EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52020XG0616(01)
Council conclusions on shaping Europe’s digital future 2020/C 202 I/01
Závěry Rady o utváření digitální budoucnosti Evropy 2020/C 202 I/01
Závěry Rady o utváření digitální budoucnosti Evropy 2020/C 202 I/01
ST/8711/2020/INIT
OJ C 202I , 16.6.2020, p. 1–12
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
16.6.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
CI 202/1 |
Závěry Rady o utváření digitální budoucnosti Evropy
(2020/C 202 I/01)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
PŘIPOMÍNAJÍC
|
— |
závěry Rady o významu 5G pro evropské hospodářství a potřebě zmírnit bezpečnostní rizika spojená s 5G |
|
— |
závěry Rady o budoucnosti vysoce digitalizované Evropy po roce 2020: „Posílení digitální a hospodářské konkurenceschopnosti v Unii a digitální soudržnosti“ |
|
— |
závěry Rady o budování kapacit a schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU |
|
— |
závěry Rady o intenzivnějším poskytování evropského obsahu v rámci digitální ekonomiky |
|
— |
sdělení Komise „Utváření digitální budoucnosti Evropy“ |
|
— |
sdělení Komise „Evropská strategie pro data“ |
|
— |
bílou knihu o umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře |
|
— |
sdělení Komise „Bezpečné zavádění technologií 5G v EU – Implementace souboru opatření EU“ |
|
— |
sdělení Komise „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ |
|
— |
sdělení Komise „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ |
|
— |
sdělení Komise „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ |
|
— |
sdělení Komise „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ |
|
— |
sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“ |
|
— |
sdělení Komise „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ |
|
— |
sdělení Komise „Evropský plán rušení opatření proti šíření koronaviru“ |
|
— |
doporučení Komise o společné sadě nástrojů Unie pro využití technologií a dat k boji proti krizi COVID-19 a ukončování souvisejících mimořádných opatření, zejména pokud jde o mobilní aplikace a využívání anonymizovaných dat o mobilitě |
|
— |
sdělení Komise „Pokyny k aplikacím podporujícím boj proti pandemii COVID19 ve vztahu k ochraně údajů“ |
1.
UZNÁVÁ význam digitálních technologií při transformaci evropského hospodářství a společnosti, zejména jako prostředku k dosažení klimaticky neutrální EU do roku 2050 – jak je zdůrazněno v Zelené dohodě pro Evropu – a k vytváření pracovních míst, pokroku v oblasti vzdělávání a nových digitálních dovedností, posílení konkurenceschopnosti a inovací, podpoře obecného blaha a podpoře lepšího začlenění občanů. VÍTÁ nedávný digitální balíček Evropské komise: sdělení „Utváření digitální budoucnosti Evropy“ a „Evropská strategie pro data“, jakož i bílou knihu o umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře.
2.
SOUHLASÍ, že Evropa má prostředky a silné stránky, včetně pevné průmyslové základny a dynamického digitalizovaného jednotného trhu, díky nimž se může úspěšně chopit příležitostí a řešit výzvy digitálního odvětví a současně zajistit jeho inkluzivnost, zejména pro nejzranitelnější skupiny, jeho udržitelnost, zeměpisnou vyváženost i přínos pro všechny členské státy, a to při naprostém zachování společných hodnot EU a základních práv. VYZÝVÁ Komisi, členské státy, soukromý sektor, občanskou společnost a vědeckou obec, aby toto úsilí podpořily a zapojily se do něj. UZNÁVÁ, že účinnost těchto opatření by měla zohledňovat specifickou situaci evropských nejvzdálenějších regionů a zajistit, aby se digitální transformace rozšířila na celé území.
3.
SOUHLASÍ, že urychlení digitální transformace bude nezbytnou součástí reakce EU na hospodářskou krizi vyvolanou pandemií COVID-19, jak je zdůrazněno ve společném prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. března 2020.
4.
ZDŮRAZŇUJE, že členské státy a orgány EU by měly i nadále zvyšovat úsilí k posílení digitalizace jednotného trhu, v němž je digitální ekonomika charakterizována vysokým stupněm důvěry, bezpečnosti, ochrany a možností výběru pro zákazníky, jakož i silnou konkurenceschopností založenou na rámci, který podporuje transparentnost, hospodářskou soutěž a inovace a který je z technologického hlediska neutrální. VYZÝVÁ Komisi, aby při formulování nového rámce pro digitální budoucnost Evropy uplatňovala cílený, aktivní a na faktech založený přístup řešící problémy, zaměřila se na neodůvodněné přeshraniční překážky a zajistila ucelenost a soudržnost se stávajícími právními předpisy.
5.
ZDŮRAZŇUJE, že v prostředí po skončení krize bude důležité chránit a posilovat digitální svrchovanost v EU a vedoucí postavení ve strategických mezinárodních digitálních hodnotových řetězcích jakožto klíčové prvky k zajištění strategické autonomie, globální konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje, a současně podporovat společné hodnoty EU, transparentnost, lidská práva a základní svobody na mezinárodní úrovni a zajišťovat angažovanou mezinárodní spolupráci s veřejným a soukromým sektorem a vědeckou obcí. V tomto ohledu UZNÁVÁ význam přínosu výzkumu a inovací k utváření digitální budoucnosti Evropy a jejich zásadní úlohu při rozvoji příští generace digitálních technologií.
6.
ZDŮRAZŇUJE významný dopad, který bude digitální transformace na evropský trh práce i nadále mít, zejména pokud jde o změnu poptávky po dovednostech a postupné rušení některých druhů pracovních míst a vytváření míst nových. VYZÝVÁ Komisi, aby zohlednila politiky a iniciativy EU v oblasti trhu práce a sociální ochrany s cílem dosáhnout jejich součinnosti s politikami a iniciativami v digitální oblasti.
7.
