického selhání trhu;

d)směrování investic do energeticky účinného veřejného fondu budov souladu s pokyny agentury Eurostat; a

e)zajištění přístupných a transparentních nástrojů pro poskytování poradenství, jako jsou jednotná kontaktní místa pro spotřebitele a služby energetického poradenství o příslušných energeticky úsporných renovacích a o finančních nástrojích.

4.    Komise shromáždí a poskytne alespoň veřejným orgánům osvědčené postupy v oblasti úspěšných veřejných i soukromých systémů financování energeticky úsporných renovací a informace o systémech agregace menších projektů energeticky úsporných renovací. Komise dále vymezí a poskytne osvědčené postupy týkající se finančních pobídek k renovaci ze spotřebitelského hlediska a zohlední přitom rozdíly mezi členskými státy v nákladové efektivnosti.

35.    Na podporu vývoje své dlouhodobé strategie renovací ⇨ svého plánu renovace budov ⇦ uspořádá každý členský stát na toto téma veřejnou konzultaci před tím, než ⇨ návrh plánu ⇦ tuto strategii předloží Komisi. ⇨ Do veřejné konzultace jsou zapojeny zejména místní a regionální orgány a další socioekonomičtí partneři, včetně občanské společnosti a subjektů pracujících se zranitelnými domácnostmi. ⇦ Každý členský stát přiloží ke své dlouhodobé strategii renovací ⇨ k návrhu plánu renovace budov ⇦ shrnutí výsledků svých veřejných konzultací.

Každý členský stát při provádění svých dlouhodobých strategií renovací stanoví podmínky konzultace inkluzivním způsobem.

⇩ nový

4.    Komise posoudí návrhy vnitrostátních plánů renovace budov, zejména zda:

a)úroveň ambicí vnitrostátně stanovených cílů je dostatečná a v souladu s vnitrostátními závazky v oblasti klimatu a energetiky uvedenými v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu;

b)politiky a opatření jsou dostatečné k dosažení vnitrostátně stanovených cílů;

c)přidělené rozpočtové a správní zdroje jsou dostatečné pro provádění plánu;

d)veřejná konzultace podle odstavce 3 byla dostatečně inkluzivní a

e)plány splňují požadavky podle odstavce 1 a jsou vyhotoveny v souladu se vzorem v příloze II.

Po konzultaci s výborem zřízeným podle článku 30 může Komise vydat pro jednotlivé členské státy doporučení v souladu s čl. 9 odst. 2 a článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999.

Pokud jde o první návrh plánu renovace budov, může Komise vydat doporučení pro jednotlivé členské státy nejpozději šest měsíců poté, co členský stát tento plán předložil.

5.    Každý členský stát veškerá doporučení Komise náležitě zohlední ve svém konečném plánu renovace budov. Pokud se dotčený členský stát doporučením nebo jeho podstatnou částí nezabývá, poskytne Komisi odůvodnění a své důvody zveřejní.

6.    Jednou za pět let předloží každý členský stát svůj plán renovace budov vypracovaný podle vzoru v příloze II Komisi. Každý členský stát předloží plán renovace budov v rámci svého integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 a – pokud členský stát předloží aktualizaci – v rámci aktualizace tohoto plánu podle článku 14 uvedeného nařízení. Odchylně od čl. 3 odst. 1 a čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení předloží členské státy Komisi první plán renovace budov do 30. června 2025.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 2

⇨ nový

76.    Každý členský stát přiloží ke ⇨ svému následujícímu konečnému plánu renovace budov ⇦ své dlouhodobé strategii renovací podrobnosti provádění své nejaktuálnější dlouhodobé strategie renovací ⇨ nebo plánu renovace budov ⇦ , včetně detailů plánovaných politik a opatření. ⇨ Každý členský stát uvede, zda dosáhl svých vnitrostátních cílů. ⇦

⇩ nový

8.    Každý členský stát zahrne do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 17 a 21 nařízení (EU) 2018/1999 informace o provádění vnitrostátních cílů uvedených v odst. 1 písm. b) tohoto článku a příspěvku plánu renovace budov k dosažení závazného vnitrostátního cíle členského státu pro emise skleníkových plynů v souladu s nařízením (EU) .../… [revidovaným nařízením o „sdílení úsilí“], cílů Unie v oblasti energetické účinnosti v souladu se směrnicí (EU) …/… [přepracovanou směrnicí o energetické účinnosti], cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně orientačního cíle týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 [pozměněnou směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů], a klimatického cíle Unie pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 2

7.    Každý členský stát může použít svou dlouhodobou strategii renovací pro účely řešení požární bezpečnosti a rizik spojených s intenzivní seismickou aktivitou, jež mají dopad na energeticky úsporné renovace a na životnost budov.

🡻 2018/1999 čl. 53 bod 1 písm. b)

8.    Dlouhodobá strategie renovace každého členského státu se předloží Komisi v rámci jeho konečného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 56 . Odchylně od čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení se první dlouhodobá strategie renovace podle odstavce 1 tohoto článku předloží Komisi do 10. března 2020.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 43

Přijetí metody výpočtu energetické náročnosti budov

Členské státy použijí metodu výpočtu energetické náročnosti budov podle společného obecného rámce stanoveného v příloze I.

Tato ⌦ Uvedená ⌫ metoda se přijme na celostátní nebo regionální úrovni.

Článek 54

Stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost

1.    Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov byly stanoveny za účelem dosažení ⇨ alespoň ⇦ nákladově optimálních úrovní. Energetická náročnost se vypočítá podle metody uvedené v článku 43. Nákladově optimální úrovně se vypočtou v souladu se srovnávacím metodickým rámcem uvedeným v článku 65, jakmile bude tento rámec zaveden.

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly stanoveny minimální požadavky na energetickou náročnost pro prvky budovy, jež jsou součástí obvodového pláště budovy a jež mají významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště, pokud jsou nahrazeny nebo namontovány dodatečně, s cílem dosáhnout ⇨ alespoň ⇦ nákladově optimálních úrovní.

Při stanovování požadavků mohou členské státy rozlišovat mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými kategoriemi budov.

V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu obecné podmínky vnitřního prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nedostatečnému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy.

Od členského státu se nevyžaduje, aby stanovil takové minimální požadavky na energetickou náročnost, které nejsou nákladově efektivní v rámci odhadovaného ekonomického životního cyklu.

⌦ Členské státy pravidelně přezkoumávají své ⌫ mMinimální požadavky na energetickou náročnost se pravidelně přezkoumávají nejméně jednou za pět let a v případě potřeby se ⌦ je ⌫ aktualizují, aby odrážely technický pokrok v sektoru budov ⇨ , výsledky výpočtu nákladově optimálních úrovní podle článku 6 a aktualizované vnitrostátní cíle a politiky v oblasti energetiky a klimatu ⇦ .

⇩ nový

2.    Členské státy se mohou rozhodnut, že přizpůsobí požadavky uvedené v odstavci 1, pokud jde o budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých minimálních požadavků na energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

32.    Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto kategorií budov:

a)budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých minimálních požadavků na energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

ab)budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

bc)dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

cd)obytné budovy, které jsou užívány nebo určeny k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

de)samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2.

Článek 65

Výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost

1.    Do 30. června 2011 Komise ⌦ je zmocněna ⌫ stanoví prostřednictvím aktů ⌦ přijmout akty ⌫ v přenesené pravomoci podle článkuů 2923, 24 a 25 ⌦ , pokud jde o ⌫ srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov. ⇨ Do 30. června 2026 Komise přezkoumá srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost ve stávajících budovách, u kterých probíhá větší renovace, a pro jednotlivé prvky budov. ⇦

Srovnávací metodický rámec se stanoví v souladu s přílohou VIIIII a rozlišuje mezi novými a stávajícími budovami a mezi různými kategoriemi budov.

2.    Členské státy vypočítají nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost za použití srovnávacího metodického rámce vypracovaného v souladu s odstavcem 1 a příslušnými parametry, jako jsou klimatické podmínky a praktická dostupnost energetické infrastruktury, a srovnají výsledky tohoto výpočtu s platnými minimálními požadavky na energetickou náročnost.

Členské státy oznámí Komisi veškeré vstupní údaje a předpoklady použité k těmto výpočtům a rovněž výsledky těchto výpočtů. Členské státy ⇨ aktualizují a ⇦ předkládají tyto zprávy Komisi v pravidelných intervalech, jejichž trvání nebude delší než pět let. První zpráva se předloží do 30. června 2012. ⇨ První zpráva vycházející z revidovaného metodického rámce podle odstavce 1 se předloží do 30. června 2028. ⇦

3.    Pokud ze srovnání provedeného podle odstavce 2 vyplývá, že platné minimální požadavky na energetickou náročnost jsou ⇨ o více než 15 % ⇦ významně méně energeticky účinné než nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost, dotčené členské státy ⇨ zahrnou do zprávy ⇦ odůvodní tento rozdíl písemně Komisi ve zprávě uvedené v odstavci 2, přičemž v rozsahu, v jakém tato mezera nemůže být odůvodněna, tuto zprávu doplní o plán nastiňující opatření k významnému zacelení mezery do příštího přezkumu požadavků na energetickou náročnost podle čl. 54 odst. 1.

4.    Komise zveřejní zprávu o pokroku členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 3

Článek 76

Nové budovy

⇩ nový

1.    Členské státy zajistí, aby od následujících dat byly nové budovy budovami s nulovými emisemi v souladu s přílohou III:

a)od 1. ledna 2027 nové budovy užívané nebo vlastněné orgány veřejné moci a

b)od 1. ledna 2030 všechny nové budovy;

🡻 2018/844 čl. 1 bod 3 (přizpůsobený)

⇨ nový

1. ⇨ Dokud se nepoužijí požadavky podle prvního pododstavce, ⇦ čČlenské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby ⌦ zajistí, aby všechny ⌫ nové budovy ⇨ byly alespoň budovami s téměř nulovou spotřebou energie a aby ⇦ splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené v souladu s článkem 55.

⇩ nový

2.    Členské státy zajistí výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu v souladu s přílohou III a jeho zveřejnění prostřednictvím certifikátu energetické náročnosti budovy:

a)od 1. ledna 2027 pro všechny nové budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 2 000 metrů čtverečních a

b)od 1. ledna 2030 pro všechny nové budovy.

3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici s cílem přizpůsobit přílohu III technickému pokroku a inovacím, stanovit upravené maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v příloze III pro renovované budovy a přizpůsobit maximální prahové hodnoty energetické náročnosti v případě budov s nulovými emisemi.

4.    Členské státy ve vztahu k novým budovám řeší otázky zdravého vnitřního prostředí, přizpůsobení se změně klimatu, požární bezpečnosti, rizik spojených s intenzivní seismickou aktivitou a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Členské státy se rovněž zabývají pohlcováním uhlíku souvisejícím s ukládáním uhlíku v budovách nebo na budovách.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 3

2.    Členské státy zajistí, aby byla před zahájením výstavby nových budov vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost vysoce účinných alternativních systémů, jsou-li k dispozici.

🡻 2010/31/EU

Článek 87

Stávající budovy

1.    Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost budovy nebo jejích renovovaných částí s cílem splnit minimální požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 54, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.

Tyto požadavky se použijí pro renovovanou budovu nebo ucelenou část budovy jako celek. Navíc či alternativně lze požadavky použít na renovované prvky budov.

2.    Členské státy dále přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby energetická náročnost prvku budovy, jenž je součástí obvodového pláště budovy a má významný dopad na energetickou náročnost obvodového pláště budovy, splňovala v případě jeho dodatečné montáže nebo nahrazení minimální požadavky na energetickou náročnost, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné.

Členské státy určí tyto minimální požadavky na energetickou náročnost v souladu s článkem 4.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 4 (přizpůsobený)

⇨ nový

3.    Členské státy podporují v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace vysoce účinné alternativní systémy, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. ⌦ Členské státy ⌫, a věnují ⌦ v souvislosti s budovami podstupujícími větší renovace ⌫ pozornost otázkám zdravého vnitřního prostředí, ⇨ přizpůsobení se změně klimatu, ⇦ požární bezpečnosti, a rizikům spojeným s intenzivní seismickou aktivitou ⇨ , odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením ⇦ .

