EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.10.2021

COM(2021) 656 final

2021/0340(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2021) 379 final} - {SWD(2021) 299 final} - {SWD(2021) 300 final} - {SWD(2021) 301 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 1 o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále jen „nařízení o POP“) se provádějí závazky Unie podle Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále jen „Stockholmská úmluva“) schválené rozhodnutím Rady 2006/507/ES 2 a podle Protokolu o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979 (dále jen „protokol o POP“) schváleného rozhodnutím Rady 2004/259/ES 3 .

Primárním účelem návrhu je provést pro látky spadající do jeho oblasti působnosti mezinárodní závazky EU podle Stockholmské úmluvy, konkrétněji závazky vyplývající z nařízení o POP. Hlavním cílem návrhu je tedy ochrana lidského zdraví a životního prostředí před nepříznivými účinky perzistentních organických znečišťujících látek a odstranění nebo minimalizace emisí těchto látek z odpadů. S ohledem na tuto skutečnost patří mezi obecné cíle této iniciativy rovněž snaha v co nejvyšší možné míře zajistit optimální rovnováhu s ambicemi Zelené dohody pro Evropu, tedy dosáhnout koloběhu materiálů bez toxických látek, zvýšit míru recyklace a oběhovosti a snížit emise skleníkových plynů.

Problémy, které POP způsobují, souvisejí s jejich vnitřními fyzikálními a chemickými vlastnostmi, s tím, jak a kde byly použity, a s nepříznivými účinky, které má jejich postupné uvolňování na zdraví lidí a na zdraví a služby ekosystémů. Všechny POP jsou určitým způsobem považovány za látky s nepříznivými, většinou dlouhodobými účinky na živé organismy. V životním prostředí i v lidském těle přetrvávají velmi dlouho a mohou být v nezměněné podobě přeneseny do téměř jakéhokoli vzdáleného místa na zeměkouli, daleko od místa, kde byly vyrobeny nebo použity.

Konkrétním cílem této iniciativy je aktualizovat koncentrační limity některých látek a skupin látek v přílohách IV a V nařízení o POP, neboť tyto limity rozhodují o způsobu zacházení s odpady obsahujícími POP, zejména o tom, zda mohou být recyklovány nebo by měly být zničeny nebo nevratně přeměněny. Tato aktualizace uvádí přílohy IV a V nařízení do souladu se Stockholmskou úmluvou a s přílohou I nařízení o POP tím, že sjednocuje seznam látek a zavádí koncentrační limity. U některých látek, které na seznamu již byly uvedeny, také přizpůsobuje mezní hodnoty vědeckému a technickému pokroku.

Nakládání s odpady obsahujícími POP, včetně jejich recyklace, je-li recyklace možná, by mělo být prováděno způsobem šetrným k životnímu prostředí a s minimálním dopadem na lidské zdraví a životní prostředí. Výsledné druhotné materiály by měly být vždy bezpečně použitelné a vhodné pro daný účel a v co nejvyšší možné míře bez toxických látek. Nakládání s odpady by mělo rovněž minimalizovat rozsah, v jakém jsou toxické látky uvolňovány do životního prostředí, a přispět k cíli nulového znečištění tím, že sníží jejich dopad na životní prostředí a zdraví. K dosažení tohoto cíle musí být k dispozici vhodné nejmodernější technologie v oblasti třídění a dekontaminace.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh mění přílohy IV a V nařízení o POP, provádí závazky Unie v souvislosti se Stockholmskou úmluvou a protokolem o POP a je v souladu s Basilejskou úmluvou o pohybu nebezpečných a jiných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování. Návrh zavádí pro látky, které spadají do jeho oblasti působnosti, povinnost smluvních stran Basilejské úmluvy zajistit nakládání s nebezpečnými odpady a jinými odpady způsobem šetrným k životnímu prostředí. Hodnoty stanovené v příloze IV nařízení o POP provádějí na úrovni Unie koncept „nízkých hodnot obsahu POP“, které jsou uvedeny jako nezávazné hodnoty v rámci basilejských „Obecných technických pokynů pro nakládání s odpady, které jsou složeny z perzistentních organických znečišťujících látek, nebo je obsahují nebo jsou jimi kontaminovány, způsobem šetrným k životnímu prostředí“.