SOUHLASÍ, že dosažení těchto cílů vyžaduje významné posílení a širší koordinaci investic v souvislosti s plánem oživení EU, jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, a to se zvláštním zaměřením na infrastrukturní projekty s velkým dopadem, což Evropě umožní stát se vedoucí silou, pokud jde o globální digitální hodnotové řetěze, inovace a kreativitu. ZDŮRAZŇUJE zásadní význam programu Digitální Evropa pro budování a zavádění digitální kapacity v dostatečném globálním měřítku v celé Unii, zejména v oblasti umělé inteligence, vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností ve prospěch občanů a společností, a nástroje pro propojení Evropy (Digitální technologie) s cílem zajistit celounijní zavádění gigabitových sítí a všezahrnující přístup k pokročilým digitálním infrastrukturám s velmi vysokou kapacitou ve všech hodnotových řetězcích. UZNÁVÁ rovněž významný přínos budoucího programu Horizont Evropa a strukturálních fondů pro digitální transformaci. ZDŮRAZŇUJE, že je na tyto programy třeba vyčlenit dostatečné finanční prostředky. VYBÍZÍ členské státy k provedení nezbytných reforem a ke sdílení nezbytných zdrojů v období po skončení krize s cílem využít výhod digitalizace a posílit konkurenceschopnost našeho průmyslu na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. KONSTATUJE, že družice a jiná vesmírná zařízení a služby mají zásadní význam pro provádění a fungování mnoha digitálních aplikací, jakož i pro poskytování připojení v odlehlých oblastech a monitorování životního prostředí a změny klimatu. Proto je nezbytné pokračovat v podpoře evropských vesmírných programů s cílem vytvořit nejlepší možné předpoklady pro digitální transformaci.
8.
UZNÁVÁ zásadní úlohu, již sehrávají digitální technologie, jako jsou širokopásmové sítě s velmi vysokou kapacitou, technologie blockchain, umělá inteligence a vysoce výkonná výpočetní technika, při uplatňování opatření souvisejících s onemocněním COVID-19, zejména pokud jde o oblast práce na dálku, distančního učení a výzkumu. ZDŮRAZŇUJE, že je důležité, aby EU mohla spoléhat na důvěryhodné digitální nástroje a činit autonomní technologická rozhodnutí, a mohla tak v tomto kontextu lépe chránit evropské občany.
9.
VÍTÁ Pokyny k aplikacím podporujícím boj proti pandemii COVID-19 ve vztahu k ochraně údajů Komise a doporučení o společné sadě nástrojů Unie pro využití technologií a dat k boji proti krizi COVID-19 a ukončování souvisejících mimořádných opatření, zejména pokud jde o mobilní aplikace a využívání anonymizovaných a agregovaných dat o mobilitě. VYZÝVÁ ke zvláštnímu zaměření na otázku přístupu k operačním systémům a otázku jejich interoperability, jež se v současné krizi COVID-19 ukázaly jako zásadní.
10.
VYZÝVÁ členské státy a Komisi, aby důkladně analyzovaly zkušenosti získané během pandemie COVID-19 s cílem vyvodit závěry pro budoucnost, jež budou moci sloužit jako východisko pro provádění stávajících i budoucích politik Unie v digitální oblasti. UZNÁVÁ hodnotu přeshraničního sdílení informací v reálném čase, digitálních komunikací a mezinárodní koordinace reakce na COVID-19. ZDŮRAZŇUJE význam internetových technologií při udržování dialogu, obchodní činnosti a služeb v období, kdy je veřejný život omezen. ZDŮRAZŇUJE, že internetové služby mohou zmírnit omezující dopady na podnikatelský sektor, zejména na malé a střední podniky.
Data a cloudové služby
|
11. |
UZNÁVÁ význam ekonomiky založené na datech jakožto klíčového faktoru pro prosperitu Evropy v digitálním věku a ZDŮRAZŇUJE výzvy vyplývající z významného nárůstu množství dostupných dat, zejména v důsledku propojených zařízení. ZDŮRAZŇUJE, že evropská ekonomika založená na datech by měla být rozvíjena se zaměřením na člověka a v souladu se společnými hodnotami EU, lidskými právy a základními svobodami založenými na zájmech evropských občanů a podniků, a v souladu s právy na ochranu soukromí a údajů, s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže a právy duševního vlastnictví. ZDŮRAZŇUJE, že by si občané, zaměstnanci a společnosti v Evropě měli zachovat nad svými údaji kontrolu, a to na základě zabezpečené datové infrastruktury a odolných důvěryhodných hodnotových řetězců, při zachování zásady otevřenosti vůči třetím zemím, kterou EU uplatňuje. Měla by se tak posílit autonomie Evropy a mělo by se z ní stát v celosvětovém měřítku nejlepší místo pro sdílení, ochranu, ukládání a využívání dat. |
|
12. |
UZNÁVÁ, že k tomu, aby dosáhla kritického množství a byla úspěšná v ekonomice založené na datech, musí Evropa upřednostnit, zejména poskytnutím odpovídající infrastruktury, sloučení a sdílení dat mezi orgány veřejné správy, mezi podniky, mezi výzkumnými institucemi a mezi podniky a veřejnými a výzkumnými institucemi, a to při zachování či zlepšení ochrany soukromí a při současném dodržování obchodních tajemství a práv duševního vlastnictví. ZDŮRAZŇUJE, že pro podporu rozhodovacích orgánů při prosazování flexibilního společného přístupu pro shromažďování, zpracovávání a dostupnost dat jsou užitečné zásady otevřené vědy a Aliance pro výzkumná data. VÍTÁ v této souvislosti rozvíjení projektu evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC). |
|
13. |
VÍTÁ záměr Komise prozkoumat rozvíjení soudržného horizontálního rámce pro přístup k datům a jejich využívání ze strany soukromého i veřejného sektoru v celé EU, především na základě snížení transakčních nákladů pro dobrovolné sdílení a sdružování dat, a to i prostřednictvím standardizace, s cílem dosáhnout lepší interoperability dat. VYZÝVÁ Komisi, aby předložila konkrétní návrhy týkající se správy dat a aby podpořila rozvoj společných evropských datových prostorů pro strategická odvětví průmyslu a oblasti veřejného zájmu, včetně zdravotnictví, životního prostředí, veřejné správy, výroby, zemědělství, energetiky, mobility, finančních služeb a dovedností. ZDŮRAZŇUJE, že by společné evropské datové prostory měly být založeny na společném úsilí veřejného a soukromého sektoru s cílem dosáhnout toho, aby všechny zúčastněné strany poskytovaly vysoce kvalitní údaje. |
