EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020PC0593

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937

COM/2020/593 final

V Bruselu dne 24.9.2020

COM(2020) 593 final

2020/0265(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2020) 306 final} - {SWD(2020) 380 final} - {SWD(2020) 381 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh je součástí balíčku předpisů v oblasti digitálních financí, balíčku opatření, která mají ještě více podpořit a rozvinout potenciál digitálních financí z hlediska inovací a hospodářské soutěže a zároveň snížit s nimi související rizika. Je v souladu s prioritami Komise připravit Evropu na digitální věk a vybudovat hospodářství připravené na budoucnost, které bude pracovat pro lidi. Balíček předpisů v oblasti digitálních financí zahrnuje novou strategii v oblasti digitálních financí pro finanční sektor EU 1 s cílem zajistit, aby EU vzala digitální revoluci za svou a byla její hnací silou s evropskými inovačními firmami v čele a aby nabídla výhody digitálních financí evropským spotřebitelům a podnikům. Kromě tohoto návrhu balíček zahrnuje také návrh na pilotní režim tržních infrastruktur na základě technologie sdíleného registru (DLT) 2 , návrh o digitální provozní odolnosti 3 a návrh na upřesnění nebo změnu některých souvisejících pravidel EU v oblasti finančních služeb 4 .

Jednou ze stanovených prioritních oblastí strategie je zajistit, aby byl regulační rámec EU v oblasti finančních služeb vstřícný k inovacím a nepředstavoval překážky pro uplatňování nových technologií. Tento návrh představuje společně s návrhem na pilotní režim DLT první konkrétní opatření v této oblasti.

Kryptoaktiva jsou jednou z hlavních aplikací technologie blockchain v oblasti financí. Od uveřejnění svého akčního plánu pro finanční technologie 5 v březnu 2018 zkoumá Komise příležitosti a výzvy, jež kryptoaktiva představují. Po velkém nárůstu tržní kapitalizace kryptoaktiv v průběhu roku 2017 vyzval v prosinci 2017 výkonný místopředseda Dombrovskis v dopise adresovaném Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) tyto instituce, aby zopakovaly svá varování investorům. V akčním plánu pro finanční technologie z roku 2018 pověřila Komise orgány EBA a ESMA, aby posoudily použitelnost a vhodnost stávajícího regulačního rámce EU v oblasti finančních služeb pro kryptoaktiva. V doporučení 6 vydaném v lednu 2019 bylo uvedeno, že i když mohou některá kryptoaktiva spadat do oblasti působnosti právních předpisů EU, není jejich účinná uplatnitelnost na tato aktiva vždy přímočará. Navíc podle doporučení mohou ustanovení stávajících právních předpisů EU bránit používání DLT. Orgány EBA a ESMA současně zdůraznily, že – mimo právní předpisy EU zaměřené na boj s legalizací výnosů z trestné činnosti a financováním terorismu – nespadá většina kryptoaktiv do oblasti působnosti právních předpisů EU v oblasti finančních služeb, a proto nepodléhá mimo jiné ustanovením o ochraně spotřebitelů a investorů a integrity trhu, ačkoli v tomto směru přinášejí rizika. Dále řada členských států v poslední době přijala právní předpisy týkající se záležitostí souvisejících s kryptoaktivy, což vede k roztříštěnosti trhu.

Nedávno se objevila relativně nová podmnožina kryptoaktiv – tzv. „stablecoiny“ – které přilákaly pozornost veřejnosti i regulátorů na celém světě. Přestože je trh kryptoaktiv stále ještě nevelký a v současné době nepředstavuje ohrožení finanční stability 7 , může se to s nástupem „globálních stablecoinů“ změnit, neboť tato aktiva budou zahrnovat funkce zaměřené na stabilizaci jejich hodnoty a využívat síťové efekty vyplývající z jejich propagování firmami, a tedy mohou být hojně používána 8 .

S ohledem na tento vývoj a v rámci širší digitální agendy Komise předsedkyně Ursula von der Leyenová zdůraznila nutnost „zajistit společný přístup členských států ke kryptoměnám, abychom se ujistili, že víme, jak co nejlépe využít příležitosti, které přinášejí, a jak řešit nová rizika, jež mohou představovat 9 . Jakkoli si Komise a Rada uvědomují rizika, která to může představovat, v prosinci 2019 rovněž společně prohlásily, že „se zavazují zavést rámec, který využije možné příležitosti, jež některá kryptoaktiva mohou nabídnout 10 . Před nedávnem zpracoval Evropský parlament zprávu o digitálních financích, která se zaměřuje konkrétně na kryptoaktiva. 11

Aby reagovalo na všechny tyto záležitosti a vytvořilo rámec EU, který umožní trhy s kryptoaktivy i tokenizaci tradičních finančních aktiv a širší využití DLT ve finančních službách, bude toto nařízení doprovázeno dalšími legislativními návrhy: Komise rovněž navrhuje upřesnit, že stávající definice „finančních nástrojů“ – která vymezuje oblast působnosti směrnice o trzích finančních nástrojů (MIFID II) 12 – zahrnuje finanční nástroje vedené na DLT, 13 jakož i pilotní režim tržních infrastruktur DLT pro tyto nástroje 14 . Pilotní režim umožní experimentovat v bezpečném prostředí a přinese podněty k možným dalším změnám.

Tento návrh, který se vztahuje na kryptoaktiva, jež nespadají pod stávající právní předpisy EU o finančních službách, jakož i elektronické peněžní tokeny, má čtyři všeobecné a vzájemně související cíle. Prvním cílem je právní jistota. Aby se mohly v EU rozvíjet trhy s kryptoaktivy, je nutný spolehlivý právní rámec, který bude jednoznačně definovat regulaci veškerých kryptoaktiv, která nejsou upravena stávajícími právními předpisy o finančních službách. Druhým cílem je podpořit inovace. Aby byl podpořen rozvoj kryptoaktiv a širší používání DLT, je nutné zavést bezpečný a přiměřený rámec, který bude podporovat inovace a korektní hospodářskou soutěž. Třetím cílem je zavést vhodnou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů a integrity trhu, neboť kryptoaktiva, která nejsou upravena stávajícími právními předpisy o finančních službách, představují mnoho stejných rizik jako známější finanční nástroje. Čtvrtým cílem je zajistit finanční stabilitu. Kryptoaktiva se stále vyvíjejí. Zatímco některá kryptoaktiva mají celkem omezený rozsah využití, jiná, jako je nově vzniklá kategorie „stablecoinů“, se mohou stát široce přijímanými a potenciálně systémovými kryptoaktivy. Tento návrh zahrnuje ochranná opatření, jež by měla řešit potenciální rizika ohrožující finanční stabilitu a řádnou měnovou politiku, která by mohla ze „stablecoinů“ vyplývat.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je součástí širšího rámce pro kryptoaktiva a technologii sdíleného registru (DLT), neboť jej doprovázejí návrhy zajišťující, aby stávající právní předpisy nepředstavovaly překážky šíření nových technologií, a přesto plnily příslušné regulační cíle.

Návrh vychází z rozsáhlého a dlouhodobého sledování trhu a účasti na mezinárodní politické práci, například na fórech, jako je Rada pro finanční stabilitu, Finanční akční výbor a G7.

V rámci akčního plánu pro finanční technologie přijatého v březnu 2018 15 pověřila Komise evropské orgány dohledu, aby předložily doporučení k použitelnosti a vhodnosti stávajícího regulačního rámce EU v oblasti finančních služeb pro kryptoaktiva. Tento návrh vychází z doporučení orgánů EBA a ESMA. 16

Soulad s ostatními politikami Unie

Jak uvedla předsedkyně von der Leyenová ve svých politických směrech 17 a jak je stanoveno ve sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“ 18 , pro Evropu je zásadní těžit ze všech výhod digitální éry a posilovat svou průmyslovou a inovační kapacitu v rámci bezpečných a etických hranic. Dále pověřovací dopis zaslaný výkonnému místopředsedovi Dombrovskisovi vyzývá ke společnému přístupu členských států ke kryptoměnám, aby bylo zajištěno, že Evropa bude moci maximálně využít příležitostí, které vytvářejí, a řešit nová rizika, jež mohou představovat. 19

Tento návrh úzce souvisí s širšími politikami Komise v oblasti technologie blockchain, neboť kryptoaktiva jako hlavní využití technologií blockchain jsou nerozlučně spjata s prosazováním technologie blockchain v celé Evropě. Tento návrh podporuje ucelený přístup k blockchainu a DLT, jehož cílem je postavit Evropu do čela inovací a přijetí blockchainu. Politická práce v této oblasti zahrnuje vytvoření Evropského fóra a střediska pro sledování technologie blockchain a Evropského partnerství pro blockchain, které spojuje všechny členské státy na politické úrovni, jakož i partnerství veřejného a soukromého sektoru plánovaná ve spolupráci s Mezinárodní asociací důvěryhodných blockchainových aplikací. 20  

Tento návrh je rovněž v souladu s politikami Unie zaměřenými na vytvoření unie kapitálových trhů (CMU). Reaguje zejména na závěrečnou zprávu Fóra na vysoké úrovni, která zdůraznila nevyužitý potenciál kryptoaktiv a vyzvala Komisi k zajištění právní jistoty a stanovení jasných pravidel používání kryptoaktiv. 21  Tento návrh je v souladu se strategií pro malé a střední podniky přijatou 10. března 2020, která rovněž zdůrazňuje DLT a kryptoaktiva jako inovace, jež mohou umožnit malým a středním podnikům jednat přímo s investory. 22

Konečně, tento návrh je zcela v souladu se strategií bezpečnostní unie, která doporučuje vypracovat legislativní rámec pro kryptoaktiva vzhledem k rostoucímu vlivu těchto nových technologií na to, jak se finanční aktiva emitují, směňují, sdílejí a zpřístupňují. 23

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Návrh vychází z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který dává evropským institucím pravomoc stanovit vhodná opatření ke sbližování právních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu. Cílem návrhu je odstranit překážky bránící vytvoření a zlepšování fungování vnitřního trhu s finančními službami zajištěním plné harmonizace platných pravidel.

Dnes nemohou vydavatelé kryptoaktiv a poskytovatelé služeb využívat všech výhod vnitřního trhu, a to v důsledku chybějící právní jistoty v oblasti regulace kryptoaktiv a neexistence specializovaného a soudržného rámce regulace a dohledu na úrovni EU. Přestože několik členských států již zavedlo zvláštní režim pro některé poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv nebo část jejich činností, ve většině členských států tito poskytovatelé služeb fungují mimo jakýkoli regulační rámec. Dále stále větší počet členských států zvažuje své vlastní vnitrostátní rámce, které mají konkrétně upravovat kryptoaktiva a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Rozdílné rámce, pravidla a výklady kryptoaktiv i služeb souvisejících s kryptoaktivy v celé Unii jsou tak překážkou pro poskytovatele služeb, kteří chtějí rozšiřovat svou činnost v rámci EU. Znamená to, že poskytovatelé služeb těchto inherentně přeshraničních produktů a služeb jsou nuceni se seznámit s právními předpisy několika členských států, získat několik vnitrostátních povolení nebo registrací a plnit často různorodá ustanovení vnitrostátních právních předpisů, což někdy vyžaduje úpravu jejich obchodního modelu pro různé části Unie. To má za následek vysoké náklady, právní složitost a nejistotu poskytovatelů služeb působících v oblasti kryptoaktiv, což omezuje rozvoj a rozšiřování činností souvisejících s kryptoaktivy v Unii. Dále neexistence platných rámců pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v mnoha členských státech omezuje dostupnost financování a někdy i širší přístup k potřebným finančním službám, jako jsou bankovní služby, vzhledem k regulační nejistotě spojené s kryptoaktivy a tedy i poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Tyto odchylky rovněž vytvářejí nerovné podmínky pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v závislosti na jejich uvedení a vytvářejí tak další překážky hladkému fungování vnitřního trhu. Konečně to vede k právní nejistotě, což společně s chybějícím společným rámcem EU vystavuje spotřebitele a investory značným rizikům.

Zavedením společného rámce EU mohou být nastaveny jednotné podmínky pro fungování firem v EU, odstraní se rozdíly ve vnitrostátních rámcích, které vedou k roztříštěnosti trhu, a sníží se složitost a náklady pro firmy působící v této oblasti. Zároveň to nabídne firmám plný přístup na vnitřní trh a poskytne právní jistotu potřebnou k podpoře inovací na trhu s kryptoaktivy. Konečně se tím podpoří integrita trhu a spotřebitelé a investoři získají příslušnou úroveň ochrany, jednoznačné informace o svých právech a zároveň se zajistí finanční stabilita.

Subsidiarita 

Různé přístupy členských států ztěžují přeshraniční poskytování služeb v souvislosti s kryptoaktivy. Šíření vnitrostátních přístupů představuje také rizika pro rovné podmínky na jednotném trhu z hlediska ochrany spotřebitelů a investorů, integrity trhu a hospodářské soutěže. Kromě toho, i když jsou některá rizika nižší v členských státech, které pro kryptoaktiva zavedly zvláštní rámce, jsou spotřebitelé, investoři a účastníci trhu v jiných členských státech stále nechráněni před některými nejzávažnějšími riziky, jež kryptoaktiva představují (např. podvody, kybernetické útoky, manipulace s trhem).

Opatření na úrovni EU, jako je tento návrh nařízení, by vytvořilo prostředí, v němž by se mohl rozvíjet větší přeshraniční trh s kryptoaktivy i poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, a mohly by tak být využity všechny výhody vnitřního trhu. Rámec EU by významně snížil složitost i finanční a administrativní zátěž pro všechny zúčastněné subjekty, jako jsou poskytovatelé služeb, vydavatelé a spotřebitelé a investoři. Harmonizace provozních požadavků na poskytovatele služeb, jakož i požadavků na zveřejňování ze strany vydavatelů, by také mohla přinést jednoznačné výhody z hlediska ochrany spotřebitelů a investorů a finanční stability.

Proporcionalita

Podle zásady proporcionality by obsah ani forma opatření EU neměly překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv. Navržená pravidla nepůjdou nad rámec toho, co je nezbytné, aby byly dosaženy cíle návrhu. Budou se týkat pouze těch aspektů, které členské státy nemohou zajistit samy a u nichž administrativní zátěž a náklady odpovídají specifickým i obecným cílům, jež mají být dosaženy.

Navržené nařízení záměrně zajistí proporcionalitu, bude jednoznačně rozlišovat mezi jednotlivými druhy služeb a činností podle souvisejících rizik, aby příslušná administrativní zátěž těmto rizikům odpovídala. Konkrétně, požadavky stanovené v tomto nařízení jsou úměrné omezeným souvisejícím rizikům vzhledem k doposud relativně malé velikosti trhu. Návrh současně stanoví přísnější požadavky na „stablecoiny“, u nichž je větší pravděpodobnost, že se budou rychle rozšiřovat a mohly by představovat vyšší úroveň rizika pro investory, protistrany i finanční systém.

Volba nástroje

Článek 114 SFEU umožňuje přijímat akty v podobě nařízení nebo směrnice. Pro tento návrh bylo zvoleno nařízení, aby mohla být stanovena okamžitě použitelná pravidla na celém jednotném trhu.

Navržené nařízení stanoví harmonizované požadavky pro vydavatele, kteří chtějí nabízet svá kryptoaktiva v celé Unii, a pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří chtějí požádat o povolení poskytovat své služby na jednotném trhu. Tito vydavatelé a poskytovatelé služeb nesmí podléhat zvláštním vnitrostátním pravidlům. Proto je nařízení vhodnější než směrnice.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se

Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise konzultovala se zúčastněnými stranami v průběhu celého procesu přípravy tohoto návrhu. Zejména:

i)Komise vedla veřejnou konzultaci věnovanou tomuto tématu (19. prosince 2019 – 19. března 2020) 24

ii)Komise vedla veřejnou konzultaci k počátečnímu posouzení dopadů (19. prosince 2019 – 16. ledna 2020) 25

iii)Útvary Komise konzultovaly při dvou příležitostech (18. května 2020 a 16. července 2020) s odborníky členských států v expertní skupině pro bankovnictví, platby a pojišťovnictví (EGBPI) 26 .

iv)Útvary Komise uspořádaly k rámci EU pro kryptoaktiva specializovaný webinář jako součást série setkání „Digital Finance Outreach 2020“ (DFO) (19. května 2020).

Účelem veřejné konzultace bylo informovat Komisi o vývoji potenciálního rámce EU pro kryptoaktiva. Veřejná konzultace zahrnovala otázky týkající se kryptoaktiv, která nejsou upravena stávajícími právními předpisy EU o finančních službách, kryptoaktiv, která jsou upravena stávajícími právními předpisy EU o finančních službách (např. kryptoaktiva, která splňují podmínky pro převoditelné cenné papíry nebo elektronické peníze), zvláštní otázky o tzv. „stablecoinech“ i obecnější otázky o uplatnění DLT ve finančních službách.

Většina respondentů zdůrazňovala, že vytvoření specializovaného rámce pro kryptoaktiva, která v současnosti nejsou upravena právními předpisy EU o finančních službách, včetně neregulovaných „stablecoinů“, by bylo pro zavedení udržitelného ekosystému kryptoaktiv EU přínosné. Většina respondentů potvrdila, že je potřebná právní jistota a harmonizace vnitrostátních právních předpisů, přičemž mnoho účastníků podporovalo řadu požadavků doložených příklady, jež by mohly být stanoveny pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Zástupci členských států v EGBPI vyjádřili celkovou podporu zvolenému přístupu, tedy návrhu vytvořit vhodný specializovaný regulační rámec pro neregulovaná kryptoaktiva. Zdůrazňovali nutnost vyloučit regulatorní arbitráž, nedopustit, aby vydavatelé kryptoaktiv obcházeli pravidla, a zajistit, aby byla všechna důležitá pravidla ze stávajících právních předpisů upravujících platby a elektronické peníze obsažena také ve specializovaném rámci pro tzv. „stablecoiny“. Rovněž byla zmíněna nutnost poskytnout u „stablecoinů“ právo na zpětnou výměnu, zatímco názory na upřednostňované řešení v souvislosti s dohledem se různily.

V rámci série informačních akcí Komise uspořádala webinář specificky zaměřený na kryptoaktiva. Webináře se zúčastnili nejrůznější účastníci z oboru a subjekty veřejného sektoru, kteří poskytli další odborné připomínky k interakci s právními předpisy o finančních službách.

Návrh rovněž vychází z připomínek obdržených při setkáních s účastníky a orgány EU a zohledňuje je. Většina účastníků, včetně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, návrh celkově podporovala a znovu zdůrazňovala, že toto odvětví nutně potřebuje právní jistotu, aby se mohlo dále rozvíjet.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Při přípravě tohoto návrhu Komise vycházela z kvalitativních a kvantitativních důkazů shromážděných z uznávaných zdrojů, včetně dvou zpráv od orgánů EBA a ESMA. Ty byly doplněny veřejně dostupnými zprávami od orgánů dohledu, orgánů stanovujících mezinárodní normy a předních výzkumných ústavů, jakož i kvantitativními a kvalitativními připomínkami zainteresovaných subjektů z globálního finančního sektoru.

Posouzení dopadů

K tomuto návrhu je připojeno posouzení dopadů, které bylo předloženo Výboru pro kontrolu regulace (RSB) dne 29. dubna 2020 a schváleno dne 29. května 2020. 27 Výbor pro kontrolu regulace doporučil v některých oblastech zlepšení s cílem: i) zasadit iniciativu do kontextu probíhajícího evropského i mezinárodního regulačního úsilí; ii) lépe objasnit, jak tato iniciativa zmírní rizika podvodu, hackingu a zneužívání trhu, a také vysvětlit soudržnost s nadcházející revizí právních předpisů o boji proti praní peněz; a iii) lépe vysvětlit obavy o finanční stabilitu týkající se „stablecoinů“ a objasnit, jak orgány dohledu zajistí ochranu investorů a spotřebitelů. V souladu s tím bylo upraveno posouzení dopadů, které se zabývalo také podrobnějšími připomínkami podanými Výborem pro kontrolu regulace.

Zaprvé, Komise zvažovala dvě možnosti vytvoření rámce pro kryptoaktiva, která nejsou upravena stávajícími právními předpisy EU o finančních službách (s výjimkou „stablecoinů“, u nichž byly zvažovány jiné možnosti – viz níže):

·Možnost 1 – Režim dobrovolné účasti pro neregulovaná kryptoaktiva

Podle první možnosti by vydavatelé a poskytovatelé služeb, kteří se rozhodnou pro účast v režimu EU, využívali k rozšiřování svých činností přes hranice výhod pasu EU. Poskytovatelé služeb, kteří se pro účast nerozhodnou, by zůstali v neregulovaném režimu nebo by se na ně vztahovaly zvláštní vnitrostátní režimy, aniž by jim byl vydán pas EU.

·Možnost 2 – Úplná harmonizace

Podle druhé možnosti by všichni vydavatelé (s výjimkou vydavatelů předkládajících malé nabídky) a poskytovatelé služeb podléhali právu Unie a využívali výhod pasu EU. Zvláštní vnitrostátní režimy upravující kryptoaktiva by již neplatily.

Zatímco první možnost by mohla být méně zatěžující pro malé vydavatele a poskytovatele služeb, kteří se mohou rozhodnout, že se tohoto režimu nezúčastní, druhá možnost by zajistila vyšší úroveň právní jistoty, ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu a snížila by roztříštěnost v rámci jednotného trhu. Úplná harmonizace představuje soudržnější přístup v porovnání s režimem dobrovolné účasti. Upřednostňovanou možností byla proto druhá možnost.

Dále Komise posoudila také zvláštní možnosti pro tzv. „stablecoiny“, podle nichž by „stablecoiny“ byly také považovány za kryptoaktiva, která nejsou upravena stávajícími právními předpisy EU o finančních službách:

·Možnost 1 – zvláštní legislativní režim zaměřený na řešení rizik, jež představují „stablecoiny“ a „globální stablecoiny“

Tato možnost, která je založena na přístupu důsledně založeném na riziku a vychází z doporučení, jež právě připravuje například Rada pro finanční stabilitu, by řešila slabá místa, jež „stablecoiny“ představují pro finanční stabilitu, a současně by umožnila rozvoj různých druhů obchodních modelů „stablecoinů“. Zahrnovalo by to zvláštní požadavky na zveřejňování pro vydavatele „stablecoinů“ i požadavky stanovené pro rezervu zajišťující „stablecoiny“.

·Možnost 2 – regulování „stablecoinů“ podle směrnice o elektronických penězích

„Stablecoiny“, jejichž hodnota je zajištěna jednou měnou, která je zákonným platidlem, se blíží definici elektronických peněz podle směrnice o elektronických penězích. Cílem mnoha „stablecoinů“ je vytvořit „prostředek pro placení“, a pokud jsou zajištěny rezervou aktiv, mohly by se některé „stablecoiny“ stát důvěryhodným prostředkem směny a uchovatelem hodnoty. V tomto smyslu mohou „stablecoiny“ zřejmě mít společné rysy s elektronickými penězi. Tato možnost by však vyžadovala, aby vydavatelé stablecoinů“ postupovali podle stávajících právních předpisů, které nemusí být pro daný účel vhodné. Přestože by směrnice o elektronických penězích a, v širším smyslu, směrnice o platebních službách mohla zahrnovat některé poskytovatele služeb v oblasti „stablecoinů“, nemuselo by to adekvátně zmírnit nejvýznamnější rizika pro ochranu spotřebitelů, například rizika, jež představují poskytovatelé elektronických peněženek. Navíc směrnice o elektronických penězích neobsahuje konkrétní ustanovení pro entitu, která by byla systémová, což je to, čím by se „globální stablecoiny“ potenciálně mohly stát.

·Možnost 3 – opatření zaměřená na omezení používání „stablecoinů“ v rámci EU

Třetí možností by bylo omezit vydávání „stablecoinů“ a poskytování služeb souvisejících s tímto druhem kryptoaktiva. Tento přístup by mohl být potenciálně odůvodněný, neboť rizika, jež „stablecoiny“ představují, a zejména rizika, jež by mohla dosáhnout globálního měřítka (včetně rizik pro finanční stabilitu, měnovou politiku a měnovou suverenitu), by převyšovala přínosy nabízené spotřebitelům v EU v podobě rychlého, levného, efektivního a inkluzivního platebního prostředku. Třetí možnost by však znamenala nejen náklady pro „stablecoiny“, které jsou již používány, ale bránila by také využívání všech výhod souvisejících s tímto novým druhem kryptoaktiv. Třetí možnost by nebyla v souladu s cíli stanovenými na úrovni EU, totiž podporovat inovace ve finančním sektoru. Navíc by třetí možnost mohla znamenat, že některá rizika pro finanční stabilitu nebudou vyřešena, pokud budou spotřebitelé v EU široce používat „stablecoiny“ vydané v třetích zemích.

Komise dospěla k závěru, že upřednostňovanou možností pro „stablecoiny“ je první možnost v kombinaci s druhou možností, aby nedošlo k regulatorní arbitráži mezi „stablecoiny“, které jsou nerozlišitelné od elektronických peněz, a úpravou elektronických peněz vydaných na technologii sdíleného registru. Společně s druhou možností (úplná harmonizace, jak je popsáno výše) pro jiné druhy kryptoaktiv, která nejsou upravena stávajícími právními předpisy EU o finančních službách, by to vytvořilo komplexní a ucelený rámec EU pro „stablecoiny“, který by dokázal zmírnit rizika identifikovaná Radou pro finanční stabilitu 28 , zejména rizika pro finanční stabilitu. Struktura „stablecoinů“ je komplexní a zahrnuje mnoho vzájemně propojených funkcí a právních subjektů. Regulatorní přístup podle první možnosti (v kombinaci s druhou možností pro doposud neregulovaná kryptoaktiva) by zahrnoval různé funkce, které jsou ve strukturách „stablecoinů“ obvykle přítomny (řídicí orgán, správa aktiv, platební funkce a funkce zákaznického rozhraní), a postihoval by také tyto interakce mezi subjekty, které mohou zvýšit riziko pro finanční stabilitu.

Účelnost právních předpisů a zjednodušování

Toto nařízení stanoví povinnost vydavatelů kryptoaktiv uveřejnit informační dokument (tzv. bílou knihu) s povinnými požadavky na zveřejnění. Aby nedocházelo k administrativní zátěži, budou malé a střední podniky osvobozeny od povinnosti zveřejnit tento informační dokument, pokud bude celkové protiplnění za nabídku kryptoaktiv za dvanáct měsíců menší než 1 000 000 EUR. Vydavatelé „stablecoinů“ nebudou potřebovat povolení od příslušného orgánu členského státu, pokud bude nesplacená částka „stablecoinů“ pod 5 000 000 EUR. Požadavky stanovené pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy jsou dále úměrné rizikům, jež tyto poskytované služby představují.

Základní práva

EU se zavazuje dodržovat vysokou úroveň ochrany základních práv a je signatářem široké škály úmluv o lidských právech. V této souvislosti není pravděpodobné, že by tento návrh měl přímý dopad na práva podle hlavních úmluv OSN o lidských právech, Listiny základních práv Evropské unie, která tvoří nedílnou součást Smluv EU, a Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh má důsledky z hlediska nákladů a administrativní zátěže pro příslušné vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž orgány EBA a ESMA. Rozsah a rozložení těchto nákladů budou záviset na konkrétních požadavcích kladených na vydavatele kryptoaktiv a poskytovatele služeb a na souvisejících úkolech v oblasti dohledu a monitorování.

Odhadované náklady na dohled se u každého členského státu (včetně personálu, školení, IT infrastruktury a specializovaných vyšetřovacích opatření) mohou pohybovat od 350 000 EUR do 500 000 EUR ročně, přičemž jednorázové náklady se odhadují na 140 000 EUR. Částečně však budou kompenzovány z poplatků za dohled, které budou příslušné vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž vyměřovat vydavatelům kryptoaktiv a poskytovatelům služeb v této oblasti.

U orgánu EBA to bude časem vyžadovat celkem 18 zaměstnanců na plný úvazek, kteří budou vykonávat dohled nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů. Orgánu EBA dále vzniknou další náklady na IT, cestovní výdaje za kontroly na místě a náklady na překlady. Všechny tyto náklady však budou v plné výši hrazeny z poplatků vybíraných od vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů.

U orgánu ESMA budou odhadované náklady na zřízení rejstříku všech poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a jeho vedení podle informací obdržených od příslušných vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a od EBA hrazeny z jeho provozního rozpočtu.

Finanční a rozpočtové důsledky tohoto návrhu jsou podrobně vysvětleny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Zřízení spolehlivého mechanismu monitorování a hodnocení je zásadní, aby bylo zajištěno, že provedená regulatorní opatření budou účinně dosahovat příslušných cílů. Komise proto zavedla program pro monitorování výstupů a dopadů tohoto nařízení. Komise bude mít na starosti monitorování účinků zvolených možností politiky podle nevyčerpávajícího seznamu ukazatelů uvedeného v posouzení dopadů (s. 64–65). Komise bude mít také na starosti hodnocení dopadu tohoto nařízení a bude mít za úkol vypracovat zprávu pro Radu a Parlament (článek 122 návrhu).    

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Účelem tohoto návrhu je poskytnout právní jistotu u kryptoaktiv, která nepodléhají stávajícím právním předpisům EU o finančních službách, a stanovit na úrovni EU jednotná pravidla pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a vydavatele kryptoaktiv. Navrhovaným nařízením se nahradí stávající vnitrostátní rámce platné pro kryptoaktiva, která nepodléhají stávajícím právním předpisům EU o finančních službách, a rovněž se jím stanoví zvláštní pravidla pro tzv. „stablecoiny“, včetně případů, kdy představují elektronické peníze. Navrhované nařízení je rozděleno do devíti hlav.

Hlava I stanoví předmět, oblast působnosti a definice. V článku 1 je stanoveno, že se nařízení vztahuje na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a vydavatele kryptoaktiv, a jsou zde uvedeny jednotné požadavky na transparentnost a zveřejňování v souvislosti s vydáváním, provozem, organizací a řízením poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, a dále pravidla na ochranu spotřebitelů a opatření na zamezení zneužívání trhu. Článek 2 omezuje oblast působnosti nařízení na kryptoaktiva, která nesplňují požadavky na finanční nástroje, vklady nebo strukturované vklady podle právních předpisů EU o finančních službách. V článku 3 jsou uvedeny výrazy a definice, které se používají pro účely tohoto nařízení, včetně „kryptoaktiv“, „vydavatele kryptoaktiv“, „tokenu vázaného na aktiva“ (který je často označován jako „stablecoin“), „elektronického peněžního tokenu“ (který je často označován jako „stablecoin“), „poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy“, „užitného tokenu“ a dalších. Článek 3 také definuje různé služby související s kryptoaktivy. Je důležité, že Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci, aby specifikovala některé technické prvky definic a upravila je podle vývoje trhu a technologického vývoje.

Hlava II upravuje veřejné nabídky a prodej kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů. Stanoví, že vydavatel bude oprávněn nabízet tato kryptoaktiva veřejnosti v Unii nebo usilovat o přijetí k obchodování na obchodní platformě pro tato kryptoaktiva, jestliže splní požadavky článku 4, jako je povinnost, aby byl zřízen jako právnická osoba, nebo povinnost vypracovat bílou knihu o kryptoaktivech v souladu s článkem 5 (a přílohou I) a oznámení této bílé knihy o kryptoaktivech příslušným orgánům (článek 7) a její uveřejnění (článek 8). Po uveřejnění bílé knihy může vydavatel kryptoaktiv nabízet svá kryptoaktiva v EU nebo usilovat o přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě (článek 10). Článek 4 rovněž zahrnuje některé výjimky z uveřejňování bílé knihy, včetně výjimek u malých nabídek kryptoaktiv (pod 1 milion EUR za období dvanácti měsíců) a nabídek určených pro kvalifikované investory podle definice uvedené v nařízení o prospektu (nařízení EU 2017/1129). V článku 5 a příloze I nařízení jsou stanoveny požadavky na informace týkající se bílé knihy o kryptoaktivech připojené k veřejné nabídce kryptoaktiv nebo k přijetí kryptoaktiv na obchodní platformu pro kryptoaktiva a v článku 6 jsou stanoveny některé požadavky související s propagačními materiály vytvářenými vydavateli kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů. Bílá kniha o kryptoaktivech nepodléhá procesu předchozího schvalování příslušnými vnitrostátními orgány (článek 7). Bude oznámena příslušným vnitrostátním orgánům s posouzením, zda dané kryptoaktivum představuje finanční nástroj, zejména podle směrnice o trzích finančních nástrojů (směrnice 2014/65/EU). Po oznámení bílé knihy o kryptoaktivech budou příslušné orgány oprávněny nabídku pozastavit nebo zakázat, požadovat zařazení dalších informací do bílé knihy o kryptoaktivech nebo zveřejnit skutečnost, že vydavatel nesplňuje požadavky nařízení (článek 7). Hlava II zahrnuje také zvláštní ustanovení o nabídkách kryptoaktiv, které jsou časově omezeny (článek 9), změnách počáteční bílé knihy o kryptoaktivech (článek 11), právu na odstoupení udělenému nabyvatelům kryptoaktiv (článek 12), povinnostech stanovených pro všechny vydavatele kryptoaktiv (článek 13) a o odpovědnosti vydavatelů v souvislosti s bílou knihou o kryptoaktivech (článek 14).

Hlava III kapitola 1 popisuje postup povolování vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a schvalování jejich bílé knihy o kryptoaktivech příslušnými vnitrostátními orgány (články 16 až 19 a přílohy I a II). Aby bylo vydavatelům tokenů vázaných na aktiva povoleno působit v Unii, musí být právnickou osobou usazenou v EU (článek 15). V článku 15 se rovněž uvádí, že tokeny vázané na aktiva nemohou být nabízeny veřejnosti v Unii ani přijaty k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, jestliže vydavatel nemá povolení působit v Unii a nezveřejnil bílou knihu o kryptoaktivech schválenou jeho příslušným orgánem. Článek 15 dále zahrnuje výjimky pro tokeny vázané na aktiva malého rozsahu a pro tokeny vázané na aktiva, které jsou obchodovány, distribuovány a výhradně drženy kvalifikovanými investory. Odnětí povolení je popsáno v článku 20 a v článku 21 je stanoveno řízení pro změnu bílé knihy o kryptoaktivech.

V hlavě III kapitole 2 jsou stanoveny povinnosti vydavatelů tokenů vázaných na aktiva. Uvádí se zde, že jednají čestně, spravedlivě a profesionálně (článek 23). Jsou zde stanovena pravidla zveřejnění bílé knihy o kryptoaktivech a případných propagačních sdělení (článek 24) a požadavky na tato sdělení (článek 25). Dále vydavatelé podléhají povinnosti podávat průběžné informace (článek 26) a musí si vytvořit postup pro vyřizování stížností (článek 27).

Rovněž musí splňovat další požadavky, jako jsou pravidla o střetu zájmů (článek 28), oznamování změn ve svém vedoucím orgánu svému příslušnému orgánu (článek 29), systém řízení a správy (článek 30), kapitálové požadavky (článek 31), pravidla pro rezervu aktiv zajišťujících tokeny vázané na aktiva (článek 32) a požadavky na úschovu rezervních aktiv (článek 33). Článek 34 vysvětluje, že vydavatel investuje rezervní aktiva pouze do aktiv, která jsou bezpečná aktiva s nízkým rizikem. Článek 35 ukládá vydavatelům tokenů vázaných na aktiva povinnost informovat o právech spojených s tokeny vázanými na aktiva, včetně případného přímého nároku vůči vydavateli nebo za rezervou aktiv. Pokud vydavatel tokenů vázaných na aktiva nenabízí všem držitelům tokenů vázaných na aktiva přímá práva na vyplacení nebo pohledávky za vydavatelem nebo za rezervními aktivy, poskytuje článek 35 držitelům tokenů vázaných na aktiva minimální práva. Článek 36 znemožňuje vydavatelům tokenů vázaných na aktiva a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy přiznávat držitelům tokenů vázaných na aktiva jakýkoli úrok.

V hlavě III kapitola 4 jsou stanovena pravidla nabývání vydavatelů tokenů vázaných na aktiva, přičemž v článku 37 je popsáno posouzení zamýšleného nabytí a v článku 38 obsah tohoto posouzení.

V hlavě III kapitole 5 článku 39 jsou stanovena kritéria, podle kterých bude orgán EBA určovat, zda je token vázaný na aktiva významný. Těmito kritérii jsou: velikost zákaznické základny promotérů tokenů vázaných na aktiva, hodnota tokenů vázaných na aktiva nebo jejich tržní kapitalizace, počet a hodnota transakcí, velikost rezervy aktiv, význam přeshraničních činností vydavatelů a propojení s finančním systémem. Článek 39 dále zahrnuje oprávnění Komise přijmout akt v přenesené pravomoci za účelem bližšího upřesnění okolností, za nichž bude vydavatel tokenů vázaných na aktiva považován za významného, a finančních limitů, při jejichž překročení budou tokeny vázané na aktiva považovány za významné. Článek 39 zahrnuje některé minimální finanční limity, které by akt v přenesené pravomoci měl v každém případě dodržet. Článek 40 popisuje možnost, aby byl vydavatel tokenu vázaného na aktiva klasifikován z vlastního podnětu jako významný v době, kdy žádá o povolení. V článku 41 je uveden seznam dalších povinností vztahujících se na vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva, jako jsou dodatečné kapitálové požadavky, zásady řízení likvidity a interoperabilita.

Hlava III kapitola 6 článek 42 ukládá vydavateli povinnost mít stanoven postup řádného ukončení činností.

V hlavě IV kapitole 1 je popsán postup povolování vydavatele elektronických peněžních tokenů. V článku 43 se uvádí, že elektronické peněžní tokeny nesmí být nabízeny veřejnosti v Unii ani přijaty k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, jestliže vydavatel nemá povolení působit jako úvěrová instituce nebo jako „instituce elektronických peněz“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES. Článek 43 rovněž stanoví, že „elektronické peněžní tokeny“ se pro účely směrnice 2009/110/ES považují za elektronické peníze.

Článek 44 popisuje, jak držitelé elektronických peněžních tokenů získávají pohledávku za vydavatelem: elektronické peněžní tokeny se vydávají v nominální hodnotě a proti přijetí finančních prostředků a na žádost držitele elektronických peněžních tokenů je musí vydavatelé proplatit kdykoli a v nominální hodnotě. Článek 45 znemožňuje vydavatelům elektronických peněžních tokenů a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy dávat držitelům elektronických peněžních tokenů jakýkoli úrok. V článku 46 a příloze III jsou stanoveny požadavky na bílou knihu o kryptoaktivech doprovázející vydání elektronických peněžních tokenů, například: popis vydavatele, podrobný popis projektu vydavatele, uvedení, zda jde o nabídku elektronických peněžních tokenů veřejnosti nebo o jejich přijetí na obchodní platformu, jakož i informace o rizicích souvisejících s vydavatelem elektronických peněz, elektronických peněžních tokenů a realizací případného projektu. Článek 47 zahrnuje ustanovení o odpovědnosti vyplývající z bílé knihy o elektronických peněžních tokenech. V článku 48 jsou stanoveny požadavky na případná propagační sdělení vytvořená v souvislosti s nabídkou elektronických peněžních tokenů a v článku 49 se uvádí, že žádné finanční prostředky přijaté vydavatelem výměnou za elektronické peněžní tokeny nesmí být investovány do aktiv znějících na stejnou měnu, na kterou je vázán elektronický peněžní token.