Podobně je návrh v souladu s cílem dosáhnout klimatické neutrality v Evropě do roku 2050, který byl stanoven v Zelené dohodě pro Evropu 6 , a s cílem provádění nového akčního plánu pro oběhové hospodářství 7 , aby došlo ke stimulaci rozvoje vedoucích trhů s klimaticky neutrálními a oběhovými produkty v EU i mimo ni. Návrh je rovněž v souladu se sdělením o akčním plánu pro nulové znečištění 8 , v němž EU vymezila vizi nulového znečištění pro rok 2050, podle níž by do daného roku mělo být znečištění ovzduší, vod a půdy sníženo na úrovně, které nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy a respektují hranice, s nimiž se naše planeta může vyrovnat.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh je založen na čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se týká ochrany životního prostředí, vzhledem k tomu, že opatření dohodnutá v rámci Stockholmské úmluvy sledují převážně environmentální cíl, a sice odstranění nebo snížení emisí perzistentních organických znečišťujících látek.

Ustanovení čl. 15 odst. 2 nařízení o POP uvádí, že Komise musí soustavně přezkoumávat přílohy IV a V a ve vhodných případech předloží legislativní návrh na změnu těchto příloh s cílem přizpůsobit je změnám seznamu látek stanoveného v přílohách k úmluvě či k protokolu nebo s cílem upravit stávající položky či ustanovení v přílohách tohoto nařízení, aby je přizpůsobila vědeckému a technickému pokroku.

•Subsidiarita

Látky POP, které spadají do oblasti působnosti tohoto návrhu, jsou přenášeny přes vnitřní hranice EU daleko od svých zdrojů a v tomto ohledu je prioritou zabránit únikům perzistentních organických znečišťujících látek z odpadu.

Ochrana životního prostředí a lidského zdraví prostřednictvím systému, který zaručuje řádné nakládání s odpady obsahujícími POP, může být účinná pouze tehdy, budou-li na úrovni EU vymezena a zavedena společná pravidla. Cílů návrhů proto nemohou dosáhnout členské státy samy, neboť je potřeba harmonizovaný přístup k zajištění toho, aby Unie jakožto smluvní strana Stockholmské úmluvy plnila své mezinárodní závazky.

•Proporcionalita

Nařízení o POP vyžaduje zohlednění proporcionality, jak je uvedeno ve 34. bodě odůvodnění nařízení. Cílem zásady proporcionality stanovené v článku 5 Smlouvy o Evropské unii je přijímat opatření orgánů EU ve stanovených mezích.

Opatření uvedená v návrhu se omezují na to, co je nezbytné k dosažení jeho cílů, a zohledňují ustanovení článku 5 Protokolu č. 2 ke Smlouvě o Evropské unii o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality, která uvádějí, že „návrhy legislativních aktů přihlížejí k nutnosti postupovat tak, aby každá zátěž, finanční nebo správní, dopadající na Unii, vlády členských států, regionální nebo místní orgány, hospodářské subjekty a občany byla co nejmenší a přiměřená cíli, jehož má být dosaženo“.

Metodika ke stanovení mezních hodnot popsaná v příloze IV posouzení dopadů umožňuje vypracování mezních hodnot, které jsou proveditelné a uskutečnitelné pro všechny příslušné toky odpadů. Technická a ekonomická proveditelnost navrhovaných mezních hodnot pro hlavní dotčené provozovatele se posuzuje, každé posouzení je specifické pro konkrétní případ a provádí se na základě dostupných informací. Zohledňují se aspekty, jako je počet, velikost a povaha dotčených zúčastněných stran a jejich odhadovaná schopnost absorbovat dodatečné náklady a investice, jakož i dostupná kapacita zpracovatelů odpadu.

