EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.7.2021

COM(2021) 568 final

2021/0206(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Sdělení Zelená dohoda pro Evropu 1 (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“) představovalo spuštění nové strategie růstu pro Evropskou unii, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 bude produkovat nulové čisté emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Potvrzuje aspiraci Komise zvýšit své ambice v oblasti klimatu a učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent do roku 2050. Nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu s ohledem na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví a dobré sociální a hospodářské podmínky občanů Unie jen vzrostla.

Na základě strategie Zelená dohoda pro Evropu a komplexního posouzení dopadů se ve sdělení Komise ze září 2020 s názvem Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 2 (dále jen „Plán pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030“) navrhovalo zvýšit ambice Unie a předložit komplexní plán na zvýšení závazného cíle Unie pro rok 2030 na zodpovědné snížení čistých emisí alespoň o 55 %. Zvýšení ambice pro rok 2030 nyní pomáhá poskytovat tvůrcům politik a investorům jistotu, aby rozhodnutí učiněná v nadcházejících letech nevedla k „uzamčení“ úrovní emisí, což by bylo v rozporu s cílem Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Zvýšený cíl Unie pro rok 2030 je v souladu s cílem Pařížské dohody podepsané v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu („UNFCCC“) (dále jen „Pařížská dohoda“) 3 udržet nárůst globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C.

Evropská rada podpořila nový závazný cíl Unie pro rok 2030 na své schůzi v prosinci 2020 4 . Dne 25. května 2021 Evropská rady tyto závěry opětovně potvrdila a vyzvala Komisi, aby urychleně předložila svůj legislativní balíček spolu s podrobným průzkumem environmentálního, hospodářského a sociálního dopadu na úrovni jednotlivých členských států. Jak klimatická neutralita Unie do roku 2050, tak průběžné snižování čistých emisí o nejméně 55 % do roku 2030 jsou zakotveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 5 (dále jen „evropský právní rámec pro klima“).

Za účelem provedení evropského právního rámce pro klima a závěrů Evropské rady Komise přezkoumala stávající právní předpisy v oblasti klimatu a energetiky a navrhuje legislativní balíček „Fit for 55“.

Vyšší ambice Unie v oblasti klimatu rovněž znamená, že se musí zvýšit i příspěvek všech odvětví. Za tímto účelem se navrhuje obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu v rámci přezkumu směrnice 2003/87/ES 6 (dále jen „směrnice o systému ETS“). To by mělo zajistit další hospodářskou pobídku ke snížení přímé spotřeby fosilních paliv, a přispět tak ke snížení emisí skleníkových plynů. Zavedení tržní ceny uhlíku v těchto dvou odvětvích ve spojení s dalšími opatřeními by mělo ve střednědobém až dlouhodobém výhledu snížit náklady na budovy a silniční dopravu a toto opatření poskytne nové příležitosti pro investice a tvorbu pracovních míst, které budou plně využity, pokud bude existovat vhodný trh práce a politiky v oblasti dovedností, jako jsou ty, které jsou podporovány na úrovni EU Evropským sociálním fondem plus (ESF+) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 7 a Fondem pro spravedlivou transformaci zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 8 .

Avšak navýšení ceny fosilních paliv bude mít významné sociální a distribuční dopady, které mohou neúměrně zasáhnout zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, kteří vydávají větší část svých příjmů za energie a dopravu a kteří v některých regionech nemají přístup k alternativním, cenově dostupným řešením v oblasti mobility a dopravy. Tyto dopady na zranitelné skupiny se mezi jednotlivými členskými státy liší a dopady vyšších cen budou pravděpodobně více pociťovány v členských státech, regionech a skupinách obyvatel s nižšími průměrnými příjmy. Obdobně jako zvýšení ceny paliv prostřednictvím stanovení ceny uhlíku vytváří i obchodování s emisemi příjmy, které lze použít na zmírnění břemene pro zranitelné skupiny.

V zájmu zmírnění sociálních a distribučních dopadů na ty nejzranitelnější v důsledku obchodování s emisemi ve dvou nových odvětvích budov a silniční dopravy se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (dále jen „fond“). Úpravy rozpočtového rámce Unie, které jsou nezbytné pro tento návrh, Komise předloží jako součást nadcházejícího balíčku o vlastních zdrojích, včetně návrhu na změnu víceletého finančního rámce 9 . Zejména se k rozpočtu Unie připočte část příjmů z obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu a určitý procentní podíl z této částky bude v zásadě tvořit nový fond. Do konce roku má Komise také v úmyslu představit návrh doporučení Rady, který se bude týkat toho, jak řešit sociální aspekty požadované zelené transformace.

Cílem fondu je zmírnit cenový dopad nového stanovování cen uhlíku a fond by také měl poskytnout financování členským státům na podporu jejich politik, které se zabývají sociálními dopady tohoto obchodování s emisemi na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Toho by mělo být dosaženo zejména prostřednictvím dočasné podpory příjmů a opatřeními a investicemi, které by měly snížit střednědobou až dlouhodobou závislost na fosilních palivech prostřednictvím větší energetické účinnosti budov, dekarbonizace vytápění a chlazení budov, včetně začlenění energie z obnovitelných zdrojů, a prostřednictvím zajištění lepšího přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Cílem zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření je zabývat se některými sociálními a distribučními výzvami spojenými se zelenou transformací Unie. Zřízení fondu je v souladu s politikou opatření Unie v oblasti klimatu a se závazky, které přijala Unie a členské státy podle Pařížské dohody. Při zřízení fondu se zohledňují posílené ambice Unie v oblasti klimatu, které potvrdily závěry Evropské rady z prosince 2020 a května 2021, jakož i ustanovení evropského právního rámce pro klima. Zejména má fond zmírňovat sociální a distribuční zátěž vyvolanou cenovým dopadem obchodování s emisemi v odvětví budov a silniční dopravy a usnadňovat čisté investice s cílem tuto zátěž zmírnit. Rovněž další právní předpisy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy, které na tato odvětví mají vliv, zahrnují sociální aspekty, například ve stávajících ustanoveních směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU 10 (dále jen „směrnice o energetické účinnosti“) i směrnice o systému ETS se již nyní uvádí, že použití finančních prostředků a příjmů by mělo zohledňovat sociální aspekty. Nový fond doplňuje stávající rozpočtové nástroje, které se zaměřují na investice a dovednosti v souvislosti s transformací.

Cíl klimatické neutrality v rámci Zelené dohody pro Evropu a evropského právního rámce pro klima a dvojí zelená a digitální transformace jsou jednou z hlavních priorit Unie. Balíček „Fit for 55“, nástroj Next Generation EU a víceletý finanční rámec na období 2021–2027 pomohou dosáhnout dvojí zelené a digitální transformace, o kterou Evropa usiluje. Kombinace těchto politik přispěje rozhodující měrou k řešení hospodářské krize a usnadní oživení po pandemii COVID-19 a urychlí přechod na čisté a udržitelné hospodářství, propojující opatření v oblasti klimatu a hospodářský růst a sociální a územní soudržnost.

Nezbytnost a hodnota zelené transformace v návaznosti na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví, a dobré sociální a hospodářské podmínky občanů Unie jen vzrostla. Fond zahájí činnost během posledních dvou let provádění Nástroje na podporu oživení 11 a Nástroje pro oživení a odolnost 12 , což jsou opatření Unie na zmírňování hospodářského a sociálního dopadu pandemie COVID-19 a na zvýšení udržitelnosti, odolnosti a připravenosti ekonomik a společností Unie na výzvy a příležitosti, které přináší zelená a digitální transformace. Provádění fondu, které by mělo trvat do roku 2032, bude v souladu s těmito předchozími opatřeními. Obdobně i Fond pro spravedlivou transformaci je financován z víceletého finančního rámce a ukončí činnost v roce 2027. Fond by tedy měl působit ještě dalších pět let.

Řízení a koncipování intervencí

V Zelené dohodě pro Evropu se uznává, že nutnost sociálně spravedlivé transformace se musí odrážet v politikách na unijní i vnitrostátní úrovni. To zahrnuje investice za účelem zajištění cenově dostupných řešení pro subjekty nejhůře zasažené politikami v oblasti stanovování cen uhlíku a pro ty subjekty, které jsou méně schopny se s takovýmito politikami vypořádat, například prostřednictvím lepší veřejné dopravy, jakož i prostřednictvím opatření na zmírňování a řešení energetické chudoby a propagaci změny kvalifikace. To je v souladu se zásadou 1 a zásadou 20 Evropského pilíře sociálních práv, pokud jde o usnadnění transformace trhu práce v souvislosti s dvojí transformací a se zotavením ze sociálně ekonomického dopadu pandemie COVID-19 a za účelem zajištění přístupu k základním službám, jako je energetika a mobilita pro všechny.

Podle rámce pro správu v oblasti klimatu jsou členské státy povinny v roce 2023 aktualizovat své integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 13 (dále jen „nařízení o správě energetické unie“). Desetileté vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu nastiňují, jak členské státy EU hodlají postupovat v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a snižování emisí skleníkových plynů, a podle stávajících právních předpisů již zahrnují energetickou chudobu. Komise monitoruje pokrok a podává o něm zprávy v rámci zprávy o energetické unii. Fond a sociální plány pro klimatická opatření se prováží s plánovanými reformami a závazky učiněnými v rámci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a tyto reformy a závazky se promítnou do podoby fondu. V zájmu minimalizace dalších správních nákladů je načasování představení sociálních plánů pro klimatická opatření a jejich přijetí sladěno s již existujícím postupem týkajícím se vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

Provádění fondu prostřednictvím sociálních plánů pro klimatická opatření členských států bude rovněž v souladu s politikou a opatřeními, o které se opírají různé další nástroje EU, které podporují sociálně spravedlivou transformaci. Mezi ně patří Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv 14 , který usiluje o sociálně spravedlivou a vyváženou zelenou transformaci pro všechny Evropany, Evropský sociální fond plus (ESF+), plány spravedlivé transformace podle nařízení (EU) 2021/1056, dlouhodobé strategie členských států týkající se renovací budov podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU 15 a Středisko pro sledování energetické chudoby, které podporuje úsilí členských států o zmírňování a monitorování energetické chudoby a souvisejících kombinací politik v souladu s doporučením Komise týkajícím se energetické chudoby 16 .

Sociální fond pro klimatická opatření rovněž přispěje k provádění „Akčního plánu EU: Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ 17 , který má za cíl maximalizaci synergií mezi dekarbonizací a ambicí nulového znečištění. Proto budou opatření a investice rovněž směřovány na kroky (týkající se např. vytápění a bojlerů), které mohou zároveň pomoci snižovat znečištění ovzduší, protože boj proti znečištění je také bojem za spravedlnost a rovnost. Nejškodlivější dopady znečištění na lidské zdraví obvykle nesou ty nejzranitelnější skupiny.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právními základy návrhu tohoto nařízení na zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření jsou čl. 91 odst. 1 písm. d), čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Fond se zřizuje za účelem vypořádání se se sociálními a distribučními výzvami plynoucími ze zelené transformace, která je zapotřebí pro boj proti změně klimatu a k vytvoření pobídek pro opatření, jež jsou nezbytná ke zmírnění sociálních důsledků obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy.

Podle čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU má Unie přispět mimo jiné k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, k podpoře opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména k boji proti změně klimatu. Politika Unie v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany s přihlédnutím k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie. Podle těchto ustanovení se také přijímají opatření zaměřená na udržitelnou dopravu.

Fond se zabývá zejména výzvami spojenými s energetickou chudobou, jimž čelí zranitelné domácnosti a zranitelné mikropodniky. Měl by podporovat opatření na podporu energetické účinnosti, úspory energie, jakož i rozvoje nových a obnovitelných zdrojů energie, jak stanoví čl. 194 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU.

Fond se rovněž musí zabývat situací zranitelných uživatelů dopravy. Měl by podporovat opatření za účelem usnadnění jejich přístupu k řešením v oblasti mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi, včetně veřejné dopravy, a tím přispět k dosažení cílů společné dopravní politiky, jak je uvedeno v čl. 91 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Fond se zřizuje, aby doplnil obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, které má platit v rámci celé Unie. Uplatnění jednotné ceny za emise skleníkových plynů z budov a silniční dopravy bude mít na jednotlivé členské státy a regiony nerovnoměrný dopad. Fond poskytne podporu členským státům, aby mohly financovat ucelený soubor pravidel, včetně dočasné podpory přímého příjmu, a investice považované za nezbytné s cílem splnit klimatické cíle Unie a zejména zajistit cenově dostupné a udržitelné vytápění, chlazení a mobilitu. Podpora by měla odrážet rozmanitou situaci členských států a jejich regionů a zohledňovat regionální mapy energetické chudoby a mapy odlehlých a venkovských oblastí špatně propojených silniční nebo železniční sítí. Tato opatření a investice, včetně dočasné přímé podpory příjmů, mají být ku prospěchu domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy, kteří jsou zranitelní a zvlášť dotčení obchodováním s emisemi pro budovy a silniční dopravu, protože se očekává, že regulované subjekty přenesou náklady na konečné spotřebitele.

