EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.9.2020

SWD(2020) 308 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2020


Kapitola o stavu právního státu ve Španělsku

Průvodní dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2020
Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2020) 580 final} - {SWD(2020) 300 final} - {SWD(2020) 301 final} - {SWD(2020) 302 final} - {SWD(2020) 303 final} - {SWD(2020) 304 final} - {SWD(2020) 305 final} - {SWD(2020) 306 final} - {SWD(2020) 307 final} - {SWD(2020) 309 final} - {SWD(2020) 310 final} - {SWD(2020) 311 final} - {SWD(2020) 312 final} - {SWD(2020) 313 final} - {SWD(2020) 314 final} - {SWD(2020) 315 final} - {SWD(2020) 316 final} - {SWD(2020) 317 final} - {SWD(2020) 318 final} - {SWD(2020) 319 final} - {SWD(2020) 320 final} - {SWD(2020) 321 final} - {SWD(2020) 322 final} - {SWD(2020) 323 final} - {SWD(2020) 324 final} - {SWD(2020) 325 final} - {SWD(2020) 326 final}

I.Systém soudnictví 

Španělský soudní systém je tvořen obecnými soudy 1 a specializovanými soudy 2 a jeho struktura odpovídá územnímu členění země. Nejvyšším justičním orgánem ve všech oblastech práva je Nejvyšší soud. Ústavní soud je příslušný k ústavním záležitostem i jednotlivým žádostem týkajícím se náležitého dodržování základních práv. Generální rada soudní moci, zřízená Ústavou Španělska, je orgánem soudní samosprávy a zajišťuje nezávislost soudů a soudců 3 . Jako taková není součástí vlastního soudnictví. Vykonává disciplinární opatření a má pravomoc jmenovat a překládat soudce a rozhodovat o jejich povýšení a dále odpovídá za odbornou přípravu a nábor soudců. Státní zastupitelství je začleněno do soudnictví s funkční autonomií, přičemž jeho úkolem je prosazovat právo na ochranu právního systému, práv občanů a obecného zájmu. Nejvyššího státního zástupce jmenuje na návrh vlády hlava státu po konzultaci s Generální radou soudní moci 4 . Místní advokátní komory jsou veřejnoprávní organizace odborníků nezávislé na veřejné správě, které nejsou závislé na rozpočtech orgánů veřejné moci a jejich majetek není veřejným majetkem. Mají pravomoci v oblasti organizování dané profese a její deontologie a přijímají vlastní etický kodex.

Nezávislost

Rada soudní moci vykonává dočasně svou funkci od prosince 2018. Ústava stanoví, že tato rada se skládá z předsedy Nejvyššího soudu (ten je zároveň předsedou rady) a z dvaceti členů z řad fyzických osob – z dvanácti soudců a z osmi advokátů nebo jiných obecně uznávaných právníků s více než patnácti lety profesní praxe 5 . Parlament odpovídá za jmenování členů rady z řad soudců 6 poté, co od rady obdrží seznam kandidátů, kteří získali podporu ze strany komory soudců nebo skupiny 25 soudců 7 . Noví členové rady jsou jmenováni kvalifikovanou třípětinovou většinou. V roce 2019, kdy se konaly dvoje všeobecné volby, nebylo této většiny dosaženo a členové rady zůstali dočasně ve svých funkcích až do zvolení nové rady. Profesní komory vyzvaly k obměně rady 8 a z právního hlediska zpochybnily pravomoc úřadující rady i nadále jmenovat osoby do vrcholných funkcí v rámci soudního systému 9 . Ačkoli zákon předpokládá, že rada zůstane plně funkční až do doby, než bude jmenována rada nová 10 , v lednu 2020 rada rozhodla o pozastavení jmenování osob do funkcí v rámci soudního systému 11 . V květnu 2020 však rada tato jmenování obnovila 12 . Úřadující předseda rady opakovaně upozorňoval parlament, že je již potřeba zahájit jmenování členů rady 13 . Úřadující předseda rovněž označil současnou situaci za „institucionální odchylku“ a varoval, že pokud bude tato situace přetrvávat delší dobu, mohlo by to vést k diskreditaci rady 14 . Rada Evropy konstatovala, že tento vývoj jen dokládá, jak důležité je zajistit, aby rada nebyla vnímána tak, že snadno podléhá politizaci 15 .

Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví je průměrná. Vnímání nezávislosti soudů a soudců ze strany občanů a společností se od roku 2016 výrazně mění. V roce 2020 došlo oproti předchozímu roku k mírnému zlepšení, a to jak u široké veřejnosti (44 % respondentů ji vnímá jako „velmi dobrou“ nebo „poměrně dobrou“), tak u společností (42 % respondentů ji vnímá jako „velmi dobrou“ nebo „poměrně dobrou“) 16 .

Vedou se diskuse o vztahu mezi nejvyšším státním zástupcem a výkonnou mocí. Nejvyššího státního zástupce jmenuje z řad význačných španělských právníků s více než patnácti lety skutečné praxe a odvolává hlava státu na návrh vlády. Před navržením kandidáta musí vláda vyslechnout Generální radu soudní moci a vhodnost kandidáta musí posoudit příslušný výbor v Poslanecké sněmovně 17 . Nejvyšší soud může vykonávat kontrolu ex post zákonnosti jmenování. Vláda nemá pravomoc odvolat nejvyššího státního zástupce. Mandát nejvyššího státního zástupce však končí současně s mandátem vlády 18 . Tento systém byl předmětem kritiky zejména proto, že paralelní průběh funkčních období může mít vliv na vnímání nezávislosti 19 . Rada Evropy zdůraznila, že pro důvěru veřejnosti je důležité nejen to, aby trestní stíhání bylo nestranné, objektivní a bez jakéhokoli – zejména politického – vlivu, ale aby bylo tímto způsobem i vnímáno 20 . Rada Evropy uznala, že tato otázka byla řádně zvážena, nicméně vyzvala orgány, aby uskutečnily více odůvodněná zlepšení, aby byla zajištěna větší autonomie státního zastupitelství, zejména pokud jde o transparentnost komunikace s vládou 21 . Nejvyšší státní zástupce jedná nezávisle a nestranně a nemůže přijímat pokyny nebo příkazy od vlády ani od jiného správního či soudního orgánu. Vláda však může nejvyššího státního zástupce upozornit na příslušná opatření na obranu veřejného zájmu 22 . Zákon sice stanoví, že veškerá komunikace mezi výkonnou mocí a státními zastupitelstvími by měla probíhat mezi ministrem spravedlnosti a nejvyšším státním zástupcem 23 , nevyžaduje však, aby byla tato komunikace zveřejňována, ani neukládá povinnost evidovat tato sdělení v písemné podobě. Na problematičnost tohoto postupu upozornila rovněž Skupina států proti korupci (GRECO) 24 . Zdá se však, že v praxi se některá z těchto sdělení zveřejňují prostřednictvím tiskových zpráv na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti 25 . Zúčastněné strany upozorňují na důležitost tohoto zveřejňování, protože je nástrojem, jak rozptýlit zdání politického vměšování výkonné moci do trestního stíhání a posílit důvěru veřejnosti v trestní soudnictví 26 .

Kvalita

Připravuje se návrh zákona, kterým se mění trestní řád. V dubnu 2020 Ministerstvo spravedlnosti zahájilo postup pro přijetí změn trestního řádu. Zejména se uvažuje o zásadní změně fáze vyšetřování, díky které budou moci soudní vyšetřování vést státní zástupci. V současné době systém svěřuje pravomoc vést vyšetřování vyšetřujícímu soudci, zatímco státní zástupci mohou pouze navrhovat, aby soudce přijal zajišťovací nebo vyšetřovací opatření 27 . Zúčastněné strany kritizují stávající systém s tím, že vede k neefektivitě trestních řízení 28 . Již v červenci 2020 byl změněn článek 324 trestního řádu za účelem prodloužení lhůt pro vyšetřování. Zúčastněné strany předtím vyzvaly k této změně, protože přísné lhůty pro vyšetřování jsou údajně neslučitelné s požadavkem, aby bylo vyšetřování složitých případů vedeno s náležitou péčí 29 .