Analýza dopadu upřednostňovaných možností politiky je shrnuta v oddíle 8.2 posouzení dopadů.

•Volba nástroje

Podle čl. 15 odst. 2 nařízení o POP Komise musí ve vhodných případech předložit legislativní návrh na změnu příloh IV a V nařízení s cílem přizpůsobit je změnám seznamu látek stanoveného v přílohách k úmluvě či k protokolu nebo s cílem upravit stávající položky či ustanovení v přílohách tohoto nařízení, aby je přizpůsobila vědeckému a technickému pokroku. Tato iniciativa má proto podle čl. 15 odst. 2 podobu nařízení, kterým se mění nařízení o POP.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Vzhledem k omezené a technické povaze tohoto návrhu a vzhledem k tomu, že nařízení o POP bylo přepracováno v roce 2019, nebylo hodnocení ex post stávajících právních předpisů považováno za nezbytné.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu bylo předmětem důkladné konzultace se zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby názory zúčastněných stran byly řádně zastoupeny a zváženy. Vzhledem k tomu, že návrh jde po odborné stránce do značné hloubky, byla konzultace primárně zaměřena na odborné, akademické a průmyslové/odvětvové zúčastněné strany a na zástupce občanské společnosti, jako jsou nevládní organizace, spotřebitelská sdružení a odbory.

Plán počátečního posouzení dopadů byl zveřejněn dne 29. května 2020 a konzultační období bylo ukončeno dne 7. srpna 2020; zpětnou vazbu zaslalo 51 respondentů. Analýza odpovědí odhalila určité rozdíly v názorech zúčastněných stran na to, jak zacházet s POP v oběhovém hospodářství.

Podle mnoha odpovědí, zejména odpovědí nevládních organizací, je recyklace odpadů obsahujících perzistentní organické znečišťující látky neslučitelná s bezpečným oběhovým hospodářstvím. Proto se upřednostňuje odstranění perzistentních organických znečišťujících látek z dodavatelského řetězce před možnými přínosy spojenými s recyklací těchto výrobků. Odpovědi z odvětví poskytují diferencovanější pohled a poukazují na to, že politiky EU, které usilují o „životní prostředí bez toxických látek“ a zároveň o vyšší míru recyklace, jsou často protichůdné, což vede k tomu, že se zpracovatelé odpadu ocitají v situaci, kdy pravidla nejsou předvídatelná a nejsou vždy proveditelná. Dvě sdružení uvedla, že by měla být poskytována větší veřejná podpora na rozvoj nových investic do třídění a dekontaminace odpadu, což by umožnilo recyklovat více a lépe.

Kromě toho byla v souvislosti s podpůrnou studií provedena, prostřednictvím elektronického dotazníku a rozhovorů se zúčastněnými stranami zastupujícími klíčová odvětví a organizace, cílená konzultace zúčastněných stran, která zahrnovala všechny aspekty, které mají pro posouzení dopadů význam, včetně socioekonomických prvků. Při posouzení dopadů provedeném pro účely tohoto návrhu byly rovněž využity informace o názorech zúčastněných stran a společnosti na problematické látky v recyklovaných materiálech, které byly shromážděny v rámci otevřené veřejné konzultace o otázkách na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů 9 . Tato konzultace, která proběhla v roce 2018, se týkala širších, méně odborných aspektů, které mají význam pro toto opatření, a proto byly tyto informace již k dispozici a byly použity jako podklady. Souhrnná zpráva 10 z této konzultace byla zveřejněna dne 28. února 2019.