V hlavě IV kapitole 2 článku 50 se uvádí, že orgán EBA klasifikuje elektronické peněžní tokeny jako významné podle kritérií uvedených v článku 39. Článek 51 popisuje možnost, aby byl vydavatel elektronického peněžního tokenu vázaného na aktiva klasifikován z vlastního podnětu jako významný v době, kdy žádá o povolení. Článek 52 obsahuje další povinnosti vztahující se na vydavatele elektronických peněžních tokenů. Vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů musí uplatnit článek 33 na úschovu rezervních aktiv a článek 34 na investování těchto aktiv místo článku 7 směrnice 2009/110/ES, čl. 41 odst. 1, 2 a 3 na odměňování, interoperabilitu a řízení likvidity, čl. 41 odst. 4 místo článku 5 směrnice 2009/110/ES a článek 42 na řádné ukončení svých činností.

Hlava V obsahuje ustanovení o povolování a provozních podmínkách poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Kapitola 1 definuje ustanovení o vydávání povolení (článek 53), popisuje obsah žádosti o povolení (článek 54), posouzení žádosti o povolení (článek 55) a právo příslušných orgánů povolení odejmout (článek 56). Kapitola zahrnuje také mandát orgánu ESMA ke zřízení rejstříku všech poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (článek 57), který bude zahrnovat také informace o bílých knihách o kryptoaktivech oznámených příslušným orgánům. U přeshraničního poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy stanoví článek 58 podrobnosti a způsob, jak se mají předávat informace o přeshraničních činnostech u kryptoaktiv od příslušného orgánu domovského členského státu příslušnému orgánu hostitelského členského státu.

Kapitola 2 stanoví požadavky na všechny poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, jako jsou povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně (článek 59), obezřetnostní záruky (článek 60 a příloha IV), organizační požadavky (článek 61), pravidla úschovy kryptoaktiv a finančních prostředků zákazníků (článek 63), povinnost zavést postup pro vyřizování stížností (článek 64), pravidla pro střet zájmů (článek 65) a pravidla pro zajišťování činnosti externími subjekty (66). V hlavě V kapitole 3 jsou stanoveny požadavky na konkrétní služby: úschovu kryptoaktiv (článek 67), obchodní platformy pro kryptoaktiva (článek 68), směnu kryptoaktiv za fiat měnu nebo za jiná kryptoaktiva (článek 69), plnění příkazů (článek 70), uvádění kryptoaktiv (článek 71), příjem a přenos příkazů v zastoupení třetích stran (článek 72) a poradenství ke kryptoaktivům (článek 73). Kapitola 4 upřesňuje pravidla nabývání poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Hlava VI zavádí zákazy a požadavky, které mají zabránit zneužívání trhu zahrnujícímu kryptoaktiva. Článek 76 vymezuje rozsah pravidel týkajících se zneužívání trhu. Článek 77 definuje pojem vnitřní informace a uvádí, že vydavatel, jehož kryptoaktiva jsou přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, zpřístupní vnitřní informace. Další ustanovení této hlavy zakazují obchodování zasvěcených osob (článek 78), nedovolené zpřístupnění vnitřních informací (článek 79) a manipulaci s trhem (článek 80).

V hlavě VII jsou uvedeny podrobnosti o pravomocích příslušných vnitrostátních orgánů, orgánu EBA a orgánu ESMA. Hlava VII kapitola 1 stanoví členským státům povinnost určit jeden nebo několik příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení, včetně jednoho příslušného orgánu určeného jako jednotné kontaktní místo (článek 81). Kapitola 1 dále obsahuje podrobná ustanovení o pravomocech příslušných vnitrostátních orgánů (článek 82), spolupráci mezi příslušnými orgány (článek 83), spolupráci s orgánem EBA a orgánem ESMA (článek 84) nebo spolupráci s jinými orgány (článek 85). Popisuje také oznamovací povinnosti členských států (článek 86), pravidla upravující služební tajemství (článek 87), ochranu dat (článek 88) a zajišťovací opatření, jež mohou přijmout příslušné vnitrostátní orgány hostitelských členských států (článek 89). V článku 90 jsou stanovena pravidla spolupráce s třetími zeměmi a článek 91 upřesňuje vyřizování stížností příslušnými orgány.

Hlava VII kapitola 2 popisuje správní sankce a opatření, jež mohou být uložena příslušnými orgány (článek 92), výkon jejich dohledových pravomocí a pravomocí ukládat sankce (článek 93), právo na odvolání (článek 94), zveřejňování rozhodnutí (článek 95), hlášení sankcí orgánu EBA a orgánu ESMA (článek 96) a hlášení porušení a ochranu osob oznamujících tato porušení (článek 97).

Hlava VII kapitola 3 obsahuje podrobná ustanovení o pravomocech a kompetencích orgánu EBA v souvislosti s dohledem nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů, včetně dohledových povinností (článek 98), a pravidla upravující kolegia orgánů dohledu pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva jsou uvedena v článku 99. Kolegium bude sestávat mimo jiné z příslušného orgánu domovského členského státu, kde byl vydavatel tokenů vázaných na aktiva povolen, orgánu EBA, orgánu ESMA, příslušných orgánů dohlížejících na nejdůležitější obchodní platformy pro kryptoaktiva, správců, úvěrových institucí a dalších poskytujících služby v souvislosti s významnými tokeny vázanými na aktiva a Evropské centrální banky. Pokud je vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva usazen v členském státě, jehož měnou není euro, nebo pokud je do rezervních aktiv zařazena měna jiná než euro, je součásti kolegia národní centrální banka tohoto členského státu. Příslušné orgány, které nejsou členy kolegia, mohou kolegium požádat o jakékoli informace, které jsou důležité pro plnění jejich povinností v oblasti dohledu. V článku 99 je také popsáno, jak má orgán EBA ve spolupráci s orgánem ESMA a Evropským systémem centrálních bank určit nejdůležitější obchodní platformy a správce, a podrobnosti o praktickém uspořádání kolegia.

Pravomoci vydávat nezávazná stanoviska jsou kolegiu svěřena článkem 100. Jeho stanoviska se mohou týkat požadavku, aby vydavatel držel kapitál ve větší výši, změny bílé knihy o kryptoaktivech, předpokládaného odnětí povolení, předpokládaného schválení výměny informací s orgánem dohledu třetí země atd. Příslušné orgány nebo orgán EBA řádně posoudí stanoviska kolegia, a pokud se stanoviskem, včetně případných doporučení, nesouhlasí, musí jejich konečné rozhodnutí obsahovat vysvětlení případné závažné odchylky od stanoviska nebo doporučení.

V článku 101 jsou stanovena pravidla pro kolegia orgánů dohledu pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů, jež fungují stejně jako kolegia pro tokeny vázané na aktiva (další účastníci zahrnují příslušné orgány nejdůležitějších platebních institucí poskytujících platební služby v souvislosti s významnými elektronickými peněžními tokeny) a článek 102 dává pravomoci vydávat nezávislá stanoviska takového kolegia.

Kapitola 4 upřesňuje pravomoci a kompetence orgánu EBA nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva a vydavateli významných elektronických peněžních tokenů. Povinnost mlčenlivosti (článek 103), vyžádání informací (článek 104), všeobecné vyšetřovací pravomoci (článek 105), inspekce na místě (článek 106), výměna informací (článek 107), dohoda o výměně informací s třetími zeměmi (článek 108), poskytování informací z třetích zemí (článek 109) a spolupráce s jinými orgány (článek 110). Povinnost zachovávat služební tajemství je uvedena v článku 111 a dohledová opatření Evropského orgánu pro bankovnictví v článku 112. Správní sankce a jiná opatření, zejména pokuty jsou popsány v článku 113 a následující články upravují penále (článek 114), zveřejňování, povahu a vymáhání pokut (článek 115) a odpovídající procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut (článek 116). Článek 117 a článek 118 stanoví požadavky na slyšení dotčených osob, respektive neomezenou soudní pravomoc Soudního dvora přezkoumávat rozhodnutí orgánu EBA. V souladu s článkem 119 by měl být orgán EBA schopen účtovat vydavatelům významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelům významných elektronických peněžních tokenů poplatky podle aktu v přenesené pravomoci přijatého podle nařízení. Článek 120 dává orgánu EBA pravomoc delegovat konkrétní dohledové úkoly na příslušné orgány, pokud je to nutné pro řádný dohled nad vydavatelem významných tokenů vázaných na aktiva nebo vydavatelem významných elektronických peněžních tokenů.

Výkon přenesené pravomoci z hlediska přijímání aktů Komise v přenesené pravomoci upravuje hlava VIII. Návrh nařízení obsahuje oprávnění Komise přijímat akty v přenesené pravomoci, které upřesňují určité podrobnosti, požadavky a mechanismy stanovené v nařízení (článek 121).

Hlava IX obsahuje přechodná a závěrečná ustanovení, včetně povinnosti Komise vypracovat zprávu hodnotící dopad nařízení (článek 122). V článku 123 jsou uvedena přechodná opatření zahrnující ustanovení o zachování právních účinků pro kryptoaktiva vydaná před vstupem tohoto nařízení v platnost, s výjimkou tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů. Článkem 124 se mění směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (směrnice (EU) 2019/1937 29 ), a to tak, že se toto nařízení do ní přidává, a článek 125 upřesňuje, že tato změna musí být provedena ve vnitrostátním právu dvanáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. V článku 126 se uvádí, že toto nařízení se začne uplatňovat osmnáct měsíců po jeho vstupu v platnost, s výjimkou ustanovení týkajících se elektronických peněžních tokenů a tokenů vázaných na aktiva, jež se začnou uplatňovat k datu vstupu tohoto nařízení v platnost.

2020/0265 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 30 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 31 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem sdělení Komise o strategii v oblasti digitálních financí 32 je zajistit, aby byly právní předpisy Unie o finančních službách vhodné pro digitální éru a přispívaly k hospodářství připravenému na budoucnost, které pracuje pro lidi, což zahrnuje umožnění používání inovačních technologií. Unie má deklarovaný a potvrzený politický zájem rozvíjet a podporovat přijetí průlomových technologií ve finančním sektoru, včetně blockchainu a technologie sdíleného registru (DLT).

(2)Kryptoaktiva jsou jednou z hlavních aplikací technologie DLT v oblasti financí. Kryptoaktiva jsou digitálním zastoupením hodnoty nebo práv a mají potenciál přinést významné výhody účastníkům trhu i spotřebitelům. Zefektivněním procesu získávání kapitálu a posílením hospodářské soutěže mohou vydávaná kryptoaktiva umožnit levnější, méně pracný a inkluzivnější způsob financování malých a středních podniků. Platební tokeny používané jako platební prostředek mohou představovat příležitosti ve smyslu levnějších, rychlejších a efektivnějších plateb, zejména v přeshraničním prostředí, neboť omezují počet zprostředkovatelů.

(3)Některá kryptoaktiva splňují požadavky na finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 33 . Většina kryptoaktiv však nespadá do působnosti právních předpisů Unie o finančních službách. Neexistují žádná pravidla pro služby související s kryptoaktivy, včetně provozování obchodních platforem pro kryptoaktiva, služby směny kryptoaktiv za fiat měnu nebo jiná kryptoaktiva nebo pro úschovu kryptoaktiv. Neexistence těchto pravidel vystavuje držitele kryptoaktiv riziku, zejména v oblastech, které nespadají do působnosti předpisů o ochraně spotřebitele. Neexistence těchto pravidel může také vést k podstatným rizikům pro integritu sekundárního trhu s kryptoaktivy, včetně manipulace s trhem. Některé členské státy zavedly zvláštní pravidla pro všechna kryptoaktiva, která nespadají do působnosti právních předpisů Unie o finančních službách, nebo pro jejich podmnožinu, aby tato rizika odstranily. Jiné členské státy zvažují přijetí právních předpisů v této oblasti.

(4)Neexistence celkového rámce Unie pro kryptoaktiva může vést k nedůvěře uživatelů v tato aktiva, což bude překážkou pro rozvoj trhu s těmito aktivy a může vést ke ztrátě příležitostí z hlediska inovačních digitálních služeb, alternativních platebních prostředků nebo nových zdrojů financování pro společnosti v Unii. Dále společnosti používající kryptoaktiva nebudou mít žádnou právní jistotu, jak bude s jejich kryptoaktivy nakládáno v různých členských státech, což bude ohrožovat jejich snahu o používání kryptoaktiv pro digitální inovace. Neexistence celkového rámce Unie pro kryptoaktiva by také mohla vést k roztříštěnosti předpisů, což by narušilo hospodářskou soutěž na jednotném trhu, znesnadňovalo rozšiřování činností poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy v přeshraničním prostředí a vyvolávalo regulatorní arbitráž. Trh s kryptoaktivy je stále ještě nevelký a zatím nepředstavuje hrozbu pro finanční stabilitu. Je však pravděpodobné, že spotřebitelé by mohli široce přijímat podmnožinu kryptoaktiv, která se snaží stabilizovat svou cenu navázáním své hodnoty na konkrétní aktivum nebo na koš aktiv. Takový vývoj by mohl znamenat další výzvy pro finanční stabilitu, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu.

(5)Proto je nezbytný specializovaný a harmonizovány rámec na úrovni Unie, který zajistí konkrétní pravidla pro kryptoaktiva a s nimi související činnosti a služby a upřesní platný právní rámec. Tento harmonizovaný rámec by měl zahrnovat také služby související s kryptoaktivy, pokud tyto služby doposud nejsou upraveny právními předpisy Unie o finančních službách. Tento rámec by měl podporovat inovace a korektní hospodářskou soutěž a zároveň zajišťovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele a integritu trhů s kryptoaktivy. Jasný rámec by měl umožňovat rozšiřování podnikání poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy v přeshraničním prostředí a měl by jim usnadňovat přístup k bankovním službám, aby mohli bez problémů vykonávat svou činnost. Rovněž by měl zajišťovat finanční stabilitu a řešit rizika v oblasti měnové politiky, jež by mohla vyplývat z kryptoaktiv, která se snaží stabilizovat svou cenu navázáním na měnu, aktivum nebo jejich koš. Rámec Unie pro trhy s kryptoaktivy by měl zvýšit ochranu spotřebitele, integritu trhu a finanční stabilitu prostřednictvím regulace nabídek kryptoaktiv nebo služeb souvisejících s těmito kryptoaktivy veřejnosti, ale neměl by regulovat používanou technologii a měl by umožňovat využití distribuovaných účetních knih bez povolení i na základě povolení.

(6)Právní předpisy Unie o finančních službách by neměly upřednostňovat jednu konkrétní technologii. Kryptoaktiva, která splňují požadavky na „finanční nástroje“ podle definice uvedené v čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU, by tedy měla i nadále spadat do působnosti stávajících obecných právních předpisů Unie, včetně směrnice 2014/65/EU, bez ohledu na technologii používanou pro jejich vydávání nebo jejich převod.

(7)Právní rámec Unie upravující kryptoaktiva by se neměl vztahovat na kryptoaktiva vydávaná centrálními bankami jednajícími jako měnový orgán nebo jinými veřejnými orgány ani služby související s kryptoaktivy, které tyto centrální banky nebo jiné veřejné orgány poskytují.

(8)Všechny právní předpisy přijaté v oblasti kryptoaktiv by měly být konkrétní, měly by obstát v budoucnosti a měly by být schopny držet krok s inovacemi a technologickým vývojem. „Kryptoaktiva“ a „technologii sdíleného registru“ je proto třeba definovat co možná nejširším způsobem, aby byly podchyceny všechny druhy kryptoaktiv, které v současné době nespadají do působnosti právních předpisů Unie o finančních službách. Tyto právní předpisy by měly rovněž přispět k cíli boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Každá definice „kryptoaktiv“ by tedy měla odpovídat definici „virtuálních aktiv“ uvedené v doporučeních Finančního akčního výboru (FATF) 34 . Z téhož důvodu by měl každý seznam služeb souvisejících s kryptoaktivy zahrnovat také služby v oblasti virtuálních aktiv, u nichž je pravděpodobné, že budou vzbuzovat obavy z legalizace výnosů z trestné činnosti, a které jsou takto označeny Finančním akčním výborem.

(9)Je třeba rozlišovat mezi třemi podkategoriemi kryptoaktiv, jež by měla podléhat konkrétnějším požadavkům. První podkategorie sestává z druhu kryptoaktiv, která jsou určena k poskytování digitálního přístupu ke zboží nebo službě, jsou dostupná na DLT a jsou přijímána pouze vydavatelem tohoto tokenu („užitné tokeny“). „Užitné tokeny“ mají nefinanční účely související s provozováním digitální platformy a digitálních služeb a měly by být považovány za zvláštní druh kryptoaktiv. Druhou podkategorií kryptoaktiv jsou „tokeny vázané na aktiva“. Tokeny vázané na aktiva usilují o udržení stabilní hodnoty navázáním na několik měn, které jsou zákonným platidlem, jednu nebo několik komodit, jedno nebo několik kryptoaktiv nebo na koš takových aktiv. Stabilizováním své hodnoty tyto tokeny vázané na aktiva často směřují k tomu, aby je jejich držitelé používali jako platební prostředek k nákupu zboží a služeb a jako uchovatele hodnoty. Třetí podkategorií kryptoaktiv jsou kryptoaktiva, která jsou primárně určena jako platební prostředek a která usilují o stabilizaci své hodnoty navázáním pouze na jednu fiat měnu. Funkce těchto kryptoaktiv je velmi podobná funkci elektronických peněz podle definice uvedené v čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES 35 . Stejně jako elektronické peníze jsou tato kryptoaktiva elektronickou náhražkou za mince a bankovky a používají se k provádění plateb. Tato kryptoaktiva jsou definována jako „elektronické peněžní tokeny“.

(10)I přes podobnosti se elektronické peníze a kryptoaktiva vázaná na jednu fiat měnu v některých důležitých aspektech liší. Držitelé elektronických peněz podle definice uvedené v čl. 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES mají vždy pohledávku za institucí elektronických peněz a mají smluvní nárok, aby byly jejich elektronické peníze kdykoli vyměněny zpět za fiat měnu, která je zákonným platidlem, a to v nominální hodnotě vůči této měně. Naproti tomu některá kryptoaktiva vázaná na jednu fiat měnu, která je zákonným platidlem, nepředstavují pro své držitele takovou pohledávku za vydavateli těchto aktiv a nemusela by spadat do oblasti působnosti směrnice 2009/110/ES. Jiná kryptoaktiva vázaná na jednu fiat měnu nepředstavují pohledávku v nominální hodnotě vůči měně, na kterou jsou navázána, nebo mají omezené období zpětné výměny. Skutečnost, že držitelé těchto kryptoaktiv nemají pohledávku za jejich vydavateli nebo že tato pohledávka není v nominální hodnotě vůči měně, na níž jsou tato kryptoaktiva navázána, by mohla ohrozit důvěru uživatelů těchto kryptoaktiv. Aby nedocházelo k obcházení pravidel stanovených ve směrnici 2009/110/ES, měla by být jakákoliv definice „elektronických peněžních tokenů“ co možná nejširší, aby podchytila všechny druhy kryptoaktiv vázaných na jednu fiat měnu, která je zákonným platidlem. Aby se zamezilo regulatorní arbitráži, měly by být stanoveny přísné podmínky pro vydávání elektronických peněžních tokenů, včetně povinnosti, aby byly elektronické peněžní tokeny vydávány buď úvěrovou institucí podle definice uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 36 , nebo institucí elektronických peněz povolenou podle směrnice 2009/110/ES. Z téhož důvodu by vydavatelé elektronických peněžních tokenů měli také poskytovat jejich uživatelům nárok na zpětnou výměnu jejich tokenů v jakémkoli okamžiku a v nominální hodnotě vůči měně, na kterou jsou tyto tokeny navázány. Protože jsou elektronické peněžní tokeny také kryptoaktivy a mohou rovněž vyvolávat nové výzvy z hlediska ochrany spotřebitele a integrity trhu specifické pro kryptoaktiva, měly by rovněž podléhat pravidlům stanoveným v tomto nařízení, aby tak byly uvedené výzvy v oblasti ochrany spotřebitele a integrity trhu ošetřeny.

(11)S ohledem na různá rizika a příležitosti, které s sebou kryptoaktiva nesou, je nezbytné stanovit pravidla pro vydavatele kryptoaktiv, jímž by měla být každá právnická osoba, která veřejnosti nabízí jakýkoli druh kryptoaktiv nebo usiluje o přijetí těchto kryptoaktiv na obchodní platformu pro kryptoaktiva.

(12)Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro subjekty, které poskytují služby související s kryptoaktivy. První kategorie těchto služeb zahrnuje zajištění provozu obchodní platformy pro kryptoaktiva, směnu kryptoaktiv za fiat měny, které jsou zákonným platidlem, nebo za jiná kryptoaktiva obchodováním na vlastní účet a v zastoupení třetích stran službu zajištění úschovy a správy kryptoaktiv nebo zajištění kontroly nad způsobem přístupu k těmto kryptoaktivům. Druhou kategorií těchto služeb je uvádění kryptoaktiv, příjem nebo přenos příkazů na kryptoaktiva, provádění příkazů na kryptoaktiva v zastoupení třetích stran a poskytování poradenství ke kryptoaktivům. Každá osoba, která poskytuje tyto služby související s kryptoaktivy profesionálně, by měla být považována za „poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy“.

(13)Aby bylo zajištěno, že jsou všechny nabídky kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů veřejnosti v Unii nebo veškerá přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva řádně monitorovány a dozorovány příslušnými orgány, měly by být všichni vydavatelé kryptoaktiv právnickými osobami.

(14)Za účelem zajištění ochrany spotřebitele by potenciální kupující kryptoaktiv měli být informováni o charakteristikách, funkcích a rizicích kryptoaktiv, jež hodlají zakoupit. Při veřejné nabídce kryptoaktiv v Unii nebo při nabízení kryptoaktiv k přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva by vydavatelé kryptoaktiv měli vypracovat informační dokument („bílou knihu o kryptoaktivech“) obsahující povinné údaje a tento dokument oznámit svému příslušnému orgánu a zveřejnit jej. Bílá kniha o kryptoaktivech by měla obsahovat všeobecné informace o vydavateli, o projektu, jenž má být realizován pomocí získaného kapitálu, o veřejné nabídce kryptoaktiv nebo o jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, o právech a povinnostech souvisejících s kryptoaktivy, o základní technologii použité pro tato aktiva a o souvisejících rizicích. Aby bylo zajištěno spravedlivé a nediskriminační zacházení s držiteli kryptoaktiv, musí být informace v bílé knize o kryptoaktivech, případně v každém propagačním sdělení týkajícím se veřejné nabídky pravdivé, jednoznačné a nezavádějící.

(15)Aby byl zajištěn přiměřený přístup, neměly by se požadavky na vypracování a zveřejnění bílé knihy o kryptoaktivech vztahovat na nabídky kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, která jsou nabízena bezplatně, ani na nabídky kryptoaktiv, která jsou nabízena výhradně kvalifikovaným investorům podle definice uvedené v čl. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 37 a která mohou držet výhradně tito kvalifikovaní investoři, nebo která jsou v každém členském státu určena malému počtu osob nebo která jsou jedinečná a nezastupitelná jinými kryptoaktivy.

(16)Na malé a střední podniky a začínající podniky by neměla být kladena nadměrná administrativní zátěž. Nabídky kryptoaktiv veřejnosti v Unii, které nepřekračují přiměřenou souhrnnou prahovou hodnotu za období dvanácti měsíců, by tedy měly být osvobozeny od povinnosti vypracovat bílou knihu o kryptoaktivech. Na tyto nabídky kryptoaktiv veřejnosti se však stále vztahují horizontální právní předpisy EU zajišťující ochranu spotřebitele, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU 38 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES 39 nebo směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách 40 , a to včetně všech informačních povinností v nich uvedených, pokud jde o vztahy mezi podnikem a spotřebitelem.

(17)Pokud se nabídka veřejnosti týká užitných tokenů na službu, která zatím není v provozu, nesmí doba trvání veřejné nabídky popsané v bílé knize o kryptoaktivech přesáhnout dvanáct měsíců. Toto omezení doby trvání veřejné nabídky nesouvisí s okamžikem, kdy budou produkt nebo služba skutečně funkční a mohou být použity držitelem užitného tokenu po ukončení veřejné nabídky.

(18)Aby bylo možné provádět dohled, měli by vydavatelé kryptoaktiv před jakoukoli veřejnou nabídkou kryptoaktiv v Unii nebo před přijetím těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva oznámit svou bílou knihu o kryptoaktivech, případně svá propagační sdělení příslušnému orgánu členského státu, v němž mají sídlo nebo pobočku. Vydavatelé, kteří jsou usazeni v třetí zemi, by měli oznámit svou bílou knihu o kryptoaktivech, případně své propagační sdělení v první řadě příslušnému orgánu členského státu, kde mají být tato kryptoaktiva nabízena nebo kde mají být přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva.

(19)Nemělo by docházet k nepřiměřené administrativní zátěži. Nemělo by tedy být požadováno, aby příslušné orgány schvalovaly bílou knihu o kryptoaktivech před jejím zveřejněním. Po zveřejnění by však příslušné orgány měly mít pravomoc požadovat, aby do bílé knihy o kryptoaktivech, případně do propagačních sdělení byly zařazeny další informace.

(20)Příslušné orgány by měly mít možnost pozastavit nebo zakázat veřejnou nabídku kryptoaktiv nebo přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud tato nabídka veřejnosti nebo přijetí k obchodování neodpovídají platným požadavkům. Příslušné orgány by rovněž měly mít pravomoc uveřejnit varování, že vydavatel tyto požadavky nesplnil, a to buď na své webové stránce nebo prostřednictvím tiskové zprávy.

(21)Bílé knihy o kryptoaktivech, případně propagační sdělení, které byly řádně oznámeny příslušnému orgánu, by měly být zveřejněny a poté by vydavatelé kryptoaktiv měli mít možnost nabízet svá kryptoaktiva v celé Unii a usilovat o přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva.

(22)Aby byla lépe zajištěna ochrana spotřebitele, měli by mít spotřebitelé, kteří nabývají kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny přímo od vydavatele nebo od poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy uvádějícího tato kryptoaktiva v zastoupení vydavatele, po omezenou dobu po jejich nabytí právo odstoupit od smlouvy. Aby bylo zajištěno bezproblémové dokončení veřejné nabídky kryptoaktiv, u nichž vydavatel stanovil lhůtu, neměl by mít spotřebitel možnost uplatnit své právo odstoupit od smlouvy po uplynutí upisovacího období. Právo na odstoupení by dále nemělo platit, pokud jsou kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, neboť v takovém případě by cena těchto kryptoaktiv závisela na výkyvech trhu s kryptoaktivy.

(23)I v případě osvobození od povinnosti uveřejnit bílou knihu o kryptoaktivech by všichni vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů měli jednat čestně, spravedlivě a profesionálně, měli by komunikovat s držiteli kryptoaktiv korektně, jednoznačně a pravdivě, měli by odhalovat střety zájmů, předcházet jim, řídit je a zveřejňovat je, měli by mít účinné správní mechanismy, aby bylo zajištěno, že jejich systémy a bezpečnostní protokoly splňují standardy Unie. S cílem pomoci příslušným orgánům v jejich úkolech v oblasti dohledu by orgán ESMA (ESMA) v těsné spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) měl být pověřen uveřejněním pokynů k těmto systémům a bezpečnostním protokolům, aby byly tyto standardy Unie dále upřesněny.

(24)Aby byli držitelé kryptoaktiv lépe chráněni, měla by se na vydavatele kryptoaktiv a jejich vedoucí orgán vztahovat pravidla občanskoprávní odpovědnosti za informace poskytnuté veřejnosti prostřednictvím bílé knihy o kryptoaktivech.

(25)Cílem tokenů vázaných na aktiva je stabilizace jejich hodnoty navázáním na několik fiat měn, na jednu nebo několik komodit, na jedno nebo několik kryptoaktiv nebo na koš takových aktiv. Mohly by proto být široce využívány uživateli k převodu hodnoty nebo jako platební prostředek a v porovnání s jinými kryptoaktivy tedy představují vyšší rizika z hlediska ochrany spotřebitele a integrity trhu. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by proto měli podléhat přísnějším požadavkům než vydavatelé jiných kryptoaktiv.

(26)Takzvané algoritmické stablecoiny, jejichž cílem je udržet stabilní hodnotu prostřednictvím protokolů, které zajišťují zvýšení nebo snížení nabídky těchto kryptoaktiv v reakci na změny poptávky, by neměly být považovány za tokeny vázané na aktiva, pokud nemá být stabilizace jejich hodnoty dosahována navázáním na jedno nebo několik jiných aktiv.

(27)Aby byl zajištěn řádný dohled a monitorování nabídek tokenů vázaných na aktiva veřejnosti, měli by mít vydavatelé tokenů vázaných na aktiva sídlo v Unii.

(28)Nabídky tokenů vázaných na aktiva veřejnosti v Unii nebo žádosti o přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva by měly být možné, pouze pokud příslušný orgán povolil vydavatele těchto kryptoaktiv a schválil bílou knihu o těchto kryptoaktivech. Požadavek na povolení by se však neměl uplatnit, pokud jsou tokeny vázané na aktiva nabízeny pouze kvalifikovaným investorům nebo pokud je nabídka tokenů vázaných na aktiva veřejnosti pod určitou prahovou hodnotou. Úvěrové instituce povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU 41 by neměly potřebovat další povolení podle tohoto nařízení, aby mohly vydávat tokeny vázané na aktiva. V těchto případech by přesto mělo být požadováno, aby vydavatel těchto tokenů vázaných na aktiva vypracoval bílou knihu o kryptoaktivech a informoval tak kupující o charakteristikách a rizicích těchto tokenů vázaných na aktiva a aby ji před zveřejněním oznámil příslušnému orgánu.

(29)Příslušný orgán by měl odmítnout povolení, pokud by obchodní model budoucího vydavatele tokenů vázaných na aktiva představoval závažnou hrozbu pro finanční stabilitu, transmisi měnové politiky a měnovou suverenitu. Příslušný orgán by měl konzultovat EBA a ESMA, a pokud jsou tokeny vázané na aktiva navázány na měny Unie, Evropskou centrální banku (ECB) a národní centrální banku, která tyto měny emituje, než povolení udělí nebo zamítne. Orgán EBA, ESMA, případně ECB a národní centrální banky by měly k žádosti budoucího vydavatele poskytnout příslušnému orgánu nezávazné stanovisko. Při povolování budoucího vydavatele tokenů vázaných na aktiva by příslušný orgán měl schválit také bílou knihu o kryptoaktivech vypracovanou tímto subjektem. Povolení příslušného orgánu by mělo být platné v celé Unii a mělo by vydavateli tokenů vázaných na aktiva umožňovat nabízet tato kryptoaktiva na jednotném trhu a žádat o přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva. Stejně by měla pro celou Unii platit bílá kniha o kryptoaktivech, aniž by členské státy mohly stanovovat další požadavky.

(30)Aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, měli by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva vždy poskytovat držitelům tokenů vázaných na aktiva jasné, korektní a nezavádějící informace. Bílá kniha o kryptoaktivech k tokenům vázaným na aktiva by měla zahrnovat informace o stabilizačním mechanismu, o investiční politice rezervních aktiv, o ujednáních o úschově rezervních aktiv a o právech poskytovaných držitelům. Pokud vydavatelé tokenů vázaných na aktiva nenabízí všem držitelům těchto tokenů přímý nárok na rezervní aktiva nebo nárok na zpětnou výměnu, měla by bílá kniha o kryptoaktivech týkající se tokenů vázaných na aktiva obsahovat jasné a jednoznačné upozornění v tomto smyslu. Stejnou informaci by měla obsahovat i propagační sdělení vydavatele tokenů vázaných na aktiva, pokud vydavatelé nenabízejí tato přímá práva všem držitelům tokenů vázaných na aktiva.

(31)Vedle informací uvedených v bílé knize o kryptoaktivech by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli poskytovat informace držitelům těchto tokenů také průběžně. Zejména by měli na své webové stránce uveřejňovat množství tokenů vázaných na aktiva v oběhu a hodnotu a složení rezervních aktiv, a to alespoň měsíčně. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli také uveřejňovat každou událost, která by mohla mít významný dopad na hodnotu tokenů vázaných na aktiva nebo na rezervní aktiva, a to bez ohledu na to, zda jsou tato kryptoaktiva přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva.

(32)Aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, měli by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva vždy jednat čestně, spravedlivě a profesionálně a v nejlepším zájmu držitelů tokenů vázaných na aktiva. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by si rovněž měli zavést jasný postup vyřizování stížností držitelů kryptoaktiv.

(33)Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by si měli stanovit zásady pro odhalování, řízení a případné uveřejňování střetů zájmů, k nimž by mohlo dojít v důsledku jejich vztahu s jejich řídícími pracovníky, akcionáři, zákazníky nebo externími poskytovateli služeb.

(34)Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli mít spolehlivé systémy správy a řízení včetně jasné organizační struktury s dobře vymezeným, transparentním a konzistentním rozdělením odpovědnosti a účinné postupy k zjišťování, řízení, monitorování a oznamování rizik, kterým jsou nebo by mohli být vystaveni. Vedoucí orgán těchto vydavatelů a jejich akcionáři by měli mít dobrou pověst a dostatečné odborné znalosti a měli by být způsobilí z hlediska boje proti praní peněz a financování terorismu. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by dále měli využívat zdroje úměrně rozsahu svých činností a vždy zajistit kontinuitu a řádný výkon svých činností. Za tímto účelem by si vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli stanovit zásady zachování kontinuity činností s cílem zajistit plnění svých základních platebních činností v případě přerušení jejich systémů a postupů. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by také měli mít silný mechanismus vnitřní kontroly a posuzování rizik, jakož i systém, který zaručuje integritu a důvěrnost obdržených informací.

(35)Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva jsou obvykle v centru sítě subjektů, které zajišťují vydávání těchto kryptoaktiv, jejich převod a distribuci držitelům. Od vydavatelů tokenů vázaných na aktiva by proto mělo být požadováno, aby s těmito externími subjekty sjednali a udržovali vhodná smluvní ujednání zajišťující stabilizační mechanismus a investování rezervních aktiv zajišťujících hodnotu tokenů, správu těchto rezervních aktiv, případně distribuci tokenů vázaných na aktiva veřejnosti.

(36)V zájmu řešení rizik pro finanční stabilitu širšího finančního systému by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli podléhat kapitálovým požadavkům. Kapitálové požadavky by měly být úměrné velikosti emise tokenů vázaných na aktiva, a proto by měly být vypočteny jako procento z rezervy aktiv, která zajišťují hodnotu tokenů vázaných na aktiva. Příslušné orgány by však měly mít možnost zvýšit nebo snížit výši stanovených kapitálových požadavků mimo jiné podle hodnocení vydavatelova mechanismu posuzování rizik, kvality a volatility aktiv v rezervě zajišťujících tokeny vázané na aktiva nebo souhrnné hodnoty a počtu tokenů vázaných na aktiva.

(37)Za účelem stabilizace hodnoty svých tokenů vázaných na aktiva by si vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli vytvořit a udržovat rezervu aktiv, která bude tato kryptoaktiva vždy krýt. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli zajistit obezřetnostní řízení této rezervy aktiv, a zejména by měli zajistit, aby vytváření a likvidace tokenů vázaných na aktiva byly vždy v souladu s odpovídajícím zvýšením nebo snížením rezervních aktiv a aby toto zvýšení nebo snížení bylo adekvátně řízeno, aby nedocházelo k negativním dopadům na trh rezervních aktiv. Vydavatelé kryptoaktiv vázaných na aktiva by si proto měli vytvořit, udržovat a upřesnit zásady, které popisují mimo jiné složení rezervních aktiv, alokaci aktiv, komplexní posouzení rizik, jež rezervní aktiva představují, postup vytváření a likvidace tokenů vázaných na aktiva, postup nákupu a zpětné výměny tokenů vázaných na aktiva z rezervních aktiv, a pokud jsou rezervní aktiva investována, investiční politiku, kterou vydavatel sleduje.

(38)Aby nedocházelo k riziku ztráty tokenů vázaných na aktiva a aby byla zachována hodnota těchto aktiv, měli by mít vydavatelé tokenů vázaných na aktiva adekvátní politiku úschovy rezervních aktiv. Tato politika by měla zajišťovat, aby byla rezervní aktiva vždy zcela oddělena od vlastních aktiv vydavatele, aby rezervní aktiva nebyla zatížena ani poskytnuta jako kolaterál a aby měl vydavatel tokenů vázaných na aktiva k těmto rezervním aktivům rychlý přístup. Rezervní aktiva by podle své povahy měla být uschována buď u úvěrové instituce ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013, nebo u povoleného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Úvěrové instituce nebo poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, u nichž jsou rezervní aktiva zajišťující tokeny vázané na aktiva v úschově, by měli být odpovědní za ztrátu těchto rezervních aktiv vůči vydavateli nebo držitelům tokenů vázaných na aktiva, pokud neprokážou, že k této ztrátě došlo v důsledku vnější události mimo jejich přiměřenou kontrolu.

(39)Na ochranu držitelů tokenů vázaných na aktiva proti poklesu hodnoty aktiv, která zajišťují hodnotu tokenů, by měli vydavatelé tokenů vázaných na aktiva investovat rezervní aktiva do bezpečných nízkorizikových aktiv s minimálním tržním a úvěrovým rizikem. Protože tokeny vázané na aktiva mohou být použity jako platební prostředek, měl by veškeré zisky nebo ztráty vyplývající z investování rezervních aktiv nést vydavatel tokenů vázaných na aktiva.