Financování z rozpočtu Unie se zaměřuje na činnosti, jejichž cílů nemůže být dostatečně dosaženo všemi členskými státy samostatně („test nezbytnosti“) a u nichž může zásah Unie přinést další hodnotu ve srovnání s činnostmi členských států jednajících samostatně. V tomto případě jsou zvláštní potřeby jednotlivých členských států zohledněny v metodice přidělování prostředků. Vytvoření programu Unie rovněž zajistí, aby všechny členské státy mohly přijímat opatření, kterými doplní opatření v oblasti klimatu přijatá na úrovni Unie. Právě členské státy navrhnou a vyberou opatření a investice, neboť mají nejlepší předpoklady k tomu, aby vypracovaly opatření, která zohledňují vnitrostátní specifika.

Členské státy by měly předložit komplexní soubor opatření a investic, které mají být financovány fondem, v rámci svých sociálních plánů pro klimatická opatření, které budou předloženy společně s aktualizací vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením o správě energetické unie.

Opatření na úrovni Unie jsou nezbytná k dosažení rychlé a solidní zelené transformace, při které nikdo nebude opomenut. Jsou tedy zapotřebí opatření na úrovni Unie, jejichž cílem je koordinovat vhodnou reakci na sociální výzvy, jež vyplývají z obchodování s emisemi v odvětví budov a silniční dopravy, („test účinnosti“). Tohoto cíle nelze v uspokojivé míře dosáhnout, budou-li členské státy jednat samostatně; intervence Unie však může přinést přidanou hodnotu tím, že se zřídí nástroj zacílený na finanční podporu členských států s ohledem na návrh a provádění velmi potřebných opatření a investic.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože nepřekračuje minimum, které je nutné k dosažení stanoveného cíle na úrovni Unie, což je pro tento účel nezbytné.

•Volba nástroje

Cílů popsaných v předchozích oddílech nemůže být dosaženo prostřednictvím harmonizace právních předpisů nebo prostřednictvím dobrovolných opatření přijatých členskými státy. Lze jich dosáhnout pouze nařízením. Nařízení platné pro všechny členské státy je také nejvhodnějším právním nástrojem k organizaci poskytování finanční podpory s cílem zajistit rovné zacházení s členskými státy.

Většina příjmů z nového obchodování s emisemi poplyne do vnitrostátních rozpočtů členských států a měla by být použita na účely související s klimatem, mimo jiné i na řešení sociálních dopadů nového obchodování s emisemi. Členské státy se vybízejí, aby využily tyto příjmy, ale také další přímé finanční prostředky dostupné z jiných programů Unie na opatření, která podpoří sociálně spravedlivou dekarbonizaci příslušných odvětví. Nový fond podléhající přímému řízení v rozpočtu Unie tato opatření doplňuje způsobem, který je přímo spjat se sociálními výzvami, jež vyplývají z obchodování s emisemi v odvětví budov a silniční dopravy prostřednictvím integrovaného přístupu orientovaného na výsledky založeného na dohodnutém plánu s jasnými cíli, milníky a výstupy, a adresně je řeší. Distribuční klíč fondu zohledňuje očekávaný nerovnoměrný dopad v různých členských státech i v rámci těchto států.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nebylo provedeno žádné hodnocení ex post nebo kontrola účelnosti platných právních předpisů v souvislosti s návrhem, protože dosud nebylo zahájeno provádění posílené klimatické ambice Unie.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise vyzvala členské státy, zástupce odvětví ze soukromého sektoru, nevládní organizace, výzkumné a akademické instituce, odbory a občany, aby poskytli zpětnou vazbu a stanovisko k případnému obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy, mimo jiné i k sociálním důsledkům tohoto opatření.

Komise shromáždila první kolo výsledků veřejných konzultací před přijetím sdělení o plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, ve kterém se navrhovalo zvýšit ambice Unie a předložit komplexní plán na zvýšení závazného cíle Unie pro rok 2030 na zodpovědné snížení čistých emisí alespoň o 55 %.

Pro každý z návrhů balíčku „Fit for 55“ Komise uspořádala druhé kolo on-line veřejných konzultací. Pokud jde o přezkum směrnice o systému ETS, včetně obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, obdržela téměř 500 odpovědí 18 . Ještě předtím Komise požádala o zpětnou vazbu k počátečnímu posouzení dopadů 19 v rámci přezkumu směrnice o systému ETS, včetně výchozích aspektů a politických možností týkajících možného zahájení obchodování s emisemi.

Pokud jde o odvětví budov a silniční dopravy, je několik zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců, obecně skeptických k rozšiřování obchodování s emisemi na tato odvětví. Z uvedených možností upřednostňovalo široké spektrum zúčastněných stran možnost politiky spočívající v zahájení odděleného samostatného systému pro odvětví budov a silniční dopravy, jak se odráží v návrhu na přezkum systému ETS. Několik zúčastněných stran rovněž poukázalo na sociální dopady navýšení ceny vytápění a pohonných hmot na nejzranitelnější domácnosti. Zejména se zdůrazňovalo, že nízkopříjmové domácnosti mohou potřebovat podporu, aby mohly provést nezbytné investice do energetické účinnosti a mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi.

•Shromažďování a využití odborných znalostí

Tento návrh vychází z důkazů shromážděných v posouzení dopadů, které doprovází Plán pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 20 , z posouzení dopadů, ze kterého vychází přezkum směrnice o systému ETS 21 , z analýzy provedené pro účely dlouhodobé strategie Komise 22 a z relevantních důkazů shromážděných v rámci jiných souběžně probíhajících iniciativ Zelené dohody pro Evropu, jakož i ze starších studií týkajících se budov a silniční dopravy.

•Posouzení dopadů

Problémy, kterými se navrhovaný fond zabývá, a možné směry hledání řešení jsou analyzovány ve dvou po sobě jdoucích posouzeních dopadů, a proto nebylo provedeno žádné zvláštní posouzení dopadů.

V posouzení dopadů, ze kterého vychází Plán pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, se zjistilo, že zvýšení emisního cíle do roku 2030 na –55 % zvyšuje podíl výdajů domácností na energie asi o 0,7 až 0,8 procentního bodu. Změny spotřebitelských cen ovlivňují domácnosti různými způsoby, které závisí na struktuře jejich výdajů, výši a zdrojích příjmů, bohatství a na samotném složení domácnosti.

Odhadované změny relativních cen generovaných vyšší ambicí v oblasti klimatu by ovlivnily nízkopříjmové skupiny významně více než vysokopříjmové skupiny. Tyto výsledky však nezahrnují přerozdělování příjmů z dražeb. Pokud například bude v každém členském státě zavedeno přerozdělování formou paušální částky příjmů z dražeb na základě velikosti domácnosti, mohlo by to vytvořit pozitivní dopad na životní podmínky nejnižšího decilu obyvatelstva Unie jako celku z hlediska výdajů a významně omezit negativní dopad na všechny ostatní výdajové třídy. V posouzení dopadů se rovněž dospělo k závěru, že jako skutečná politika by mechanismus přerozdělování mohl být ve vyšší míře konkrétně zacílen na řešení potřeb decilů s nižšími příjmy/výdaji. Umožnil by tak vyšší kompenzace a intenzivnější podporu pro domácnosti, které to potřebují, a to na každé jednotlivé úrovni příjmů generovaných stanovením ceny uhlíku.

Posouzení dopadů k návrhu na změnu směrnice o systému ETS v rámci balíčku „Fit for 55“ tuto analýzu dále upřesňuje. Klade zvláštní důraz na zavedení obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu a analyzuje jeho sociální dopady, zejména na nízkopříjmové a zranitelné domácnosti. Především pak rozčleňuje výdaje domácností na energie na náklady na palivo a kapitálové náklady na investice, jakož i dle hlavních příjmových skupin domácností a příjmových skupin členských států.

Výdaje na investice do bydlení se ve srovnání se základním scénářem mají podle očekávání v Unii v roce 2030 v důsledku balíčku „Fit for 55“ zvýšit o 0,4 až 0,7 procentního bodu příjmů domácností. V prostředí vytvořeném touto politikou, kde bude více záležet na ceně uhlíku, se výdaje na investice zvyšují méně než při vyváženější kombinaci politik. V případě nákladově efektivní kombinace politik by vyšší výdaje na investice u nízkopříjmových domácností ve všech příjmových skupinách členských států činily více než dvojnásobek oproti průměrné domácnosti. Zvýšení značně překračuje průměr Unie v členských státech, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 60 % průměru Unie. To svědčí o důležitosti přístupu k financování na renovaci bytového fondu a na nákup energeticky účinného zařízení, zejména pak v nízkopříjmových členských státech.

V posouzení dopadů pro přezkum směrnice o systému ETS se zjistilo, že obchodování s emisemi pro budovy nezasáhne všechny domácnosti stejně, ale že by pravděpodobně mělo regresivní dopad na disponibilní příjmy, protože nízkopříjmové domácnosti často vynakládají větší procentní podíl svých příjmů na vytápění. Kromě toho bude mít zavedení harmonizované ceny uhlíku v členských státech velmi odlišný dopad na spotřebitelské ceny v závislosti na stávající výši daní z dotčených paliv, protože ceny fosilních paliv před zdaněním jsou ve všech členských státech srovnatelné. Celkové výdaje na paliva vyjádřené jako procentní podíl z příjmů jsou však i nadále v průměru téměř stabilní. To znamená, že pokud se provedou nákladově efektivní investice, může dojít k úsporám ve výdajích na paliva navzdory zvýšení ceny. Pokud se tyto investice uskuteční, pak budou nízkopříjmové domácnosti v průměru v lepší pozici než průměrné domácnosti. Ve skupině nízkopříjmových států stoupá podíl výdajů na paliva k výdajům domácností na spotřebu v rámci všech příjmových skupin, nejvíce pak u nízkopříjmových domácností. Pokud se provedou nezbytné investice do energetické účinnosti, renovací a obnovitelné energie, budou výzvy spojené s nárůstem ceny paliv i nadále omezené a budou se týkat především nízkopříjmových domácností v nízkopříjmových členských státech.

Pokud jde o silniční dopravu, uznávají Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a posouzení dopadů k plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 zásadní význam investic za účelem posílení poptávky po vozidlech s nulovými a nízkými emisemi a zrychlení zavádění dobíjecí infrastruktury a infrastruktury na doplňování paliva pro ta vozidla, která budou hrát klíčovou úlohu při dosahování cíle spočívajícího ve významné dekarbonizaci silniční dopravy do roku 2030.

V posouzení dopadů k návrhu na přezkum směrnice o systému ETS se zjistilo, že dopady obchodování s emisemi pro silniční dopravu na domácnosti jsou smíšené. Obvykle je podíl výdajů na dopravu nejvyšší právě u nižších středních a středních segmentů příjmových tříd domácností (protože domácnosti s nejnižšími příjmy nemají přístup k soukromému vozidlu).

Posouzení dopadů však rovněž dospělo k závěru, že ačkoliv stanovení ceny uhlíku zvýší pro spotřebitele náklady na energie, současně zvyšuje příjmy, které mohou být využity na zpětné investice, na podporu opatření v oblasti klimatu a na řešení sociálních či distribučních dopadů stanovení ceny uhlíku. Příjmy z dražby povolenek podle tohoto obchodování s emisemi mohou být použity prostřednictvím různých přerozdělovacích mechanismů jako odškodnění spotřebitelů, podpora investic do energetické účinnosti nebo do obnovitelných zdrojů nebo na jiné možnosti.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Právní předpisy týkající se systému ETS EU důsledně upřednostňují přístupy vedoucí k minimalizaci regulační zátěže pro hospodářské subjekty i pro správní orgány.

Tento návrh byl vypracován v souladu se závazkem Komise zajistit zlepšování právní úpravy a zohledňuje příspěvky zúčastněných stran (viz též oddíl o shromažďování a využívání odborných znalostí).

Sociální plány pro klimatická opatření mají být předloženy spolu s aktualizací stávajících vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu s cílem minimalizovat další administrativní úsilí. Vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu již nyní obsahují podrobný přehled základních příčin energetické chudoby, kterými se tento fond zabývá. Obdobně se na renovaci budov, udržitelnou dopravu a projekty týkající se dekarbonizace silniční dopravy již ve velké míře zaměřovaly národní plány pro oživení a odolnost.

Vyžadované další správní úsilí by většinou musely vynaložit správní orgány, zatímco konečné přínosy by sklidily domácnosti, mikropodniky a uživatelé dopravy. Příležitosti pro generování příjmů a tvorbu pracovních míst by byly přínosem pro místní obchodní společnosti, jimiž jsou často malé a střední podniky.

•Základní práva

Návrh má pozitivní dopad na zachování a rozvoj základních práv Unie, jakož i zásad začleňování a zákazu diskriminace, za předpokladu, že členské státy obdrží podporu, o niž žádali v příslušných oblastech, které mohou být fondem financovány.

