1.   Toto nařízení stanoví hlavní směry pro včasný rozvoj a interoperabilitu prioritních koridorů a oblastí transevropské energetické infrastruktury stanovených v příloze I (dále jen „prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury“), které přispívají k cílům Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a k cíli klimatické neutrality do roku 2050.

1.   Toto nařízení stanoví hlavní směry pro včasný rozvoj a interoperabilitu prioritních koridorů a oblastí transevropské energetické infrastruktury stanovených v příloze I (dále jen „prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury“), které přispívají k cílům Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, k cíli klimatické neutrality do roku 2050 , k cílům v oblasti biologické rozmanitosti stanoveným pro rok 2030 a k zajištění a stimulaci energetické bezpečnosti, k integraci trhů, ke spravedlivé soutěži, k diverzifikaci dodávek energie a k dostupné energii pro všechny .

4)   „projektem společného zájmu“ se rozumí projekt, který je nezbytný pro provádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a který je uveden na unijním seznamu projektů společného zájmu uvedeném v článku 3;

4)   „projektem společného zájmu“ se rozumí projekt, který je nezbytný pro provádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a který je uveden na unijním seznamu projektů společného zájmu uvedeném v článku 3 . Při posuzování projektů se bude přihlížet ke vnitrostátním rozvojovým strategiím a místnímu a regionálnímu potenciálu místa realizace daného projektu tak, aby byl zajištěn optimální přínos ;

16)   „přizpůsobení se změně klimatu“ je proces, který zajišťuje, aby odolnost energetické infrastruktury vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu byla zajištěna prostřednictvím posouzení klimatické zranitelnosti a rizik, a to i prostřednictvím příslušných adaptačních opatření.

16)   „přizpůsobení se změně klimatu“ je proces, který zajišťuje, aby odolnost energetické infrastruktury vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu byla zajištěna prostřednictvím posouzení klimatické zranitelnosti a rizik, a to i prostřednictvím příslušných adaptačních opatření;

17)     „udržitelností“ se rozumí potenciál jakéhokoli typu projektu přispět k dosažení cíle klimatické neutrality. Posuzuje se z hlediska začlenění obnovitelných zdrojů energie do sítě nebo snížení emisí skleníkových plynů, které budou během předpokládané doby provádění projektu vypouštěny.

5.   Do 31. ledna každého roku předloží příslušné orgány uvedené v článku 8 agentuře a příslušné skupině zprávu uvedenou v odstavci 4 tohoto článku, doplněnou o informace o pokroku a případně o zpožděních při provádění projektů společného zájmu nacházejících se na jejich příslušném území z hlediska povolovacích postupů, a o důvodech těchto zpoždění. Příspěvek příslušných orgánů ke zprávě se jako takový jasně označí a vypracuje tak, aniž by měnil text uvedený předkladateli projektu.

5.   Do 31. ledna každého roku předloží příslušné orgány zřízené na evropské úrovni a v členských státech v souladu s článkem 8 tohoto nařízení agentuře a příslušné skupině zprávu uvedenou v odstavci 4 tohoto článku, doplněnou o informace o pokroku a případně o zpožděních při provádění projektů společného zájmu nacházejících se na jejich příslušném území z hlediska povolovacích postupů, a o důvodech těchto zpoždění. Příspěvek příslušných orgánů ke zprávě se jako takový jasně označí a vypracuje tak, aniž by měnil text uvedený předkladateli projektu.

3.   Aniž jsou dotčeny příslušné požadavky podle mezinárodního práva a práva Unie, příslušný orgán usnadní vydání komplexního rozhodnutí. Komplexní rozhodnutí je konečným dokladem o tom, že projekt společného zájmu dosáhl stavu připravenosti k výstavbě a v tomto ohledu neexistují žádné jiné požadavky na další povolení nebo oprávnění. Komplexní rozhodnutí se vydává ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 a 2 a podle jednoho z následujících systémů:

