1.

Vzdělávání a odborná příprava utvářejí člověka a plní významnou úlohu z hlediska transformace jedince i společnosti jako celku. Jsou důležité pro sociální, ekonomickou, demokratickou a kulturní angažovanost občanů, jakož i pro růst, udržitelný rozvoj, sociální soudržnost a prosperitu v rámci Unie. Kvalitní vzdělávání a odborná příprava, jsou-li relevantní, inkluzivní a poskytované na základě rovnosti, poskytují občanům znalosti, dovednosti a kompetence odpovídající aktuálním i budoucím skutečnostem, avšak kromě toho i formují i jejich postoje, hodnoty a vzorce chování, čímž jim umožňují dosahovat profesních i osobních úspěchů a účastnit se aktivně a odpovědně na fungování společnosti.

2.

Nenahraditelnou hnací sílu pro vzdělávání a odbornou přípravu představují učitelé a školitelé (1), a to ve všech druzích vzdělávání a odborné přípravy a na všech jejich úrovních. Jejich úloha je klíčová, neboť na jedné straně připravují žáky a studenty všech věkových skupin a z nejrůznějších prostředí na svět současnosti, v němž budou žít, učit se a pracovat, a na straně druhé sami utvářejí budoucí změny a stojí v jejich čele.

3.

V kontextu neustálých sociálních, demografických, kulturních, ekonomických, vědeckých, environmentálních a technologických změn se mění i svět vzdělávání a odborné přípravy – a spolu s ním pak i práce učitelů a školitelů, na které jsou kladeny rostoucí nároky a kteří se vyrovnávají se zvyšujícím se množstvím povinností a očekávání. Nepřetržité inovace a výzvy nemají dopad jen na požadované kompetence, nýbrž i na kvalitu života učitelů a školitelů a na atraktivitu učitelské profese jako takové.

4.

Evropští učitelé a školitelé jsou hlavní oporou Evropského prostoru vzdělávání a náleží jim ústřední úloha, pokud jde o propagaci evropského rozměru ve výuce (2) a o podporu účastníků vzdělávání při chápání a prožívání smyslu pro evropskou identitu a sounáležitost.

5.

Současná krize způsobená onemocněním COVID-19 představuje pro učitele a školitele činné ve všech druzích vzdělávání a odborné přípravy a na všech jejich úrovních bezprecedentní výzvu. Bylo nezbytné, aby z výuky založené na osobním kontaktu urychleně přešli k výuce realizované převážně na dálku a do značné míry k výuce virtuální. Za těchto výjimečných okolností prokazují učitelé a školitelé obdivuhodné odhodlání, kreativitu a kolegiální spolupráci a vyvíjejí značné úsilí, aby svým žákům a studentům zajistili nejen kontinuitu v učení, nýbrž i dosahování dalšího pokroku, a mimo jiné jim v tomto ohledu poskytují i morální podporu.

6.

V souladu se zásadou subsidiarity, která se vztahuje i na učitelskou profesi, je organizace a obsah systémů vzdělávání a odborné přípravy v pravomoci členských států. V této souvislosti mají členské státy různé požadavky, pokud jde o typy a úrovně kvalifikace potřebné pro zahájení výkonu učitelské profese a pro profesní postup v jejím rámci (3).

7.

Budoucí učitelé a školitelé, kteří završí vyšší úrovně vzdělání a odborné přípravy, mohou těžit z komplexnějšího souboru kompetencí, včetně kompetencí potřebných pro rozvoj profesní autonomie v rámci svých pedagogických postupů. Výsledkem pak může být větší pracovní spokojenost, jakož i zvýšení vnímané hodnoty učitelské profese a respektu k ní (4).

8.

Úkolem učitelů a školitelů je usnadňovat účastníkům vzdělávání získávání klíčových kompetencí (5) a profesních dovedností, avšak nejen proto, aby je připravili na úspěšný výkon budoucích povolání – z nichž některá ostatně zatím ani nejsou známa –, nýbrž i proto, aby rozvíjeli jejich sociální odpovědnost a občanskou angažovanost, zprostředkovali jim lidské hodnoty a podporovali je v osobním růstu a spokojenosti.

9.

Jejich odbornost na úrovni aprobačních předmětů i odbornost pedagogická má stejně jako jejich nasazení, nadšení, pracovní spokojenost a sebevědomí vliv na výsledky učení jejich žáků a studentů, na jejich pokrok a spokojenost. Protože jsou učitelé a školitelé sami vzorem, pokud jde o celoživotní učení, mohou účastníky vzdělávání motivovat k angažovanosti a odpovědnosti za vlastní celoživotní učení, stimulovat jejich zájem a podporovat jejich zvídavost a kreativitu.