Opatřeními v oblasti stanovování ceny uhlíku jsou zasaženy zejména ženy, protože tvoří 85 % neúplných rodin s jedním rodičem. Neúplným rodinám s jedním rodičem hrozí zvlášť vysoké riziko dětské chudoby. V průběhu provádění fondu je třeba zohledňovat a prosazovat rovnost žen a mužů a rovné příležitosti pro všechny, ale také začleňování těchto cílů. Kromě toho žije v soukromých domácnostech 87 milionů Evropanů s určitým druhem zdravotního postižení a ti čelí významnému riziku chudoby a sociálního vyloučení (28,5 % ve srovnání s 18,6 % osob bez zdravotního postižení v Unii v roce 2019).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Celkové finanční krytí fondu na období 2025–2032 bude činit 72,2 miliardy EUR v běžných cenách. Komise v brzké době představí cílenou změnu nařízení o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 s cílem zohlednit další výdaje Unie ve výši 23,7 miliardy EUR na období 2025–2027. Výdaje by měly být předsunuty, aby předcházely hladkému zavedení nového systému ETS a probíhaly současně s ním. Částka 48,5 miliardy EUR na období 2028–2032 závisí na dostupnosti finančních prostředků do ročních stropů příslušného víceletého finančního rámce uvedeného v článku 312 Smlouvy o fungování EU, jehož návrh Komise předloží do 1. července 2025 23 .

Finanční krytí fondu by v zásadě mělo odpovídat 25 % očekávaných příjmů ze začlenění budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice o systému ETS, a to s ohledem na přímé provázání fondu s novým systémem ETS. Návrh na změnu rozhodnutí o vlastních zdrojích stanoví, jak by členské státy měly poskytnout nezbytné příjmy rozpočtu Unie jako vlastní zdroje.

V období 2025–2032 bude tedy fond financován vlastními zdroji rozpočtu Unie, mimo jiné pak od roku 2026 příjmy z obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, jak stanoví změna rozhodnutí o vlastních zdrojích, kterou v brzké době představí Komise. Fond by měl být uveden v činnost jeden rok před zavedením ceny uhlíku podle nového systému ETS.

Roční rozdělení rozpočtových závazků bude vyváženo v souladu s cílem fondu. Výsledkem je předzásobený profil v souladu s cíli fondu za účelem zmírnění dopadů rozšířené oblasti působnosti směrnice o systému ETS na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Za účelem předjímání účinků tohoto rozšíření bude určitá podpora k dispozici již v roce 2025.

Rozpočtové závazky budou rozděleny do ročních splátek rozložených do dvou víceletých období 2025–2027 a 2028–2032, což odpovídá současnému a příštímu VFR a je v souladu s orientačním harmonogramem pro zavádění příslušných milníků a cílů zahrnutých do rozhodnutí Komise, jímž se schvalují sociální plány členských států pro klimatická opatření.

Platby finančních přídělů příslušnému členskému státu se provedou po dosažení příslušných dohodnutých milníků a cílů uvedených v sociálním plánu pro klimatická opatření daného členského státu v podobě, v jaké byl schválen, a v závislosti na dostupnosti finančních prostředků. Platby budou provedeny na základě rozhodnutí, jímž se povoluje uvolnění finančního přídělu.

V zájmu usnadnění včasného provádění podporovaných opatření a investic se očekává, že se plánování milníků a cílů bude důsledně řídit harmonogramem ročních rozpočtových závazků, což umožní vysokou rychlost absorpce fondu. Konečné platby budou provedeny v roce 2032 podle lhůt pro dosažení všech milníků a cílů.

Maximální finanční příděl z fondu pro každý členský stát bude vypočten podle vzorce uvedeného v příloze I nařízení. Výsledný podíl a částka každého členského státu z finančního krytí fondu je uvedena v příloze II. Každý členský stát může na provedení svého příslušného plánu předložit žádost o prostředky až do výše svého maximálního finančního přídělu.

Maximální finanční příděl pro každý členský stát má zohledňovat hrubé náklady na správní podporu uvedené v čl. 9 odst. 3 tohoto nařízení. Související částky budou odečteny z jednotlivých finančních přídělů poměrným dílem.

Členské státy by měly financovat přinejmenším 50 % celkových nákladů sociálních plánů pro klimatická opatření. Měly by za tímto účelem využít část svých očekávaných příjmů ze začlenění budov a silniční dopravy do oblasti působnosti provádění směrnice o systému ETS, aniž by bylo dotčeno zahájení činnosti fondu v roku 2025.

Další podrobnosti o rozpočtových důsledcích a nezbytných lidských a správních zdrojích jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu, který je připojen k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

V zájmu sledování plnění provádění fondu bude zřízen systém pro žádosti o platby a provádění plateb z fondu.

Členské státy by měly vypracovat sociální plány pro klimatická opatření s cílem nastavit opatření a investice, které mají být financovány, jejich očekávané náklady, jakož i milníky a cíle k jejich dosažení. Komise tyto plány posoudí a může je schválit, pouze je-li posouzení na základě jejich relevance, účinnosti, efektivity a soudržnosti kladné. Uvolnění finančního přídělu bude následovat po dosažení milníků a cílů dohodnutých s dotčeným členským státem a stanovení závaznosti prováděcím rozhodnutím Komise. Načasování předkládání, jakož i cykly podávání zpráv o pokroku jsou sladěny s aktualizacemi integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předloženými podle nařízení o správě energetické unie.

Pro tyto účely mohou jednou nebo dvakrát ročně členské státy požádat o platbu z fondu, přičemž žádosti by měly být doplněny důkazy o dosažení příslušných milníků a cílů. Členské státy by měly informovat Komisi o pokroku, kterého bylo dosaženo za účelem provádění opatření a investic v rámci sociálních plánů pro klimatická opatření v rámci dvouletých zpráv o pokroku při provádění svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení o správě energetické unie.

Bude prováděno hodnocení a následné hodnocení s cílem posoudit účinnost, efektivitu, relevanci a soudržnost fondu. Ve vhodných případech Komise doprovodí hodnocení návrhem na přezkum nařízení.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Sociální fond pro klimatická opatření se zřizuje na období 2025 až 2032 s cílem zabývat se sociálními dopady vyplývajícími z obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy (článek 1). Finanční prostředky fondu by měly být poskytnuty k tomu, aby členské státy zajistily dočasnou podporu příjmů, a na podporu jejich opatření a investic, které mají omezit závislost na fosilních palivech prostřednictvím vyšší energetické účinnosti budov, dekarbonizace vytápění a chlazení budov, včetně integrace energie z obnovitelných zdrojů, a poskytování lepšího přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi, a to s cílem pomoci zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy.

Každý členský stát by měl vypracovat sociální plán pro klimatická opatření (článek 3). Plán má být předložen spolu s aktualizací vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v souladu s postupem a časovým harmonogramem stanoveným v nařízení o správě energetické unie, podle kterého mají být oficiální podání předložena do konce června 2024. Nařízení stanoví obsah sociálních opatření v oblasti klimatu (článek 4) a uvádí způsobilá (článek 6) a nezpůsobilá (článek 7) opatření. Fond by měl podporovat opatření, která plně dodržují klimatické a environmentální normy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 24 (článek 5).

Finanční krytí fondu činí 23,7 miliardy EUR na období 2025–2027 a 48,5 miliardy EUR na období 2028–2032 (článek 9), což v zásadě odpovídá 25 % očekávaných příjmů shromážděných při dražbě povolenek v rámci obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu. Rozdělování finančních prostředků v rámci fondu bude provedeno v souladu s článkem 13 a přílohou I a II. Členské státy by měly přispívat alespoň 50 % celkových odhadovaných nákladů plánu. Pro tento účel by měly mimo jiné používat příjmy z dražby svých povolenek podle obchodování s emisemi pro dvě nová odvětví (článek 14).

Komise má posoudit relevanci, účinnost, efektivitu a soudržnost plánů členských států (článek 15). Po kladném posouzení Komise přijme prováděcí rozhodnutí (článek 16). Jinak může sociální plán pro klimatická opatření odmítnout a v takovém případě může dotčený členský stát předložit aktualizaci plánu.

Během prováděcí fáze mohou členské státy požádat o odůvodněnou změnu svého sociálního plánu pro klimatická opatření, pokud milníky a cíle již nejsou dosažitelné, ať už částečně, nebo zcela, a to v důsledku objektivních okolností (článek 17). Členské státy by měly posoudit vhodnost svého sociálního plánu pro klimatická opatření s ohledem na skutečné dopady systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu.

Na základě kladného posouzení sociálního plánu pro klimatická opatření uzavře Komise dohodu s dotčenými členskými státy (článek 18) pro účely stanovení individuálního právního závazku ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 25 (dále jen „finanční nařízení“).

Výplata finančních přídělů členským státům v rámci fondu se provádí po splnění příslušných dohodnutých milníků a cílů uvedených v sociálních plánech pro klimatická opatření. Stanovena jsou konkrétní pravidla týkající se plateb, pozastavení a vypovězení dohod o finančních přídělech (článek 19).

Nařízení obsahuje nezbytná ustanovení, jak zabezpečit provázání fondu s ochranou finančních zájmů Unie (článek 20).

Součástí jsou konkrétní ustanovení s cílem zajistit robustní systém koordinace, komunikace a sledování (články 21, 22 a 23). Komise stanoví v aktech v přenesené pravomoci společné ukazatele pro podávání zpráv o pokroku a za účelem sledování a hodnocení.

Hodnocení bude prováděno s cílem posoudit účinnost, efektivitu, relevanci a soudržnost fondu. Posouzení míry finančního krytí fondu bude provedeno s ohledem na příjmy z dražeb získané z dražeb povolenek v rámci systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu podle směrnice o systému ETS. Ve vhodných případech Komise doprovodí hodnocení návrhem přezkumu nařízení (článek 24).

Aby se zajistilo, že se fondu využívá pouze tehdy, pokud je účinně proveden systém obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, bude nařízení použitelné ode dne, který byl členským státům stanoven pro provedení směrnice o systému ETS pro budovy a silniční dopravu (článek 26). Kromě toho budou členské státy moci požádat o platbu v rámci fondu nejdříve během roku, který předchází roku zahájení dražeb v rámci nového obchodování s emisemi (čl. 18 odst. 1).

2021/0206 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 písm. d), čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 1 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 26 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 27 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Unie a její členské státy jsou stranou Pařížské dohody, která byla podepsána v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) 28 a vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle této dohody jsou povinny omezit nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

(2)Ve sdělení Komise Zelená dohoda pro Evropu 29 se stanoví nová strategie růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 bude produkovat nulové čisté emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Komise rovněž navrhuje chránit, zachovat a posílit přírodní kapitál Unie a ochránit zdraví a dobré životní podmínky občanů před riziky a dopady spojenými s životním prostředím. V neposlední řadě se Komise domnívá, že by tato transformace měla být inkluzivní a spravedlivá a že by nikdo neměl být opomenut.

(3)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 30 se do práva zakotvuje cíl klimatické neutrality v rámci celého hospodářství do roku 2050. Tímto nařízením se stanovuje závazek Unie ke snižování emisí. Do roku 2030 by Unie měla snížit své emise skleníkových plynů po odečtení pohlcených emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti úrovni v roce 1990. K dosažení tohoto cíle by měla přispívat všechna odvětví hospodářství.

(4)Dne 11. prosince 2020 tento cíl schválila Evropská rada a současně zdůraznila význam aspektů spravedlnosti a solidarity, aniž by byl kdokoli opomenut. Dne 25. května 2021 Evropská rady tyto závěry potvrdila a vyzvala Komisi, aby urychleně předložila legislativní balíček spolu s podrobným průzkumem environmentálního, hospodářského a sociálního dopadu na úrovni jednotlivých členských států.

(5)Zásada č. 20 evropského pilíře sociálních práv uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody, hygienického zařízení, energií, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací. Osobám v nouzi musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám.“

(6)V Portském prohlášení ze dne 8. května 2021 byl opětovně potvrzen závazek Evropské rady pracovat na dosažení sociální Evropy a její odhodlání nadále prohlubovat provádění evropského pilíře sociálních práv na unijní i vnitrostátní úrovni s náležitým ohledem na příslušné pravomoci a zásady subsidiarity a proporcionality.

(7)V zájmu provádění závazků týkajících se směřování ke klimatické neutralitě byly přezkoumány a pozměněny právní předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky s cílem urychlit snižování emisí skleníkových plynů.

(8)Tyto změny mají různé hospodářské a sociální dopady na jednotlivá odvětví hospodářství, na občany a na členské státy. Zejména začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 31 by mělo zajistit další hospodářskou pobídku pro investice do snižování spotřeby fosilních paliv, a tím do urychlení snižování emisí skleníkových plynů. V kombinaci s jinými opatřeními by toto opatření mělo ve střednědobém až dlouhodobém horizontu snížit náklady na budovy a silniční dopravu a poskytnout nové příležitosti pro tvorbu pracovních míst a investice.