3.   Aniž jsou dotčeny příslušné požadavky podle regionálního a vnitrostátního práva, práva Unie a mezinárodního práva , příslušný orgán usnadní vydání komplexního rozhodnutí. Komplexní rozhodnutí je konečným dokladem o tom, že projekt společného zájmu dosáhl stavu připravenosti k výstavbě a v tomto ohledu neexistují žádné jiné požadavky na další povolení nebo oprávnění. Komplexní rozhodnutí se vydává ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 a 2 a podle jednoho z následujících systémů:

1.   Do dne [1. května 2023] členský stát nebo příslušný orgán, případně ve spolupráci s jinými dotčenými orgány, zveřejní aktualizovanou příručku postupů upravujících povolovací postup, který se vztahuje na projekty společného zájmu, jež bude zahrnovat alespoň údaje upřesněné v příloze XI bodě 1. Příručka není právně závazná, ale může odkazovat na příslušné právní předpisy nebo je citovat . Příslušné vnitrostátní orgány při vypracovávání příručky postupů koordinují a hledají synergie se sousedními zeměmi .

1.   Do dne [1. května 2023] členský stát nebo příslušný orgán, případně ve spolupráci s jinými dotčenými orgány, zveřejní aktualizovanou příručku postupů upravujících povolovací postup, který se vztahuje na projekty společného zájmu, jež bude zahrnovat alespoň údaje upřesněné v příloze XI bodě 1. Příručka není právně závazná, ale odkazuje na příslušné právní předpisy nebo je cituje . Příslušné celostátní a regionální orgány spolupracují s orgány sousedních zemí za účelem výměny osvědčených postupů a usnadnění povolovacího postupu .

4.   Pokud to již nepožaduje vnitrostátní právo na základě stejných nebo vyšších standardů, uskuteční předkladatel projektu, případně příslušný orgán, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, před podáním konečné a kompletní dokumentace žádosti příslušnému orgánu podle článku 10 odst. 1 písm. a) alespoň jednu veřejnou konzultaci. Touto veřejnou konzultací není dotčena žádná veřejná konzultace, jež má být uskutečněna po předložení žádosti o povolení podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2011/92/EU. Veřejná konzultace informuje zúčastněné strany uvedené v příloze VI bodě 3 písm. a) o daném projektu v rané fázi a pomůže určit nejvhodnější umístění nebo dráhu, a to i s ohledem na odpovídající aspekty daného projektu v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, a příslušné otázky, které bude třeba v dokumentaci žádosti řešit. (…)

4.   Pokud to již nepožaduje vnitrostátní právo na základě stejných nebo vyšších standardů, uskuteční předkladatel projektu, případně příslušný orgán, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, před podáním konečné a kompletní dokumentace žádosti příslušnému orgánu podle článku 10 odst. 1 písm. a) alespoň jednu veřejnou konzultaci. Touto veřejnou konzultací není dotčena žádná veřejná konzultace, jež má být uskutečněna po předložení žádosti o povolení podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2011/92/EU. Veřejná konzultace informuje zúčastněné strany uvedené v příloze VI bodě 3 písm. a) o daném projektu v rané fázi a pomůže určit nejvhodnější umístění nebo dráhu, případně i alternativní, a to i s ohledem na odpovídající aspekty daného projektu v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, a příslušné otázky, které bude třeba v dokumentaci žádosti řešit. (…)

1.   Účinně vynaložené investiční náklady, které vylučují náklady na údržbu, spojené s projektem společného zájmu spadajícím do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b), c) a e) a s projekty společného zájmu spadajícími do kategorie stanovené v příloze II bodě 3, pokud spadají do pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů, ponese příslušný provozovatel přenosové soustavy nebo předkladatelé projektu přenosové infrastruktury členských států, na něž bude mít projekt čistý pozitivní dopad, a uhradí je v rozsahu, který nezahrnuje tarify za překročení kapacity a jiné poplatky, uživatelé sítě prostřednictvím sazeb za přístup k síti platných v tomto nebo v těchto členských státech.

1.   Účinně vynaložené investiční náklady, které vylučují náklady na údržbu, spojené s projektem společného zájmu spadajícím do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b), c) , d), e)  a bodě 2 písm. a) a s projekty společného zájmu spadajícími do kategorie stanovené v příloze II bodě 3 a v příloze IV bodě 1 písm. c) , pokud spadají do pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů, ponese příslušný provozovatel sítě nebo předkladatelé projektu přenosové či distribuční infrastruktury členských států, na něž bude mít projekt čistý pozitivní dopad, a uhradí je v rozsahu, který nezahrnuje tarify za překročení kapacity a jiné poplatky, uživatelé sítě prostřednictvím sazeb za přístup k síti platných v tomto nebo v těchto členských státech.