•Shromáždění a využití odborných poznatků

S cílem podpořit analýzu posouzení dopadů zadala Komise zakázku na podporu externím poradcům: „Study to support the assessment of impacts associated with the review of limit values in waste for POPs listed in Annexes IV and V of Regulation (EU) 2019/1021“ (Studie na podporu posouzení dopadů spojených s přezkumem mezních hodnot POP v odpadech uvedených v přílohách IV a V nařízení (EU) 2019/1021) (RPA/INERIS, 2021). Posouzení se rovněž opíralo o studii provedenou na podporu předchozí změny příloh IV a V nařízení o POP, zejména pokud jde o hmotnostní toky látek a odpadů, provedenou v souvislosti s přepracovaným zněním nařízení (ES) č. 850/2004: „Study to support the review of waste related issues in Annexes IV and V of Regulation (EC) 850/2004“ (Studie na podporu přezkumu otázek souvisejících s odpady v přílohách IV a V nařízení (ES) 850/2004) (Ramboll Environment & Health GmbH, leden 2019).

Kromě těchto dvou studií byly rovněž zváženy informace o příslušných látkách obsažené ve starších studiích, jež byly provedeny v rámci předchozích změn nařízení o POP:

·Study on waste related issues of newly listed POPs and candidate POPs (Studie o otázkách souvisejících s odpady nově zařazených perzistentních organických znečišťujících látek a látek, které mohou být mezi perzistentní organické znečišťující látky zařazeny) (ESWI Consortium, duben 2011),

·Study to facilitate the implementation of certain waste related provisions of the Regulation on Persistent Organic Pollutants (POPs) (Studie k usnadnění provádění některých ustanovení nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách (POP) týkajících se odpadů) (BiPRO, srpen 2005).

K vypracování posouzení dopadů pro účely tohoto návrhu přispěla rovněž meziútvarová řídicí skupina pro posouzení dopadů, kterou zřídilo GŘ pro životní prostředí a která se od července 2020 do června 2021 sešla čtyřikrát.

•Posouzení dopadů

Návrh vychází z posouzení dopadů. Výbor pro kontrolu regulace vydal ve svém prvním stanovisku k posouzení dopadů z 5. března 2021 připomínky a po jejich zapracování vydal dne 29. června 2021 kladné stanovisko s výhradami. V závěrečném stanovisku požádal o podrobnější informace o metodice použité k navržení jednotlivých mezních hodnot pro POP, které spadají do oblasti působnosti návrhu.

Možnosti politiky zvažované v posouzení dopadů odkazují na rozpětí mezních hodnot, které mají být v příloze IV navrženy jako hodnoty pro různé látky v oblasti působnosti návrhu. Hodnoty uvedené v příloze IV (rovněž známy jako „nízké koncentrační limity pro POP“) jsou vymezeny v čl. 7 odst. 4 písm. a) nařízení o POP. Pokud odpad obsahuje POP v této nebo vyšší hodnotě, musí být zničen či nevratně přeměněn. V praxi to znamená, že odpad s obsahem POP pod touto hodnotou může být zpracován jiným způsobem, tedy například recyklován.

U každé látky spadající do oblasti působnosti návrhu popisuje možnost politiky č. 1 stávající výchozí stav a představuje nejvyšší zvažovanou hodnotu (nebo neexistenci mezní hodnoty pro látky, které dosud nejsou na seznamu uvedeny). Při zachování výchozího stavu by v přílohách IV a V nařízení o POP nebyly provedeny žádné změny. To znamená, že látky, které byly v úmluvě doplněny do seznamu, by nebyly zahrnuty do příslušných příloh 11 . Totéž by platilo i pro látky, pro něž již byly stanoveny mezní hodnoty v nařízení o POP, i když by kvůli vědeckému a technickému pokroku bylo vhodné tyto hodnoty přezkoumat.

