EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.9.2020

SWD(2020) 324 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2020


Kapitola o stavu právního státu na Slovensku

Průvodní dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2020



Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2020) 580 final} - {SWD(2020) 300 final} - {SWD(2020) 301 final} - {SWD(2020) 302 final} - {SWD(2020) 303 final} - {SWD(2020) 304 final} - {SWD(2020) 305 final} - {SWD(2020) 306 final} - {SWD(2020) 307 final} - {SWD(2020) 308 final} - {SWD(2020) 309 final} - {SWD(2020) 310 final} - {SWD(2020) 311 final} - {SWD(2020) 312 final} - {SWD(2020) 313 final} - {SWD(2020) 314 final} - {SWD(2020) 315 final} - {SWD(2020) 316 final} - {SWD(2020) 317 final} - {SWD(2020) 318 final} - {SWD(2020) 319 final} - {SWD(2020) 320 final} - {SWD(2020) 321 final} - {SWD(2020) 322 final} - {SWD(2020) 323 final} - {SWD(2020) 325 final} - {SWD(2020) 326 final}

I.Systém soudnictví

Soudní systém Slovenské republiky se skládá z 54 okresních soudů, osmi krajských soudů, Specializovaného trestního soudu, Nejvyššího soudu a slovenského Ústavního soudu 1 . Správní soudy jako takové na Slovensku neexistují. Krajské soudy fungují jako odvolací soudy v občanskoprávních, obchodních a trestních věcech a také jako soudy prvního stupně ve správních věcech. Specializovaný trestní soud rozhoduje v závažných trestních věcech, jak je uvedeno v příslušném ustanovení trestního řádu 2 . Soudní rada hraje hlavní roli v samosprávě soudnictví a jmenování, suspendování a odvolávání soudců a také zachovávání soudní etiky. V současnosti tvoří polovinu jejích členů (devět z osmnácti) soudci zvolení svými kolegy. Někteří z dalších současných členů soudní rady byli jmenováni prezidentem Slovenska, parlamentem a vládou 3 . Prokuratura Slovenské republiky je nezávislým státním orgánem, v jehož čele stojí generální prokurátor 4 . Slovenská advokátní komora je nezávislou samosprávnou profesionální organizací 5 .

Nezávislost

Od srpna 2019 se dále kupily dlouhodobé obavy týkající se nezávislosti a integrity slovenského soudního systému. Odhalení a zjištění z trestních vyšetřování poukazují na řadu případů korupce na vysoké úrovni. Patří sem případy možného nekalého ovlivňování členů soudního systému, včetně vysoce postavených soudců, a dohod s nimi ze strany jednotlivých členů orgánů výkonné moci a dalších politiků. 6 Kromě toho vznikla podezření týkající se jednotlivých případů zneužití moci ze strany soudců a prokurátorů, včetně bývalého generálního prokurátora 7 . Na podzim 2019 tyto události vyústily ve veřejné protesty a zesílené výzvy adresované orgánům, aby zvýšily úsilí zaměřené na snížení korupce ve slovenském soudním systému. Proti řadě soudců a prokurátorů byla zahájena disciplinární řízení a také trestní vyšetřování, někteří z nich byli odvoláni nebo z funkce odstoupili. V některých případech vedla probíhající trestní vyšetřování také k zadržení soudců a prokurátorů 8 .

Vnímaná úroveň nezávislosti soudnictví na Slovensku zůstala velmi nízká, a to i přes úsilí vyvinuté v minulosti s cílem posílit nezávislost a transparentnost soudnictví. Vnímaná úroveň nezávislosti soudů a soudců u široké veřejnosti na Slovensku zůstává velmi nízká, přičemž jasná menšina veřejnosti i společností vnímá úroveň nezávislosti soudnictví jako „docela nebo velmi dobrou“ (26 % obyvatelstva a 15 % společností). Nejvíce zmiňovaný důvod vnímaného nedostatku nezávislosti soudnictví souvisí se zásahy či tlakem ze strany vlády a politiků 9 . Za zmínku stojí, že tato poměrně nízká úroveň vnímané nezávislosti soudnictví přetrvává delší dobu 10 , což uznávají i slovenské orgány 11 .

Vláda oznámila plány reforem k posílení nezávislosti a integrity soudnictví. V této souvislosti je třeba připomenout pokusy předchozích vlád, jež měly řešit některé z dlouhodobých obav souvisejících s bezúhonností soudců a vedly ke změně slovenské ústavy a zahrnovaly kontroverzní zavedení povinných prověrek soudců a kandidátů na soudce na základě informací ze strany slovenského Národního bezpečnostního úřadu 12 . Slovenský Ústavní soud ve významném rozhodnutí ze dne 30. ledna 2019 13 uvedl, že prověrky porušují zásadu nezávislosti soudnictví a změna ústavy z roku 2014 je protiústavní 14 .

Vláda oznámila plány reforem ke změně současného složení soudní rady. Tyto plány zahrnují postup jmenování s cílem mimo jiné zaručit regionální zastoupení a posílit kontroly majetkových přiznání soudců 15 . Dne 23. dubna 2020, 26. dubna 2020 a 20. května 2020 bylo jmenováno šest nových členů 16 , dne 29. června 2020 byl zvolen nový předseda soudní rady 17 , a to po rezignaci některých členů dne 23. března 2020 18 a rezignaci bývalého předsedy dne 23. června 2020 19 .

Vláda rovněž oznámila plány na zlepšení postupu jmenování pro Ústavní soud. V posledních letech bylo jmenování nových soudců Ústavního soudu opakovaně zdrojem sporů mezi vládou, parlamentem a slovenským prezidentem, což pravidelně vedlo k dlouhým prodlením v postupu jmenování, a dokonce k ohrožení řádného fungování soudu. V roce 2019 byli ve funkci pouze čtyři soudci z plánovaných třinácti 20 , protože postup volby a jmenování zbylých soudců nebyl dokončen 21 . Touto záležitostí se zabývalo doporučení pro zemi v rámci evropského semestru v roce 2019 22 . Pozitivní je, že v říjnu 2019 jmenovala slovenská prezidentka chybějící soudce Ústavního soudu, čímž ukončila patovou situaci trvající od února 2019.

Vláda dále oznámila, že pro soudce zavede pevný věk odchodu do důchodu. Plány zahrnují zavedení pevného věku odchodu do důchodu 65 let pro soudce a 70 let pro soudce Ústavního soudu 23 , neboť v současné době pro soudce na Slovensku pevný věk odchodu do důchodu neexistuje. 24  Je důležité, aby tato zamýšlená reforma byla v souladu s požadavky práva EU 25 a aby zohlednila doporučení Rady Evropy týkající se nezávislosti soudnictví 26 .

Kvalita

Během posledních let zesílilo úsilí o zlepšení kvality slovenského soudního systému. Na pozadí řady doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru v letech 2014, 2016 a 2017 zaměřených na zlepšení účinnosti a kvality slovenského soudního systému 27 začaly slovenské orgány zavádět různé reformy, jež mají zlepšit účinnost i kvalitu slovenského soudního systému. Tento postup rovněž vychází z komplexního funkčního přezkumu slovenského soudního systému 28 , který odhalil řadu oblastí k reformám 29 a stanovil 62 doporučení, jak zlepšit jeho účinnost a kvalitu.