⇩ nový

Článek 9

Minimální normy energetické náročnosti

1.    Členské státy zajistí, aby

a)budovy a ucelené části budov ve vlastnictví veřejných orgánů dosáhly nejpozději

i)po 1. lednu 2027 alespoň třídy energetické náročnosti F a

ii)po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti E;

b)jiné než obytné budovy a ucelené části budov, které nejsou ve vlastnictví veřejných orgánů, dosáhly nejpozději

i)po 1. lednu 2027 alespoň třídy energetické náročnosti F a

ii)po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti E;

c)obytné budovy a ucelené části budov dosáhly nejpozději

i)po 1. lednu 2030 alespoň třídy energetické náročnosti F a

ii)po 1. lednu 2033 alespoň třídy energetické náročnosti E.

Členské státy ve svém plánu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) stanoví konkrétní časové harmonogramy pro budovy uvedené v tomto odstavci s cílem dosáhnout vyšších tříd energetické náročnosti do roku 2040 a 2050, a to v souladu s postupem transformace vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi.

2.    Kromě minimálních norem energetické náročnosti stanovených podle odstavce 1 může každý členský stát stanovit minimální normy energetické náročnosti pro renovaci všech ostatních stávajících budov.

Stanoví-li se minimální normy energetické náročnosti, jsou navrženy s ohledem na vnitrostátní plán a cíle pro roky 2030, 2040 a 2050 obsažené v plánu renovace budov členského státu a na transformaci vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

3.    V souladu s článkem 15 členské státy podporují dodržování minimálních norem energetické náročnosti prostřednictvím všech těchto opatření:

a)vhodných finančních opatření, zejména těch, která se zaměřují na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou nebo osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU).../.... [přepracované směrnice o energetické účinnosti];

b)poskytování technické pomoci, mimo jiné prostřednictvím jednotných kontaktních míst;

c)navržení integrovaných systémů financování;

d)odstranění jiných než ekonomických překážek, včetně rozdělených pobídek, a

e)monitorování sociálních dopadů, zejména na nejzranitelnější osoby.

4.    Pokud je budova renovována tak, aby splňovala minimální normu energetické náročnosti, členské státy zajistí soulad s minimálními požadavky na energetickou náročnost prvků budov podle článku 5 a v případě větší renovace s minimálními požadavky na energetickou náročnost stávajících budov podle článku 8.

5.    Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat minimální normy energetické náročnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 u těchto kategorií budov:

a)budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění norem nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

b)budovy užívané jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely;

c)dočasné budovy s dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti;

d)obytné budovy, které jsou užívány nebo určeny k užívání buď kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání;

e)samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2.

6. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění provádění minimálních norem energetické náročnosti uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vhodných monitorovacích mechanismů a sankcí v souladu s článkem 31.

Článek 10

Pasy pro renovaci budov

1.    Do 31. prosince 2023 Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, jež doplní tuto směrnici stanovením společného evropského rámce pro pasy pro renovaci budov, a to na základě kritérií uvedených v odstavci 2.

2.    Do 31. prosince 2024 členské státy zavedou systém pasů pro renovaci budov na základě společného rámce stanoveného v souladu s odstavcem 1.

3.    Pas pro renovaci budovy splňuje následující požadavky:

a)vydává jej kvalifikovaný a certifikovaný odborník po provedení návštěvy na místě;

b)zahrnuje plán renovace, který uvádí posloupnost vzájemně navazujících fází renovace, s cílem transformovat budovu nejpozději do roku 2050 na budovu s nulovými emisemi;

c)uvádí očekávané přínosy, pokud jde o úspory energie, úspory nákladů na energii a snížení provozních emisí skleníkových plynů, jakož i širší přínosy související se zdravím a pohodlím a lepší schopností budovy přizpůsobit se změně klimatu a

d)obsahuje informace o možné finanční a technické podpoře.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 118

Technické systémy budov, elektromobilita a ukazatel připravenosti budov pro chytrá řešení

1.    Pro účely optimalizace využívání energie technickými systémy budovy stanoví členské státy systémové požadavky na celkovou energetickou náročnost, řádnou instalaci a odpovídající dimenzování, úpravu a kontrolu s ohledem na technické systémy, které jsou instalovány ve ⇨ nových nebo ⇦ stávajících budovách. Členské státy mohou tyto systémové požadavky rovněž uplatnit na nové budovy. ⇨ Při stanovování požadavků berou členské státy v úvahu konstrukční podmínky a typické či průměrné provozní podmínky. ⇦

Stanoví se systémové požadavky na nové technické systémy budovy, jejich výměnu a modernizaci a použijí se, pokud je to technicky, ekonomicky a funkčně proveditelné.

⇩ nový

Členské státy mohou stanovit požadavky týkající se emisí skleníkových plynů zdrojů tepla nebo druhu paliva používaného zdroji tepla za předpokladu, že tyto požadavky nepředstavují neodůvodněnou překážku trhu.

Členské státy zajistí, aby požadavky, které stanoví pro technické systémy budov, dosahovaly alespoň nejnovějších nákladově optimálních úrovní.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5

2.    Členské státy vyžadují, aby byly nové budovy v technicky a ekonomicky proveditelných případech vybaveny samoregulačními zařízeními, jež individuálně regulují teplotu v každé místnosti nebo v odůvodněných případech v samostatné vytápěné zóně ucelené části budovy. Ve stávajících budovách se instalace takových samoregulačních zařízení vyžaduje v technicky a ekonomicky proveditelných případech při výměně zdrojů tepla.

⇩ nový

3.    Členské státy vyžadují, aby byly budovy s nulovými emisemi vybaveny měřicími a kontrolními zařízeními pro monitorování a regulaci kvality vnitřního ovzduší. Ve stávajících budovách se instalace takových zařízení vyžaduje v technicky a ekonomicky proveditelných případech při větší renovaci budovy.

4.    Členské státy zajistí, aby při instalaci technického systému budovy byla posouzena celková energetická náročnost pozměněné části a v případě potřeby aby byl posouzen celý pozměněný systém. Výsledky se zdokumentují a tato dokumentace je předána vlastníkovi budovy tak, aby zůstala k dispozici a mohla být použita pro ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými podle odstavce 1 a za účelem vydání certifikátů energetické náročnosti.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 12

⌦ Infrastruktura pro udržitelnou mobilitu ⌫

12.    Pokud jde o nové jiné než obytné budovy a jiné než obytné budovy procházející větší renovací, které mají více než deset ⇨ pět ⇦ parkovacích míst, zajistí členské státy:

a)instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU 57 ;

⇩ nový

b)instalaci kabeláže pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, a

c)alespoň jedno parkovací místo pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily,

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5 (přizpůsobený)

a kabelovodů, tedy vedení elektrických kabelů, nejméně pro každé páté parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, pokud: a) parkoviště je umístěno uvnitř budovy a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů budovy nebo b) parkoviště s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

⇩ nový

Členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné využití očekávaného počtu dobíjecích stanic.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) členské státy u nových kancelářských budov a kancelářských budov procházejících větší renovací, jež mají více než pět parkovacích míst, zajistí instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každá dvě parkovací místa.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5 (přizpůsobený)

⇨ nový

Komise do 1. ledna 2023 podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě o tom, jak by politika Unie v oblasti budov mohla případně přispět k podpoře elektromobility, a případně za tím účelem navrhne opatření.

23.    ⌦ Pokud jde o všechny jiné než obytné budovy ⌫ Do 1. ledna 2025 členské státy stanoví požadavky týkající se instalace minimálního počtu dobíjecích stanic do všech jiných než obytných budov s více než dvaceti parkovacími místy ⇨ , členské státy zajistí do 1. ledna 2027 instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice na každých deset parkovacích míst a alespoň jedno parkovací místo pro jízdní kola na každé parkovací místo pro automobily. V případě budov vlastněných nebo užívaných orgány veřejné moci členské státy do 1. ledna 2033 zajistí kabeláž pro nejméně každé druhé parkovací místo. ⇦

⇩ nový

3.    Členské státy mohou upravit požadavky na počet parkovacích míst pro jízdní kola v souladu s odstavci 1 a 2, pokud jde o zvláštní kategorie jiných než obytných budov, v jejichž případě se jízdní kola obvykle používají jako dopravní prostředek méně často.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5

⇨ nový

4.    Členské státy se mohou rozhodnout, že požadavky uvedené v odstavcích 2 a 3 nestanoví nebo nepoužijí ve vztahu k budovám, které vlastní nebo užívají malé a střední podniky definované v hlavě I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES 58 .

45.    Pokud jde o nové obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací, které mají více než deset parkovacích míst ⇨ tři parkovací místa ⇦, zajistí členské státy:

a)instalaci kabelovodů, tedy vedení pro elektrické kabely, ⇨ kabeláže ⇦ pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, ⇨ a ⇦

⇩ nový

b)nejméně dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5 (přizpůsobený)

pokud: a)    parkoviště je umístěno uvnitř budovy a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů budovy nebo b)    parkoviště s budovou fyzicky sousedí a u větších renovací se renovační opatření týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.

⇩ nový

Členské státy zajistí, aby byla kabeláž dimenzována tak, aby umožňovala současné využití dobíjecích stanic na všech parkovacích místech. Pokud v případě větší renovace není možné zajistit dvě parkovací místa pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, zajistí členské státy co nejvyšší vhodný počet těchto parkovacích míst.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5

⇨ nový

56. Členské státy se mohou rozhodnout nepoužít odstavce 12, 23 a 45 na konkrétní kategorie budov v těchto případech: a) pokud jde o odstavce 2 a 5, žádosti o stavební povolení či rovnocenné žádosti byly podány před 10. březnem 2021;b) požadované kabelovody by závisely  v případě, že požadovaná kabeláž by závisela na izolovaných mikrosoustavách nebo se budovy nacházejí v nejvzdálenějších regionech ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, pokud by to mělo za důsledek zásadní problémy pro provoz místní energetické soustavy a ohrožení stability místní sítě.

c)náklady na instalaci dobíjecích stanic a kabelovodů přesahují 7 % celkových nákladů na danou větší renovaci budovy;

d)na veřejnou budovu se již vztahují srovnatelné požadavky v souladu s provedením směrnice 2014/94/EU.

⇩ nový

6.    Členské státy zajistí, aby dobíjecí stanice uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 byly schopny inteligentního dobíjení a případně obousměrného nabíjení a aby byly provozovány na základě nechráněných a nediskriminačních komunikačních protokolů a norem interoperabilním způsobem a v souladu se všemi právními normami a protokoly uvedenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 19 odst. 6 a 7 nařízení (EU).../... [nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva].

7.    Členské státy vybízejí provozovatele veřejně nepřístupných dobíjecích stanic, aby je v příslušných případech provozovali v souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení (EU).../....[nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva].

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5 (přizpůsobený)

⇨ nový

87.    Aniž je dotčeno právo členských států upravující majetkové a nájemní poměry, stanoví členské státy opatření v zájmu jednoduššího zavádění dobíjecích stanic v nových i stávajících obytných i jiných než obytných budovách a zabývají se případnými regulačními překážkami, včetně ⌦ odstraní regulační překážky, mj. v případě ⌫ povolovacích a schvalovacích postupů. ⇨ Členské státy odstraní překážky bránící instalaci dobíjecích stanic v obytných budovách s parkovacími místy, zejména nutnost získat souhlas pronajímatele nebo spoluvlastníků pro soukromou dobíjecí stanici pro vlastní potřebu. ⇦

⇩ nový

Členské státy zajistí dostupnost technické pomoci pro vlastníky a nájemce budov, kteří si přejí instalovat dobíjecí stanice.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5 (přizpůsobený)

⇨ nový

98.    Členské státy zváží potřebu soudržných ⇨ zajistí soudržnost ⇦ politik pro budovy, tzv. měkkou mobilitu a zelenou mobilitu a pro územní plánování.

9.    Členské státy zajistí, aby při instalaci, nahrazení nebo modernizaci technického systému budovy byla posouzena celková energetická náročnost pozměněné části a v případě potřeby aby byl posouzen celý pozměněný systém. Výsledky se zdokumentují a tato dokumentace bude předána vlastníkovi budovy tak, aby zůstala k dispozici a mohla být použita pro ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými podle odstavce 1 tohoto článku a za účelem vydání certifikátů energetické náročnosti budovy. Aniž je dotčen článek 12, členské státy rozhodnou, zda budou vyžadovat vydání nového certifikátu energetické náročnosti.