Využívání nástrojů informačních a komunikačních technologií je v rámci soudního systému dobře zavedeno a investice do digitalizace i nadále pokračují. Zejména byl v plném rozsahu realizován projekt „Justicia Digital“, který klade velký důraz na modernizaci administrativy a využívání digitálních řešení při výkonu spravedlnosti. Problémem však zůstává interoperabilita mezi systémy řízení používanými v různých autonomních společenstvích. Projekt „Justicia 2030“ plánuje efektivnější integraci služeb informačních a komunikačních technologií v oblasti justice 30 . Cílem tohoto projektu je nastavení nového modelu komunikace s občany, kde by měly být služby poskytovány automaticky a proaktivně. Projekt rovněž zahrnuje vývoj alternativních prostředků pro řešení sporů. I když digitální transformace soudnictví ve Španělsku má ještě co zlepšovat, tato země vykazuje vysokou míru dostupnosti informačních a komunikačních technologií pro správu případů 31 . Španělsko patří rovněž mezi členské státy, které zavedly většinu opatření pro vydávání strojově čitelných soudních rozhodnutí 32 . Od Evropské komise získalo podporu na zvýšení přístupnosti a kvality soudnictví zavedením elektronické justice díky strategickému přístupu založenému na znalostech, jakož i díky komplexní změně řízení a sjednocení nebo zavedení plné interoperability příslušných systémů informačních a komunikačních technologií používaných Ministerstvem spravedlnosti a autonomními společenstvími. Španělsko dále získalo podporu od Evropské unie a Rady Evropy na modernizaci shromažďování soudních statistik a na posílení kapacity úřadu, který má na starosti podporu obětí trestných činů (informační a komunikační technologie a institucionální podpora) 33 . Rada Evropy ve druhé a nynější fázi projektu podpoří některé projekty Justicia 2030, jako jsou proveditelnost elektronických procesních norem a příručka k provádění digitálních projektů.

Pandemie onemocnění COVID-19 má dopad na fungování soudního systému. Španělsko vyhlásilo nouzový stav dne 14. března 34 . V důsledku toho byla činnost soudů omezena po dobu tří měsíců, kdy trval nouzový stav, přičemž procesní úkony nadále probíhaly pouze v naléhavých řízeních a zastavil se běh procesních lhůt. Zúčastněné strany vyjádřily obavy, že tato opatření mohou mít dopad na kapacitu soudního systému, pokud jde o řešení nevyřízených věcí a předpokládané zvýšení nápadu věcí, zejména s ohledem na efektivitu systému, která byla problematická již předtím 35 . Je patrná snaha o minimalizaci dopadu pandemie COVID-19 na soudní systém. Byly přijaty zejména nové právní předpisy, které upravují zvláštní procesní a organizační opatření 36 , ale také zvláštní právní předpisy upravující konkurzní řízení 37 . Součástí plánovaných opatření je také větší využívání digitálních technologií u procesních úkonů.

Efektivita

Délka soudních řízení ve Španělsku se prodlužuje. Délka řízení v občanskoprávních, obchodních a správních věcech v prvním stupni se od roku 2016 prodlužuje 38 . Průtahy řízení nastávají zejména v občanskoprávních a obchodních věcech u Nejvyššího soudu, kde je doba řízení delší než 600 dnů 39 . Kromě toho klesá i míra vyřízených věcí. V občanskoprávních a obchodních soudních sporech se míra vyřízených věcí snížila v roce 2018 na 86,7 % 40 . Míra vyřízených věcí již nějakou dobu klesá i u správních soudů prvního stupně, kde poklesla pod hranici 100 %. Vzhledem k tomu, že počet věcí vstupujících do systému je vyšší než počet vyřízených věcí, nevyřízené věci se čím dál více hromadí 41 . Španělsko má v některých konkrétních oblastech práva Unie dobrou efektivitu. Především u případů porušení ochranných známek EU se délka řízení snížila v roce 2018 o polovinu 42 . Pokud jde o ochranu spotřebitele, je průměrná délka soudního řízení krátká a je i nadále stabilní 43 .

Španělsko přijímá opatření ke zvýšení efektivity soudů. Zejména probíhá řízení k přijetí nového trestního řádu, jehož cílem je urychlit trestní řízení. Ministerstvo spravedlnosti rovněž pracuje na návrhu zákona o procesních a technologických opatřeních a na zavádění postupů alternativního řešení sporů. Cílem těchto opatření je urychlit soudní řízení, zefektivnit je a přijmout opatření, která umožní stávajícímu systému výkonu spravedlnosti reagovat přiměřeně a efektivně tam, kde se občané domáhají soudní ochrany 44 .

II. Protikorupční rámec

Pravomoci a úkoly v oblasti rozvoje a zavádění protikorupční politiky a dále v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání korupce si mezi sebe dělí několik donucovacích orgánů. Úřad pro střet zájmů, který byl zřízen v roce 2015, odpovídá za kontrolu majetkových přiznání, zatímco Rada pro transparentnost a řádnou správu věcí veřejných, která byla zřízena v roce 2014, sleduje přístup k informacím a dodržování povinností týkajících se transparentnosti a řádné správy věcí veřejných.

Španělsko získalo 62 bodů ze 100 v indexu vnímání korupce organizace Transparency International pro rok 2019, a obsadilo tak desáté místo v Evropské unii a třicáté místo na světě 45 . Ve zvláštním průzkumu Eurobarometr o korupci provedeném v roce 2020 uvedlo 94 % respondentů, že podle jejich názoru je korupce rozšířena (průměr pro EU činí 71 %) 46 , přičemž 58 % dotázaných uvedlo, že se korupce osobně dotýká jejich každodenního života (průměr pro EU činí 26 %). Třicet čtyři procent dotázaných se domnívá, že množství úspěšných trestních stíhání je dostatečné na to, aby odradilo ostatní od korupčního jednání (průměr pro EU je 36 %). Téměř devět z deseti španělských společností (88 %) se domnívá, že korupce je velmi rozšířená či poměrně rozšířená (průměr pro EU činí 63 %) 47 . Více než polovina společností, které se průzkumu zúčastnily (52 %), má za to, že korupce představuje při podnikání problém (průměr pro EU činí 37 %), a 21 % společností se domnívá, že fyzické a právnické osoby stíhané za uplácení vyššího úředníka jsou odpovídajícím způsobem potrestány (průměr EU činí 31 %).

Španělsko posílilo svůj právní rámec tak, aby rozsáhle upravoval kriminalizaci a stíhání trestných činů souvisejících s korupcí a dále trestní odpovědnost právnických osob za úplatkářství a korupci v mezinárodních obchodních transakcích. V posledních pěti letech byly provedeny dvě zásadní reformy v oblasti změn trestního zákoníku. Byla změněna definice nepřímého úplatkářství ve vztahu k zahraničním veřejným činitelům a rozsah trestného činu soukromého úplatkářství v obchodním styku byl rozšířen i na osoby, které přijaly příslib prospěchu nebo výhodu 48 . Trestní odpovědnost právnických osob byla navíc rozšířena i na trestný čin zpronevěry veřejných prostředků 49 , a nyní se tedy vztahuje i na právní subjekty, které spravují veřejné zdroje nebo jsou za tyto veřejné zdroje odpovědné. U závažných trestných činů byla prodloužena promlčecí doba a u trestných činů souvisejících s korupcí lze nyní uložit přísnější tresty, včetně delšího zákazu výkonu veřejné funkce.