Byly přijaty a jsou zaváděny reformy soudního systému a dodatečné reformy byly oznámeny. Sem patří zejména zavedení tzv. létajících či hostujících soudců, které řeší problémy spojené s dočasnou pracovní zátěží u jednotlivých soudů, legislativní opatření zaměřená na vyřazení starých a neaktivních případů vymáhání práva, které vyčerpávají zdroje, a probíhající projekty týkající se posuzování případů a lhůt.

Slovensko aktivně pracuje na dosažení pokroku při digitalizaci svého soudního systému. Vláda oznámila, že bude nadále podporovat širší využívání informačních technologií u soudů 30 . Tím by došlo k doplnění stávajícího úsilí o aktualizaci dostupných nástrojů informačních technologií a analytické kapacity 31 . Slibným příkladem, o který se již zajímají zainteresované subjekty ze zemí mimo Slovensko, je zejména dokončený projekt platformy výkonnosti pro všechny slovenské soudy, který má zvýšit transparentnost a umožnit vizualizaci klíčových ukazatelů výkonnosti 32 . Některé IT projekty získávají technickou podporu na evropské úrovni 33 . Studie z roku 2018 uvádí, že slovenské soudnictví již vykazuje poměrně vysokou úroveň transparentnosti 34 .

V souvislosti s přístupem ke spravedlnosti a potenciálně vysokými soudními poplatky přetrvávají určité problémy. Právní pomoc není pro osoby ohrožené chudobou nadále zcela dostupná a soudní poplatky patří v případě určitých obchodních sporů mezi nejvyšší v EU 35 . Vláda oznámila přezkum současného systému právní pomoci s cílem přezkoumat stávající soudní poplatky 36 a pokrýt širší skupinu osob s nízkými příjmy, která jinak přístup ke spravedlnosti nemá.

Účinnost

Reformy zaměřené na účinnost, které byly uskutečněny v posledních letech, začínají ukazovat výsledky a slovenský soudní systém v současnosti ve velké míře zvládá pracovní zátěž. Soudy nadále pracují efektivně, zejména co se týče délky řízení v občanskoprávních a obchodních sporech prvního stupně (157 dní v roce 2018 ve srovnání se 171 dny v roce 2017) a míry vyřešených případů (130,6 % v roce 2018), a také těží z nižšího počtu nových případů. Výkon soudů ve správních věcech však poklesl, neboť došlo ke snížení míry vyřešených případů (96,1 % v roce 2018 ve srovnání s 118,1 % v roce 2017) a doba vyřízení se dále prodloužila (401 dní v roce 2018 ve srovnání s 317 dny v roce 2017) 37 . Orgány rovněž uvedly, že v souvislosti s efektivnějším řešením starších případů, tedy těch otevřených déle než dva roky, stále přetrvávají určité problémy. Vláda oznámila, že má v plánu vytvořit nový, Nejvyšší správní soud, reformovat soudní mapu Slovenska a zvýšit specializaci soudců 38 .

II.Protikorupční rámec

Plně se uplatňuje právní a institucionální rámec k prevenci, vyšetřování a trestnímu stíhání korupce. Kompetence pro prevenci, odhalování a trestní stíhání korupce jsou rozděleny mezi několik orgánů. Ústředním orgánem pro koordinaci prevence korupce je úřad vlády. Národní kriminální agentura Prezidia Policejního sboru má na starosti odhalování a vyšetřování trestných činů korupce s výjimkou trestných činů korupce spáchaných členy samotné policie a některých donucovacích orgánů, jež spadají do pravomoci Úřadu inspekční služby. Pravomoc nad vyšetřováním trestných činů má Úřad speciální prokuratury. Kontrolu majetkových přiznání na vnitrostátní úrovni v současnosti provádí parlamentní výbor a na místní úrovni komise městského/obecního zastupitelstva.

Během posledních tří let Slovensko dosáhlo v indexu vnímání korupce organizace Transparency International vždy 50 bodů ze 100, čímž se umístilo na 16. místě v EU a na 59. místě celosvětově 39 . Většina respondentů (87 %) považuje korupci za velmi rozšířenou (průměr EU je 71 %) a 41 % osob se cítí být korupcí ve svém každodenním životě osobně dotčeno (průměr EU je 26 %) 40 . Podle průzkumů má 88 % společností za to, že korupce je velmi rozšířená (průměr EU je 63 %) a 53 % společností se domnívá, že korupce představuje při podnikání problém (průměr EU je 37 %). Dále se 37 % osob domnívá, že stíhání probíhají dostatečně úspěšně, aby lidi odradila od korupčních praktik (průměr EU je 36 %), přičemž 13 % společností věří, že lidé a firmy dopadení za uplácení vyšších úředníků jsou odpovídajícím způsobem potrestáni (průměr EU je 31 %) 41 .

Boj proti korupci byl stanoven jako jedna z hlavních priorit v politickém programu nové vlády, která oznámila řadu reforem v této oblasti. Jedná se o reakci na pobouření veřejnosti související s odhaleními, k nimž došlo v souvislosti s vyšetřováním vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, tedy že jistý oligarcha významným způsobem ovlivňoval politiky, donucovací orgány a soudy. Tato odhalení vedla mimo jiné k rezignaci generálního prokurátora v březnu 2019 42 .

Plně se uplatňuje trestněprávní rámec pro boj proti korupci a byly zřízeny specializované instituce. Všechny formy aktivní, pasivní, přímé a nepřímé korupce jsou kriminalizovány. V důsledku třetího kola hodnocení provádění Úmluvy OECD o boji proti podplácení 43 byla pozměněna vnitrostátní ustanovení o zahraničních trestných činech úplatkářství. Slovenská republika přijala nový zákon o trestní odpovědnosti, který upravuje sankce pro právnické osoby 44 .

Kompetence pro prevenci, odhalování a trestní stíhání korupce jsou rozděleny mezi několik orgánů. Ústředním orgánem koordinujícím prevenci korupce je úřad vlády, pod nějž spadají rezortní protikorupční koordinátoři, kteří byli od roku 2019 ustaveni při každém ústředním orgánu státní správy. Od prosince 2019 začal Úřad vlády používat pro zefektivnění řízení rizika korupce zvláštní softwarový nástroj. Národní kriminální agentura Prezidia Policejního sboru (NAKA) má na starosti odhalování a vyšetřování trestných činů korupce s výjimkou trestných činů korupce spáchaných členy samotné policie a některých donucovacích orgánů 45 , jež spadají do pravomoci Úřadu inspekční služby. Pravomoc nad vyšetřováním trestných činů má Úřad speciální prokuratury, a to v rámci věcné příslušnosti Specializovaného trestního soudu, což je soud prvního stupně zřízený v roce 2009.

V posledních letech bylo vyšetřováno a stíháno jen několik případů korupce na vysoké úrovni. Podle statistik Úřadu speciální prokuratury bylo v roce 2018 z korupce obviněno jen 48 osob, což je nejnižší číslo od roku 2009, a 63 osob uzavřelo dohodu o přiznání viny. Doporučení pro jednotlivé země adresované Slovensku v rámci evropského semestru v roce 2019 poukazuje na to, že korupce nadále představuje výzvu, neboť Slovensko disponuje pouze omezenou kapacitou k vyšetřování a trestnímu stíhání případů korupce na vysoké úrovni 46 . V důsledku toho existuje jen velmi málo případů korupce na vysoké úrovni, o nichž rozhodoval Specializovaný trestní soud. V tomto ohledu je zdrojem obav slabá ochrana nabídnutá oznamovatelům. K oznamování trestných činů korupce nadále dochází pouze ve velmi malé míře a je stíháno jen málo případů korupce na vysoké úrovni.