10.

V příslušných případech a s ohledem na vnitrostátní okolnosti se musí učitelům a školitelům dostávat soustavných podnětů a podpory, aby byli schopni účinně reagovat na změny a výzvy se zřetelem k různým stále náročnějším úlohám, úkolům a očekáváním ze strany účastníků vzdělávání, vedoucích pracovníků institucí, tvůrců politik, rodičů a komunit. Uvedené výzvy mohou v různých členských státech vyvstávat v různé míře a týkají se zejména následujících témat, kdy učitelé a školitelé musejí:

11.

Tyto výzvy kladou ještě vyšší nároky na nastupující (čerstvě kvalifikované) učitele a školitele, kteří se již od prvních let své pedagogické činnosti musejí vyrovnávat s týmiž úkoly jako jejich zkušenější kolegové. Kromě toho mnohdy nastupují na místa v náročném pracovním prostředí, jako jsou instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, které vykazují vyšší podíl účastníků vzdělávání ze znevýhodněného socioekonomického prostředí nebo účastníků přistěhovaleckého původu (7). Starší učitelé a školitelé mohou čelit jiným potížím, například generačním rozdílům na pracovišti.

12.

Učitelé a školitelé působící ve venkovských, odlehlých nebo znevýhodněných oblastech pak mohou být vystaveni dalším výzvám, například v souvislosti s profesní izolací, omezenou infrastrukturou včetně infrastruktury digitální, omezeným přístupem k podpoře a k možnostem profesního rozvoje nebo v souvislosti s výukou ve věkově nehomogenních třídách kombinujících několik ročníků. V hustě obydlených městských oblastech mohou učitelé a školitelé čelit výraznějším výzvám ve spojitosti s výukou žáků a studentů z různých mnohojazyčných, multikulturních a socioekonomických prostředí.

13.

Mnohé výzvy jsou řadě učitelů a školitelů společné, avšak v odlišné míře existují v jednotlivých členských státech i výzvy konkrétně spjaté s různými úrovněmi a druhy vzdělávání a odborné přípravy, a to například:

15.

Je nezbytné dále rozvíjet a aktualizovat kompetence učitelů a školitelů, zajišťovat jejich odbornost a podněcovat jejich autonomii a zapojení, jakož i podporovat jejich osobní a profesní spokojenost, motivaci a vědomí vlastní hodnoty, a připravovat je tak, aby vhodně reagovali na změny, ale také je podněcovat, aby byli při výkonu svého povolání proaktivní a inovativní.

16.

Za tímto účelem je nezbytné cíleným a komplexním způsobem dále rozvíjet vnitrostátní politiky na podporu práce učitelů a školitelů a zohledňovat přitom požadavky a vzdělávací potřeby zjištěné jimi samotnými, jakož i potřeby širších vzdělávacích společenství, relevantní výsledky výzkumu v oblasti vzdělávání a obecné cíle vnitrostátních politik vzdělávání a odborné přípravy. Přínosná je rovněž nabídka různých modelů odborné přípravy, zahrnující prezenční, virtuální a kombinovanou výuku i učení se prací.

17.

Na všech úrovních a ve všech etapách vzdělávání a odborné přípravy učitelů a školitelů je zapotřebí vzájemně se doplňujícího a uceleného přístupu. Ten by měl zahrnovat nábor a výběr studentů, počáteční vzdělávání učitelů (včetně odborné praxe), úvodní zaškolení absolventů a kvalitní mentorování, jakož i prosazování a podporu dalšího profesního rozvoje v průběhu celé pedagogické dráhy a případně i mechanismy hodnocení. Zvláštní pozornost by měla být věnována začínajícím učitelům, jimž by mělo být poskytováno další odborné vedení a mentorování s cílem usnadnit jejich vstup do praxe a pomoci jim zvládnout jejich specifické potřeby.

18.

Uvedený přístup by v souladu s podmínkami jednotlivých členských států mohl být podpořen aktuálními a relevantními vnitrostátními komplexními rámci kompetencí učitelů a školitelů (12),vypracovanými ve strukturovaném a systematickém dialogu s příslušnými zúčastněnými stranami a odrážejícími současné a inovativní vyučovací přístupy, strategie a metody výuky, jakož i nově vznikající okolnosti ve společnosti jako celku. V tomto smyslu je důležité, aby se v rámci vzdělávání a odborné přípravy pro učitele a školitele během celé jejich profesní dráhy dostávalo systematičtější pozornosti tématům a učebním příležitostem souvisejícím s prací v mnohojazyčném a multikulturním prostředí, s prací s účastníky vzdělávání se speciálními potřebami a ze znevýhodněného prostředí a s digitální pedagogikou, udržitelným rozvojem a zdravým životním stylem. Zvláštní pozornost by pak v tomto kontextu měla být věnována požadavkům a potřebám, které vyjadřují samotní učitelé a školitelé (13).