Nebyla zavedena žádná zvláštní všeobecná protikorupční strategie. Strategie proti organizovanému zločinu a závažné trestné činnosti přijatá v únoru 2019 však považuje boj proti korupci za jednu z priorit. Uvedená strategie mimo jiné vymezuje potřebu posílit přístup k finančním údajům, spolupráci a koordinaci mezi jednotlivými aktéry zapojenými do boje proti této formě trestné činnosti a zavádět opatření upravená v Trestněprávní úmluvě o korupci. Na tuto otázku se zaměřila i skupina GRECO, která konstatovala, že donucovací orgány, zejména policie a četnictvo, by mohly zlepšit vzájemnou koordinaci a společně vypracovat protikorupční strategii zaměřenou na posílení vnitřních mechanismů k zajištění souladu 50 .

Vyšetřování a stíhání trestných činů korupce je rozděleno mezi několik donucovacích orgánů. Hlavní pravomocí Zvláštního úřadu státního zástupce pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (ACPO) při státním zastupitelství je vyšetřování veškerých závažných případů týkajících se hospodářské trestné činnosti nebo trestných činů spáchaných veřejnými činiteli při výkonu jejich úředních povinností v souvislosti s korupcí 51 . Kromě vyšetřování vedených státními zástupci může uvedený úřad přímo zasahovat do trestního řízení v konkrétních případech trestných činů v oblasti korupce, které spadají do jeho pravomoci, např. zneužívání veřejných prostředků, trestné činy nepřímého úplatkářství či podplácení zahraničních veřejných činitelů. 52 Vyšetřovací činnost má dobrou podporu díky analytické kapacitě čtyř útvarů, které zahrnují daňové inspektory, kontrolory, donucovací orgány a specializované příslušníky policie. Ostatní případy jsou vyřizovány jinými útvary v rámci státního zastupitelství a územních jednotek 53 . Pokud jde o zdroje, Zvláštní úřad státního zástupce pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti sestává z 29 státních zástupců, včetně vedoucího státního zástupce. Vzhledem k nedostatku zdrojů, na který poukázala výroční zpráva za rok 2018 54 , posílila vláda v dubnu 2019 kapacitu tohoto úřadu přidělením dalších devíti pozic 55 . Pokud jde o přidělování zaměstnanců, vyjádřila skupina GRECO obavy ohledně nezávislosti státního zastupitelství a protikorupčního úřadu při státním zastupitelství vzhledem k tomu, že o přidělení zaměstnanců rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti 56 . Podle údajů zveřejněných Generální radou soudní moci bylo 91 (71 %) případů v roce 2019 u trestních činů korupce odsouzení a 26 (29 %) zproštění obžaloby.

Pravidla týkající se majetkových přiznání, střetu zájmů a neslučitelnosti funkcí nejsou u různých úrovní státní správy a kategorií úředníků konzistentní. Pokud jde o předcházení korupci, chybí na regionální a na místní úrovni preventivní strategie přizpůsobené daným poměrům. Je zaveden režim majetkových přiznání a požadavky týkající se majetkových přiznání, zájmů a neslučitelnosti funkcí u vyšších úředníků, členů vlády a členů parlamentu jsou stanoveny zákonem č. 3/2015 ze dne 30. března 2015. Úřad pro střet zájmů („Oficina de Conflictos de Intereses – OCI“) byl zřízen v roce 2006 a posílen v roce 2015. Odpovídá za kontrolu majetkových přiznání, neslučitelnosti funkcí a střetů zájmů osob jmenovaných do politických funkcí, jakož i režimu neslučitelnosti funkcí úředníků státní správy. Úřad pro střet zájmů je přičleněno k Ministerstvu územní politiky a veřejné služby a podle právních předpisů působí s plnou funkční autonomií 57 . Pravomoci Úřadu pro střet zájmů se postupem času rozšířily. Neexistuje žádný stálý mechanismus pravidelné spolupráce s podobnými strukturami na regionální úrovni. Úřad pro střet zájmů však na vyžádání poskytuje svou součinnost regionálním úřadům 58 .

Rada pro transparentnost a řádnou správu věcí veřejných sleduje přístup k informacím, dodržování povinností v oblasti transparentnosti a řádné správy věcí veřejných. Dle konstatování skupiny GRECO čelí tato rada výzvám v oblasti finančních a lidských zdrojů 59 . Některé regionální právní předpisy požadují, aby úředníci ve vyšších funkcích zveřejňovali svou agendu.

Pokud jde o vládu a vyšší úředníky, byla zavedena ustanovení týkající se etiky a střetu zájmů. Kromě těchto ustanovení 60 však neexistuje žádný samostatný kodex platný pro všechny volené úředníky. Skupina GRECO v tomto ohledu uvedla, že je potřeba vytvořit jednotný kodex chování, který bude přístupný veřejnosti a jeho obsahem budou mimo jiné praktická opatření pro jeho zavedení 61 . Dne 28. února 2019 schválila Poslanecká sněmovna svůj první kodex chování 62 . Kodex chování obsahuje zásady chování poslanců a stanoví, že poslanci musí přijmout veškerá nezbytná opatření pro prevenci situací, kdy se ocitnou ve střetu zájmů. Úřad pro střet zájmů zřízený v rámci parlamentu má povinnost ověřit obsah prohlášení uvedených v rejstříku zájmů. V rámci změn začleněných do tohoto kodexu chování musí každý poslanec zveřejnit svou institucionální agendu na portálu Poslanecké sněmovny pro transparentnost. To zahrnuje schůzky se zástupci jakéhokoli subjektu, který má postavení zájmové skupiny. Součástí kodexu je rovněž postup pro ukládání sankcí poslancům v případě porušení.

Je třeba věnovat pozornost úpravě ochrany oznamovatelů a lobbingu. Zatímco ochrana svědků a znalců poskytuje záruky těm, kteří cítí fyzické ohrožení 63 , chybí Španělsku obecný rámec pro ochranu oznamovatelů, třebaže existuje jistá oborová regulace. V roce 2019 se plánoval nový legislativní návrh k řešení některých nedostatků systému prostřednictvím zákona o ochraně oznamovatelů, který dosud nebyl přijat. V červnu 2020 vláda začala pracovat na nových návrzích právních předpisů na ochranu oznamovatelů. Pokud jde o lobbing, v této oblasti Španělsko nemá specifické právní předpisy. Některé autonomní společenství a obce však přijaly specifické předpisy o metodách lobbingu 64 . I na tuto záležitost upozornila skupina GRECO 65 .