Článek 13

⌦ Připravenost budov pro chytrá řešení ⌫

110.    Komise přijme do 31. prosince 2019 akt ⌦ akty ⌫ v přenesené pravomoci v souladu s článkem 2923, kterým se doplňuje tato směrnice stanovením ⌦ týkající se ⌫ nepovinného společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení. Hodnocení vychází z posouzení schopností budovy nebo její ucelené části přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů a sítě a zlepšovat svoji energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost.

V souladu s přílohou IVIa nepovinný společný systém Unie pro hodnocení připravenosti pro chytrá řešení ⌦ stanoví ⌫ :

a)stanoví definici ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a

b)stanoví metodiku jeho výpočtu.

⇩ nový

2.    Komise do 31. prosince 2025 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterým stanoví požadavek použití společného systému Unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení v souladu s přílohou IV ve vztahu k jiným než obytným budovám s otopnou soustavou či kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 5 (přizpůsobený)

311.    Komise po konzultaci příslušných zúčastněných subjektů přijme do 31. prosince 2019 prováděcí akt, který podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění systému uvedeného v odstavci 110 tohoto článku, včetně časového harmonogramu nezávazné testovací fáze na vnitrostátní úrovni, a vyjasní doplňkový vztah systému k certifikátům energetické náročnosti uvedeným v článku 1611.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 3026 odst. 3.

⇩ nový

4.    Komise po konzultaci příslušných zúčastněných subjektů přijme do 31. prosince 2025 prováděcí akt, kterým podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění systému uvedeného v odstavci 2 ve vztahu k jiným než obytným budovám s otopnou soustavou či kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.

Článek 14

Výměna údajů

1.    Členské státy zajistí, aby vlastníci, nájemci a správci budov měli přímý přístup k údajům svých systémů budov. Na jejich žádost se přístup nebo údaje poskytnou třetí straně. Členské státy usnadňují plnou interoperabilitu služeb a výměny údajů v rámci Unie v souladu s odstavcem 6.

Pro účely této směrnice zahrnují údaje systémů budov alespoň všechny údaje týkající se energetické náročnosti prvků budov, energetické náročnosti služeb týkajících se budov, systémů automatizace a kontroly budov, měřičů a dobíjecích stanic pro elektromobilitu.

2.    Při stanovování pravidel pro správu a výměnu údajů členské státy, nebo pokud tak členský stát stanovil, určené příslušné orgány stanoví pravidla týkající se přístupu způsobilých stran k údajům systémů budov v souladu s tímto článkem a platným právním rámcem Unie.

3.    Vlastníkovi, nájemci nebo správci budovy nejsou za přístup k jejich údajům nebo za žádost o zpřístupnění jejich údajů třetí straně účtovány žádné dodatečné náklady. Členské státy odpovídají za stanovení příslušných poplatků za přístup k údajům pro jiné způsobilé strany, jako jsou finanční instituce, agregátoři, dodavatelé energie, poskytovatelé energetických služeb a národní statistické úřady nebo jiné vnitrostátní orgány odpovědné za rozvoj, tvorbu a šíření evropské statistiky. Členské státy nebo – v relevantních případech – určené příslušné orgány zajistí, aby poplatky účtované regulovanými subjekty, které poskytují datové služby, byly přiměřené a řádně odůvodněné.

4.    Pravidla pro přístup k údajům a uchovávání údajů pro účely této směrnice jsou v souladu s příslušným právem Unie. Zpracování osobních údajů v rámci této směrnice se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 59 .

5.    Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní požadavky na interoperabilitu a nediskriminační a transparentní postupy pro přístup k údajům. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 30 odst. 2.

🡻 2010/31/EU

Článek 9

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie

1.    Členské státy zajistí, aby:

a)do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a

b)po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

Členské státy vypracují vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tyto vnitrostátní plány mohou obsahovat cíle rozlišené v závislosti na kategorii budovy.

2.    Členské státy dále – po vzoru veřejného sektoru – vypracují politiky a přijmou opatření, jako je stanovení cílů, aby stimulovaly transformaci budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a informují o nich Komisi ve svých vnitrostátních plánech uvedených v odstavci 1.

3.    Vnitrostátní plány zahrnují mimo jiné následující prvky:

a)podrobné praktické uplatňování vymezení budov s téměř nulovou spotřebou energie ze strany členských států odrážející jejich celostátní, regionální nebo místní podmínky a zahrnující číselný ukazatel spotřeby primární energie vyjádřený v kWh/m2 za rok. Primární energetické faktory používané pro určování využití primární energie mohou vycházet z celostátních nebo regionálních ročních průměrných hodnot a mohou zohledňovat příslušné evropské normy;

b)průběžné cíle pro zlepšení energetické náročnosti nových budov do roku 2015 s cílem připravit provádění odstavce 1;

c)informace o politikách a finančních nebo dalších opatřeních přijatých v souvislosti s odstavci 1 a 2 na propagaci budov s téměř nulovou spotřebou energie, včetně údajů o vnitrostátních požadavcích a opatřeních týkajících se využívání energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které jsou předmětem větší renovace, v souvislosti s čl. 13 odst. 4 směrnice 2009/28/ES a s článkem 6 a 7 této směrnice.

4.    Komise vyhodnotí vnitrostátní plány uvedené v odstavci 1, zejména přiměřenost opatření zamýšlených členskými státy v souvislosti s cíli této směrnice. Komise může s řádným přihlédnutím k zásadě subsidiarity požádat o další konkrétní informace týkající se požadavků stanovených v odstavci 1, 2 a 3. Dotčený členský stát v tomto případě předloží požadované informace nebo navrhne změny, a to ve lhůtě devíti měsíců od žádosti Komise. Na základě tohoto hodnocení může Komise vydat doporučení.

🡻 2018/1999 čl. 53 bod 3

5.    V rámci zprávy o stavu energetické unie uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2018/1999 podává Komise každé čtyři roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku členských států ve zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na základě těchto vykázaných informací vypracuje Komise v případě potřeby akční plán a navrhne doporučení a opatření v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999 ke zvýšení počtu uvedených budov a podpoře osvědčených postupů, pokud jde o nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

🡻 2010/31/EU

6.    Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) a b), a to v konkrétních a odůvodněných případech, pokud je analýza nákladů a přínosů během ekonomického životního cyklu budovy negativní. Členské státy informují Komisi o zásadách příslušných právních režimů.

Článek 1510

Finanční pobídky a překážky trhu

1.    S ohledem na význam poskytování odpovídajících finančních a jiných nástrojů s cílem podnítit energetickou náročnost budov a přechod k budovám s téměř nulovou spotřebou energie přijmou členské státy odpovídající opatření k posouzení nejvhodnějších nástrojů s ohledem na vnitrostátním okolnostem.

⇩ nový

1.    Členské státy zajistí odpovídající financování, podpůrná opatření a další nástroje schopné řešit překážky trhu a stimulovat nezbytné investice do energetických renovací v souladu s vnitrostátním plánem renovace budov a za účelem transformace fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.

2.    Členské státy přijmou vhodná regulační opatření k odstranění jiných než ekonomických překážek bránících renovaci budov. Pokud jde o budovy s více než jednou ucelenou částí, mohou tato opatření zahrnovat odstranění požadavků na jednomyslnost ve strukturách spoluvlastnictví nebo umožnění toho, aby struktury spoluvlastnictví byly přímými příjemci finanční podpory.

3.    Členské státy využívají nákladově co nejefektivnějším způsobem vnitrostátní financování a financování dostupné na úrovni Unie, zejména Nástroj pro oživení a odolnost, Sociální fond pro klimatická opatření, fondy politiky soudržnosti, InvestEU, výnosy z dražeb emisních povolenek podle směrnice 2003/87/ES [pozměněné směrnice o systému ETS] a další zdroje veřejného financování.

4.    Na podporu mobilizace investic členské státy prosazují zavádění podpůrných finančních nástrojů, jako jsou úvěry na energetickou účinnost a hypotéky na renovace budov, smlouvy o energetických službách, daňové pobídky, systémy financování z daní a z účtů, záruční fondy, fondy zaměřené na rozsáhlé renovace, fondy zaměřené na renovace s významnou minimální prahovou hodnotou cílených úspor energie a normy hypotečního portfolia. Směrují investice do energeticky účinného veřejného fondu budov v souladu s pokyny Eurostatu k zaznamenávání smluv o energetických službách na účtech vládních institucí.

5.    Členské státy usnadňují agregaci projektů, aby umožnily přístup investorů a souborná řešení pro potenciální klienty.

Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti určené na renovace budov byly finančními institucemi nabízeny široce a nediskriminačně a aby byly pro spotřebitele viditelné a přístupné. Členské státy zajistí, aby banky a další finanční instituce a investoři dostávali informace o možnostech účasti na financování zlepšení energetické náročnosti budov.

6.    Členské státy zajistí, aby byly zřízeny nástroje technické pomoci – mimo jiné prostřednictvím jednotných kontaktních míst – zaměřené na všechny subjekty zapojené do renovací budov, včetně vlastníků bytů a domů a správních, finančních a hospodářských subjektů, včetně malých a středních podniků.

7.    Členské státy zavedou opatření a financování na podporu vzdělávání a odborné přípravy s cílem zajistit dostatečný počet pracovníků s patřičnou úrovní dovedností odpovídajících potřebám v sektoru budov.

🡻 2010/31/EU

⇨ nový

84.    Komise je případně na žádost členských států nápomocna při sestavování vnitrostátních nebo regionálních programů finanční podpory zaměřených na ⇨ snížení energetické náročnosti ⇦ zvýšení energetické účinnosti budov, zejména stávajících budov, tím, že podporuje výměnu osvědčených postupů mezi odpovědnými vnitrostátními nebo regionálními orgány či subjekty.

Komise shromáždí a poskytne alespoň veřejným orgánům osvědčené postupy v oblasti úspěšných veřejných i soukromých systémů financování energeticky úsporných renovací a informace o systémech agregace menších projektů energeticky úsporných renovací. Komise dále vymezí a poskytne osvědčené postupy týkající se finančních pobídek k renovaci ze spotřebitelského hlediska a zohlední přitom rozdíly mezi členskými státy v nákladové efektivnosti.

5.    V zájmu zlepšení financování na podporu provádění této směrnice a s řádným přihlédnutím k zásadě subsidiarity předloží Komise, pokud možno do roku 2011, analýzu týkající se zejména:

a)účinnosti a vhodnosti úrovní, jakož i skutečné částky ze strukturálních fondů a rámcových programů, které byly využity pro zvýšení energetické účinnosti budov, zejména v oblasti bydlení;

b)účinnosti využívání fondů EIB a dalších veřejných finančních institucí;

c)koordinace financování na úrovni Unie i na úrovni členských států a dalších forem podpory, jež mohou sloužit jako prostředek pro podporu investic do energetické účinnosti a vhodnosti těchto fondů pro dosažení cílů Unie.

Na základě této analýzy a v souladu s víceletým finančním rámcem může Komise následně Evropskému parlamentu a Radě předložit, považuje-li to za vhodné, návrhy týkající se nástrojů Unie.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 6

⇨ nový

96.    Členské státy zajistí provázanost svých finančních opatření v oblasti energeticky úsporných renovací ⇨ snižování energetické náročnosti při renovacích ⇦ budov se zamýšlenými nebo již dosaženými úsporami energie stanovenými podle jednoho či více z těchto kritérií:

a)energetická náročnost zařízení či materiálu použitých k renovaci; v tomto případě má být zařízení či materiál použitý k renovaci instalován osobami s příslušnou úrovní certifikace či kvalifikace ⇨ a musí splňovat minimální požadavky na energetickou náročnost prvků budov ⇦ ;

b)standardní hodnoty výpočtu úspor energie v budovách;

c)zlepšení dosažené takovou renovací porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní;

d)výsledky energetického auditu;

e)výsledky jiné relevantní, transparentní a přiměřené metody, která prokazuje snížení energetické náročnosti.

⇩ nový

10.    Nejpozději od 1. ledna 2027 členské státy neposkytují finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva, s výjimkou kotlů vybraných pro investice před rokem 2027 v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. h) bodem i) třetí odrážkou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 60 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti a s článkem 73 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 61 o strategických plánech SZP.