(9)K financování těchto investic jsou však zapotřebí zdroje. Kromě toho předtím, než k tomuto snížení dojde, se pravděpodobně zvýší náklady domácností a uživatelů dopravy na vytápění, chlazení a vaření, jakož i na silniční dopravu, protože dodavatelé paliv, na které se vztahují povinnosti podle systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, přenesou náklady na uhlík na spotřebitele.

(10)Navýšení ceny fosilních paliv může neúměrně zasáhnout zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, kteří vynakládají na energii a dopravu větší část svých příjmů a kteří v některých regionech nemají přístup k alternativním, cenově dostupným řešením v oblasti mobility a dopravy a kteří nemusí mít finanční kapacitu na investice do snižování spotřeby fosilních paliv.

(11)Proto je třeba část příjmů generovaných začleněním budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES využít na řešení sociálních dopadů vyplývajících z tohoto začlenění, aby transformace byla spravedlivá a inkluzivní a nikdo nebyl opomenut.

(12)Tento aspekt nabývá ještě většího významu s ohledem na stávající úrovně energetické chudoby. Energetická chudoba je stav, kdy domácnosti nejsou schopny získat přístup k základním energetickým službám, jako je chlazení, když teploty stoupají, a vytápění. Asi 34 milionů Evropanů v roce 2018 uvedlo, že nejsou schopni udržet ve svém domově dostatečnou teplotu, a 6,9 % obyvatel Unie v celounijním průzkumu z roku 2019 32 sdělilo, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět své domovy. Celkově Středisko pro sledování energetické chudoby odhaduje, že energetickou chudobou trpí více než 50 milionů domácností v Evropské unii. Energetická chudoba je proto pro Unii jedním z významných problémů. Ačkoliv sociální tarify nebo přímá podpora příjmů mohou domácnostem čelícím energetické chudobě poskytnout okamžitou úlevu, pouze cílená strukturální opatření, zejména renovace s energetickým dopadem, mohou zajistit trvalá řešení.

(13)Je proto třeba zřídit Sociální fond pro klimatická opatření (dále jen „fond“), který bude poskytovat finanční prostředky členským státům za účelem podpory jejich politik, jež se zabývají sociálními dopady obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Toho by mělo být dosaženo zejména prostřednictvím dočasné podpory příjmu a opatření a investic, které mají omezit závislost na fosilních palivech prostřednictvím větší energetické účinnosti budov, dekarbonizace vytápění a chlazení budov, včetně integrace energie z obnovitelných zdrojů, a poskytování lepšího přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi, a to s cílem pomoci zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy.

(14)Každý členský stát by za tímto účelem měl předložit Komisi sociální plán pro klimatická opatření (dále jen „plán“). Tyto plány by měly sledovat dva cíle. Zaprvé by měly poskytovat zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy nezbytné zdroje na financování a provádění investic do energetické účinnosti, dekarbonizace vytápění a chlazení a do vozidel a mobility s nulovými a nízkými emisemi. Zadruhé by měly zmírňovat dopad navýšení nákladů na fosilní paliva na ty nejzranitelnější a tím zabránit energetické a dopravní chudobě během přechodného období, dokud tyto investice nebudou provedeny. Plány by měly mít investiční složku prosazující dlouhodobé řešení, jímž je snižování závislosti na fosilních palivech, a mohou obsahovat i jiná opatření, včetně dočasné přímé podpory příjmů s cílem zmírnit v krátkodobém horizontu negativní dopady na příjmy.

(15)Členské státy (po konzultaci s orgány na regionální úrovni) jsou nejpříhodnějším orgánem pro návrh a provádění plánů, které jsou upravené a zacílené s ohledem na místní, regionální a vnitrostátní poměry, jako jsou jejich stávající politiky v příslušných oblastech a plánované použití jiných relevantních fondů EU. Tímto způsobem je možné nejlépe zohlednit širokou rozmanitost různých situací, konkrétní znalosti místních a regionálních správních orgánů, výzkum a inovace a pracovněprávní vztahy a struktury pro sociální dialog, jakož i vnitrostátní tradice a přispět k účinné a efektivní celkové podpoře zranitelných osob.

(16)Klíčem ke spravedlivé transformaci směrem ke klimatické neutralitě je zajistit, aby tato opatření a investice byly zvlášť zacílené na domácnosti trpící energetickou chudobou nebo na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Podpůrná opatření na podporu omezování emisí skleníkových plynů by měla pomoci členským státům řešit sociální dopady vyplývající z obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy.

(17)Než se projeví dopad těchto investic na snižování nákladů a emisí, napomohla by spravedlivé transformaci dobře cílená přímá podpora příjmů pro ty nejzranitelnější. Tuto podporu je třeba chápat jako dočasné opatření doprovázející dekarbonizaci odvětví bydlení a dopravy. Nejedná se o trvalé opatření, protože neřeší základní příčiny energetické a dopravní chudoby. Tato podpora by se měla týkat pouze přímých dopadů začlenění budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, nikoliv nákladů na elektřinu či vytápění spojených se začleněním výroby elektřiny a tepla do oblasti působnosti této směrnice. Způsobilost pro tuto přímou podporu příjmů by měla být časově omezena.

(18)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky uvedenými v Pařížské dohodě a se závazky týkajícími se cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení cíle, podle kterého by 30 % všech výdajů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 mělo být vynaloženo na začleňování cílů v oblasti klimatu a mělo by přispívat k ambici spočívající v poskytování 10 % ročních výdajů v roce 2026 a 2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti při současném zohlednění stávajícího překrývání se mezi cíli týkajícími se klimatu a biologické rozmanitosti. Za tímto účelem je třeba použít metodiku stanovenou v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 33 s cílem označovat výdaje fondu. Fond by měl podporovat opatření, která plně dodržují klimatické a environmentální normy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 34 . Pouze taková opatření a investice by měly být do plánů začleněny. Opatření v oblasti přímé podpory příjmů by měla být zpravidla považována za opatření, která mají nevýznamný předvídatelný dopad na environmentální cíle, a jako taková být považována za opatření, která jsou v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Komise má v úmyslu vydat technické pokyny pro členské státy v řádném předstihu před vypracováním plánů. Pokyny vysvětlí, jak musí opatření a investice dodržovat zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852. Komise má v úmyslu předložit v roce 2021 návrh doporučení Rady o tom, jak řešit sociální aspekty zelené transformace.

(19)Stanovením ceny uhlíku jsou zasaženy zejména ženy, protože tvoří 85 % neúplných rodin s jedním rodičem. Neúplným rodinám s jedním rodičem hrozí zvlášť vysoké riziko dětské chudoby. Je třeba zohlednit rovnost žen a mužů a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů, jakož i otázky přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a prosazovat je v rámci celého vypracovávání a provádění plánů s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.

(20)Členské státy by měly své plány předložit společně s aktualizací svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 35 . Plány by měly zahrnovat opatření, která mají být financována, jejich odhadované náklady a vnitrostátní příspěvek. Měly by rovněž obsahovat klíčové milníky a cíle, jejichž účelem je posoudit účinné provádění opatření.

(21)Fond a plány by měly být soudržné s plánovanými reformami a závazky učiněnými členskými státy a tyto reformy a závazky by se do nich měly promítat v souladu s integrovanými vnitrostátními plány členských států v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999, podle směrnice Evropského parlamentu a Rady [rrrr/ččč] [návrh na přepracování směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti] 36 , Akčního plánu evropského pilíře sociálních práv 37 , Evropského sociálního fondu plus (ESF+) zřízeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 38 , plánů spravedlivé územní transformace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 39 a podle dlouhodobých strategií členských států týkajících se renovace budov v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU 40 . V zájmu zajištění správní účinnosti by informace obsažené v plánech měly být případně soudržné s právními předpisy a plány uvedenými výše.

(22)Unie by měla podporovat členské státy finančními prostředky za účelem provádění jejich plánů prostřednictvím Sociálního fondu pro klimatická opatření. Platby ze Sociálního fondu pro klimatická opatření by měly být podmíněny dosažením milníků a cílů uvedených v plánech. To by umožnilo účinně zohledňovat vnitrostátní poměry a priority a současně zjednodušovat financování a usnadňovat jeho začlenění do jiných vnitrostátních výdajových programů při současném zaručení dopadu a integrity vynakládání prostředků ze strany EU.

(23)Finanční krytí fondu by mělo být v období 2026–2032 v zásadě úměrné částce odpovídající 25 % očekávaných příjmů ze začlenění budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Podle rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 41 by členské státy tyto příjmy měly poskytnout do rozpočtu Unie jako vlastní zdroje. Členské státy mají financovat 50 % celkových nákladů svých plánů samy. Za tímto účelem, jakož i za účelem investic a opatření k urychlení a zmírnění nutné transformace pro negativně dotčené občany by členské státy měly mimo jiné využívat k tomuto účelu své očekávané příjmy z obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu podle směrnice 2003/87/ES.

(24)Fond by měl podporovat opatření, která respektují zásadu adicionality financování Unie. Fond by neměl být náhradou za opakované vnitrostátní výdaje, kromě řádně odůvodněných případů.

(25)V zájmu zajištění účinného a soudržného přidělování finančních prostředků a respektování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu se stávajícími programy Unie a měla by je doplňovat a současně předcházet dvojímu financování téže výdajové položky z fondu a jiných programů Unie. Zejména by Komise a členské státy měly ve všech fázích procesu zajistit účinnou koordinaci s cílem zabezpečit jednotnost, soudržnost, komplementaritu a synergie mezi zdroji financování. Za tímto účelem by členské státy měly být povinny předložit relevantní informace o stávajícím a plánovaném financování Unie při předkládání svých plánů Komisi. Finanční podpora v rámci fondu by měla doplňovat podporu poskytovanou v rámci jiných programů a nástrojů Unie. Opatření a investice financované fondem by měly být schopné obdržet financování z jiných programů a nástrojů Unie, ledaže tato podpora nepokrývá totožné nákladové položky.

(26)Platby by měly probíhat na základě rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvolnění prostředků dotčenému členskému státu. Proto je nezbytné odchýlit se od čl. 116 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 42 , aby lhůta pro platby mohla začít plynout ode dne, kdy Komise toto rozhodnutí oznámí dotčenému členskému státu, a nikoliv ode dne, kdy je obdržena žádost o platbu.

(27)V zájmu zajištění transparentních pravidel pro monitorování a hodnocení by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovování společných ukazatelů pro podávání zpráv o pokroku a za účelem sledování a hodnocení provádění plánů. Je mimořádně důležité, aby Komise během své přípravné činnosti prováděla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Zejména s cílem zajistit rovnou účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejné době jako odborníci členských států a jejich odborníci mají přístup na schůze odborných skupin Komise zabývající se přípravou aktů v přenesené pravomoci.

(28)Provádění fondu by mělo probíhat v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinné prevence a stíhání podvodů, daňových úniků, daňových podvodů, korupce a střetů zájmů.

(29)Pro účely řádného finančního řízení by při současném respektování povahy fondu založené na výkonnosti měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získání finančních prostředků, jakož i pro vypovězení dohod o finanční podpoře. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby užívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými fondem bylo v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a členských států. Členské státy musí zajistit, aby byla tato podpora případně poskytována v souladu s pravidly státní podpory EU. Zejména by měly zajistit, aby se zabránilo podvodům, korupci a střetům zájmů, aby byly odhalovány a opravovány a aby se předešlo dvojímu financování z fondu a z jiných programů Unie. Mělo by být možné pozastavit a vypovědět dohody o finanční podpoře, jakož i snížit a omezit finanční příděly, pokud dotčený členský stát uspokojivě neprovedl plán, nebo v případě závažných nesrovnalostí, čímž se rozumí podvod, korupce a střety zájmů týkající se opatření podporovaných fondem nebo závažné porušení některé povinnosti stanovené dohodami o finanční podpoře. Je třeba ustanovit vhodná řízení o sporných otázkách s cílem zajistit, aby rozhodnutí Komise týkající se pozastavení a zpětného získávání vyplacených částek, jakož i vypovězení dohod o finanční podpoře respektovala právo členských států předložit připomínky.

(30)Komise by měla zajistit, aby byly účinně ochráněny finanční zájmy Unie. I když je primárně odpovědností samotného členského státu zajistit, aby fond byl proveden v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy, měla by být Komise schopna získat v tomto ohledu od členských států dostatečné záruky. Za tímto účelem by členské státy při provádění fondu měly zajistit fungování účinného a efektivního systému vnitřní kontroly a zpětně získávat částky, které byly vyplaceny neodůvodněně nebo byly využity nesprávným způsobem. V tomto ohledu by členské státy měly být schopny spoléhat se na vlastní řádné vnitrostátní systémy správy rozpočtu. Členské státy by měly shromažďovat, zaznamenávat a ukládat do elektronického systému standardizované kategorie údajů a informací, které umožní předcházení závažným nesrovnalostem, jejich odhalování a opravování – nesrovnalostmi se rozumí podvody, korupce a střety zájmů – v souvislosti s opatřeními podporovanými fondem. Komise by měla zpřístupnit informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který umožní získat přístup k těmto údajům a analyzovat je, a to s ohledem na povinné provádění členskými státy.