III.Pluralita sdělovacích prostředků

Ústava zakotvuje právo na svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků. Kromě toho Španělsko přijalo progresivní právní úpravu a vytvořilo komplexní právní rámec pro zajištění plurality sdělovacích prostředků. Úlohu regulačního orgánu v oblasti audiovizuálních médií přebírá nezávislý zastřešující regulační orgán. Ve Španělsku existuje Národní rejstřík poskytovatelů audiovizuálních komunikačních služeb, který je volně přístupný veřejnosti a obsahuje informace o vlastnících s významnou účastí na kapitálu poskytovatelů služeb. 66  

Regulační pravomoci pro audiovizuální mediální služby jsou svěřeny Národní komisi pro trhy a hospodářskou soutěž (CNMC). Tato komise je zastřešujícím regulačním orgánem, který byl zřízen zákonem 67 v roce 2013 s cílem konsolidace řady stávajících regulačních orgánů do jednoho subjektu vykonávajícího dohled v několika oblastech (hospodářská soutěž, energetika, telekomunikace, poštovní služby, audiovizuální média, železnice a letiště). Důvodem tohoto sjednocení bylo posílení nezávislosti příslušných orgánů a poskytnutí právní jistoty a důvěry ve fungování úřadů přijetím inkluzivního pohledu z hlediska regulace a hospodářské soutěže, jehož cílem je podpora modernizace hospodářství ve prospěch spotřebitelů. Tuto komisi tvoří čtyři inspektoráty (pro hospodářskou soutěž, pro energetiku, pro oblast telekomunikací a audiovizuálních služeb a pro oblast dopravy a poštovních služeb), které jsou podřízeny jejímu předsedovi. Případy v oblasti audiovizuálních médií vyřizuje v praxi příslušný inspektorát. Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž má dva řídící orgány: radu a předsedu, který předsedá radě. Rada je kolektivním rozhodovacím orgánem Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž. Skládá se z deseti členů jmenovaných vládou z řad renomovaných odborníků v oblastech, v nichž tato komise působí. Jejich jmenování musí schválit parlament poté, co posoudí jejich vhodnost a případný střet zájmů. Jsou jmenováni na šestileté funkční období, nemohou být voleni opakovaně a musí splňovat přísná kvalifikační kritéria. Důvody pro ukončení mandátu jsou uvedeny v ustanovení článku 23 zákona z roku 2013 68 . V souladu se zákonem z roku 2013 je tento regulační orgán autonomní a zcela nezávislý na vládě, orgánech veřejné moci a veškerých obchodních zájmech 69 . Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž získala dobrou pověst a při výkonu své činnosti je pokládána za plně efektivní a nezávislý orgán. Zpráva vypracovaná na základě nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků (MPM 2020) pro Španělsko 70 proto uvádí, že riziko ohrožení nezávislosti a efektivity úřadu pro sdělovací prostředky je nízké.

Ustanovení týkající se transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků jsou obsažena ve všeobecném zákoně o audiovizuální komunikaci 71 . Tímto zákonem se zřizuje Národní rejstřík poskytovatelů audiovizuálních komunikačních služeb 72 , který je volně přístupný veřejnosti 73 . Pokud jde o majetkovou účast, čl. 33 odst. 2 uvedeného zákona stanoví, že v rejstříku by měli být uvedeni i vlastníci významné účasti 74 na společnosti poskytovatele služeb, a to i s údajem o výši podílu na základním kapitálu, který vlastní, vyjádřeném v procentech. Informace jsou rovněž k dispozici v obchodním rejstříku („registro mercantil“), nejsou však vyčerpávající. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků ve své zprávě pro rok 2020 (MPM 2020) uvedl, že i pro odborníky je obtížné získat jasnou představu, kdo přesně stojí za každou společností, a určil, že z hlediska tohoto ukazatele existuje střední riziko pro pluralitu 75 .

Uzavírání smluv pro reklamu zadanou státem a pro kampaně státních institucí je upraveno právními předpisy 76 . Tajemník úřadu vlády pro komunikaci ověřuje, zda se mediální plány řídí při distribuci a váze jednotlivých médií objektivními kritérii. Generální ředitelství pro racionalizaci a centralizaci zadávání veřejných zakázek Ministerstva financí centralizuje veřejné zakázky mediálních plánů a kampaní navržených jednotlivými orgány a agenturami ústřední státní správy Někdy mohou být v závislosti na konkrétní situaci adresátů nebo na cílech kampaně stanovena různá kritéria, pokud nevytvářejí nerovnost, a to v souladu s právním názorem Ústavního soudu vyjádřeným v rozhodnutích 104 a 130/2014.

Svoboda sdělovacích prostředků je chráněna zákonem. Pokud jde o rámec pro ochranu novinářů, stanoví základní úpravu ústava, neboť zakotvuje svobodu tisku, právo na svobodu projevu a dále právo na přístup k dokumentům, které mají v držení orgány veřejné moci. Kromě toho Španělsko přijalo progresivní právní úpravu a vytvořilo komplexní právní rámec pro zajištění plurality sdělovacích prostředků. Uvažuje se o tom, že za závažnou pomluvu o některých členech královské rodiny při výkonu úředních povinností by bylo možné uložit též trest odnětí svobody 77 . V posledních letech byly navíc zaznamenány případy nepřátelského jednání vůči novinářům, včetně situací, kdy byli novináři terčem výhrůžek nebo násilí 78 .

Občanská společnost vyjádřila znepokojení ohledně ochrany svobody informací. Některé aspekty reformy trestního zákoníku z roku 2015 79 , základního zákona č. 2/2015 a základního zákona o ochraně veřejného pořádku 80 jsou napadány ze strany nevládních organizací jako omezení svobody informací 81 . Organizace Reportéři bez hranic (Reporters Without Borders) navíc poukazuje na rostoucí tendenci ze strany soudních orgánů a policie potlačovat ochranu zdrojů novinářů a klást překážky investigativní žurnalistice 82 . Ve varováních týkajících se Španělska v rámci Platformy Rady Evropy na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů je rovněž upozorňováno na překážky bránící účinnému přístupu k informacím, jako je cílené odepření akreditace médií ze strany politické strany, a na případy, kdy byla ohrožena bezpečnost novinářů, například fyzická napadení 83 . V roce 2019 bylo zveřejněno šest varování a v roce 2020 byla zveřejněna tři varování 84 .

IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah

Španělsko je parlamentní monarchie, která má dvoukomorový parlament („Cortes Generales“) 85 . Španělsko je decentralizovaný unitární stát, kde stát a autonomní společenství („Comunidades Autónomas“) mají výlučné i sdílené pravomoci 86 . Pravomoc přezkoumávat ústavnost zákonů je svěřena Ústavnímu soudu. Obě komory parlamentu – Poslanecká sněmovna a Senát – mají zákonodárnou pravomoc, kterou mohou s výhradou určitých omezení přenést na vládu 87 . Zákonodárná iniciativa přísluší vládě, uvedeným dvěma komorám parlamentu, zastupitelstvům autonomních společenství a skupinám alespoň 500 000 občanů.

Španělsko zavedlo smíšený režim pro ústavní přezkum právních předpisů. Výlučnou pravomoc přezkoumávat ústavnost právních předpisů má Ústavní soud. Pokud Ústavní soud konstatuje protiústavnost zákona, obecně je takový zákon neplatný erga omnes, a to se zpětnou účinností. I obecné soudy mohou vykonávat kontrolu ústavnosti, a to u podzákonných předpisů, jako jsou nařízení vlády. V posledně uvedeném případě je účinek přezkumu omezen na prohlášení o nepoužitelnosti daného předpisu na konkrétní případ. Existuje však i specifické soudní řízení, které umožňuje za jistých okolností prohlásit daný předpis za neplatný. Možnost usilovat o ústavní přezkum u Ústavního soudu má předseda vlády, veřejný ochránce práv, skupina padesáti poslanců, skupina padesáti senátorů, státní zastupitelství, autonomní společenství a soudy. Jednotlivci se na Ústavní soud mohou obrátit, nemohou ale podávat opravné prostředky proti právním předpisům 88 . Možnosti požádat o ústavní přezkum využila v květnu 2020 skupina více než padesáti poslanců, kteří před Ústavním soudem napadli ústavnost několika právních ustanovení přijatých v souvislosti s nouzovým stavem, který byl vyhlášen v reakci na zdravotní krizi způsobenou pandemií onemocnění COVID-19 89 .