19.

Další profesní rozvoj učitelů a školitelů by měl být chápán jako nezbytný předpoklad pro zajištění kvalitní výuky a odborné přípravy; učitelé a školitelé by proto měli být podněcováni k tomu, aby se zamýšleli nad svými obvyklými postupy a vzdělávacími potřebami, a také motivováni a podporováni k angažovanosti, a to prostřednictvím nabídky kvalitních vzdělávacích příležitostí a zajištěním času na účast a poskytováním pobídek.

20.

Pozitivní vliv na profesní rozvoj učitelů a školitelů mohou mít intenzivnější kontakty s výzkumnými pracovníky, jež mohou motivovat k používání inovativních a dokonalejších vyučovacích postupů založených na výzkumu.

21.

Významnou vzdělávací zkušenost a cennou příležitost pro rozvoj sociálních, interkulturních a interpersonálních kompetencí a kompetencí v oblasti mnohojazyčnosti představuje přeshraniční mobilita, ať už krátkodobá, či dlouhodobější, fyzická, virtuální či smíšená, a to jak pro studenty počátečního vzdělávání učitelů, tak pro praktikující učitele a školitele v rámci jejich dalšího profesního rozvoje. Mobilitě studentů i učitelů však brání překážky, jako je nedostatek jazykových kompetencí či hledání zástupu za praktikující učitele. Programy počátečního vzdělávání pro učitele navíc oproti studijním programům jiných oborů (14) často vykazují omezený mezinárodní rozměr a nízkou úroveň mobility v oblasti studia i stáží, jakož i problémy v souvislosti s uznáváním období pobytu v zahraničí a výsledků učení.

22.

Motivaci zahájit profesní dráhu učitele a zůstat v oboru, stejně jako motivaci k celoživotnímu učení mohou zvyšovat příležitosti činit v rámci učitelské profese různé kariérní volby, které pak nabízejí rozličné cesty profesního postupu. Takové příležitosti mohou učitele a školitele vést k tomu, aby se svému povolání nadále věnovali a aby se během svého pracovního života zaměřovali nejen na vzdělávání svých žáků a studentů, ale i na vzdělávání sebe sama. Stejně důležité je ale také to, aby učitelé a školitelé nebyli přetěžováni administrativními povinnostmi v míře, jež by ztěžovala jejich soustředění se na výuku samotnou.

23.

Učitelé a školitelé, stejně jako vedoucí pracovníci vzdělávacích institucí, mohou přispívat k tvorbě politik svými znalostmi, svou odborností i poznatky z praxe. Jejich zapojení do tvorby politik může rovněž zvýšit jejich pocit odpovědnosti, a tudíž i pozitivně ovlivnit výsledky provádění různých iniciativ a reforem v oblasti politik.

24.

Dobré pracovní podmínky učitelů a školitelů ovlivňují jejich pracovní spokojenost a jejich pracovní nasazení a mají vliv na atraktivitu jejich povolání a následně také na jejich setrvání v oboru. Jedná se o významný činitel kvality a výkonnosti, jenž souvisí s motivací jich samotných i s motivací a výsledky jejich žáků a studentů.

25.

Důležité faktory dobrých pracovních podmínek mohou mimo jiné souviset s pochopením a zpracováním očekávání, s pracovním zatížením, pracovním prostředím včetně bezpečnosti vyučování a učení a podmínkami pro práci, s dostupností podpory ze strany kolegů a institucí, se vztahy s žáky a studenty, rodiči, kolegy a vedením instituce, jakož i s respektem a oceněním ze strany širšího společenství. Nejsou-li tyto faktory přítomny anebo nejsou-li vnímány jako pozitivní, může být výsledkem fyzické a emocionální vyčerpání, stres a vyhoření, což má dopad na duševní a fyzické zdraví.

26.