(40)Některé tokeny vázané na aktiva mohou nabízet všem svým držitelům práva, jako jsou nárok na zpětnou výměnu nebo pohledávky za rezervními aktivy nebo za vydavatelem, zatímco jiné tokeny vázané na aktiva nemusí tato práva dávat všem držitelům a mohou nárok na zpětnou výměnu omezovat na konkrétní držitele. Jakákoli pravidla týkající se tokenů vázaných na aktiva by měla být dostatečně pružná, aby postihovala všechny tyto situace. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by proto měli informovat držitele tokenů vázaných na aktiva, zda mají přímý nárok vůči vydavateli nebo právo na zpětnou výměnu. Pokud vydavatelé tokenů vázaných na aktiva poskytují přímá práva vůči vydavateli nebo rezervním aktivům všem držitelům, měli by přesně stanovit podmínky, za nichž lze tato práva uplatnit. Pokud vydavatelé tokenů vázaných na aktiva omezují tato přímá práva vůči vydavateli nebo rezervním aktivům na omezený počet držitelů tokenů vázaných na aktiva, měli by přesto nabízet všem držitelům tokenů vázaných na aktiva minimální práva. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli zajistit likviditu těchto tokenů uzavřením a udržováním dohod o přiměřené likviditě s poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jsou pověřeni předvídatelným způsobem stanovovat pevné kotace na nákup a prodej tokenů vázaných na aktiva za fiat měnu. Pokud se hodnota tokenů vázaných na aktiva značně odlišuje od hodnoty rezervních aktiv, měli by mít držitelé tokenů vázaných na aktiva právo požádat přímo vydavatele, aby jejich tokeny vázané na aktiva vyměnil zpět za rezervní aktiva. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří dobrovolně zastaví své operace nebo kteří řádně ukončí činnost, by měli mít smluvní ujednání zajišťující, že výnosy z rezervních aktiv budou vyplaceny držitelům tokenů vázaných na aktiva.

(41)Aby bylo zajištěno, že tokeny vázané na aktiva se používají převážně jako prostředek směny, a nikoli jako uchovatel hodnoty, neměli by vydavatelé tokenů vázaných na aktiva ani žádní poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytovat uživatelům tokenů vázaných na aktiva úrok za dobu, kdy uživatelé tyto tokeny vázané na aktiva drží. Některé tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny by měly být považovány za významné v důsledku potenciálně velké zákaznické základny jejich promotérů a akcionářů, jejich potenciálně vysoké tržní kapitalizace, potenciální velikosti rezervy aktiv zajišťujících hodnotu těchto tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, potenciálně vysokého počtu transakcí, potenciální propojenosti s finančním systémem nebo potenciálního přeshraničního používání těchto kryptoaktiv. Významné tokeny vázané na aktiva nebo významné elektronické peněžní tokeny, které by mohly být používány velkým počtem držitelů a které by mohly představovat specifické výzvy z hlediska finanční stability, transmise měnové politiky nebo měnové suverenity, by měly podléhat přísnějším požadavkům než jiné tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny.

(42)Vzhledem k jejich velkému množství mohou významné tokeny vázané na aktiva představovat větší rizika pro finanční stabilitu než jiná kryptoaktiva a tokeny vázané na aktiva s omezenější emisí. Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva by proto měli podléhat přísnějším požadavkům než vydavatelé jiných kryptoaktiv nebo tokenů vázaných na aktiva s omezenější emisí. Měli by zejména podléhat vyšším kapitálovým požadavkům, požadavkům na interoperabilitu a měli by mít zavedené zásady řízení likvidity.

(43)Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva by měli mít plán řádného ukončení činností, aby bylo zajištěno, že práva držitelů tokenů vázaných na aktiva budou chráněna, pokud vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zastaví své operace nebo pokud řádně ukončí svou činnost podle vnitrostátního insolvenčního práva.

(44)Vydavatelé elektronických peněžních tokenů by měli být povoleni buď jako úvěrové instituce podle směrnice 2013/36/EU, nebo jako instituce elektronických peněz podle směrnice 2009/110/ES a měli by splňovat příslušné provozní požadavky podle směrnice 2009/110/ES, pokud není v tomto nařízení uvedeno jinak. Vydavatelé elektronických peněžních tokenů by měli vypracovat bílou knihu o kryptoaktivech a oznámit ji svému příslušnému orgánu. Pokud je emise elektronických peněžních tokenů pod určitou prahovou hodnotou nebo pokud mohou elektronické peněžní tokeny držet výhradně kvalifikovaní investoři, neměli by vydavatelé těchto elektronických peněžních tokenů podléhat povinnému povolení. Vydavatelé by však měli vždy vypracovat bílou knihu o kryptoaktivech a oznámit ji svému příslušnému orgánu.

(45)Držitelům elektronických peněžních tokenů by měla být vždy poskytnuta pohledávka za vydavatelem dotčených elektronických peněžních tokenů. Držitelům elektronických peněžních tokenů by mělo být vždy poskytnuto právo na zpětnou výměnu v nominální hodnotě za tu fiat měnu, na níž jsou elektronické peněžní tokeny navázány, a to v kterémkoli okamžiku. Vydavatelům elektronických peněžních tokenů by mělo být povoleno uplatnit poplatek, pokud držitelé elektronických peněžních tokenů požádají o zpětnou výměnu svých tokenů za fiat měnu. Takovýto poplatek by měl být přiměřený skutečným nákladům vynaloženým vydavatelem elektronických peněžních tokenů.

(46)Vydavatelé elektronických peněžních tokenů ani žádní poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by neměli poskytovat držitelům elektronických peněžních tokenů úrok za dobu, kdy tito držitelé tyto elektronické peněžní tokeny drží.

(47)Bílá kniha o kryptoaktivech vypracovaná vydavatelem elektronických peněžních tokenů by měla obsahovat všechny podstatné informace týkající se vydavatele a nabídky elektronických peněžních tokenů nebo jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, které jsou nezbytné, aby mohli potenciální kupující učinit informované rozhodnutí o nákupu a aby pochopili rizika týkající se této nabídky elektronických peněžních tokenů. V bílé knize o kryptoaktivech by rovněž mělo být výslovně uvedeno, že držitelům elektronických peněžních tokenů se poskytuje pohledávka ve formě práva na zpětnou výměnu jejich elektronických peněžních tokenů za fiat měnu v nominální hodnotě a v jakémkoli okamžiku.

(48)Pokud vydavatel elektronických peněžních tokenů investuje finanční prostředky, které obdržel výměnou za elektronické peněžní tokeny, měly by být tyto finanční prostředky investovány do aktiv znějících na stejnou měnu, na kterou je vázán elektronický peněžní token, aby se předešlo křížovým měnovým rizikům.

(49)Významné elektronické peněžní tokeny mohou představovat větší rizika pro finanční stabilitu než nevýznamné elektronické peněžní tokeny a tradiční elektronické peníze. Vydavatelé těchto významných elektronických peněžních tokenů by proto měli podléhat dalším požadavkům. Vydavatelé elektronických peněžních tokenů by měli zejména podléhat vyšším kapitálovým požadavkům než jiní vydavatelé elektronických peněžních tokenů, požadavkům na interoperabilitu a měli by mít zavedeny zásady řízení likvidity. Vydavatelé elektronických peněžních tokenů by rovněž měli splňovat některé požadavky vztahující se na vydavatele tokenů vázaných na aktiva, jako jsou požadavky na úschovu rezervních aktiv, investiční pravidla pro rezervní aktiva a povinnost stanovit plán řádného ukončení činnosti.

(50)Služby související s kryptoaktivy by měly poskytovat pouze právnické osoby, které mají sídlo v některém členském státě a které byly povoleny jako poskytovatel služby související s kryptoaktivy příslušným orgánem členského státu, v němž se jejich sídlo nachází.

(51)Toto nařízení by nemělo omezovat možnost, aby osoby usazené v Unii přijímaly na svůj vlastní podnět služby související s kryptoaktivy poskytované podnikem ze třetí země. Pokud podnik ze třetí země poskytuje služby související s kryptoaktivy na vlastní podnět osoby usazené na území Unie, neměly by se tyto služby související s kryptoaktivy považovat za poskytované na území Unie. Pokud se podnik ze třetí země aktivně snaží získat v Unii zákazníky nebo potenciální zákazníky nebo v Unii propaguje či inzeruje služby nebo činnosti související s kryptoaktivy, nemělo by se to považovat za službu související s kryptoaktivy poskytovanou na vlastní podnět zákazníka. V takovém případě by podnik ze třetí země měl být povolen jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(52)Vzhledem k doposud relativně malému počtu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy by pravomoc povolovat tyto poskytovatele služeb a vykonávat nad nimi dohled měla být svěřena příslušným vnitrostátním orgánům. Povolení by mělo být uděleno, zamítnuto nebo odňato příslušným orgánem členského státu, v němž má subjekt své sídlo. V tomto povolení by měly být uvedeny služby související s kryptoaktivy, které má poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleny, a povolení by mělo platit pro celou Unii.

(53)Aby se zvýšila transparentnost pro držitele kryptoaktiv, pokud jde o poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, měl by orgán ESMA zřídit rejstřík poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, který by měl obsahovat informace o subjektech, jimž je v Unii povoleno poskytovat tyto služby. Tento rejstřík by měl rovněž obsahovat bílé knihy o kryptoaktivech oznámené příslušným orgánům a uveřejněné vydavateli kryptoaktiv.

(54)Některým podnikům podléhajícím právním předpisům Unie o finančních službách by mělo být povoleno poskytovat služby související s kryptoaktivy bez předchozího povolení. Úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU by k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy neměly potřebovat další povolení. Poskytovat služby související s kryptoaktivy v Unii bez dalšího povolení by mělo být povoleno také investičním podnikům povoleným podle směrnice 2014/65/EU, kterým je povoleno poskytovat jednu nebo několik investičních služeb vymezených podle této směrnice, které jsou podobné službám souvisejícím s kryptoaktivy, jež mají v úmyslu poskytovat.

(55)Aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, integrita trhu a finanční stabilita, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vždy jednat čestně, spravedlivě a profesionálně a v nejlepším zájmu zákazníků. Služby související s kryptoaktivy by měly být považovány za „finanční služby“ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES 42 . Pokud jsou smlouvy mezi poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a spotřebiteli sjednávány na dálku, měly by podléhat této směrnici. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli poskytovat svým zákazníkům jasné, korektní a nezavádějící informace a upozornit je na rizika spojená s kryptoaktivy. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli uveřejnit svou cenovou politiku, měli by stanovit postup pro vyřizování stížností a měli by mít zavedeny spolehlivé zásady zjišťování, předcházení, řízení a uveřejňování střetů zájmů.

(56)Aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy splňovat některé obezřetnostní požadavky. Tyto obezřetnostní požadavky by měly být stanoveny jako pevná částka nebo podílem z jejich fixních režijních nákladů v předchozím roce, a to v závislosti na druhu služeb, které poskytují.

(57)Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli podléhat přísným organizačním požadavkům. Jejich řídící pracovníci a hlavní akcionáři by měli být způsobilí z hlediska boje proti praní peněz a financování terorismu. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli zaměstnávat řídicí pracovníky a personál s adekvátními schopnostmi, znalostmi a odborností a měli by učinit všechna přiměřená opatření, aby plnili své funkce, včetně vypracování plánu kontinuity provozu. Měli by mít silný mechanismus vnitřní kontroly a posuzování rizik, jakož i adekvátní systémy a postupy pro zajištění integrity a důvěrnosti obdržených informací. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli mít zavedeny vhodné způsoby uchovávání záznamů o všech transakcích, příkazech a službách týkajících se kryptoaktiv, které poskytují. Rovněž by měli mít zavedeny systémy na zjišťování potenciálního zneužívání trhu ze strany zákazníků.

(58)Aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mít adekvátní ujednání na ochranu vlastnických práv zákazníků na držená kryptoaktiva. Pokud jejich obchodní model vyžaduje, aby drželi finanční prostředky podle čl. 4 bodu 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 43 ve formě bankovek, mincí, bezhotovostních peněz nebo elektronických peněz patřících jejich zákazníkům, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uložit tyto finanční prostředky u úvěrové instituce nebo centrální banky. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli mít povoleno provádění platebních transakcí v souvislosti se službami souvisejícími s kryptoaktivy, které nabízejí, pouze pokud jsou povoleni jako platební instituce podle směrnice (EU) 2015/2366.

(59)V závislosti na službách, které poskytují, a s ohledem na specifická rizika, jež každý druh služeb představuje, by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli podléhat požadavkům, které jsou pro tyto služby specifické. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytující službu úschovy a správy kryptoaktiv v zastoupení třetích stran by měli mít smluvní vztah se svými zákazníky s povinnými smluvními ustanoveními a měli by si vypracovat a zavést zásady úschovy. Tito poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli rovněž nést odpovědnost za případné škody vyplývající z incidentů souvisejících s IKT, včetně incidentů v důsledku kybernetického útoku, krádeže nebo jakékoliv poruchy.

(60)Aby bylo zajištěno řádné fungování trhu s kryptoaktivy, měli by mít poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy provozující obchodní platformu pro kryptoaktiva podrobná provozní pravidla, měli by zajistit, aby byly jejich systémy a postupy dostatečně odolné, a měli by podléhat požadavkům na předobchodní a poobchodní transparentnost přizpůsobeným trhu s kryptoaktivy. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli zajistit, aby byly obchody provedené na jejich obchodní platformě pro kryptoaktiva rychle vypořádány a zaznamenány do DLT. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy provozující obchodní platformu pro kryptoaktiva by rovněž měli mít transparentní strukturu poplatků za služby, které poskytují, aby nedocházelo k umísťování objednávek, které by mohly přispět ke zneužívání trhu, nebo obchodním podmínkám narušujícím trh.

(61)Aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, měli by si poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří směňují kryptoaktiva za fiat měny nebo za jiná kryptoaktiva s využitím svého vlastního kapitálu, stanovit nediskriminační obchodní zásady. Měli by uveřejnit buď pevné kotace, nebo metodu, kterou používají pro stanovení ceny kryptoaktiv, které chtějí nakoupit nebo prodat. Rovněž by měli podléhat požadavkům na poobchodní transparentnost. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří provádějí příkazy na kryptoaktiva v zastoupení třetích stran, by si měli vypracovat zásady provádění a vždy by se měli snažit dosáhnout nejlepšího možného výsledku pro své zákazníky. Měli by podniknout všechna nezbytná opatření, aby jejich zaměstnanci nemohli zneužít informace o příkazech zákazníků. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří přijímají příkazy a tyto příkazy zasílají jiným poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, by si měli vypracovat postupy pro rychlé a řádné zasílání těchto příkazů. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by neměli přijímat žádné peněžní ani nepeněžní plnění za zaslání těchto příkazů na jakoukoli konkrétní obchodní platformu pro kryptoaktiva nebo jakýmkoli jiným poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(62)Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří uvádějí kryptoaktiva pro potenciální uživatele, by těmto osobám měli před uzavřením smlouvy sdělit, jak hodlají svou službu poskytovat. Rovněž by měli zavést zvláštní opatření, aby zabránili střetům zájmů vyplývajícím z této činnosti.

(63)Aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují poradenství ke kryptoaktivům buď na žádost třetí strany nebo ze svého vlastního podnětu, provést předběžné posouzení zkušeností, znalostí, cílů a schopnosti svých zákazníků nést ztráty. Pokud zákazníci nesdělí poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy informace o svých zkušenostech, znalostech, cílech a schopnosti nést ztráty nebo pokud je zřejmé, že tito zákazníci nemají dostatečné zkušenosti nebo znalosti, aby pochopili související rizika, nebo nejsou schopni nést ztráty, měli by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy tyto zákazníky upozornit, že toto kryptoaktivum nebo služby související s kryptoaktivy nemusí být pro ně vhodné. Při poskytování poradenství by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli vypracovat zprávu se shrnutím potřeb a požadavků zákazníků a poskytnutých doporučení.

(64)Je nezbytné zajistit důvěru uživatelů v trhy s kryptoaktivy a integritu trhu. Proto je nezbytné stanovit pro kryptoaktiva, která jsou přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pravidla odrazující od zneužívání trhu. Protože jsou však vydavatelé kryptoaktiv a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy velmi často malé a střední podniky, nebylo by přiměřené uplatňovat na ně všechna ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 44 . Proto je nezbytné stanovit zvláštní pravidla zakazující některé jednání, které by mohlo podkopat důvěru uživatelů v trhy s kryptoaktivy a integritu trhů s kryptoaktivy, včetně obchodování zasvěcených osob, nedovoleného zpřístupnění vnitřních informací a manipulace trhu souvisejících s kryptoaktivy. Tato zvláštní pravidla týkající se zneužití trhu spáchaného v souvislosti s kryptoaktivy by měla být uplatňována, pokud jsou kryptoaktiva přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva.

(65)Příslušným orgánům by měly být svěřeny dostatečné pravomoci, aby mohly dohlížet nad vydáváním kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, jakož i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, včetně pravomoci pozastavit nebo zakázat vydávání kryptoaktiv nebo poskytování služby související s kryptoaktivy, a vyšetřovat porušení pravidel o zneužití trhu. Vzhledem k přeshraniční povaze trhů s kryptoaktivy by příslušné orgány měly vzájemně spolupracovat, aby odhalily a zamezily jakémukoli porušování právního rámce upravujícího kryptoaktiva a trhy s kryptoaktivy. Příslušné orgány by také měly mít pravomoc stanovit sankce vydavatelům kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(66)Významné tokeny vázané na aktiva mohou být používány jako prostředek směny a k provádění velkých objemů platebních transakcí přes hranice. Aby nedocházelo k regulatorní arbitráži v různých členských státech, je vhodné pověřit orgán EBA úkolem dohlížet na vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva, jakmile jsou tyto tokeny vázané na aktiva klasifikovány jako významné.

(67)Orgán EBA by měl zřídit kolegium orgánů dohledu pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva. Tito vydavatelé jsou obvykle v centru sítě subjektů, které zajišťují vydávání těchto kryptoaktiv, jejich převod a distribuci držitelům. Členy kolegia orgánů dohledu by proto měly být všechny orgány příslušné pro tyto subjekty a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří zajišťují mimo jiné úschovu rezervních aktiv, provoz obchodních platforem pro kryptoaktiva, pokud jsou významné tokeny vázané na aktiva přijaty k obchodování, a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy zajišťující úschovu a správu významných tokenů vázaných na aktiva v zastoupení držitelů. Kolegium orgánů dohledu by mělo usnadňovat spolupráci a výměnu informací mezi svými členy a mělo by vydávat nezávazná stanoviska k dohledovým opatřením nebo změnám povolení týkajícím se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva nebo k příslušným subjektům poskytujícím služby nebo činnosti v souvislosti s významnými tokeny vázanými na aktiva.

(68)Dohlížet na vydavatele elektronických peněžních tokenů by měly příslušné orgány pověřené dohledem podle směrnice 2009/110/ES. Vzhledem k potenciálně širokému využívání významných elektronických peněžních tokenů jako platebního prostředku a vzhledem k rizikům, jež mohou znamenat pro finanční stabilitu, je však nad vydavateli významných elektronických peněžních tokenů nezbytný dvojí dohled ze strany příslušných orgánů i ze strany orgánu EBA. Orgán EBA by měl dohlížet, zda vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů plní zvláštní dodatečné požadavky stanovené v tomto nařízení pro významné elektronické peněžní tokeny.

(69)Orgán EBA by měl zřídit kolegium orgánů dohledu pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů. Vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů jsou obvykle v centru sítě subjektů, které zajišťují vydávání těchto kryptoaktiv, jejich převod a distribuci držitelům. Členy kolegia orgánů dohledu pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů by proto měly být všechny orgány příslušné pro tyto subjekty a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří zajišťují mimo jiné provoz obchodních platforem pro kryptoaktiva, pokud jsou významné elektronické peněžní tokeny přijaty k obchodování, a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy zajišťující úschovu a správu významných elektronických peněžních tokenů v zastoupení držitelů. Kolegium orgánů dohledu pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů by mělo usnadňovat spolupráci a výměnu informací mezi svými členy a mělo by vydávat nezávazná stanoviska ke změnám povolení nebo k dohledovým opatřením týkajícím se vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů nebo k příslušným subjektům poskytujícím služby nebo činnosti v souvislosti s těmito významnými elektronickými peněžními tokeny.

(70)Aby mohl orgán EBA dohlížet nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva, měl by mít mimo jiné pravomoci vykonávat inspekce na místě, provádět dohledová opatření a ukládat pokuty. Orgán EBA by měl rovněž mít pravomoci dohlížet, zda vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů splňují dodatečné požadavky stanovené v tomto nařízení.

(71)Orgán EBA by měl účtovat poplatky vydavatelům významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelům významných elektronických peněžních tokenů na úhradu svých nákladů, včetně režijních nákladů. Pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva by měl být poplatek úměrný velikosti jejich rezervních aktiv. Pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů by měl být poplatek úměrný výši finančních prostředků obdržených výměnou za významné elektronické peněžní tokeny.

(72)Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení, měla by být pravomoc přijmout akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) přenesena na Komisi v souvislosti se změnami definic stanovených v tomto nařízení, aby byly upraveny podle vývoje trhu a technologií, aby byla upřesněna kritéria a prahové hodnoty pro stanovení, zda mají být tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny klasifikovány jako významné, a aby byl upřesněn druh a výše poplatků, které může orgán EBA účtovat za dohled nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva nebo významných elektronických peněžních tokenů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 45 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli automaticky mít přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(73)Aby bylo podpořeno jednotné uplatňování tohoto nařízení, včetně adekvátní ochrany investorů a spotřebitelů v celé Unii, měly by být vypracovány technické normy. Vypracování návrhů regulačních technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí, k předložení Komisi by bylo efektivní a vhodné svěřit orgánu EBA a orgánu ESMA jako orgánům s vysoce specializovanými odbornými znalostmi.

(74)Komisi by měla být dána pravomoc přijmout regulační technické normy vypracované orgány EBA a ESMA, pokud jde o postup schvalování bílých knih o kryptoaktivech zpracovaných úvěrovými institucemi při vydávání tokenů vázaných na aktiva, informace, jež mají být uvedeny v žádosti o povolení jako vydavatele tokenů vázaných na aktiva, metodiku výpočtu kapitálových požadavků pro vydavatele tokenů vázaných na aktiva, systémy řízení a správy pro vydavatele tokenů vázaných na aktiva, informace potřebné pro posouzení kvalifikovaných účastí na kapitálu vydavatele tokenů vázaných na aktiva, postup při střetu zájmů stanovený vydavateli tokenů vázaných na aktiva, druh aktiv, do nichž mohou investovat vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, povinnosti stanovené poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy zajišťující likviditu tokenů vázaných na aktiva, postup vyřizování stížností pro vydavatele tokenů vázaných na aktiva, fungování kolegia orgánů dohledu pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatele významných elektronických peněžních tokenů, informace potřebné k posouzení kvalifikovaných účastí na kapitálu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, výměnu informací mezi příslušnými orgány, orgány EBA a ESMA podle tohoto nařízení a spolupráci mezi příslušnými orgány a třetími zeměmi. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 46 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 47 .

(75)Komisi by měla být dána pravomoc přijmout prováděcí technické normy vypracované orgány EBA a ESMA, pokud jde o strojově čitelné formáty pro bílé knihy o kryptoaktivech, standardní formuláře, šablony a postupy žádosti o povolení jako vydavatele tokenů vázaných na aktiva, standardní formuláře a šablonu pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a mezi příslušnými orgány a orgány EBA a ESMA. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijmout prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 a s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(76)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž řešení roztříštěnosti právního rámce vztahujícího se na vydavatele kryptoaktiv a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a zajištění řádného fungování trhu s kryptoaktivy při zajištění ochrany investorů, integrity trhu a finanční stability, nemůže být dostatečně dosaženo členskými státy, ale spíše jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie vytvořením rámce, v němž se budou moci rozvíjet větší přeshraniční trh s kryptoaktivy a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(77)Aby nedošlo k narušení provozu účastníků trhu, kteří poskytují služby a vykonávají činnosti v souvislosti s kryptoaktivy, jež byla vydána před vstupem tohoto nařízení v platnost, měli by mít vydavatelé těchto kryptoaktiv výjimku z povinnosti uveřejnit bílou knihu o kryptoaktivech a z dalších příslušných požadavků. Tato přechodná ustanovení by se však neměla vztahovat na vydavatele tokenů vázaných na aktiva, vydavatele elektronických peněžních tokenů ani na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří by měli v každém případě získat povolení, jakmile bude toto nařízení použitelné.

(78)Oznamovatelé mohou příslušné orgány upozornit na nové informace, které jim pomohou odhalovat porušení tohoto nařízení a ukládat sankce. Toto nařízení by proto mělo zajistit, aby byla k dispozici odpovídající opatření, jež oznamovatelům umožní upozorňovat příslušné orgány na skutečné či potenciální porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetnými opatřeními. Mělo by to být provedeno formou změny směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 48 , aby se vztahovala i na porušení tohoto nařízení.

(79)Datum použitelnosti tohoto nařízení by mělo být odloženo o osmnáct měsíců, aby mohly být přijaty regulační technické normy, prováděcí technické normy a akty v přenesené pravomoci, které jsou potřebné pro upřesnění některých prvků tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1
Předmět

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro:

a)požadavky na transparentnost a zveřejňování při vydávání kryptoaktiv a jejich přijetí k obchodování;

b)povolování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů elektronických peněžních tokenů a dohled nad nimi;

c)provoz, organizaci a řízení vydavatelů tokenů vázaných na aktiva, vydavatelů elektronických peněžních tokenů a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;

d)pravidla o ochraně spotřebitele při vydávání, obchodování, směně a úschově kryptoaktiv;

e)opatření k zabránění zneužívání trhu a tím zajištění integrity trhů s kryptoaktivy.

Článek 2
Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na osoby, které se zabývají vydáváním kryptoaktiv nebo poskytují služby týkající se kryptoaktiv v Unii.

2.Toto nařízení se však nepoužije na kryptoaktiva, která lze považovat za:

a)finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

b)elektronické peníze ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES s výjimkou případů, kdy je lze považovat za elektronické peněžní tokeny podle tohoto nařízení;

c)vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU 49 ;

d)strukturované vklady ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 43 směrnice 2014/65/EU;

e)sekuritizaci ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 50 .

3.Toto nařízení se nepoužije na tyto subjekty a osoby:

a)Evropskou centrální banku, národní centrální banky členských států, pokud jednají jako měnový orgán nebo jako jiné veřejné orgány;

b)pojišťovny nebo podniky vykonávající činnosti zajištění a retrocese podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 51 při výkonu činností uvedených ve zmíněné směrnici;

c)likvidátora nebo správce podstaty vykonávajícího svou funkci v insolvenčním řízení, s výjimkou použití pro účely článku 42;

d)osoby, které poskytují služby související s kryptoaktivy výhradně pro své mateřské společnosti, své dceřiné podniky nebo jiné dceřiné podniky svých mateřských společností;

e)Evropskou investiční banku;

f)Evropský nástroj finanční stability a Evropský mechanismus stability;

g)veřejné mezinárodní organizace.

4.Při vydávání tokenů vázaných na aktiva, včetně významných tokenů vázaných na aktiva, úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU nepodléhají:

a)ustanovením kapitoly I hlavy III, s výjimkou článků 21 a 22;

b)článku 31.

5.Při poskytování jedné nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy úvěrové instituce povolené podle směrnice 2013/36/EU nepodléhají ustanovením kapitoly I hlavy V, s výjimkou článků 57 a 58.

6.Investiční podniky povolené podle směrnice 2014/65/EU nepodléhají ustanovením kapitoly I hlavy V, s výjimkou článků 57, 58, 60 a 61, pokud poskytují pouze jednu nebo několik služeb souvisejících s kryptoaktivy rovnocenných investičním službám a činnostem, k nimž mají povolení podle směrnice 2014/65/EU. Za tímto účelem:

a)služby související s kryptoaktivy podle čl. 3 odst. 1 bodu 11 tohoto nařízení se považují za rovnocenné investičním činnostem uvedeným v bodech 8 a 9 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU;

b)služby související s kryptoaktivy podle čl. 3 odst. 1 bodů 12 a 13 tohoto nařízení se považují za rovnocenné investičním službám uvedeným v bodě 3 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU;

c)služby související s kryptoaktivy podle čl. 3 odst. 1 bodu 14 tohoto nařízení se považují za rovnocenné investičním službám uvedeným v bodě 2 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU;

d)služby související s kryptoaktivy podle čl. 3 odst. 1 bodu 15 tohoto nařízení se považují za rovnocenné investičním činnostem službám v bodech 6 a 7 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU;

e)služby související s kryptoaktivy podle čl. 3 odst. 1 bodu 16 tohoto nařízení se považují za rovnocenné investičním činnostem službám v bodě 1 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU;

f)služby související s kryptoaktivy podle čl. 3 odst. 1 bodu 17 tohoto nařízení se považují za rovnocenné investičním službám uvedeným v bodě 5 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/EU.

Článek 3
Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„technologií sdíleného registru“ nebo „DLT“ druh technologie, která podporuje sdílenou evidenci šifrovaných dat;

2)„kryptoaktivem“ digitální zachycení hodnoty nebo práv, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie sdíleného registru nebo pomocí podobné technologie;

3)„tokenem vázaným na aktiva“ druh kryptoaktiva, jehož cílem je udržet stabilní hodnotu navázáním na hodnotu několika fiat měn, které jsou zákonným platidlem, jedné nebo několika komodit nebo jednoho či několika kryptoaktiv, případně na hodnotu kombinace těchto aktiv;

4)„elektronickým peněžním tokenem“ druh kryptoaktiva, jehož hlavním účelem je použití jako prostředku směny a jehož cílem je udržet stabilní hodnotu navázáním na hodnotu fiat měny, která je zákonným platidlem;

5)„užitným tokenem“ druh kryptoaktiva, který je určen k poskytování digitálního přístupu ke zboží nebo službě, dostupným na DLT, a je přijímán pouze vydavatelem tohoto tokenu;

6)„vydavatelem kryptoaktiv“ právnická osoba, která veřejnosti nabízí jakýkoli druh kryptoaktiv nebo usiluje o přijetí těchto kryptoaktiv na obchodní platformu pro kryptoaktiva;

7)„veřejnou nabídkou“ nabídka třetím stranám k nabytí kryptoaktiva výměnou za fiat měnu nebo jiná kryptoaktiva;

8)„poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy“ jakákoli osoba, jejímž předmětem činnosti či podnikání je odborné poskytování jedné nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy třetím stranám;

9)„službou související s kryptoaktivy“ kterákoli ze služeb a činností uvedených níže, která se týká jakéhokoli kryptoaktiva:

a)úschova a správa kryptoaktiv jménem třetích stran;

b)provoz obchodní platformy pro kryptoaktiva;

c)směna kryptoaktiv za fiat měnu, která je zákonným platidlem;

d)směna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva;

e)provádění příkazů ke kryptoaktivům v zastoupení třetích stran;

f)uvádění kryptoaktiv;

g)přijímání a předávání příkazů ke kryptoaktivům jménem třetích stran;

h)poskytování poradenství ke kryptoaktivům;

10)„úschovou a správou kryptoaktiv jménem třetích stran“ úschova nebo řízení kryptoaktiv nebo prostředků k přístupu k těmto kryptoaktivům jménem třetích stran, v příslušných případech formou soukromých kryptografických klíčů;

11)„provozem obchodní platformy pro kryptoaktiva“ řízení jedné nebo několika obchodních platforem pro kryptoaktiva, na nichž může spolupracovat více externích zájemců o nákup a prodej kryptoaktiv způsobem, jehož výsledkem je uzavření smlouvy, a to buď směnou jednoho kryptoaktiva za jiné nebo směnou kryptoaktiva za fiat měnu, která je zákonným platidlem;

12)„směnou kryptoaktiv za fiat měnu“ uzavření smlouvy se třetími stranami o nákupu nebo prodeji kryptoaktiv za fiat měnu, která je zákonným platidlem, s využitím vlastního kapitálu;

13)„směnou kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva“ uzavření uzavření smlouvy se třetími stranami o nákupu nebo prodeji kryptoaktiv za kryptoaktiva s využitím vlastního kapitálu;

14)„provedením příkazů ke kryptoaktivům jménem třetích stran“ uzavření dohod o nákupu nebo prodeji jednoho nebo více kryptoaktiv nebo o úpisu jednoho nebo více kryptoaktiv jménem třetích stran;

15)„uváděním kryptoaktiv“ nabízení nově vydaných kryptoaktiv nebo kryptoaktiv, která jsou již vydána, ale nejsou přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, určeným kupujícím, které nezahrnuje veřejnou nabídku ani nabídku stávajícím držitelům kryptoaktiv vydavatele;

16)„přijímáním a předáváním příkazů ke kryptoaktivům jménem třetích stran“ přijímání příkazu od osoby k nákupu nebo prodeji jednoho nebo více kryptoaktiv nebo k úpisu jednoho nebo více kryptoaktiv a předání tohoto příkazu třetí straně k provedení;

17)„poskytováním poradenství ke kryptoaktivům“ nabízení, poskytování nebo dohoda o poskytování personalizovaných nebo specifických doporučení třetí straně, a to buď na žádost této třetí strany nebo z vlastního podnětu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který poradenství poskytuje, k nabytí nebo prodeji jednoho nebo více kryptoaktiv nebo k využití služeb souvisejících s kryptoaktivy;

18)„vedoucím orgánem“ orgán vydavatele kryptoaktiv nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je jmenován v souladu s vnitrostátním právem a který má pravomoc určovat strategii, cíle a celkové směřování tohoto subjektu, a který dohlíží a monitoruje rozhodování managementu a zahrnuje osoby, jež řídí podnikání tohoto subjektu;

19)„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

20)„kvalifikovanými investory“ kvalifikovaní investoři ve smyslu čl. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 2017/1129;

21)„rezervními aktivy“ koš fiat měn, které jsou zákonným platidlem, komodit nebo kryptoaktiv zajišťujících hodnotu tokenů vázaných na aktiva nebo investice těchto aktiv;

22)„domovským členským státem“:

a)pokud má vydavatel kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů své sídlo nebo pobočku v Unii, členský stát, kde má vydavatel kryptoaktiv své sídlo nebo pobočku;

b)pokud nemá vydavatel kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů sídlo v Unii, ale má v Unii dvě nebo více poboček, členský stát zvolený vydavatelem z členských států, kde má vydavatel pobočky;

c)pokud je vydavatel kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů usazen v třetí zemi a nemá žádnou pobočku v Unii, podle volby vydavatele členský stát, kde mají být kryptoaktiva nabízena veřejnosti poprvé, nebo členský stát, kde je podána první žádost o přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva;

d)u vydavatele tokenů vázaných na aktiva členský stát, kde má vydavatel tokenů vázaných na aktiva své sídlo;

e)u vydavatelů elektronických peněžních tokenů členské státy, kde je vydavatel elektronických peněžních tokenů povolen jako úvěrová instituce podle směrnice 2013/36/EU nebo jako instituce elektronických peněz podle směrnice 2009/110/ES;

f)u poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy členský stát, kde má poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy své sídlo;

23)„hostitelským členským státem“ členský stát, kde vydavatel kryptoaktiv učinil veřejnou nabídku kryptoaktiv nebo žádá o přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, případně kde poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytuje služby související s kryptoaktivy, pokud se liší od domovského členského státu;

24)„příslušným orgánem“:

a) orgán určený každým členským státem podle článku 81 pro vydavatele kryptoaktiv, vydavatele tokenů vázaných na aktiva a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

b)orgán určený každým členským státem pro uplatňování směrnice 2009/110/ES na vydavatele elektronických peněžních tokenů;

25) „ komoditou“ „komodita“ podle čl. 2 odst. 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2017/565 52 ;

26)„kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá účast v podniku vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy představující alespoň 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES 53 , při zohlednění podmínek týkajících se jejich sčítání stanovených v čl. 12 odst. 4 a 5 uvedené směrnice, nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení investičního podniku, jehož se daná účast týká.

27)„vnitřní informací“ jakákoli informace přesné povahy, která nebyla uveřejněna, týká se přímo nebo nepřímo jednoho nebo několika vydavatelů kryptoaktiv nebo jednoho nebo několika kryptoaktiv a která, pokud by byla zveřejněna, by pravděpodobně měla významný dopad na ceny těchto kryptoaktiv;

28)„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, jež jedná za účelem, který nesouvisí s provozováním obchodu, živnosti nebo řemesla nebo výkonem povolání.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 121 akty v přenesené pravomoci, kterými upřesní technické prvky definic stanovených v odstavci 1, a upravit tyto definice podle vývoje trhu a technologického vývoje.

HLAVA II
Kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny

Článek 4
Nabídky kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů veřejnosti a přijetí těchto kryptoaktiv na obchodní platformu pro kryptoaktiva

1.Žádný vydavatel kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nesmí v Unii nabízet tato kryptoaktiva veřejnosti ani žádat o přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud;

a)není právnickou osobou;

b)nezpracoval bílou knihu o kryptoaktivech v souvislosti s těmito kryptoaktivy podle článku 5;

c)neoznámil bílou knihu o kryptoaktivech podle článku 7;

d)nezveřejnil bílou knihu o kryptoaktivech podle článku 8;

e)nesplňuje požadavky stanovené v článku 13.

2.Ustanovení odst. 1 písm. b) až d) se nepoužijí, pokud:

a)jsou kryptoaktiva nabízena bezplatně;

b)jsou kryptoaktiva vytvářena automaticky prostřednictvím těžby kryptoměn jako odměna za údržbu DLT nebo validaci transakcí;

c)jsou kryptoaktiva jedinečná a nejsou zastupitelná jinými kryptoaktivy;

d)se kryptoaktiva nabízejí méně než 150 fyzickým nebo právnickým osobám v jednom členském státě, kde tyto osoby jednají na vlastní účet;

e)po dobu dvanácti měsíců celková hodnota protiplnění u veřejné nabídky kryptoaktiv v Unii nepřekročí 1 000 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně nebo v kryptoaktivech;

f)je veřejná nabídka kryptoaktiv určena výhradně kvalifikovaným investorům a tato kryptoaktiva mohou být držena pouze těmito kvalifikovanými investory.

Pro účely písmene a) se kryptoaktiva nepovažují za nabídnutá bezplatně, pokud je od kupujících požadováno, aby vydavateli výměnou za tato kryptoaktiva sdělili nebo se zavázali sdělit osobní údaje, nebo pokud vydavatel těchto kryptoaktiv obdrží od budoucích držitelů těchto kryptoaktiv jakékoli externí poplatky, provize, peněžní plnění nebo nepeněžní plnění výměnou za tato kryptoaktiva.

3.Pokud se veřejná nabídka kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů týká užitných tokenů na službu, která zatím není v provozu, nesmí doba trvání veřejné nabídky popsané v bílé knize o kryptoaktivech přesáhnout dvanáct měsíců.