Do legislativního procesu jsou zapojeny zúčastněné subjekty a existují zde záruky transparentnosti. Zákon zejména předpokládá povinnost uspořádat veřejné konzultace, u nichž se předpokládá lhůta nejméně patnáct dnů 90 . Kromě toho by k návrhům právních předpisů měla být přiložena i zpráva o analýze dopadů regulace, která by měla obsahovat shrnutí příspěvků doručených v rámci veřejné konzultace. Zákon dále stanoví konkrétní případy, kde je v průběhu legislativního procesu povinně konzultována Generální rada soudní moci a Rada státních zástupců. Poslanecká sněmovna a Senát zveřejňují veškeré informace týkající se legislativních podnětů a návrhů na příslušných portálech. Všechny španělské regiony mají svůj vlastní právní rámec týkající se transparentnosti 91 .

V souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 došlo k uplatnění mimořádných pravomocí. Nouzový stav vyhlásila vláda 92 a následně byla informována Poslanecká sněmovna 93 . Poslanecká sněmovna schválila šest prodloužení nouzového stavu 94 . Ústava rovněž přiznává vládě právo přijímat právní předpisy prostřednictvím nařízení s mocí zákona v případech mimořádné a naléhavé potřeby a v rámci vymezené věcné působnosti 95 . Vláda je povinna předložit toto nařízení s mocí zákona Poslanecké sněmovně, která má právo se od tohoto nařízení odchýlit. Ústavní soud je dále oprávněn kontrolovat, zda vláda při vymezení naléhavé potřeby nepřekročila meze svého prostoru pro uvážení, a posoudit souvislost mezi danými podmínkami a přijatými opatřeními.

Ochranu základních práv zajišťují nezávislé orgány. Veřejný ochránce práv („Defensor del Pueblo“) je národní institucí pro lidská práva ve Španělsku. V roce 2018 opět udělila Globální aliance národních institucí pro lidská práva (GANHRI) veřejnému ochránci práv z hlediska dodržování pařížských zásad OSN status „A“ 96 . Veřejný ochránce práv je jmenován parlamentem a zajišťuje dodržování základních práv všech občanů ve vztazích se státní správou 97 . Veřejný ochránce práv je nezávislou institucí; nepřijímá pokyny od žádného orgánu a své úkoly vykonává samostatně. Každý rok předkládá parlamentu zprávu o své činnosti 98 a může též předkládat zprávy o jakémkoli tématu, které považuje za obzvláště závažné nebo naléhavé. Veřejný ochránce práv má rovněž pravomoc dát podnět k ústavnímu přezkumu a k zahájení řízení habeas corpus 99 . Pro účely transparentnosti jsou všechna příslušná šetření a stížnosti zveřejňovány na internetových stránkách veřejného ochránce práv v reálném čase.

Španělsko vypracovalo tzv. „plány na veřejně přístupnou státní správu“. Vláda od roku 2013 zavádí předpisy pro veřejně přístupnou státní správu 100 s cílem posílit vazby mezi občany a úřady a rozvíjet průběžný dialog, který by vedl k většímu zapojení občanů do tvorby veřejných politik. V této souvislosti Španělsko vypracovalo „plány na veřejně přístupnou státní správu“ 101 . Cílem těchto plánů bylo zjednodušit postupy a zlepšit transparentnost informací a dostupnost kvalitnějších informací pro občany v celé řadě oblastí veřejné politiky, včetně soudnictví. Konkrétní iniciativou realizovanou v této souvislosti bylo vytvoření „fóra otevřené státní správy“. Cílem tohoto fóra složeného ze zástupců veřejné správy a občanské společnosti je zahájení dialogu s občanskou společností a zpřístupnění informací občanům. Všechny dohody, zápisy a další dokumenty ze zasedání fóra jsou zveřejňovány na portálu pro transparentnost 102 . Čtvrtý akční plán pro veřejně přístupnou státní správu, který má být realizován ve třetím čtvrtletí roku 2020, má za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o hodnotách veřejně přístupné státní správy a přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje v rámci Agendy 2030 103 . Tato iniciativa je relevantní i proto, že se má za to, že prostor pro občanskou společnost ve Španělsku je zúžený 104 .

Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí. * 

* Seznam příspěvků obdržených v rámci konzultací ke Zprávě o právním státu za rok 2020 je k dispozici na (internetových stránkách Komise).

Zvláštní úřad státního zástupce pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (2018), výroční zpráva za rok 2018     – https://www.fiscal.es/documents/20142/183863/memoria2018_fiscalia_anticorrupcion.pdf/f6fb3789-9dde-d9cf-eb39-c7223e13794f .

Asociación de Fiscales (2020), Contestación de la Asociación de Fiscales a la consulta realizada por la Comisión Europea para el „Annual Rule of Law Report – stakeholder consultation“ (Informe Anual sobre el Estado de Derecho). http://asociaciondefiscales.es/images/Pdf/200521%20-%20Cuestionario%20Unión%20Europea.pdf .

Asociación de Fiscales (13. ledna 2020), tisková zpráva.     http://asociaciondefiscales.es/index.php/general/actividades-a-f/comunicados?start=14 .

Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2020), Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, zpráva pro rok 2020. https://cmpf.eui.eu/media-pluralism-monitor/mpm-2020 .

CEPEJ (2018), evropské soudní systémy: efektivita a kvalita soudnictví.

CIVICUS (2020), profil Španělska. https://monitor.civicus.org/country/spain/ .

Poslanecká sněmovna (2. dubna 2019), tisková zpráva. http://www.congreso.es/portal/page/portal/Congreso/Congreso/SalaPrensa/NotPre?_piref73_7706063_73_1337373_1337373.next_page=/wc/detalleNotaSalaPrensa?idNotaSalaPrensa=32975&mostrarvolver=N .

Consejo General de la Abogacia Española (2020), příspěvek k internetové diskusi zúčastněných stran v souvislosti se Zprávou o právním státu za rok 2020.

Ústavní soud Španělska (8. května 2020), usnesení o přípustnosti právního prostředku Recurso de inconstitucionalidad n.º 2054-2020, contra los artículos 7, 9, 10 y 11 del Real Decreto 463/2020, de 14 de marzo, por el que se declara el estado de alarma para la gestión de la situación de crisis ocasionada por el COVID-19; el Real Decreto 465/2020, de 17 de marzo; el Real Decreto 476/2020, de 27 de marzo; el Real Decreto 487/2020, de 10 de abril; el Real Decreto 492/2020, de 24 de abril; y la Orden SND/298/2020, de 29 de marzo, por la que se establecen medidas excepcionales en relación con los velatorios y ceremonias fúnebres para limitar la propagación y el contagio por el COVID-19. https://www.boe.es/buscar/doc.php?id=BOE-A-2020-4875 .

Rada Evropy (1999), Trestněprávní úmluva o korupci.

Rada Evropy, Výbor ministrů (2000), doporučení Rec(2000)19 Výboru ministrů členským státům o úloze státního zastupitelství v trestním soudnictví.

Rada Evropy: Výbor ministrů (2010), doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost.

Rada Evropy: Výbor ministrů (2016), doporučení CM/Rec(2016)4 Výboru ministrů členským státům o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a ostatních mediálních aktérů.

Rada Evropy, Platforma na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – Španělsko. https://www.coe.int/en/web/media-freedom/spain .

Generální ředitelství pro komunikaci (2016–2020), Eurobarometr: vnímaná nezávislost vnitrostátního systému soudnictví v EU u široké veřejnosti.

Generální ředitelství pro komunikaci (2020), zvláštní průzkum Eurobarometr 502 o korupci.

Generální ředitelství pro komunikaci (2020), bleskový průzkum Eurobarometr 482: Postoje podniků ke korupci v EU.

EL Pais (20. února 2020), Los jueces exigen al ministro la renovación cuanto antes del Poder Judicial. https://elpais.com/politica/2020/02/19/actualidad/1582142956_826283.html .