|
14. |
ZDŮRAZŇUJE, že širší přístup k datům a jejich využívání může potenciálně způsobit řadu problémů, jako je nedostatečná kvalita dat, jejich zkreslení a výzvy v oblasti ochrany a bezpečnosti údajů, nebo nerovné obchodní podmínky, které je třeba všechny řešit komplexním přístupem a vhodnými politickými nástroji. VYBÍZÍ proto Komisi a členské státy, aby k řešení těchto problémů podnikly konkrétní kroky v souladu se stávajícími právními předpisy Unie a členských států, např. s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, a s přihlédnutím k zásadám FAIR (vyhledatelné, přístupné, interoperabilní a opětovně použitelné). |
|
15. |
ZDŮRAZŇUJE hodnotu využívání a opětovného využívání veřejných a podnikových dat v hospodářství a význam využívání dat pro společné dobro, rovněž pro lepší tvorbu politik a inteligentnější komunity, pro poskytování lepších veřejných služeb a pro výzkum ve veřejném zájmu. PODPORUJE záměr Komise prozkoumat možnosti podpory sdílení dat mezi podniky a veřejnými správami s přihlédnutím k oprávněným zájmům společností v souvislosti s jejich know-how v oblasti citlivých údajů. |
|
16. |
VYBÍZÍ Komisi, aby přijala konkrétní opatření k usnadnění vzniku nových ekosystémů založených na datech. V této souvislosti NALÉHAVĚ VYZÝVÁ Komisi, aby zahájila jednání o způsobech zajištění spravedlivého přístupu k údajům v držení soukromého sektoru a jejich využívání, mimo jiné podporou ujednání o sdílení údajů založených na spravedlivých, transparentních, odůvodněných, přiměřených a nediskriminačních podmínkách. |
|
17. |
ZDŮRAZŇUJE, že cloudové infrastruktury a služby jsou důležité pro pohotovost, svrchovanost, bezpečnost, výzkum a konkurenceschopnost Evropy v digitální oblasti, a tudíž pro Evropu důležité k tomu, aby mohla plně těžit z ekonomiky založené na datech. Proto by měla být v takových infrastrukturách zaručena ochrana kritických evropských dat. VYZÝVÁ k sdružování důvěryhodných, bezpečných a zajištěných evropských cloudových služeb a vysoce výkonné výpočetní kapacity, které členské státy mohou dobrovolně využívat. ZDŮRAZŇUJE význam evropského přístupu k vytváření federovaných cloudů, které je zvláště cenné pro malé a velmi malé podniky a stejně dostupné všem evropským zúčastněným stranám. ZDŮRAZŇUJE rovněž, že k efektivnímu a účinnému vytváření těchto federovaných cloudů je zapotřebí, aby byly k dispozici základní infrastruktury s vysokou kapacitou pro připojení, včetně podmořských kabelů, propojující kontinentální Evropu, ostrovy a nejvzdálenější regiony. UZNÁVÁ potřebu diverzifikace, a tím i spolupráci s poskytovateli ze zemí mimo EU, kteří se řídí společnými hodnotami EU, lidskými právy a základními svobodami. |
|
18. |
VYBÍZÍ Komisi, aby v případě potřeby prostřednictvím nových návrhů zajistila, aby cloudové služby poskytované v Evropě byly v souladu s klíčovými požadavky na interoperabilitu, přenositelnost a bezpečnost, mimo jiné s cílem zajistit, že nebude docházet k závislosti na poskytovatelích, a zajistit vyvážené, spravedlivé a transparentní smluvní podmínky pro přístup všech účastníků na trhu ke cloudové infrastruktuře a ke cloudovým službám. VYZÝVÁ Komisi, aby urychlila provádění soudržného rámce, pokud jde o platná pravidla a samoregulaci pro cloudové služby, a to v podobě souboru pravidel pro cloudové služby, s cílem zvýšit jasnost a usnadnit dodržování předpisů. |
Umělá inteligence
|
19. |
UZNÁVÁ, že umělá inteligence je rychle se vyvíjející technologií, která může přispět k inovativnějšímu, efektivnějšímu, udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu hospodářství, jakož i k široké škále přínosů pro společnost, jako je zlepšení bezpečnosti a ochrany občanů, veřejného blaha, vzdělávání a odborné přípravy či zdravotní péče nebo podpora zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. ZDŮRAZŇUJE pozitivní úlohu aplikací umělé inteligence v boji proti pandemii COVID-19 a PODPORUJE rychlé a inovativní používání aplikací umělé inteligence v tomto ohledu. |
|
20. |
ZDŮRAZŇUJE, že některé aplikace umělé inteligence mohou zároveň přinášet řadu rizik, mezi něž patří neobjektivní a neprůhledná rozhodnutí ovlivňující dobré životní podmínky občanů, lidskou důstojnost nebo základní práva, jako jsou práva na nediskriminaci, rovnost žen a mužů, soukromí, ochranu údajů a fyzickou integritu, bezpečnost a ochranu, a tím reprodukci a posilování stereotypů a nerovností. Jiná rizika zahrnují zneužívání pro účely trestné či nepřátelské činnosti, jako jsou dezinformace. |
|
21. |
UZNÁVÁ, že využívání umělé inteligence tam, kde jsou v sázce základní práva, by mělo podléhat odpovídajícím ochranným opatřením, a to s ohledem na požadavky na ochranu údajů a jiná základní práva. ZDŮRAZŇUJE, že je třeba pečlivě posoudit příslušné etické, sociální a právní aspekty, aby se zabránilo právní nejistotě ohledně oblasti působnosti a použitelnosti nových pravidel. Měly by se zaměřit na příležitosti a rizika, posilovat důvěru v umělou inteligenci a podporovat inovace. |
|
22. |
VYBÍZÍ Komisi a členské státy, aby v politice v oblasti umělé inteligence prosazovaly etický přístup zaměřený na člověka. PODPORUJE přístup Komise a členských států k excelenci a důvěře v souvislosti s dvojím cílem, jímž je podpora využívání umělé inteligence prostřednictvím sítě center pro digitální inovace pokrývající území EU a řešení rizik spojených s některými způsoby využití této technologie již v rané fázi jejího vývoje a testování, a to se zvláštní pozorností věnované používání technologií rozpoznávání obličeje, jakož i používání dalších biometrických údajů. |
|
23. |