(31)Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) by měly být schopny používat informační a monitorovací systém v rámci svých pravomocí a práv.

(32)Členské státy a Komise by měly mít možnost zpracovávat osobní údaje, pouze pokud je to nezbytné za účelem zajišťování udělování absolutoria, auditu a kontroly, informací, komunikace a publicity v souvislosti s užíváním finančních prostředků na opatření za účelem provádění v rámci fondu. Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 43 nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 44 , podle toho, které z nich se v dané situaci použije.

(33)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 45 a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 46 , (Euratom, ES) č. 2185/96 47 a (EU) 2017/1939 48 je třeba chránit finanční zájmy Unie prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů, jejich odhalování a nápravy a vyšetřování a případně ukládání správních sankcí. Zejména pak v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 má úřad OLAF pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda došlo k podvodům, korupci, střetům zájmů nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Úřad EPPO je v souladu s nařízením (EU) 2017/1939 oprávněn vyšetřovat a trestně stíhat podvody, korupci, střety zájmů a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 49 . V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, mají plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělovat nezbytná práva a přístup Komisi, úřadu OLAF, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 úřadu EPPO a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i veškeré třetí osoby podílející se na provádění finančních prostředků financovaných z rozpočtu Unie.

(34)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou podle článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a určují zejména postup stanovování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání zakázek, cen, nepřímého provádění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá podle článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět, oblast působnosti a cíle

Zřizuje se Sociální fond pro klimatická opatření (dále jen „fond“).

Fond poskytuje podporu členským státům za účelem financování opatření a investic uvedených v jejich sociálních plánech pro klimatická opatření (dále jen „plány“).

Opatření a investice podporované fondem jsou prospěšná pro domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy, kteří jsou zranitelní a zvlášť zasažení začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, zejména domácností trpících energetickou chudobou a občanů bez alternativy k osobním vozidlům v podobě veřejné dopravy (v odlehlých a venkovských oblastech).

Obecným cílem fondu je přispívat k přechodu na klimatickou neutralitu prostřednictvím řešení sociálních dopadů spojených se začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Specifickým cílem fondu je podporovat zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy prostřednictvím dočasné přímé podpory příjmů a prostřednictvím opatření a investic, které mají zvýšit energetickou účinnost budov, dekarbonizaci vytápění a chlazení budov, včetně integrace energie z obnovitelných zdrojů, a poskytnout lepší přístup k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„renovací budov“ veškeré druhy renovací budov týkající se energií, včetně izolace pláště budovy, tj. zdí, střechy, podlahy, výměny oken, nahrazení zařízení na vytápění, chlazení a vaření a instalace výroby energie z obnovitelných zdrojů přímo na místě;

2)„energetickou chudobou“ energetická chudoba ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodu [(49)] směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) [rrrr/ččč] 50 ;

3)„odhadovanými celkovými náklady plánu“ odhadované celkové náklady na opatření a investice uvedené v předloženém plánu;

4)„finančním přídělem“ nevratná finanční podpora z fondu, která je k dispozici pro přidělení nebo která byla přidělena členskému státu;

5)„domácností“ soukromá domácnost ve smyslu definice uvedené v čl. 2 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 51 ;

6) „milníkem“ kvalitativní výsledek používaný k měření pokroku na cestě k provedení opatření nebo investice;

7)„cílem“ kvantitativní výsledek používaný k měření pokroku na cestě k provedení opatření nebo investice;

8)„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů, které nejsou fosilní, ve smyslu definice uvedené v čl. 2 druhém pododstavci bodu 1) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 52 ;

9)„mikropodnikem“ podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo roční rozvaha nepřekračuje 2 miliony EUR, a to podle metodiky výpočtu uvedené v článcích 3 až 6 přílohy I nařízení Komise (EU) č. 651/2014 53 ;

10) „uživateli dopravy“ domácnosti nebo mikropodniky, které využívají různé možnosti dopravy a mobility;

11)„zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně těch středněpříjmových, které jsou významně zasaženy cenovými dopady začlenění budov do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a které postrádají prostředky na renovaci budovy, již obývají;

12)„zranitelnými mikropodniky“ mikropodniky, které jsou významně zasaženy dopady začlenění budov do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES na cenu a které postrádají prostředky na renovaci budovy, již využívají;

13)„zranitelnými uživateli dopravy“ uživatelé dopravy, včetně uživatelů z domácností s nižším středním příjmem, které jsou významně zasaženy cenovými dopady začlenění silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a které postrádají prostředky na nákup vozidel s nulovými a nízkými emisemi nebo na přechod na alternativní udržitelné druhy dopravy, včetně veřejné dopravy, a to zejména ve venkovských a odlehlých oblastech.

KAPITOLA II

SOCIÁLNÍ PLÁNY PRO KLIMATICKÁ OPATŘENÍ

Článek 3

Sociální plány pro klimatická opatření

1.Každý členský stát předloží Komisi sociální plán pro klimatická opatření (dále jen „plán“) spolu s aktualizací integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeného v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s postupem a lhůtami stanovenými v uvedeném článku. Plán obsahuje soudržný soubor opatření a investic k řešení dopadu stanovení ceny uhlíku na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy s cílem zajistit cenově dostupné vytápění, chlazení a mobilitu a zároveň doplnit a urychlit nezbytná opatření ke splnění cílů Unie v oblasti klimatu.

2.Plán může obsahovat vnitrostátní opatření, jež stanoví dočasnou přímou podporu příjmů zranitelných domácností a domácností, které jsou zranitelnými uživateli dopravy, a to s cílem snížit dopad zvýšení ceny fosilních paliv vyplývající ze začlenění budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

3.Plán zahrnuje vnitrostátní projekty zaměřené na:

a)financování opatření a investic do zvýšení energetické účinnosti budov, do provádění opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti, do provádění renovací budov a do dekarbonizace vytápění a chlazení budov, včetně začlenění výroby energie z obnovitelných zdrojů energie;

b)financování opatření a investic do většího využívání mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi.

Článek 4

Obsah sociálních plánů pro klimatická opatření

1.Sociální plány pro klimatická opatření stanoví zejména tyto prvky:

a)konkrétní opatření a investice v souladu s článkem 3 s cílem omezit dopady uvedené v písmenu c) tohoto odstavce spolu s vysvětlením, jak by účinně přispěly k dosažení cílů stanovených v článku 1 v rámci celkového nastavení příslušných politik daného členského státu;

b)konkrétní doprovodná opatření nezbytná k provedení opatření a investic plánu a ke snížení dopadů uvedených v písmenu c), jakož i informace o stávajícím nebo plánovaném financování opatření a investic z jiných unijních, mezinárodních, veřejných nebo soukromých zdrojů;

c)odhad pravděpodobných dopadů tohoto navýšení cen na domácnosti, a zejména na incidenci energetické chudoby, na mikropodniky a na uživatele dopravy, sestávající zejména z odhadu a určení zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy; tyto dopady je třeba analyzovat s dostatečnou mírou rozčlenění podle regionů a s přihlédnutím k aspektům, jako je přístup k veřejné dopravě a základním službám a určení nejvíce zasažených oblastí, zejména pak území, která jsou odlehlá a venkovského charakteru;

d)pokud plán stanoví opatření uvedená v čl. 3 odst. 2, kritéria pro určení způsobilých konečných příjemců, uvedení zamýšlené lhůty pro dotčená opatření a jejich odůvodnění na základě kvantitativního odhadu a kvalitativního vysvětlení toho, jak se očekává, že opatření obsažená v plánu sníží energetickou a dopravní chudobu a zranitelnost domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy vůči zvýšení cen paliv v oblasti silniční dopravy a vytápění;

e)zamýšlené milníky, cíle a orientační časový plán pro provádění opatření a investic, které budou realizovány do 31. července 2032;

f)odhadované celkové náklady plánu doplněné o vhodné odůvodnění nákladů a vysvětlení, jak jsou v souladu se zásadou nákladové efektivity a úměrné očekávanému dopadu plánu;

g)zamýšlený vnitrostátní příspěvek k celkovým odhadovaným nákladům vypočtený podle článku 14;

h)vysvětlení, jak plán zajistí, aby žádná investice nebo opatření, které jsou obsaženy v plánu, významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852; Komise za tímto účelem poskytne členským státům technické pokyny zaměřené na oblast působnosti fondu; žádné vysvětlení není zapotřebí pro opatření uvedená v čl. 3 odst. 2;

i)ustanovení pro účinné sledování a provádění plánu ze strany dotčeného členského státu, zejména pak navrhované milníky a cíle, včetně ukazatelů pro provádění opatření a investic, kterými se v relevantních případech rozumí ty, které jsou dostupné ve Statistickém úřadu Evropské unie, Evropském statistickém úřadu a Středisku pro sledování energetické chudoby, jak určuje doporučení Komise 2020/1563 54 týkající se energetické chudoby;

j)k vypracování a případně k provádění plánu shrnutí procesu konzultací s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a jinými relevantními zúčastněnými stranami provedeného v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2018/1999 a s vnitrostátním právním rámcem a to, jak se příspěvky zúčastněných stran zohledňují v plánu;

k)vysvětlení systému členského státu, jak zabránit, odhalit a napravit korupci, podvody a střety zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých fondem, a ujednání, která mají za cíl předcházet dvojímu financování z fondu a jiných programů Unie.

2.Plány musí být soudržné s informacemi uvedenými členskými státy v rámci Akčního plánu evropského pilíře sociálních práv a Evropského sociálního fondu plus (ESF+) zřízeného nařízením (EU) 2021/1057, v rámci jejich operačních programů politiky soudržnosti podle nařízení 2021/1058 55 , v rámci plánů pro oživení a odolnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 56 , v rámci jejich dlouhodobých strategií renovací budov podle směrnice 2010/31/EU a v rámci jejich aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999. Doplňují rovněž plány spravedlivé transformace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 57 .

3.Při vypracovávání svých plánů mohou členské státy požádat Komisi, aby uspořádala výměnu osvědčených postupů. Členské státy mohou rovněž požádat o technickou podporu v rámci nástroje ELENA, který byl zřízen dohodou Komise s Evropskou investiční bankou v roce 2009, nebo v rámci Nástroje pro technickou podporu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 58 .

KAPITOLA III

PODPORA Z FONDU PRO SOCIÁLNÍ PLÁNY PRO KLIMATICKÁ OPATŘENÍ

Článek 5

Zásady, jimiž se řídí fond, a způsobilost

1.Fond poskytne finanční podporu členským států za účelem financování opatření a investic stanovených v jejich plánech.

2.Výplata podpory je podmíněna dosažením milníků a cílů pro opatření a investice stanovené v plánech. Tyto milníky a cíle musí být slučitelné s cíli Unie v oblasti klimatu a zahrnují zejména:

a)energetickou účinnost;

b)renovaci budov;

c)mobilitu a dopravu s nulovými a nízkými emisemi;

d)snižování emisí skleníkových plynů;

e)snižování počtu zranitelných domácností, zejména domácností trpících energetickou chudobou, počtu zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy, mimo jiné i ve venkovských a odlehlých oblastech.

3.Fond podpoří pouze opatření a investice, které dodržují zásadu „významně nepoškozovat“ uvedenou v článku 17 nařízení (EU) 2020/852.

Článek 6

Opatření a investice, které mohou být začleněny do odhadovaných celkových nákladů sociálních plánů pro klimatická opatření

1.Členské státy mohou začlenit náklady na opatření, která poskytují dočasnou přímou podporu příjmů zranitelných domácností a zranitelných domácností, které jsou uživateli dopravy, s cílem absorbovat navýšení cen za paliva v oblasti silniční dopravy a vytápění. Tato podpora se postupem času snižuje a je omezena na přímý dopad obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu. Způsobilost k získání této přímé podpory příjmů skončí do uplynutí lhůt stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. d).