11.    Členské státy podněcují rozsáhlé renovace a významné programy, které se zabývají vysokým počtem budov a vedou k celkovému snížení spotřeby primární energie alespoň o 30 %, prostřednictvím vyšší finanční, fiskální, administrativní a technické podpory.

Členské státy zajistí, aby postupná rozsáhlá renovace, která obdrží finanční pobídku z veřejných prostředků, probíhala ve fázích stanovených v pasu pro renovaci budovy.

12.    Finanční pobídky se přednostně zaměřují na zranitelné domácnosti, osoby postižené energetickou chudobou a osoby žijící v sociálním bydlení v souladu s článkem 22 směrnice (EU).../.... [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

13.    Při poskytování finančních pobídek, jež jsou určeny vlastníkům budov nebo jejich ucelených částí na renovaci pronajímaných budov nebo jejich ucelených částí, členské státy zajistí, aby z finančních pobídek měli prospěch jak vlastníci, tak nájemci, a to zejména poskytováním podpory nájemného nebo stanovením stropů pro zvýšení nájemného.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 6

6a.    Databáze pro certifikáty energetické náročnosti umožní shromažďování údajů o měřené či vypočítané spotřebě energie zahrnutých budov, což obnáší alespoň veřejné budovy, pro něž byl v souladu s článkem 12 vydán certifikát energetické náročnosti uvedený v článku 13.

6b.    Na požádání jsou pro statistické a výzkumné účely a majiteli budovy zpřístupněny alespoň souhrnné anonymizované údaje splňující požadavky Unie i členských států na ochranu údajů.

🡻 2010/31/EU

⇨ nový

7.    Ustanovení této směrnice nebrání členským státům v poskytování pobídek pro nové budovy, renovace nebo prvky budov, jež překračují nákladově optimální úrovně.

Článek 1611

Certifikáty energetické náročnosti

1.    Členské státy stanoví nezbytná opatření za účelem zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov.

Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy ⇨ vyjádřenou číselným ukazatelem spotřeby primární energie v kWh/(m².r) ⇦ a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost ⇨ , minimální normy energetické náročnosti, požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a požadavky na budovy s nulovými emisemi, ⇦, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Certifikát energetické náročnosti může obsahovat další informace, jako je roční spotřeba energie u neobytných budov a procentuální podíl energie z obnovitelných zdrojů vzhledem k celkové spotřebě energie.

⇩ nový

2.    Nejpozději do 31. prosince 2025 se certifikát energetické náročnosti vyhotovuje v souladu se vzorem stanoveným v příloze V. Uvádí třídu energetické náročnosti budovy na uzavřené stupnici používající výhradně písmena od A do G. Písmeno A odpovídá budovám s nulovými emisemi podle definice v čl. 2 bodě 2 a písmeno G odpovídá 15 % energeticky nejnáročnějších budov ve vnitrostátním fondu budov v době zavedení stupnice. Členské státy zajistí, aby pokud jde o zbývající třídy energetické náročnosti (B až F), byly ukazatele energetické náročnosti pro jednotlivé třídy rovnoměrně rozděleny do pásem. Členské státy zajistí společnou vizuální identitu certifikátů energetické náročnosti na svém území.

3.    Členské státy zajistí kvalitu, spolehlivost a finanční dostupnost certifikátů energetické náročnosti. Zajistí, aby certifikáty energetické náročnosti vydávali nezávislí odborníci po návštěvě na místě.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

42.    Certifikát energetické náročnosti obsahuje doporučení na snížení energetické náročnosti ⇨ a provozních emisí skleníkových plynů ⇦ budovy nebo ucelené části budovy, které je optimální nebo efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, pokud ⇨ již budova nebo ucelená část budovy nesplňuje příslušnou normu pro budovy s nulovými emisemi ⇦ ve srovnání s platnými požadavky na energetickou náročnost existuje pro taková zlepšení přiměřený potenciál.

Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti zahrnují:

a)opatření přijatá v souvislosti s větší renovací obvodového pláště budovy nebo technického systému nebo systémů budovy a

b)opatření přijatá v souvislosti s jednotlivými prvky budov nezávisle na větší renovaci obvodového pláště budovy nebo technického systému nebo systémů budovy.

53.    Doporučení obsažená v certifikátu energetické náročnosti musí být pro konkrétní budovu technicky proveditelná ⇨ a uvádět odhad úspor energie a snížení provozních emisí skleníkových plynů. Mohou ⇦a mohou udávat odhad rozsahu období návratnosti nebo nákladů a výnosů po dobu jejího ekonomického životního cyklu.

⇩ nový

6.    Doporučení zahrnují posouzení toho, zda lze otopnou soustavu nebo klimatizační systém přizpůsobit tak, aby fungovaly při účinnějším nastavení teploty, jako v případě nízkoteplotních zářičů pro teplovodní otopné soustavy, včetně požadovaného návrhu tepelného výkonu a požadavků na teplotu/průtok.

🡻 2010/31/EU

⇨ nový

74.    Certifikát energetické náročnosti poskytne údaje o tom, kde vlastník nebo nájemce může získat podrobnější informace, včetně nákladové účinnosti doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti. Posouzení nákladové efektivnosti je založeno na souboru standardních podmínek, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a předběžný odhad nákladů. Obsahuje dále informace o krocích, které je nutné podniknout k provedení doporučení. Majiteli nebo nájemci mohou být poskytnuty i další informace o souvisejících tématech, jako jsou energetické audity nebo pobídky finanční či jiné povahy a možnosti financování ⇨ , nebo poradenství ohledně toho, jak zvýšit klimatickou odolnost budovy ⇦.

5.    V souladu se svými vnitrostátními pravidly členské státy vybízejí orgány veřejné moci, aby zohlednily vedoucí úlohu, kterou by měly hrát v oblasti energetické náročnosti budov, mimo jiné prováděním doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti vydávaném v rámci jeho platnosti budovám v jejich vlastnictví.

86.    Certifikace ucelených částí budov může být založena na:

a)společné certifikaci celé budovy nebo

b)posouzení jiné srovnatelné ucelené části budovy s totožnými energetickými charakteristikami ve stejné budově.

97.    Certifikace rodinných domů může být založena na posouzení jiné srovnatelné budovy podobné konstrukce a velikosti a s podobnými vlastnostmi skutečné energetické náročnosti, pokud tuto srovnatelnost může zaručit odborník, který certifikát energetické náročnosti vydal.

108.    Platnost certifikátu energetické náročnosti nesmí překročit deset ⇨ pět ⇦ let. ⇨ U budov s třídou energetické náročnosti A, B nebo C stanovenou v souladu s odstavcem 2 však platnost certifikátu energetické náročnosti nepřekročí deset let. ⇦9.    Do roku 2011 Komise za konzultace s příslušnými odvětvími přijme dobrovolný společný certifikační režim Evropské unie pro energetickou náročnost jiných než obytných budov. Toto opatření se přijme poradním postupem podle čl. 26 odst. 2. Členské státy se vyzývají, aby tento režim uznávaly nebo používaly nebo aby jej používaly v částečném rozsahu tím, že jej přizpůsobí svým vnitrostátním okolnostem.

⇩ nový

11.    Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se modernizují pouze jednotlivé prvky (jednotlivá nebo samostatná opatření).

Členské státy stanoví zjednodušené postupy pro aktualizaci certifikátu energetické náročnosti, pokud se zavádí opatření uvedená v pasu pro renovaci budovy.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 1712

Vydávání certifikátů energetické náročnosti

1.    Členské státy zajistí, aby byl ⇨ digitální ⇦ certifikát energetické náročnosti vydán pro:

a)budovy nebo ucelené části budov při výstavbě, ⇨ po větší renovaci, při ⇦ prodeji nebo pronájmu novému nájemci ⇨ nebo při obnovení nájemní smlouvy ⇦ a

b)budovy, kde celkovou užitkovou podlahovou plochu větší než 500 m2 ⇨ které vlastní nebo užívají ⇦ užívá ⌦ veřejné orgány ⌫ orgán veřejné moci a kde je tato plocha často navštěvována veřejností. Dne 9. července 2015 se tato hraniční hodnota 500 m2 sníží na 250 m2.

Požadavek na vydání certifikátu energetické náročnosti v případě dotčené budovy nebo ucelené části budovy se neuplatní, je-li k dispozici certifikát vydaný podle směrnice ⌦ 2010/31/EU ⌫ 2002/91/ES nebo podle této směrnice a je-li tento certifikát platný.

2.    Členské státy vyžadují, aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov nebo ucelených částí budov ⇨ nebo při obnovení nájemní smlouvy ⇦ byl potenciálnímu novému nájemci nebo kupujícímu předložen certifikát energetické náročnosti nebo jeho kopie a aby kupujícímu nebo novému nájemci byly certifikát energetické náročnosti nebo jeho kopie předány.

3.    Dochází-li k prodeji či pronájmu budovy před její výstavbou ⇨ nebo větší renovací ⇦ , mohou členské státy odchylně od odstavců 1 a 2 požadovat, aby prodávající předložil posouzení budoucí energetické náročnosti této budovy; v takovém ⌦ tomto ⌫ případě se certifikát energetické náročnosti vydá nejpozději bezprostředně poté, co byla výstavba dané budovy dokončena ⇨ nebo budova byla renovována, a odráží skutečný stav ⇦ .

4.    Členské státy vyžadují, aby v případě prodeje nebo pronájmu:budov, jež mají certifikát energetické náročnosti,ucelených částí budov v budově, jež má certifikát energetické náročnosti, aucelených částí budov, jež mají certifikát energetické náročnosti,⇨ budovy nebo ucelené části budov, které ⇦ jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu, ⇨ měly certifikát energetické náročnosti ⇦ ⌦ a aby ⌫ ukazatel energetické náročnosti ⇨ a třída energetické náročnosti ⇦ obsaženýé v certifikátu energetické náročnosti dané budovy nebo ucelené části budovy byl na ⇨ byly uvedeny v online i offline ⇦ reklamách ⇨ , včetně reklam na internetových portálech pro vyhledávání nemovitostí ⇦ v komerčních médiích uveden.

⇩ nový

⇨ Členské státy provádějí namátkové nebo jiné kontroly, aby zajistily dodržování těchto požadavků. ⇦ 

🡻 2010/31/EU

5.    Ustanovení tohoto článku se provádějí v souladu s platnými vnitrostátními pravidly týkajícími se spoluvlastnictví či společného vlastnictví.

6.    Členské státy mohou z působnosti odstavců 1, 2, 4 a 5 tohoto článku vyjmout kategorie budov uvedené v čl. 4 odst. 2.

67.    O případných účincích těchto certifikátů energetické náročnosti v rámci soudního řízení, dojde-li k němu, se rozhoduje v souladu s vnitrostátními pravidly.

⇩ nový

7.    Členské státy zajistí, aby byly všechny vydané certifikáty energetické náročnosti nahrány do databáze energetické náročnosti budov uvedené v článku 19. Nahrává se úplný certifikát energetické náročnosti, včetně všech nezbytných údajů pro výpočet energetické náročnosti budovy.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

Článek 1813

Vystavení certifikátů energetické náročnosti

1.    Členské státy přijmou opatření k tomu, aby tam, kde celkovou užitnou podlahovou plochu budovyu, pro kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 1712 odst. 1, větší než 500 m2 užívají orgány veřejné moci a často ji navštěvuje veřejnost, byl certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.Dne 9. července 2015 se tato hraniční hodnota 500 m2 sníží na 250 m2.

2.    Členské státy vyžadují, aby tam, kde celkovou užitnou podlahovou plochu budovy, pro kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 1712 odst. 1, větší než 500 m2 často navštěvuje veřejnost, byl certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.

3.    Ustanovení tohoto článku ⌦ odstavců 1 and 2 ⌫ s sebou nenesou povinnost vystavit doporučení obsažená v daném certifikátu energetické náročnosti.

⇩ nový

Článek 19

Databáze energetické náročnosti budov

1.    Každý členský stát zřídí vnitrostátní databázi energetické náročnosti budov, jež umožňuje shromažďovat údaje o energetické náročnosti budov a o celkové energetické náročnosti vnitrostátního fondu budov.

Databáze umožňuje shromažďování údajů týkajících se certifikátů energetické náročnosti, inspekcí, pasů pro renovaci budov, ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a vypočtené nebo změřené spotřeby energie dotčených budov.