VÍTÁ konzultace o politických návrzích obsažených v bílé knize Komise a v doprovodné zprávě o dopadech na bezpečnost a odpovědnost a VYZÝVÁ Komisi, aby předložila konkrétní návrhy, v nichž zohlední stávající právní předpisy a jež se budou řídit přístupem založeným na posouzení rizik, přiměřeným přístupem k umělé inteligenci, jenž bude v nezbytných případech regulační, včetně dobrovolného systému označování, což zvýší důvěru a zajistí bezpečnost při současné stimulaci inovací a využívání této technologie. |
|
24. |
VYBÍZÍ členské státy, aby i nadále podporovaly úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, jakož i využívání důvěryhodné umělé inteligence v Evropě jako součást koordinovaného plánu v oblasti umělé inteligence. VYZÝVÁ Komisi, aby po skončení veřejných konzultací o bílé knize o umělé inteligenci posoudila koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence. |
Základní technologie a digitální hodnotové řetězce
|
25. |
UZNÁVÁ význam superpočítačů, kvantových technologií a cloud computingu jakožto faktorů umožňujících technologickou suverenitu, konkurenceschopnost na celosvětové úrovni a úspěšnou digitální transformaci, jež jsou základem pro prioritní oblasti, jako je umělá inteligence, data velkého objemu, technologie blockchain, internet věcí a kybernetická bezpečnost. |
|
26. |
PODPORUJE pokračování společného podniku EuroHPC, jehož cílem je vytvořit v Evropě maximálně propojený a sdružený ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury s vedoucím postavením ve světě, který bude dostupný jak vědecké obci, tak i průmyslu, a rozvíjet související kompetence s cílem rozšířit k těmto technologickým zdrojům přístup. VYZÝVÁ Komisi, aby členské státy podpořila v jejich úsilí o posílení investic do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a zajistila k ní přístup malým a středním podnikům. |
|
27. |
UZNÁVÁ význam mikroelektroniky vyrobené v Evropě jako základní nepostradatelné technologie pro úspěšnou digitální transformaci v mnoha průmyslových odvětvích, jako je automobilový průmysl, výroba, letectví, vesmír, obrana a bezpečnost, zemědělství a zdravotní péče. ZDŮRAZŇUJE potenciál bezpečných, zabezpečených, udržitelných a důvěryhodných hardwarových a softwarových hodnotových řetězců pro umožnění a vybudování důvěry v evropské digitální technologie. |
Kybernetická bezpečnost
|
28. |
ZDŮRAZŇUJE význam kybernetické bezpečnosti jako klíčové složky digitalizovaného jednotného trhu, neboť ta zajišťuje důvěru v digitální technologie a proces digitální transformace. UZNÁVÁ, že větší propojenost při současném posilování digitálních služeb může vést k tomu, že občané, společnosti a státní správy budou vystaveni kybernetickým hrozbám a kriminalitě, jejichž počet i sofistikovanost se zvyšuje. V této souvislosti ZDŮRAZŇUJE význam zajištění integrity, bezpečnosti a odolnosti kritických infrastruktur, sítí elektronických komunikací, služeb a koncových zařízení. PODPORUJE potřebu zajistit a provádět koordinovaný přístup ke zmírnění hlavních rizik, jako je probíhající společná práce na kybernetické bezpečnosti sítí 5G, vycházející ze souboru opatření EU, a jejím bezpečném zavádění v EU. PODPORUJE další strategickou, operační a technickou spolupráci mezi evropskou úrovní a členskými státy. ZDŮRAZŇUJE, že kybernetická bezpečnost je sdílenou odpovědností všech aktérů, avšak nezbytnou podmínkou pro důvěru uživatelů je integrovaná bezpečnost již od návrhu a standardní bezpečnost. VYBÍZÍ k dobrovolné spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a ZDŮRAZŇUJE význam vzdělávání občanů EU prostřednictvím vhodných programů v oblasti digitálních dovedností, zaměřených na zmírňování kybernetických hrozeb. |
|
29. |
UZNÁVÁ význam posílení schopnosti EU předcházet nepřátelským činnostem v kyberprostoru, odrazovat od nich a reagovat na ně a využívat při tom svého rámce pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru („soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky“). |
|
30. |
VÍTÁ plány Komise na zajištění soudržných pravidel pro účastníky na trhu a k usnadnění bezpečného, spolehlivého a odpovídajícího sdílení informací o hrozbách i incidentech, mimo jiné prostřednictvím přezkumu směrnice o bezpečnosti sítě a informačních systémů (směrnice o bezpečnosti sítí a informací), s cílem usilovat o lepší kybernetickou odolnost a účinnější reakce na kybernetické útoky, zejména pokud jde o základní hospodářské a společenské činnosti, a to při respektování pravomocí členských států, včetně odpovědnosti za jejich národní bezpečnost. |
|
31. |
PODPORUJE Komisi v posilování jednotného trhu s produkty, službami a procesy v oblasti kybernetické bezpečnosti, neboť digitalizovaný jednotný trh může prospívat, pouze pokud existuje obecná důvěra veřejnosti, že tyto produkty, služby a procesy zajišťují přiměřenou úroveň kybernetické bezpečnosti. Minimální požadavky na produkty internetu věcí zaručí minimální úroveň kybernetické bezpečnosti pro společnosti a spotřebitele. V této souvislosti ZDŮRAZŇUJE, že je třeba podporovat malé a střední podniky jakožto základní stavební kámen evropského ekosystému kybernetické bezpečnosti. ZDŮRAZŇUJE potřebu dalšího rozvíjení norem v oblasti kybernetické bezpečnosti a případně systémů produktů, služeb a procesů IKT, jež vycházejí z evropských nebo mezinárodních norem a jsou v souladu s aktem o kybernetické bezpečnosti. SOUHLASÍ, že se tak významně přispěje k zajištění bezpečnosti a zabezpečení připojených výrobků uváděných na trh, aniž by to bránilo inovacím. V obou oblastech by měla hrát při dosahování vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé Unii důležitou úlohu Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost (ENISA). BERE NA VĚDOMÍ záměr Komise zřídit společnou jednotku EU pro kybernetickou bezpečnost. |
|
32. |