Europapress (13. listopadu 2019) Vox mantendrá el veto a medios en sus sedes y, si le obligan a rectificar, suspenderá las ruedas de prensa.     https://www.europapress.es/nacional/noticia-vox-mantendra-veto-medios-sedes-si-le-obligan-rectificar-suspendera-ruedas-prensa-20191113140316.html .

Evropská komise (2013–2020), srovnávací přehled EU o soudnictví.

Evropská komise (2020), srovnávací přehled EU o soudnictví – informativní přehled kvantitativních údajů.

Evropská komise (2020), Zpráva o Španělsku, SWD/2020/508 final.

Evropská síť rad pro justici (2020), příspěvek Evropské sítě rad pro justici k diskusi zúčastněných stran v souvislosti se Zprávou o právním státu za rok 2020.

Evropská síť národních institucí pro lidská práva (2020), Právní stát v Evropské unii – zprávy národních institucí pro lidská práva.

Agentura Evropské unie pro základní práva (2020), Vyjádření pro Evropskou komisi v souvislosti s přípravou první výroční Zprávy o právním státu.

Finanční akční výbor (2014), opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, zpráva o vzájemném hodnocení týkající se Španělska, 2014.     http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/reports/mer4/Mutual-Evaluation-Report-Spain-2014.pdf .

Generální rada soudní moci (23. prosince 2019), tisková zpráva.     http://www.poderjudicial.es/cgpj/es/Poder-Judicial/Consejo-General-del-Poder-Judicial/Oficina-de-Comunicacion/Archivo-de-notas-de-prensa/El-presidente-del-TS-y-del-CGPJ-recuerda-de-nuevo-al-Congreso-y-al-Senado-la-necesidad-de-renovar-el-organo-de-gobierno-de-los-jueces .

Generální rada soudní moci (16. ledna 2020), tisková zpráva.     http://www.poderjudicial.es/cgpj/es/Poder-Judicial/Consejo-General-del-Poder-Judicial/Oficina-de-Comunicacion/Archivo-de-notas-de-prensa/El-CGPJ-decide-paralizar-temporalmente-el-nombramiento-de-cargos-judiciales-en-la-confianza-de-una-pronta-renovacion-de-la-institucion .

Generální rada soudní moci (15. července 2020), tisková zpráva    . http://www.poderjudicial.es/cgpj/es/Poder-Judicial/Consejo-General-del-Poder-Judicial/En-Portada/El-presidente-del-TS-y-del-CGPJ-recuerda-por-cuarta-vez-al-Congreso-y-al-Senado-la-necesidad-de-renovar-el-organo-de-gobierno-de-los-jueces- .

GRECO (2013), čtvrté kolo hodnocení – hodnotící zpráva o předcházení korupci u členů parlamentu, soudců a státních zástupců ve Španělsku.

GRECO (2019), čtvrté kolo hodnocení – druhá průběžná zpráva o plnění týkající se předcházení korupci u členů parlamentu, soudců a státních zástupců ve Španělsku.

GRECO (2019), páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva o Španělsku o předcházení korupci a podpoře mravní integrity v ústředních vládních orgánech (vrcholných výkonných funkcích) a donucovacích orgánech.

Juezas y Jueces para la Democracia (18. května 2020), tisková zpráva.     http://www.juecesdemocracia.es/2020/05/18/comunicado-jjpd-reclama-la-inmediata-reanudacion-la-actividad-judicial/ .

OECD (2008), Specializované protikorupční instituce – přezkum modelů, síť pro boj proti korupci pro východní Evropu a Střední Asii.

Reportéři bez hranic (Reporters Without Borders) (2019), Znepokojení kvůli narůstajícímu násilí proti reportérům v Katalánsku. https://rsf.org/en/reports/alarm-about-growing-violence-against-reporters-catalonia .

Reportéři bez hranic (Reporters Without Borders) (2020), index RSF za rok 2020: Novináři v Evropě čelí stále většímu nebezpečí. https://rsf.org/en/2020-rsf-index-europes-journalists-face-growing-dangers .

Španělská vláda (2020), příspěvek Španělska do Zprávy o právním státu za rok 2020.

Nejvyšší soud Španělska, občanské oddělení (5. června 2019), usnesení.     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/ES/TXT/PDF/?uri=CELEX:82019ES0605(53)&from=CS .

Transparency International, index vnímání korupce (2019).     https://www.transparency.org/en/cpi/2019/results/esp .

Union Progresista de Fiscales (2020), příspěvek k internetové diskusi zúčastněných stran v souvislosti se Zprávou o právním státu pro rok 2020.

Virtuální návštěva Španělska v souvislosti se Zprávou o právním státu pro rok 2020.

Příloha II: Návštěva Španělska

Útvary Komise uspořádaly v červnu 2020 virtuální jednání s těmito účastníky

·akademičtí odborníci

·Asociace evropských novinářů

·FEPA

·Generální rada notářů

·Generální rada soudní moci

·Generální rada španělských právníků

·Madridské sdružení novinářů

·Ministerstvo spravedlnosti

·Ministerstvo zahraničních věcí

·Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž

·Nejvyšší soud

·Nejvyšší státní zastupitelství

·Nezávislé soudní fórum

·Platforma za obranu svobody tisku

·Pokroková unie státních zástupců

·Profesní a nezávislé sdružení státních zástupců

·Profesní sdružení soudců

·Rada pro transparentnost

·Rada státních zástupců

·sdružení „Abogados del Estado“

·sdružení soudců „Francisco de Vitoria“

·Sdružení státních zástupců

·Soudci za demokracii

·Společenství soudních úředníků

·technická kancelář Nejvyššího státního zastupitelství

·Transparency International Španělsko

·Účetní dvůr

* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s těmito organizacemi:

·Amnesty International

·Civil Society Europe

·EuroCommerce

·evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)

·Evropské občanské fórum (European Civic Forum)

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru (European Center for Not-for-Profit Law)

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (European Centre for Press and Media Freedom)

·Free Press Unlimited

·Front Line Defenders

·Konference evropských církví (Conference of European Churches)

·Mezinárodní federace pro lidská práva (International Federation for Human Rights)

·Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute)

·Mezinárodní výbor právníků (International Commission of Jurists)

·Platforma pro celoživotní učení (Lifelong learning Platform)

·Právní iniciativa nadace Open Society / Institut evropské politiky nadace Open Society (Open Society Justice Initiative / Open Society European Policy Institute)

·Reportéři bez hranic (Reporters without Borders)

·Transparency International EU

·Unie pro občanské svobody v Evropě (Civil Liberties Union for Europe)

(1)

     Ty se zabývají oblastí občanského, trestního, správního a sociálního práva. Celkem existuje 2269 obecných soudů prvního stupně.

(2)

     Obchodní soudy, soudy pro unijní ochranné známky, soudy se zvláštními povinnostmi v oblasti ukládání trestů v trestních věcech, soudy pro mladistvé, soudy zabývající se násilím vůči ženám a jiné specializované soudy, které lze zřídit usnesením Generální rady soudní moci. Celkem existuje 1465 specializovaných soudů prvního stupně.

(3)

     Nezávislost soudců zakotvuje článek 117 Ústavy Španělska.

(4)

     Ustanovení čl. 124 odst. 4 Ústavy Španělska.

(5)

     Ústava sice vyžaduje, aby bylo uvedených osm advokátů a jiných právníků jmenováno třípětinovou většinou v každé komoře parlamentu (čtyři má jmenovat Poslanecká sněmovna a čtyři Senát), nestanoví však, jakým způsobem mají být jmenováni členové z řad soudců (čl. 122 odst. 3 Ústavy Španělska).