2.    Databáze je veřejně přístupná v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly pro ochranu údajů. Členské státy zajistí přístup k úplnému certifikátu energetické náročnosti pro vlastníky, nájemce a správce budov a pro finanční instituce, pokud jde o budovy v jejich investičním portfoliu. U budov nabízených k pronájmu nebo prodeji zajistí členské státy přístup k úplnému certifikátu energetické náročnosti pro potenciální nájemce nebo kupující.

3.    Členské státy zveřejní informace o podílu budov ve vnitrostátním fondu budov, na něž se vztahují certifikáty energetické náročnosti, a agregované nebo anonymizované údaje o energetické náročnosti dotčených budov. Veřejné informace se aktualizují nejméně dvakrát ročně. Členské státy na žádost zpřístupní anonymizované nebo agregované informace veřejnosti a výzkumným institucím, jako jsou národní statistické úřady.

4.    Alespoň jednou ročně členské státy zajistí předání informací obsažených ve vnitrostátní databázi středisku pro sledování fondu budov.

5.    Komise do 30. června 2024 přijme prováděcí akt se společným vzorem pro předávání informací středisku pro sledování fondu budov.

Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.

6.    Za účelem zajištění soudržnosti a konzistentnosti informací členské státy zajistí, aby vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov byla interoperabilní a propojena s dalšími správními databázemi obsahujícími informace o budovách, jako je vnitrostátní katastr budov a digitální deníky budov.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 7 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2014

Inspekce otopných soustav ⌦ Inspekce ⌫

1.    Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí otopných soustav ⇨ a ventilačních a klimatizačních systémů ⇦ či kombinovaných systémů pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW, jako jsou zdroj tepla, řídicí systém a oběhové čerpadlo (čerpadla) používané k vytápění budov. ⇨ Jmenovitý výkon systému (soustavy) vychází ze součtu jmenovitého výkonu zdrojů tepla a chladu. ⇦ 

⇩ nový

2.    Členské státy zavedou samostatné systémy pro inspekce obytných a jiných než obytných systémů (soustav).

3.    Členské státy mohou stanovit různou četnost inspekcí v závislosti na typu a jmenovitém výkonu systému (soustavy), přičemž zohlední náklady na inspekci systému (soustavy) a odhadované úspory nákladů na energie, které mohou z inspekce vyplynout. Inspekce systémů (soustav) se provádějí nejméně jednou za pět let. U systémů (soustav) se zdrojem o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW se inspekce provádějí nejméně jednou za dva roky.

4.    Inspekce zahrnuje posouzení zdroje nebo zdrojů, oběhových čerpadel, ventilátorů a řídicího systému. Členské státy mohou rozhodnout, že do systémů inspekcí zahrnou jakékoli další systémy budov uvedené v příloze I.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 7 (přizpůsobený)

⇨ nový

Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování zdroje tepla ⇨ nebo zdrojů a jeho (jejich) hlavních prvků ⇦ vzhledem k požadavkům na vytápění budovyu a v příslušných případech zohlednění schopností otopné soustavy (systému) či kombinovaného systému pro vytápění a větrání prostor optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách. ⇨ V rámci inspekce se v příslušných případech posoudí, zda je proveditelné, aby systém (soustava) fungoval(a) s odlišným a účinnějším nastavením teploty, přičemž je zajištěn bezpečný provoz tohoto systému (této soustavy). ⇦

⇩ nový

Systém inspekcí zahrnuje posouzení dimenzování ventilačního systému vzhledem k požadavkům na danou budovu a zohlednění schopností ventilačního systému optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 7 (přizpůsobený)

⇨ nový

Pokud nejsou v otopné soustavě (systému) či kombinovaném systému pro vytápění a větrání prostor nebo ohledně požadavků na vytápění budovyu po inspekci provedené v souladu s tímto ⌦ článkem ⌫ odstavcem provedeny žádné změny, členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat opakované posouzení dimenzování zdroje tepla ⇨ hlavních prvků ⇦ ⇨ nebo posouzení provozu s odlišnými teplotami ⇦.

52.    Technické systémy budov, na něž se výslovně vztahuje dohodnuté kritérium energetické náročnosti nebo smluvní ujednání o dohodnuté míře zvýšení energetické účinnosti, jako jsou smlouvy o energetických službách, nebo které provozuje provozovatel služby či sítě, a které jsou tudíž předmětem systémových opatření pro sledování výkonu, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1 za předpokladu, že celkový dopad takového přístupu je rovnocenný dopadu opatření podle odstavce 1.

63.    Alternativně k odstavci 1 a zZa předpokladu, že celkový dopad je rovnocenný dopadu opatření podle odstavce 1, si mohou členské státy zvolit, že přijmou opatření s cílem zajistit, aby uživatelům bylo poskytnuto poradenství o výměně zdrojů tepla, dalších změnách otopné soustavy (systému) či kombinovaného systému pro vytápění a větrání prostor a alternativních řešeních pro posouzení ⇨ výkonu, ⇦ účinnosti a vhodného dimenzování těchto soustav a systémů.

Před uplatněním alternativních opatření podle prvního pododstavce tohoto odstavce každý členský stát formou zprávy předložené Komisi doloží, že dopad takových opatření je rovnocenný dopadu opatření podle odstavce 1.

🡻 2018/1999 čl. 53 bod 5

Tato zpráva se Komisi předkládá jako součást integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 7

⇨ nový

74.    Členské státy stanoví požadavky s cílem zajistit, aby jiné než obytné budovy s otopnou soustavou či kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW byly v technicky a ekonomicky proveditelných případech ⇨ do 31. prosince 2024 ⇦do roku 2025 vybaveny systémy automatizace a kontroly budov. ⇨ Prahová hodnota jmenovitého výkonu se do 31. prosince 2029 sníží na 70 kW. ⇦

Systémy automatizace a kontroly budov jsou schopné:

a)nepřetržitě monitorovat, registrovat, analyzovat spotřebu energie a umožňovat její regulaci;

b)referenčně srovnávat energetickou účinnost budovy, zjišťovat ztráty účinnosti technických systémů budovy a informovat osobu odpovědnou za zařízení nebo technickou správu budovy o možnostech zlepšení energetické účinnosti a

c)umožňovat komunikaci s připojenými technickými systémy budovy a jinými spotřebiči v budově, jakož i interoperabilitu s technickými systémy budovy, které zahrnují různé typy chráněných technologií a zařízení od různých výrobců.

85.    Členské státy ⇨ stanoví ⇦ mohou stanovit požadavky k zajištění toho, aby ⇨ od 1. ledna 2025 nové ⇦ obytné budovy ⇨ a obytné budovy procházející větší renovací ⇦ byly vybaveny:

a)funkcí průběžného elektronického monitorování, které měří účinnost systémů a informuje majitele nebo správce budovy v případě výrazného poklesu účinnosti a v případě nutnosti provedení údržby a

b)účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a využívání energie.

96.    Budovy, které splňují požadavky uvedené v odstavcích 74 nebo 85, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1.

⇩ nový

10.    Členské státy zavedou systémy inspekcí nebo alternativní opatření, včetně digitálních nástrojů, s cílem osvědčit, že dodané stavební a renovační práce splňují navrženou energetickou náročnost a jsou v souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost stanovenými ve stavebních předpisech.

11.    Členské státy zahrnou jako přílohu k plánu renovace budov uvedenému v článku 3 souhrnnou analýzu systémů inspekcí a jejich výsledků. Členské státy, které se rozhodly pro alternativní opatření uvedená v odstavci 6 tohoto článku, zahrnou souhrnnou analýzu a výsledky alternativních opatření.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 7

Článek 15

Inspekce klimatizačních systémů

1.    Členské státy stanoví nezbytná opatření k zavedení pravidelné inspekce přístupných částí klimatizačních systémů či kombinovaných systémů pro klimatizaci a větrání o jmenovitém výkonu větším než 70 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování klimatizačního systému v porovnání s požadavky na chlazení budovy a v příslušných případech zohlednění schopností klimatizačního systému či kombinovaného systému pro klimatizaci a větrání optimalizovat jejich hospodárnost v typických či průměrných provozních podmínkách.

Pokud nejsou v klimatizačním systému či v kombinovaném systému pro klimatizaci a větrání nebo ohledně požadavků na chlazení budovy po inspekci provedené v souladu s tímto odstavcem provedeny žádné změny, členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat opakované posouzení dimenzování klimatizačního systému.

Členské státy, které zachovávají přísnější požadavky podle čl. 1 odst. 3, jsou osvobozeny od povinnosti oznamovat je Komisi.

2.    Technické systémy budov, na něž se výslovně vztahuje dohodnuté kritérium energetické náročnosti nebo smluvní ujednání o dohodnuté míře zvýšení energetické účinnosti, jako jsou smlouvy o energetických službách, nebo které provozuje provozovatel služby či sítě, a které jsou tudíž předmětem systémových opatření pro sledování výkonu, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1 za předpokladu, že celkový dopad takového přístupu je rovnocenný dopadu opatření podle odstavce 1.

3.    Alternativně k odstavci 1 a za předpokladu, že celkový dopad je rovnocenný dopadu opatření podle odstavce 1, si mohou členské státy zvolit, že přijmou opatření s cílem zajistit, aby uživatelům bylo poskytnuto poradenství o výměně klimatizačních systémů či kombinovaných systémů pro klimatizaci a větrání, dalších změnách klimatizačního systému či kombinovaného systému pro klimatizaci a větrání a alternativních řešeních pro posouzení účinnosti a vhodného dimenzování těchto systémů.

Před uplatněním alternativních opatření podle prvního pododstavce tohoto odstavce každý členský stát formou zprávy předložené Komisi doloží, že dopad takových opatření je rovnocenný dopadu opatření podle odstavce 1.

🡻 2018/1999 čl. 53 bod 6

Tato zpráva se Komisi předkládá jako součást integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nařízení (EU) 2018/1999.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 7

4.    Členské státy stanoví požadavky s cílem zajistit, aby jiné než obytné budovy s klimatizačním systémem či s kombinovanými systémy pro klimatizaci a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW byly v technicky a ekonomicky proveditelných případech do roku 2025 vybaveny systémy automatizace a kontroly budov.

Systémy automatizace a kontroly budov jsou schopné:

a)nepřetržitě monitorovat, registrovat, analyzovat spotřebu energie a umožňovat její regulaci;

b)referenčně srovnávat energetickou účinnost budovy, zjišťovat ztráty účinnosti technických systémů budovy a informovat osobu odpovědnou za zařízení nebo technickou správu budovy o možnostech zlepšení energetické účinnosti a

c)umožňovat komunikaci s připojenými technickými systémy budovy a jinými spotřebiči v budově, jakož i interoperabilitu s technickými systémy budovy, které zahrnují různé typy chráněných technologií a zařízení od různých výrobců.

5.    Členské státy mohou stanovit požadavky k zajištění toho, aby obytné budovy byly vybaveny:

a)funkcí průběžného elektronického monitorování, které měří účinnost systémů a informuje majitele nebo správce budovy v případě výrazného poklesu účinnosti a v případě nutnosti provedení údržby, a

b)účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a využívání energie.

6.    Budovy, které splňují požadavky uvedené v odstavci 4 nebo 5, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2116

Zprávy o inspekcích otopných soustav ⌦ a ventilačních ⌫ a klimatizačních systémů

1.    Po každé inspekci otopné soustavy ⇨ , ventilačního ⇦ nebo klimatizačního systému se vydává inspekční zpráva. Inspekční zpráva obsahuje výsledky inspekce provedené podle článku 2014 nebo 15 a obsahuje doporučení týkající se nákladově efektivního zlepšení energetické náročnosti soustavy či systému, u nichž byla inspekce provedena.

Tato doporučení mohou být založena na srovnání energetické náročnosti systému, u něhož byla provedena inspekce, s energetickou náročností nejlepšího dostupného proveditelného systému a systému podobného typu, jehož všechny příslušné prvky dosahují úrovně energetické náročnosti, již vyžadují platné právní předpisy.

2.    Inspekční zpráva se předá vlastníku či nájemci budovy.

⇩ nový

3.    Inspekční zpráva se nahraje do vnitrostátní databáze energetické náročnosti budov podle článku 19.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2217

Nezávislí odborníci

1.    Členské státy zajistí, aby certifikace energetické náročnosti budovy ⇨ , zřízení pasů pro renovaci budov, posouzení připravenosti pro chytrá řešení, ⇦ a inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů byly prováděny nezávislým způsobem kvalifikovanými nebo ⇨ certifikovanými ⇦ akreditovanými odborníky působícími jako osoby samostatně výdělečně činné nebo jako zaměstnanci veřejných orgánů nebo soukromých podniků.