Článek 5
Obsah a forma bílé knihy o kryptoaktivech

1.Bílá kniha o kryptoaktivech podle čl. 4 odst. 1 písm. b) obsahuje všechny následující informace:

a)podrobný popis vydavatele a uvedení hlavních účastníků zapojených do návrhu a přípravy projektu;

b)podrobný popis projektu vydavatele, druhu kryptoaktiv, jež budou nabízena veřejnosti nebo o jejichž přijetí k obchodování je žádáno, důvody, proč budou nabízena kryptoaktiva veřejnosti nebo proč je žádáno o jejich přijetí k obchodování, a plánované použití fiat měny nebo jiných kryptoaktiv vybraných prostřednictvím veřejné nabídky;

c)podrobný popis charakteristik veřejné nabídky, zejména počet kryptoaktiv, která budou vydána nebo o jejichž přijetí k obchodování je žádáno, emisní kurz kryptoaktiv a podmínky úpisu;

d)podrobný popis práv a povinností souvisejících s kryptoaktivy a postupů a podmínek pro výkon těchto práv;

e)informace o použité technologii a normách uplatněných vydavatelem kryptoaktiv, jež umožňují držení, ukládání a přenos těchto kryptoaktiv;

f)podrobný popis rizik týkajících se vydavatele kryptoaktiv, kryptoaktiv, veřejné nabídky kryptoaktiv a realizace projektu;

g)zveřejňované položky uvedené v příloze I.

2.Všechny informace uvedené v odstavci 1 musí být pravdivé a jasné a nesmějí být zavádějící. Bílá kniha o kryptoaktivech neobsahuje významná opomenutí a je vedena ve stručné a srozumitelné podobě.

3.Bílá kniha o kryptoaktivech obsahuje následující prohlášení: „Za obsah této bílé knihy o kryptoaktivech nese výhradní odpovědnost vydavatel kryptoaktiv. Nebyla přezkoumána ani schválena žádným příslušným orgánem v žádném členském státě Evropské unie“.

4.Bílá kniha o kryptoaktivech neobsahuje žádná tvrzení o budoucí hodnotě kryptoaktiv jiná, než je prohlášení uvedené v odstavci 5, pokud vydavatel těchto kryptoaktiv nemůže tuto budoucí hodnotu zaručit.

5.Bílá kniha o kryptoaktivech obsahuje jasné a jednoznačné prohlášení, že:

a)kryptoaktiva mohou ztratit celou svou hodnotu nebo její část;

b)kryptoaktiva nemusí být vždy převoditelná;

c)kryptoaktiva nemusí být likvidní;

d)pokud se veřejná nabídka týká užitných tokenů, nemusí být tyto užitné tokeny směnitelné za zboží nebo službu přislíbenou v bílé knize o kryptoaktivech, zejména v případě neúspěchu nebo ukončení projektu.

6.Každá bílá kniha o kryptoaktivech obsahuje prohlášení vedoucího orgánu vydavatele kryptoaktiv. Toto prohlášení potvrzuje, že bílá kniha o kryptoaktivech splňuje požadavky této hlavy, že podle nejlepšího vědomí vedoucího orgánu jsou informace uvedené v bílé knize o kryptoaktivech správné a že v ní nebylo nic podstatného opomenuto.

7.Bílá kniha o kryptoaktivech obsahuje shrnutí, které poskytuje stručné a v obecně srozumitelném jazyce podané klíčové informace o veřejné nabídce kryptoaktiv nebo o zamýšleném přijetí kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, a zejména o podstatných prvcích daných kryptoaktiv. Forma a obsah shrnutí bílé knihy o kryptoaktivech poskytuje ve spojení s bílou knihou o kryptoaktivech příslušné informace o základních prvcích daných kryptoaktiv, které mohou pomoci potenciálním kupujícím kryptoaktiv učinit informované rozhodnutí. Souhrn obsahuje varování, že:

a)je třeba jej číst jako úvod k bílé knize o kryptoaktivech;

b)potenciální kupující by měl činit své rozhodnutí o nákupu kryptoaktiv na základě obsahu bílé knihy o kryptoaktivech;

c)veřejná nabídka kryptoaktiv nepředstavuje nabídku ani výzvu k prodeji finančních nástrojů a že každá taková nabídka nebo výzva k prodeji finančních nástrojů může být učiněna pouze prostřednictvím prospektu nebo jiných nabídkových dokumentů podle vnitrostátního práva;

d)bílá kniha o kryptoaktivech nepředstavuje prospekt podle nařízení (EU) 2017/1129 ani jiný nabídkový dokument podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátního práva.

8.Každá bílá kniha o kryptoaktivech musí být datována.

9.Bílá kniha o kryptoaktivech musí být vypracována nejméně v jednom z úředních jazyků domovského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

10.Bílá kniha o kryptoaktivech musí být k dispozici ve strojově čitelných formátech.

11.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) po konzultaci s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, formáty a šablony pro účely odstavce 10.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 6
Propagační sdělení

Všechna propagační sdělení týkající se veřejné nabídky kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva musí splňovat všechny následující požadavky:

a)propagační sdělení musí být možné jasně rozpoznat jako propagační;

b)informace v propagačních sděleních musí být pravdivé a jasné a nesmějí být zavádějící;

c)informace v propagačních sděleních musí odpovídat informacím v bílé knize o kryptoaktivech, pokud je v souladu s článkem 4 bílá kniha o kryptoaktivech požadována;

d)v propagačním sdělení musí být jasně uvedeno, že byla vydána bílá kniha o kryptoaktivech, s uvedením adresy webové stránky vydavatele kryptoaktiv.

Článek 7
Oznámení bílé knihy o kryptoaktivech, případně propagačních sdělení

1.Příslušné orgány nevyžadují předem schválení bílé knihy o kryptoaktivech ani žádných propagačních sdělení k ní před jejich zveřejněním.

2.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů oznámí svou bílou knihu o kryptoaktivech a v případě propagačních sdělení podle článku 6 tato propagační sdělení příslušnému orgánu svého domovského členského státu alespoň 20 pracovních dnů před uveřejněním bílé knihy o kryptoaktivech. Příslušný orgán může vykonávat pravomoci stanovené v čl. 82 odst. 1.

3.V oznámení o bílé knize o kryptoaktivech se vysvětlí, proč kryptoaktivum popsané v bílé knize o kryptoaktivech nemá být považováno za:

a)finanční nástroj ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2014/65/EU;

b)elektronické peníze ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES;

c)vklad ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice 2014/49/EU;

d)strukturovaný vklad ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 43 směrnice 2014/65/EU.

4.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů předloží příslušnému orgánu svého domovského členského státu společně s oznámením podle odstavců 2 a 3 seznam případných hostitelských členských států, v nichž mají v úmyslu nabízet svá kryptoaktiva veřejnosti nebo v nichž mají v úmyslu žádat o přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva. Rovněž uvědomí svůj domovský členský stát o datu zahájení zamýšlené veřejné nabídky nebo zamýšleného přijetí k obchodování na této obchodní platformě pro kryptoaktiva.

Příslušný orgán domovského členského státu uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu o zamýšlené veřejné nabídce nebo o zamýšleném přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva do dvou pracovních dnů od přijetí seznamu uvedeného v prvním pododstavci.

5.Příslušné orgány informují orgán ESMA o bílých knihách o kryptoaktivech, které jim byly oznámeny, a o datu jejich oznámení. Orgán ESMA zpřístupní oznámené bílé knihy o kryptoaktivech v rejstříku uvedeném v článku 57.

Článek 8
Zveřejnění bílé knihy o kryptoaktivech, případně propagačních sdělení

1.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů zveřejní svou bílou knihu o kryptoaktivech, případně svá propagační sdělení na své webové stránce, která je veřejně přístupná, nejpozději v den zahájení veřejné nabídky těchto kryptoaktiv nebo jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva. Bílá kniha o kryptoaktivech, případně propagační sdělení zůstanou přístupná na webové stránce vydavatele, dokud bude tato kryptoaktiva držet veřejnost.

2.Zveřejněná bílá kniha o kryptoaktivech, případně propagační sdělení musí být shodná s verzí oznámenou příslušnému orgánu podle článku 7, případně změněnou podle článku 11.

Článek 9
Časově omezené veřejné nabídky kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů

1.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, kteří svou veřejnou nabídku těchto kryptoaktiv časově omezí, uveřejní na své webové stránce výsledek nabídky do šestnácti pracovních dnů od ukončení upisovacího období.

2.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, kteří svou veřejnou nabídku kryptoaktiv časově omezí, musí mít zavedena účinná opatření ke sledování a ochraně finančních prostředků nebo jiných kryptoaktiv získaných v době trvání nabídky. Za tímto účelem vydavatelé zajistí, aby byly finanční prostředky nebo jiná kryptoaktiva vybraná v průběhu veřejné nabídky uložena do správy u některého z následujících subjektů:

a)úvěrové instituce, pokud mají finanční prostředky získané v průběhu veřejné nabídky podobu fiat měny;

b)poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který má povolenu vykonávat úschovu a správu kryptoaktiv v zastoupení třetích stran.

Článek 10
Povolení nabízet kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny veřejnosti nebo žádat o přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva

1.Po uveřejnění bílé knihy o kryptoaktivech podle článku 8, případně článku 11 mohou vydavatelé kryptoaktiv nabízet svá kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny v celé Unii a žádat o jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva.

2.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, kteří uveřejnili bílou knihu o kryptoaktivech v souladu s článkem 8, případně s článkem 11, nepodléhají žádným dalším požadavkům na informace, pokud jde o nabídku těchto kryptoaktiv nebo jejich přijetí na obchodní platformu pro kryptoaktiva.

Článek 11
Změna uveřejněné bílé knihy o kryptoaktivech, případně uveřejněných propagačních sdělení po jejich zveřejnění

1.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů změní svou uveřejněnou bílou knihu o kryptoaktivech, případně uveřejněná propagační sdělení tak, aby popisovaly každou změnu nebo novou skutečnost, která může pravděpodobně mít významný vliv na rozhodnutí jakéhokoli potenciálního kupujícího o nákupu těchto kryptoaktiv nebo na rozhodnutí držitelů těchto kryptoaktiv prodat nebo směnit tato kryptoaktiva.

2.Vydavatel neprodleně informuje veřejnost na své webové stránce o oznámení změny bílé knihy o kryptoaktivech příslušnému orgánu svého domovského členského státu a uvede shrnutí důvodů, proč oznámil změnu bílé knihy o kryptoaktivech.

3.Pořadí informací ve změněné bílé knize o kryptoaktivech, případně v propagačních sděleních musí odpovídat pořadí informací v bílé knize o kryptoaktivech nebo propagačních sděleních uveřejněných podle článku 8.

4.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů oznámí svou změněnou bílou knihu o kryptoaktivech, případně změněná propagační sdělení příslušnému orgánu svého domovského členského státu včetně důvodů pro tuto změnu alespoň sedm pracovních dnů před jejich uveřejněním. Příslušný orgán může vykonávat pravomoci stanovené v čl. 82 odst. 1.

5.Do dvou pracovních dnů od přijetí návrhu změněné bílé knihy o kryptoaktivech, případně změněných propagačních sdělení oznámí příslušný orgán domovského členského státu změněnou bílou knihu o kryptoaktivech, případně změněná propagační sdělení příslušnému orgánu hostitelského členského státu uvedenému v čl. 7 odst. 4.

6.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů uveřejní změněnou bílou knihu o kryptoaktivech, případně změněná propagační sdělení včetně důvodů pro tuto změnu na své webové stránce v souladu s článkem 8.

7.Změněná bílá kniha o kryptoaktivech, případně změněná propagační sdělení se opatří časovým razítkem. Nejnovější změněná bílá kniha o kryptoaktivech, případně změněná propagační sdělení se označí jako platná verze. Všechny změněné bílé knihy o kryptoaktivech, případně změněná propagační sdělení zůstanou dostupné, dokud bude kryptoaktiva držet veřejnost.

8.Pokud se veřejná nabídka týká užitných tokenů, změny provedené ve změněné bílé knize o kryptoaktivech, případně ve změněných propagačních sděleních neprodlužují lhůtu dvanácti měsíců uvedenou v čl. 4 odst. 3.

Článek 12
Právo na odstoupení od smlouvy

1.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů nabídnou právo na odstoupení od smlouvy každému spotřebiteli, který zakoupí tato kryptoaktiva přímo od vydavatele nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy uvádějícího kryptoaktiva v zastoupení tohoto vydavatele.

Spotřebitelé mají na odstoupení od smlouvy o zakoupení těchto kryptoaktiv čtrnáct kalendářních dnů, aniž by jim vznikly jakékoli náklady a aniž by museli uvádět důvod. Lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet dnem, kdy spotřebitelé uzavřou smlouvu o zakoupení těchto kryptoaktiv.

2.Veškeré platby obdržené od spotřebitele, včetně všech případných poplatků, budou vráceny neprodleně, nejpozději však do čtrnácti dnů ode dne, kdy byl vydavatel kryptoaktiv nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy uvádějící kryptoaktiva v zastoupení tohoto vydavatele informován o rozhodnutí spotřebitele odstoupit od smlouvy.

Vrácení se provede s použitím stejného platebního prostředku, který spotřebitel použil při počáteční transakci, s výjimkou případů, kdy spotřebitel výslovně souhlasil s jiným způsobem vrácení platby, a za předpokladu, že spotřebiteli v důsledku tohoto vrácení nevzniknou žádné další poplatky.

3.Vydavatelé kryptoaktiv uvedou informaci o právu odstoupit od smlouvy uvedeném v odstavci 1 ve své bílé knize o kryptoaktivech.

4.Právo odstoupit od smlouvy se neuplatní, pokud jsou kryptoaktiva přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva.

5.Pokud vydavatelé kryptoaktiv svou veřejnou nabídku těchto kryptoaktiv časově omezili v souladu s článkem 9, nelze právo odstoupit od smlouvy uplatnit po uplynutí upisovacího období.

Článek 13
Povinnosti vydavatelů kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů

1.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů:

a)jednají čestně, spravedlivě a profesionálně;

b)sdělují informace držitelům kryptoaktiv pravdivě, jasně a nezavádějícím způsobem;

c)předcházejí, zjišťují, řídí a informují o všech střetech zájmů, k nimž může dojít;

d)udržují všechny své systémy a bezpečnostní přístupové protokoly podle příslušných standardů Unie.

Pro účely písmene d) vypracuje orgán ESMA ve spolupráci s orgánem EBA pokyny podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, v nichž upřesní standardy Unie.

2.Vydavatelé kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů jednají v nejlepším zájmu držitelů těchto kryptoaktiv a zacházejí s nimi stejně, pokud není v bílé knize o kryptoaktivech, případně v propagačních sděleních uvedeno preferenční zacházení.

3.Pokud je veřejná nabídka kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů z jakéhokoli důvodu zrušena, vydavatelé těchto kryptoaktiv zajistí, aby byly všechny finanční prostředky vybrané od kupujících nebo potenciálních kupujících co nejdříve řádně vráceny těmto osobám.

Článek 14
Zodpovědnost vydavatelů kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů za informace uvedené v bílé knize o kryptoaktivech

1.Jestliže vydavatel kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo jeho vedoucí orgán porušil článek 5 uvedením informací ve své bílé knize o kryptoaktivech nebo ve změněné bílé knize o kryptoaktivech, které nejsou úplné, správné nebo jasné, nebo uvedením informací, které jsou zavádějící, může držitel kryptoaktiv požadovat od tohoto vydavatele kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo od jeho vedoucího orgánu odškodnění za újmu, která mu byla způsobena v důsledku tohoto porušení povinností.

Jakékoli vyloučení občanskoprávní odpovědnosti nemá právní účinek.

2.Je povinností držitelů kryptoaktiv předložit důkazy, že vydavatel kryptoaktiv jiných než tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů porušil článek 5 a že toto porušení mělo dopad na jejich rozhodnutí koupit, prodat nebo směnit uvedená kryptoaktiva.

3.Držitel kryptoaktiv nemůže požadovat odškodnění za informace uvedené ve shrnutí podle čl. 5 odst. 7, včetně jejich překladu, s výjimkou případů, kdy:

a)je shrnutí zavádějící, nepřesné nebo je v rozporu s ostatními částmi bílé knihy o kryptoaktivech;

b)shrnutí ve spojení s ostatními částmi bílé knihy o kryptoaktivech neposkytuje klíčové informace, které spotřebitelům a investorům pomáhají při rozhodování, zda tato kryptoaktiva koupit.

4.Tento článek nevylučuje další nároky z občanskoprávní odpovědnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy.     

HLAVA III

Tokeny vázané na aktiva

Kapitola 1

Povolení nabízet tokeny vázané na aktiva veřejnosti a žádat o jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva

Článek 15
Povolení

1.Žádný vydavatel tokenů vázaných na aktiva nesmí v Unii nabízet tyto tokeny veřejnosti ani žádat o přijetí těchto aktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud k tomu nemá od příslušného orgánu svého domovského členského státu povolení v souladu s článkem 19.

2.Povolení podle odstavce 1 se udělí pouze právnickým osobám, které jsou usazeny v Unii.

3.Odstavec 1 se nepoužije, pokud:

a)po dobu dvanácti měsíců, počítáno ke konci každého kalendářního dne, průměrná nevyužitá částka tokenů vázaných na aktiva nepřekročí 5 000 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně;

b)je nabídka tokenů vázaných na aktiva veřejnosti určena výhradně kvalifikovaným investorům a tyto tokeny vázané na aktiva mohou být drženy pouze těmito kvalifikovanými investory.

Vydavatelé těchto tokenů vázaných na aktiva však vypracují bílou knihu o kryptoaktivech podle článku 17 a oznámí tuto bílou knihu o kryptoaktivech, případně svá propagační sdělení příslušnému orgánu svého domovského členského státu v souladu s článkem 7.

4.Odstavec 1 se neuplatní, pokud mají vydavatelé tokenů vázaných na aktiva povolení jako úvěrová instituce v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU.

Tito vydavatelé však vypracují bílou knihu o kryptoaktivech podle článku 17 a předloží ji ke schválení příslušnému orgánu svého domovského členského státu v souladu s článkem 7.

5.Povolení vydané příslušným orgánem je platné pro celou Unii a umožňuje vydavateli nabízet tokeny vázané na aktiva, k nimž má povolení, v celé Unii nebo žádat o přijetí těchto tokenů vázaných na aktiva k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva.

6.Schválení bílé knihy vydavatelů o kryptoaktivech podle článku 19 nebo změněné bílé knihy o kryptoaktivech podle článku 21 příslušným orgánem platí pro celou Unii.

7.Orgán EBA pro bankovnictví vypracuje v těsné spolupráci s orgánem ESMA návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví postup schvalování bílé knihy o kryptoaktivech podle odstavce 4.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 16
Žádost o povolení

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva předloží svou žádost o povolení podle článku 15 příslušnému orgánu svého domovského členského státu.

2.Žádost uvedená v odstavci 1 musí zahrnovat všechny níže uvedené informace:

a)adresu žadatele;

b)stanovy žadatele;

c)plán činností s uvedením obchodního modelu, kterým má žadatel v úmyslu se řídit;

d)právní posudek dokládající, že tokeny vázané na aktiva nepředstavují finanční nástroje, elektronické peníze, vklady ani strukturované vklady;

e)podrobný popis systému řízení a správy řadatele;

f)totožnost členů vedoucího orgánu žadatele;

g)důkaz o tom, že osoby uvedené pod písmenem f) mají dobrou pověst a vhodné znalosti a zkušenosti k řízení žadatele;

h)v příslušných případech důkaz, že fyzické osoby, které buď přímo nebo nepřímo vlastní více než 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv žadatele nebo které jiným způsobem uvedeného žadatele ovládají, mají dobrou pověst a odbornou způsobilost;

i)bílou knihu o kryptoaktivech podle článku 17;

j)zásady a postupy podle čl. 30 odst. 5 písm. a) až k);

k)popis smluvních ujednání s třetími stranami podle posledního pododstavce čl. 30 odst. 5;

l)popis zásad zachování kontinuity činností žadatele podle čl. 30 odst. 8;

m)popis mechanismu vnitřní kontroly a postupů řízení rizik podle článku 30 odst. 9;

n)popis postupů a systémů na ochranu bezpečnosti, včetně kybernetické bezpečnosti, integrity a důvěrnosti informací podle čl. 30 odst. 10;

o)popis postupů vyřizování stížností žadatele podle článku 27.

3.Pro účely odst. 2 písm. g) a h) doloží žadatel o povolení vydávat tokeny vázané na aktiva všechny následující důkazy:

a)pro všechny osoby zapojené do řízení žadatele tokenů vázaných na aktiva výpis z rejstříku trestů neobsahující žádné záznamy o odsouzení nebo trestech podle platných vnitrostátních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva, právních předpisů o finančních službách, právních předpisů o praní peněz, právních předpisů o boji proti terorismu, podvodu nebo profesní odpovědnosti;

b)že osoby zapojené do řízení žadatele tokenů vázaných na aktiva mají kolektivně dostatečné znalosti, kvalifikaci a zkušenosti k řízení vydavatele tokenů vázaných na aktiva a že tyto osoby jsou povinny věnovat plnění svých povinností dostatek času.

4.Orgán EBA vypracuje v těsné spolupráci s orgánem ESMA návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví informace, které má žádost vedle informací uvedených v odstavci 2 obsahovat.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

5.Orgán EBA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem ESMA návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, vzory a postupy pro žádost o povolení.

Orgán EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 17
Obsah a forma bílé knihy o kryptoaktivech pro tokeny vázané na aktiva

1.Bílá kniha o kryptoaktivech podle čl. 16 odst. 2 písm. i) musí splňovat všechny požadavky stanovené v článku 4. Vedle informací uvedených v článku 4 však bílá kniha o kryptoaktivech musí obsahovat všechny následující informace:

a)podrobný popis systému řízení a správy vydavatele, včetně popisu role, povinností a odpovědnosti externích subjektů podle čl. 30 odst. 5 písm. h);

b)podrobný popis rezervy aktiv podle článku 32;

c)podrobný popis ujednání o úschově rezervních aktiv, včetně oddělení aktiv, jak je uvedeno v článku 33;

d)v případě investování rezervních aktiv podle článku 34 podrobný popis investiční politiky pro tato rezervní aktiva;

e)podrobné informace o povaze a vymahatelnosti práv, včetně případného přímého práva na zpětnou výměnu nebo včetně jakýchkoli pohledávek, které mohou mít držitelé tokenů vázaných na aktiva a jakákoli právnická nebo fyzická osoba podle čl. 35 odst. 3 za rezervními aktivy nebo za vydavatelem, včetně popisu, co se s těmito právy stane v insolvenčním řízení;

f)pokud vydavatel nenabízí přímé právo na rezervní aktiva, podrobné informace o mechanismech uvedených v čl. 35 odst. 4, které zajišťují likviditu tokenů vázaných na aktiva;

g)podrobný popis postupu vyřizování stížností podle článku 27;

h)zveřejňované položky uvedené v přílohách I a II.

Pokud nebyl všem držitelům tokenů vázaných na aktiva přiznán přímý nárok nebo právo na zpětnou výměnu, pak pro účely písm. e) musí bílá kniha o kryptoaktivech obsahovat jasné a jednoznačné prohlášení, že ne všichni držitelé tokenů vázaných na aktiva mají nárok na rezervní aktiva nebo že ne všichni držitelé tokenů vázaných na aktiva je mohou kdykoli s vydavatelem zpětně vyměnit.

2.Bílá kniha o kryptoaktivech obsahuje shrnutí, které poskytuje stručné a v obecně srozumitelném jazyce podané klíčové informace o nabídce tokenů vázaných na aktiva veřejnosti nebo o zamýšleném přijetí tokenů vázaných na aktiva k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, a zejména o podstatných prvcích daných tokenů vázaných na aktiva. Forma a obsah shrnutí bílé knihy o kryptoaktivech poskytuje ve spojení s bílou knihou o kryptoaktivech příslušné informace o základních prvcích daných tokenů vázaných na aktiva, které mohou pomoci potenciálním kupujícím tokenů vázaných na aktiva učinit informované rozhodnutí. Souhrn obsahuje varování, že:

i)je třeba jej číst jako úvod k bílé knize o kryptoaktivech;

j)potenciální kupující by měl činit každé rozhodnutí o nákupu tokenu vázaného na aktiva podle obsahu bílé knihy kryptoaktivech;

k)nabídka tokenů vázaných na aktiva veřejnosti nepředstavuje nabídku ani výzvu k prodeji finančních nástrojů a že každá taková nabídka nebo výzva k prodeji finančních nástrojů mohou být učiněny pouze prostřednictvím prospektu nebo jiných nabídkových dokumentů podle vnitrostátního práva;

l)bílá kniha o kryptoaktivech nepředstavuje prospekt podle nařízení (EU) 2017/1129 ani jiný nabídkový dokument podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátního práva.

3.Každá bílá kniha o kryptoaktivech musí být datována.

4.Bílá kniha o kryptoaktivech musí být vypracována nejméně v jednom z úředních jazyků domovského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

5.Bílá kniha o kryptoaktivech je k dispozici ve strojově čitelných formátech.

6.Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, formáty a šablony pro účely odstavce 10.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 18
Posouzení žádosti o povolení

1.Příslušné orgány, které obdrží žádost o povolení podle článku 16, posoudí do 20 pracovních dnů od přijetí této žádosti, zda je žádost včetně bílé knihy o kryptoaktivech podle čl. 16 odst. 2 písm. i) úplná. Neprodleně uvědomí žadatele o povolení, zda je žádost včetně bílé knihy o kryptoaktivech úplná. Pokud žádost včetně bílé knihy o kryptoaktivech není úplná, stanoví lhůtu, v níž musí žadatel o povolení poskytnout doplňující informace.

2.Příslušné orgány do tří měsíců od obdržení úplné žádosti posoudí, zda žadatel splňuje požadavky stanovené v této hlavě, a přijmou řádně odůvodněný návrh rozhodnutí o udělení, nebo zamítnutí povolení. V průběhu těchto tří měsíců si mohou příslušné orgány vyžádat od žadatele o povolení jakékoli informace k žádosti, včetně informací o bílé knize o kryptoaktivech podle čl. 16 odst. 2 písm. i).

3.Po uplynutí tří měsíců uvedených v odstavci 2 zašlou příslušné orgány svůj návrh rozhodnutí žadateli o povolení a svůj návrh rozhodnutí a spis k žádosti orgánům EBA, ESMA a ECB. Pokud je žadatel o povolení usazen v členském státě, jehož měnou není euro, nebo pokud je do rezervních aktiv zařazena měna jiná než euro, příslušné orgány konzultuji centrální banku tohoto členského státu. Žadatel o povolení má právo sdělit svému příslušnému orgánu připomínky a poznámky k jeho návrhu rozhodnutí.

4.Orgány EBA, ESMA, ECB, případně centrální banka, jak je uvedeno v odstavci 3, vydají do dvou měsíců od obdržení návrhu rozhodnutí a dokumentace k žádosti nezávazné stanovisko k žádosti a zašlou je danému příslušnému orgánu. Příslušný orgán řádně zváží uvedená nezávazná stanoviska a připomínky a poznámky žadatele.

Článek 19
Udělení nebo zamítnutí povolení

1.Příslušné orgány do jednoho měsíce od přijetí nezávazného stanoviska podle čl. 18 odst. 4 přijmou řádně odůvodněné rozhodnutí o udělení, nebo zamítnutí povolení a do pěti pracovních dnů toto rozhodnutí žadateli o povolení sdělí. Pokud žadatel povolení získá, považuje se jeho bílá kniha o kryptoaktivech za schválenou.

2.Příslušné orgány povolení neudělí, pokud se z objektivních a prokazatelných důvodů domnívají, že:

a)vedoucí orgán žadatele o povolení může představovat ohrožení jeho účinného, řádného a obezřetného řízení a kontinuity jeho činností a patřičného zohlednění zájmu jeho klientů a integrity trhu;

b)žadatel o povolení nesplňuje nebo pravděpodobně nesplní některý z požadavků uvedených v této hlavě;

c)obchodní model žadatele o povolení může představovat závažnou hrozbu pro finanční stabilitu, transmisi měnové politiky nebo měnovou suverenitu.

3.Příslušné orgány informují EBA, ESMA a ECB, případně centrální banky uvedené v čl. 18 odst. 3 o všech vydaných povoleních. Orgán ESMA zanese do rejstříku kryptoaktiv a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podle článku 57 tyto informace:

a)jméno, právní formu a identifikační kód právnické osoby vydavatele tokenů vázaných na aktiva;

b)obchodní jméno, fyzickou adresu a webovou stránku vydavatele tokenů vázaných na aktiva;

c)bílé knihy o kryptoaktivech nebo změněné bílé knihy o kryptoaktivech;

d)jakékoli další služby poskytované vydavatelem tokenů vázaných na aktiva, které nespadají pod toto nařízení, s odkazem na příslušný právní předpis Unie nebo vnitrostátní právo.

Článek 20
Odnětí povolení

1.Příslušné orgány odejmou povolení vydavateli tokenů vázaných na aktiva v následujících situacích:

a)vydavatel nevyužil svého povolení do šesti měsíců poté, co bylo povolení vydáno;

b)vydavatel nevyužil svého povolení po dobu šesti po sobě jdoucích měsíců;

c)vydavatel získal své povolení nedovolenými prostředky, včetně uvedení nepravdivých prohlášení v žádosti o povolení podle článku 16 nebo v jakékoli bílé knize o kryptoaktivech změněné v souladu s článkem 21;

d)vydavatel již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno;

e)vydavatel vážně porušil ustanovení této hlavy;

f)vydavatel zahájil proces řádného ukončení činnosti v souladu s platným vnitrostátním insolvenčním právem;

g)vydavatel se svého povolení výslovně vzdal nebo se rozhodl, že svou činnost zastaví.

Vydavatel tokenů vázaných na aktiva oznámí svému příslušnému orgánu kteroukoli ze situací uvedených pod písmeny f) a g).

2.Příslušné orgány neprodleně uvědomí příslušný orgán vydavatele tokenů vázaných na aktiva:

a)o skutečnosti, že externí subjekt podle čl. 30 odst. 5 písm. h) pozbyl svého povolení jako úvěrová instituce podle článku 8 směrnice 2013/36/EU, jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle článku 53 tohoto nařízení, jako platební instituce podle článku 11 směrnice (EU) 2015/2366 nebo jako instituce elektronických peněz podle článku 3 směrnice 2009/110/ES;

b)o skutečnosti, že vydavatel tokenů vázaných na aktiva nebo členové jeho řídicího orgánu porušili vnitrostátní předpisy, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 54 , pokud jde o praní peněz nebo financování terorismu.

3.Příslušné orgány odejmou povolení vydavatele tokenů vázaných na aktiva v případě, že budou mít za to, že skutečnosti uvedené v odst. 2 písm. a) a b) ovlivňují dobrou pověst řídicího orgánu vydavatele nebo naznačují selhání systémů správy a řízení, vnitřních kontrolních mechanismů nebo postupů podle článku 30.

Je-li povolení odňato, vydavatel tokenů vázaných na aktiva postupuje podle článku 42.

Článek 21
Změna uveřejněných bílých knih o kryptoaktivech pro tokeny vázané na aktiva

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva rovněž oznámí příslušnému orgánu svého domovského členského státu každou zamýšlenou změnu svého obchodního modelu, která by pravděpodobně mohla mít významný vliv na nákupní rozhodnutí jakéhokoli skutečného nebo potenciálního držitele tokenů vázaných na aktiva, k níž dojde po udělení povolení podle článku 19. Tyto změny zahrnují mimo jiné všechny podstatné změny:

a)systémů správy a řízení;

b)rezervních aktiv a úschovy rezervních aktiv;

c)práv poskytnutých držitelům tokenů vázaných na aktiva;

d)mechanismu, jehož prostřednictvím jsou tokeny vázané na aktiva vydávány, vytvářeny a likvidovány;

e)protokolů pro validaci transakcí s tokeny vázanými na aktiva;

f)fungování chráněné DLT vydavatele, pokud jsou v této DLT vydávány, převáděny a ukládány tokeny vázané na aktiva;

g)mechanismů zajišťujících vyplacení tokenů vázaných na aktiva nebo zajišťujících jejich likviditu;

h)ujednání s třetími stranami, včetně ujednání o správě rezervních aktiv a investování rezervy, o úschově rezervních aktiv, případně distribuci tokenů vázaných na aktiva veřejnosti;

i)zásad řízení likvidity u vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva;

j)postupu vyřizování stížností.

2.Pokud byla příslušnému orgánu oznámena jakákoli zamýšlená změna podle odstavce 1, vypracuje vydavatel tokenů vázaných na aktiva návrh změněné bílé knihy o kryptoaktivech a zajistí, aby bylo pořadí informací v ní uvedených shodné s pořadím informací v původní bílé knize o kryptoaktivech.

Příslušný orgán co nejdříve elektronicky potvrdí přijetí návrhu změněné bílé knihy o kryptoaktivech, nejpozději však do dvou pracovních dnů od jejího přijetí.

Příslušný orgán schválí nebo zamítne schválení návrhu změněné bílé knihy o kryptoaktivech do 20 pracovních dnů od potvrzení přijetí žádosti. V průběhu posuzování návrhu změněné bílé knihy o kryptoaktivech si příslušný orgán může také vyžádat dodatečné informace, vysvětlení nebo odůvodnění k návrhu změněné bílé knihy o kryptoaktivech. Pokud si příslušný orgán tyto dodatečné informace vyžádá, počíná běžet lhůta v délce 20 pracovních dnů až poté, co příslušný orgán obdrží požadované dodatečné informace.

Příslušný orgán může také konzultovat s orgány EBA, ESMA a ECB, případně s centrálními bankami členských států, jejichž měnou není euro.

3.Při schvalování změněné bílé knihy o kryptoaktivech může příslušný orgán požadovat, aby vydavatel tokenů vázaných na aktiva:

a)zavedl mechanismy zajišťující ochranu držitelů tokenů vázaných na aktiva, pokud by potenciální změna činnosti vydavatele mohla mít podstatný vliv na hodnotu, stabilitu nebo rizika tokenů vázaných na aktiva nebo rezervních aktiv;

b)učinil veškerá vhodná nápravná opatření k zajištění finanční stability.

Článek 22
Zodpovědnost vydavatelů tokenů vázaných na aktiva za informace uvedené v bílé knize o kryptoaktivech

1.Jestliže vydavatel tokenů vázaných na aktiva nebo jeho vedoucí orgán porušil článek 17 uvedením informací ve své bílé knize o kryptoaktivech nebo ve změněné bílé knize o kryptoaktivech, které nejsou úplné, správné nebo jasné, nebo uvedením informací, které jsou zavádějící, může držitel kryptoaktiv požadovat od tohoto vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo od jeho vedoucího orgánu odškodnění za újmu, která mu byla v důsledku tohoto porušení povinností způsobena.

Jakékoli vyloučení občanskoprávní odpovědnosti nemá právní účinek.

2.Je povinností držitelů tokenů vázaných na aktiva předložit důkazy, že vydavatel tokenů vázaných na aktiva porušil článek 17 a že toto porušení mělo dopad na jejich rozhodnutí koupit, prodat nebo směnit uvedené tokeny vázané na aktiva.

3.Držitel tokenů vázaných na aktiva nemůže požadovat odškodnění za informace uvedené ve shrnutí podle čl. 17 odst. 2, včetně jejich překladu, s výjimkou případů, kdy:

a)je shrnutí zavádějící, nepřesné nebo je v rozporu s ostatními částmi bílé knihy o kryptoaktivech;

b)shrnutí ve spojení s ostatními částmi bílé knihy o kryptoaktivech neposkytuje klíčové informace, které spotřebitelům a investorům pomáhají při rozhodování, zda tyto tokeny vázané na aktiva koupit.

4.Tento článek nevylučuje další nároky z občanskoprávní odpovědnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy.   

Kapitola 2

Povinnosti všech vydavatelů tokenů vázaných na aktiva

Článek 23
Povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu držitelů tokenů vázaných na aktiva

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva:

a)jednají čestně, spravedlivě a profesionálně;

b)sdělují informace držitelům tokenů vázaných na aktiva pravdivě, jasně a nezavádějícím způsobem;

2.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva jednají v nejlepším zájmu držitelů těchto tokenů a zacházejí s nimi stejně, pokud není v bílé knize o kryptoaktivech, případně v propagačních sděleních uvedeno preferenční zacházení.

Článek 24
Zveřejnění bílé knihy o kryptoaktivech, případně propagačních sdělení

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zveřejní na své webové stránce svou schválenou bílou knihu o kryptoaktivech podle čl. 19 odst. 1, případně svou změněnou bílou knihu o kryptoaktivech podle článku 21 a svá propagační sdělení podle článku 25. Schválené bílé knihy o kryptoaktivech musí být dostupné veřejnosti nejpozději v den zahájení veřejné nabídky těchto tokenů vázaných na aktiva nebo přijetí těchto tokenů k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva. Schválená bílá kniha o kryptoaktivech, případně změněná bílá kniha o kryptoaktivech a propagační sdělení zůstanou přístupná na webové stránce vydavatele, dokud bude tyto tokeny vázané na aktiva držet veřejnost.

Článek 25
Propagační sdělení    

1.Všechna propagační sdělení týkající se veřejné nabídky tokenů vázaných na aktiva nebo přijetí těchto tokenů vázaných na aktiva k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva musí splňovat všechny následující požadavky:

a)propagační sdělení musí být možné jasně rozpoznat jako propagační;

b)informace v propagačních sděleních musí být pravdivé a jasné a nesmějí být zavádějící;

c)informace v propagačních sděleních musí odpovídat informacím v bílé knize o kryptoaktivech;

d)v propagačním sdělení musí být jasně uvedeno, že byla vydána bílá kniha o kryptoaktivech, s uvedením adresy webové stránky vydavatele kryptoaktiv.

2.Pokud nebyl všem držitelům tokenů vázaných na aktiva přiznán přímý nárok nebo právo na zpětnou výměnu, musí propagační sdělení obsahovat jasné a jednoznačné prohlášení, že ne všichni držitelé tokenů vázaných na aktiva mají nárok na rezervní aktiva nebo že ne všichni držitelé těchto tokenů je mohou kdykoli s vydavatelem zpětně vyměnit za tato rezervní aktiva.

Článek 26
Průběžné informování držitelů tokenů vázaných na aktiva

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zveřejňují alespoň každý měsíc na své webové stránce jasné, přesné a transparentní informace o množství tokenů vázaných na aktiva v oběhu a o hodnotě a složení rezervních aktiv podle článku 32.

2.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zveřejní co nejdříve na své webové stránce jasné, přesné a transparentní informace o výsledku auditu rezervních aktiv podle článku 32.

3.Aniž by byl dotčen článek 77, vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zveřejní co nejdříve na své webové stránce jasné, přesné a transparentní informace o každé události, která má nebo by pravděpodobně mohla mít významný vliv na hodnotu tokenů vázaných na aktiva nebo na rezervní aktiva podle článku 32.

Článek 27
Postup vyřizování stížností

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou a zachovávají účinné a transparentní postupy pro bezodkladné, spravedlivé a jednotné vyřizování stížností obdržených od držitelů tokenů vázaných na aktiva. Pokud jsou tokeny vázané na aktiva zcela nebo zčásti distribuovány externími subjekty podle čl. 30 odst. 5 písm. h), vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou postupy usnadňující vyřizování stížností mezi držiteli tokenů vázaných na aktiva a těmito externími subjekty.