Možnost politiky č. 2 představuje hodnoty ve středu posuzovaného rozpětí. V rámci této možnosti se navrhuje stanovit v příloze IV nové mezní hodnoty pro nové látky a v odůvodněných případech zpřísnit mezní hodnoty pro některé POP, které již na seznamu jsou. První případ se týká nově zahrnuté látky PFOA, jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA. Pro dikofol a pentachlorfenol nebyly zváženy žádné střední hodnoty možnosti č. 2. U zbývajících látek v oblasti působnosti tohoto návrhu – PBDE, HBCDD, SCCP a dioxinů a furanů (včetně PCB s dioxinovým efektem) – byla v posouzení dopadů zvážena střední mezní hodnota.

V rámci možnosti politiky č. 3 se navrhuje zpřísnit v příloze IV mezní hodnoty pro osm látek 12 . U PBDE je možnost č. 3 analyzována jako dvě dílčí možnosti, z nichž jedna vede k okamžitému zavedení nižší mezní hodnoty a druhá předpokládá odložené zavedení po pěti letech od vstupu opatření v platnost (přičemž se v mezidobí provádí možnost č. 2).

U dioxinů a furanů (PCDD/PCDF) byla zvážena možnost politiky č. 4 s dodatečnou nižší hodnotou. Důvodem zařazení této dodatečné možnosti je posoudit, zda lze v příloze IV stanovit pro tyto látky nižší hodnotu a zda by jako dílčí možnost bylo možné stanovit nižší specifickou hodnotu, která by měla být použita pouze jako limit pro nezpracovaný odpad aplikovaný přímo na půdu (např. v zemědělství).

V následující tabulce je uvedeno rozpětí hodnot (možností politiky) pro přílohu IV pro každou zvažovanou látku / skupinu látek:

Tabulky 1 a 2: Možnosti politiky zvažované pro limity uvedené v příloze IV

Poznámka: Pro PFOA, dikofol a PCP nejsou k dispozici žádné výchozí hodnoty, neboť se jedná o látky nově zavedené na seznam.

*: Posuzuje se rovněž vhodnost zařazení PCB s dioxinovým efektem do skupinové hodnoty pro dioxiny a furany.

+/++: Pokud jde o dioxiny a furany, možnosti č. 3 a 4 vymezují obecně použitelnou hodnotu pro všechny činnosti související s nakládáním s odpady. Každá z nich zahrnuje dílčí možnost, při jejímž využití by v závorkách byla uvedena dodatečná specifická mezní hodnota, jež by platila pouze pro aplikaci odpadů na půdu.

V návaznosti na posouzení environmentálního, sociálního a hospodářského dopadu různých možností politiky zvažovaných pro hodnoty uvedené v příloze IV pro příslušné POP jsou upřednostňované možnosti uvedeny v tabulce níže.

Tabulka č. 3: Upřednostňovaná možnost pro limity uvedené v příloze IV (vystínované)

Kromě výše uvedených hodnot z přílohy IV se v posouzení dopadů pro látky, pro něž se nově navrhuje zařazení na seznam, zvažuje také jediná možnost politiky představující hodnotu, jež má být zahrnuta do přílohy V nařízení. Z důvodu jednotnosti se rovněž navrhuje, aby látka dekaBDE byla zahrnuta do mezní hodnoty pro (již zařazené) PBDE. Hodnoty z přílohy V jsou uvedeny v čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení o POP a jsou rovněž známy jako „maximální koncentrační limity pro POP“.

Tabulka č. 4: Navrhované mezní hodnoty podle přílohy V

Navrhované upřednostňované možnosti politiky jsou podpořeny metodikou popsanou v oddíle 5.2 a v příloze IV zprávy o posouzení dopadů. Zohledňují obecné cíle ochrany lidského zdraví a životního prostředí (jako hlavní cíl), zvýšené míry recyklace a využívání druhotných surovin a přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů (na podporu cílů EU v oblasti klimatu).

Navrhované hodnoty pro přílohu V vycházejí z výsledků použití metodiky a v konečném důsledku jsou založeny na stávajících dohodnutých hodnotách pro podobné látky uvedených v příloze V.