PODPORUJE úsilí zaměřené na posilování technologické a průmyslové schopnosti Unie chránit se před kybernetickými hrozbami, a to posílením schopností výzkumu a inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti, s cílem nezávisle zabezpečit její ekonomiku a kritické infrastruktury a stát se světovým lídrem na trhu kybernetické bezpečnosti. VYBÍZÍ ke strategické a udržitelné koordinaci a spolupráci mezi odvětvími, výzkumnými komunitami a vládami v oblasti kybernetické bezpečnosti, k posílení civilně-vojenské spolupráce a ke koordinaci a sdružování investic do inovací ze strany společností a začínajících podniků v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem dosáhnout rozšíření v celosvětovém měřítku, jako je probíhající společná práce na vytvoření sítě národních koordinačních center nebo Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost. |
Sítě 5G a 6G a konektivita
|
33. |
ZDŮRAZŇUJE, že dosažení cílů EU v oblasti gigabitové konektivity do roku 2025 pomocí bezpečných infrastruktur s velmi vysokou kapacitou, jako jsou optická vlákna a sítě 5G, vyžaduje posílení investic do sítí schopných nabídnout gigabitové rychlosti, dostupné pro všechny domácnosti na venkově či ve městě, pro podniky a další socioekonomické aktéry, jakož i pro hlavní evropské dopravní koridory, které jsou základem evropské digitální ekonomiky a společnosti. VYZÝVÁ Komisi, aby odpovídajícím způsobem vyjasnila sdělení o gigabitové konektivitě a VÍTÁ financování tohoto cíle prostřednictvím programů financování EU a členských států v oblastech, kde dochází k selhání trhu. VYBÍZÍ Komisi a členské státy, aby dále zkoumaly udržitelnost všech stávajících širokopásmových technologií, které jsou schopny přispět k zavádění síťových infrastruktur s velmi vysokou kapacitou v celé Evropě. VYZÝVÁ Komisi, aby přezkoumala nařízení o roamingu a předložila doporučení členským státům s cílem snížit náklady na zavádění sítí a usnadnit zavádění infrastruktur s velmi vysokou kapacitou, včetně optických vláken a sítí 5G. dále VYZÝVÁ Komisi, aby předložila balíček dodatečných opatření na podporu stávajících a nových potřeb ohledně zavádění sítí do koce roku 2021, včetně směrnice o snižování nákladů na širokopásmové připojení a nového programu politiky rádiového spektra, a aby přezkoumala příslušná pravidla pro státní podporu z hlediska rovných podmínek včetně pokynů Komise pro širokopásmové sítě, a to co nejrychleji, s cílem usnadnit nezbytné veřejné financování, a to rovněž pro zavádění připojení s velmi vysokou kapacitou ve venkovských a odlehlých oblastech; |
|
34. |
ZDŮRAZŇUJE, že pandemie COVID-19 prokázala potřebu rychlé a všudypřítomné konektivity, ale ta v mnoha evropských regionech ještě není zavedena.
VYZÝVÁ Komisi a členské státy, aby zlepšily investiční podmínky, mimo jiné prostřednictvím
|
|
35. |
VYZÝVÁ Komisi, aby předložila revidovaný akční plán pro sítě 5G a 6G podporovaný odpovídajícími finančními opatřeními, jež využívají finančních prostředků z víceletého finančního rámce a fondu EU na podporu oživení. Tyto kroky by měly stanovit vhodný rámec, který umožní všem zúčastněným stranám investovat do nejpokročilejších řešení sítí a služeb 5G, v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže, a vytvořit pobídky pro evropské podniky, aby zahájily rozvoj a budování technologických kapacit v oblasti sítí 6G. UZNÁVÁ význam ochrany duševního vlastnictví pro stimulaci investic do výzkumu a vývoje za účelem pokračující účasti průmyslu EU na rozvoji klíčových technologií sítí 5G a 6G, které jsou nezbytné pro dosažení cílů strategie EU v oblasti propojení do roku 2025. |
|
36. |
ZDŮRAZŇUJE, že zavedení nových technologií, jako je 5G či 6G, by mělo zachovat schopnost donucovacích orgánů, bezpečnostních orgánů a soudů plnit své legitimní funkce účinně. BERE v úvahu mezinárodní pokyny týkající se vlivu elektromagnetických polí na zdraví. ZDŮRAZŇUJE význam boje proti šíření dezinformací týkajících se sítí 5G, se zvláštním ohledem na falešná tvrzení, že tyto sítě představují zdravotní hrozbu nebo souvisí s onemocněním COVID-19. |
|
37. |
VYZÝVÁ členské státy a Komisi, aby si vyměňovaly informace o osvědčených postupech a metodikách týkajících se provádění příslušných klíčových opatření doporučených v souboru nástrojů pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G, a zejména aby případně uplatňovaly příslušná omezení vysoce rizikových dodavatelů pro klíčová aktiva definovaná jako kritická a citlivá v rámci koordinovaného posuzování rizik v EU. Všichni potenciální dodavatelé musí být posouzeni na základě společných objektivních kritérií. VÍTÁ záměr Komise ve spolupráci s členskými státy posoudit doporučení o kybernetické bezpečnosti sítí 5G a v této souvislosti VYZÝVÁ Komisi, aby zpřístupnila posouzení provádění souboru nástrojů a případně dále prozkoumala další metodiky a nástroje ke zmírnění možných rizik kybernetické bezpečnosti v oblasti sítí 5G. |
Udržitelnost z hlediska životního prostředí
|
38. |
UZNÁVÁ, že digitální infrastruktury, technologie a aplikace jsou klíčovými faktory umožňujícími vybudování klimaticky neutrální Evropy, jak bylo navrženo v Zelené dohodě pro Evropu. VYZÝVÁ evropský digitální ekosystém, aby co nejdříve aktivně přispíval k dosažení cíle klimaticky neutrální EU. ZDŮRAZŇUJE, že je třeba překlenout propast mezi zelenou a digitální transformací s cílem uvolnit úplný potenciál digitálních technologií pro ochranu životního prostředí a klimatu, například prostřednictvím specializovaných programů financování. |
|
39. |
VYBÍZÍ Komisi a členské státy, aby prostřednictvím využívání hraničních technologií zvýšily prognostickou kapacitu pro rizika v oblasti klimatu a životního prostředí, a využily tak globální vedoucí úlohu EU. VYZÝVÁ Komisi a členské státy, aby se společně s Programem OSN pro životní prostředí ujaly vedoucí úlohy při vytváření globální strategie pro údaje o životním prostředí do roku 2025. |