Efektivita specializovaných antikorupčních institucí je velkou výzvou. Národní kriminální agentura (NAKA) byla v roce 2019 reorganizována, ale její zdroje nebyly zvýšeny. Jedním z klíčových problémů, který uvedly zúčastněné strany v souvislosti s odhalováním a stíháním korupce, včetně případů korupce na vysoké úrovni, je vyšetřovací kapacita. Nedostatek zdrojů a zvláštní odbornosti snižují zejména kapacitu k nalezení prvních náznaků korupce 47 . Úřad speciální prokuratury vznesl obavy ohledně svých zdrojů. Je obsazen jedním prokurátorem na pozici vedoucího antikorupčního oddělení úřadu a čtyřmi dalšími prokurátory. Každý prokurátor má průměrně na starosti přibližně 80 případů současně, což vyvolává otázky v souvislosti s efektivním dohlížením na vyšetřování. Úřad speciální prokuratury žádal o více zdrojů, ale zatím se zdá, že se zvýšení počtu prokurátorů neplánuje.

Zákon o ochraně oznamovatelů z roku 2019 má za cíl zvýšit ochranná opatření zřízením nezávislého úřadu pro stížnosti, ale jeho provádění se zpozdilo. Zákon byl přijat v lednu 2019 48 , ale v září 2020 ještě nebyl jmenován ředitel úřadu a úřad zatím nezačal fungovat. Nový zákon má za cíl řešit obavy vyvolané předešlým rámcem, zejména nejistotu vyplývající z požadavku podávat zprávy v dobré víře, rozdíly v ochraně poskytované různým kategoriím úředníků a neexistenci současných interních a externích kanálů pro oznamování pochybení 49 .

Na Slovensku v současnosti neexistují předpisy upravující lobbing a omezení po skončení výkonu funkce jsou slabá. Částečná opatření a pravidla, jako jsou omezení pro dary, jež přijímají veřejní činitelé v souvislosti s výkonem své veřejné funkce, spadají do působnosti zákona o střetu zájmů 50 . Program nové vlády rovněž obsahuje závazek k přijetí zákona o lobbingu, jenž bude kombinací legislativních opatření, povinného registru lobbistů a kodexu chování a rovněž zavede speciální registr (se zamýšlenými oblastmi lobbingu, informacemi o klientech, nákladech a odměnách za činnosti lobbistů) 51 . V tomto ohledu již antikorupční plán přijatý v září 2019 předpokládá, že ministerstvo spravedlnosti vládě předloží návrh zákona do konce roku 2021. Co se týče „efektu otáčivých dveří“, jsou ustanovení vztahující se k omezením po skončení výkonu funkce zahrnuta v zákoně o střetu zájmů. Vztahují se výhradně na veřejné činitele, kteří zastávali výkonné funkce nebo byli členy kolektivního rozhodovacího orgánu, a na poradce a vyšší státní úředníky úzce spjaté s vrcholnými výkonnými funkcemi se nevztahují. Omezení po výkonu veřejné funkce (přechodné období) trvají po dobu jednoho roku po skončení doby výkonu úřadu (v případě, že daná osoba rozhodla o poskytnutí podpory, výhod nebo odpuštění povinností v období dvou let před skončením výkonu své funkce nebo během doby výkonu funkce uzavřela smlouvu o veřejné zakázce). Skupina států proti korupci (GRECO) v tomto ohledu poznamenala, že oblast působnosti těchto ustanovení je spíše omezená, a doporučila širší omezení, která by se rovněž měla vztahovat na vyšší státní úředníky vykonávající vrcholné výkonné funkce, a pravidla, která bývalým vysoce postaveným úředníkům zabrání v lobbistických činnostech po odchodu z funkce 52 .

Dne 1. ledna 2020 nabyl účinnosti nový právní předpis týkající se majetkových přiznání a střetu zájmů členů vlády a jiných veřejných činitelů. Nový zákon 53 rozšířil rozsah majetku, který mají veřejní činitelé přiznávat (tak aby zahrnul využívání movitostí i nemovitostí, jež patří třetím stranám, a upřesnění přijatých darů). Cílem nového zákona je odstranit nedostatky právních předpisů, jak vyplývá z doporučení skupiny GRECO 54 . Zákon č. 66/2019 rozšiřuje seznam veřejných činitelů, na které se ústavní zákon o střetu zájmů vztahuje, na předsedu a členy dozorčích rad právnických osob, v nichž má stát většinový podíl, a starosty měst 55 .

Kontrolu majetkových přiznání na vnitrostátní úrovni v současnosti provádí parlamentní výbor a na místní úrovni komise městského/obecního zastupitelstva. Nová vláda se zavázala zřídit nezávislou instituci, která bude nejen kontrolovat majetková přiznání, ale bude také odpovědná za etické otázky. Národní akční plán vyžaduje, aby Úřad vlády a jiné příslušné orgány přezkoumaly mechanismy přiznávání majetku. Byla zřízena zvláštní pracovní skupina se zástupci příslušných státních orgánů, včetně soudní rady, úřadu generálního prokurátora a Národní rady a také dvou nevládních organizací 56 .

Změnou zákona o státní službě byly zlepšeny systémy integrity pro veřejnou správu. To se týká státních zaměstnanců, včetně ministrů, státních tajemníků a ředitelů ústředních orgánů státní správy. Tyto legislativní změny zahrnují etický kodex státního zaměstnance 57 a systém, který posuzuje soulad činností státního zaměstnance s kodexem. Kodex zakotvuje základní etické hodnoty: politickou neutralitu, nestrannost, veřejný zájem, důstojnost a respekt v mezilidských vztazích.

III.Pluralita sdělovacích prostředků

Ústava Slovenské republiky zaručuje svobodu projevu, právo na přístup k informacím a právo vyjadřovat názory slovem, tiskem, obrazem nebo jinými způsoby a také právo vyhledávat, přijímat a šířit nápady a informace. Právo na přístup k informacím je právně vyjádřeno v zákoně o svobodě informací 58 . Zákon o vysílání a retransmisi 59 má za cíl zajistit pluralitu informací a tiskový zákon 60 stanovuje pravidla související s tiskem a novináři. Obecně se má za to, že svoboda projevu je ve Slovenské republice velmi chráněna, trestněprávní předpisy však stanovují nejvyšší trest – trest odnětí svobody až na osm let – za trestný čin pomluvy ze všech členských států EU. Vláda oznámila svůj záměr reformovat právní rámec pro určité on-line mediální služby a také finanční prostředky přidělené příslušným regulačním orgánům 61 .