Kromě výše uvedených látek se posouzení dopadů zabývalo další látkou, a to perfluorhexansulfonovou kyselinou (PFHxS). Výbor pro hodnocení POP působící v rámci Stockholmské úmluvy přijal rozhodnutí, kterým doporučil, aby konference smluvních stran zvážila zařazení PFHxS, jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS do přílohy A úmluvy bez zvláštních výjimek. Vzhledem k pandemii COVID-19 bylo rozhodnutí o tomto zařazení, původně plánované na červenec 2021, odloženo a nyní se má uskutečnit v prezenční části konference smluvních stran č. 10 Stockholmské úmluvy plánované na období 6.–17. června 2022. Vzhledem k tomu, že PFHxS dosud není uvedena na seznamu úmluvy, její zařazení na seznam v nařízení o POP se zatím nenavrhuje. Pokud bude na seznam úmluvy zařazena během postupu spolurozhodování, může být navrženo její zahrnutí do nařízení na základě analýzy v posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nebyla zjištěna potřeba přijetí zjednodušujících opatření, neboť nařízení o POP bylo v nedávné době přepracováno. Iniciativa se omezuje na stanovení hodnot pro konkrétní látky v přílohách IV a V nařízení o POP; návrh se proto řídí striktně definovanou právní působností a definovaným formátem.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Navrhované opatření nepředpokládá rozpočtové důsledky pro Evropskou komisi. V důsledku toho není předložen legislativní finanční výkaz.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby kontroly, hodnocení a podávání zpráv

Sledování dopadu a účinnosti nařízení o POP, včetně jeho ustanovení týkajících se odpadů, je podle tohoto nařízení stávající povinností; tento návrh proto neobsahuje žádná další opatření ani mechanismy. Souhrnné zprávy vypracované Komisí na základě zpráv členských států o provádění nařízení o POP jsou pravidelně zveřejňovány 17 .

•Informativní dokumenty

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2021/0340 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 18 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 19 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 20 o perzistentních organických znečišťujících látkách se do právních předpisů Unie zavádí závazky dané Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále jen „úmluva“), která byla jménem Společenství schválena rozhodnutím Rady 2006/507/ES 21 , a Protokolem o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, který byl jménem Společenství schválen rozhodnutím Rady 2004/259/ES 22 .

(2)Na sedmém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 4.až 15. května 2015, bylo schváleno zařazení pentachlorfenolu a jeho solí a esterů (dále jen „pentachlorfenol“) do přílohy A úmluvy. Na devátém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 29. dubna až 10. května 2019, bylo schváleno zařazení dikofolu a kyseliny perfluoroktanové (dále jen „PFOA“), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA do přílohy A úmluvy. S ohledem na uvedené změny úmluvy a s cílem zajistit, aby se s odpady obsahujícími tyto látky nakládalo v souladu s ustanoveními úmluvy, je nezbytné změnit přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 zařazením pentachlorfenolu, dikofolu a kyseliny perfluoroktanové (PFOA), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA do příloh a uvedením jejich odpovídajících koncentračních limitů.

(3)Pentachlorfenol byl již dříve zařazen na seznamy v přílohách IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 23 nařízením Komise (EU) 2019/636 24 , přičemž hodnota podle přílohy IV byla 100 mg/kg a hodnota podle přílohy V 1 000 mg/kg. Nařízení (ES) č. 850/2004 bylo zrušeno nařízením (EU) 2019/1021, ale pentachlorfenol byl v uvedeném nařízení neúmyslně vynechán. Je proto nezbytné změnit přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 tak, aby pentachlorfenol zahrnovaly.