V zájmu podpory výkonnosti a spokojenosti učitelů a školitelů i účastníků vzdělávání je přínosné budovat a podporovat kolaborativní vzdělávací společenství a kulturu týmové spolupráce mezi učiteli a školiteli, jejich kolegy a vedením institucí, žáky a studenty, rodiči a dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou zaměstnavatelé. Zkušení učitelé a školitelé mohou hrát významnou úlohu jako mentoři svých mladších kolegů a současně mohou mít oni sami prospěch z mezigeneračních kontaktů. Navíc je důležité podněcovat odborné učení vycházející zdola a založené na vzájemném učení a podporovat vzdělávací a participativní přístupy k vedení, jež je založeno na budování důvěry a inspiruje a motivuje pedagogické pracovníky. Ve vhodných případech by na podporu zlepšování práce mohlo být využíváno hodnocení, a to v podobě konstruktivního posouzení pracovního výkonu a zpětné vazby, stanovení kritérií pro kariérní postup a uznání těch, kdo dosáhli významných úspěchů.

27.

Dostatečné, efektivní a udržitelné investice do učitelů a školitelů jsou investicemi do kvality vzdělávání a odborné přípravy. Tyto investice zahrnují různé aspekty, jako jsou investice do příležitostí pro vzdělávání a odborné přípravy učitelů a školitelů, do vhodné infrastruktury a učebních prostor, nástrojů a zdrojů, jakož i do platů (15).

28.

Všechny výše uvedené skutečnosti lze zohlednit při vytváření pobídek k řešení problému nedostatku učitelů a školitelů. Mezi další možnosti, které lze zvážit, patří stipendia motivující studenty k volbě příslušných studijních programů či nábory odborníků s jinou než pedagogickou kvalifikací, a to při zajištění propagace a podpory vysoké kvality vzdělávání.

29.

nadále zapojovaly učitele a školitele do formulace politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních tvorby politik a vyvíjely v této oblasti další úsilí, čímž se zintenzivní spolupráce a podpoří pocit odpovědnosti učitelů a školitelů za tento proces i jejich autonomie při uplatňování příslušných politik v praxi;

30.

při vypracovávání politik týkajících se vzdělávání a odborné přípravy učitelů a školitelů braly v úvahu potřebu komplexního přístupu k jejich počátečnímu vzdělávání, úvodnímu zaškolení a dalšímu profesnímu rozvoji;

31.

prosazovaly a podporovaly větší zapojení učitelů a školitelů do dalšího profesního rozvoje, zejména přijetím dalších opatření k odstranění překážek účasti a vytváření příležitostí, a aby usilovaly o vhodné hodnocení a uznávání hodnoty dalšího profesního rozvoje jakožto stěžejního prvku kariérního postupu;

32.

vybízely instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, aby učitelům a školitelům poskytovaly příležitosti k účinnému dalšímu profesnímu rozvoji vycházejícímu z vědeckých poznatků, který bude založen na spolupráci, vzájemných hospitacích a vzájemném učení kolegů, vedení, mentorství a vytváření sítí. Dále aby při budování takových příležitostí ve vhodných případech vybízely instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu k rozšiřování nabídky vzdělávání, mimo jiné formou menších učebních celků, například takových, které mohou vést k získání mikrokreditů, a zohledňovaly přitom opatření k zajištění kvality;

33.

nadále podporovaly vysokoškolské instituce, za plného respektování jejich autonomie, při rozšiřování kompetencí akademických pracovníků, pokud jde o uplatňování přístupů k učení, vyučování a hodnocení, které jsou založené na vědeckých poznatcích a zaměřené na studenta, a při zavádění a uplatňování jasných, transparentních a spravedlivých procesů náboru a zaměstnávání pracovníků, jež uznávají hodnotu pedagogické činnosti (16), což by mělo být zohledňováno rovněž v rámci politik a uplatňování kariérního postupu;

34.

zkoumaly možnosti diverzifikace profesní dráhy učitelů a školitelů a zvážily vypracování vnitrostátních rámců profesních drah, jež by byly oporou při dosahování profesních aspirací a motivace i při uspokojování jejich vzdělávacích potřeb;

35.

vybízely instituce zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu, aby do svých strategií učení, rozvoje a internacionalizace jako nedílnou součást zajišťování výuky zařazovaly mobilitu učitelů a školitelů – fyzickou, virtuální či smíšenou – a využívaly přitom mimo jiné možností evropských nástrojů, jako je e-Twinning a EPALE. Aby kdykoli je to možné a v souladu s vnitrostátními předpisy a v závislosti na vnitrostátních podmínkách validovaly dovednosti a kompetence získané prostřednictvím evropských nástrojů a mobility jakožto součást dalšího profesního rozvoje učitelů a školitelů;

36.