Rada pro vysílání a retransmisi existuje a má jasné kompetence a povinnosti. Úkolem této rady je posílit veřejný zájem na výkonu práva na informace, na svobodu projevu a také práva na přístup ke kulturním hodnotám a vzdělání. Kromě toho má rada za úkol zavést státní regulaci ve vysílání, převzatém vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služeb. Rada mimo jiné vydává licence na vysílání, zabývá se všemi závažnými stížnostmi, může pozastavit převzaté vysílání, ukládá sankce subjektům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na požádání a zajišťuje spolupráci se samoregulačními orgány. Orgán disponuje svým vlastním rozpočtem a má se za to, že přidělené prostředky jsou pro splnění jeho úkolů odpovídající 62 . Zákon stanovuje jasná pravidla pro jmenování a odvolávání členů rady 63 . Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020 64 uvádí, že nezávislost rady je celkově zaručena a rizikový faktor zůstává stabilní ve spodní hranici rizika, ale poukazuje na zvyšující se politické nominace jako na vznikající problém. Organizace občanské společnosti si stěžovaly, že rada během posledního volebního období nezvládla řádně monitorovat veřejnoprávní televizi 65 .

Na Slovensku neexistuje systematický regulační rámec, který by umožňoval transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020 tedy uvádí, že to pro zemi představuje nejrizikovější oblast. Nástroj dále poukazuje na to, že ačkoli zákon o registru partnerů veřejného sektoru 66 umožňuje nepřímé prozrazení konečných vlastníků velkých sdělovacích prostředků, nejsou v něm uvedeny sdělovací prostředky, které se státem nemají obchodní vztahy nebo které nejsou financovány z veřejných zdrojů. Rada pro vysílání a retransmisi a ministerstvo kultury shromažďují částečné informace o vlastnících tradičních sdělovacích prostředků, ale mají nedostatek právních nástrojů k získávání informací o konečných vlastnících a příjemcích. Slovenské orgány poukázaly na to, že to s ohledem na elektronické sdělovací prostředky představuje významný problém a že se očekává řešení této záležitosti prostřednictvím legislativního zásahu. V této souvislosti by také mělo být zmíněno, že revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách vybízí členské státy k přijetí legislativních opatření, jež by stanovila, že poskytovatelé mediálních služeb v jejich jurisdikci zpřístupní informace týkající se vlastnické struktury, včetně skutečných majitelů.

Co se týče politické nezávislosti, chybí Slovensku právní záruky, které by efektivně bránily střetu zájmů mezi majiteli sdělovacích prostředků a vládnoucími stranami, zaujatými skupinami či politiky. Tento problém se zdá být obzvláště naléhavým v místních publikacích během volebních období vzhledem k tomu, že většina místních médií je financována nebo spoluvlastněna místními obecními orgány. Velké noviny a tiskové agentury na druhou stranu nadále vykazují odolnost vůči politickému tlaku.

V současnosti neexistuje žádný rámec pro regulaci distribuce státní reklamy. Slovenské orgány poukázaly na to, že zákon o vysílání a retransmisi nedefinuje pojem „státní reklama“. Všechny smlouvy mezi státem a soukromým sektorem jsou však zaregistrovány v centrálním registru smluv. Tento registr je veřejně přístupný, a proto v tomto ohledu poskytuje určitý stupeň transparentnosti. Redakční nezávislost závisí na samoregulaci, jež podle nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020 obvykle funguje v případě těch médií, která uplatňují etický kodex Slovenského syndikátu novinářů.

Vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v roce 2018 vedla ve slovenské společnosti k široké diskusi o bezpečnosti novinářů. Diskuse se zaměřovala na ohlášené případy ilegálního sledování novinářů, mimo jiné ze strany bývalého člena státní bezpečnostní služby, nedostatečnou reakci policie po podání zpráv o vyhrožování smrtí novinářům a na odhalení toho, že jistý oligarcha významným způsobem ovlivňoval politiky 67 .

Panuje všeobecná shoda na tom, že slovenská občanská společnost, politici a příslušné orgány po vraždě a v nastalé situaci reagovaly rázným způsobem. Občanská společnost a organizace novinářů daly jasně najevo, že vražda představuje skutečný bod obratu v zemi, v neposlední řadě s ohledem na postavení investigativní žurnalistiky ve slovenské společnosti 68 .

Určitý stupeň obtěžování novinářů přetrvává. V roce 2019 zveřejnila platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů pro Slovensko čtyři upozornění 69 . Tato upozornění se týkala slovních útoků a negativních komunikačních kampaní proti novinářům, sledování novinářů a také zákona stanovícího právo politiků na odpověď 70 . V roce 2020 platforma obdržela dvě upozornění, jež se týkala obvinění z trestného činu pomluvy vůči publicistovi a vyhrožování novináři 71 .

IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah

Slovensko je parlamentní republika, jejímž jediným ústavním a zákonodárným orgánem je Národní rada (parlament) 72 . Právo zavádět právní předpisy náleží výborům parlamentu, jednotlivým členům parlamentu a vládě. 73  Ústavní soud rozhoduje o souladu zákonů s ústavou, ústavními zákony a mezinárodními smlouvami a zajišťuje respektování základních a ústavních práv. Při ochraně základních práv svou roli hrají i nezávislé orgány.

S ohledem na proces přípravy a přijímání zákonů byla oznámena zlepšení. Vláda zvolená v březnu 2020 uvedla, že má za cíl zlepšit stabilitu a předvídatelnost regulačního rámce prostřednictvím kroků, k nimž patří zlepšení plánování a transparentnosti legislativního postupu. Kromě toho vláda uvedla, že se chce zaměřit na posílení souladu se stávajícími právními předpisy 74 a chce posílit analytické jednotky 75 . Posouzení dopadů a konzultace se zúčastněnými stranami v současné době ještě nejsou zavedenými postupy pro přijímání právních předpisů na Slovensku. I když se proces tvorby politik formálně zakládá na konzultacích a důkazech, jsou politické priority stran ve vládě a skutečné zapojení sociálních aktérů omezené 76 . Legislativní iniciativy ministerstev mají jasná, písemně stanovená pravidla a jsou předmětem posouzení dopadů, ale pravidelné využívání zrychlených parlamentních postupů negativně ovlivňuje tvorbu politiky založené na důkazech, např. tím, že neumožňuje řádné posouzení dopadů a konzultace se zúčastněnými stranami 77 . Analytické kapacity ministerstev jsou nadto slabé a oslabují efektivní tvorbu politiky 78 . V rámci strategie pro zlepšování právní úpravy byla pro regulační zákonodárství vytvořena koncepce pro celou státní správu, která pomohla posílit metodologický základ pro posuzování ekonomických dopadů regulace. Tato strategie doposud nepřinesla očekávané výsledky, protože posouzení dopadů se vztahuje pouze na legislativní opatření iniciovaná vládou 79 .

Vláda uvažuje o posílení pravomocí Ústavního soudu. Jednalo by se o posílení pravomocí Ústavního soudu s ohledem na posuzování souladu zákonů s ústavou a rozhodování o ústavních stížnostech, které se týkají porušování základních práv a individuální kontroly ústavnosti. Vláda rovněž zvažuje možnost zavedení předběžné kontroly souladu zákonů s ústavou 80 .