(4)Přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 již obsahují koncentrační limity pro tyto látky nebo skupiny látek: a) suma koncentrací tetrabromdifenyletheru, pentabromdifenyletheru, hexabromdifenyletheru, heptabromdifenyletheru a dekabromdifenyletheru (s výjimkou dekabromdifenyletheru, který není uveden v příloze V uvedeného nařízení); b) hexabromcyklododekan; c) chlorované alkany, C10-C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP) a d) polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF). Podle čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1021 je vhodné změnit koncentrační limity v příloze IV pro tyto látky s cílem přizpůsobit jejich mezní hodnoty vědeckému a technickému pokroku. Aby byl zajištěn soulad se seznamem polybromovaných difenyletherů (PBDE) uvedených v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021, měla by být látka dekabromdifenylether zařazena mezi PBDE uvedené ve třetím sloupci přílohy V uvedeného nařízení.

(5)Vzhledem k tomu, že podskupina 12 kongenerů PCB 25 , známých jako PCB s dioxinovým efektem, má toxikologické vlastnosti, které se velmi podobají vlastnostem PCDD/PCDF, a s cílem zohlednit souhrnný účinek všech sloučenin s dioxinovým efektem uvedených v nařízení (EU) 2019/1021 je vhodné zařadit PCB s dioxinovým efektem do stávajícího skupinového záznamu pro PCDD/PCDF v přílohách IV a V nařízení (EU) 2019/1021. Seznam hodnot faktorů toxické rovnocennosti v části 2 přílohy V uvedeného nařízení by měl být rovněž změněn tak, aby zavedl odpovídající hodnoty pro jednotlivé kongenery PCB s dioxinovým efektem.

(6)Koncentrační limity, které se navrhují pro přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021, byly stanoveny pomocí stejné metodiky, která byla použita ke stanovení koncentračních limitů při předchozích změnách příloh IV a V nařízení (ES) č. 850/2004. Navržené koncentrační limity by měly zajistit dosažení cíle vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jenž souvisí se zničením a nevratnou přeměnou dotčených látek. Tyto limity by rovněž měly zohlednit širší politický cíl dosažení klimaticky neutrálního a oběhového hospodářství, který je zakotvený v Zelené dohodě pro Evropu 26 .

(7)Nařízení (EU) 2019/1021 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)Je vhodné stanovit dostatečně dlouhé období k tomu, aby se podniky a příslušné orgány mohly přizpůsobit novým požadavkům,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od [Úřad pro publikace, uveďte prosím datum od uplynutí šesti měsíců ode dne vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (přepracované znění) (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).

(2)    Rozhodnutí Rady 2006/507/ES ze dne 14. října 2004 o uzavření Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 1).

(3)    Rozhodnutí Rady 2004/259/ES ze dne 19. února 2004 o uzavření Protokolu o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 jménem Společenství (Úř. věst. L 81, 19.3.2004, s. 35).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60).

(5)    COM(2020) 667 final

(6)    COM(2019) 640 final

(7)    COM(2020) 98 final

(8)    COM(2021) 400 final

(9)    COM(2018) 32

(10)     https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/summary-report-public-consultation-chemical-product-waste-legilsation.pdf    

(11)    Jak je vysvětleno v oddíle 3.1 zprávy o posouzení dopadů, možnost politiky „zachování současného stavu“ je čistě hypotetická, protože zařazení nových látek na seznam je povinné a kdyby EU tyto látky nezahrnula do přílohy IV, nesplnila by svou povinnost zajistit nakládání s odpady obsahujícími POP způsobem šetrným k životnímu prostředí.

(12)    U PCB s dioxinovým efektem se posouzení zaměřuje na jejich začlenění do mezní hodnoty pro dioxiny a furany.

(13)    Současné základní hodnoty v příloze IV nařízení o POP.

(14)    Nebo hodnota součtu PBDE uvedených v příloze I pro směsi nebo výrobky, pokud je v té době vyšší.

(15)    Dílčí možnosti 3 a 4, které zahrnují dodatečnou specifickou nižší hodnotu pro odpad aplikovaný na půdu, byly zváženy a nebyly zachovány z důvodu svého nepřiměřeného dopadu a z důvodu vhodnosti nástroje (jiné zvláštní právní předpisy se jeví jako vhodnější). Viz část 5.2 zprávy o posouzení dopadů.    