|
40. |
ZDŮRAZŇUJE, že inteligentní digitální řešení musí být posílena napříč odvětvími, zejména s cílem přednostně zlepšit energetickou účinnost a urychlit přechod na oběhové hospodářství. VÍTÁ záměr Komise pracovat s digitálními produktovými pasy s cílem umožnit vysledovatelnost a sdílet informace v celém hodnotovém řetězci. |
|
41. |
KONSTATUJE však, že odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) v současné době výrazně přispívá ke zvyšování podílu celosvětových emisí skleníkových plynů a že v důsledku prudkého nárůstu využívání IKT je možno předpokládat, že se tato uhlíková stopa může v nadcházejících letech zdvojnásobit, pokud nebudou přijata odpovídající opatření. SOUHLASÍ proto s tím, že by odvětví IKT samo mělo i nadále snižovat svou environmentální stopu a emise skleníkových plynů. UZNÁVÁ úlohu, kterou hrají digitální průkopníci v oblasti veřejného a soukromého sektoru, a VYBÍZÍ je, aby se o své poznatky podělily. VÍTÁ záměr Komise předložit opatření spolu s podrobným hodnocením dopadu ke zlepšení energetické účinnosti a k zajištění klimatické neutrality datových center a sítí do roku 2030, mimo jiné prostřednictvím podpory inovativních technologií, a současně se zabývat staršími systémy a zabránit vzniku digitálního zastarávání. |
|
42. |
ZDŮRAZŇUJE, že je zapotřebí informovat spotřebitele o uhlíkové stopě zařízení a zároveň jim poskytnout rozšířené právo na to, aby zařízení bylo možné snadno a za přijatelnou cenu opravit a software v přiměřené lhůtě automaticky aktualizovat. VYBÍZÍ členské státy, aby vybudovaly kapacitu pro opravu, demontáž a recyklaci elektroniky a aby do svých vnitrostátních akčních plánů zadávání veřejných zakázek začlenily nová kritéria pro zadávání zelených veřejných zakázek na datová centra a cloudové služby. VYBÍZÍ k využívání produktů z recyklovaných materiálů nebo obsahujících recyklované materiály prostřednictvím politiky zadávání veřejných zakázek členských států a orgánů EU. |
Elektronické zdravotnictví
|
43. |
UZNÁVÁ, že krize způsobená onemocněním COVID-19 poskytla důkaz o důležitosti digitální transformace v oblasti zdraví a péče a její hodnotu při posilování odolnosti zdravotnických systémů a jejich reakce na pandemii. ZDŮRAZŇUJE, že rozvoj evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví Komisí ve spolupráci se zdravotnickými orgány členských států má potenciál usnadnit rozvoj účinné prevence, diagnostiky, léčby a péče. Rovněž může zajistit lepší nákladovou účinnost a optimalizaci pracovního toku ve zdravotní péči, a tím dospět k lepším výsledkům v oblasti zdraví pro pacienty, lepším systémům epidemiologického dozoru a k dlouhodobější udržitelnosti systémů zdravotní péče. SOUHLASÍ, že evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví by měl být založen na účelu a kvalitě. To vyžaduje společné chápání používání údajů o zdravotním stavu v souladu s mezinárodními, unijními a vnitrostátními právními předpisy a v plném souladu se zvláštními požadavky na vysokou úroveň ochrany osobních údajů o zdravotním stavu. |
|
44. |
V souvislosti s krizí po skončení pandemie COVID-19 PŘIPOMÍNÁ, že mobilní aplikace na podporu trasování a varování kontaktů by měly zahrnovat veškeré záruky pro dodržování základních práv, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů a soukromí, a měly by být interoperabilní v přeshraničním kontextu podle pokynů připravených s podporou Komise. Za tímto účelem VYZÝVÁ členské státy, aby v souladu se sdělením Komise o evropském plánu rušení opatření proti šíření koronaviru stanovily silné záruky. |
|
45. |
VYZÝVÁ členské státy, aby v rámci EU spojily síly v úsilí o zvýšení investic do systémů, které zajišťují bezpečný a důvěryhodný přístup k údajům o zdravotním stavu uvnitř států i mezi nimi, a jejich zavádění, a to zejména tím, že prozkoumá možnosti rozvíjení evropského formátu pro výměnu elektronických zdravotních záznamů, který pomůže překonat roztříštěnost a nedostatečnou interoperabilitu, a tím, že podpoří opatření pro evropské pokyny a harmonizaci strategií v oblasti elektronického zdravotnictví v rámci evropské sítě pro elektronické zdravotnictví při současném zajištění plného souladu se specifickými požadavky na vysokou úroveň ochrany osobních údajů o zdravotním stavu. KONSTATUJE, že kromě toho je v zájmu podpory personalizované a preventivní medicíny zapotřebí značného úsilí, které umožní výměnu údajů o zdravotním stavu pro výzkumné účely. |
Akt o digitálních službách
|
46. |
VÍTÁ záměr Komise posílit, modernizovat a vyjasnit pravidla pro digitální služby přijetím balíčku aktu o digitálních službách a ZDŮRAZŇUJE, že v této oblasti je třeba urychleně jednat. |
|
47. |
KONSTATUJE, že důležitou součástí jednotného trhu je ekonomika platforem, neboť spojuje evropské společnosti a spotřebitele přes hranice států, umožňuje obchod, podnikání a nové obchodní modely a zvyšuje možnost volby zboží a služeb pro spotřebitele. UZNÁVÁ, že rozšíření a rozmanitost nových digitálních obchodních modelů a služeb se v průběhu času výrazně změnily a některé služby nastolily nové výzvy, které stávající regulační rámec někdy neřeší. VYZDVIHUJE významné přínosy, které přináší směrnice o elektronickém obchodu, pokud jde o právní jistotu, přeshraniční obchod a růst digitálních služeb. |
|
48. |
ZDŮRAZŇUJE, že je třeba stanovit jasná a harmonizovaná pravidla pro povinnosti a odpovědnost v oblasti digitálních služeb založená na důkazech, která by zprostředkovatelům internetu zaručila přiměřenou míru právní jistoty. ZDŮRAZŇUJE, že je třeba posílit evropské schopnosti a spolupráci vnitrostátních orgánů, zachovat a posílit základní zásady jednotného trhu a rovněž zvýšit bezpečnost občanů a ochránit jejich práva v digitální sféře napříč jednotným trhem. |
|
49. |