K posílení transparentnosti, účinnosti a odpovědnosti veřejné správy je nezbytné další úsilí. Ačkoliv jsou zavedeny mechanismy koordinace, výrazný departmentalismus představuje pro koordinaci a efektivní plánování výzvu 81 . Vytvoření národního strategického plánu 82 , jak navrhuje nová vláda, by mohlo zlepšit interní koordinaci. Politický cyklus má na fluktuaci zaměstnanců velký vliv 83 . Nová vláda uvedla, že jejím cílem je posílit státní službu tím, že z transparentnosti a etiky učiní hlavní prvky této reformy 84 .

Dne 16. března 2020 vláda vyhlásila nouzový stav v systému zdravotní péče, aby čelila pandemii COVID-19 85 . Po schválení ze strany vlády dne 10. června vnitrostátní nouzový stav oficiálně skončil dne 13. června. Dne 13. května 2020 Ústavní soud částečně zrušil sporný právní předpis týkající se sledování informací shromážděných během pandemie.

Nezávislé orgány hrají při ochraně základních práv určitou roli, ale měly by prospěch z jasnějších mandátů, včetně plného právního postavení a dostatečných zdrojů k tomu, aby svou roli vykonávaly efektivně. Slovenské Národní středisko pro lidská práva je na Slovensku kompetentní národní institucí pro lidská práva a také orgánem pro rovné zacházení. Každý rok připravuje a zveřejňuje zprávu o dodržování lidských práv, včetně principu rovného zacházení. Ohledně nezávislosti Národního střediska pro lidská práva přetrvávají určité obavy a ministerstvo spravedlnosti v roce 2018 zveřejnilo návrh na změnu právního rámce s cílem zajistit, aby středisko plně dodržovalo zásady Spojených národů týkající se postavení vnitrostátních institucí („pařížské zásady“) 86 . Návrh na změny byl kritizován ze strany Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE 87 a právní návrh v červnu 2019 neprošel 88 . Finanční prostředky pro slovenské Národní středisko pro lidská práva se nacházejí na nízké úrovni ve srovnání s evropskou úrovní a nedostatečné kompetence k vydávání právně závazných rozhodnutí nebo udělování sankcí vyvolávají otázky o jeho celkové efektivitě 89 .

Slovenský veřejný ochránce práv je nezávislým orgánem zmocněným k ochraně základních práv a svobod fyzických a právnických osob v řízeních před orgány veřejné správy a jinými veřejnými orgány, pokud činnosti, proces rozhodování nebo nečinnost orgánů nejsou v souladu se slovenským právním řádem. Také může podat stížnost u slovenského Ústavního soudu, pokud jsou obecně závazným právním předpisem porušována základní práva či svobody fyzické nebo právnické osoby. Veřejný ochránce práv dále každý rok předkládá zprávu o činnosti a má pravomoc na předložení mimořádné zprávy, pokud shledá, že porušení základních práv a svobod je významné nebo se vztahuje na vyšší počet osob 90 . Ve své zprávě o činnosti pro rok 2019 veřejný ochránce práv uvedl, že rozpočtové prostředky byly k řádnému výkonu všech úkolů nedostatečné 91 . Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE ve svém právním stanovisku ke slovenskému Národnímu středisku pro lidská práva doporučil definovat vztah mezi veřejným ochráncem práv a Národním střediskem pro lidská práva, vyjasnit rozdělení jejich kompetencí a podpořit spolupráci, aby nedocházelo k překrývání mandátů 92 .

Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky je dalším klíčovým orgánem pověřeným dohledem nad odpovědností, kvalitou a prací veřejných orgánů. Účelem Nejvyššího kontrolního úřadu je poukazovat na nehospodárné, neúčinné a neefektivní využívání prostředků ve státních a místních vládních organizacích, společnostech ve vlastnictví státu, akciových společnostech ve vlastnictví státu nebo subjektech, v nichž má stát majetkovou účast nebo které jsou ve veřejném zájmu 93 . Během posledních let zlepšil Nejvyšší kontrolní úřad četnost a kvalitu svých auditů výkonnosti, ale jejich dopad byl doposud omezený, protože může prosazovat pouze omezené změny 94 . Vláda projevila záměr posílit jeho kompetence a zvažuje možnost ukládání sankcí v případě, že kontrolní subjekt neodstraní nedostatky zjištěné ze strany inspekce.

Přístup k informacím, včetně správních rozhodnutí, zaručují právní předpisy Slovenské republiky týkající se přístupu k vládním informacím. Tato politika by však mohla mít prospěch z celostního přístupu, který rovněž zahrnuje odpovědnost a protikorupční činnosti 95 . Pokud budou plně provedeny plány oznámené vládou, které se týkají rozšíření přístupu k informacím a principu otevřeného vládnutí 96 , mohlo by dojít k dalšímu posílení politiky transparentnosti Slovenské republiky.

I když má Slovenská republika zavedený podpůrný rámec pro občanskou společnost, ohlásila vláda strategii pro další posílení občanské společnosti 97 . Ve svém politickém manifestu slovenská vláda oznámila, že má v plánu posílit systém financování nevládních organizací a podpořit organizace, jež se mimo jiné zabývají ochranou a podporou lidských práv, budují demokratické občanství, odstraňují všechny formy diskriminace a odhalují korupci 98 .

Ve společnosti se zvyšuje pozornost věnovaná tématu právního státu. Vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky v únoru 2018 vyvolala největší veřejné protesty na Slovensku od doby sametové revoluce v roce 1989. Vraždy byly ve velké míře vnímány jako útok na právní stát, občanskou společnost a na svobodu projevu. Zúčastněné strany uvedly, že tyto události pro Slovensko představují příležitost odpoutat se od vlastní minulosti, již charakterizuje vysoký stupeň politické polarizace, která ovlivnila fungování institucí a veřejné správy. Vláda zařadila právní stát mezi priority své politické agendy přijaté v dubnu 2020 a v tomto ohledu zahrnula plány pro dalekosáhlé reformy. Prezidentka Slovenské republiky kromě toho ve svém prvním projevu o stavu republiky v červnu 2020 zdůraznila význam právního státu pro společnost a demokracii 99 .

Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí*

*Seznam příspěvků přijatých v rámci konzultace pro zprávu o právním státu pro rok 2020 je k dispozici na (internetová stránka Komise). 

Analýza Výboru na ochranu novinářů (2019), Mission Journal: One year on, Ján Kuciak murder seen as turning point by Slovak press (Rok poté je vražda Jána Kuciaka slovenským tiskem vnímána jako bod obratu). https://cpj.org/2019/02/slovakia-jan-kuciak-murder-journalist-safety-anniversary/ .

Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2020), Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020. https://cmpf.eui.eu/media-pluralism-monitor/mpm-2020/ .

CEPEJ (2017), Efficiency and Quality of the Slovak Judicial System (Účinnost a kvalita slovenského soudního systému).

CEPEJ (2020), Study on the functioning of the judicial systems in the EU Member States (Studie o fungování systémů soudnictví v členských státech EU).

CIVICUS Monitor – Tracking Civic Space: Slovensko. https://monitor.civicus.org/country/slovakia/ .

Evropská komise (2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020), srovnávací přehled EU o soudnictví.

Evropská komise (2015), zpráva o Slovensku, SWD(2015) 44/2 final.

Evropská komise (2018), Equality bodies making a difference (Orgány pro rovné zacházení přispívají ke změně).