s cílem zvyšovat míru účasti vynakládaly další úsilí na podporu mobility studentů i praktikujících učitelů a školitelů a na odstraňování přetrvávajících překážek. Aby v tomto smyslu vybízely instituce vysokoškolského vzdělávání, které zajišťují počáteční vzdělávání učitelů, aby možnosti mobility plně začlenily do své nabídky vzdělávání, což by případně mohlo zahrnovat vložení období vyhrazených na mobilitu do studijních programů. Aby kromě toho usnadňovaly zapojení praktikujících učitelů a školitelů do různých forem mobility v rámci profesního rozvoje, mimo aby za tímto účelem vyvíjely úsilí o nalezení udržitelných řešení pro potřebu jejich zastoupení;

37.

v zájmu zvýšení atraktivity a statusu učitelské profese investovaly do opatření souvisejících se zlepšením počátečního a dalšího odborného vzdělávání učitelů, jejich pracovních podmínek a kariérních vyhlídek, jakož i do opatření směřujících k dalšímu posílení jejich odolnosti a pracovní spokojenosti s cílem podporovat je při zvládání aspektů jejich práce vyvolávajících stres. Při řešení těchto aspektů je důležité umožnit účinné zapojení sociálních partnerů;

38.

spolupracovaly a vyměňovaly si zkušenosti a informace související s vývojem politik zaměřených na učitele a školitele, mimo jiné i pokud jde o tvorbu a revizi vnitrostátních rámců kompetencí pro učitele a školitele.

39.

v zájmu podpory mobility studentů a praktikujících učitelů a školitelů v součinnosti s členskými státy podporovala dialog a zkoumala překážky – včetně strukturálních aspektů, které brání uznávání výsledků z období studia v zahraničí a akademických kvalifikací – a poskytovala institucím zajišťujícím vzdělávání a odbornou přípravu vedení s cílem zlepšovat mobilitu a rozšiřovat mezinárodní perspektivu budoucích učitelů a školitelů;

40.

v zájmu doplnění stávajícího úsilí členských států zvážila možnost vypracování návrhu příslušného evropského rámce kompetencí (17) s cílem podpořit rozvoj a hodnocení znalostí, dovedností a postojů souvisejících s udržitelným rozvojem, který by byl využíván na dobrovolném základě;

41.

podporovala užší spolupráci mezi institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu v Unii s cílem posílit vzdělávání učitelů založené na výsledcích výzkumu, podporovat přeshraniční mobilitu a příležitosti společného učení v průběhu dalšího profesního rozvoje učitelů, například prostřednictvím podpory dobrovolné spolupráce a vytváření sítí vnitrostátních institucí zajišťujících vzdělávání a odbornou přípravu na úrovni Unie ve formě evropských akademií pro odbornou přípravu učitelů;

42.

v zájmu doplnění stávajícího úsilí členských států zvážila možnost vypracování evropských pokynů, které by mohly být na dobrovolném základě využívány jako podpora při vytváření rámců profesních drah na vnitrostátní úrovni a které by vycházely z výsledků činnosti pracovní skupiny pro vzdělávání a odbornou přípravu 2020 zaměřené na školy; tyto pokyny by se zabývaly otázkou kariérního postupu učitelů a školitelů ze širší perspektivy a reagovaly na jejich záměry, motivace a ambice;

43.

ve spolupráci s členskými státy podporovala využívání stávajících on-line platforem, jako jsou e-Twinning, portál School Education Gateway a EPALE, zvážila jejich další rozvoj a zkoumala případné možnosti rozšíření jejich využívání při podpoře mobility studentů i praktikujících učitelů, například při hledání partnerů pro projekty mobility a prostřednictvím poskytování platformy pro přípravu mobility a navazující činnosti;

44.

s cílem podporovat ocenění a napomáhat vnímání významu pedagogických povolání a zajišťovat viditelnost velmi kvalitní výuky prozkoumala proveditelnost a přidanou hodnotu zavedení každoroční evropské ceny pro vynikající učitele či školitele, například za prosazování inovací, začleňování či evropského rozměru výuky;

45.

nadále podporovala rozvoj možností vzdělávání a odborné přípravy pro budoucí i stávající učitele a školitele, jakož i jejich mobilitu, a to především prostřednictvím programu Erasmus+ a evropských strukturálních a investičních fondů, zejména Evropského sociálního fondu a jejich nástupnických opatření;

46.

tyto závěry plně zohlednila při vypracovávání návrhů týkajících se Evropského prostoru vzdělávání a strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné pokud jde o pokračování výměny osvědčených postupů mezi členskými státy.