(16)    Možnosti 2 a 3 nepředstavují číselné hodnoty, ale různé přístupy ke stanovení limitu pro PCB s dioxinovým efektem.

(17)     https://ec.europa.eu/environment/chemicals/international_conventions/index_en.htm

(18)    Úř. věst. C , , s. .

(19)    Úř. věst. C , , s. .

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (přepracované znění) (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).

(21)    Rozhodnutí Rady 2006/507/ES ze dne 14. října 2004 o uzavření Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 1).

(22)    Rozhodnutí Rady 259/2004/ES ze dne 19. února 2004 o uzavření Protokolu o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 jménem Společenství (Úř. věst. L 81, 19.3.2004, s. 35).

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7).

(24)    Nařízení Komise (EU) 2019/636 ze dne 23. dubna 2019, kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 109, 24.4.2019, s. 6).

(25)    PCB-77, PCB-81, PCB-105, PCB-114, PCB-118, PCB-123, PCB-126, PCB-156, PCB-157, PCB-167, PCB-169 a PCB 189.

(26)    COM(2019) 640 final

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.10.2021

COM(2021) 656 final

PŘÍLOHA

návrhu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách

{SEC(2021) 379 final} - {SWD(2021) 299 final} - {SWD(2021) 300 final} - {SWD(2021) 301 final}

PŘÍLOHA

Přílohy IV a V se mění takto:

1) Příloha IV se mění takto:

a) do tabulky se doplňují tyto řádky:

b) řádek pro látku chlorované alkany, C10-C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP) se nahrazuje tímto:

c) řádky pro látky tetrabromdifenylether C12H6Br4O, pentabromdifenylether C12H5Br5O, hexabromdifenylether C12H4Br6O, heptabromdifenylether C12H3Br7O a dekabromdifenylether C12Br10O se nahrazují tímto:

d) řádek pro látky polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF) se nahrazuje tímto:

(2) Limit se vypočítá jako suma PCDD, PCDF a PCB s dioxinovým efektem podle faktorů toxické rovnocennosti (TEF) stanovených v tabulce v příloze V části 2 třetím pododstavci.“

e) řádek pro látku hexabromcyklododekan se nahrazuje tímto:

2) Příloha V část 2 se mění takto:

a) ve druhém pododstavci se druhý sloupec tabulky „Maximální koncentrační limity pro látky uvedené v příloze IV“ mění takto:

i) slova „Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany: 5 mg/kg;“ se nahrazují slovy:

„Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany a polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem (PCB s dioxinovým efektem): 5 mg/kg;“

ii) slova „Suma koncentrací tetrabromdifenyletheru (C12H6Br4O), pentabromdifenyletheru (C12H5Br5O), hexabromdifenyletheru (C12H4Br6O) a heptabromdifenyletheru (C12H3Br7O): 10 000 mg/kg;“ se nahrazují slovy:

„Suma koncentrací tetrabromdifenyletheru C12H6Br4O, pentabromdifenyletheru (C12H5Br5O), hexabromdifenyletheru (C12H4Br6O), heptabromdifenyletheru (C12H3Br7O) a dekabromdifenyletheru (C12Br10O): 10 000 mg/kg;“

iii) za slova „Toxafen: 5 000 mg/kg.“ se vkládají nová slova:

„Pentachlorfenol, jeho soli a estery: 1 000 mg/kg;

Dikofol: 5 000 mg/kg;

Kyselina perfluoroktanová (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA: 50 mg/kg (PFOA a její soli), 2 000 mg/kg (sloučeniny příbuzné PFOA).“

b) třetí odstavec se nahrazuje tímto:

„Maximální koncentrační limit pro polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD a PCDF) a polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem (PCB s dioxinovým efektem) se vypočítá podle těchto faktorů toxické rovnocennosti (TEF):

Faktory toxické rovnocennosti (TEF) pro PCDD, PCDF a PCB s dioxinovým efektem

“