2.Držitelé tokenů vázaných na aktiva budou moci bezplatně podat stížnost u vydavatelů jejich tokenů vázaných na aktiva.

3.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva připraví a poskytnou zákazníkům šablonu pro podání stížnosti a povedou záznam o všech obdržených stížnostech a opatřeních učiněných v reakci na ně.

4.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva prošetří všechny stížnosti včas a nestranně a v přiměřené lhůtě sdělí výsledek tohoto prošetření držitelům svých tokenů vázaných na aktiva.

5.Orgán EBA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem ESMA návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní požadavky, šablony a postupy pro vyřizování stížností.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do ... [vložit datum 12 měsíců po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 28
Předcházení, zjišťování, řízení a informování o všech střetech zájmů

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou a zachovávají účinné zásady a postupy k předcházení, zjišťování, řízení a informování o všech střetech zájmů mezi nimi a:

a)svými akcionáři;

b)členy svého vedoucího orgánu;

c)svými zaměstnanci;

d)všemi fyzickými osobami, které buď přímo nebo nepřímo vlastní více než 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv vydavatele kryptoaktiv vázaných na aktiva nebo které jiným způsobem uvedeného vydavatele ovládají;

e)držiteli tokenů vázaných na aktiva;

f)každou třetí stranou zajišťující jednu z funkcí uvedených v čl. 30 odst. 5 písm h);

g)případně každou fyzickou nebo právnickou osobou uvedenou v čl. 35 odst. 3.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zejména učiní všechny vhodné kroky k zabránění předcházení, zjišťování, řízení a informování o střetech zájmů vyplývajících ze správy a investování rezervních aktiv podle článku 32.

2.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva informují držitele svých tokenů vázaných na aktiva o obecné povaze a zdrojích střetů zájmů a krocích učiněných k jejich zmírnění.

3.Tyto informace se uveřejní na webové stránce vydavatele tokenů vázaných na aktiva na výrazném místě.

4.Uveřejněné informace podle odstavce 3 musí být dostatečně přesné, aby mohli držitelé jejich tokenů vázaných na aktiva učinit informované rozhodnutí o nákupu tokenů vázaných na aktiva.

5.Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a)požadavky na zásady a postupy podle odstavce 1;

b)režim pro zveřejňované informace podle odstavce 3.

Návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do ... [vložit datum 12 měsíců po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 29
Informování příslušných orgánů

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva oznámí svému příslušnému orgánu všechny změny svého vedoucího orgánu.

Článek 30
Systémy správy a řízení

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí mít spolehlivé řídicí systémy včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k zjišťování, řízení, kontrole a oznamování rizik, kterým jsou nebo by mohli být vystaveni, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly včetně řádných administrativních a účetních postupů.

2.Členové vedoucího orgánu vydavatelů tokenů vázaných na aktiva musí mít potřebnou dobrou pověst a způsobilost z hlediska kvalifikace, zkušeností a dovedností, aby mohli vykonávat své povinnosti a zajistit řádné a obezřetné řízení těchto vydavatelů. Musí také prokázat, že jsou schopni věnovat účinnému výkonu své funkce dostatek času.

3.Fyzické osoby, které buď přímo nebo nepřímo vlastní více než 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv vydavatelů tokenů vázaných na aktiva nebo které jiným způsobem uvedené vydavatele ovládají, musí mít potřebnou dobrou pověst a způsobilost.

4.Žádná z osob uvedených v odstavci 2 nebo 3 nesmí být odsouzena za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné finanční trestné činy.

5.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva přijmou zásady a postupy dostatečně účinné k zajištění souladu s tímto nařízením, včetně dodržování veškerých ustanovení této hlavy jejich řídícími pracovníky a zaměstnanci. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zejména zavedou, zachovávají a dodržují zásady a postupy týkající se:

a)rezervy aktiv podle článku 32;

b)úschovy rezervních aktiv podle článku 33;

c)práv poskytnutých nebo neposkytnutých držitelům tokenů vázaných na aktiva, jak je uvedeno v článku 35;

d)mechanismu, jehož prostřednictvím jsou tokeny vázané na aktiva vydávány, vytvářeny a likvidovány;

e)protokolů pro validaci transakcí s tokeny vázanými na aktiva;

f)fungování vlastní DLT vydavatele, pokud jsou tokeny vázané na aktiva vydávány, převáděny a ukládány v DLT nebo podobné technologii, kterou provozuje vydavatel nebo třetí strana jednající v jeho zastoupení;

g)mechanismů zajišťujících vyplacení tokenů vázaných na aktiva nebo zajišťujících jejich likviditu, jak je uvedeno v čl. 35 odst. 4;

h)ujednání s třetími stranami o vedení rezervy aktiv a jejich investování, o úschově rezervních aktiv, případně distribuci tokenů vázaných na aktiva veřejnosti;

i)vyřizování stížností podle článku 27;

j)střetů zájmů podle článku 28;

k)zásad řízení likvidity u vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva, jak je uvedeno v čl. 41 odst. 3.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří využívají externí subjekty k výkonu funkcí uvedených pod písmenem h), zavedou a zachovávají smluvní ujednání s těmito externími subjekty, která přesně stanoví role, odpovědnost, práva a povinnosti vydavatelů tokenů vázaných na aktiva i každého z těchto externích subjektů. Ve smluvním ujednání s důsledky pro více právních řádů se jednoznačně uvede zvolené rozhodné právo.

6.Pokud vydavatelé tokenů vázaných na aktiva nevstoupili do likvidace podle článku 42, využívají vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy k zajištění trvalého a řádného výkonu svých služeb a činností. Za tímto účelem vydavatelé tokenů vázaných na aktiva udržují všechny své systémy a bezpečnostní přístupové protokoly podle příslušných standardů Unie.

7.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva určí zdroje operačního rizika a minimalizují je vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů.

8.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou zásady zachování kontinuity činností, které zajistí uchování podstatných údajů a funkcí a zachování jejich činností v případě přerušení jejich systému a postupů, nebo, pokud to není možné, včasnou obnovu těchto údajů a funkcí a včasné obnovení jejich činností.

9.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí mít mechanismy vnitřní kontroly a účinné postupy pro posuzování rizik a řízení rizik, včetně účinné kontroly a ochranných opatření pro správu systémů IKT, jak to vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/xx. 55 Tyto postupy zajišťují komplexní posouzení týkající se spolehlivosti externích subjektů podle odst. 5 písm. h). Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva pravidelně sledují a hodnotí adekvátnost a účinnost mechanismů vnitřní kontroly a postupů pro posuzování rizik a činí příslušná opatření k odstranění případných nedostatků.

10.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí mít zavedeny systémy a postupy, které jsou adekvátní na ochranu bezpečnosti, integrity a důvěrnosti informací, jak to vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/xx 56 . Tyto systémy zaznamenávají a bezpečně uchovávají příslušné údaje a informace shromážděné a vytvořené v průběhu činnosti vydavatelů.

11.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zajistí, aby byli pravidelně auditováni nezávislými auditory. Výsledky těchto auditů musí být sděleny vedoucímu orgánu daného vydavatele a poskytnuty příslušnému orgánu.

12.Orgán EBA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem ESMA návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní minimální obsah systémů řízení a správy u:

a)nástrojů na sledování rizik podle odstavce 1 a odstavce 7;

b)mechanismu vnitřní kontroly podle odstavců 1 a 9;

c)plánu zachování kontinuity provozu uvedeného v odstavci 8;

d)auditů uvedených v odstavci 11.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po vstupu v platnost]. 

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 31
Kapitálové požadavky

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí mít vždy kapitál rovnající se alespoň vyšší z následujících částek:

a)350 000 EUR;

b)2 % z průměrné výše rezervních aktiv podle článku 32.

Pro účely písmene b) se průměrnou výší rezervních aktiv rozumí průměrná výše rezervních aktiv na konci každého kalendářního dne, počítáno za předcházejících šest měsíců.

Pokud vydavatel nabízí více než jednu kategorii tokenů vázaných na aktiva, je částka uvedená pod písmenem b) součtem průměrných částek rezervních aktiv zajišťujících každou kategorii tokenů vázaných na aktiva.

2.Kapitál podle odstavce 1 sestává z položek a nástrojů zahrnutých do kmenového kapitálu tier 1 podle článků 26 až 30 nařízení (EU) č. 575/2013 po veškerých odpočtech podle článku 36 uvedeného nařízení bez uplatnění prahových hodnot pro výjimky podle článků 46 a 48 uvedeného nařízení.

3.Příslušné orgány domovských členských států mohou požadovat, aby vydavatelé tokenů vázaných na aktiva měli kapitál ve výši, která je až o 20 % vyšší než částka, jež by byla výsledkem uplatnění odst. 1 písm. b), nebo těmto vydavatelům povolit, aby měli kapitál ve výši, která je až o 20 % nižší než částka, jež by byla výsledkem uplatnění odst. 1 písm. b), pokud posouzení následujících faktorů ukazuje vyšší či nižší stupeň rizika:

a)posouzení procesů řízení rizika a mechanismů vnitřní kontroly vydavatele tokenů vázaných na aktiva podle čl. 30 odst. 1, 7 a 9;

b)kvalita a volatilita rezervních aktiv podle článku 32;

c)typy práv poskytnutých vydavatelem tokenů vázaných na aktiva držitelům tokenů vázaných na aktiva v souladu s článkem 35;

d)pokud jsou rezervní aktiva investována, rizika, jež představuje investiční politika pro rezervní aktiva;

e)souhrnná hodnota a počet transakcí provedených v tokenech vázaných na aktiva;

f)význam trhů, na nichž jsou tokeny vázané na aktiva nabízeny a obchodovány;

g)v příslušných případech tržní kapitalizace tokenů vázaných na aktiva.

4.Orgán EBA v úzké spolupráci s orgánem ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní:

a)metodiku výpočtu kapitálu stanovenou v odstavci 1;

b)postup a lhůtu pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva, aby upravil na vyšší hodnotu kapitálové požadavky, jak je stanoveno v odstavci 3;

c)kritéria pro vyžadování vyššího kapitálu nebo pro povolení nižšího kapitálu, jak je stanoveno v odstavci 3.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Kapitola 3

Rezerva aktiv

Článek 32
Povinnost mít rezervní aktiva a složení a správa rezervy aktiv

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí vždy vytvářet a udržovat rezervu aktiv.

2.Vydavatelé, kteří veřejnosti nabízejí dvě nebo více kategorií tokenů vázaných na aktiva, provozují a udržují rezervu aktiv pro každou z kategorií tokenů a tato rezerva je spravována samostatně.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří veřejnosti nabízejí stejné tokeny vázané na aktiva, provozují a udržují pouze jednu rezervu aktiv po tuto kategorii tokenů vázaných na aktiva.

3.Vedoucí orgány vydavatelů tokenů vázaných na aktiva zajistí účinnou a obezřetnou správu rezervních aktiv. Vydavatelé zajistí, aby vytvoření a znehodnocení tokenů vázaných na aktiva vždy odpovídalo zvýšení nebo snížení rezervy aktiv a aby toto zvýšení nebo snížení bylo adekvátně řízeno, aby nedocházelo k negativním dopadům na trh rezervních aktiv.

4.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí mít jasné a podrobné zásady popisující stabilizační mechanismus těchto tokenů. Tyto zásady a postup musí zejména:

a)uvést přehled referenčních aktiv, na které tokeny vázané na aktiva odkazují za účelem stabilizace své hodnoty, a složení těchto aktiv;

b)popsat typy a přesné rozdělení aktiv, která jsou součástí rezervy aktiv;

c)obsahovat podrobné hodnocení rizik, včetně úvěrového rizika, tržního rizika a rizika likvidity vyplývajícího z rezervních aktiv;

d)popsat postup, kterým jsou tokeny vázané na aktiva vytvářeny a znehodnocovány, a důsledky takového vytvoření nebo znehodnocení na zvýšení a snížení rezervních aktiv;

e)uvést, zda jsou rezervní aktiva investována;

f)pokud vydavatelé tokenů vázaných na aktiva investují část rezervních aktiv, podrobně popsat investiční politiku a zahrnout hodnocení toho, jak může tato investiční politika ovlivnit hodnotu rezervních aktiv;

g)popsat postup nákupu tokenů vázaných na aktiva a jejich zpětnou výměnu za rezervní aktiva a uvést seznam osob nebo kategorií osob, které jsou k tomu oprávněny.

5.Aniž je dotčen čl. 30 odst. 11, vydavatelé tokenů vázaných na aktiva nařídí každých šest měsíců nezávislý audit rezervních aktiv, a to od data povolení uvedeného v článku 19.

Článek 33
Úschova rezervních aktiv

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou, udržují a používají zásady, postupy a smluvní ujednání, které zajišťují, že:

a)rezervní aktiva jsou oddělena od vlastních aktiv vydavatele;

b)rezervní aktiva nejsou zatížena ani zastavena „dohodou o finančním zajištění“, „dohodou o finančním zajištění s převodem vlastnického práva“ nebo „dohodou o finančním zajištění s poskytnutím jistoty“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES 57 ;

c)rezervní aktiva jsou v úschově v souladu s odstavcem 4;

d)Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva mají k rezervním aktivům rychlý přístup, aby mohli vyhovět případným žádostem držitelů tokenů vázaných na aktiva o zpětnou výměnu.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří vydávají dvě nebo více kategorií tokenů vázaných na aktiva v Unii, mají zásady týkající se úschovy aktiv pro každou z rezerv aktiv. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří vydali stejnou kategorii tokenů vázaných na aktiva, provozují a udržují pouze jednu strategii týkající se úschovy aktiv.

2.Rezervní aktiva přijatá výměnou za tokeny vázané na aktiva jsou dána do úschovy nejpozději do pěti pracovních dnů po vydání tokenů vázaných na aktiva:

a)poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleným podle článku 53 pro službu uvedenou v čl. 3 odst. 1 bodu 10, pokud rezervní aktiva mají formu kryptoaktiv;

b)úvěrovou institucí v případě všech ostatních typů rezervních aktiv.

3.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí při výběru, jmenování a přezkumu úvěrových institucí a poskytovatelů kryptoaktiv jmenovaných správci rezervních aktiv v souladu s odstavcem 2 vynaložit veškerou patřičnou dovednost, péči a obezřetnost.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zajistí, aby úvěrové instituce a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy jmenovaní správci rezervních aktiv měli potřebné odborné znalosti a pověst na trhu potřebné k tomu, aby mohli jednat jako správci těchto rezervních aktiv, s přihlédnutím k účetním postupům, postupům úschovy a mechanismům vnitřní kontroly těchto úvěrových institucí a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Smluvní ujednání mezi vydavateli tokenů vázaných na aktiva a správci zajistí, aby rezervní aktiva, která jsou dána do úschovy, byla chráněna před pohledávkami věřitelů správců.

Zásady a postupy týkající se úschovy uvedené v odstavci 1 stanoví kritéria výběru pro jmenování úvěrových institucí nebo poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy jako správců rezervních aktiv a postup pro přezkum takového jmenování.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva pravidelně přezkoumávají jmenování úvěrových institucí nebo poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy jako správců rezervních aktiv. Za tímto účelem vydavatel tokenů vázaných na aktiva vyhodnotí rizika vůči těmto správcům s přihlédnutím k plnému rozsahu svého vztahu s nimi a průběžně sleduje jejich finanční podmínky.

4.Rezervní aktiva v úschově jménem vydavatelů tokenů vázaných na aktiva budou svěřena úvěrovým institucím nebo poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy jmenovaným v souladu s odstavcem 3 následujícím způsobem:

a)úvěrové instituce mají v úschově fiat měny na účtu vedeném v účetnictví úvěrových institucí;

b)u finančních nástrojů, které mohou být dány do úschovy, musí úvěrové instituce mít v úschově všechny finanční nástroje, které mohou být zaznamenány na účtu finančních nástrojů vedeném v účetnictví úvěrových institucí, a všechny finanční nástroje, které lze těmto úvěrovým institucím fyzicky doručit;

c)u kryptoaktiv, která mohou být dána do úschovy, musí poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy tato kryptoaktiva mít zařazena v rezervních aktivech nebo případně mít způsob přístupu k těmto kryptoaktivům ve formě soukromých šifrovacích klíčů;

d)u ostatních aktiv úvěrové instituce ověří vlastnictví vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a povedou záznamy o rezervních aktivech, u nichž se přesvědčily, že vydavatelé tokenů vázaných na aktiva tato rezervní aktiva vlastní.

Pro účely písmene a) úvěrové instituce zajistí, aby fiat měny byly zaznamenány v účetnictví úvěrových institucí na odděleném účtu v souladu s vnitrostátními předpisy provádějícími článek 16 směrnice Komise 2006/73/ES 58 do právního řádu členských států. Účet bude otevřen na jméno vydavatelů tokenů vázaných na aktiva za účelem správy rezervních aktiv, aby bylo možné jasně identifikovat fiat měny, které jsou v úschově, jako měny, jež patří do rezervy aktiv.

Pro účely písmene b) úvěrové instituce zajistí, aby všechny finanční nástroje, které mohou být zaznamenány na účtu finančních nástrojů zřizovaných v účetnictví úvěrových institucí, byly zaznamenány v účetnictví úvěrových institucí na odděleném účtu v souladu s vnitrostátními předpisy provádějícími článek 16 směrnice Komise 2006/73/ES 59 do právního řádu členských států. Účet finančních nástrojů bude zřízen jménem vydavatelů tokenů vázaných na aktiva za účelem správy rezervních aktiv, aby bylo možné jasně identifikovat finanční nástroje, které jsou v úschově, jako nástroje, které patří do rezervy aktiv.

Pro účely písmene c) zavedou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy rejstřík pozic jménem vydavatelů tokenů vázaných na aktiva za účelem správy rezervních aktiv, aby bylo možné jasně identifikovat kryptoaktiva, která jsou v úschově, jako aktiva, která patří do rezervy aktiv.

Pro účely písmene d) se posouzení, zda vydavatel tokenů vázaných na aktiva vlastní rezervní aktiva, zakládá na informacích nebo dokumentech poskytnutých vydavateli tokenů vázaných na aktiva a, jsou-li k dispozici, na externích důkazech.

5.Jmenování úvěrové instituce nebo poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy jako správce rezervních aktiv v souladu s odstavcem 3 se doloží písemnou smlouvou podle čl. 30 odst. 5 druhého pododstavce. Tyto smlouvy mimo jiné upravují tok informací považovaných za nezbytné k tomu, aby vydavatelům tokenů vázaných na aktiva, úvěrovým institucím a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy umožňovaly vykonávat jejich funkce.

6.Úvěrové instituce a poskytovatelé služeb v oblasi kryptoaktiv, kteří byli jmenováni správci v souladu s odstavcem 3, jednají čestně, spravedlivě, profesionálně, nezávisle a v zájmu vydavatele tokenů vázaných na aktiva a držitelů těchto tokenů.

7.Úvěrové instituce a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří byli jmenováni správci v souladu s odstavcem 3, neprovádějí činnosti týkající se vydavatelů tokenů vázaných na aktiva, které by mohly způsobit vznik střetu zájmů mezi těmito vydavateli, držiteli tokenů vázaných na aktiva a mezi nimi samotnými, ledaže by byly splněny všechny následující podmínky:

a)úvěrové instituce nebo poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají funkčně a hierarchicky oddělenou činnost úschovy od svých dalších činností, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů;

b)tyto potenciální střety zájmů jsou řádně rozpoznávány, řešeny a sledovány a oznamovány vydavatelem tokenů vázaných na aktiva držitelům tokenů vázaných na aktiva v souladu s článkem 28.

8.V případě ztráty finančního nástroje nebo kryptoaktiv, které jsou v úschově podle odstavce 4, vrátí úvěrová instituce nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří tento finanční nástroj nebo kryptoaktiva ztratili, finanční nástroj nebo kryptoaktiva stejného typu nebo odpovídající částku bez zbytečného odkladu vydavateli tokenů vázaných na aktiva. Úvěrová instituce nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy za ztrátu neodpovídá, prokáže-li, že ke ztrátě došlo vlivem vnějších okolností, jež nebylo možné přiměřeně ovlivnit a jejichž důsledky by i přes veškeré vynaložené úsilí, které lze přiměřeně požadovat, byly nevyhnutelné.

Článek 34
Investování rezervních aktiv

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří investují část rezervních aktiv, investují tato rezervní aktiva pouze do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem. Tyto investice lze rychle přeměnit do likvidní podoby s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.

2.Finanční nástroje, do kterých jsou rezervní aktiva investována, musí být dána do úschovy v souladu s článkem 33.

3.Veškeré zisky nebo ztráty, včetně kolísání hodnoty finančních nástrojů uvedených v odstavci 1, a případná protistrana nebo operační rizika, která vyplývají z investice rezervních aktiv, nese vydavatel tokenů vázaných na aktiva.

4.Orgán EBA vypracuje po konzultaci s orgánem ESMA a Evropským systémem centrálních bank návrhy regulačních technických norem, které blíže určí finanční nástroje, jež lze považovat za vysoce likvidní finanční nástroje s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, uvedené v odstavci 1. Při bližším určování finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 orgán EBA zohlední:

a)různé typy rezervních aktiv, jež mohou zajišťovat token vázaný na aktiva;

b)srovnání mezi těmito rezervními aktivy a vysoce likvidními finančními nástroji, do kterých mohou vydavatelé investovat;

c)podmínky uznání za vysoce kvalitní likvidní aktiva podle článku 412 nařízení (EU) č. 575/2013 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 60 .

Orgán EBA předloží uvedený návrh regulačních technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 35
Práva vůči vydavatelům tokenů vázaných na aktiva nebo vůči rezervním aktivům

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva vytvoří, udržují a používají jasné a podrobné zásady a postupy týkající se práv udělených držitelům tokenů vázaných na aktiva, včetně jakýchkoli přímých nároků nebo práv na zpětnou výměnu vůči vydavateli těchto tokenů vázaných na aktiva nebo vůči rezervním aktivům.

2.Pokud jsou držitelům tokenů vázaných na aktiva udělena práva uvedená v odstavci 1, vydavatelé tokenů vázaných na aktiva zavedou zásady stanovující:

a)podmínky, včetně prahových hodnot, období a časových rámců, pro držitele tokenů vázaných na aktiva k výkonu těchto práv;

b)mechanismy a postupy k zajištění zpětné výměny tokenů vázaných na aktiva, a to i za napjatých tržních podmínek, v případě řádného ukončení činnosti vydavatele tokenů vázaných na aktiva ve smyslu článku 42, nebo v případě zastavení činností tohoto vydavatele;

c)ocenění nebo zásady oceňování tokenů vázaných na aktiva a rezervních aktiv, pokud tato práva vykonává držitel tokenů vázaných na aktiva;

d)podmínky vypořádání při výkonu těchto práv;

e)poplatky uplatňované vydavateli tokenů vázaných na aktiva, pokud držitelé uplatní tato práva.

Poplatky uvedené v písmenu e) musí být přiměřené a úměrné skutečným nákladům, které vzniknou vydavatelům tokenů vázaných na aktiva.

3.Pokud vydavatelé tokenů vázaných na aktiva neudělí práva uvedená v odstavci 1 všem držitelům tokenů vázaných na aktiva, podrobné zásady a postupy stanoví, kterým fyzickým nebo právnickým osobám jsou tato práva udělena. Podrobné zásady a postupy rovněž stanoví podmínky pro výkon těchto práv a povinnosti uložené těmto osobám.

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva uzavírají a udržují v platnosti příslušná smluvní ujednání s fyzickými nebo právnickými osobami, kterým jsou tato práva udělena. Tato smluvní ujednání přesně stanoví úlohu, odpovědnost, práva a povinnosti vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a každé z těchto fyzických nebo právnických osob. Ve smluvním ujednání přeshraniční povahy se jednoznačně uvede zvolené rozhodné právo.

4.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří neudělují práva uvedená v odstavci 1 všem držitelům těchto tokenů vázaných na aktiva, zavedou mechanismy zajišťující likviditu tokenů vázaných na aktiva. Za tímto účelem uzavírají a mají v platnosti písemné smlouvy s poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení pro výkon služby související s kryptoaktivy uvedené v článku 3 odst. 1 bodě 12. Vydavatel tokenů vázaných na aktiva zajistí, aby byl dostatečný počet poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy povinen pravidelně a předvídatelně zveřejňovat pevné kotace za konkurenceschopné ceny.

Pokud se tržní hodnota tokenů vázaných na aktiva významně liší od hodnoty aktiv, na která jsou vázány, nebo rezervních aktiv, mají držitelé tokenů vázaných na aktiva právo na zpětnou výměnu kryptoaktiv od vydavatele kryptoaktiv přímo. V takovém případě bude jakýkoli poplatek za tuto zpětnou výměnu přiměřený a úměrný skutečným nákladům, které vzniknou vydavateli tokenů vázaných na aktiva.

Vydavatel zavede a udržuje v platnosti smluvní ujednání, aby zajistil, že výnosy z rezervních aktiv budou vyplaceny držitelům tokenů vázaných na aktiva v případech, kdy se vydavatel rozhodne ukončit svou činnost nebo kdy byla jeho činnost řádně ukončena, nebo v případech, kdy mu bylo odňato povolení.

5.Orgán EBA vypracuje v úzké spolupráci s  orgánem ESMA návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže určí:

a)povinnosti uložené poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy zajišťující likviditu tokenů vázaných na aktiva, jak je stanoveno v odst. 4 prvním pododstavci;

b)změny hodnoty, které vedou k přímému právu na zpětnou výměnu od vydavatele tokenů vázaných na aktiva, jak je stanoveno v odst. 4 druhém pododstavci, a podmínky výkonu tohoto práva.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží orgán EBA Komisi do .... [vložit datum 12 měsíců po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 36
Zákaz úročení

Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva nebo poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nesmí poskytovat úroky ani jiné výhody související s délkou doby, po kterou držitel tokenů vázaných na aktiva drží tokeny vázané na aktiva.

Kapitola 4

Nabývání vydavatelů tokenů vázaných na aktiva

Článek 37
Posouzení zamýšleného nabytí vydavatele tokenů vázaných na aktiva

1.Každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které zamýšlejí přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovanou účast ve vydavateli tokenů vázaných na aktiva nebo přímo nebo nepřímo takovou účast zvýšit s tím důsledkem, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se vydavatel tokenů vázaných na aktiva stal jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu vydavatele, s tím, že uvede výši své zamýšlené účasti, a informace požadované regulačními technickými normami přijatými Komisí v souladu s čl. 38 odst. 4.

2.Každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast ve vydavateli tokenů vázaných na aktiva (dále jen „navrhovaný prodávající“), to nejprve písemně oznámí příslušném orgánu a uvede výši této účasti. Tato osoba rovněž oznámí příslušnému orgánu každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by vydavatel tokenů vázaných na aktiva přestal být dceřiným podnikem dotyčné osoby.

3.Příslušné orgány neprodleně a v každém případě do dvou pracovních dnů od přijetí oznámení požadovaného podle odstavce 1 písemně potvrdí jeho přijetí.

4.Příslušné orgány posoudí zamýšlené nabytí uvedené v odstavci 1 a informace požadované regulačními technickými normami přijatými Komisí v souladu s čl. 38 odst. 4, do 60 pracovních dnů od data písemného potvrzení přijetí uvedeného v odstavci 3.

Při potvrzení přijetí oznámení příslušné orgány informují osoby uvedené v odstavci 1 o datu, kdy bude posouzení dokončeno.

5.Při provádění posouzení uvedeného v odst. 4 prvním pododstavci mohou příslušné orgány požadovat od osob uvedených v odstavci 1 jakékoli doplňující informace, které jsou nezbytné k dokončení tohoto posouzení. Taková žádost musí být podána před dokončením posouzení, v každém případě nejpozději do 50. pracovního dne ode dne písemného potvrzení přijetí uvedeného v odstavci 3. Tato žádost musí být učiněna písemně a musí blíže určit, jaké doplňující informace jsou třeba.

Příslušné orgány pozastaví posouzení uvedené v odst. 4 prvním pododstavci, dokud neobdrží doplňující informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, avšak nejdéle po dobu 20 pracovních dnů. Jakékoli další žádosti příslušných orgánů o doplňující informace nebo o vysvětlení obdržených informací nesmí vést k dalšímu přerušení posouzení.

Příslušný orgán může prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle druhého pododstavce tohoto odstavce až na 30 pracovních dnů, nacházejí-li se osoby uvedené v odstavci 1 mimo Unii nebo jsou-li mimo Unii regulovány.

6.Příslušné orgány, které se po dokončení posouzení rozhodnou proti zamýšlenému nabytí uvedenému v odstavci 1 vznést námitky, o tom uvědomí osoby uvedené v odstavci 1 do dvou pracovních dnů, avšak před datem uvedeným v odst. 4 druhém pododstavci, případně prodlouženém v souladu s odst. 5 druhým a třetím pododstavcem. Uvedené oznámení musí obsahovat důvody tohoto rozhodnutí.

7.Pokud příslušné orgány nevznesou námitky proti zamýšlenému nabytí uvedenému v odstavci 1 přede dnem uvedeným v odst. 4 druhém pododstavci, případně prodlouženém v souladu s odst. 5 druhým a třetím pododstavcem, zamýšlené nabytí nebo zcizení se považuje za schválené.

8.Příslušný orgán může stanovit maximální dobu pro dokončení zamýšleného nabytí podle odstavce 1 a případně tuto maximální dobu prodloužit.

Článek 38
Obsah posouzení zamýšleného nabytí vydavatelů tokenů vázaných na aktiva

1.Při provádění posouzení uvedeného v čl. 37 odst. 4 příslušné orgány posoudí vhodnost osob uvedených v čl. 37 odst. 1 a finanční zdraví zamýšleného nabytí podle všech těchto kritérií:

a)pověst osob uvedených v čl. 37 odst. 1;

b)pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku zamýšleného nabytí nebo zcizení řídit činnosti vydavatele tokenů vázaných na aktiva;

c)finanční zdraví osob uvedených v čl. 37 odst. 1, zejména ve vztahu k vykonávané a plánované činnosti vydavatele tokenů vázaných na aktiva, v němž je navrhováno nabytí;

d)zda bude vydavatel tokenů vázaných na aktiva schopen nepřetržitě dodržovat ustanovení této hlavy;

e)zda existuje důvodné podezření, že ve spojení se zamýšleným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice (EU) 2015/849 nebo že by zamýšlené nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

2.Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas se zamýšleným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace poskytnuté v souladu s článkem 37 odst. 4 nejsou úplné nebo jsou nepravdivé.

3.Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše podílu, který má být nabyt, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.

4.Orgán EBA v úzké spolupráci s orgánem ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem k vytvoření vyčerpávajícího seznamu informací, které jsou nezbytné k provedení posouzení podle čl. 37 odst. 4 prvního pododstavce a které budou poskytnuty příslušným orgánům v době oznámení uvedeného v čl. 37 odst. 1. Požadované informace musí být relevantní pro obezřetnostní posouzení, musí být přiměřené a musí být přizpůsobeny povaze osob a zamýšlenému nabytí podle čl. 37 odst. 1.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Kapitola 5

Významné tokeny vázané na aktiva

Článek 39
Klasifikace tokenů vázaných na aktiva jako významných tokenů vázaných na aktiva

1.Orgán EBA klasifikuje tokeny vázané na aktiva jako významné tokeny vázané na aktiva na základě následujících kritérií blíže určených v souladu s odstavcem 6 s tím, že musí splněna alespoň tři z následujících kritérií:

a)velikost zákaznické základny promotérů tokenů vázaných na aktiva, akcionářů vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo jakékoli třetí strany uvedené v článku 30 odst. 5 písm. h);

b)hodnota vydaných tokenů vázaných na aktiva nebo případně jejich tržní kapitalizace;

c)počet a hodnota transakcí v těchto tokenech vázaných na aktiva;

d)velikost rezervy aktiv vydavatele tokenů vázaných na aktiva;

e)význam přeshraničních činností vydavatele tokenů vázaných na aktiva, včetně počtu členských států, kde se tokeny vázané na aktiva používají, použití tokenů vázaných na aktiva pro přeshraniční platby a převody a počet členských států, v nichž jsou usazeny třetí strany uvedené v čl. 30 odst. 5 písm. h);

f)propojenost s finančním systémem.

2.Příslušné orgány, které vydaly povolení vydavateli tokenů vázaných na aktiva v souladu s článkem 19, poskytnou orgánu EBA alespoň jednou ročně informace o kritériích uvedených v odstavci 1 a blíže určených v souladu s odstavcem 6.

3.Pokud orgán EBA zastává názor, že tokeny vázané na aktiva splňují kritéria uvedená v odstavci 1 a blíže určená v souladu s odstavcem 6, vypracuje za tímto účelem návrh rozhodnutí a předloží jej vydavatelům těchto tokenů vázaných na aktiva a příslušnému orgánu domovského členského státu vydavatele. Orgán EBA před přijetím svého konečného rozhodnutí poskytne vydavatelům těchto tokenů vázaných na aktiva a jejich příslušným orgánům příležitost, aby předložili písemné připomínky a komentáře. Orgán EBA tyto připomínky a komentáře náležitě zohlední.

4.Orgán EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda je token vázaný na aktiva významným tokenem vázaným na aktiva, do tří měsíců po oznámení uvedeném v odstavci 3 a neprodleně o tom informuje vydavatele těchto tokenů vázaných na aktiva a jejich příslušné orgány.

5.Povinnosti v oblasti dohledu nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva se přenesou na orgán EBA jeden měsíc po oznámení rozhodnutí uvedeného v odstavci 4.

Orgán EBA a dotčený příslušný orgán spolupracují, aby zajistily hladký přechod dohledových pravomocí.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 121, kterými dále vymezí kritéria uvedená v odstavci 1 pro účely určení, že se token vázaný na aktiva bude považovat za významný, a kterými stanoví:

a)prahové hodnoty kritérií uvedených v odst. 1 písm. a) až e) za těchto podmínek:

i)prahová hodnota velikosti zákaznické základny nesmí být nižší než dva miliony fyzických nebo právnických osob;

ii)prahová hodnota hodnoty vydaného tokenu vázaného na aktiva nebo případně tržní kapitalizace takového tokenu vázaného na aktiva nesmí být nižší než 1 miliarda EUR;

iii)prahová hodnota počtu a hodnoty transakcí v těchto tokenech vázaných na aktiva nesmí být nižší než 500 000 transakcí za den nebo 100 milionů EUR za den;

iv)prahová hodnota velikosti rezervních aktiv uvedené v písmenu d) nesmí být nižší než 1 miliarda EUR;

v)prahová hodnota počtu členských států, kde se používají tokeny vázané na aktiva, včetně přeshraničních plateb a převodů, nebo členských států, v nichž jsou usazeny třetí strany uvedené v čl. 30 odst. 5 písm. h), nesmí být nižší než sedm;

b)okolnosti, za nichž se tokeny vázané na aktiva a jejich vydavatelé považují za propojené s finančním systémem;

c)obsah a formát informací poskytovaných příslušnými orgány orgánu EBA podle odstavce 2.

d)postup a časový rámec rozhodnutí přijatých orgánem EBA podle odstavců 3 až 5.

Článek 40
Nepovinná klasifikace tokenů vázaných na aktiva jako významné tokeny vázané na aktiva

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva, kteří žádají o povolení podle článku 16, mohou ve své žádosti o povolení uvést, že si přejí klasifikovat své tokeny vázané na aktiva jako významné tokeny vázané na aktiva. V takovém případě příslušný orgán o žádosti potenciálního vydavatele neprodleně informuje orgán EBA.

Aby mohly být tokeny vázané na aktiva v době povolení klasifikovány jako významné, musí žádající vydavatel tokenů vázaných na aktiva prostřednictvím svého programu činností uvedeného v čl. 16 odst. 2 písm. c), prokázat, že pravděpodobně splňuje alespoň tři kritéria uvedená v čl. 39 odst. 1 a blíže určená v souladu s čl. 39 odst. 6.

2.Pokud je orgán EBA na základě programu činností toho názoru, že tokeny vázané na aktiva splňují kritéria uvedená v čl. 39 odst. 1 a blíže určená v souladu s čl. 39 odst. 6, vypracuje v tomto smyslu návrh rozhodnutí a informuje o něm příslušný orgán domovského členského státu žádajícího vydavatele.

Orgán EBA před přijetím svého konečného rozhodnutí poskytne příslušnému orgánu domovského členského státu žádajícího vydavatele příležitost, aby předložil písemné připomínky a komentáře. Orgán EBA tyto připomínky a komentáře náležitě zohlední.

3.Pokud se na základě programu činností orgán EBA domnívá, že tokeny vázané na aktiva nesplňují kritéria uvedená v čl. 39 odst.1 a blíže určená v souladu s článkem 39 odst. 6, vypracuje v tomto smyslu návrh rozhodnutí a informuje o něm žádajícího vydavatele a příslušný orgán domovského členského státu žádajícího vydavatele.

Orgán EBA před přijetím svého konečného rozhodnutí poskytne žádajícímu vydavateli a příslušnému orgánu jeho domovského členského státu příležitost, aby předložili písemné připomínky a komentáře. Orgán EBA tyto připomínky a komentáře náležitě zohlední.

4.Orgán EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda je token vázaný na aktiva významným tokenem vázaným na aktiva, do tří měsíců po oznámení uvedeném v odstavci 1 a neprodleně o tom informuje vydavatele těchto tokenů vázaných na aktiva a jejich příslušné orgány.

5.Pokud byly tokeny vázané na aktiva klasifikovány jako významné v souladu s rozhodnutím uvedeným v odstavci 4, přenesou se dohledové pravomoci na orgán EBA ke dni rozhodnutí, kterým příslušný orgán uděluje povolení uvedené v čl. 19 odst.1.

Článek 41
Zvláštní dodatečné povinnosti vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva

1.Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva přijmou, zachovávají a uplatňují politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik.

2.Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva zajistí, aby tyto tokeny mohly být drženy v úschově u různých poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají oprávnění k výkonu služby uvedené v čl. 3 odst. 1 bodu 10, včetně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří nepatří do stejné skupiny ve smyslu čl. 2 odst. 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 61 , na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě.

3.Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva posoudí a sledují potřebu likvidity, aby byli schopní splnit žádosti o zpětnou výměnu nebo výkon práv ve smyslu článku 34 ze strany držitelů tokenů vázaných na aktiva. Za tímto účelem vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva vytvoří, udržují a uplatňují zásady a postupy řízení likvidity. Tyto zásady a postupy zajistí, aby rezervní aktiva měla odolný profil likvidity, který vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva umožní pokračovat v normálním provozu, a to i v případě scénářů nepříznivého vývoje likvidity.

4.Procentní podíl uvedený v čl. 31 odst. 1 písm. b) se stanoví na 3 % průměrné částky rezervních aktiv pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva.

5.Pokud několik vydavatelů nabízí stejný token vázaný na aktiva, který je klasifikován jako významný, vztahují se na každého z těchto vydavatelů požadavky stanovené v odstavcích 1 až 4.