ZDŮRAZŇUJE, že je zapotřebí účinných a přiměřených opatření proti nezákonným činnostem a obsahu na internetu, včetně distribuce nelegálního, padělaného a nebezpečného zboží a zároveň zajistit ochranu základních práv, zejména svobody projevu, na otevřeném, svobodném a bezpečném internetu. UZNÁVÁ, že je třeba řešit šíření nenávistných projevů a dezinformací na internetu. |
|
50. |
UZNÁVÁ, že některé velmi velké společnosti on-line platforem poskytují menším podnikům viditelnost a přístup na trh. Využívají však také rozsáhlá aktiva, včetně velkého množství údajů, díky nimž se mohou stát „strážci“ přístupu k digitální ekonomice. To může omezit schopnost nových inovátorů úspěšně vstoupit na trh, a také to může omezit výběr pro spotřebitele. VÍTÁ probíhající hodnocení a přezkum vhodnosti pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže pro digitální věk a zahájení šetření v tomto odvětví ze strany Komise. PODPORUJE záměr Komise shromáždit důkazy o tomto problému a dále prozkoumat pravidla ex ante, aby se zajistilo, že trhy charakterizované velkými platformami s významnými síťovými účinky, jednajícími jako „strážci“ přístupu, budou spravedlivé a otevřené hospodářské soutěži pro inovátory, podniky a nové subjekty vstupující na trh. |
Politika v oblasti sdělovacích prostředků
|
51. |
PODPORUJE plán na posílení politiky v oblasti sdělovacích prostředků, která obstojí v budoucnu, a to podporou svobodných a důvěryhodných sdělovacích prostředků; Kvalitní žurnalistika, různorodé, udržitelné a nezávislé mediální prostředí, transparentnost a výrazná podpora mediální gramotnosti mají v procesu digitální transformace zvláštní význam a jsou zásadní pro evropskou demokracii, přičemž pomáhají v boji proti šíření falešných zpráv a dezinformací na internetu. Toto úsilí by mělo rovněž zohlednit kulturní a tvůrčí potenciál s cílem posílit evropský obsah. To zahrnuje rovněž další rozvíjení programu EU pro financování Kreativní Evropa, který by měl prostřednictvím programu MEDIA podporovat inovativní audiovizuální projekty. |
Elektronická identifikace a služby vytvářející důvěru, orgány veřejné správy, normy a technologie blockchain
|
52. |
UZNÁVÁ, že kromě toho, že řešení pro správu digitální identity a služeb vytvářejících důvěru (elektronické podpisy, pečetě, časová razítka, doporučené doručovací služby a autentizace internetových stránek) jsou základním faktorem umožňujícím jednotný digitalizovaný trh, přispějí také k utváření společnosti budoucnosti. VYZÝVÁ Komisi, aby přezkoumala stávající právní předpisy, mimo jiné s cílem vytvořit spolehlivý, společný, interoperabilní a technologicky neutrální rámec pro digitální identitu, který zaručí konkurenceschopnost evropských podniků a společné hodnoty EU a základní práva, jako je ochrana osobních údajů a soukromí. V této souvislosti VYZÝVÁ Komisi, aby zvážila návrhy pro další rozvoj současného rámce přeshraniční identifikace a autentizace na základě nařízení eIDAS s cílem vytvořit rámec pro evropskou digitální identitu, který by přiměl členské státy k poskytnutí široce využitelných, bezpečných a interoperabilních digitálních identit dostupných všem Evropanům pro bezpečné online transakce s veřejnou správou i v soukromém sektoru. ZDŮRAZŇUJE, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala, že je třeba rychle rozvíjet veřejné služby online, které občanům umožní jednat s orgány veřejné správy na dálku. |
|
53. |
UZNÁVÁ, že rychlá a komplexní digitální transformace orgánů veřejné správy na všech úrovních je základním prvkem digitalizovaného jednotného trhu a strategie pro oživení po krizi a hnací silou pro nová a inovativní technologická řešení pro veřejné služby a společenské výzvy. UZNÁVÁ, že vyspělost a kvalita dat se u jednotlivých zemí liší, což má vliv na schopnost poskytovat přeshraniční služby. VYZÝVÁ Komisi, aby navrhla posílenou politiku EU v oblasti digitální veřejné správy, a to s ohledem na začlenění všech občanů a soukromých subjektů do informační společnosti, s cílem zajistit koordinaci a podporu digitální transformace orgánů veřejné správy ve všech členských státech EU, včetně interoperability a společných norem pro bezpečný a přeshraniční tok dat a služeb ve veřejném sektoru. UZNÁVÁ, že orgány veřejné správy nesou vyšší odpovědnost za zajištění toho, že občané mají rovný přístup a nárok na stejná práva přístupu k digitální veřejné správě. |
|
54. |
UZNÁVÁ, že digitalizace soudních systémů členských států má potenciál usnadnit a zlepšit přístup ke spravedlnosti v celé EU. VYZÝVÁ Komisi, aby usnadnila digitální přeshraniční výměny mezi členskými státy jak v trestních, tak i v občanských věcech, a zajistila udržitelnost a neustálý vývoj technických řešení, která jsou vytvářena pro přeshraniční výměny. |
|
55. |
UZNÁVÁ význam normalizace jako strategického nástroje na podporu evropské průmyslové a digitální politiky. VÍTÁ záměr Komise vypracovat strategii pro normalizaci, která umožní rovné podmínky a interoperabilitu, s cílem posílit evropský systém normalizace a jeho řízení a zajistit, aby EU měla k dispozici nástroje ke stanovení a prosazování evropských technologických norem na celosvětové úrovni, včetně podpory ekodesignu digitálních služeb a zařízení, jakož i k podpoře zapojení evropských aktérů do celosvětových normalizačních fór, a to za podpory evropských normalizačních organizací a agentury ENISA. UZNÁVÁ, že je třeba zohlednit dobře zavedené mezinárodní normy a dlouho zavedené postupy v tomto odvětví. |
|
56. |
UZNÁVÁ, že EU a členské státy by měly prozkoumat příležitosti, které technologie blockchain může nabídnout ku prospěchu občanů, společnosti a hospodářství, mimo jiné pro udržitelnost, lepší fungování veřejných služeb a sledovatelnost produktů, aby byla zajištěna bezpečnost prostřednictvím důvěryhodných decentralizovaných výměn údajů a transakcí. SE ZÁJMEM OČEKÁVÁ nadcházející strategii Komise pro technologii blockchain, jejímž cílem je posílení vedoucího postavení Evropy v této oblasti. |