Evropská komise (2019), Public administration characteristics and performance in EU28 (Vlastnosti a výkon veřejné správy v EU-28).

Evropská komise (2019), zpráva o Slovensku, SWD(2019) 1024 final.

Evropská komise (2020), A comparative analysis of non-discrimination law in Europe 2019 (Komparativní analýza práva proti diskriminaci v Evropě pro rok 2019).

Evropská komise (2020), zpráva o Slovensku, SWD(2020) 524 final.

Evropská síť rad pro justici a Rada advokátních komor a sdružení právníků v Evropě (2020), průzkum o nezávislosti soudců provedený mezi právníky na období 2018–2019. https://pgwrk-websitemedia.s3.eu-west-1.amazonaws.com/production/pwk-web-encj2017-p/Reports/ENCJ%20Survey%20on%20Independence%20Accountability%20of%20the%20Judiciary%20among%20lawyers%20%202019.pdf .

Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva – ENNRHI (2020), The rule of law in the European Union (Právní stát v Evropské unii).

Generální ředitelství pro komunikaci (2019), bleskový průzkum Eurobarometr 482: Postoj podniků ke korupci v EU.

Generální ředitelství pro komunikaci (2020), zvláštní průzkum Eurobarometr 502: korupce.

GRECO (2017), Čtvrté kolo hodnocení – druhá zpráva o Slovenské republice ohledně prevence korupce s ohledem na členy parlamentu, soudce a prokurátory.

I-CONnect a Clough Center for the Study of Constitutional Democracy at Boston College (2019), 2018 Global Review of Constitutional Law (Celkový přezkum ústavního práva z roku 2018).

Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky (2019), Zpráva o výsledcích kontrolní činnosti za rok 2019.

OBSE/ODIHR (2019), Stanovisko k návrhu na změny zákona o zřízení slovenského Národního střediska pro lidská práva.

OBSE/ODIHR (2020), Slovenská republika – parlamentní volby, Závěrečná zpráva mise pro hodnocení průběhu voleb.

OECD (2012) Slovensko: Zpráva z 3. fáze o provádění Úmluvy OECD o boji proti podplácení ve Slovenské republice. http://www.oecd.org/daf/anti-bribery/SlovakRepublicphase3reportEN.pdf .

Prezidentka republiky (2020), Zpráva o stavu republiky. https://www.prezident.sk/article/sprava-prezidentky-o-stave-republiky/ .

Rada Evropské unie (2014), doporučení Rady ze dne 8. července 2014 k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2014, Úř. věst. C 247.

Rada Evropské unie (2016), doporučení Rady ze dne 12. července 2016 k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2016 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2016, Úř. věst. C 299.

Rada Evropské unie (2017), doporučení Rady ze dne 11. července 2017 k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2017 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2017, Úř. věst. C 261.

Rada Evropské unie (2019), doporučení Rady ze dne 9. července 2019 k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2019 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2019, Úř. věst. C 301.

Rada Evropy, doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům ohledně soudců: nezávislost, účinnost a odpovědnost.

Rada Evropy, Rada Evropy, platforma pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – Slovensko. https://www.coe.int/en/web/media-freedom/slovak-republic.

Rada Evropy: Benátská komise (2017), Slovensko – stanovisko k otázkám souvisejícím se jmenováním soudců Ústavního soudu (CDL-AD(2017)001-e).

Reportéři bez hranic, Slovensko. https://rsf.org/en/ranking .

Soudní dvůr Evropské unie, C-192/18, Komise v. Polsko (Indépendance des juridictions de droit commun).

Soudní dvůr Evropské unie, C-282/12, Komise v. Maďarsko.

Soudní dvůr Evropské unie, C-619/18, Komise v. Polsko (Indépendance de la Cour suprême).

Soudní rada (13. listopadu 2019, 23. března 2020, 23. června 2020), sdělení týkající se rezignace jejích členů. http://www.sudnarada.gov.sk/sudna-rada-bude-mat-o-jedneho-clena-menej/ . http://www.sudnarada.gov.sk/clenstva-v-sudnej-rade-sa-vzdalo-pat-jej-clenov . http://www.sudnarada.gov.sk/predsednicka-sudnej-rady-sa-rozhodla-vzdat-svojej-funkcie/ .

Soudní rada (23. dubna 2020, 26. dubna 2020, 20. května 2020), sdělení týkající se jmenování jejích členů, http://www.sudnarada.gov.sk/sudna-rada-ma-troch-novych-clenov/ .   http://www.sudnarada.gov.sk/sudna-rada-v-takmer-kompletnej-zostave/ .  http://www.sudnarada.gov.sk/sudna-rada-ma-opat-osemnast-clenov/ .  

Světové ekonomické fórum (2013–2020), The global competitiveness report (Zpráva o globální konkurenceschopnosti).

Transparency International Slovensko (2018), Let’s judge the judges – How Slovakia opened its judiciary to unprecedented public control (Suďme soudce – Jak Slovensko otevřelo své soudnictví nevídané veřejné kontrole).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28.°března 2019 o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku.

Veřejný ochránce práv (2020), Zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2019.

Virtuální návštěva Slovenska v rámci zprávy o právním státu pro rok 2020.

Vláda Slovenské republiky (2020), Programové prohlášení vlády Slovenské republiky na období let 2020–2024.

Vláda Slovenské republiky (2020), údaje od Slovenské republiky pro zprávu o právním státu pro rok 2020.

Příloha II: Návštěva Slovenska

Útvary Komise uspořádaly v květnu a červnu 2020 virtuální jednání s těmito účastníky:

·Odbor prevence korupce

·Ministerstvo spravedlnosti

·Ministerstvo vnitra

·Národní kriminální agentura Policejního sboru

·Generální prokuratura

·Úřad speciální prokuratury

·Slovenská Rada pro vysílání a retransmisi

·organizace Transparency International Slovensko

·Via Iuris

* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž se následujícími organizacemi:

·Amnesty International

·Unie pro občanské svobody v Evropě (Civil Liberties Union for Europe)

·Civil Society Europe

·Konference evropských církví (Conference of European Churches)

·sdružení EuroCommerce

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru (European Center for Not-for-Profit Law)

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (European Centre for Press and Media Freedom)

·Evropské občanské fórum (European Civic Forum)

·Free Press Unlimited

·Front Line Defenders

·evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)

·Mezinárodní výbor právníků (International Commission of Jurists)

·Mezinárodní federace pro lidská práva (International Federation for Human Rights)

·Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute)

·Platforma pro celoživotní učení (Lifelong learning Platform)

·Právní iniciativa nadace Open Society / Institut evropské politiky nadace Open Society (Open Society Justice Initiative / Open Society European Policy Institute)

·Reportéři bez hranic (Reporters without Borders)

·Transparency International EU

(1)

     Popis soudního systému je k dispozici např. v roční studii pro Evropskou komisi provedené Evropskou komisí pro efektivitu justice (CEPEJ).

(2)

     Slovenský trestní řád, paragraf 14 (např. úkladná vražda, korupce, terorismus, organizovaná trestná činnost, závažné hospodářské trestné činy, poškozování finančních zájmů EU atd.).

(3)

     Článek 141a slovenské ústavy.

(4)

     Články 149–151 slovenské ústavy; zákon č. 153/2001 Sb., o prokuratuře.