Pokud vydavatel nabízí v Unii dvě nebo více kategorií tokenů vázaných na aktiva a alespoň jeden z těchto tokenů vázaných na aktiva je klasifikován jako významný, vztahují se na tohoto vydavatele požadavky stanovené v odstavcích 1 až 4.

6.Orgán EBA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem ESMA návrhy regulačních technických norem, v nichž blíže určí :

a)minimální obsah systému řízení a správy týkající se politiky odměňování uvedené v odstavci 1;

b)postup a časový rámec pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva k přizpůsobení se vyšším kapitálovým požadavkům, jak je stanoveno v odstavci 4.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po vstupu v platnost]. 

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Kapitola 6

Řádné ukončení činnosti

Článek 42
Řádné ukončení činnosti

1.Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva musí mít zaveden vhodný plán podporující řádné ukončení jejich činností podle platných vnitrostátních právních předpisů, včetně kontinuity nebo obnovy všech kritických činností prováděných těmito vydavateli nebo třetími stranami uvedenými v čl. 30 odst. 5 písm. h). Tento plán prokazuje schopnost vydavatele tokenů vázaných na aktiva řádně ukončit svou činnost, aniž by držitelům tokenů vázaných na aktiva způsobil nepřiměřenou ekonomickou újmu nebo ohrozil stabilitu trhů rezervních aktiv.

2.Plán uvedený v odstavci 1 zahrnuje smluvní ujednání, postupy a systémy zajišťující, že výnosy z prodeje zbývajících rezervních aktiv budou vyplaceny držitelům tokenů vázaných na aktiva.

3.Plán uvedený v odstavci 1 musí být pravidelně přezkoumáván a aktualizován.

HLAVA IV Elektronické peněžní tokeny

Kapitola 1

Požadavky, které musí splnit všichni vydavatelé elektronických peněžních tokenů

Článek 43
Povolení

1.Elektronické peněžní tokeny se nesmí v Unii nabízet veřejnosti ani se nesmí žádat o jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud vydavatel těchto elektronických peněžních tokenů:

a)není povolen jako úvěrová instituce nebo jako „instituce elektronických peněz“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 2009/110/ES;

b)nesplňuje požadavky, které se vztahují na instituce elektronických peněz stanovené v hlavách II a III směrnice 2009/110/ES, ledaže je v této hlavě stanoveno jinak;

c)nezveřejnil bílou knihu o kryptoaktivech, která byla oznámena příslušnému orgánu v souladu s článkem 46.

Pro účely písmene a) je „instituce elektronických peněz“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 2009/110/ES oprávněna vydávat „elektronické peněžní tokeny“ a elektronické peněžní tokeny se považují za „elektronické peníze“ ve smyslu článku 2 odst. 2 směrnice 2009/110/ES.

Elektronický peněžní token, který je vázán na měnu Unie, se považuje za token, který lze nabízet veřejnosti v Unii.

2.Odstavec 1 se neuplatní:

a)na elektronické peněžní tokeny, které jsou obchodovány, distribuovány a drženy kvalifikovanými investory a které mohou být drženy výhradně kvalifikovanými investory;

b)pokus po dobu dvanácti měsíců, počítáno ke konci každého kalendářního dne, průměrná nevyužitá částka elektronických peněžních tokenů nepřekročí 5 000 000 EUR nebo ekvivalentní částku v jiné měně.

Pokud členský stát stanovil prahovou hodnotu nižší než 5 000 000 EUR v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/110/ES, použije se pro účely písmene b) taková prahová hodnota.

V případě uvedeném v písmenech a) a b) vypracují vydavatelé elektronických peněžních tokenů bílou knihu o kryptoaktivech a informují o ní příslušný orgán v souladu s článkem 46.

Článek 44
Vydávání a zpětná vyměnitelnost elektronických peněžních tokenů

1.Odchylně od článku 11 směrnice 2009/110/ES se na vydavatele elektronických peněžních tokenů vztahují pouze následující požadavky týkající se vydávání a zpětné vyměnitelnosti elektronických peněžních tokenů.

2.Držitelům elektronických peněžních tokenů bude poskytnuta pohledávka za vydavatelem těchto elektronických peněžních tokenů. Elektronický peněžní token, který neposkytuje pohledávku všem držitelům, je zakázán.

3.Vydavatelé těchto elektronických peněžních tokenů vydávají elektronické peněžní tokeny v nominální hodnotě a po přijetí finančních prostředků ve smyslu čl. 4 bodu 25 směrnice (EU) 2015/2366.

4.Na žádost držitele elektronických peněžních tokenů musí příslušný vydavatel držitelům elektronických peněžních tokenů kdykoli a v nominální hodnotě vyměnit zpět peněžní hodnotu elektronických peněžních tokenů, které drží, a to buď v hotovosti, nebo bezhotovostním převodem.

5.Vydavatelé elektronických peněžních tokenů v bílé knize o kryptoaktivech ve smyslu článku 46 zřetelně stanoví podmínky zpětné výměny, včetně jakýchkoli s tím spojených poplatků.

6.Zpětná výměna může být zpoplatněna, pouze pokud je to uvedeno v bílé knize o kryptoaktivech. Každý takový poplatek musí být přiměřený a úměrný skutečným nákladům vynaloženým vydavatelem elektronických peněžních tokenů.

7.Pokud vydavatelé elektronických peněžních tokenů nesplní legitimní žádosti držitelů elektronických peněžních tokenů o zpětnou výměnu ve lhůtě, která je stanovena v bílé knize o kryptoaktivech a která nepřesáhne 30 dnů, vztahuje se povinnost stanovená v odstavci 3 na následující třetí strany, které s vydavateli elektronických peněžních tokenů uzavřely smluvní ujednání:

a)subjekty zajišťující ochranu finančních prostředků přijatých vydavateli elektronických peněžních tokenů výměnou za elektronické peněžní tokeny v souladu s článkem 7 směrnice 2009/110/ES;

b)fyzické nebo právnické osoby odpovědné za distribuci elektronických peněžních tokenů jménem vydavatelů elektronických peněžních tokenů.

Článek 45
Zákaz úročení

Odchylně od článku 12 směrnice 2009/110/ES nesmí žádný vydavatel elektronických peněžních tokenů ani poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytovat úroky nebo jakýkoli jiný prospěch spojený s dobou, během níž držitel elektronických peněžních tokenů tyto elektronické peněžní tokeny drží.

Článek 46
Obsah a forma bílé knihy o kryptoaktivech pro elektronické peněžní tokeny

1.Předtím než nabídne elektronické peněžní tokeny veřejnosti v EU nebo požádá o přijetí těchto elektronických peněžních tokenů k obchodování na obchodní platformě, zveřejní vydavatel elektronických peněžních tokenů na své webové stránce bílou knihu o kryptoaktivech.

2.Bílá kniha o kryptoaktivech uvedená v odstavci 1 musí obsahovat veškeré příslušné údaje uvedené níže:

a)popis vydavatele elektronických peněžních tokenů;

b)podrobný popis projektu vydavatele a uvedení hlavních účastníků podílejících se na návrhu a vývoji projektu;

c)údaj o tom, zda se bílá kniha o kryptoaktivech týká veřejné nabídky elektronických peněžních tokenů a/nebo přijetí těchto elektronických peněžních tokenů k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva;

d)podrobný popis práv a povinností spojených s elektronickými peněžními tokeny, včetně práva na zpětnou výměnu v nominální hodnotě ve smyslu článku 44, a postupů a podmínek výkonu těchto práv;

e)údaje o základní technologii a normách, které vydavatel elektronických peněžních tokenů splňuje a jež stanoví možnost držení, ukládání a převodu takových elektronických peněžních tokenů;

f)rizika související s vydavatelem elektronických peněžních tokenů, s elektronickými peněžními tokeny a realizací projektu, včetně technologie;

g)zveřejňované položky uvedené v příloze III.

3.Všechny informace uvedené v odstavci 2 musí být pravdivé a jasné a nesmějí být zavádějící. Bílá kniha o kryptoaktivech nesmí obsahovat závažná opomenutí a musí být předložena ve stručné a srozumitelné formě.

4.Každá bílá kniha o kryptoaktivech musí rovněž obsahovat prohlášení vedoucího orgánu vydavatele elektronických peněz, které potvrzuje, že bílá kniha o kryptoaktivech splňuje požadavky této hlavy, a ve kterém bude uvedeno, že podle jeho nejlepšího vědomí jsou informace uvedené v bílé knize o kryptoaktivech správné a nedošlo k žádnému významnému opomenutí.

5.Bílá kniha o kryptoaktivech musí obsahovat souhrn, který ve stručném a obecně srozumitelném jazyce poskytne klíčové informace týkající se veřejné nabídky elektronických peněžních tokenů nebo přijetí těchto elektronických peněžních tokenů k obchodování, a zejména týkající se základních prvků elektronických peněžních tokenů. Ve shrnutí musí být uvedeno:

a)že držitelé elektronických peněžních tokenů mají kdykoli právo na zpětnou výměnu v nominální hodnotě;

b)podmínky zpětné výměny, včetně veškerých souvisejících poplatků.

6.Každá bílá kniha o kryptoaktivech musí být datována.

7.Bílá kniha o kryptoaktivech musí být vypracována nejméně v jednom z úředních jazyků domovského členského státu nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

8.Bílá kniha o kryptoaktivech se zpřístupní ve strojově čitelných formátech v souladu s článkem 5.

9.Vydavatel elektronických peněžních tokenů oznámí svůj návrh bílé knihy o kryptoaktivech, případně svá propagační sdělení příslušnému orgánu uvedenému v čl. 3 odst. 1 bodu 24 písm. b) nejméně 20 pracovních dnů před datem jejího zveřejnění.

Po oznámení, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené ve směrnici 2009/110/ES nebo ve vnitrostátních právních předpisech, které ji provádějí, může příslušný orgán domovského členského státu vykonávat pravomoci stanovené v čl. 82 odst. 1 tohoto nařízení.

10.Jakákoli změna nebo nová skutečnost, která by mohla mít významný vliv na rozhodnutí potenciálního kupce o nákupu nebo na rozhodnutí držitelů elektronických peněžních tokenů prodat tyto elektronické peněžní tokeny vydavateli nebo je s ním směnit, k níž dojde po zveřejnění původní bílé knihy o kryptoaktivech, musí být popsána ve změněné bílé knize o kryptoaktivech vypracované vydavatelem a oznámené příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9.

Článek 47
Odpovědnost vydavatelů elektronických peněžních tokenů za informace uvedené v bílé knize o kryptoaktivech

1.Pokud vydavatel elektronických peněžních tokenů nebo jeho vedoucí orgán porušil článek 46 tím, že poskytl ve své bílé knize o kryptoaktivech nebo ve změněné bílé knize o kryptoaktivech informace, které nejsou úplné, pravdivé nebo jasné, nebo poskytl informace, které jsou zavádějící, může držitel těchto elektronických peněžních tokenů požadovat od tohoto vydavatele elektronických peněžních tokenů nebo jeho vedoucího orgánu odškodnění za újmu, která mu byla v důsledku tohoto porušení povinností způsobena.

Jakékoli vyloučení občanskoprávní odpovědnosti nemá právní účinek.

2.Držitelé elektronických peněžních tokenů jsou odpovědní za předložení důkazů prokazujících, že vydavatel elektronických peněžních tokenů porušil článek 46 a že takové porušení mělo dopad na jeho rozhodnutí koupit, prodat nebo směnit uvedené elektronické peněžní tokeny.

3.Držitel elektronických peněžních tokenů nebude moci požadovat odškodnění za informace uvedené ve shrnutí podle čl. 46 odst. 5, včetně jejich překladu, s výjimkou případů, kdy:

a)je shrnutí zavádějící, nepřesné nebo je v rozporu s ostatními částmi bílé knihy o kryptoaktivech;

b)shrnutí ve spojení s ostatními částmi bílé knihy o kryptoaktivech neposkytuje klíčové informace, které spotřebitelům a investorům pomáhají při rozhodování, zda tyto elektronické peněžní tokeny koupit.

4.Tento článek nevylučuje další nároky z občanskoprávní odpovědnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy.   

Článek 48
   Propagační sdělení    

1.Veškerá propagační sdělení týkající se veřejné nabídky elektronických peněžních tokenů nebo přijetí těchto elektronických peněžních tokenů k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva musí splňovat všechny následující podmínky:

a)propagační sdělení musí být možné jasně rozpoznat jako propagační;

b)informace v propagačních sděleních musí být pravdivé a jasné a nesmějí být zavádějící;

c)informace v propagačních sděleních musí odpovídat informacím v bílé knize o kryptoaktivech;

d)propagační sdělení musí jasně uvádět, že byla vydána bílá kniha o kryptoaktivech, s uvedením adresy webové stránky vydavatele elektronických peněžních tokenů.

2.Propagační sdělení musí obsahovat jasné a jednoznačné prohlášení, že všichni držitelé elektronických peněžních tokenů mají vůči vydavateli právo na zpětnou výměnu, a to kdykoli a v nominální hodnotě.

Článek 49
Investice finančních prostředků obdržených za elektronické peněžní tokeny

Finanční prostředky přijaté vydavateli elektronických peněžních tokenů při směně za elektronické peněžní tokeny, které jsou investovány do bezpečných aktiv s nízkým rizikem v souladu s čl. 7 odst. 2 směrnice 2009/110/ES, musí být investovány do aktiv znějících na stejnou měnu, na kterou je vázán elektronický peněžní token.

Kapitola 2

Významné elektronické peněžní tokeny

Článek 50
Klasifikace elektronických peněžních tokenů jako významných elektronických peněžních tokenů

1.Orgán EBA klasifikuje elektronické peněžní tokeny jako významné elektronické peněžní tokeny na základě kritérií uvedených v čl. 39 odst. 1 a blíže určených v souladu s článkem 39 odst. 6 s tím, že musí být splněna alespoň tři z daných kritérií.

2.Příslušné orgány domovského členského státu vydavatele poskytnou orgánu EBA alespoň jednou ročně informace o kritériích uvedených v čl. 39 odst. 1 a blíže určených v souladu s čl. 39 odst. 6.

3.Pokud orgán EBA zastává názor, že elektronické peněžní tokeny splňují kritéria uvedená v čl. 39 odst. 1 a blíže určená v souladu s čl. 39 odst. 6, vypracuje v tomto smyslu návrh rozhodnutí a předloží jej vydavatelům těchto elektronických peněžních tokenů a příslušnému orgánu domovského členského státu vydavatele. Orgán EBA před přijetím svého konečného rozhodnutí poskytne vydavatelům těchto elektronických peněžních tokenů a jejich příslušným orgánům příležitost, aby předložili písemné připomínky a komentáře. Orgán EBA tyto připomínky a komentáře náležitě zohlední.

4.Orgán EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda je elektronický peněžní token významným elektronickým peněžním tokenem, do tří měsíců po oznámení uvedeném v odstavci 3 a neprodleně o tom informuje vydavatele těchto elektronických peněžních tokenů a jejich příslušné orgány.

Článek 51
Nepovinná klasifikace elektronických peněžních tokenů jako významných elektronických peněžních tokenů

1.Vydavatel elektronických peněžních tokenů, který byl povolen jako úvěrová instituce nebo jako „instituce elektronických peněz“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 2009/110/ES nebo který o takové povolení žádá, může uvést, že má zájem své elektronické peněžní tokeny klasifikovat jako významné elektronické peněžní tokeny. V takovém případě příslušný orgán o žádosti vydavatele nebo žadatele o povolení neprodleně informuje orgán EBA.

Aby mohly být elektronické peněžní tokeny klasifikovány jako významné, prokáže vydavatel nebo žadatel o povolení prostřednictvím podrobného programu činností, že nejspíš splní alespoň tři kritéria uvedená v čl. 39 odst. 1 a blíže určená v souladu s čl. 39 odst. 6.

2.Pokud je orgán EBA na základě programu činností toho názoru, že elektronické peněžní tokeny splňují kritéria uvedená v čl. 39 odst. 1 a blíže určená v souladu s čl. 39 odst. 6, vypracuje v tomto smyslu návrh rozhodnutí a informuje o něm příslušný orgán domovského členského státu vydavatele nebo žadatele o povolení.

Orgán EBA před přijetím svého konečného rozhodnutí poskytne příslušným orgánům domovského členského státu vydavatele nebo žadatele o povolení příležitost, aby předložili písemné připomínky a komentáře. Orgán EBA tyto připomínky a komentáře náležitě zohlední.

3.Pokud se na základě programu činností orgán EBA domnívá, že elektronické peněžní tokeny nesplňují kritéria uvedená v čl. 39 odst.1 a blíže určená v souladu s čl. 39 odst. 6, vypracuje v tomto smyslu návrh rozhodnutí a informuje o něm vydavatele nebo žadatele o povolení a příslušný orgán jeho domovského členského státu.

Orgán EBA před přijetím svého konečného rozhodnutí poskytne vydavateli nebo žadateli o povolení a příslušnému orgánu jeho domovského členského státu příležitost, aby předložili písemné připomínky a komentáře. Orgán EBA tyto připomínky a komentáře náležitě zohlední.

4.Orgán EBA přijme konečné rozhodnutí o tom, zda je elektronický peněžní token významným elektronickým peněžním tokenem, do tří měsíců po oznámení uvedeném v odstavci 1 a neprodleně o tom informuje jeho vydavatele nebo žadatele o povolení a jeho příslušné orgány. O tomto rozhodnutí neprodleně informuje vydavatele těchto elektronických peněžních tokenů nebo žadatele o povolení a příslušné orgány jeho domovského státu.

Článek 52
Zvláštní dodatečné povinnosti vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů

Na vydavatele alespoň jedné kategorie elektronických peněžních tokenů se vztahují následující požadavky týkající se vydavatelů tokenů vázaných na aktiva nebo významných tokenů vázaných na aktiva:

a)články 33 a 34 tohoto nařízení, namísto článku 7 směrnice 2009/110/ES;

b)čl. 41 odst. 1, 2 a 3 tohoto nařízení;

c)čl. 41 odst. 4 tohoto nařízení namísto článku 5 směrnice 2009/110/ES;

d)článek 42 tohoto nařízení.

HLAVA V Podmínky pro udělení povolení a pro výkon činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

Kapitola 1: Povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

Článek 53
Povolení

1.Služby související s kryptoaktivy poskytují pouze právnické osoby, které mají sídlo v členském státě Unie a jsou povoleny jako poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy v souladu s článkem 55 tohoto nařízení.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy trvale splňují podmínky potřebné k jejich povolení.

Žádná osoba, která není poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, nesmí používat jméno nebo název společnosti, vydávat propagační sdělení nebo používat jakýkoli jiný postup naznačující, že má povolení coby poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy, nebo který by mohl v tomto ohledu vést k nedorozumění.

2.Příslušné orgány, které udělují povolení podle článku 55, zajistí, aby toto povolení vymezilo služby související s kryptoaktivy, které jsou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy oprávněni poskytovat.

3.Povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy je platné pro celou Unii a umožňuje poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytovat v rámci Unie služby, ke kterým jim bylo uděleno povolení, a to buď na základě práva usazování, včetně zřízení pobočky, nebo na základě volného pohybu služeb.

Od poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby související s kryptoaktivy na přeshraničním základě, se nevyžaduje, aby byli fyzicky přítomni na území hostitelského členského státu.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří usilují o přidání služby související s kryptoaktivy ke svému povolení, požádají příslušné orgány, které povolení udělily, o rozšíření tohoto povolení tím, že doplní a aktualizují informace uvedené v článku 54. Žádost o rozšíření povolení se zpracuje v souladu s článkem 55.

Článek 54
Žádost o povolení

1.Právnické osoby, které mají v úmyslu poskytovat služby související s kryptoaktivy, požádají o povolení být poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy u příslušného orgánu členského státu, kde mají své sídlo.

2.Žádost uvedená v odstavci 1 zahrnuje vše níže uvedené:

a)název, včetně oficiálního názvu a jakéhokoli jiného obchodního názvu, který má být používán, identifikační kód právnické osoby žadatele o povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, webové stránky provozované poskytovatelem a jeho fyzickou adresu;

b)právní postavení žadatele o povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

c)stanovy potenciálního poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

d)program činností stanovující typy služeb souvisejících s kryptoaktivy, které má žadatele o povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v plánu poskytovat, včetně toho, kde a jak mají být tyto služby obchodovány;

e)popis systému řízení a správy žadatele o povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

f)za všechny fyzické osoby, které jsou členy vedoucího orgánu žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy, a za všechny fyzické osoby, které přímo nebo nepřímo drží alespoň 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, důkaz o tom, že nemají záznam v rejstříku trestů týkající se porušení vnitrostátních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva, právních předpisů v oblasti finančních služeb, právních předpisů týkajících se boje proti praní peněz, právních předpisů v oblasti boje proti terorismu a profesní odpovědnosti v případě porušení profesních povinností;

g)důkaz o tom, že fyzické osoby, které jsou členy vedoucího orgánu žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy, mají kolektivně dostatečné znalosti, kvalifikaci a zkušenosti k řízení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a že tyto fyzické osoby jsou povinny věnovat plnění svých povinností dostatek času;

h)popis mechanismu vnitřní kontroly žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy, postupu hodnocení rizik a plánu kontinuity obchodních činností;

i)popisy IT systémů a bezpečnostních opatření žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy v odborném i obecně srozumitelném jazyce;

j)důkaz, že žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy splňuje obezřetnostní záruky v souladu s článkem 60;

k)popis postupů žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy pro vyřizování stížností klientů;

l)popis postupu pro oddělení kryptoaktiv a finančních prostředků klienta;

m)popis postupu a systému pro odhalování zneužívání trhu;

n)pokud žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zamýšlí zajistit úschovu a správu kryptoaktiv jménem třetích stran, popis zásad této úschovy;

o)pokud žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zamýšlí provozovat obchodní platformu pro kryptoaktiva, popis provozních pravidel této obchodní platformy;

p)pokud žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zamýšlí směňovat kryptoaktiva za fiat měnu nebo kryptoaktiva za jiná kryptoaktiva, popis nediskriminační obchodní politiky;

q)pokud žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zamýšlí provádět příkazy týkající se kryptoaktiv v zastoupení třetích stran, popis zásad tohoto provádění;

r)Pokud žadatel zamýšlí přijímat a předávat příkazy na kryptoaktiva v zastoupení třetích stran, důkaz, že fyzické osoby poskytující poradenství jménem žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy mají potřebné znalosti a odborné schopnosti pro plnění svých povinností.

3.Příslušné orgány nebudou požadovat, aby žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy poskytl informace, které již obdržely podle směrnice 2009/110/ES, směrnice 2014/65/EU, směrnice 2015/2366/EU nebo vnitrostátního práva, jež se vztahovalo na služby související s kryptoaktivy před vstupem tohoto nařízení v platnost, pokud jsou tyto informace nebo dokumenty stále aktuální a jsou příslušným orgánům přístupné. 

Článek 55
Posouzení žádosti o povolení a udělení nebo zamítnutí povolení

1.Příslušné orgány do 25 pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v čl. 54 odst. 1 posoudí, zda je žádost úplná, a to tak, že zkontrolují, zda byly předloženy informace uvedené v čl. 54 odst. 2. Není-li žádost úplná, stanoví orgány lhůtu, v níž musí žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy chybějící informace poskytnout.

2.Příslušné orgány mohou odmítnout přezkoumání žádosti, pokud po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 je taková žádost stále neúplná.

3.Příslušné orgány neprodleně informují žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy o skutečnosti, že je žádost úplná.

4.Před udělením nebo zamítnutím povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy se příslušné orgány poradí s příslušnými orgány jiného členského státu v následujících případech:

a)žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy je dceřinou společností poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleného v tomto jiném členském státě;

b)žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy je dceřinou společností mateřského podniku poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleného v tomto jiném členském státě;

c)žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy je ovládán stejnými fyzickými nebo právnickými osobami, které ovládají poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleného v tomto jiném členském státě.

5.Příslušné orgány do tří měsíců od přijetí úplné žádosti posoudí, zda žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy splňuje požadavky stanovené v této hlavě, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Toto posouzení zohlední povahu, rozsah a složitost služeb souvisejících s kryptoaktivy, které žadatel o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy zamýšlí poskytovat.

Příslušné orgány mohou odmítnout udělit povolení, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že:

a)vedoucí orgán žadatele o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy může představovat ohrožení účinného, řádného a obezřetného vedení a kontinuity činnosti a patřičného zohlednění zájmů svých zákazníků a integrity trhu;

b)žadatel nesplňuje nebo pravděpodobně nesplní požadavky uvedené v této hlavě.

6.Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA veškerá povolení udělená podle tohoto článku. Orgán ESMA přidá všechny informace předložené v úspěšných žádostech do rejstříku povolených poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy uvedeného v článku 57. Orgán ESMA může požadovat informace, aby zajistil, že příslušné orgány budou udělovat povolení podle tohoto článku konzistentním způsobem.

7.Příslušné orgány oznámí žadateli o povolení poskytovat služby související s kryptoaktivy své rozhodnutí udělit nebo zamítnout povolení do tří pracovních dnů od data rozhodnutí.

Článek 56
Odnětí povolení

1.Příslušný orgán odejme povolení v následujících případech, kdy poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy:

a)nevyužil svého povolení do osmnácti měsíců poté, co bylo povolení uděleno;

b)výslovně se svého povolení vzdal;

c)neposkytoval služby související s kryptoaktivy po dobu devíti po sobě jdoucích měsíců;

d)získal své povolení nedovolenými prostředky, včetně uvedení nepravdivých prohlášení ve své žádosti o povolení;

e)přestal splňovat podmínky, za nichž bylo povolení uděleno, a ve stanovené lhůtě nepřijal nápravná opatření vyžadovaná příslušným orgánem;

f)vážně porušil toto nařízení.

2.Příslušné orgány mají rovněž pravomoc odejmout povolení v následujících situacích:

a)poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo členové jeho vedoucího orgánu porušili vnitrostátní právo provádějící směrnici (EU) 2015/849 62 týkající se praní peněz nebo financování terorismu;

b)poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy pozbyl povolení působit jako platební instituce v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2015/2366 nebo povolení působit jako instituce elektronických peněz udělené v souladu s hlavou II směrnice 2009/110/ES a situaci do 40 kalendářních dnů nenapravil.

3.Pokud příslušný orgán odejme povolení, příslušný orgán určený jako jednotné kontaktní místo v daném členském státě v souladu s článkem 81 o tom bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA a příslušné orgány hostitelských členských států. Orgán ESMA zaznamená informace o odnětí povolení do rejstříku uvedeného v článku 57.

4.Příslušné orgány mohou omezit odnětí povolení na konkrétní službu.

5.Před odnětím povolení se příslušné orgány poradí s příslušným orgánem jiného členského státu, pokud je dotčený poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy:

a)dceřiným podnikem poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleného v tomto druhém členském státě;

b)dceřiným podnikem mateřského podniku poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleného v tomto druhém členském státě;

c)ovládán týmiž fyzickými nebo právnickými osobami, které ovládají poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy povoleného v tomto druhém členském státě.

6.Orgán EBA, ESMA a jakýkoli příslušný orgán hostitelského členského státu může kdykoli požadovat, aby příslušný orgán domovského členského státu posoudil, zda poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy stále splňuje podmínky, za nichž bylo povolení uděleno.

7.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zavedou, mají v platnosti a používají přiměřené postupy zajišťující včasný a řádný převod kryptoaktiv a finančních prostředků klientů jinému poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud je jim povolení odňato.

Článek 57
Rejstřík poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.Orgán ESMA zřídí rejstřík všech poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Rejstřík bude veřejně přístupný na webové stránce orgánu ESMA a bude pravidelně aktualizován.

2.Rejstřík podle odstavce 1 obsahuje tyto informace:

a)jméno, právní formu a identifikační kód právnické osoby a pobočky poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

b)obchodní název, fyzickou adresu a webovou stránku poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo obchodní platformy pro kryptoaktiva provozované poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy;

c)název a adresu příslušného orgánu, který udělil povolení, a jeho kontaktní údaje;

d)seznam služeb souvisejících s kryptoaktivy, ke kterým bylo poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy uděleno povolení;

e)seznam členských států, ve kterých poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy oznámil svůj záměr poskytovat služby související s kryptoaktivy v souladu s článkem 58;

f)jakékoli další služby poskytované poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se toto nařízení nevztahuje, s odkazem na příslušné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy.

3.Jakékoli odnětí povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v souladu s článkem 56 zůstane zveřejněno v rejstříku po dobu pěti let.

Článek 58
Přeshraniční poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří zamýšlí poskytovat tyto služby ve více než jednom členském státě, předloží příslušnému orgánu určenému jako jednotné kontaktní místo v souladu s článkem 81 následující informace:

a)seznam členských států, ve kterých poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zamýšlí poskytovat služby související s kryptoaktivy;

b)datum zahájení zamýšleného poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy;

c)seznam všech ostatních činností vykonávaných poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, na které se toto nařízení nevztahuje.

2.Jednotné kontaktní místo členského státu, kde bylo uděleno povolení, sdělí informace uvedené v odstavci 1 do deseti pracovních dnů od jejich obdržení příslušným orgánům hostitelských členských států orgánům ESMA a EBA. Orgán ESMA zaznamená informace do rejstříku uvedeného v článku 57.

3.Jednotné kontaktní místo členského státu, který udělil povolení, neprodleně informuje dotčeného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy o komunikaci uvedené v odstavci 2.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mohou začít poskytovat služby související s kryptoaktivy v jiném členském státě, než je jejich domovský členský stát, ode dne přijetí sdělení uvedeného v odstavci 3 nebo nejpozději do patnácti kalendářních dnů po předložení informací uvedených v odstavci 1.

Kapitola 2: Povinnosti všech poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

Článek 59
Povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu zákazníků a informace poskytované zákazníkům

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy jednají čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepším zájmem svých zákazníků a potenciálních zákazníků.

2.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytnou svým zákazníkům pravdivé, jasné a neklamavé informace, zejména v propagačních sděleních, která jako taková budou označena. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nesmějí úmyslně nebo z nedbalosti uvádět zákazníka v omyl, pokud jde o skutečné nebo domnělé výhody kryptoaktiv.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zákazníka upozorní na rizika spojená s nákupem kryptoaktiv.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zveřejní svou cenovou politiku online na výrazném místě na své webové stránce.

Článek 60
Obezřetnostní požadavky

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy musí mít vždy zavedeny obezřetnostní záruky rovnající se alespoň vyšší z následujících částek:

a)výši trvalých minimálních kapitálových požadavků uvedených v příloze IV, v závislosti na povaze poskytovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy;

b)jedné čtvrtině fixních režijních nákladů za předcházející rok, jež každoročně přezkoumává. 

2.Obezřetnostní záruky uvedené v odstavci 1 musí mít jednu z následujících forem:

a)formu kapitálu, který se skládá z položek kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článcích 26 až 30 nařízení (EU) č. 575/2013 po úplných odpočtech podle článku 36 uvedeného nařízení, bez použití prahových hodnot pro výjimky podle článků 46 a 48 uvedeného nařízení;

b)formu pojistné smlouvy pokrývající území Unie, kde jsou aktivně poskytovány služby související s kryptoaktivy, nebo srovnatelné záruky.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří nepodnikali po dobu jednoho roku ode dne, kdy začali poskytovat služby, použijí pro výpočet uvedený v odst.1 písm. b) předpokládané fixní režijní náklady za prvních dvanáct měsíců poskytování služeb, tak jak je uvedli do projektu, který předložili spolu s žádostí o povolení.

4.Pojistná smlouva uvedená v odstavci 2 musí mít alespoň následující rysy:

a)má počáteční dobu trvání nejméně jeden rok;

b)výpovědní lhůta pro její zrušení je nejméně 90 dnů;

c)je uzavřena s podnikem oprávněným poskytovat pojištění v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem;

d)je poskytována externím subjektem.

5.Pojistná smlouva uvedená v odst. 2 písm. b) zahrnuje krytí proti riziku:

a)ztráty dokumentů;

b)nepravdivých nebo zavádějících prohlášení;

c)jednání, omylů nebo opomenutí, jejichž důsledkem je porušení:

i)právních a regulačních povinností;

ii)povinnosti vůči zákazníkům jednat čestně, spravedlivě a profesionálně;

iii)povinnosti mlčenlivosti;

d)nezavedení, neprovedení a neexistence vhodných postupů k předcházení střetům zájmů;

e)ztráty vyplývající z přerušení podnikání nebo selhání systému;

f)v případech příslušných danému obchodnímu modelu proti riziku hrubé nedbalosti při ochraně kryptoaktiv a finančních prostředků zákazníků.

6.Pro účely odst. 1 písm. b) poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vypočítají své fixní režijní náklady za předchozí rok s použitím údajů vyplývajících z platného účetního rámce, a to odečtením následujících položek od celkových nákladů po rozdělení zisku akcionářům uvedených v jejich poslední auditované roční účetní závěrce nebo (pokud auditovaná účetní závěrka není k dispozici) v roční účetní závěrce ověřené vnitrostátními orgány dohledu:

a)zaměstnanecké bonusy a další odměny v rozsahu, v jakém jsou závislé na čistém zisku poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v příslušném roce;

b)podíly zaměstnanců, řídících pracovníků a společníků na zisku;

c)jiná rozdělení zisku a jiné pohyblivé složky odměny v rozsahu, v jakém jsou vypláceny plně na základě volného uvážení podniku;

d)jednorázové výdaje vyplývající z jiné než běžné činnosti.

Článek 61
Organizační požadavky

1.Členové vedoucího orgánu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy mají potřebnou dobrou pověst a způsobilost ve smyslu znalostí, dovedností a zkušeností, aby mohli vykonávat své povinnosti. Musí prokázat, že jsou schopni věnovat dostatek času účinnému výkonu své funkce.

2.Fyzické osoby, které přímo nebo nepřímo drží více než 20 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo které jakýmkoli jiným způsobem vykonávají kontrolní pravomoci nad uvedeným poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy, předloží důkazy, že mají potřebnou dobrou pověst a způsobilost.

3.Žádná z osob uvedených v odstavci 1 nebo 2 nesmí být odsouzena za trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné finanční trestné činy.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zaměstnají pracovníky s dovednostmi, odbornými a jinými znalostmi nezbytnými pro plnění jim přidělených povinností s přihlédnutím k rozsahu, povaze a dosahu poskytovaných služeb souvisejících s kryptoaktivy.

5.Vedoucí orgán posoudí a pravidelně přezkoumává účinnost opatření v oblasti svých politik a postupů zavedených za účelem splnění povinností stanovených v kapitolách 2 a 3 této hlavy a přijme vhodná opatření k řešení případných nedostatků.

6.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy přijmou veškerá přiměřená opatření k zajištění kontinuity a pravidelnosti poskytování svých služeb souvisejících s kryptoaktivy. Za tímto účelem poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy využívají vhodné a přiměřené zdroje a postupy, včetně odolných a bezpečných systémů IKT v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/xx. 63

Stanoví politiku obchodní kontinuity, která zahrnuje obchodní kontinuitu v oblasti informačních a komunikačních technologií a plány obnovy provozu po havárii vypracované v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/xx 64 , jejichž cílem je zajistit v případě přerušení jejich systémů a postupů IKT zachování zásadních údajů a funkcí a údržbu služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo, pokud to není možné, včasné obnovení těchto údajů a funkcí a včasné obnovení služeb souvisejících s kryptoaktivy.

7.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy musí mít vnitřní kontrolní mechanismy a účinné postupy pro hodnocení rizik, včetně účinných kontrolních a ochranných opatření pro správu systémů IKT v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/xx 65 . Sledují a pravidelně hodnotí přiměřenost a účinnost mechanismů vnitřní kontroly a postupů pro hodnocení rizik a přijímají vhodná opatření k řešení případných nedostatků.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy musí mít systémy a postupy k zajištění bezpečnosti, integrity a důvěrnosti informací v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/xx. 66

8.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zajistí, aby byly uchovávány záznamy o všech službách, objednávkách a obchodech souvisejících s kryptoaktivy, které poskytují a provádějí. Tyto záznamy musí být dostatečné k tomu, aby umožnily příslušným orgánům plnit jejich úkoly v oblasti dohledu a provádět donucovací opatření, a zejména zjistit, zda poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy splnil všechny povinnosti, včetně povinností týkajících se zákazníků nebo potenciálních zákazníků a integrity trhu.

9.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají zavedeny systémy, postupy a opatření pro sledování a odhalování zneužívání trhu, jak je uvedeno v hlavě VI.  Okamžitě oznámí svému příslušnému orgánu jakékoli podezření, že mohou existovat okolnosti, které naznačují, že došlo ke zneužití trhu, že k němu dochází nebo že je pravděpodobné, že k němu dojde.

Článek 62
Informování příslušných orgánů

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy informují svůj příslušný orgán o veškerých změnách ve svém vedoucím orgánu a poskytnou svému příslušnému orgánu všechny nezbytné informace k posouzení souladu s článkem 61.

Článek 63
Úschova kryptoaktiv a finančních prostředků klientů

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří drží kryptoaktiva patřící klientům nebo prostředky k přístupu k těmto kryptoaktivům, přijmou odpovídající opatření k ochraně vlastnických práv klientů, zejména v případě své platební neschopnosti, a k tomu, aby zabránili používání kryptoaktiv zákazníka na vlastní účet, s výjimkou případů, kdy by měl k tomu výslovný souhlas zákazníka.

2.Pokud jejich obchodní modely nebo služby související s kryptoaktivy vyžadují držení finančních prostředků zákazníků, musí mít poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zavedena odpovídající opatření k ochraně práv zákazníků a k tomu, aby zabránili používání finančních prostředků zákazníků ve smyslu čl. 4 odst. 25 směrnice (EU) 2015/2366 67 na vlastní účet.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy okamžitě uloží veškeré finanční prostředky zákazníka u ústřední banky nebo úvěrové instituce.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistili, že finanční prostředky zákazníků uložené v ústřední bance nebo v úvěrové instituci jsou vedeny na účtu nebo účtech odděleně identifikovatelných od jakýchkoli účtů používaných k uložení finančních prostředků patřících poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mohou sami nebo prostřednictvím třetí strany poskytovat platební služby související se službou související s kryptoaktivy, kterou nabízejí, za předpokladu, že samotný poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo třetí strana je platební institucí ve smyslu definice uvedené v čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2015/2366.

5.Odstavce 2 a 3 tohoto článku se nepoužijí na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jsou institucemi elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES nebo platebními institucemi ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2015/2366.

Článek 64
Postup vyřizování stížností

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zavedou a udržují účinné a transparentní postupy pro bezodkladné, spravedlivé a jednotné vyřizování stížností obdržených od zákazníků.