(6)

     Celkem má být jmenováno dvanáct členů z řad soudců, přičemž šest z nich je voleno Poslaneckou sněmovnou a šest z nich je voleno Senátem, a to ze seznamu 36 kandidátů navržených komorami soudců nebo soudci mimo uvedené komory (článek 567 základního zákona č. 6/1985).

(7)

     Obr. 51 a 52, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020. Je třeba poznamenat, že podle doporučení Rady Evropy by nejméně polovinu členů takových rad měli tvořit soudci, které vyberou jejich kolegové (doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů Rady Evropy, bod 27).

(8)

     EL Pais, Los jueces exigen al ministro la renovación cuanto antes del Poder Judicial, 20. února 2020.

(9)

     Usnesení občanského oddělení Nejvyššího soudu ze dne 5. června 2019.

(10)

     Článek 570 základního zákona č. 6/1985 ze dne 1. července. Pravomoci dočasné rady nejsou omezeny, s výjimkou možnosti zvolit nového předsedu.

(11)

     Tisková zpráva rady soudní moci ze dne 16. ledna 2020.

(12)

     Jmenování byla pak v červenci přerušena. Rada oznámila, že budou obnovena v září.

(13)

     Tisková zpráva rady soudní moci ze dne 15. července 2020.

(14)

     Tisková zpráva rady soudní moci ze dne 23. prosince 2019.

(15)

     GRECO, čtvrté kolo hodnocení – předcházení korupci u členů parlamentu, soudců a státních zástupců, druhá průběžná zpráva o plnění, doporučení v. (body 29 a 32 týkající se nutnosti zamezit tomu, aby politici zasahovali do výběru soudců).

(16)

     Obr. 44 a 46, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020. Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví je klasifikována takto: velmi nízká (méně než 30 % respondentů vnímá nezávislost soudnictví jako poměrně dobrou či velmi dobrou), nízká (30–39 %), průměrná (40–59 %), vysoká (60–75 %), velmi vysoká (více než 75 %).

(17)

     Stanoviska rady a Poslanecké sněmovny jsou poradní.

(18)

     Ustanovení čl. 31 odst. 1 písm. e) zákona č. 50/1981 ze dne 30. prosince.

(19)

     GRECO, čtvrté kolo hodnocení – hodnotící zpráva, bod 126.

(20)

     GRECO (2013), čtvrté kolo hodnocení – předcházení korupci u členů parlamentu, soudců a státních zástupců, hodnotící zpráva, bod 126.

(21)

     GRECO (2019), čtvrté kolo hodnocení – druhá průběžná zpráva o plnění, bod 54.

(22)

     Článek 8 zákona č. 50/1981 ze dne 30. prosince. Když nejvyšší státní zástupce obdrží sdělení od vlády, rozhodne o proveditelnosti nebo vhodnosti požadovaných opatření po slyšení poradních státních zástupců Nejvyšší soudu ohledně této otázky a předloží své rozhodnutí vládě i s náležitým odůvodněním.

(23)

     Ustanovení čl. 8 odst. 2 zákona č. 50/1981 ze dne 30. prosince.

(24)

     GRECO (2019), čtvrté kolo hodnocení – druhá průběžná zpráva o plnění, doporučení ix.

(25)

     Tento postup uvítala skupina GRECO (GRECO, čtvrté kolo hodnocení – druhá průběžná zpráva o plnění, bod 57.

(26)

     Viz například Asociación de Fiscales (2020), Contestación de la Asociación de Fiscales a la consulta realizada por la Comisión Europea para el „Annual Rule of Law Report – stakeholder consultation“ (Informe Anual sobre el Estado de Derecho).

(27)

     Článek 5 zákona č. 50/1981 ze dne 30. prosince.

(28)

     Asociación de Fiscales (2020), Contestación de la Asociación de Fiscales a la consulta realizada por la Comisión Europea para el „Annual Rule of Law Report – stakeholder consultation“ (Informe Anual sobre el Estado de Derecho).

(29)

     Asociación de Fiscales (2020), Contestación de la Asociación de Fiscales a la consulta realizada por la Comisión Europea para el „Annual Rule of Law Report – stakeholder consultation“ (Informe Anual sobre el Estado de Derecho).

(30)

     Příspěvek Španělska do Zprávy o právním státu pro rok 2020.

(31)

     Obr. 40, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020.

(32)

     Obr. 29, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020.

(33)

     Program pro spolupráci Evropské unie a Rady Evropy na podporu elektronické justice ve Španělsku řízením změn a modernizací shromažďování údajů, fáze I (listopad 2018 – listopad 2019, rozpočet: 250 000 EUR) a fáze II (červen 2020 – únor 2022, rozpočet 370 000 EUR).

(34)

     Královské nařízení č. 463/2020, kterým se vyhlašuje nouzový stav v důsledku zdravotní krize způsobené onemocněním COVID-19.

(35)

     Informace získané v souvislosti s návštěvou země a v souvislosti s postupem pro konzultace při přípravě zprávy; viz též tisková zpráva profesní komory Juezas y Jueces para la Democracia, ze dne 18. května 2020. Komise se touto otázkou zabývala rovněž v rámci evropského semestru. Bod 28, doporučení Rady k národnímu programu reforem Španělska na rok 2020 a stanovisko Rady k programu stability Španělska na rok 2020. https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2020/07/20/european-semester-2020-country-specific-recommendations-adopted/?utm_source=dsms-auto&utm_medium=email&utm_campaign=European+Semester+2020%3a+country-specific+recommendations+adopted.

(36)

     Například byly 11. to 31. srpen prohlášeny za pracovní dny pro procesní účely.

(37)

     Královské nařízení s mocí zákona č. 16/2020 ze dne 28. dubna.

(38)

     Obr. 5, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020.

(39)

     Obr. 7, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020.

(40)

     Obr. 11, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020; obr. 11, informativní přehled kvantitativních údajů ve srovnávacím přehledu EU o soudnictví 2020.

(41)

     Obr. 13, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020.

(42)

     Obr. 18, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020.

(43)

     Obr. 19, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020.

(44)

     Příspěvek Španělska do Zprávy o právním státu pro rok 2020.

(45)

     Index vnímání korupce organizace Transparency International (2019).

(46)

     Zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020).

(47)

     Bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2020).

(48)

     Článek 286a zákona č. 1/2019.

(49)

     Článek 435 zákona č. 1/2019.

(50)

     GRECO, páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva.

(51)

     Zákon č. 10/1995 ze dne 24. dubna, kterým se mění zákon č. 50/1981, ze dne 30. prosince, který upravuje základní statut státního zastupitelství a kterým se zřizuje Zvláštní úřad při státním zastupitelství pro potlačování hospodářských trestných činů souvisejících s korupcí: https://www.boe.es/buscar/doc.php?id=BOE-A-1995-10066.

(52)

     Oddíl 19.4 základního statutu státního zastupitelství.

(53)

     OECD, Specializované protikorupční instituce – přezkum modelů, síť pro boj proti korupci pro východní Evropu a Střední Asii.

(54)

     Zvláštní úřad státního zástupce pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (2018), výroční zpráva za rok 2018, s. 468.

(55)

     Královské nařízení č. 255/2019 ze dne 12. dubna 2010.

(56)

     GRECO, čtvrté kolo hodnocení – druhá průběžná zpráva o plnění.

(57)

     Podle zákona č. 3/2015.

(58)

     Evropská komise, Zpráva o Španělsku za rok 2018, SWD(2018)207 final.

(59)

     GRECO, páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva.

(60)

     Zákon č. 3/2015 a zákon č. 19/2013.

(61)

     GRECO, páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva: s. 16.