2.   Ustanovení tohoto článku se použijí na projekt společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b), c) a e), pokud alespoň jeden předkladatel projektu podá příslušným vnitrostátním orgánům žádost o úhradu nákladů projektu. U projektu společného zájmu spadajícího do kategorie uvedené v příloze II bodě 3 se dle potřeby toto ustanovení použije pouze tehdy, pokud posouzení tržní poptávky již bylo provedeno a určilo, že nelze očekávat, že účinně vynaložené investiční náklady budou pokryty tarify.

2.   Ustanovení tohoto článku se použijí na projekt společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b), c) , d), e)  a bodě 2 písm. a) a v příloze IV bodě 1 písm. c) , pokud alespoň jeden předkladatel projektu podá příslušným vnitrostátním orgánům žádost o úhradu nákladů projektu. U projektu společného zájmu spadajícího do kategorie uvedené v příloze II bodě 3 se dle potřeby toto ustanovení použije pouze tehdy, pokud posouzení tržní poptávky již bylo provedeno a určilo, že nelze očekávat, že účinně vynaložené investiční náklady budou pokryty tarify.

4.   (…) Při přeshraničním přidělování nákladů usilují příslušné vnitrostátní regulační orgány po konzultaci s dotčenými provozovateli přenosových soustav o vzájemnou dohodu založenou zejména na informacích uvedených v odst. 3 písm. a) a b). Jejich posouzení vychází ze stejného scénáře, jaký byl ve výběrovém procesu použit pro vypracování seznamu Unie, v němž je daný projekt společného zájmu uveden.

Jestliže projekt společného zájmu zmírňuje negativní externality, jako jsou smyčky toků, a tento projekt společného zájmu je proveden v členském státě na počátku negativní externality, toto zmírnění se nepovažuje za přeshraniční přínos, a proto není základem pro přidělení nákladů provozovateli přenosové soustavy členských států postižených těmito negativními externalitami.

4.   (…) Při přeshraničním přidělování nákladů usilují příslušné vnitrostátní regulační orgány po konzultaci s dotčenými provozovateli sítí o vzájemnou dohodu založenou zejména na informacích uvedených v odst. 3 písm. a) a b). Jejich posouzení vychází ze stejného scénáře, jaký byl ve výběrovém procesu použit pro vypracování seznamu Unie, v němž je daný projekt společného zájmu uveden. Jestliže projekt společného zájmu zmírňuje negativní externality, jako jsou smyčky toků, a tento projekt společného zájmu je proveden v členském státě na počátku negativní externality, toto zmírnění se nepovažuje za přeshraniční přínos, a proto není základem pro přidělení nákladů provozovateli sítě členských států postižených těmito negativními externalitami.

4.   Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. d), bodě 2 a bodě 5 jsou rovněž způsobilé k finanční pomoci Unie ve formě grantů na práce, mohou-li dotčení předkladatelé projektu jednoznačně prokázat významné pozitivní externality, které projekty přinesou, jako je bezpečnost dodávek energie, pružnost systému, solidarita nebo inovace, a předloží jasné důkazy o jejich nedostatečné obchodní životaschopnosti podle analýzy nákladů a přínosů, obchodního plánu a provedených posouzení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo případně vnitrostátní regulační orgán.

4.   Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. d), bodě 2 , bodě 4 a bodě 5 jsou rovněž způsobilé k finanční pomoci Unie ve formě grantů na práce, mohou-li dotčení předkladatelé projektu jednoznačně prokázat významné pozitivní externality, které projekty přinesou, jako je bezpečnost dodávek energie, pružnost systému, solidarita nebo inovace, a předloží jasné důkazy o jejich nedostatečné obchodní životaschopnosti podle analýzy nákladů a přínosů, obchodního plánu a provedených posouzení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo případně vnitrostátní regulační orgán.