2.Zákazníci mají možnost podat stížnost poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy bezplatně.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vypracují a zpřístupní zákazníkům vzor stížnosti a povedou záznamy o všech obdržených stížnostech a veškerých opatřeních přijatých v reakci na ně.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy prošetří všechny stížnosti včas a spravedlivě a v přiměřené lhůtě sdělí výsledky svých šetření svým zákazníkům.

Článek 65
Předcházení, rozpoznávání, řízení a zveřejnění střetů zájmů

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy musí zavést a mít v platnosti účinné zásady předcházení, rozpoznávání, řízení a zveřejňování střetů zájmů mezi sebou a:

a)svými akcionáři nebo jakoukoli osobou s nimi přímo či nepřímo spojenou prostřednictvím kontroly;

b)svými řídícími pracovníky a zaměstnanci;

c)svými zákazníky nebo mezi dvěma zákazníky.

2.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy sdělí svým zákazníkům a potenciálním zákazníkům obecnou povahu a zdroj střetu zájmů a opatření přijatá k jeho zmírnění.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zveřejní tato sdělení na své webové stránce na výrazném místě.

3.Sdělení uvedené v odstavci 2 musí být dostatečně přesné s přihlédnutím k povaze každého zákazníka, tak aby zákazník mohl o službě, u níž ke střetu zájmů dochází, učinit informované rozhodnutí.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vyhodnotí a alespoň jednou ročně přezkoumají své zásady týkající se střetu zájmů a přijmou veškerá vhodná opatření k řešení případných nedostatků.

Článek 66
Externí zajištění služeb nebo činností

1.Pokud poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy pověří výkonem provozních funkcí třetí stranu, přijmou veškerá přiměřená opatření k vyloučení dodatečného provozního rizika. Zůstávají plně odpovědní za plnění všech svých povinností podle této hlavy a vždy zajistí, aby byly splněny všechny následující podmínky:

a)externí zajištění nevede k delegování odpovědnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy;

b)externí zajištění nemění vztah mezi poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a jejich zákazníky ani povinnosti poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy vůči jejich zákazníkům;

c)externí zajištění nemění podmínky povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

d)třetí strany zapojené do externího zajištění spolupracují s příslušným orgánem domovského členského státu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a externí zajištění nebrání výkonu funkcí dohledu těmito příslušnými orgány, včetně kontrol na místě za účelem získání veškerých relevantních informací potřebných k plnění těchto funkcí;

e)poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy si zachovávají odborné znalosti a zdroje nezbytné k hodnocení kvality poskytovaných služeb, k účinnému dohledu nad externě zajišťovanými službami a průběžnému řízení rizik spojených s externím zajišťováním;

f)poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy mají přímý přístup k relevantním informacím o externě zajišťovaných službách;

g)poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zajišťují, aby třetí strany podílející se na externím zajišťování služeb nebo činností splňovaly standardy stanovené v příslušných právních předpisech o ochraně údajů, které by se uplatňovaly v případě, že by třetí strany byly usazeny v Unii.

Pro účely písmene g) jsou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy odpovědní za zajištění toho, aby standardy stanovené v příslušných právních předpisech o ochraně údajů byly stanoveny ve smlouvě uvedené v odstavci 3.

2.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy musí mít zásady týkající se externího zajišťování, včetně plánů pro nepředvídané události a strategií ukončení smluvního vztahu.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy se třetími stranami podílejícími se na externím zajišťování služeb nebo činností uzavřou písemnou smlouvu. Uvedená písemná smlouva stanoví práva a povinnosti jak poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, tak dotčených třetích stran a dotčeným poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy umožní tuto smlouvu ukončit.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy a třetí strany na požádání poskytnou příslušným orgánům a dalším relevantním orgánům veškeré informace nezbytné k tomu, aby tyto orgány mohly posoudit soulad externě zajišťovaných činností s požadavky této hlavy.

Kapitola 3: Povinnosti týkající se poskytování zvláštních služeb souvisejících s kryptoaktivy

Článek 67
Úschova a správa kryptoaktiv jménem třetích stran

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k úschově a správě jménem třetích stran, uzavřou se svými zákazníky smlouvu za účelem vymezení svých povinností a odpovědnosti. Tato smlouvu bude obsahovat alespoň:

a)totožnost smluvních stran;

b)povahu poskytovaných služeb a popis těchto služeb;

c)prostředky komunikace mezi poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy a zákazníkem, včetně systému ověření zákazníka;

d)popis bezpečnostních systémů, které poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy používá;

e)poplatky, které poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy uplatňuje;

f)právní předpisy, které se na tuto smlouvu budou vztahovat.

2.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k úschově a správě kryptoaktiv jménem třetích stran, vedou rejstřík pozic zřízených jménem každého zákazníka, které odpovídají právům každého zákazníka ke kryptoaktivům. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy do tohoto rejstříku co nejdříve zaznamenají veškeré pohyby podle pokynů svých zákazníků. Jejich vnitřní postupy zajistí, aby jakýkoli pohyb, který má dopad na zápis kryptoaktiv do rejstříku, byl doložen transakcí, která je pravidelně zaznamenávána do rejstříku pozic zákazníka.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k úschově a správě kryptoaktiv jménem třetích stran, stanoví zásady úschovy spolu s vnitřními pravidly a postupy pro zajištění úschovy nebo kontroly těchto kryptoaktiv nebo prostředků k přístupu ke kryptoaktivům, jako jsou kryptografické klíče.

Tato pravidla a postupy zajistí, aby poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nemohl přijít o kryptoaktiva zákazníků nebo o práva související s těmito aktivy kvůli podvodům, kybernetickým hrozbám nebo nedbalosti. 

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k úschově a správě kryptoaktiv jménem třetích stran, v příslušných případech usnadní výkon práv spojených s kryptoaktivy. Jakákoli událost, která by mohla vést k vytvoření nebo změně práv zákazníka, se co nejdříve zaznamená do rejstříku pozic zákazníka.

5.Poskytovatelé kryptoaktiv, kteří mají povolení k úschově a správě kryptoaktiv jménem třetích stran, poskytnou svým zákazníkům prohlášení o pozici kryptoaktiv zaznamenaných na jméno těchto zákazníků, a to vždy na žádost dotčeného zákazníka nebo alespoň jednou za tři měsíce. Prohlášení o pozici bude provedeno na trvalém nosiči. V prohlášení o pozici se uvedou dotčená kryptoaktiva, jejich zůstatek, jejich hodnota a informace o převodu kryptoaktiv uskutečněných během příslušného období.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k úschově a správě kryptoaktiv jménem třetích stran, poskytnou svým zákazníkům co nejdříve informace o operacích s kryptoaktivy, k nimž je nutná reakce těchto zákazníků.

6.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k úschově a správě kryptoaktiv jménem třetích stran, zajistí, aby kryptoaktiva držená jménem jejich zákazníků nebo prostředky k přístupu k těmto kryptoaktivům byly co nejdříve vráceny těmto zákazníkům.

7.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k úschově a správě kryptoaktiv jménem třetích stran, oddělí majetek vedený jménem svých zákazníků od svého vlastního majetku. Pokud jde o technologii sdíleného registru, zajistí, aby byla kryptoaktiva jejich zákazníků a jejich vlastní kryptoaktiva držena na oddělených adresách.

8.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k úschově a správě kryptoaktiv jménem třetích stran, odpovídají svým zákazníkům za ztrátu kryptoaktiv v důsledku poruchy nebo útoku hackerů až do výše tržní hodnoty ztracených kryptoaktiv.

Článek 68
Provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva  

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, stanoví pro tuto obchodní platformu provozní pravidla. Provozní pravidla musí alespoň:

a)stanovit požadavky, hloubkovou kontrolu a schvalovací postupy, které se uplatní před přijetím kryptoaktiv na obchodní platformu;

b)vymezit případné kategorie kryptoaktiv, které budou vyloučeny, tedy typy kryptoaktiv, které nebudou přijaty k obchodování na obchodní platformě;

c)stanovit zásady, postupy a výši případných poplatků za přijetí k obchodování kryptoaktiv na obchodní platformě;

d)stanovit objektivní a přiměřená kritéria účasti na obchodních činnostech, která podporují spravedlivý a otevřený přístup k obchodní platformě pro zákazníky, kteří chtějí obchodovat;

e)stanovit požadavky k zajištění spravedlivého a řádného obchodování;

f)stanovit podmínky pro to, aby kryptoaktiva zůstala dostupná pro obchodování, včetně prahových hodnot likvidity a požadavků na pravidelné zveřejňování informací;

g)stanovit podmínky, za kterých lze obchodování s kryptoaktivy pozastavit;

h)stanovit postupy pro zajištění účinného vypořádání transakcí s kryptoaktivy i transakcí s fiat měnami.

Pro účely písmene a) musí provozní pravidla jasně stanovit, že kryptoaktiva nesmí být přijata k obchodování na obchodní platformě v případech, kdy byla zveřejněna bílá kniha o kryptoaktivech, ledaže by se na tato kryptoaktiva vztahovala výjimka uvedená v čl. 4 odst. 2.

Před přijetím kryptoaktiv k obchodování se poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, ujistí, že kryptoaktiva splňují provozní pravidla obchodní platformy, a posoudí jejich kvalitu. Při hodnocení kvality kryptoaktiv obchodní platforma zohlední zkušenosti, dosavadní výsledky a pověst vydavatele a jeho vývojového týmu. Obchodní platforma rovněž posoudí kvalitu kryptoaktiv, na něž se vztahuje výjimka stanovená v čl. 4 odst. 2.

Provozní pravidla obchodní platformy pro kryptoaktiva zabraňují přijetí kryptoaktiv, která mají nastavenou anonymizační funkci, k obchodování, ledaže by držitele kryptoaktiv a jejich historii transakcí mohli identifikovat poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, nebo příslušné orgány.

2.Provozní pravidla uvedená v odstavci 1 musí být vypracována v jednom z úředních jazyků domovských členských států nebo v jiném jazyce obvyklém v oblasti financí. Tato provozní pravidla se zveřejní na webové stránce dotyčného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, nebudou na platformě, kterou provozují, obchodovat na vlastní účet, a to ani pokud mají povolení ke směně kryptoaktiv za fiat měnu nebo ke směně kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, musí zavést účinné systémy, postupy a opatření, jimiž zajistí, že jejich obchodní systémy:

a)jsou odolné;

b)mají dostatečnou kapacitu k zajištění řádného obchodování za velmi napjatých tržních podmínek;

c)jsou schopné odmítnout pokyny, které přesahují předem stanovené prahové hodnoty objemu a ceny nebo jsou zjevně chybné;

d)jsou plně testovány, aby se zajistilo, že jsou splněny podmínky podle písmen a), b) a c);

e)vztahují se na ně účinná opatření zajišťující kontinuitu jejich služeb v případě, že dojde k jakémukoli selhání jejich obchodních systémů.

5.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, uveřejňují aktuální kupní a prodejní ceny, jakož i intenzitu obchodních zájmů na uvedených cenách, které jsou sdělovány prostřednictvím systémů obchodní platformy pro kryptoaktiva. Dotčení poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zpřístupňují tyto informace veřejnosti během doby obchodování nepřetržitě.

6.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, zveřejní cenu, objem a čas obchodů provedených v souvislosti s kryptoaktivy obchodovanými na jejich obchodních platformách. Podrobnosti o všech takových obchodech zveřejní v závislosti na technických možnostech co nejblíže reálnému času.

7.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, zpřístupní informace zveřejněné v souladu s odstavci 5 a 6 veřejnosti na přiměřeném obchodním základě a zajistí k nim nediskriminační přístup. Tyto informace se bezplatně zpřístupní 15 minut po zveřejnění ve strojově čitelném formátu a zůstanou zveřejněny po dobu nejméně 2 let.

8.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, dokončí konečné vypořádání obchodu s kryptoaktivy na DLT ke stejnému datu, kdy byly obchody provedeny na obchodní platformě.

9.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, zajistí, aby struktury jejich poplatků byly transparentní, spravedlivé a nediskriminační a nepodněcovaly k zadávání, změně nebo rušení pokynů či provádění obchodů způsobem, který přispívá ke vzniku obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu ve smyslu hlavy VI.

10.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, musí udržovat zdroje a mít k dispozici záložní zařízení, aby mohli kdykoli podávat zprávy příslušnému orgánu.

Článek 69
Směna kryptoaktiv za fiat měnu nebo směna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva

1.Poskytovatelé kryptoaktiv, kteří mají povolení ke směně kryptoaktiv za fiat měnu nebo za jiná kryptoaktiva, zavedou nediskriminační obchodní politiku, která vymezí zejména typ zákazníků, s nimiž lze uzavírat transakce, a podmínky, které musí tito zákazníci splňovat.

2.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení ke směně kryptoaktiv za fiat měnu nebo za jiná kryptoaktiva, zveřejní pevnou cenu kryptoaktiv nebo způsob stanovení ceny kryptoaktiv, která navrhují pro směnu za fiat měnu nebo jiná kryptoaktiva.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení ke směně kryptoaktiv za fiat měnu nebo za jiná kryptoaktiva, provedou pokyny zákazníků za ceny zobrazené v době jejich přijetí.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení ke směně kryptoaktiv za fiat měnu nebo za jiná kryptoaktiva, zveřejní podrobnosti o pokynech a jimi uzavřených obchodech, včetně objemů obchodů a cen.

Článek 70
Provádění pokynů týkajících se kryptoaktiv jménem třetích stran

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení provádět pokyny týkající se kryptoaktiv jménem třetích stran, přijmou veškerá potřebná opatření k tomu, aby při provádění pokynů dosáhli nejlepšího možného výsledku pro své zákazníky při zohlednění faktorů provedení pokynů, jako je cena, náklady, rychlost, pravděpodobnost provedení a vypořádání, objem, povaha nebo jiný aspekt související s provedením pokynu, ledaže dotčený poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy provádí pokyn týkající se kryptoaktiv na základě konkrétní instrukce svého zákazníka.

2.Pro účely zajištění souladu s odstavcem 2 poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení provádět pokyny týkající se kryptoaktiv jménem třetích stran, zavedou a budou používat účinná opatření k provádění pokynů. Zejména stanoví a budou používat zásady provádění pokynů, které jim umožní dosáhnout pro své zákazníky nejlepších možných výsledků. Zásady provádění pokynů umožní provádět pokyny zákazníků neprodleně, spravedlivě a urychleně a zabrání zneužití informací vztahujících se k pokynům zákazníků ze strany zaměstnanců poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení provádět pokyny týkající se kryptoaktiv jménem třetích stran, svým zákazníkům poskytují vhodné a jasné informace o zásadách provádění pokynů a jejich důležitých změnách.

Článek 71
Uvádění kryptoaktiv

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k uvádění kryptoaktiv, sdělí vydavateli nebo třetí straně jednající jeho jménem následující informace, a to před uzavřením smlouvy s nimi:

a)typ zamýšleného uvedení, včetně toho, zda je či není zaručen minimální objem nákupu;

b)údaj o výši transakčních poplatků spojených se službou za navrhovanou operaci;

c)zamýšlené načasování, postup a cenu navrhované operace;

d)informace o cílových kupujících.

Pokud jde o písmena a) až d), musí poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení k uvádění kryptoaktiv, před uvedením dotyčných kryptoaktiv získat souhlas vydavatelů nebo třetích stran jednajících jejich jménem.

2.Pravidla týkající se střetu zájmů uvedená v článku 65 musí obsahovat konkrétní a přiměřené postupy pro předcházení, sledování, řízení a případně zveřejnění střetu zájmů vyplývajícího z následujících situací:

a)poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uvádějí kryptoaktiva u svých vlastních zákazníků;

b)navrhovaná cena za uvedení kryptoaktiv byla nadhodnocena nebo podhodnocena.

Článek 72
Přijímání a předávání pokynů jménem třetích stran

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat službu týkající se přijímání a předávání pokynů jménem třetích stran, zavedou a budou používat postupy a opatření, která zajistí rychlé a řádné předání pokynů zákazníka k provedení na obchodní platformě pro kryptoaktiva nebo u jiného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

2.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat službu týkající se přijímání a předávání pokynů jménem třetích stran, neobdrží žádnou odměnu, slevu ani nepeněžní výhodu za směrování pokynů zákazníků přijatých od zákazníků na konkrétní obchodní platformu nebo jiného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

3.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat službu týkající se přijímání a předávání pokynů jménem třetích stran, nesmí zneužít informace týkající se nevyřízených pokynů zákazníků a přijmou veškerá přiměřená opatření, aby zabránili zneužití těchto informací ze strany svých zaměstnanců.

Článek 73
Poradenství týkající se kryptoaktiv

1.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat ohledně kryptoaktiv poradenství, posoudí soulad těchto kryptoaktiv s potřebami zákazníků a doporučí je pouze v případě, že je to v zájmu zákazníků.

2.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat ohledně kryptoaktiv poradenství, zajistí, aby fyzické osoby poskytující poradenství nebo informace o kryptoaktivech nebo službě související s kryptoaktivy jejich jménem měly potřebné znalosti a zkušenosti k plnění svých povinností.

3.Pro účely posouzení uvedeného v odstavci 1 poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat ohledně kryptoaktiv poradenství, požadují informace o znalostech zákazníka nebo potenciálního zákazníka a jeho zkušenostech s kryptoaktivy, o cíli, o finanční situaci, včetně schopnosti nést ztráty, a o základní znalosti týkající se rizik spojených s nákupem kryptoaktiv.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat ohledně kryptoaktiv poradenství, upozorní zákazníky, že vzhledem k jejich obchodovatelnosti může hodnota kryptoaktiv kolísat.

4.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat ohledně kryptoaktiv poradenství, musí zavést, udržovat a používat zásady a postupy, které jim umožní shromažďovat a hodnotit veškeré informace nezbytné k provedení tohoto posouzení pro každého zákazníka. Přijmou přiměřená opatření k tomu, aby zajistili spolehlivost informací shromážděných o zákaznících nebo potenciálních zákaznících.

5.Neposkytnou-li zákazníci informace požadované podle odstavce 4 nebo pokud se poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat ohledně kryptoaktiv poradenství, na základě informací získaných podle odstavce 4 domnívají, že potenciální zákazníci nebo zákazníci mají nedostatek znalostí, poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat ohledně kryptoaktiv poradenství, informují tyto zákazníky nebo potenciální zákazníky o tom, že kryptoaktiva nebo služby související s kryptoaktivy mohou být pro ně nevhodné, a vydají jim varování o rizicích spojených s kryptoaktivy. Toto varování před rizikem musí jasně vymezit riziko ztráty veškerých peněz investovaných nebo převedených do kryptoaktiv. Zákazníci výslovně potvrdí, že obdrželi a porozuměli varování vydanému dotyčným poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy.

6.Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat ohledně kryptoaktiv poradenství, posouzení každého zákazníka uvedené v odstavci 1 po počátečním posouzení provedeném v souladu s uvedeným odstavcem každé dva roky přezkoumají.

7.Jakmile je posouzení uvedené v odstavci 1 provedeno, poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří mají povolení poskytovat ohledně kryptoaktiv poradenství, předloží zákazníkům zprávu v níž shrnou svá doporučení. Zprávu vyhotoví a předají zákazníkům prostřednictvím trvalého nosiče. Zpráva musí minimálně:

a)uvést konkrétní požadavky a potřeby zákazníků;

b)uvést přehled poskytnutých doporučení.

Kapitola 4: Nabývání poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy

Článek 74
Posouzení zamýšleného nabytí poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.Každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které se rozhodly přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovanou účast v poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo přímo nebo nepřímo takovou účast zvýšit s tím důsledkem, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy stal jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu tohoto poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, s tím, že uvede výši své zamýšlené účasti a informace požadované regulačními technickými normami přijatými Komisí v souladu s čl. 75 odst. 4.

2.Každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast v poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy (dále jen „navrhovaný prodávající“), to nejprve písemně oznámí příslušnému orgánu a uvede výši této účasti. Tato osoba rovněž oznámí příslušnému orgánu každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy přestal být dceřiným podnikem dotyčné osoby.

3.Příslušné orgány neprodleně a v každém případě do dvou pracovních dnů od přijetí oznámení požadovaného podle odstavce 1 písemně navrhovanému nabyvateli potvrdí jeho přijetí.

4.Příslušné orgány posoudí zamýšlené nabytí uvedené v odstavci 1 a informace požadované regulačními technickými normami přijatými Komisí v souladu s čl. 75 odst. 4 do 60 pracovních dnů od data písemného potvrzení přijetí uvedeného v odstavci 3.

Při potvrzení přijetí oznámení příslušné orgány informují osoby uvedené v odstavci 1 o datu, kdy bude posouzení dokončeno.

5.Při provádění posouzení uvedeného v odst. 4 prvním pododstavci mohou příslušné orgány požadovat od osob uvedených v odstavci 1 jakékoli doplňující informace, které jsou nezbytné k dokončení tohoto posouzení. Taková žádost musí být podána před dokončením posouzení, v každém případě nejpozději do 50. pracovního dne ode dne písemného potvrzení přijetí uvedeného v odstavci 3. Tato žádost musí být učiněna písemně a musí blíže určit, jaké doplňující informace jsou třeba.

Příslušné orgány pozastaví posouzení uvedené v odst. 4 prvním pododstavci, dokud neobdrží doplňující informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, avšak nejdéle po dobu 20 pracovních dnů. Jakékoli další žádosti příslušných orgánů o doplňující informace nebo o vysvětlení obdržených informací nesmí vést k dalšímu přerušení posouzení.

Příslušný orgán může prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle druhého pododstavce tohoto odstavce až na 30 pracovních dnů, nacházejí-li se osoby uvedené v odstavci 1 mimo Unii nebo jsou-li mimo Unii regulovány.

6.Příslušné orgány, které se po dokončení posouzení rozhodnou proti zamýšlenému nabytí uvedenému v odstavci 1 vznést námitky, o tom uvědomí osoby uvedené v odstavci 1 do dvou pracovních dnů, avšak před datem uvedeným v odst. 4 druhém pododstavci, případně prodlouženém v souladu s odst. 5 druhým a třetím pododstavcem. Uvedené oznámení musí obsahovat důvody tohoto rozhodnutí.

7.Pokud příslušné orgány nevznesou námitky proti zamýšlenému nabytí uvedenému v odstavci 1 přede dnem uvedeným v odst. 4 druhém pododstavci, případně prodlouženém v souladu s odst. 5 druhým a třetím pododstavcem, zamýšlené nabytí nebo zamýšlený prodej se považuje za schválený.

8.Příslušný orgán může stanovit maximální dobu pro dokončení zamýšleného nabytí podle odstavce 1 a případně tuto maximální dobu prodloužit.

Článek 75
Obsah posouzení zamýšleného nabytí poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

1.Při provádění posouzení uvedeného v čl. 74 odst. 4 příslušné orgány posoudí vhodnost osob uvedených v čl. 74 odst. 1 a finanční zdraví zamýšleného nabytí podle všech těchto kritérií:

a)pověst osob uvedených v čl. 74 odst. 1;

b)pověst a zkušenosti všech osob, které budou v důsledku zamýšleného nabytí nebo zcizení řídit činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

c)finanční zdraví osob uvedených v čl. 74 odst. 1, zejména ve vztahu k typu vykonávané a plánované činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, v němž je navrhováno nabytí;

d)zda bude poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy schopen nepřetržitě dodržovat ustanovení této hlavy;

e)zda existuje důvodné podezření, že ve spojení se zamýšleným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice (EU) 2015/849 nebo že by zamýšlené nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.

2.Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas se zamýšleným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace poskytnuté v souladu s čl. 74 odst. 4 nejsou úplné nebo jsou nesprávné.

3.Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše podílu, kterého je třeba dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu.

4.Orgán ESMA vypracuje v úzké spolupráci s orgánem EBA návrhy regulačních technických norem k vytvoření vyčerpávajícího seznamu informací, které jsou nezbytné k provedení posouzení podle čl. 74 odst. 4 prvního pododstavce a které budou poskytnuty příslušným orgánům v době oznámení uvedeného v čl. 74 odst. 1. Požadované informace musí být relevantní pro obezřetnostní posouzení, musí být přiměřené a musí být přizpůsobeny povaze osob a zamýšlenému nabytí podle čl. 74 odst. 1.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [vložit datum 12 měsíců po datu vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

HLAVA VI Předcházení zneužívání trhu zahrnujícího kryptoaktiva

Článek 76
Rozsah pravidel týkajících se zneužívání trhu

Zákazy a požadavky stanovené v této hlavě se vztahují na jednání jakékoli osoby, které se týká kryptoaktiv, která jsou přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva provozované oprávněným poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo pro která byla podána žádost o přijetí k obchodování na této obchodní platformě.

Článek 77
Zveřejňování vnitřních informací

1.Vydavatelé kryptoaktiv co nejdříve informují veřejnost o vnitřních informacích, které se jich týkají, a to způsobem, který veřejnosti umožňuje snadný přístup k těmto informacím a jejich úplné, správné a včasné posouzení.

2.Vydavatelé kryptoaktiv mohou na svou vlastní odpovědnost odložit zveřejnění vnitřních informací za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)okamžité zveřejnění pravděpodobně ohrozí oprávněné zájmy vydavatelů;

b)odkladem zveřejnění pravděpodobně nedojde k uvedení veřejnosti v omyl;

c)vydavatelé jsou schopni zajistit důvěrnost těchto informací.

Článek 78
Zákaz obchodování zasvěcených osob

1.Nikdo nesmí použít vnitřní informace o kryptoaktivech k nabytí těchto kryptoaktiv nebo ke zcizení těchto kryptoaktiv, ať už přímo nebo nepřímo, na svůj vlastní účet nebo na účet třetí strany.

2.Žádná osoba, která má vnitřní informace o kryptoaktivech, nesmí:

a)na základě těchto vnitřních informací doporučit jiné osobě nabytí nebo zcizení kryptoaktiv, jichž se informace týkají, nebo tuto osobu k takovémuto nabytí nebo zcizení navést;

b)na základě těchto vnitřních informací doporučit jiné osobě zrušení nebo změnu pokynu týkajícího se těchto kryptoaktiv, jichž se informace týkají, nebo tuto osobu k takovémuto zrušení nebo změně navést.

Článek 79
Zákaz nedovoleného zpřístupnění vnitřních informací

Žádná osoba, která má vnitřní informace, nesmí tyto informace zpřístupnit žádné jiné osobě, s výjimkou případů, kdy k takovému zpřístupnění dochází při běžném výkonu zaměstnání, povolání nebo povinností.

Článek 80
Zákaz manipulace s trhem

1.Žádná osoba nesmí provádět manipulaci s trhem, která zahrnuje některou z následujících činností:

a)pokud osoba uzavírající obchod, zadávající pokyn k obchodování či jednající jinak nestanoví, že tento obchod, pokyn či jednání vykonává z legitimních důvodů, uzavření obchodu, zadání pokynu k obchodování či jiné jednání, které:

i) vydává nebo bude pravděpodobně vydávat nesprávné nebo zavádějící signály týkající se nabídky, poptávky nebo ceny kryptoaktiv;

ii) stanoví nebo pravděpodobně stanoví cenu jednoho nebo několika kryptoaktiv na neobvyklé nebo umělé úrovni;

b)uzavření obchodu, zadání pokynu k obchodování či jiná činnost nebo jednání, které ovlivňuje nebo pravděpodobně ovlivní cenu jednoho nebo několika kryptoaktiv, přičemž jsou použity fiktivní prostředky nebo jiná forma klamavého nebo lstivého jednání;

c)šíření informací prostřednictvím médií, včetně internetu, nebo jakýmikoli jinými prostředky, které vydávají nebo budou pravděpodobně vydávat nesprávné nebo zavádějící signály týkající se nabídky, poptávky nebo ceny kryptoaktiv, nebo zajišťují nebo pravděpodobně zajistí cenu jednoho nebo několika kryptoaktiv na neobvyklé nebo umělé úrovni, včetně šíření zvěsti, pokud osoba, která tyto informace šíří, ví nebo by měla vědět, že tyto informace jsou nepravdivé nebo zavádějící.

2.Za manipulaci s trhem je mimo jiné považováno toto jednání:

a)získání dominantního postavení v oblasti nabídky nebo poptávky po kryptoaktivu, které má nebo bude pravděpodobně mít přímo nebo nepřímo za následek fixaci nákupních nebo prodejních cen nebo vytváří nebo bude pravděpodobně vytvářet jiné nespravedlivé podmínky obchodování;

b)zadávání pokynů obchodní platformě pro kryptoaktiva, včetně jejich zrušení či jakýchkoli úprav, všemi dostupnými prostředky obchodování, a které má jeden z účinků uvedených v odst. 1 písm. a) v důsledku:

i) narušení nebo zpoždění fungování obchodní platformy pro krypto-aktiva nebo provádění činností, které by mohly mít tento účinek;

ii) ztížení identifikace skutečných pokynů na obchodní platformě pro kryptoaktiva ostatním osobám nebo provádění činností, které by mohly mít takový účinek, mimo jiné zadáváním pokynů, které vedou k destabilizaci normálního fungování obchodní platformy pro kryptoaktiva;

iii) vytvoření nesprávného nebo zavádějícího signálu týkajícího se nabídky, poptávky nebo ceny kryptoaktiv, zejména zadáváním pokynů k zahájení nebo zhoršení trendu nebo prováděním činností, které by mohly mít takový účinek;

c)využití příležitostného nebo pravidelného přístupu k tradičním nebo elektronickým sdělovacím prostředkům k vyslovení názoru na kryptoaktiva po předchozím zaujetí pozice k těmto kryptoaktivům, a s následným těžením z dopadu vyslovených názorů na ceny těchto kryptoaktiv, aniž by byl tento střet zájmů současně odpovídajícím a účinným způsobem uveřejněn.

Hlava VII Příslušné orgány, orgán EBA a orgán ESMA

Kapitola 1: Pravomoci příslušných orgánů a spolupráce mezi příslušnými orgány, orgánem EBA a orgánem ESMA

Článek 81
Příslušné orgány

1.Členské státy určí příslušné orgány odpovědné za plnění funkcí a úkolů stanovených v tomto nařízení a informují o tom orgán EBA a orgán ESMA.

2.Pokud členské státy určí více než jeden příslušný orgán podle odstavce 1, rozhodnou, jaké budou jednotlivé orgány vykonávat úkoly, a určí jeden z nich jako jednotné kontaktní místo pro přeshraniční správní spolupráci mezi příslušnými orgány, jakož i s orgány EBA a ESMA.

3.Orgán ESMA na své internetové stránce zveřejní seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavcem 1.

Článek 82
Pravomoci příslušných orgánů

1.Aby mohly plnit své povinnosti podle hlavy II, III, IV a V tohoto nařízení, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:

a)požadovat, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy a fyzické nebo právnické osoby, které je ovládají nebo jsou jimi ovládány, poskytovali informace a dokumenty;

b)požadovat, aby členové vedoucího orgánu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytovali informace;

c)pozastavit nebo požádat poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy o pozastavení poskytování služby související s kryptoaktivy po dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů, pokud mají dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

d)zakázat poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud zjistí, že toto nařízení bylo porušeno;

e)zpřístupnit nebo požadovat, aby poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy zpřístupnil všechny podstatné informace, které mohou ovlivnit poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy v zájmu zajištění ochrany spotřebitelů nebo hladkého fungování trhu;

f)zveřejnit skutečnost, že poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy neplní své povinnosti;

g)pozastavit nebo požadovat, aby poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy pozastavil poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud příslušné orgány usoudí, že situace poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy je taková, že poskytování služby související s kryptoaktivy by bylo na úkor zájmu spotřebitelů;

h)převést stávající smlouvy na jiného poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy v případech, kdy je povolení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy odňato v souladu s článkem 56, s výhradou dohody mezi zákazníky a přejímajícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy;

i)existuje-li důvod předpokládat, že osoba poskytuje službu související s kryptoaktivy bez povolení, požadovat od této osoby informace a dokumenty;

j)existuje-li důvod předpokládat, že určitá osoba vydává tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny bez povolení, vyžadovat od této osoby informace a dokumenty;

k)v naléhavých případech, existuje-li důvod předpokládat, že osoba poskytuje služby související s kryptoaktivy bez povolení, nařídit okamžité ukončení činnosti bez předchozího upozornění nebo stanovení lhůty;

l)požadovat, aby vydavatelé kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů, nebo osoby, které žádají o přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, a osoby, které je ovládají nebo jsou jimi ovládány, poskytovali informace a dokumenty;

m)požadovat, aby členové vedoucího orgánu vydavatele kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů, nebo osoby žádající o přijetí těchto kryptoaktiv k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva poskytovali informace;

n)požadovat od vydavatelů kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů, aby do svých bílých knih o kryptoaktivech zahrnuli další informace, pokud je to nezbytné pro ochranu spotřebitele nebo finanční stabilitu;

o)pozastavit veřejnou nabídku kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů, nebo přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva po dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů, pokud mají dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

p)zakázat veřejnou nabídku kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů, nebo přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud zjistí, že bylo porušeno toto nařízení nebo pokud existují dostatečné důvody k podezření, že bude porušeno;

q)pozastavit nebo požádat obchodní platormu pro kryptoaktiva o pozastavení obchodování kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů po dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů, pokud mají dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

r)zakázat obchodování s kryptoaktivy, včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud zjistí, že došlo k porušení tohoto nařízení;

s)zveřejnit skutečnost, že vydavatel kryptoaktiv, včetně vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, nebo osoba žádající o přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva neplní své povinnosti;

t)zpřístupnit nebo požadovat, aby vydavatel kryptoaktiv, včetně vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, zpřístupnil všechny podstatné informace, které mohou ovlivnit hodnocení veřejně nabízených kryptoaktiv nebo kryptoaktiv přijatých k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva v zájmu zajištění ochrany spotřebitelů nebo hladkého fungování trhu;

u)pozastavit nebo požadovat, aby příslušná obchodní platforma pro kryptoaktiva pozastavila poskytování kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, k obchodování, pokud usoudí, že situace vydavatele je taková, že obchodování by bylo na úkor zájmu spotřebitelů;

v)v naléhavých případech, existuje-li důvod předpokládat, že osoba vydává tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny bez povolení nebo osoba vydává kryptoaktiva bez bílé knihy o kryptoaktivech oznámené v souladu s článkem 7, nařídit okamžité ukončení činnosti bez předchozího upozornění nebo stanovení lhůty;

w)požadovat dočasné zrušení veškerých úkonů, které jsou podle příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;

x)provádět kontroly nebo šetření na místě jinde než v soukromých obydlích fyzických osob a za tímto účelem vstupovat do prostor s cílem získat přístup k dokumentům a dalším údajům v jakékoli formě, pokud existuje důvodné podezření, že dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu kontroly nebo šetření mohou být významné pro účely prokázání, že došlo k porušení tohoto nařízení.

Dohledovými a vyšetřovacími pravomocemi vykonávanými ve vztahu k vydavatelům elektronických peněžních tokenů nejsou dotčeny pravomoci udělené příslušným orgánům podle vnitrostátních zákonů provádějících směrnici 2009/110/ES.

2.Aby mohly plnit své povinnosti podle hlavy VI tohoto nařízení, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem kromě pravomocí uvedených v odstavci 1 alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:

a)mít přístup k jakémukoli dokumentu a k údajům v jakékoli podobě a získat nebo pořídit jejich kopii;

b)požadovat informace od jakékoli osoby, včetně těch, které se postupně zúčastňují předávání pokynů nebo provádění příslušných operací, jakož i jejich nadřízených, a pokud je to nutné, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)vstupovat do prostor fyzických a právnických osob za účelem zabavení dokumentů a údajů v jakékoli formě, pokud existuje důvodné podezření, že dokumenty nebo údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro dokazování případu obchodování zasvěcené osoby nebo manipulace s trhem porušujícího toto nařízení;

d) předávat záležitosti k trestnímu vyšetřování;

e)požadovat, pokud to není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, stávající záznamy o datových přenosech uchovávaných telekomunikačním operátorem v případě, kdy existuje důvodné podezření z porušení předpisů a kdy tyto záznamy mohou být relevantní pro vyšetřování porušení článků 77, 78, 79 a 80;

f)požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv či obojí;

g)uložit dočasný zákaz výkonu profesní činnosti;

h) přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby veřejnost byla správně informována, mimo jiné opravou zveřejněných nepravdivých nebo zavádějících informací, což se může týkat i požadavku, aby vydavatel kryptoaktiv nebo jiná osoba, která zveřejnila nebo šířila nepravdivé nebo zavádějící informace, zveřejnila opravné prohlášení.

3.Pokud to vyžaduje vnitrostátní právo, může se příslušný orgán obrátit na příslušný soudní orgán, aby rozhodl o výkonu pravomocí uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.Příslušné orgány plní své funkce a vykonávají své pravomoci uvedené v odstavcích 1 a 2 kterýmkoli z těchto způsobů:

a)přímo;

b)ve spolupráci s jinými orgány;

c)v rámci vlastní odpovědnosti přenesením na jiné orgány;

d)podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

5.Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci týkající se dohledu a šetření, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.

6.Platí, že osoba předávající informace příslušnému orgánu v souladu s tímto nařízením neporušuje žádné omezení týkající se zpřístupňování informací vyplývající ze smlouvy nebo právního či správního předpisu, a v souvislosti s takovým oznámením jí nevzniká žádný typ odpovědnosti.

Článek 83
Spolupráce příslušných orgánů

1.Příslušné orgány mezi sebou pro účely tohoto nařízení spolupracují. Bez zbytečného odkladu si vyměňují informace a spolupracují při šetření, dohledu a vymáhání práva.

Pokud se členské státy rozhodly v souladu s článkem 92 odst. 1 stanovit za porušení tohoto nařízení trestní sankce, zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci nezbytné ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení v rámci své jurisdikce, aby mohly získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení tohoto nařízení a předat tyto informace ostatním příslušným orgánům, jakož i orgánům EBA a ESMA, a splnit tak svou povinnost spolupráce pro účely tohoto nařízení.

2.Příslušný orgán může odmítnout žádost o poskytnutí informací či žádost o spolupráci při šetření pouze za některé z těchto výjimečných okolností:

a)pokud vyhovění žádosti pravděpodobně nepříznivě ovlivní jeho vlastní šetření či vymáhání práva nebo trestní vyšetřování;

b)pokud již bylo před orgány dožádaného členského státu zahájeno soudní řízení v souvislosti se stejnými činy a proti stejným fyzickým nebo právnickým osobám;

c)již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí ve vztahu k těmto fyzickým nebo právnickým osobám za stejné činy v dožádaném členském státě.

3.Příslušné orgány na vyžádání bez zbytečného odkladu poskytují veškeré informace požadované pro účely tohoto nařízení.

4.Příslušný orgán může pro účely kontroly nebo šetření na místě požádat o pomoc příslušný orgán jiného členského státu.