2.Členské státy mohou zahrnout náklady na následující opatření a investice do odhadovaných celkových nákladů plánů, pokud jsou ku prospěchu především zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům nebo zranitelným uživatelům dopravy a mají:

a)podporovat renovaci budov, zejména těch osob, které obývají budovy s nejhorší výkonností, mimo jiné ve formě finanční podpory nebo fiskálních pobídek, jako je možnost odpočtu nákladů na renovace z nájmu, a to bez ohledu na vlastnictví dotčených budov;

b)přispívat k dekarbonizaci vytápění a chlazení budov a vaření v nich, včetně elektrifikace, a integrace energie z obnovitelných zdrojů, které přispějí k dosažení energetických úspor;

c)podporovat veřejné a soukromé subjekty při vytváření a zajišťování cenově dostupných řešení v oblasti renovací za účelem zvýšení energetické účinnosti a vhodných nástrojů financování v souladu se sociálními cíli fondu;

d)poskytovat přístup k vozidlům a jízdním kolům s nulovými a nízkými emisemi, včetně finanční podpory nebo fiskálních pobídek pro jejich nákup, jakož i pro vhodnou veřejnou a soukromou infrastrukturu, včetně možností dobíjení a doplňování paliva; v případě podpory týkající se nízkoemisních vozidel povinnost předložit časový rozvrh pro postupné snižování podpory;

e)poskytnout bezplatný přístup k veřejné dopravě nebo upravené tarify pro přístup k veřejné dopravě, jakož i podporu udržitelné mobility na požádání a sdílených služeb v oblasti mobility;

f)podporovat veřejné a soukromé subjekty při rozvoji a poskytování cenově dostupných služeb v oblasti mobility a dopravy s nulovými nebo nízkými emisemi a vyšší míru využívání přitažlivých možností aktivní mobility pro venkovské, ostrovní, horské, odlehlé a méně přístupné oblasti nebo pro méně rozvinuté regiony a území, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí.

Článek 7

Opatření vyloučená z odhadovaných celkových nákladů sociálních plánů pro klimatická opatření

1.Fond nepodpoří a odhadované celkové náklady plánů nesmí zahrnovat opatření ve formě přímé podpory příjmů podle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení týkající se domácností, které již mají prospěch z:

a)veřejného zásahu do výše cen paliv, na který se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES;

b)veřejných zásahů v oblasti stanovení cen za dodávku zemního plynu v souladu s čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/73/ES.

2.Pokud dotčený členský stát ve svém plánu doloží, že veřejné zásahy uvedené v odstavci 1 plně nekompenzují navýšení ceny vyplývající ze začlenění odvětví budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, může být přímá podpora příjmů začleněna do odhadovaných celkových nákladů v mezích navýšení ceny, které není plně kompenzováno.

Článek 8

Přenášení přínosů na domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy

Členské státy mohou začlenit do odhadovaných celkových nákladů finanční podporu poskytovanou veřejným nebo soukromým subjektům jiným než zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy, pokud tyto subjekty provádějí opatření a investice, které budou v konečném důsledku ku prospěchu zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy.

Členské státy stanoví nezbytné zákonné a smluvní záruky, aby zajistily, že veškeré přínosy budou přeneseny na domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy.

Článek 9

Rozpočet

1.Finanční krytí na provádění fondu na období 2025–2027 činí 23 700 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Finanční krytí na provádění fondu na období 2028–2032 činí 48 500 000 000 EUR v běžných cenách pod podmínkou dostupnosti částek do výše ročních stropů příslušného víceletého finančního rámce uvedených v článku 312 Smlouvy o fungování EU.

3.Částky uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou rovněž hradit náklady týkající se přípravných, monitorovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činností, které jsou nezbytné pro řízení fondu a pro dosažení jeho cílů, zejména studií, setkání odborníků, konzultací se zúčastněnými stranami, informačních a komunikačních akcí, včetně informativních činností podporujících začleňování, a komunikace s obchodními společnostmi o politických prioritách Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, výdajů spojených se sítěmi IT se zaměřením na zpracování informací a jejich výměnu, nástrojů informačních technologií obchodních společností a veškerých dalších výdajů na technickou a správní pomoc, které vznikly Komisi v souvislosti s řízením fondu. Výdaje mohou rovněž zahrnovat náklady na jiné podpůrné činnosti, jako je kontrola kvality a monitorování projektů na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky za účelem posuzování a provádění způsobilých opatření.

Článek 10

Zdroje z programů v rámci sdíleného řízení a využívání zdrojů

1.Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení mohou být na jejich žádost převedeny do fondu, jsou-li splněny podmínky stanovené v příslušných ustanoveních nařízení (EU) 2021/1060. Komise provádí tyto zdroje přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Tyto zdroje se využijí výlučně ku prospěchu dotčeného členského státu.

2.Členské státy mohou svěřit řídicím orgánům Evropského sociálního fondu plus (ESF+), zřízeným nařízením (EU) 2021/1057, a řídicím orgánům operačních programů politiky soudržnosti podle nařízení (EU) 2021/1058 pravomoc případně provádět opatření a investice čerpající z tohoto fondu s ohledem na synergie s těmito fondy Unie a v souladu s cíli fondu. Členské státy uvedou svůj záměr svěřit těmto orgánům tuto pravomoc ve svých plánech.

3.Členské státy mohou do svého plánu začlenit jako součást odhadovaných celkových nákladů platby za další technickou podporu podle článku 7 nařízení (EU) 2021/240 a částky hotovostních příspěvků pro účely dané složky členského státu podle příslušných ustanovení nařízení (EU) 2021/523. Tyto náklady nepřekročí 4 % celkového finančního přídělu na daný plán a příslušná opatření, stanovená v plánu, musí být v souladu s této nařízením.

Článek 11

Provádění

59 Fond provádí Komise přímým řízením v souladu s příslušnými pravidly přijatými podle článku 322 Smlouvy o fungování EU, zejména podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092.

Článek 12

Adicionalita a doplňkové financování

1.Podpora v rámci fondu doplňuje podporu poskytovanou v rámci jiných fondů, programů a nástrojů Unie. Opatření a investice podporované fondem mohou obdržet podporu z jiných fondů, programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku.

2.Podpora z fondu musí být doplňková a nesmí nahrazovat opakované výdaje z vnitrostátního rozpočtu.

Článek 13

Maximální finanční příděl

1.Maximální finanční příděl se vypočte pro každý členský stát postupem stanoveným v příloze I a II.

2.Každý členský stát může předložit žádost až do výše svého maximálního finančního přídělu na provedení svého plánu.

Článek 14

Vnitrostátní příspěvek k celkovým odhadovaným nákladům

1.Členské státy přispějí nejméně k 50 % celkových odhadovaných nákladů jejich plánů.

2.Členské státy mimo jiné použijí příjmy z dražby svých povolenek v souladu s kapitolou IVa směrnice 2003/87/ES na svůj vnitrostátní příspěvek k celkovým odhadovaným nákladům uvedeným v jejich plánech.

Článek 15

Posouzení Komise

1.Komise posoudí plán a případně veškeré změny tohoto plánu předloženého členským státům v souladu s článkem 17 z hlediska souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Při provádění tohoto posouzení Komise postupuje v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vyjádřit své připomínky nebo požádat o další informace. Dotčený členský stát poskytne požadované další informace a může plán v případě potřeby přezkoumat, a to i po jeho předložení. Dotčený členský stát a Komise se mohou dohodnout na prodloužení lhůty pro posouzení o přiměřené období, pokud to bude nutné.

2.Komise posoudí relevanci, účinnost, efektivitu a soudržnost plánu takto:

a)Pro účely posouzení relevance zohlední Komise tato kritéria:

i) zda plán představuje reakci na sociální dopad na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy v dotčeném členském státě a na výzvy, jimž tito čelí a jež vyplývají z vytvoření systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES, zejména domácnosti trpící energetickou chudobou, a zda náležitě zohledňuje výzvy určené v posouzeních Komise týkajících se aktualizace integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu a jeho pokroku podle čl. 9 odst. 3 a článku 13 a 29 nařízení (EU) 2018/1999, jakož i v doporučeních Komise členským státům vydaným podle článku 34 nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na dlouhodobý cíl klimatické neutrality Unie do roku 2050. Přitom se zohlední zvláštní výzvy a finanční příděl dotčeného členského státu;

ii) zda se očekává, že plán zajistí, aby žádné opatření nebo investice, které jsou obsaženy v plánu, významně nepoškozovaly environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852;

iii) zda plán obsahuje opatření a investice, které přispějí k zelené transformaci, včetně toho, zda se zabývá výzvami z této transformace vyplývajícími, a které zejména přispívají k uskutečnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a milníků pro rok 2030 v rámci strategie mobility.

b)Pro účely posouzení účinnosti zohlední Komise tato kritéria:

i) zda se očekává, že plán bude mít v dotčeném členském státě trvalý dopad na výzvy, kterými se zabývá, a zejména na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, především pak domácnosti trpící energetickou chudobou;

ii) zda se očekává, že ujednání navrhovaná dotčeným členským státem zajistí účinné monitorování a provádění plánu, včetně zamýšleného časového harmonogramu, milníků a cílů, a provádění souvisejících ukazatelů;

iii) zda jsou opatření a investice navrhované dotčeným členským státem v souladu se směrnicí [rrrr/ččč] [návrh přepracovaného znění směrnice 2012/27/EU], směrnicí (EU) 2018/2001, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU 60 , směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 a směrnicí 2010/31/EU a zda splňují jejich požadavky;

c)Pro účely posouzení efektivity zohlední Komise tato kritéria:

i) zda odůvodnění poskytnuté daným členským státem pro výši odhadovaných celkových nákladů plánu je přiměřené, věrohodné, v souladu se zásadou nákladové efektivity a úměrné očekávanému vnitrostátnímu environmentálnímu a sociálnímu dopadu;

ii) zda se očekává, že ujednání navrhovaná dotčeným členským státem zabrání, odhalí a napraví korupci, podvody a střety zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých fondem, včetně ujednání, která mají za cíl předcházet dvojímu financování z fondu a jiných programů Unie;

iii) zda jsou milníky a cíle navrhované daným členským státem efektivní z hlediska oblasti působnosti, cílů a způsobilých akcí v rámci fondu;

d)Pro účely posouzení soudržnosti Komise zohlední, zda plán obsahuje opatření a investice, které představují soudržné jednání.

Článek 16

Rozhodnutí Komise

1.Na základě posouzení podle článku 15 Komise rozhodne o plánu daného členského státu prostřednictvím prováděcího aktu, a to do šesti měsíců ode dne předložení tohoto plánu v souladu s čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.

Pokud Komise vydá kladné posouzení, uvedou se v rozhodnutí:

a)opatření a investice, které bude daný členský stát provádět, částka odhadovaných celkových nákladů plánu a milníky a cíle;

b)finanční příděl Unie vyčleněný v souladu s článkem 13 tohoto nařízení, jenž bude vyplacen ve splátkách, jakmile daný členský stát úspěšně splní příslušné milníky a cíle určené ve vztahu k provádění plánu, které budou na období 2028–2032 podmíněny dostupností částek uvedených v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení v rámci ročních stropů víceletého finančního rámce uvedených v článku 312 Smlouvy o fungování EU;

c)vnitrostátní příspěvek;

d)ujednání a časový harmonogram pro monitorování a provádění, případně včetně opatření nezbytných pro splnění požadavků uvedených v článku 20 tohoto nařízení;

e)relevantní ukazatele týkající se splnění zamýšlených milníků a cílů;

f)ujednání pro poskytnutí plného přístupu k výchozím relevantním údajům ze strany Komise.

2.Finanční příděl uvedený v odst. 1 písm. b) se určí na základě odhadovaných celkových nákladů plánu navrhovaného dotčeným členským státem v souladu s posouzením podle kritérií stanovených v čl. 15 odst. 2.

Výše finančního přídělu se stanoví takto:

a)pokud plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 15 odst. 2 a částka odhadovaných celkových nákladů balíčku po odečtení vnitrostátního příspěvku je rovna maximálnímu finančnímu přídělu pro daný členský stát uvedenému v čl. 13 odst. 1 nebo je vyšší, pak se finanční příděl vyčleněný pro dotčený členský stát rovná celkové částce maximálního finančního přídělu uvedeného v článku 9;

b)pokud plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 15 odst. 2 a částka odhadovaných celkových nákladů balíčku po odečtení vnitrostátního příspěvku je nižší než maximální finanční příděl pro daný členský stát uvedený v čl. 13 odst. 1, pak se finanční příděl vyčleněný pro dotčený členský stát rovná částce odhadovaných celkových nákladů balíčku po odečtení vnitrostátního příspěvku;

c)pokud plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 15 odst. 2, ale při posouzení se zjistí nedostatky v kontrolních systémech, může Komise před provedením první platby požadovat dosažení dodatečných milníků a cílů;

d)pokud plán nesplňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 15 odst. 2, nebude dotčenému členskému státu vyčleněn žádný finanční příděl.

3.Pokud Komise vydá negativní posouzení plánu, uvedou se v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 důvody tohoto negativního posouzení. Dotčený členský stát plán opětovně předloží, a to po zohlednění posouzení Komise.

Článek 17

Změna sociálních plánů pro klimatická opatření

1.Pokud sociální plán pro klimatická opatření, včetně příslušných milníků a cílů, již dotčený členský stát nemůže uskutečnit, ať už zcela, nebo částečně, z důvodu objektivních okolností, zejména kvůli vlastním přímým dopadům systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES, může dotčený členský stát předložit Komisi změnu svého plánu za účelem provedení nezbytných a řádně odůvodněných úprav. Členské státy mohou požádat o technickou podporu pro vypracování této žádosti.

2.Komise posoudí pozměněný plán v souladu s článkem 15.