(62)

     Tisková zpráva Poslanecké sněmovny ze dne 2. dubna 2019.

(63)

     Zákon č. 19/1994.

(64)

     Kromě toho řada veřejných subjektů a společností přijala kodexy chování, které se zabývají některými aspekty souvisejícími s lobbingem.

(65)

     GRECO (2019), čtvrté kolo hodnocení – druhá průběžná zpráva o plnění.

(66)

     V roce 2020 se Španělsko umístilo na 29. místě světového indexu svobody tisku, stejně jako v roce 2019. Viz Reportéři bez hranic (Reporters Without Borders) (2020), světový index svobody tisku – Španělsko.

(67)

     Zákon č. 3/2013 ze dne 4. června 2013, kterým se zřizuje Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž (CNMC – Comisión Nacional de los Mercados y la Competencia), https://www.cnmc.es/file/64267/download .

(68)

     Článek 23 zákona č. 3/2013 mimo jiné stanoví: „f) z důvodu odvolání nařízeného vládou z titulu závažného porušení povinností vyplývajících z jejich funkce nebo z titulu porušení povinností týkajících se neslučitelnosti funkcí, střetu zájmů a povinnosti zachování důvěrnosti. Odvolání nařídí vláda bez ohledu na případná sankční pravidla, a to v návaznosti na šetření vedené ministrem hospodářství a konkurenceschopnosti.“

(69)

     Preambule a článek 2 zákona č. 3/2013.

(70)

     Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, zpráva pro rok 2020.

(71)

     Zákon č. 7/2010 (Ley General de la Comunicación Audiovisual). V preambuli se uvádí, že jedním z hlavních cílů je „ochrana občana před dominantním názorovým postavením nebo před omezením přístupu ke všeobecnému obsahu velkého zájmu nebo hodnoty“ [….] „při současném zachování pluralismu a ochrany občanských práv; avšak zároveň při zavedení jasných pravidel transparentnosti a hospodářské soutěže v souvislosti s koexistencí veřejného a soukromého sektoru a liberalizaci audiovizuální činnosti“.

(72)

     Upraveno královským nařízením č. 847/2015.

(73)

     Rejstřík je přístupný na adrese https://sedeaplicaciones.minetur.gob.es/RuecaListadosPublicos/.

(74)

     Významnou účastí se rozumí přímé nebo nepřímé zastoupení: a) 5 % základního kapitálu, b) 30 hlasů nebo méně, pokud by s nimi byla spojena možnost jmenovat během 24 měsíců po získání účasti více než polovinu členů vedení.

(75)

     Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, zpráva pro rok 2020.

(76)

     Zákon č. 29/2005 ze dne 29. prosince o reklamě a komunikaci státních institucí a královské nařízení č. 947/2006. 

(77)

     Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2019), Dekriminalizace pomluvy – informativní přehled.

(78)

     Reportéři bez hranic (Reporters Without Borders) (2019), Znepokojení kvůli narůstajícímu násilí proti reportérům v Katalánsku.

(79)

     Základní zákon č. 1/2015.

(80)

     Základní zákon č. 4/2015. Tyto tři zákony jsou běžně označovány jako tzv. náhubkový zákon.

(81)

     PDLI a kol., 2019, citováno nástrojem pro sledování plurality sdělovacích prostředků ve zprávě za rok 2020.

(82)

     Reportéři bez hranic (Reporters Without Borders) (2020), světový index svobody tisku – Španělsko.

(83)

     Viz rovněž doporučení CM/Rec(2016)4 Výboru ministrů Rady Evropy.

(84)

     Rada Evropy, Platforma na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů. Varování zveřejňují na uvedené platformě nevládní organizace a jiní dotčení aktéři. V srpnu 2020 bylo šestnáct varování i nadále ve stavu „aktivní“, přičemž u sedmi z nich je jako zdroj ohrožení uvedeno „nikoli stát“ nebo „neznámý“. Úřady již předložily své vyjádření k šesti z nich.

(85)

     Skládá se z Poslanecké sněmovny (dolní komora) a Senátu (horní komora). Obě komory jsou voleny přímo.

(86)

     Autonomní společenství mají politickou a finanční autonomii a jejich institucionální organizace je založena na zákonodárném shromáždění, vládní radě s výkonnými a správními funkcemi a prezidentovi, kterého z řad svých členů volí zákonodárné shromáždění. Autonomní společenství mají pravomoc přijímat zákony v mnoha oblastech, v nichž mají výlučnou pravomoc, ale také sekundární právní předpisy týkající se určitých záležitostí, které jsou v pravomoci státu, jakož i provádění státních předpisů.

(87)

     Článek 82 Ústavy Španělska.

(88)

     Jednotlivci se mohou obrátit na Ústavní soud v případě údajného porušení základních práv po vyčerpání všech ostatních právních prostředků.

(89)

     Ústavní stížnost č. 2054-2020. Příslušná věc je dosud projednávána.

(90)

     Toto období lze zkrátit na sedm dnů, je-li to odůvodněno zvláštními okolnostmi nebo v případě použití naléhavého legislativního postupu.

(91)

     Přístup k regionálním portálům pro transparentnost a k legislativnímu rámci je k dispozici na adrese https://transparencia.gob.es/transparencia/transparencia_Home/index/MasInformacion/Administraciones-publicas.html#casm.

(92)

     Královské nařízení č. 463/2020 ze dne 14. března, kterým se vyhlašuje nouzový stav pro řešení zdravotní krize způsobené onemocněním COVID-19. Nouzový stav je nejméně přísný ze tří možných výjimečných stavů stanovených v Ústavě Španělska. Nepozastavuje obecnou platnost základních práv stanovených v ústavě, třebaže některé specifické svobody mohou být omezeny.

(93)

     Ustanovení čl. 116 odst. 2 Ústavy Španělska a články 6 a 8 základního zákona č. 4/1981 ze dne 1. června 1981.

(94)

     Pravomoc vyhlásit nouzový stav přísluší sice výlučně vládě, prodloužení tohoto stavu však musí být výslovně schváleno Poslaneckou sněmovnou, která může předložit návrhy ohledně rozsahu a podmínek platných po dobu prodlouženého nouzového stavu. Viz též královské nařízení č. 476/2020 ze dne 27. března 2020, královské nařízení č. 487/2020 ze dne 10. dubna 2020, královské nařízení č. 492/2020 ze dne 24. dubna 2020, královské nařízení č. 514/2020 ze dne 8. května 2020, královské nařízení č. 537/2020 ze dne 22. května 2020, královské nařízení č. 555/2020 ze dne 5. června 2020. Nouzový stav byl ukončen dne 21. června 2020.

(95)

     Článek 86 Ústavy Španělska.

(96)

     Evropská síť národních institucí pro lidská práva (ENNHRI), 2020, Stav právního státu v Evropě, zprávy od národních institucí pro lidská práva.

(97)

     Článek 54 Ústavy Španělska.

(98)

     Článek 3 zákona č. 3/1981.

(99)

     Tj. možnost napadnout zadržení osoby.

(100)

     Zákon č. 19/2013 o transparentnosti, přístupu k veřejným informacím a řádné správě věcí veřejných.

(101)

     V roce 2011 se Španělsko stalo součástí Partnerství pro veřejně přístupnou státní správu. Doposud Španělsko vypracovalo tři „plány na veřejně přístupnou státní správu“. https://www.opengovpartnership.org/members/spain/.

(102)

     Příspěvek Španělska do Zprávy o právním státu pro rok 2020.

(103)

     Viz předchozí poznámka.

(104)

     Rating organizace CIVICUS; ratingy se udělují na pětistupňové škále: otevřený, zúžený, s překážkami, potlačovaný a uzavřený. Viz též oddíl III.