Dovednosti a vzdělávání
|
57. |
KONSTATUJE, že EU čelí ve všech odvětvích rostoucí poptávce po zaměstnancích se základními digitálními dovednostmi a rovněž problému, jenž představuje chybějící 1 milion odborníků v oblasti IKT, což ohrožuje její potenciál v oblasti digitálního rozvoje. VYZÝVÁ členské státy a Komisi, aby přijaly opatření k zajištění toho, aby občané měli základní digitální dovednosti a aby se do roku 2025 uvedený chybějící počet snížil na polovinu, a to s přihlédnutím ke specifickým rysům členských států. |
|
58. |
ZDŮRAZŇUJE, že pandemie COVID-19 ukázala, že je třeba digitálních dovedností, a rovněž motivovala občany ke získání takových dovedností, aby se mohli přizpůsobit práci na dálku a jiným způsobům digitálního připojení, jako je využívání digitálních vzdělávacích metod potřebných kvůli omezení provozu ve školách a na vysokých školách během pandemie. |
|
59. |
VYZÝVÁ členské státy ve spolupráci s Komisí a soukromý sektor, aby zavedly veškerá nezbytná opatření, která umožní rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovní síly v digitálním věku, diverzifikaci pracovní síly a přilákání vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti IKT a jiných technologií, včetně migrujících Evropanů, přičemž rovněž přizpůsobují digitální pracovní místa pro pracovníky a poskytují spolehlivé a rychlé internetové připojení školám s cílem podpořit využívání digitálních vzdělávacích zdrojů. |
|
60. |
VYBÍZÍ ke spolupráci mezi Komisí a členskými státy a rovněž se soukromým sektorem při provádění nové agendy dovedností pro Evropu, zejména pokud jde o její závazek určit způsob, jak do roku 2025 zvýšit podíl obyvatelstva EU se základními digitálními dovednostmi a kompetencemi ze současných 57 % na 65 %, a VÍTÁ záměr Komise aktualizovat v roce 2020 agendu dovedností, jak bylo oznámeno ve sdělení o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci. |
|
61. |
VÍTÁ revizi koordinovaného akčního plánu pro umělou inteligenci, který má být vypracován spolu s členskými státy a má se zaměřit na kompetence nezbytné pro práci v oblasti umělé inteligence. UZNÁVÁ, že má-li Evropa dosáhnout svých cílů v oblasti dat, musí přiměřeně investovat do dovedností a datové gramotnosti, a to i prostřednictvím odborné přípravy odborníků a prostředníků v oblasti dat na dostatečné úrovni, kteří budou poskytovat nezbytné digitální dovednosti. |
|
62. |
VÍTÁ záměr Komise v roce 2020 aktualizovat akční plán digitálního vzdělávání na podporu opatření členských států, jak bylo oznámeno ve sdělení o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci. VÍTÁ podporu v rámci budoucího programu Erasmus+ a programu Digitální Evropa věnovanou rozvoji základních i pokročilých digitálních dovedností, včetně výměny osvědčených postupů, experimentů, pilotních projektů a zvyšování počtu úspěšných projektů. |
|
63. |
VYZÝVÁ členské státy ve spolupráci s Komisí a zainteresované subjekty, aby v oblasti vzdělávání kladly při vzdělávání a odborné přípravě větší důraz na přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku. VÍTÁ závazek Komise usilovat o rovnou účast žen a mužů v rozličných ekonomických odvětvích, včetně digitalizace, jak je uvedeno ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025. PODPORUJE rozvíjení vnitrostátních strategií členských států pro zapojení dívek a žen do digitální oblasti. |
Mezinárodní rozměr
|
64. |
KONSTATUJE, že zatímco EU je a zůstane nejotevřenějším regionem pro spravedlivý obchod a investice na světě, jiné země po celém světě se zapojují do protekcionistických praktik. ZDŮRAZŇUJE, že využití výhod digitální transformace vyžaduje mezinárodní spolupráci, lepší přístup na trh a pravidla pro usnadnění obchodu u celé řady otázek, mimo jiné včetně přeshraničních toků údajů se třetími zeměmi, s výhradou výjimek z legitimních cílů veřejné politiky, požadavků na zveřejňování zdrojového kódu, cel na elektronický přenos, rozšíření dohody o informačních technologiích (ITA) a elektronických transakcí, jakož i dodržování ochrany osobních údajů a soukromí, ochrany spotřebitele a práv duševního vlastnictví. VYBÍZÍ proto Komisi, aby využila všech nástrojů, které má k dispozici, včetně obchodních jednání, za účelem prosazení norem a regulačních přístupů, které jsou transparentní, nediskriminační, důvěryhodné a podporují digitální obchod. PODPORUJE Komisi v její snaze o posílení mezinárodního přístupu k tokům údajů při současném aktivním prosazování jejího modelu bezpečného a otevřeného globálního internetu a úsilí o dosažení ambiciózních cílů, pokud jde o přístup na trh. |
|
65. |
ZDŮRAZŇUJE prvořadý význam provádění acquis v digitální oblasti kandidátskými zeměmi. ZDŮRAZŇUJE, že významná digitální přítomnost v politice, kterou EU uplatňuje v oblasti sousedství a rozvoje, může a měla by umožnit udržitelný rozvoj v našich partnerských zemích. VÍTÁ v této souvislosti odhodlání aktivně prosazovat naše evropské digitální normy a hodnoty po celém světě. |
|
66. |
UZNÁVÁ potřebu zajistit mezinárodní koordinaci se zeměmi v sousedství EU s cílem zabezpečit účinné zavádění infrastruktury sítí 5G. |
Zdanění digitální ekonomiky
|
67. |
ZDŮRAZŇUJE potřebu přizpůsobit naše daňové systémy digitální éře za současného zajištění spravedlivého a účinného zdanění v souladu se závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018 a ze dne 22. března 2019. |
Závěr
|
68. |
ZDŮRAZŇUJE, že je třeba sledovat pokrok v provádění opatření oznámených v digitálním balíčku dne 19. února 2020, a to i prostřednictvím aktualizovaného indexu digitální ekonomiky a společnosti. VYZÝVÁ členské státy, Evropský parlament a sociální partnery, aby aktivně přispívaly k úspěchu digitálního balíčku. VYZÝVÁ Komisi, aby Radu pravidelně informovala o pokroku dosaženém při provádění opatření oznámených v digitálním balíčku. |