3.Pokud Komise vydá kladné posouzení pozměněného plánu, přijme v souladu s čl. 16 odst. 1 do tří měsíců od oficiálního předložení pozměněného plánu ze strany členského státu rozhodnutí, kterým kladné posouzení odůvodní, a to formou prováděcího aktu.

4.Pokud Komise vydá negativní posouzení pozměněného plánu, zamítne žádost ve lhůtě uvedené v odstavci 3 poté, co poskytne dotčenému členskému státu možnost předložit připomínky do tří měsíců od oznámení posouzení Komise.

5.Do 15. března 2027 každý dotčený členský stát posoudí vhodnost svých plánů s ohledem na vlastní přímé dopady systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES. Tato posouzení se předloží Komisi jako součást zprávy o pokroku předkládané každé dva roky podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 18

Závazek vyplatit finanční příděl

1.Poté, co Komise přijme rozhodnutí uvedené v článku 16, včas uzavře s dotčeným členským státem dohodu, jež představuje individuální právní závazek ve smyslu nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 na období 2025–2027. Tato dohoda může být uzavřena nejdříve jeden rok před rokem zahájení dražeb podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES.

2.Individuální právní závazek na období 2028–2032 se uzavře v závislosti na dostupnosti částek uvedených v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení v rámci ročních stropů víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování EU.

3.Rozpočtové závazky mohou být založeny na souhrnných závazcích a případně mohou být rozděleny do ročních splátek rozložených do několika let.

Článek 19

Pravidla týkající se plateb, pozastavení a vypovězení dohod o finančních přídělech

1.Platby finančních přídělů příslušnému členskému státu podle tohoto článku se provedou po dosažení příslušných dohodnutých milníků a cílů uvedených v plánu v podobě, v jaké byl schválen, a to v souladu s článkem 16 a v závislosti na dostupnosti finančních prostředků. Po dosažení těchto milníků a cílů dotčený členský stát předloží Komisi řádně odůvodněnou žádost o platbu finančního přídělu. Tyto žádosti o platbu předloží členské státy Komisi jednou nebo dvakrát ročně do 31. července.

2.Komise bezodkladně a nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti posoudí, zda byly uspokojivě splněny příslušné milníky a cíle stanovené v rozhodnutí Komise uvedeném v článku 16. Podmínkou uspokojivého splnění milníků a cílů je, aby ze strany dotčeného členského státu nebyla zvrácena opatření týkající se milníků a cílů, jichž bylo v minulosti uspokojivě dosaženo. Komisi mohou být nápomocni odborníci.

3.Pokud Komise dospěje ke kladnému posouzení, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí, kterým se povoluje uvolnění finančního přídělu v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046.

4.Pokud v důsledku posouzení uvedeného v odstavci 3 Komise zjistí, že milníky a cíle stanovené v rozhodnutí Komise uvedeném v článku 16 nebyly uspokojivě splněny, platba veškerého finančního přídělu nebo jeho části se pozastaví. Dotčený členský států může předložit své připomínky do jednoho měsíce od oznámení posouzení Komise.

Pozastavení se zruší pouze tehdy, pokud byly úspěšně splněny milníky a cíle, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise uvedeném v článku 16.

5.Odchylně od čl. 116 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 začne plynout lhůta k provedení platby dnem oznámení rozhodnutí, jímž se povoluje uvolnění prostředků dotčenému členskému státu podle odstavce 3 tohoto článku, nebo dnem oznámení o ukončení pozastavení podle druhého pododstavce odstavce 4 tohoto článku.

6.Pokud milníky a cíle nejsou uspokojivě splněny do šesti měsíců od pozastavení, Komise úměrně sníží částku finančního přídělu poté, co dá dotčenému členskému státu možnost předložit své připomínky do dvou měsíců od oznámení závěrů Komise.

7.Pokud do dvanácti měsíců ode dne uzavření příslušných dohod uvedených v článku 18 nebylo dosaženo žádného hmatatelného pokroku z hlediska veškerých relevantních milníků a cílů ze strany dotčeného členského státu, Komise vypoví příslušné dohody uvedené v článku 18 a zruší vyčlenění dané částky finančního přídělu. Komise přijme rozhodnutí o vypovězení dohod uvedených v článku 18 poté, co poskytne dotčenému členskému státu možnost předložit své připomínky do dvou měsíců od sdělení posouzení Komise týkající se toho, že nebylo dosaženo žádného hmatatelného pokroku.

Článek 20

Ochrana finančních zájmů Unie 

1.Při provádění fondu členské státy jakožto příjemci finančních prostředků z fondu přijmou veškerá vhodná opatření, aby ochránily finanční zájmy Unie a zajistily, aby použití finančních prostředků na opatření a investice podporované fondem bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem, zejména s ohledem na předcházení, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetů zájmů. Za tímto účelem členské státy zajistí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, jak je podrobně uvedeno v příloze III, a zpětné získávání částek vyplacených neprávem nebo nesprávně použitých. Členské státy se mohou spoléhat na své řádné vnitrostátní systémy správy rozpočtu.

2.Dohody uvedené v článku 18 stanoví povinnosti členských států:

a)pravidelně kontrolovat, že poskytnuté financování je náležitě využíváno v souladu se všemi platnými pravidly a že veškerá opatření nebo investice v rámci plánu byly provedeny náležitě podle veškerých platných pravidel, zejména pokud jde o předcházení, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetů zájmů;

b)přijmout vhodná opatření k předcházení, odhalování a nápravě podvodů, korupce a střetů zájmů ve smyslu článku 61 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, které ohrožují finanční zájmy Unie, a podniknout právní kroky vedoucí ke zpětnému získání finančních prostředků získaných neoprávněně, mimo jiné v souvislosti s veškerými opatřeními či investicemi provedenými v rámci plánu;

c)doplnit žádost o platbu těmito dokumenty:

i) prohlášením řídícího subjektu, že finanční prostředky byly použity na zamýšlený účel, že informace předložené v žádosti o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé a že zavedené systémy kontroly poskytují nezbytné záruky, že finanční prostředky byly řádně spravovány v souladu se všemi platnými pravidly, zejména pravidly o předcházení střetům zájmů a zabránění podvodům, korupci a dvojímu financování z fondu a z jiných programů Unie v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a

ii) shrnutím auditů provedených v souladu s mezinárodně uznávanými auditními normami, včetně oblasti působnosti těchto auditů z hlediska částky výdajů, která byla zkoumána, a zahrnutého časového období a analýzy zjištěných slabých stránek a veškerých přijatých nápravných opatření;

a)pro účely auditu a kontroly a za účelem poskytnutí porovnatelných informací o využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními a investicemi provedenými v rámci plánu shromažďovat, zaznamenávat a ukládat v elektronickém systému tyto standardizované kategorie údajů a zajistit k nim přístup:

i) jména konečných příjemců finančních prostředků, jejich identifikační čísla pro DPH nebo daňová identifikační čísla a částku finančního přídělu z fondu;

ii) název dodavatele (dodavatelů) a subdodavatele (subdodavatelů) a jejich registrační číslo (čísla) pro DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla), pokud je konečným příjemcem finančních prostředků veřejný zadavatel v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy o zadávání veřejných zakázek, a hodnotu zakázky (zakázek);

iii) křestní jméno (jména), příjmení, datum narození a registrační číslo (čísla) pro DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla) skutečného majitele (skutečných majitelů) příjemce finančních prostředků nebo dodavatele ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 61 ;

iv) seznam veškerých opatření a investic provedených v rámci fondu spolu s celkovou částkou veřejného financování těchto opatření a investic a uvedením částky finančních prostředků vyplacených z jiných fondů financovaných z rozpočtu Unie;

b)výslovně zmocnit Komisi, úřad OLAF, Účetní dvůr a případně úřad EPPO k výkonu jejich pravomocí, jak stanoví čl. 129 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a uložit všem konečným příjemcům finančních prostředků vyplacených na opatření a investice uvedené v plánu a veškerým dalším osobám nebo subjektům zapojeným do jejich provádění povinnost výslovně zmocnit Komisi, úřad OLAF, Účetní dvůr a případně úřad EPPO k výkonu jejich pravomocí, jak stanoví čl. 129 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a uložit podobné povinnosti všem konečným příjemcům uvolněných finančních prostředků;

c)vést záznamy v souladu s článkem 132 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

3.Osobní údaje uvedené v odst. 2 písm. d) tohoto článku zpracovávají členské státy a Komise pro účely a po odpovídající dobu udělování absolutoria, provádění postupů auditu a kontroly, informování, komunikace a publicity v souvislosti s užíváním finančních prostředků na provádění dohod uvedených v článku 18. Osobní údaje se zpracovávají v souladu s nařízením (EU) 2016/679 nebo nařízením (EU) 2018/1725 podle toho, které z nich se v dané situaci použije. V rámci postupu udělování absolutoria Komisi v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU se na fond vztahuje povinnost podávat zprávy v rámci integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, jež jsou uvedené v článku 247 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a zejména samostatně ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti.

4.Komise zpřístupní členským státům integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém obsahující jednotný nástroj pro vytěžování dat a hodnocení rizik, a to za účelem přístupu k relevantním údajům a jejich analýzy. Členské státy tento nástroj použijí pro účely auditu a kontroly s cílem předcházet dvojímu financování a zabránit podvodům, korupci a střetu zájmů v souvislosti s opatřeními a investicemi podporovaným fondem a s cílem je odhalit a napravit. Komise, úřad OLAF, Účetní dvůr a případně úřad EPPO mohou nástroj používat v rámci svých kompetencí a pravomocí uvedených v odst. 2 písm. d) tohoto článku.

5.Dohody uvedené v článku 18 musí rovněž stanovit právo Komise poměrně snížit podporu z fondu a získat zpět jakoukoliv částku dlužnou do rozpočtu Unie v případě podvodů, korupce a střetů zájmů, které ohrožují finanční zájmy Unie a které nebyly napraveny členským státem, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z těchto dohod.

Při rozhodování o částce, která bude zpětně získána, a o snížení podpory Komise dodržuje zásadu proporcionality a zohlední závažnost podvodu, korupce a střetu zájmů, které ohrožují finanční zájmy Unie, nebo závažnost porušení povinnosti. Před snížením podpory se danému členskému státu poskytne možnost předložit připomínky.

KAPITOLA IV
KOMPLEMENTARIA, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 21

Koordinace a komplementarita

Komise a dotčené členské státy podpoří úměrně svým příslušným pravomocem synergie a zajistí účinnou koordinaci mezi fondem a jinými programy a nástroji Unie, včetně Programu InvestEU, Nástroje pro technickou podporu, Nástroje pro oživení a odolnost a fondů, na které se vztahuje nařízení (EU) 2021/1060. Za tímto účelem:

a)zajistí doplňkovost, synergii, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na úrovni Unie, členských států a případně regionů, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;

b)optimalizují mechanismy pro koordinaci s cílem předcházet zdvojování úsilí a

c)zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění a kontrolu na úrovni Unie, členských států a případně regionů v zájmu dosažení cílů fondu.

Článek 22
Informace, komunikace a publicita

1.Členské státy veřejně zpřístupní a aktualizují údaje uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. d) bodech i), ii) a iv) tohoto nařízení na jednotných webových stránkách v otevřených, strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 62 , které umožňují třídění, vyhledávání, získávání dat, jejich porovnávání a opakované použití. Informace uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. d) bodech i) a ii) tohoto nařízení se nezveřejní v případech uvedených v čl. 38 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nebo pokud je vyplacená přímá podpora příjmů nižší než 15 000 EUR.

2.Příjemci financování Unie přiznají původ těchto finančních prostředků a zajistí viditelnost financování Unie, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tak, že uvedou ucelené, účinné a přiměřené informace zacílené na více skupin, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

3.Komise provede informační a komunikační opatření týkající se fondu, opatření přijatých podle tohoto nařízení a získaných výsledků, případně a po dohodě s vnitrostátními orgány i prostřednictvím společných komunikačních činností s vnitrostátními orgány a zastupitelskými kancelářemi Evropského parlamentu a Komise v dotčeném členském státě.

Článek 23

Monitorování provádění

1.Každý dotčený členský stát předloží Komisi jednou za dva roky zprávu o provádění svého plánu jako součást integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999 a v souladu s článkem 28 uvedeného nařízení. Dotčené členské státy do své zprávy o pokroku začlení:

a)podrobné kvantitativní informace o počtu domácností trpících energetickou chudobou;

b)případně podrobné informace o pokroku na cestě k dosažení orientačního vnitrostátního cíle snížit počet domácnosti trpících energetickou chudobou;

c)podrobné informace o výsledcích opatření a investic uvedených v jejich plánu;

d)vykázané informace o politikách a opatřeních týkajících se skleníkových plynů a o odhadech, jakož i o energetické chudobě podle článku 18 a 24 nařízení (EU) 2018/1999;

e)vykázané informace o dlouhodobých strategiích renovací budov podle směrnice 2010/31/EU;

f)v roce 2027 posouzení plánu uvedené v čl. 17 odst. 5 s ohledem na skutečné přímé dopady systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES;

g)informace o změnách svého plánu podle článku 17.