Odborníci musí být akreditováni ⇨ certifikováni v souladu s článkem 26 směrnice (EU) …/… [přepracované směrnice o energetické účinnosti] ⇦ s ohledem na jejich způsobilost.

2.    Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o odborné přípravě a o akreditacích ⇨ certifikacích ⇦ . Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny buď pravidelně aktualizované seznamy kvalifikovaných nebo akreditovaných ⇨ certifikovaných ⇦ odborníků, nebo pravidelně aktualizované seznamy akreditovaných ⇨ certifikovaných ⇦ společností poskytujících služby takovýchto odborníků.

⇩ nový

Článek 23

Certifikace stavebních odborníků

1.    Členské státy zajistí odpovídající úroveň způsobilosti stavebních odborníků provádějících integrované renovační práce v souladu s článkem 26 [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

2.    Je-li to vhodné a proveditelné, členské státy zajistí, aby existovaly systémy certifikace nebo rovnocenné kvalifikační systémy pro poskytovatele integrovaných renovačních prací, pokud se na ně nevztahuje čl. 18 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo článek 26 směrnice (EU).../... [přepracované směrnice o energetické účinnosti].

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2418

Nezávislý kontrolní systém

1.    Členské státy zajistí, aby byly v souladu s přílohou II zavedeny nezávislé kontrolní systémy certifikátů energetické náročnosti ⇨ v souladu s přílohou VI zavedeny nezávislé kontrolní systémy certifikátů energetické náročnosti a aby byl zavedeny nezávislé kontrolní systémy pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení ⇦ a zpráv o inspekci otopných soustav a klimatizačních systémů. Členské státy mohou zavést oddělené systémy pro kontrolu certifikátů energetické náročnosti ⇨ , pasů pro renovaci budov, ukazatelů připravenosti pro chytrá řešení ⇦ a pro kontrolu zpráv o inspekcích otopných soustav a klimatizačních systémů.

2.    Členské státy mohou přenést odpovědnost za provádění nezávislých kontrolních systémů.

Pokud se tak členské státy rozhodnou, zajistí, aby nezávislé kontrolní systémy byly prováděny v souladu s přílohou VIII.

3.    Členské státy vyžadují, aby certifikáty energetické náročnosti ⇨ , pasy pro renovaci budov, ukazatele připravenosti pro chytrá řešení ⇦ a inspekční zprávy uvedené v odstavci 1 byly na požádání zpřístupněny příslušným orgánům nebo subjektům.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 8 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2519

Přezkum

Komise, které je nápomocen výbor zřízený článkem ⌦ uvedený v článku ⌫ 3026, přezkoumá do ⇨ konce roku 2027 ⇦ 1. ledna 2026 tuto směrnici z hlediska zkušeností získaných během jejího uplatňování a z hlediska dosaženého pokroku, a v případě potřeby předloží návrhy.

V rámci tohoto přezkumu ⇨ Komise posoudí, zda uplatňování této směrnice v kombinaci s dalšími legislativními nástroji, jež řeší energetickou účinnost budov a emise skleníkových plynů z nich, zejména prostřednictvím stanovení ceny uhlíku, přináší dostatečný pokrok k dosažení plně dekarbonizovaného fondu budov s nulovými emisemi do roku 2050, nebo zda je třeba zavést další závazná opatření na úrovni Unie, zejména povinné minimální normy energetické náročnosti pro celý fond budov. ⇦ Komise ⌦ rovněž ⌫ posoudí, jak by členské státy mohly v politice Unie v oblasti budov a energetické účinnosti uplatňovat přístupy na úrovni okresů či městských částí a zároveň zajistit, aby každá budova splňovala minimální požadavky energetické náročnosti, například prostřednictvím plánů celkových renovací zahrnujících namísto jednotlivých budov vícero budov v určitém územním kontextu. Komise zejména posoudí, zda je třeba dále vylepšovat certifikáty energetické náročnosti v souladu s článkem 11.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 9 (přizpůsobený)

Článek 19a

Studie proveditelnosti

Komise dokončí do roku 2020 studii proveditelnosti, v níž vyjasní možnosti a časový harmonogram k zavedení inspekcí samostatných systémů větrání a dobrovolného systému pasportů pro renovaci budov, který doplňuje certifikáty energetické náročnosti, s cílem poskytnout dlouhodobý postupný plán renovací konkrétní budovy na základě kritérií kvality v návaznosti na energetický audit, a nastíní příslušná opatření a renovace, které by mohly snížit energetickou náročnost.

🡻 2010/31/EU

⇨ nový

Článek 2620

Informace

1.    Členské státy přijmou nezbytná opatření k informování vlastníků nebo nájemců budov nebo ucelených částí budov ⇨ a všech příslušných účastníků trhu ⇦ o různých metodách a praktických postupech ke snižování energetické náročnosti. ⇨ Členské státy zejména přijmou nezbytná opatření k poskytování individualizovaných informací zranitelným domácnostem. ⇦

🡻 2018/844 čl. 1 bod 10

2.    Členské státy zejména poskytnou vlastníkům nebo nájemcům budov informace o certifikátech energetické náročnosti, zejména o jejich účelu a cílech, o nákladově efektivních opatřeních a případně o finančních nástrojích pro účely snížení energetické náročnosti budovy a o nahrazení kotlů na fosilní paliva udržitelnějšími alternativami. Členské státy poskytnou informace prostřednictvím přístupných a transparentních nástrojů pro poradenství, jako je poradenství v oblasti renovací a jednotná kontaktní místa.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Komise je členským státům na jejich žádost nápomocna při vedení informačních kampaní pro účely odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce, které mohou být předmětem programů Unie.

3.    Členské státy zajistí dostupnost pokynů a odborné přípravy pro subjekty odpovědné za provádění této směrnice. Tyto pokyny a odborná příprava se zaměřují na význam snižování energetické náročnosti a umožňují úvahy o optimální kombinaci zlepšení v oblasti energetické účinnosti, ⇨ o snižování emisí skleníkových plynů, ⇦ o využívání energie z obnovitelných zdrojů a využívání ústředního vytápění a chlazení při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových či obytných oblastí. ⇨ Tyto pokyny a odborná příprava mohou rovněž řešit strukturální zlepšení, přizpůsobování se změně klimatu, požární bezpečnost, rizika spojená s intenzivní seismickou aktivitou, odstraňování nebezpečných látek včetně azbestu, emise látek znečišťujících ovzduší (včetně jemných částic) a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. ⇦

4.    Komise se vyzývá, aby průběžně zlepšovala své informační služby, zejména internetové stránky, jež byly vytvořeny jakožto evropský portál pro energetickou účinnost v budovách určených občanům, odborníkům a orgánům, aby tak členským státům napomohla v jejich úsilí v oblasti informovanosti a zvyšování povědomí. Informace uvedené na těchto internetových stránkách by mohly zahrnovat odkazy na příslušné právní předpisy Unie i na příslušné vnitrostátní, regionální a místní právní předpisy, odkazy na internetové stránky EUROPA obsahující národní akční plány energetické účinnosti, odkazy na dostupné finanční nástroje, jakož i příklady osvědčených postupů na celostátní, regionální a místní úrovni. Pokud jde o Evropský fond pro regionální rozvoj, ⇨ Fond soudržnosti a Fond pro spravedlivou transformaci, ⇦ Komise pokračuje ve svých informačních službách a dále je posiluje, a to s cílem usnadnit používání dostupných finančních prostředků tím, že zúčastněným subjektům, včetně celostátních, regionálních a místních orgánů, poskytne pomoc a informace, pokud jde o možnosti financování, s přihlédnutím k nejnovějším změnám regulačního rámce.

Článek 2721

Konzultace

S cílem usnadnit účinné provádění této směrnice konzultují členské státy zúčastněné subjekty včetně místních a regionálních orgánů, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a s konkrétní situací. Tyto konzultace jsou zejména významné pro použití článkůu 9 a 2620.

Článek 2822

Přizpůsobení přílohy I technickému pokroku

Komise přizpůsobí body 3 a 4 přílohy I technickému pokroku prostřednictvím aktů ⌦ přijme akty ⌫ v přenesené pravomoci podle článkůu 2923, 24 a 25 ⌦ týkající se přizpůsobení bodů 4 a 5 přílohy I technickému pokroku ⌫ .

🡻 2018/844 čl. 1 bod 11

⇨ nový

Článek 2923

Výkon přenesené pravomoci

1.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 65, ⇨ 7, 10, ⇦ 118 138 a 2822 je Komisi svěřena na dobu pěti let ⇨ neurčitou ⇦ od ⇨ [datum vstupu této směrnice v platnost] ⇦ 9. července 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.    Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 65, ⇨ 7, 10, ⇦ 1318 a 2822 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.    Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.    Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.    Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 65, ⇨ 7, 10, ⇦ 118 138 a 2822 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 13

Článek 3026

Postup projednávání ve výboru

1.    Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 3127

Sankce

Členské státy stanoví pravidla k sankcím za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi do 9. ledna 2013 a rovněž jí neprodleně ⌦ Komisi ⌫ oznámí veškeré následné změny , které se jich týkají ⌦ předpisů oznámených v souladu s článkem 27 směrnice 2010/31/EU ⌫ .

Článek 3228

Provedení ve vnitrostátním právu

1.    Do 9. července 2012 členské státy přijmou a zveřejní ⌦ Členské státy uvedou v účinnost ⌫ právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 až 18, ⇨ 1 až 3, 5 až 26, 29 a 32 ⇦ 20 a 27 ⇨  a s přílohami I až III a V až IX do […] ⇦. ⌦ Znění těchto předpisů spolu se srovnávací tabulkou neprodleně sdělí Komisi. ⌫ 

Pokud jde o články 2, 3, 9, 11, 12, 13, 17, 18, 20 a 27, budou tyto předpisy používat nejpozději od 9. ledna 2013. Pokud jde o články 4, 5, 6, 7, 8, 14, 15 a 16, budou tyto předpisy používat na budovy užívané orgány veřejné moci nejpozději od 9. ledna 2013 a na jiné budovy nejpozději od 9. července 2013. Použití čl. 12 odst. 1 a 2 na jednotlivé pronajímané ucelené části budov mohou členské státy odložit do dne 31. prosince 2015. To však nesmí mít za následek vydání nižšího počtu certifikátů, než kolik by jich bylo vydáno v rámci použití směrnice 2002/91/ES v dotyčném členském státě. Opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici 2002/91/ES ⌦ zrušenou touto směrnicí ⌫ se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.    Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3329

Zrušení

Směrnice ⌦ 2010/31/EU ⌫ 2002/91/ES, ve znění nařízení ⌦ aktů uvedených ⌫ uvedeného v části A přílohy VIIIIV, se zrušuje s účinkem ode dne ⌦ […] ⌫ 1. února 2012, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty ⌦ lhůt ⌫ pro provedení směrnice uvedené ⌦ směrnic uvedených ⌫ v části B přílohy VIIIIV ve vnitrostátním právu ⌦ a dat jejich použitelnosti ⌫.

Odkazy na ⌦ zrušenou ⌫ směrnici 2002/91/ES se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IXV.

Článek 3430

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

⌦ Články 4, 27, 28, 30, 31 a 33 až 35 a příloha IV se použijí od [prvního dne po dnu uvedeném v čl. 32 prvním pododstavci].

⌫Článek 3531

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

(1)    https://ec.europa.eu/clima/news-your-voice/news/delivering-european-green-deal-2021-07-14_en

(2)    Plán pro dosažení cíle v oblasti klimatu: Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů (COM(2020) 562 final).

(3)    Řešení problematiky energetické chudoby a energeticky nejnáročnějších budov; veřejné budovy a sociální infrastruktura ukazují cestu a dekarbonizace vytápění a chlazení.

(4)    Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň.

(5)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52021DC0550&from=CS

(6)    Zaměření renovací na budovy s nejvyšším potenciálem a nejvyššími strukturálními překážkami neochoty riskovat, rozdělených pobídek a spoluvlastnických struktur a stimulace komplexnějších rozsáhlejších renovací.

(7)    SWD(2021) 453, pracovní dokument útvarů Komise, zpráva o posouzení dopadů, průvodní dokument ke směrnici Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (https://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-27-2021-INIT/cs/pdf).