(5)

     Zákon č. 586/2003 Sb., o advokacii a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ze dne 4. prosince 2003.

(6)

     Viz Evropská komise, zpráva o Slovensku za rok 2020, SWD(2020) 524 final.

(7)

     Viz Evropská komise, zpráva o Slovensku za rok 2020, SWD(2020) 524 final, s. 6, 20, 50. Evropský parlament také vyjádřil obavy ohledně situace na Slovensku, viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 28.°března 2019 o situaci v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku; usnesení ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

(8)

     To bylo rovněž hlášeno ze strany slovenských orgánů během přípravy předložené zprávy.

(9)

     Grafy 44 a 46, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020. Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví se dělí do těchto kategorií: velmi nízká (méně než 30 % respondentů vnímá nezávislost soudnictví jako docela dobrou a velmi dobrou), nízká (mezi 30–39 %), průměrná (mezi 40–59 %), vysoká (mezi 60–75 %), velmi vysoká (více než 75 %).

(10)

     Srovnávací přehled EU o soudnictví za roky 2013–2020; Světové ekonomické fórum, globální konkurenceschopnost v letech 2012–2019. Rovněž je třeba zmínit, že slovenští právníci hodnotí nezávislost soudců ve své zemi jako velmi nízkou (5,4 z deseti bodů) ve srovnání s ostatními (graf 7 průzkumu ENCJ/CCBE mezi právníky o nezávislosti soudců v období 2018–2019).

(11)

     Např. údaje od Slovenské republiky pro zprávu o právním státu pro rok 2020, bod 10.

(12)

     Evropská komise, zpráva o Slovensku za rok 2015, SWD(2015) 44 final/2, s. 35–36.

(13)

     Nález Ústavního soudu PL. ÚS 21/2014-96.

(14)

     Celkový přezkum ústavního práva z roku 2018, s. 272.

(15)

     Programové prohlášení vlády Slovenské republiky na období let 2020–2024 ze dne 19. dubna 2020 (dále jen „politický manifest“), s. 8.

(16)

     Sdělení soudní rady ze dne 26. dubna, 30. dubna a 20. května 2020.

(17)

     Bývalý soudce a předseda slovenského Ústavního soudu a slovenský generální advokát Soudního dvora Evropské unie (prof. JUDr. Ján Mazák, Ph.D.).

(18)

     Sdělení soudní rady ze dne 23. března 2020; sdělení uvádí, že jeden z nových členů obsadil pozici, jež byla volná od rezignace bývalého člena dne 13. listopadu 2019, sdělení soudní rady ze dne 13. listopadu 2019.

(19)

     Sdělení soudní rady ze dne 23. června 2020.

(20)

     Evropská komise, zpráva o Slovensku za rok 2019, SWD(2019) 1024 final, s. 47. Další informace viz stanovisko Benátské komise (CDL-AD(2017)001-e).

(21)

     Po skončení funkčního období devíti soudců Ústavního soudu na začátku roku 2019 se parlament (sestavující seznam kandidátů) nedokázal dohodnout na konečném seznamu kandidátů k předložení prezidentovi republiky.

(22)

     Doporučení Rady ze dne 9. července 2019 k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2019 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2019, Úř. věst. C 301, 5.9.2019, s. 148.

(23)

     Politický manifest, s. 8.

(24)

     Podle článku 147 Ústavy Slovenské republiky může být soudce na návrh Soudní rady odvolán prezidentem Slovenské republiky, pokud dosáhne věku 65 let.

(25)

     Např. případy Soudního dvora C-619/18, Komise v. Polsko (Indépendance de la Cour suprême) a C-192/18, Komise v. Polsko (Indépendance des juridictions de droit commun), C-282/12, Komise v. Maďarsko.

(26)

     Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)12, bod 49.

(27)

     Doporučení Rady ze dne 8. července 2014 (Úř. věst. C 247, 29.7.2014, s. 122); 12. července 2016 (Úř. věst. C 299, 18.8.2016, s. 61); 11. července 2017 (Úř. věst. C 261, 9.8.2017, s. 110).

(28)

     CEPEJ, Efficiency and Quality of the Slovak Judicial System (Účinnost a kvalita slovenského soudního systému). Tato studie byla financována prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů v rámci operačního programu Efektivní veřejná správa 2014–2020.

(29)

     Sem patří oblasti, jako jsou organizace soudu, rozpočtové otázky, lidské zdroje, správa soudu a účinnost a kvalita soudů.

(30)

     Politický manifest, s. 10.

(31)

     Příslušné orgány rovněž dosáhly pokroku při čerpání vyhrazených prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů na finanční období 2014–2020, jež poskytují velkou část prostředků na další reformy soudního systému. Kromě toho byla od roku 2018 slovenskému ministerstvu spravedlnosti poskytována technická podpora ze strany Evropské komise v rámci programu na podporu strukturálních reforem, aby došlo k rozvoji strategie informační architektury a plánu přechodu, zřízení nástrojů posuzujících výkon soudů a budování kapacity k lepší správě soudů a případů.

(32)

     Údaje jsou k dispozici na této stránce: http://web.ac-mssr.sk/dashboard/

(33)

     Např. CEPEJ-COOP(2017)15, Report on the evaluation of the current state of affairs of IT tools for the Slovak judicial system and advise on their development (Zpráva o hodnocení současného stavu nástrojů informačních technologií pro slovenský soudní systém a poradenství ohledně jejich rozvoje).

(34)

     Transparency International Slovensko (2018), Let’s judge the judges – How Slovakia opened its judiciary to unprecedented public control (Suďme soudce – Jak Slovensko otevřelo své soudnictví nevídané veřejné kontrole).

(35)

     Grafy 23 a 25, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(36)

     Politický manifest, s. 13.

(37)

     Viz CEPEJ, Study on the functioning of judicial systems in the EU Member States (Studie o fungování systémů soudnictví v členských státech EU), část 2, s. 611.

(38)

     Politický manifest, s. 8.

(39)

     Transparency International (2020), index vnímání korupce za rok 2019.

(40)

     Zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020).

(41)

     Bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2019).

(42)

     Dne 3. září 2020 osvobodil Specializovaný trestní soud dvě osoby obviněné z vražd. Slovenská prokuratura se proti tomuto rozhodnutí odvolala.

(43)

     OECD (2012) Slovensko: Zpráva z 3. fáze o provádění Úmluvy OECD o boji proti podplácení ve Slovenské republice.

(44)

     Zákon č. 91/2016, o trestní odpovědnosti právnických osob.

(45)

     Členové ozbrojených bezpečnostních složek, členové justiční a vězeňské stráže a celníci.

(46)

     Doporučení Rady ze dne 9. července 2019 k národnímu programu reforem Slovenska na rok 2019 a stanovisko Rady k programu stability Slovenska z roku 2019, s. 148–153.

(47)

     Údaje od Slovenské republiky pro zprávu o právním státu pro rok 2020, oddíl o možných překážkách pro vyšetřování a trestní stíhání případů velké a složité korupce (např. politická imunita).

(48)

     Zákon č. 54/2019 Sb., o ochraně oznamovatelů.

(49)

     Evropská komise, zpráva o Slovensku za rok 2020, SWD(2020) 524 final, s. 51.