2.Komise monitoruje provádění fondu a měří míru dosažení jeho cílů. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci fondu.

3.Systém Komise pro podávání zpráv o výkonnosti zajistí, aby údaje o monitorování provádění činností a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům financování Unie uloží přiměřené povinnosti v oblasti podávání zpráv.

4.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, kterými doplní toto nařízení za účelem stanovení společných ukazatelů, které budou použity pro podávání zpráv o pokroku a pro účely monitorování a hodnocení fondu z hlediska dosahování cílů stanovených v článku 1.

KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Hodnocení a přezkum fondu

1.Do 1. července 2028 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů hodnotící zprávu o provádění a fungování fondu.

2.Do 31. prosince 2033 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nezávislou hodnotící zprávu ex post.

3.V hodnotící zprávě se zejména posoudí, do jaké míry bylo dosaženo cílů fondu stanovených v článku 1, účinnost využívání zdrojů a přidaná hodnota Unie. Posoudí se, zda jsou všechny cíle a opatření stanovené v článku 6 i nadále relevantní s ohledem na dopad systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu na emise skleníkových plynů podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES a na dopad vnitrostátních opatření přijatých za účelem splnění závazného každoročního snižování emisí skleníkových plynů ze strany členských států podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 63 . Rovněž se zváží, zda je i nadále relevantní finanční krytí fondu v souvislosti s možnými změnami týkajícími se dražeb povolenek v rámci systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES, a jiná relevantní hlediska.

4.Hodnotící zprávu případně doplní návrh na změnu tohoto nařízení.

5.Hodnotící zpráva ex post sestává z celkového posouzení fondu a obsahuje informace o jeho dopadu.

Článek 25

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi na základě podmínek uvedených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 23 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

3.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 23 odst. 4 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli odvolat. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá platnosti dnem následujícím pro zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je uveden v rozhodnutí. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 23 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne, kdy členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) [rrrr/ččč] 64 , kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o kapitolu IVa směrnice 2003/87/ES.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh/podnět se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

3.2.2.1.    Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.3.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.4.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

⌧ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 65  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

⌧ Časově omezená doba trvání

◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR

⌧    Finanční dopad v období 2025–2032 na prostředky na závazky a v období 2025–2032 na prostředky na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

◻ Provádění s obdobím rozběhu od roku YYYY do roku YYYY, poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 66  

⌧ Přímé řízení Komisí

⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.ŘÍDICÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní s použitím „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE. 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

   v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy 

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/iniciativa:

◻    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

⌧    vyžaduje revizi VFR.

3.2.4.Příspěvky třetích stran 

Návrh/iniciativa:

◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

⌧    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    dopad na vlastní zdroje

◻    dopad na různé příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).[…]

(1)    COM(2019) 640 final.

(2)    COM(2020) 562 final.

(3)    Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(4)    Závěry Evropské rady ze dne 10. a 11. prosince 2020 EUCO 22/20 CO EUR 17 CONCL 8.

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(9)    Pozměněný návrh nařízení Rady (EU) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámce na období 2021–2027, COM(2021) XXX final.

(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(11)    Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I , 22.12.2020, s. 23).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(14)    Schváleno Evropskou radou dne 24. a 25. června 2021.

(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(16)    Doporučení Komise (EU) 2020/1563 ze dne 14. října 2020 týkající se energetické chudoby C/2020/9600 (Úř. věst. L 357, 27.10.2020, s. 35).

(17)    COM(2021) 400.

(18)    Konzultace bylo možné se zúčastnit po dvanáct týdnů, a to od 13. listopadu 2020 do 5. února 2021. Výstup je možné nalézt na této webové stránce: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12660-Updating-the-EU-Emissions-Trading-System/public-consultation._cs.

(19)    K počátečnímu posouzení dopadů bylo možné zasílat zpětnou vazbu od 29. října 2020 do 26. listopadu 2020 a došlo k němu přibližně 250 příspěvků. Výstup je možné nalézt na této webové stránce: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12660-Zmena-klimatu-aktualizace-systemu-EU-pro-obchodovani-s-emisemi-ETS-_cs.

(20)    SWD(2020)176, zejména oddíl 6.5.2.

(21)    [Posouzení dopadů k ….]

(22)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“, COM(2018) 773 final.

(23)    Článek 21 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(26)    Úř. věst. C , , s. 

(27)    Úř. věst. C , , s.

(28)    Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).

(29)    COM(2019) 640 final.

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(32)    Údaje z roku 2018. Eurostat, SILC [ilc_mdes01]).

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(36)    [Doplnit odkaz]

(37)    Schváleno Evropskou radou dne 24. a 25. června 2021.

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21).

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(40)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(41)    Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(44)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(45)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(46)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(47)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(48)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(49)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(50)    [Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) [rrrr/ččč] (Úř. věst. C […], […], s. […]).] [Návrh přepracovaného znění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti]

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (Úř. věst. L 261I, 14.10.2019, s. 1).

(52)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(53)    Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(54)    Úř. věst. L 357, 27.10.2020, s. 35.

(55)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).

(56)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(57)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(58)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(59)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 1).

(60)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

(61)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(62)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(63)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(64)    [Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) rrrr/ččč…. (Úř. věst. …..).] [Směrnice, kterou se mění směrnice 2003/87/ES]

(65)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(66)    Podrobné informace týkající se způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx.

(67)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(68)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.7.2021

COM(2021) 568 final

PŘÍLOHY

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření

PŘÍLOHA I

Metodika výpočtu maximálního finančního přídělu pro každý členský stát v rámci fondu podle článku 13

V této příloze se stanoví metodika výpočtu maximálního finančního přídělu, který je k dispozici pro každý členský stát v souladu s články 9 a 13.

Metodika zohledňuje následující proměnné týkající se každého členského státu:

–obyvatelstvo ohrožené chudobou, které žije ve venkovských oblastech (2019),

–emise oxidu uhličitého vypouštěné při spalování paliv domácnostmi (průměr za období 2016–2018),

–procentní podíl domácností ohrožených chudobou s nedoplatky za veřejné služby (2019),

–celkový počet obyvatel (2019),

–HND členských států na obyvatele měřeno standardem kupní síly (2019),

–podíl referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842 pro odvětví, na která se vztahuje [kapitola IVa směrnice 2003/87/ES] (průměr za období 2016–2018).

Maximální finanční příděl členskému státu v rámci fondu (MFAi) se definuje takto:

Kde platí:

Celkové finanční krytí (TFE) na provádění fondu je součet finančních krytí uvedených v čl. 9 odst. 1 a 2 a představuje podíl členského státu i na celkovém finančním krytí, který je určen na základě následujících kroků:

Přičemž

βi = min(

γi =

δi = min(

fi = 1, pokud , fi = 2,5, pokud

Pro každý členský stát i jsou proměnné v tomto vzorci definovány takto:

je podíl obyvatelstva ohroženého chudobou, které žije ve venkovských oblastech členského státu i,

je celkový počet obyvatel ohrožených chudobou, kteří žijí ve venkovských oblastech členských států EU-27,

 je počet obyvatel členského státu i,

 je celkový počet obyvatel členských států EU-27,

jsou emise oxidu uhličitého vypouštěné při spalování paliv domácnostmi členského státu i,

je součet emisí oxidu uhličitého vypouštěných při spalování paliv domácnostmi členských států EU-27,

je procentní podíl domácností členského státu i ohrožených chudobou s nedoplatky za veřejné služby,

je procentní podíl domácností EU-27 ohrožených chudobou s nedoplatky za veřejné služby,

je HND na obyvatele členského státu i,

je HND na obyvatele EU-27.

Hodnoty βi těch členských států, které mají HND na obyvatele nižší, než je hodnota EU-27, a u nichž podíl představuje minimální složku, jsou poměrným způsobem upraveny, aby se zajistilo, že se součet hodnot βi všech členských států rovná 100 %. Všechny hodnoty λi jsou poměrným způsobem upraveny tak, aby se zajistilo, že se jejich součet rovná 100 %.

V případě členských států, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % hodnoty EU-27, nemůže být hodnota nižší než podíl referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842 pro odvětví, na která se vztahuje [kapitola IVa směrnice 2003/87/ES], v průměru za období 2016–2018. Hodnota členských států, které mají HND na obyvatele vyšší, než je průměrná hodnota EU-27, je poměrným způsobem upravena tak, aby se zajistilo, že se součet všech hodnot rovná 100%.

PŘÍLOHA II

Maximální finanční příděl pro každý členský stát v rámci fondu podle článků 9 a 13

Na základě metodiky uvedené v příloze I na částky uvedené v čl. 9 odst. 1 a 2 se stanoví následující podíl a maximální finanční příděl (MFA) pro každý členský stát.

Veškeré částky týkající se čl. 9 odst. 3 budou hrazeny do výše maximálního finančního přídělu pro každý členský stát poměrným dílem.

PŘÍLOHA III

Klíčové požadavky na kontrolní systém členského státu

1)Členský stát zajistí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, včetně oddělení funkcí a podávání zpráv a zajištění dohledu a monitorování.

Patří sem:

·jmenování orgánu jako „koordinátora“, který bude mít celkovou odpovědnost za sociální plán pro klimatická opatření a bude jednotným kontaktním místem pro Komisi,

·na straně koordinátora i) správní kapacita z hlediska lidských zdrojů (počty zaměstnanců a jejich profily), institucionální zkušenosti a odborné znalosti a ii) mandát a pravomoci vykonávat veškeré příslušné úkoly, včetně povinností v oblasti dohledu a podávání zpráv,

·jmenování orgánů pověřených prováděním sociálního plánu pro klimatická opatření a přidělení příslušných funkcí,

·jmenování orgánu odpovědného za podpis prohlášení řídicího subjektu, které se přikládá k žádostem o platbu,

·postupy, které zajistí, že tento orgán získá záruky ohledně dosahování milníků a cílů stanovených v plánu, že finanční prostředky jsou spravovány podle veškerých platných pravidel, zejména pravidel o předcházení střetům zájmů, zamezení podvodů, korupce a dvojího financování,

·vhodné oddělení řídicí funkce a funkce auditu.

2)Členské státy musí účinně provádět přiměřená opatření na boj proti podvodům a korupci, jakož i veškerých nezbytných opatření na účinné předcházení střetům zájmů.

Patří sem:

·přiměřená opatření týkající se předcházení, odhalování a nápravy podvodů, korupce a střetů zájmů, jakož i zamezení dvojího financování a podniknutí právních kroků ke zpětnému získání prostředků, které byly získány neoprávněně,

·posouzení rizika podvodů a vymezení vhodných opatření na zmírňování rizika podvodů.

3)Členské státy udržují vhodné postupy pro vypracování prohlášení řídicího subjektu a shrnutí auditů a kontrol prováděných na vnitrostátní úrovni.

Patří sem:

·účinný postup pro vypracování prohlášení řídicího subjektu, který dokumentuje souhrn auditů a kontrol a uchovává podkladové informace pro potřeby auditní stopy,

·účinné postupy pro zajištění, aby všechny případy podvodů, korupce a střetů zájmů byly řádně oznámeny a napraveny prostřednictvím zpětného získávání prostředků.

4)Za účelem poskytnutí nezbytných informací členské státy zajistí přiměřené řídicí kontroly, včetně postupů pro kontrolu dosažení milníků a cílů a souladu s horizontálními zásadami řádného finančního řízení.

Patří sem:

·přiměřené řídicí kontroly, jejichž prostřednictvím prováděcí orgány kontrolují plnění milníků a cílů fondu (např. přezkum dokumentace, kontroly na místě),

·přiměřené řídicí kontroly, jejichž prostřednictvím prováděcí orgány kontrolují, zda nedochází k závažným nesrovnalostem (podvody, korupce, střety zájmů) a ke dvojímu financování (např. přezkum dokumentace, kontroly na místě).

5)Členské státy provádí přiměřené a nezávislé audity systémů a operací v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy.

Patří sem:

·jmenování subjektu (subjektů), které budou provádět audity systémů a operací, a to, jak je zajištěna jejich funkční nezávislost,

·vyčlenění dostatečných prostředků pro tento subjekt (tyto subjekty) pro účely fondu,

·účinné zakročení ze strany auditních orgánů proti riziku podvodů, korupce, střetu zájmů a dvojího financování jak prostřednictvím auditů systému, tak prostřednictvím auditů operací.

6)Členské státy udržují účinný systém, jak zajistit, aby se uchovávaly veškeré informace a dokumenty nezbytné pro účely auditní stopy.

Patří sem:

·účinné shromažďování, zaznamenávání a ukládání údajů o konečných příjemcích opatření nebo investic nezbytných k dosažení milníků/cílů v elektronickém systému,

·přístup pro Komisi, úřad OLAF, EÚD a (případně) úřad EPPO k údajům o konečných příjemcích.