(9)    Viz scénář MIX-CP, který je podkladem posouzení dopadů ETS: https://ec.europa.eu/energy/data-analysis/energy-modelling/policy-scenarios-delivering-european-green-deal_en  

(10)    Jak je uvedeno v příslušném posouzení dopadů, parametry nového systému ETS pro silniční dopravu a budovy byly stanoveny v souladu s cílovou úrovní energetické účinnosti v návrhu na revizi směrnice o energetické účinnosti a s očekávaným zvýšením míry renovací v důsledku tehdy budoucího návrhu na revizi směrnice o energetické náročnosti budov.

(11)    Seznam návrhů: https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal/delivering-european-green-deal_cs#renovace-budov-podporujc-ekologitj-ivotn-styl

(12)     https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/sustainable-finance/eu-taxonomy-sustainable-activities_en  

(13)     https://ec.europa.eu/info/news/commission-publishes-assessment-national-energy-climate-plans-2020-sep-17_en  

(14)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018R1999&from=CS  

(15)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52021DC0573&qid=1643029880282  

(16)    V roce 2018 směrnicí (EU) 2018/844.

(17)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(18)    COM(2016) 765 final https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/swd-2016-408-final_en_0.pdf  

(19)    Technical assistance for policy development and implementation on buildings policy and renovation. Support for the ex-ante impact assessment and revision of Directive 2010/31/EU on energy performance of buildings. Žádost o službu 2020/28 – ENER/CV/FV2020-608/07; GŘ pro oblast klimatu CLIMA.A4/FRA/2019/0011.

(20)     https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/  

(21)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52016PC0765&qid=1643103928735  

(22)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012P/TXT  

(23)    Nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu.

(24)    V souladu se směrnicí o energetické účinnosti.

(25)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(26)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(27)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(28)    Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.

(29)    Viz část A přílohy VIIIIV.

(30)    Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(31)    Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň (COM(2020) 662 final).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) ( Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(35)    Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136.

(36)    Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).

(38)    Viz strana 1 tomto čísle Úředního věstníku.

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (Úř. věst. L 330, 16.12.2009, s. 28).

(42)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021).

(44)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(45)    Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.

(46)    Úř. věst. L 116, 9.5.2009, s. 18.

(47)    Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.

(48)    Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(49)    Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(50)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(52)    Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(53)    Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(55)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

(56)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(57)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

(58)    Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(59)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).

(61)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.12.2021

COM(2021) 802 final

PŘÍLOHY

návrhu

směrnice Evropského parlamentu a Rady

o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

{SEC(2021) 430 final} - {SWD(2021) 453 final} - {SWD(2021) 454 final}

🡻 2010/31/EU

PŘÍLOHA I

Společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov

(uvedený v článku 43)

🡻 2018/844 čl. 1 bod 14 a příloha bod 1 písm. a) (přizpůsobený)

⇨ nový

1.    Energetická náročnost budovy je určena na základě vypočtené či skutečné ⌦ změřené ⌫ spotřeby energie a odráží typickou spotřebu energie pro vytápění prostor, chlazení prostor, přípravu teplé vody, větrání, zabudované osvětlení a jiné technické systémy budov. ⇨ Členské státy zajistí, aby typická spotřeba energie reprezentovala skutečné provozní podmínky u jednotlivých příslušných typologií a odrážela chování typického uživatele. Typická spotřeba energie a chování typických uživatelů vychází pokud možno z dostupných vnitrostátních statistik, stavebních předpisů a změřených údajů.  ⇦

⇩ nový

Je-li základem pro výpočet energetické náročnosti budov změřená spotřeba energie, je metodika výpočtu schopna určit vliv chování uživatelů a místního klimatu, který se ve výsledku výpočtu neodrazí. Změřená energie, která má být použita pro účely výpočtu energetické náročnosti budov, vyžaduje odečty alespoň v hodinových intervalech a musí rozlišovat mezi energetickými nosiči.

Členské státy mohou použít změřenou spotřebu energie za typických provozních podmínek, aby ověřily správnost vypočtené spotřeby energie a umožnily srovnání mezi vypočtenou a skutečnou náročností. Změřená spotřeba energie pro účely ověřování a srovnávání může vycházet z měsíčních odečtů.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 14 a příloha bod 1 písm. a) (přizpůsobený)

⇨ nový

Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena číselným ukazatelem spotřeby primární energie na jednotku ⇨ referenční podlahové plochy za rok ⇦ v kWh/(m2.r) pro účely certifikace energetické náročnosti a souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost. Metodika používaná pro stanovení energetické náročnosti budovy musí být transparentní a otevřená inovacím.

Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu ⇨ vycházející z přílohy A ⇦ podle vnitrostátních příloh ⌦ u hlavních evropských ⌫ souhrnných norem ⌦ týkajících se energetické náročnosti budov ⌫, totiž ⌦ EN ⌫ ISO 52000-1, ⌦ EN ISO ⌫ 52003-1, ⌦ EN ISO ⌫ 52010-1, ⌦ EN ISO ⌫ 52016-1, a ⌦ EN ISO ⌫ 52018-1, ⇨ EN 16798-1 a EN 17423 nebo nahrazujících dokumentů ⇦ , jež byly vypracovány na základě mandátu M/480, který obdržel Evropský výbor pro normalizaci (CEN). Toto ustanovení nepředstavuje právní kodifikaci těchto norem.

⇩ nový

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby v případě, že jsou budovy zásobovány ze soustavy ústředního vytápění nebo chlazení, byly přínosy tohoto zásobování uznány a zohledněny v metodice výpočtu prostřednictvím individuálně certifikovaných nebo uznaných primárních energetických faktorů.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 14 a příloha bod 1 písm. b) (přizpůsobený)

⇨ nový

2.    Energetické potřeby ⇨ a spotřeba energie ⇦ týkající se vytápění prostor, chlazení prostor, přípravy teplé vody, větrání, osvětlení a dalších technických systémů budovy se vypočítají ⇨ za použití hodinových nebo kratších než hodinových intervalů, aby se zohlednily různé podmínky, které významně ovlivňují provoz a náročnost systému a podmínky vnitřního prostředí, ⇦ za účelem k dosažení optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a komfortu stanovených členskými státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni.

⇩ nový

Pokud specifické předpisy pro výrobky spojené se spotřebou energie přijaté podle nařízení 2009/125/ES obsahují specifické požadavky na informace o výrobku pro účely výpočtu energetické náročnosti podle této směrnice, nevyžadují vnitrostátní metody výpočtu dodatečné informace.

🡻 2018/844 čl. 1 bod 14 a příloha bod 1 písm. b) (přizpůsobený)

⇨ nový

Výpočet primární energie je založen na primárních energetických nebo váhových faktorech ⇨ (rozlišujících neobnovitelné, obnovitelné a celkové zdroje energie) ⇦ pro jednotlivé energetické nosiče, jež ⇨ musí být uznány vnitrostátními orgány. Tyto primární energetické faktory ⇦ mohou být založeny na vnitrostátních, regionálních či místních ⇨ informacích. Primární energetické faktory mohou být stanoveny ⇦ na ročníchm, případně též sezónníchm, či měsíčníchm, ⇨ denním nebo hodinovém základě ⇦ vážených průměrech nebo na konkrétnějších informacích dostupných pro jednotlivé dálkové soustavy.

Primární energetické faktory nebo váhové faktory vymezí členské státy. ⇨ Jejich výběr a zdroje údajů se vykazují podle normy EN 17423 nebo nahrazujícího dokumentu. Členské státy si mohou zvolit namísto primárního energetického faktoru odrážejícího skladbu zdrojů elektrické energie v dané zemi unijní průměrný primární energetický faktor pro elektřinu stanovený podle směrnice (EU).../... [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti].⇦ 

Při uplatňování těchto faktorů na výpočet energetické náročnosti členské státy zajistí, aby cílem byla optimální energetická náročnost pláště budovy.

Při výpočtech primárních energetických faktorů za účelem výpočtu energetické náročnosti budov mohou členské státy zohlednit obnovitelné zdroje energie dodávané energetickým nosičem a obnovitelné zdroje energie vyráběné a využívané na místě za předpokladu, že je uplatňování nediskriminační.

🡻2018/844 čl. 1 bod 14 a příloha bod 1 písm. c)

⇨ nový

32a.    Členské státy mohou pro účely vyjádření energetické náročnosti určité budovy vymezit další číselné ukazatele celkové spotřeby primární energie z neobnovitelných a obnovitelných zdrojů a ⇨ provozních ⇦ emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v kgCO2eq/(m2.r).

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

43.    Metoda musí být stanovena s ohledem na alespoň tato hlediska:

a)následující skutečné tepelné vlastnosti budovy včetně jejích vnitřních příček:

i)tepelná kapacita,;

ii)izolace,;

iii)pasivní vytápění,;

iv)prvky chlazení; a

v)tepelné mosty;

b)zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností;

c)klimatizační zařízení;

d)přirozené a nucené větrání, které může zahrnovat průvzdušnost;

e)zabudované zařízení pro osvětlení (zejména v nebytovém sektoru);

f)konstrukci, umístění a orientaci budov, včetně vnějšího klimatu;

g)pasivní solární systémy a protisluneční ochranu;

h)vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí;

i)vnitřní spotřebu energie.

🡻2018/844 čl. 1 bod 14 a příloha bod 1 písm. d)

54.    Bere se v úvahu příznivý vliv těchto hledisek:

🡻 2010/31/EU

a)místní podmínky slunečního osvitu, aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající energii z obnovitelných zdrojů;

b)elektřina vyráběná formou kombinované výroby tepla a elektřiny;

c)ústřední nebo blokové otopné a chladicí soustavy;

d)denní osvětlení.

65.    Pro účely tohoto výpočtu by budovy měly být vhodně rozděleny do následujících kategorií:

a)rodinné domy různých typů;

b)bytové domy;

c)administrativní budovy;

d)budovy pro vzdělávání;

e)nemocnice;

f)hotely a restaurace;

g)sportovní zařízení;

h)budovy pro velkoobchod a maloobchod;

i)jiné druhy budov spotřebovávajících energii.

⇩ nový

PŘÍLOHA II

Vzor vnitrostátních plánů renovace budov

(uvedený v článku 3)

⇩ nový

PŘÍLOHA III

Požadavky na nové a renovované budovy s nulovými emisemi a výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu

(uvedené v čl. 2 bodu 2 a v článku 7)

I. Požadavky na budovy s nulovými emisemi

Celková roční spotřeba primární energie v nové budově s nulovými emisemi splňuje maximální prahové hodnoty uvedené v tabulce níže.

*Poznámka: prahová hodnota by měla být nižší než prahová hodnota pro celkovou spotřebu primární energie stanovená na úrovni členského státu pro jiné typy budov s nebytovými prostory s téměř nulovou spotřebou energie, než jsou kanceláře.

Celková roční spotřeba primární energie v nové nebo renovované budově s nulovými emisemi je ročně plně pokryta:

–energií z obnovitelných zdrojů vyrobenou na místě a splňující kritéria článku 7 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů],

–energií z obnovitelných zdrojů poskytnutou společenstvím pro obnovitelné zdroje ve smyslu článku 22 směrnice (EU) 2018/2001 [pozměněná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů] nebo 

–energií z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla ze soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení v souladu s čl. 24 odst. 1 směrnice (EU).../... [přepracované znění směrnice o energetické účinnosti].

Budova s nulovými emisemi nezpůsobuje na místě uhlíkové emise z fosilních paliv.

Pouze v případech, kdy z důvodu povahy budovy nebo nedostatečného přístupu ke společenstvím pro obnovitelné zdroje nebo způsobilým soustavám ústředního vytápění a chlazení není technicky proveditelné splnit požadavky podle prvního pododstavce, může být celková roční spotřeba primární energie pokryta rovněž energií ze sítě splňující kritéria stanovená na vnitrostátní úrovni.

II. Výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov podle čl. 7 odst. 2

Pro výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu nových budov podle čl. 7 odst. 2 se tento potenciál uvádí jako číselný ukazatel pro každou fázi životního cyklu vyjádřený jako kgCO2e/m² (užitné podlahové plochy) zprůměrovaný za jeden rok referenčního období studie v délce 50 let. Výběr údajů, definice scénářů a výpočty se provedou v souladu s normou EN 15978 (EN 15978:2011. Udržitelnost stavebních prací. Posouzení environmentální výkonnosti budov. Metoda výpočtu). Rozsah stavebních prvků a technického vybavení odpovídá definicím uvedeným ve společném rámci EU Level(s) pro ukazatel 1.2. Existuje-li vnitrostátní nástroj pro výpočet nebo je-li vyžadován pro zveřejnění informací nebo pro získání stavebních povolení, lze tento nástroj použít k poskytnutí požadovaného zveřejnění. Jiné nástroje pro výpočet lze použít, pokud splňují minimální kritéria stanovená ve společném rámci EU Level(s). Jsou-li k dispozici, použijí se údaje týkající se konkrétních stavebních výrobků vypočítané v souladu s [revidovaným nařízením o stavebních výrobcích].

🡻2018/844 čl. 1 bod 14 a příloha bod 2

PŘÍLOHA IVIA

SPOLEČNÝ OBECNÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PŘIPRAVENOSTI BUDOV PRO CHYTRÁ ŘEŠENÍ

1.    Komise stanoví definici ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a metodiku jeho výpočtu, s cílem hodnotit schopnosti budovy nebo jejich její ucelené části přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů a sítě a zlepšovat svoji energetickou účinnost a snižovat celkovou náročnost.

Ukazatel připravenosti pro chytrá řešení zahrnuje prvky zlepšené úspory energie, referenční srovnávání a prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně více propojených a inteligentních zařízení.

Metodika zohlední prvky jako inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu, zabudované domácí spotřebiče, dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, skladování energie a podrobně popsané funkce a interoperabilitu těchto prvků, jakož i vnitřní prostředí, úroveň energetické účinnosti a náročnosti a flexibilitu, kterou umožňují.

2.    Metodika stojí na třech klíčových funkcích souvisejících s budovou a jejími technickými systémy:

a)schopnost zachovat míru energetické náročnosti a energeticky účinný provoz budovy přizpůsobením spotřeby energie například využíváním energie z obnovitelných zdrojů;

b)schopnost přizpůsobovat svůj provozní mód v reakci na potřeby uživatelů s náležitým zohledněním uživatelské vstřícnosti, zachování zdravého vnitřního prostředí a schopnosti podávat zprávy o využívání energie a

c)flexibilita, pokud jde o celkové potřeby budovy z hlediska elektřiny, včetně její schopnosti umožnit účast na aktivní i pasivní a implicitní i explicitní reakci na potřeby, vzhledem k síti, například flexibilitou a schopností přesouvat zatížení.

3.    Metodika může dále zohledňovat:

a)interoperabilitu mezi systémy (inteligentní měřiče, systémy automatizace a kontroly budov, zabudované domácí spotřebiče, samoregulační zařízení pro regulaci vnitřní teploty vzduchu v budově a senzory kvality vnitřního vzduchu a ventilace) a

b)příznivý vliv stávajících komunikačních sítí, zejména existenci fyzické infrastruktury uvnitř budovy připravené pro vysokorychlostní připojení, jako je například dobrovolné označení „připraveno na širokopásmové připojení“, a existenci přístupového bodu u více bytových budov v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU 2 .

4.    Metodika nemá negativní dopad na stávající vnitrostátní režimy certifikace energetické náročnosti a vychází ze souvisejících iniciativ na vnitrostátní úrovni při současném zohlednění zásady vlastnictví uživatelem, ochrany údajů, soukromí a bezpečnosti v souladu s příslušnými právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí, jakož i nejlepších dostupných technik pro kybernetickou bezpečnost.

5.    Metodika stanoví nejvhodnější formát parametru ukazatele připravenosti pro chytrá řešení a musí být jednoduchá, transparentní a snadno pochopitelná pro spotřebitele, vlastníky, investory a účastníky trhu reagující na poptávku.

⇩ nový

PŘÍLOHA V

Vzor certifikátů energetické náročnosti

(uvedený v článku 16)

1. Na přední straně certifikátu energetické náročnosti se uvádějí alespoň tyto prvky:

a)    třída energetické náročnosti;

b)    vypočtená roční spotřeba primární energie v kWh/(m² rok);

c)    vypočtená roční spotřeba primární energie v kWh nebo MWh;

d)    vypočtená roční konečná spotřeba energie v kWh/(m² rok);

e)    vypočtená roční konečná spotřeba energie v kWh nebo MWh;

f)    výroba energie z obnovitelných zdrojů v kWh nebo MWh;

g)    energie z obnovitelných zdrojů v % spotřeby energie;

h)    provozní emise skleníkových plynů (kgCO2/(m² za rok));

i)    třída emisí skleníkových plynů (v příslušných případech).

2. Kromě toho může certifikát energetické náročnosti obsahovat tyto ukazatele:

a)    spotřeba energie, špičkové zatížení, velikost zdroje nebo soustavy (systému), hlavní energetický nosič a hlavní typ prvku pro každé využití: vytápění, chlazení, teplá voda v domácnostech, větrání a vestavěné osvětlení;

b)    energie z obnovitelných zdrojů vyrobená na místě, hlavní energetický nosič a druh obnovitelného zdroje energie;

c)    údaj ano/ne, zda byl pro budovu proveden výpočet potenciálu globálního oteplování;

d)    hodnota potenciálu globálního oteplování během životního cyklu (je-li k dispozici);

e)    informace o pohlcování uhlíku v souvislosti s dočasným ukládáním uhlíku v budovách nebo na nich;

e)    údaj ano/ne, zda je pro budovu k dispozici pas pro renovaci;

f)    průměrná hodnota U pro neprůhledné prvky obvodového pláště budovy;

g)    průměrná hodnota U pro průhledné prvky obvodového pláště budovy;

h)    typ nejběžnějšího průhledného prvku (např. dvojité zasklené okno);

i)    výsledky analýzy rizika přehřátí (jsou-li k dispozici);

j)    přítomnost pevných čidel, která sledují úroveň kvality vnitřního ovzduší;

k)    přítomnost pevných ovládacích prvků, které reagují na úroveň kvality vnitřního ovzduší;

l)    počet a typ dobíjecích stanic pro elektrická vozidla;

m)    přítomnost, typ a velikost systémů pro uchovávání energie;

n)    proveditelnost přizpůsobení otopné soustavy tak, aby fungovala při účinnějším nastavení teploty;

o)    proveditelnost přizpůsobení klimatizačního systému tak, aby fungoval při účinnějším nastavení teploty;

p)    změřená spotřeba energie;

q)    provozní emise jemných částic (PM2,5).

Certifikát energetické náročnosti může obsahovat následující propojení s jinými iniciativami, pokud se v příslušném členském státě uplatňují:

a)    údaj ano/ne, zda bylo pro budovu provedeno posouzení připravenosti pro chytrá řešení;

b)    hodnota posouzení připravenosti pro chytrá řešení (je-li k dispozici);

c)    údaj ano/ne, zda je pro budovu k dispozici digitální deník budovy.

Osoby se zdravotním postižením mají rovný přístup k informacím uvedeným v certifikátech energetické náročnosti.

🡻 2010/31/EU (přizpůsobený)

PŘÍLOHA VIII

Nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti a inspekční zprávy

⇩ nový

1.    Definice kvality certifikátů energetické náročnosti

Členské státy poskytnou jasnou definici toho, co se považuje za platný certifikát energetické náročnosti.

Definice platného certifikátu energetické náročnosti zajistí:

🡻 2010/31/EU

🡺1 2018/844 čl. 1 bod 14 a příloha bod 3 písm. a)

⇨ nový

1.    🡺1 „Příslušné orgány nebo subjekty, na které byla příslušnými orgány přenesena odpovědnost za provádění nezávislého kontrolního systému, namátkově vyberou ze všech každoročně vydaných certifikátů energetické náročnosti a provedou jejich ověření. Vzorek musí být dostatečně velký, aby byly zajištěny statisticky významné výsledky ohledně souladu. 🡸

Ověření je založeno na možnostech uvedených níže nebo na ekvivalentních opatřeních:

a) kontrolau platnosti vstupních údajů ⇨ (včetně kontrol na místě) ⇦ o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti a výsledků uvedených v certifikátu;

⇩ nový

b)platnost výpočtů;

c)maximální odchylku energetické náročnosti budovy, vyjádřenou pokud možno číselným ukazatelem spotřeby primární energie (kWh/(m² rok));

d)minimální počet prvků, které se liší od výchozích nebo standardních hodnot.

🡻 2010/31/EU

b)kontrola vstupních údajů a ověření výsledků certifikátu energetické náročnosti, včetně uvedených doporučení;

c)celková kontrola vstupních údajů o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti, celkové ověření výsledků uvedených v certifikátu, včetně uvedených doporučení, a je-li to možné, prohlídka budovy na místě za účelem kontroly srovnatelnosti specifikací uvedených v certifikátu energetické náročnosti a certifikované budovy.

2.    Příslušné orgány nebo subjekty, na které byla příslušnými orgány přenesena odpovědnost za provádění nezávislého kontrolního systému, namátkově vyberou alespoň statisticky významný procentuální podíl všech každoročně vydaných inspekčních zpráv a provedou jejich ověření.

⇩ nový

Členské státy mohou do definice platného certifikátu energetické náročnosti zahrnout další prvky, jako je maximální odchylka pro specifické hodnoty vstupních údajů.

2.    Kvalita kontrolního systému certifikátů energetické náročnosti

Členské státy stanoví jasnou definici kvalitativních cílů a úrovně statistické věrohodnosti, jichž by měl rámec pro certifikáty energetické náročnosti dosahovat. Nezávislý kontrolní systém zajistí alespoň 90 % platně vydaných certifikátů energetické náročnosti se statistickou věrohodností ve výši 95 % za hodnocené období, které nesmí překročit jeden rok.

Úroveň kvality a věrohodnosti se měří pomocí náhodného výběru vzorků a zohledňuje všechny prvky uvedené v definici platného certifikátu energetické náročnosti. Členské státy si vyžádají ověření třetí stranou u hodnocení alespoň 25 % náhodného vzorku, pokud byly nezávislé kontrolní systémy delegovány nevládním subjektům.

Platnost vstupních údajů se ověřuje pomocí informací poskytnutých nezávislým odborníkem. Tyto informace mohou zahrnovat certifikáty výrobků, specifikace nebo plány budov, které obsahují údaje o náročnosti různých prvků z certifikátu energetické náročnosti.

Platnost vstupních údajů se ověřuje během návštěv na místě u alespoň 10 % certifikátů energetické náročnosti, které jsou součástí náhodného výběru vzorků použitého k hodnocení celkové kvality systému.

Kromě minimálního náhodného výběru vzorků k určení celkové úrovně kvality mohou členské státy použít různé strategie, jejichž účelem je konkrétně odkrýt a zacílit špatnou kvalitu certifikátů energetické náročnosti s cílem zlepšit celkovou kvalitu systému. Takto zacílenou analýzu nelze použít jako základ k měření celkové kvality systému.

Členské státy zavedou preventivní a reaktivní opatření k zajištění kvality celkového rámce pro certifikáty energetické náročnosti. Tato opatření mohou zahrnovat doplňující odbornou přípravu pro nezávislé odborníky, zacílený výběr vzorků, povinnost opětovně předložit certifikáty energetické náročnosti, přiměřené pokuty a dočasné nebo trvalé zákazy pro odborníky.

Pokud se informace přidávají do databáze, musí mít vnitrostátní orgány možnost pro účely monitorování a ověřování určit původce daného doplnění.

3.    Dostupnost certifikátů energetické náročnosti

Nezávislý kontrolní systém ověří dostupnost certifikátů energetické náročnosti pro potenciální kupující nebo nájemce, aby se zajistilo, že mohou zvážit energetickou náročnost budovy při svém rozhodování o koupi nebo nájmu.

Nezávislý kontrolní systém ověří viditelnost ukazatele a třídy energetické náročnosti v reklamních médiích.

4.    Zpracování typologií budov

Nezávislý kontrolní systém zohledňuje rozdílné typologie budov, zejména ty typologie budov, které jsou na trhu s nemovitostmi nejrozšířenější, jako jsou obytné budovy pro jednu nebo více rodin, kancelářské budovy nebo budovy pro maloobchod.

5.    Zveřejňování

Členské státy pravidelně zveřejňují ve vnitrostátní databázi certifikátů energetické náročnosti alespoň tyto informace týkající se systému kvality:

a)    definici kvality certifikátů energetické náročnosti;