(50)

     Ústavní zákon č. 357/2004 Sb., o ochraně veřejného zájmu při výkonu funkcí veřejných činitelů (dále jen „zákon o střetu zájmů“).

(51)

     Politický manifest, s. 4 a 14.

(52)

     Čtvrté kolo hodnocení GRECO – hodnotící zpráva.

(53)

     Zákon č. 66/2019, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 357/2004 Sb., o ochraně veřejného zájmu při výkonu funkcí veřejných činitelů, ve znění ústavního zákona č. 545/2005 Sb.

(54)

     Čtvrté kolo hodnocení GRECO – hodnotící zpráva.

(55)

     Před přijetím této změny byla prohlášení o zájmech a majetková přiznání starostů předkládána pouze komisi městské rady.

(56)

     Údaje od Slovenské republiky pro zprávu o právním státu pro rok 2020, oddíl o rámci integrity: pravidla o přiznávání majetku, lobbing, „efekt otáčivých dveří“ a obecná transparentnost veřejného rozhodování (včetně přístupu veřejnosti k informacím).

(57)

     Vyhláška č. 400/2019, o etickém kodexu státního zaměstnance. 

(58)

     Zákon 211/2000 Sb., zákon o svobodě informací.

(59)

     Zákon 308/2000 Sb., zákon o vysílání a retransmisi.

(60)

     Zákon 167/2008 Sb., tiskový zákon.

(61)

     Slovensko postoupilo o dvě místa ve světovém indexu svobody tisku Reportérů bez hranic, nyní se nachází na 33. pozici celosvětově, Reportéři bez hranic, Slovensko.

(62)

     Jak bylo potvrzeno během návštěvy země.

(63)

     Rada má devět členů, které volí a odvolává Národní rada Slovenské republiky (parlament).

(64)

     Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020.

(65)

     Např. OBSE/ODIHR, Slovenská republika – parlamentní volby, Závěrečná zpráva mise pro hodnocení průběhu voleb ODIHR (2020), s. 14.

(66)

     Zákon č. 315/2016.

(67)

     Viz také část této kapitoly týkající se boje proti korupci (výše).

(68)

     Např. analýza Výboru na ochranu novinářů (2019), Mission Journal: One year on, Ján Kuciak murder seen as turning point by Slovak press (Rok poté je vražda Jána Kuciaka slovenským tiskem vnímána jako bod obratu).

(69)

     Rada Evropy, platforma pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů.

(70)

     První se týkalo slovních útoků bývalého předsedy vlády na novináře a slovenské sdělovací prostředky, které obvinil z vedení otevřené války proti své straně. Druhé se týkalo odhalení rozsáhlého sledování novinářů, které mezi březnem 2017 a únorem 2018 prováděl bývalý agent zpravodajské služby na popud osoby, jež je s vraždou Kuciaka a Kušnírové spojena. Sdělovací prostředky také uvedly, že sledovací tým získal široký přístup k oficiálním policejním databázím a o novinářích shromažďoval osobní údaje – od poznávacích značek vozidel po daňové informace. Třetí se týkalo novely zákona ze 17. března 2019, která stanovuje právo na odpověď pro politiky a veřejné činitele, kteří se domnívají, že jejich čest nebo pověst byla poškozena ve zprávách médií. Novela zákona byla odsouzena slovenskou asociací vydavatelů tisku a jinými organizacemi zaměřenými na svobodu sdělovacích prostředků. Bývalý slovenský policejní komisař spustil negativní komunikační kampaň zaměřenou na tři novináře, kteří kryli vraždu Kuciaka a Kušnírové.

(71)

     První se týkalo případu, ve kterém slovenské orgány obvinily publicistu z trestného činu pomluvy a z toho, že urazil věřící, neboť zesměšňoval a ostře kritizoval katolického kněze. Obvinění s sebou nese možný trest odnětí svobody na jeden rok až tři roky. Druhé upozornění z 25. června 2020 se týkalo případu investigativního novináře pracujícího pro slovenský novinový portál, který ve schránce svého bytu v Bratislavě našel kulku. Novinář incident ohlásil místnímu policejnímu sboru, bylo zahájeno vyšetřování a byla přijata opatření k ochraně bezpečnosti novináře.

(72)

     Článek 72 slovenské ústavy.

(73)

     Článek 87 slovenské ústavy.

(74)

     Politický manifest, s. 15–17.

(75)

     Politický manifest, s. 14–16.

(76)

     Public administration characteristics and performance in EU28 (Vlastnosti a výkon veřejné správy v EU-28), s. 905.

(77)

     Evropská komise, zpráva o Slovensku za rok 2020, SWD(2020) 524 final, s. 48.

(78)

     The Public Administration in the EU 27 (Veřejná správa v EU-27), s. 906.

(79)

     Evropská komise, zpráva o Slovensku za rok 2019, SWD(2019) 1024 final, s. 44.

(80)

     Politický manifest, s. 8.

(81)

     Evropská komise, zpráva o Slovensku za rok 2020, SWD(2020) 524 final, s. 48.

(82)

     Politický manifest, s. 77.

(83)

     Public administration characteristics and performance in EU28 (Vlastnosti a výkon veřejné správy v EU-28), s. 902.

(84)

     Politický manifest, s. 4-5.

(85)

     Podle článku 5 ústavního zákona č. 227/2002 Sb.

(86)

     Evropská komise, A comparative analysis of non-discrimination law in Europe 2019 (Komparativní analýza práva proti diskriminaci v Evropě pro rok 2019), s. 116; viz dále zásady týkající se postavení vnitrostátních institucí (pařížské zásady), přijaté rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů 48/134 ze dne 20. prosince 1993.

(87)

     OBSE/ODIHR, Stanovisko k návrhu na změny zákona o zřízení slovenského Národního střediska pro lidská práva, 2019.

(88)

     Evropská síť institucí pro lidská práva (2020), The rule of law in the European Union (Právní stát v Evropské unii), s. 192.

(89)

     Evropská komise, Equality bodies making a difference (Orgány pro rovné zacházení přispívají ke změně), s. 103, 105, 107.

(90)

     Údaje od Slovenské republiky pro zprávu o právním státu pro rok 2020, bod 39.

(91)

     Veřejný ochránce práv, Zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2019, s. 44.

(92)

     OBSE/ODIHR, Stanovisko k návrhu na změny zákona o zřízení slovenského Národního střediska pro lidská práva, s. 4, 8, 9.

(93)

     Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky, Zpráva o výsledcích kontrolní činnosti za rok 2019.

(94)

     Public administration characteristics and performance in EU28 (Vlastnosti a výkon veřejné správy v EU-28), s. 899.

(95)

     Viz předchozí poznámka, s. 909.

(96)

     Politický manifest, s. 6–7.

(97)

     Podle nástroje CIVICUS Monitor se považuje občanský prostor ve Slovenské republice za „zúžený“. Viz CIVICUS Monitor – Tracking Civic Space; hodnotí se na základě těchto pěti kategorií: otevřený, zúžený, omezovaný, potlačovaný a uzavřený. Organizace CIVICUS provedla poslední aktualizaci informací o Slovensku v roce 2016.

(98)

     Politický manifest, s. 17–18.

(99)

     Prezidentka republiky (2020), Zpráva o stavu republiky.