Pokud příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu nebo šetření na místě, může učinit jakékoliv z těchto opatření:

a)provést tuto kontrolu na místě nebo šetření sám;

b)umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, účastnit se kontroly nebo šetření na místě;

c)umožnit příslušnému orgánu, který podal žádost, aby kontrolu nebo šetření na místě provedl sám;

d)podělit se o konkrétní úkoly související s dohledovými činnostmi s ostatními příslušnými orgány.

5.Příslušné orgány mohou orgánu ESMA oznámit případy, kdy byla žádost o spolupráci, zejména pokud jde o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno.

Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může orgán ESMA v těchto případech postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.Odchylně od odstavce 5 mohou příslušné orgány orgánu EBA oznámit případy, kdy byla žádost o spolupráci, zejména pokud jde o výměnu informací, týkající se vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy souvisejících s tokeny vázanými na aktiva nebo elektronickými peněžními tokeny, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno.

Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může orgán EBA v těchto případech postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1093/2010.

7.Příslušné orgány úzce koordinují svůj dohled za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy, rozvoje a prosazování osvědčených postupů, usnadňování spolupráce, prosazování jednotnosti výkladu a poskytování hodnocení napříč jurisdikcemi v případě jakékoli neshody.

Pro účely prvního pododstavce orgán EBA a orgán ESMA plní koordinační úlohu mezi příslušnými orgány a jednotlivými kolegii ve smyslu článků 99 a 101 s cílem vytvořit společnou kulturu dohledu a zavést jednotnou praxi v této oblasti, zajistit používání stejných postupů a jednotného přístupu a posílit jednotnost výsledků dohledu, zejména pokud jde o oblasti dohledu, které mají přeshraniční rozměr nebo mohou mít přeshraniční dopad.

8.Pokud příslušný orgán zjistí nebo má důvod se domnívat, že byl porušen kterýkoli z požadavků podle tohoto nařízení, informuje o svých zjištěních dostatečně podrobně příslušný orgán subjektu či subjektů podezřelých z tohoto porušení.

9.Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví, které informace si mají příslušné orgány v souladu s odstavcem 1 vyměňovat.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Orgán ESMA předloží uvedený návrh regulačních technických norem Komisi do …[doplňte datum 12 měsíců po datu vstoupení v platnost].

10.Orgán ESMA po konzultaci s orgánem EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, šablony a postupy pro spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Orgán ESMA předloží uvedený návrh regulačních technických norem Komisi do …[doplňte datum 12 měsíců po datu vstoupení v platnost].

Článek 84
Spolupráce s orgánem EBA a orgánem ESMA

1.Pro účely tohoto nařízení příslušné orgány úzce spolupracují s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010 a s orgánem EBA v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010. Vyměňují si informace za účelem plnění svých povinností podle této kapitoly a kapitoly 2 této hlavy.

2.Žádající příslušný orgán informuje orgány ESMA a EBA o všech žádostech uvedených v čl. 83 odst. 4.

V případě kontroly nebo šetření na místě s přeshraničním účinkem koordinuje ESMA kontroly nebo šetření, je-li o to požádán některým z příslušných orgánů. Pokud se kontrola nebo šetření na místě s přeshraničními dopady týká vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo služeb souvisejících s tokeny vázanými na aktiva nebo elektronickými peněžními tokeny, koordinuje kontrolu nebo šetření , je-li o to požádán jedním z příslušných orgánů, orgán EBA.

3.Příslušné orgány bezodkladně poskytnou orgánům ESMA a EBA veškeré informace nezbytné k tomu, aby tyto orgány mohly plnit své povinnosti podle článku 35 nařízení (EU) č. 1093/2010, resp. článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto článku orgán ESMA v úzké spolupráci s orgánem EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány a s orgánem ESMA a orgánem EBA.

Orgán ESMA předloží návrhy uvedených prováděcích technických norem Komisi do... [doplňte datum 12 měsíců po datu vstoupení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 85
Spolupráce s jinými orgány

Pokud vydavatel kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, nebo poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy vykonává i jiné činnosti, než na které se vztahuje toto nařízení, spolupracují příslušné orgány s orgány odpovědnými za dohled nebo dozor nad takovými jinými činnostmi stanovenými v příslušných unijních nebo vnitrostátních právních předpisech, včetně daňových úřadů.

Článek 86
Oznamovací povinnost

Členské státy oznámí Komisi právní a správní předpisy provádějící tuto hlavu, včetně jakýchkoli relevantních trestněprávních ustanovení, Komisi, orgánu ESMA a orgánu EBA do …[doplňte datum 12 měsíců po datu vstoupení v platnost]. Dále Komisi a orgánu ESMA bez zbytečného prodlení oznámí všechny následné změny těchto předpisů.

Článek 87
Služební tajemství

1.Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměňované mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení se považují za důvěrné a podléhají požadavkům profesního tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich předání uvede, že dané informace mohou být sděleny, nebo pokud je jejich sdělení nezbytné pro účely soudního řízení.

2.Povinnost zachovávat profesní tajemství se vztahuje na všechny fyzické nebo právnické osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány. Informace, na něž se vztahuje profesní tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné fyzické nebo právnické osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení unijního či vnitrostátního práva.

Článek 88
Ochrana osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rozsahu tohoto nařízení, plní příslušné orgány své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) 2016/679 68 .

Zpracování osobních údajů orgánem EBA a orgánem ESMA v rozsahu tohoto nařízení probíhá v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 69 .

Článek 89
Předběžná opatření

1.Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody se domnívat, že došlo k nesrovnalostem ze strany poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo vydavatele kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, oznámí to příslušnému orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA.

Pokud se nesrovnalosti týkají vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo služby související s tokeny vázanými na aktiva nebo elektronickými peněžními tokeny, příslušné orgány hostitelských členských států o tom uvědomí rovněž orgán EBA.

2.Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo vydavatel kryptoaktiv nadále porušují toto nařízení, příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu, orgánu ESMA a případně orgánu EBA, přijme veškerá vhodná opatření k ochraně spotřebitelů a bez zbytečného odkladu o tom informuje Komisi, orgán ESMA a případně orgán EBA,

3.Pokud příslušný orgán nesouhlasí s kterýmkoli z opatření, která přijal jiný příslušný orgán podle odstavce 2 tohoto článku, může věc předložit orgánu ESMA. Orgán ESMA může postupovat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Odchylně od prvního pododstavce, pokud se opatření týkají vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů nebo služby související s tokeny vázanými na aktiva nebo elektronickými peněžními tokeny, mohou o tom příslušné orgány uvědomit orgán EBA. Orgán EBA může postupovat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 90
Spolupráce s třetími zeměmi

1.Příslušné orgány členských států uzavírají v případě potřeby dohody o spolupráci s orgány dohledu třetích zemí, pokud jde o výměnu informací s orgány dohledu ve třetích zemích a vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení ve třetích zemích. Tyto dohody o spolupráci zajišťují alespoň efektivní výměnu informací, která příslušným orgánům umožňuje plnit jejich povinnosti podle tohoto nařízení.

Příslušný orgán informuje orgán EBA, orgán ESMA a ostatní příslušné orgány, pokud navrhuje takovou dohodu uzavřít.

2.Kdykoli je to možné, orgán ESMA v úzké spolupráci s orgánem EBA usnadňuje a koordinuje vypracování dohod o spolupráci mezi příslušnými orgány a relevantními orgány dohledu třetích zemí.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgánem EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem obsahující vzorovou dohodu o spolupráci, kterou, je-li to možné, mají používat příslušné orgány členských států.

Orgán ESMA předloží uvedený návrh regulačních technických norem Komisi do [doplňte datum 12 měsíců po datu vstoupení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve druhém pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.Kdykoli je to možné, orgán ESMA v úzké spolupráci s orgánem EBA rovněž mezi příslušnými orgány usnadňuje a koordinuje výměnu informací získaných od orgánů dohledu třetích zemí, které mohou být důležité pro přijetí opatření podle kapitoly 2.

4.Příslušné orgány uzavřou dohody o spolupráci týkající se výměny informací s orgány dohledu třetích zemí pouze v případě, že sdělené informace podléhají zárukám dodržování služebního tajemství, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 87. Výměna informací slouží k plnění úkolů dotyčných příslušných orgánů.

Článek 91
Vyřizování stížností příslušnými orgány

1.Příslušné orgány stanoví postupy, které zákazníkům a dalším zúčastněným stranám, včetně sdružení spotřebitelů, umožní podávat příslušným orgánům stížnosti týkající se údajného porušení tohoto nařízení vydavatelem kryptoaktiv, včetně tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, nebo poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy. Ve všech případech by stížnosti měly být přijímány v písemné nebo elektronické podobě a v úředním jazyce členského státu, ve kterém je stížnost podána, nebo v jazyce uznávaném příslušnými orgány daného členského státu.

2.Informace o postupech při vyřizování stížností uvedených v odstavci 1 se zpřístupní na internetových stránkách každého příslušného orgánu a sdělí se orgánům EBA a ESMA. Orgán ESMA zveřejní odkazy na oddíly internetových stránek příslušných orgánů týkající se postupů při podávání stížností ve svém rejstříku kryptoaktiv uvedeném v článku 57.

Kapitola 2: Správní opatření a sankce ukládané příslušnými orgány

Článek 92
Správní sankce a jiná správní opatření

1.Aniž jsou dotčeny trestní sankce a aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 82, členské státy udělí v souladu s vnitrostátním právem příslušným orgánům pravomoc přijmout příslušné správní sankce a jiná správní opatření v případě alespoň těchto porušení:

a)porušení článků 4 až 14;

b)porušení článků 17 a 21, článků 23 až 36 a článku 42;

c)porušení článků 43 až 49, vyjma článku 47;

d)porušení článku 56 a článků 58 až 73;

e)porušení článků 76 až 80;

f)neposkytnutí spolupráce či nevyhovění v souvislosti s vyšetřováním, kontrolou nebo žádostí podle čl. 82 odst. 2.

Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce podle prvního pododstavce, pokud jsou k [vložte datum 12 měsíců po vstupu v platnost] porušení uvedená v písmenech a), b), c), d) či e) uvedeného pododstavce již předmětem trestních sankcí podle jejich vnitrostátních právních předpisů. Pokud se tak členské státy rozhodnou, sdělí Komisi a orgánu ESMA a EBA příslušná ustanovení vnitrostátního trestního práva.

Do [vložte datum 12 měsíců po vstupu v platnost] členské státy podrobně sdělí Komisi a orgánu EBA a ESMA pravidla uvedená v prvním a druhém pododstavci. Neprodleně uvědomí Komisi, ESMA a EBA o každé jejich následné změně.

2.Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, že příslušné orgány mají pravomoc uložit alespoň tyto správní sankce a jiná správní opatření ve vztahu k porušením uvedeným v odst. 1 písm. a):

a)veřejné oznámení, v němž je uvedena odpovědná fyzická nebo právnická osoba a povaha daného porušení v souladu s článkem 82;

b)příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba, která je za porušení odpovědná, od jednání představujícího porušení upustila;

c)nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň dvojnásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení, pokud je lze stanovit;

d)v případě právnických osob nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v národní měně k datu [vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost] nebo ve výši 3 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle posledních dostupných finančních výkazů schválených vedoucím orgánem. Je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU 70 , je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku;

e)v případě fyzické osoby maximální správní pokuty ve výši nejméně 700 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v národní měně k [vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, že příslušné orgány mají pravomoc uložit alespoň tyto správní sankce a jiná správní opatření ve vztahu k porušením uvedeným v odst. 1 písm. b):

a)veřejné oznámení, v němž je uvedena odpovědná fyzická nebo právnická osoba a povaha daného porušení;

b)příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba, která je za porušení odpovědná, od chování představujícího porušení upustila;

c)nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň dvojnásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení, pokud je lze stanovit;

d)v případě právnické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 15 % celkového ročního obratu dané právnické osoby podle posledních dostupných finančních výkazů schválených vedoucím orgánem.

4.Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, že příslušné orgány mají pravomoc uložit alespoň tyto správní sankce a jiná správní opatření ve vztahu k porušením uvedeným v odst. 1 písm. c):

a)veřejné oznámení, v němž je uvedena odpovědná fyzická nebo právnická osoba a povaha daného porušení;

b)příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba, která je za porušení odpovědná, od jednání představujícího porušení upustila;

c)nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň dvojnásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení, pokud je lze stanovit;

d)v případě právnické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 15 % celkového ročního obratu dané právnické osoby podle posledních dostupných finančních výkazů schválených vedoucím orgánem.

5.Členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem zajistí, že příslušné orgány mají pravomoc uložit alespoň tyto správní sankce a jiná správní opatření ve vztahu k porušením uvedeným v odst. 1 písm. d):

a)veřejné oznámení, v němž je uvedena odpovědná fyzická nebo právnická osoba a povaha daného porušení;

b)příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba od jednání představujícího porušení upustila a neopakovala ho;

c)ve vztahu ke kterémukoli členovi řídícího orgánu právnické osoby nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která je odpovědná za porušení předpisů, uložení zákazu vykonávat řídící funkce v uvedených subjektech;

d)maximální správní pokuta ve výši nejméně dvojnásobku výhody, která byla porušením předpisů získána, pokud lze tuto výhodu stanovit, a to i v případě, že tato částka převyšuje maximální částky stanovené v písmenu e);

e)v případě právnické osoby maximální správní pokuty ve výši nejméně 500 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně k ... [vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost] nebo až 5 % celkového ročního obratu dané právnické osoby podle posledních dostupných finančních výkazů schválených vedoucím orgánem. Je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidované finanční výkazy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku;

f)v případě fyzické osoby maximální správní pokuty ve výši nejméně 500 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně k ... [vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

6.Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby v případě porušení uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) měly příslušné orgány pravomoc ukládat alespoň následující správní sankce a přijmout alespoň následující správní opatření:

a)příkaz osobě odpovědné za porušení předpisu, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;

b)vrácení zisku plynoucího z porušení nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušením vyhnula, pokud je lze zjistit;

c)veřejné upozornění, které označuje osobu odpovědnou za porušení a povahu tohoto porušení;

d)odnětí nebo pozastavení oprávnění poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

e)ve vztahu ke kterémukoli členovi řídícího orgánu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy odpovědnému za porušení nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která je odpovědná za porušení předpisů, uložení dočasného zákazu vykonávat řídící funkce u poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

f)v případě opakovaného porušení článků 78, 79 nebo 80 trvalý zákaz výkonu řídící funkce u poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy pro jakéhokoli člena řídícího orgánu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy odpovědného za porušení nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu, která nese za porušení odpovědnost;

g)ve vztahu ke kterémukoli členovi řídícího orgánu poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy odpovědnému za porušení nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která je odpovědná za porušení předpisů, uložení dočasného zákazu obchodování na vlastní účet;

h)nejvyšší správní peněžité sankce ve výši alespoň trojnásobku výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení, pokud je lze stanovit;

i)v případě fyzické osoby maximální správní pokuty ve výši nejméně 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v národní měně k [vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost];

j)ve vztahu k právnickým osobám maximální správní peněžité sankce ve výši alespoň 15 000 000 EUR nebo 15 % celkového ročního obratu dané právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, ve výši odpovídající hodnoty v národní měně k [vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidované finanční výkazy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku.

7.Členské státy mohou pro uvedené příslušné orgány stanovit i jiné pravomoci vedle těch, které jsou uvedeny v odstavcích 2 až 6, a mohou stanovit vyšší úrovně sankcí, než jsou ty, které stanovují uvedené odstavce, s ohledem na fyzické i právnické osoby odpovědné za porušení.

Článek 93
Výkon pravomocí dohledu a pravomocí ukládat sankce

1.Příslušné orgány při stanovení druhu a míry správní sankce nebo jiných správních opatření uložených v souladu s článkem 92 zohledňují, do jaké míry bylo porušení předpisů způsobeno úmyslně nebo z nedbalosti, a všechny ostatní relevantní okolnosti, v příslušných případech včetně:

a)závažnosti a délky trvání porušení předpisů;

b)míry odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení předpisů;

c)finanční síly fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

d)významu nabytého zisku nebo ztráty, které se fyzická nebo právnická osoba odpovědná za porušení vyhnula, pokud je lze stanovit;

e)ztrát třetích stran způsobených porušením předpisů, pokud je možné je stanovit;

f)míry, do jaké fyzická či právnická osoba odpovědná za porušení spolupracuje s příslušným orgánem, aniž je dotčena nutnost zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

g)předchozích porušení ze strany fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

h)opatření, která poté, co k porušení došlo, přijala osoba odpovědná za porušení k tomu, aby se dané porušení neopakovalo;

i)vlivu porušení na zájmy spotřebitelů či investorů.

2.Příslušné orgány při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 92 navzájem úzce spolupracují, aby zajistily, že výkon jejich dohledových a vyšetřovacích pravomocí a správní sankce a jiná správní opatření, která ukládají, jsou účinné a přiměřené podle tohoto nařízení. Při výkonu svých dohledových a vyšetřovacích pravomocí a při ukládání správních sankcí a jiných správních opatření v přeshraničních případech příslušné orgány koordinují své kroky, aby zabránily zdvojování a překrývání.

Článek 94
Právo na přezkum

Členské státy zajistí, aby všechna rozhodnutí přijatá podle tohoto nařízení byla řádně odůvodněna a aby se na ně vztahovalo právo na soudní přezkum. Právo na soudní přezkum platí rovněž v případě, že do šesti měsíců od podání žádosti o povolení jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy obsahující všechny požadované informace není vydáno žádné rozhodnutí.

Článek 95
Zveřejňování rozhodnutí

1.Rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiných správních opatření za porušení tohoto nařízení příslušné orgány uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách bezprostředně poté, co byla o příslušném rozhodnutí vyrozuměna fyzická nebo právnická osoba, jíž se toto rozhodnutí týká. Uveřejní se přinejmenším informace o druhu a povaze porušení a o totožnosti odpovědné fyzické či právnické osoby. Tato povinnost se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.

2.Pokud však má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo probíhající vyšetřování, příslušné orgány podniknou jeden z těchto kroků:

a)odloží uveřejnění rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření, dokud důvody pro neuveřejnění nepominou;

b)uveřejní rozhodnutí o uložení sankce nebo jiného opatření anonymně způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, pokud toto anonymní uveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;

c)rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření neuveřejní, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují: 

i) to, že nebude ohrožena stabilita finančních trhů;

ii) přiměřenost zveřejnění takového rozhodnutí s ohledem na opatření, která jsou považována za méně významná.

V případě rozhodnutí uveřejnit sankci nebo opatření anonymně podle prvního pododstavce písm. b) může být uveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní uveřejnění po uplynutí této doby pominou.

3.Je-li proti rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření podán opravný prostředek k příslušnému soudnímu či jinému orgánu, příslušné orgány rovněž tuto informaci okamžitě uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace týkající se výsledku řízení o tomto opravném prostředku. Rovněž se uveřejní jakékoli rozhodnutí, kterým se dřívější rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření ruší.

4.Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem na jejich oficiálních internetových stránkách zůstalo po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po dobu, která je nezbytná v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

Článek 96
Oznamování sankcí a správních opatření orgánům ESMA a EBA

1.Příslušný orgán každoročně poskytuje orgánům ESMA a EBA souhrnné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních, které byly uloženy podle článku 92. Orgán ESMA tyto informace uveřejní ve výroční zprávě.

Pokud se členské státy v souladu s čl. 92 odst. 1 rozhodly stanovit za porušení ustanovení podle uvedeného odstavce trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány orgánům EBA a ESMA každoročně anonymizované a souhrnné údaje týkající se veškerého provedeného trestního vyšetřování a uložených trestních sankcí. Orgán ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.

2.Pokud příslušný orgán uveřejnil správní sankce, jiná správní opatření či trestní sankce, souběžně je nahlásí orgánu ESMA.

3.Příslušné orgány informují orgány EBA a ESMA o všech uložených správních sankcích nebo jiných správních opatřeních, které nebyly uveřejněny, i o jakémkoli případném opravném prostředku, který vůči nim byl podán, a o jeho výsledku. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a konečné rozhodnutí ve věci uložení jakékoli trestní sankce a předaly je orgánům EBA a ESMA. Orgán ESMA vede centrální databázi sankcí a správních opatření, o nichž dostala zprávy výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány. Tato databáze je přístupná pouze orgánům EBA a ESMA a příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány.

Článek 97

Ohlašování porušení a ochrana oznamujících osob

Na ohlašování porušení tohoto nařízení a ochranu osob oznamujících tato porušení se vztahuje směrnice (EU) 2019/1937 71 .

Kapitola 3: Dohledové pravomoci orgánu EBA týkající se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů a kolegií orgánů dohledu

Článek 98
Dohledové pravomoci orgánu EBA týkající se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů

1.Pokud byl token vázaný na aktiva klasifikován jako významný v souladu s článkem 39 nebo článkem 40, provádí vydavatel takových tokenů vázaných na aktiva své činnosti pod dohledem orgánu EBA.

Orgán EBA vykonává vůči vydavatelům významných tokenů vázaných na aktiva pravomoci příslušných orgánů svěřené články 21, 37 a 38.

2.Pokud vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva poskytuje služby související s kryptoaktivy nebo vydává kryptoaktiva, kterými nejsou významné tokeny vázané na aktiva, vztahuje se na takové služby a činnosti dohled ze strany příslušného orgánu domovského členského státu.

3.Pokud byl token vázaný na aktiva klasifikován jako významný v souladu s článkem 39, provede orgán EBA opětovné kontrolní posouzení za účelem zajištění toho, že vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva splňují podmínky stanovené v hlavě III.

4.Pokud byl elektronický peněžní token klasifikován jako významný v souladu s články 50 nebo 51, je orgán EBA odpovědný za to, že vydavatel těchto významných elektronických peněžních tokenů splňuje požadavky stanovené v článku 52.

Článek 99
Kolegia pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva

1.Během 30 kalendářních dnů od rozhodnutí klasifikovat token vázaný na aktiva jako významný zřídí orgán EBA poradní kolegium orgánů dohledu, které spravuje a jemuž předsedá, pro každého vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva s cílem usnadnit výkon svých úkolů v oblasti dohledu podle tohoto nařízení.

2.Kolegium se skládá z:

a)orgánu EBA, který kolegiu předsedá;

b)orgánu ESMA;

c)příslušného orgánu domovského členského státu, ve kterém sídlí vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva;

d) příslušných orgánů nejrelevantnějších úvěrových institucí nebo poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří zajišťují úschovu rezervních aktiv v souladu s článkem 33;

e)případně příslušných orgánů nejrelevantnějších obchodních platforem pro kryptoaktiva, kde jsou významné tokeny vázané na aktiva přijaté k obchodování;

f)případně příslušných orgánů nejrelevantnějších poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jsou odpovědní za zajišťování likvidity významných tokenů vázaných na aktiva v souladu s čl. 35 odst. 4 prvním pododstavcem;

g)případně příslušných orgánů subjektů zajišťujících funkce uvedené v čl. 30 odst. 5 písm. h);

h)případně příslušných orgánů nejrelevantnějších poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby uvedené v čl. 3 odst. 1 bodu 10 související s významnými tokeny vázanými na aktiva;

i)ECB;

j)pokud vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva sídlí v členském státě, jehož měna není euro nebo kde je měna, která není euro, zahrnutá v rezervních aktivech, národní centrální banka tohoto členského státu;

k)příslušných orgánů dohledu třetích zemí, se kterými orgán EBA uzavřel správní dohodu v souladu s článkem 108.

3.Příslušný orgán členského státu, který není členem kolegia, může kolegium požádat o jakékoli informace, které jsou důležité pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu.

4.Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, zajišťuje kolegium:

a)vypracování nezávazného stanoviska uvedeného v článku 100;

b)výměnu informací v souladu s článkem 107;

c)dohodu o dobrovolném rozdělení úkolů mezi své členy, včetně delegování úkolů podle článku 120;

d)koordinaci programů dohledových šetření na základě posouzení rizik provedeného ze strany vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva v souladu s čl. 30 odst. 9.

K usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiím podle prvního pododstavce jsou členové kolegia uvedení v odstavci 2 oprávněni přispívat ke stanovování pořadu jednání na zasedání kolegií, zejména zařazovat na pořad jednání další body.

5.Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy.

Dohodou se stanoví praktické mechanismy činnosti kolegia, včetně podrobných pravidel:

a)hlasování, jak je uvedeno v čl. 100 odst. 4;

b)postupů stanovování pořadů jednání zasedání kolegia;

c)četnosti zasedání kolegia;

d)formátu a rozsahu informací, které má orgán EBA poskytovat členům kolegia, zejména pokud jde o informace týkající se posouzení rizik, jak je uvedeno v čl. 30 odst. 9;

e)přiměřené minimální lhůty pro posouzení příslušné dokumentace členy kolegia;

f)způsobů komunikace mezi členy kolegia.

Tato dohoda může rovněž stanovit úkoly, které mají být svěřeny orgánu EBA nebo jinému členu kolegia.

6.K zajištění jednotného a soudržného fungování kolegií vypracuje orgán EBA ve spolupráci s orgánem ESMA a Evropským systémem centrálních bank návrhy regulačních norem, které blíže určují podmínky, za nichž se subjekty uvedené v odst. 2 písmenech d) až h) považují za nejrelevantnější, a podrobnosti praktických mechanismů uvedených v odstavci 5.

Orgán EBA předloží uvedené návrhy regulačních norem Komisi do [vložte datum 12 měsíců po vstupu v platnost]. 

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 100
Nezávazná stanoviska kolegií pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva

1.Kolegium pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva může vydat nezávazné stanovisko týkající se: 

a)opětovného kontrolního posouzení, jak je uvedeno v čl. 98 odst. 3;

b)jakéhokoli rozhodnutí vyžadujícího, aby vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva měl vyšší vlastní kapitál, nebo dovolujícího takovému vydavateli, aby měl nižší vlastní kapitál v souladu s čl. 41 odst. 4;

c)jakékoli aktualizace plánu na řádné ukončení činnosti vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva podle článku 42;

d)jakékoli změny obchodního modelu vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva podle čl. 21 odst. 1;

e)návrhem pozměněné bílé knihy o kryptoaktivech v souladu s čl. 21 odst. 2;

f)jakýchkoli opatření plánovaných v souladu s čl. 21 odst. 3;

g)jakýchkoli plánovaných opatření dohledu podle článku 112;

h)jakékoli plánované dohody o výměně informací s orgánem dohledu třetí země v souladu s článkem 108;

i)jakéhokoli přenesení úkolů v oblasti dohledu z orgánu EBA na příslušný orgán podle článku 120;

j)jakékoli plánované změny týkající se povolení subjektů a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo plánovaných opatření dohledu o nich, jak je uvedeno v čl. 99 odst. 2 písmenech d) až h).

2.Vydá-li kolegium stanovisko v souladu s odstavcem 1, může toto stanovisko na žádost kteréhokoli člena kolegia a po schválení většinou kolegia v souladu s odstavcem 4 obsahovat jakákoli doporučení zaměřená na řešení nedostatků plánované činnosti nebo opatření plánovaného ze strany orgánu EBA či příslušných orgánů.

3.Orgán EBA usnadní přijetí stanoviska v souladu se svou obecnou funkcí koordinace podle článku 31 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.Většinové stanovisko kolegia se zakládá na prosté většině hlasů jeho členů.

V kolegiích, jež nemají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše dva členové kolegia z téhož členského státu. V kolegiích, jež mají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše tři členové z téhož členského státu.

Je-li členem kolegia ECB podle čl. 99 odst. 2 písm. i), má v něm dva hlasy.

Orgány dohledu třetích zemí uvedené v čl. 99 odst. 2 písm. k) nemají právo hlasovat o stanovisku kolegia.

5.Orgán EBA a příslušné orgány řádně zváží stanovisko kolegia vydané v souladu s odstavcem 1, včetně veškerých doporučení zaměřených na řešení nedostatků plánované činnosti nebo plánovaného opatření dohledu týkajících se vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či subjektů a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, jak je uvedeno v čl. 99 odst. 2 písm. d) až h). Nesouhlasí-li EBA či příslušný orgán se stanoviskem kolegia, včetně jakýchkoli doporučení zaměřených na řešení nedostatků plánované činnosti či plánovaného opatření dohledu, musí jeho rozhodnutí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech významných odchylek od tohoto stanoviska či těchto doporučení.

Článek 101
Kolegium pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů

1.Během 30 kalendářních dnů od rozhodnutí klasifikovat elektronický peněžní token jako významný zřídí orgán EBA poradní kolegium orgánů dohledu, které spravuje a jemuž předsedá, pro každého vydavatele významných elektronických peněžních tokenů s cílem usnadnit výkon svých úkolů v oblasti dohledu podle tohoto nařízení.

2.Kolegium se skládá z:

a)orgánu EBA v předsednické roli;

b)příslušného orgánu domovského členského státu, ve kterém byl vydavatel elektronického peněžního tokenu povolen buď jako úvěrová instituce, nebo jako instituce elektronických peněz;

c)orgánu ESMA;

d)příslušných orgánů nejrelevantnějších úvěrových institucí, které zajišťují úschovu peněžních prostředků přijatých výměnou za významné elektronické peněžní tokeny;

e)příslušných orgánů nejrelevantnějších platebních institucí povolených v souladu s článkem 11 směrnice (EU) 2015/2366 a poskytujících platební služby v souvislosti s významnými elektronickými peněžními tokeny;

f)případně příslušných orgánů nejrelevantnějších obchodních platforem pro kryptoaktiva, kde jsou významné elektronické peněžní tokeny přijaté k obchodování;

g)případně příslušných orgánů nejrelevantnějších poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby uvedené v čl. 3 odst. 1 bodu 10 související s významnými elektronickými peněžními tokeny;

h)ECB, pokud vydavatel významných elektronických peněžních tokenů sídlí v členském státě, jehož měna je euro, nebo pokud je významný elektronický peněžní token navázán na euro;

i)pokud vydavatel významných elektronických peněžních tokenů sídlí v členském státě, jehož měna není euro, nebo v němž je významný elektronický peněžní token navázán na měnu, která není euro, národní centrální banky tohoto členského státu;

j)příslušných orgánů dohledu třetích zemí, se kterými orgán EBA uzavřel správní dohodu v souladu s článkem 108.

3.Příslušný orgán členského státu, který není členem kolegia, může kolegium požádat o jakékoli informace, které jsou důležité pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu.

4.Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, zajišťuje kolegium:

a)vypracování nezávazného stanoviska uvedeného v článku 102;

b)výměnu informací v souladu s tímto nařízením;

c)dohodu o dobrovolném rozdělení úkolů mezi své členy, včetně delegování úkolů podle článku 120.

K usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiím podle prvního pododstavce jsou členové kolegia uvedení v odstavci 2 oprávněni přispívat ke stanovování pořadu jednání na zasedání kolegií, zejména zařazovat na pořad jednání další body.

5.Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy.

Dohodou se stanoví praktické mechanismy činnosti kolegia, včetně podrobných pravidel:

a)hlasování, jak je uvedeno v článku 102;

b)postupů stanovování pořadů jednání zasedání kolegia;

c)četnosti zasedání kolegia;

d)formátu a rozsahu informací, které má příslušný orgán vydavatele významných elektronických peněžních tokenů poskytovat členům kolegia;

e)přiměřené minimální lhůty pro posouzení příslušné dokumentace členy kolegia;

f)způsobů komunikace mezi členy kolegia.

Tato dohoda může rovněž stanovit úkoly, které mají být svěřeny příslušnému orgánu vydavatele významných elektronických peněžních tokenů nebo jinému členu kolegia.

6.K zajištění jednotného a soudržného fungování kolegií vypracuje orgán EBA ve spolupráci s orgánem ESMA a Evropským systémem centrálních bank návrhy regulačních norem, které blíže určují podmínky, za nichž se subjekty uvedené v odst. 2 písm. d) až g) považují za nejrelevantnější, a podrobnosti praktických mechanismů uvedených v odstavci 5.

Orgán EBA předloží uvedené návrhy regulačních norem Komisi do [vložte datum 12 měsíců po vstupu v platnost]. 

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 102
Nezávazná stanoviska kolegií pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů

1.Kolegium pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů může vydat nezávazné stanovisko týkající se:

a)jakéhokoli rozhodnutí vyžadujícího, aby vydavatel významných elektronických peněžních tokenů měl vyšší vlastní kapitál, nebo dovolujícího takovému vydavateli, aby měl nižší vlastní kapitál v souladu s článkem 31 a čl. 41 odst. 4;

b)jakékoli aktualizace plánu na řádné ukončení činnosti vydavatele významných elektronických peněžních tokenů podle článku 42;

c)návrhu pozměněné bílé knihy o kryptoaktivech v souladu s čl. 46 odst. 10;

d)plánovaného odnětí povolení vydavatele významných elektronických peněžních tokenů provádět činnost jako úvěrová instituce nebo podle směrnice 2009/110/ES;

e)jakýchkoli plánovaných opatření dohledu podle článku 112;

f)jakékoli plánované dohody o výměně informací s orgánem dohledu třetí země;

g)jakéhokoli přenesení úkolů v oblasti dohledu z příslušného orgánu vydavatele významných elektronických peněžních tokenů na orgán EBA nebo jiný příslušný orgán, nebo z orgánu EBA na příslušný orgán v souladu s článkem 120;

h)jakékoli plánované změny týkající se povolení subjektů a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo plánovaných opatření dohledu o nich, jak je uvedeno v čl. 101 odst. 2 písm. d) až g).

2.Vydá-li kolegium stanovisko v souladu s odstavcem 1, může toto stanovisko na žádost kteréhokoli člena kolegia a po schválení většinou kolegia v souladu s odstavcem 4 obsahovat jakákoli doporučení zaměřená na řešení nedostatků plánované činnosti nebo opatření plánovaného ze strany příslušných orgánů či orgánu EBA.

3.Orgán EBA usnadní přijetí stanoviska v souladu se svou obecnou funkcí koordinace podle článku 31 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.Většinové stanovisko kolegia se zakládá na prosté většině hlasů jeho členů.

V kolegiích, jež nemají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše dva členové kolegia z téhož členského státu. V kolegiích, jež mají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše tři členové z téhož členského státu.

Je-li členem kolegia ECB podle čl. 101 odst. 2 písm. h), má v něm dva hlasy.

Orgány dohledu třetích zemí uvedené v čl. 101 odst. 2 písm. j) nemají právo hlasovat o stanovisku kolegia.

5.Příslušný orgán vydavatele významných elektronických peněžních tokenů, orgán EBA či jiný příslušný orgán pro subjekty a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, uvedený v čl. 101 odst. 2 písm. d) až g), řádně zváží stanovisko kolegia vydané v souladu s odstavcem 1, včetně veškerých doporučení zaměřených na řešení nedostatků jakékoli plánované činnosti nebo opatření dohledu. Nesouhlasí-li EBA či příslušný orgán se stanoviskem kolegia, včetně jakýchkoli doporučení zaměřených na řešení nedostatků plánované činnosti či opatření dohledu, musí jeho rozhodnutí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech významných odchylek od tohoto stanoviska či těchto doporučení.

Kapitola 4: Pravomoci a kompetence orgánu EBA týkající se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů

Článek 103
Výkon pravomocí uvedených v článcích 104 až 107

Pravomoci svěřené podle článků 104 až 107 orgánu EBA nebo kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším osobám pověřeným orgánem EBA nesmějí být využity k vyžadování zveřejnění informací, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti.

Článek 104
Žádost o informace

1.Za účelem plnění svých povinností si může orgán EBA prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné k plnění jeho povinností podle tohoto nařízení, od těchto osob:

a)vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva nebo osoby, která ovládá vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva nebo je tímto vydavatelem přímo či nepřímo ovládána;

b)jakékoli třetí strany podle čl. 30 odst. 5 písm. h), se kterou mají vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva smlouvu;

c)jakéhokoli poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 35 odst. 4, který poskytuje likviditu k významným tokenům vázaným na aktiva;

d)úvěrových institucí nebo poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří zajišťují úschovu rezervních aktiv v souladu s článkem 33;

e)vydavatele významných elektronických peněžních tokenů nebo osoby, která ovládá vydavatele významných elektronických peněžních tokenů nebo je tímto vydavatelem přímo či nepřímo ovládána;

f)platebních institucí povolených v souladu s článkem 11 směrnice (EU) 2015/2366 a poskytujících platební služby v souvislosti s významnými elektronickými peněžními tokeny;

g)jakékoli fyzické nebo právnické osoby odpovědné za distribuci významných elektronických peněžních tokenů jménem vydavatele významných elektronických peněžních tokenů;

h)jakéhokoli poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který poskytuje služby související s kryptoaktivy uvedené v čl. 3 odst. 1 bodu 10 v souvislosti s významnými tokeny vázanými na aktiva či významnými elektronickými peněžními tokeny;

i)jakékoli obchodní platformy pro kryptoaktiva, která přijala významný token vázaný na aktiva nebo významný elektronický peněžní token k obchodování;

j)řídícího orgánu osob uvedených v písmenech a) až i).

2.Prostá žádost o informace uvedená v odstavci 1:

a)odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)uvede účel žádosti;

c)upřesní požadované informace;

d)uvede lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e)uvede výši pokuty, která bude uložena v souladu s článkem 113, pokud jsou poskytnuté informace nesprávné nebo zavádějící.

3.V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí orgán EBA:

a)odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b)uvede účel žádosti;

c)upřesní požadované informace;

d)stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;

e)upozorní na penále stanovené v článku 114, jestliže je vyžadováno poskytnutí informací;

f)upozorní na pokutu stanovenou v článku 113, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící;

g)upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu EBA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1093/2010.

4.Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou sdělit informace za své klienty. Ti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.

5.Orgán EBA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 105
Obecné vyšetřovací pravomoci

1.Za účelem plnění svých povinností podle článku 98 tohoto nařízení může orgán EBA provést šetření týkající se vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů. Za tímto účelem jsou úředníci EBA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a)zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b)pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c)předvolat jakéhokoli vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů nebo jejich řídící orgán či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d)vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e)požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

Kolegium pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva podle článku 99 nebo kolegium pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů podle článku 101 jsou bez zbytečného odkladu informována o veškerých zjištěních, která mohou být důležitá pro plnění jejich úkolů.

2.Úředníci EBA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 114, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva nebo vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 113, jestliže jsou odpovědi vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva nebo vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů nepravdivé nebo zavádějící.

3.Vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelé významných elektronických peněžních tokenů jsou povinni podrobit se šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu EBA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 114, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1093/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4.Orgán EBA v přiměřené době před šetřením uvedeným v odstavci 1 informuje o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území se má šetření provádět. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost EBA těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu se mohou na požádání šetření také účastnit.

5.Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle platného vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O takové povolení lze žádat také jako o předběžné opatření.

6.Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení požadovat poskytnutí výpisů telefonních hovorů nebo datových přenosů uvedených v odst. 1 písm. e), uvedený orgán ověří, že:

a)rozhodnutí přijaté orgánem EBA uvedené v odstavci 3 je pravé;

b)opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

7.Pro účely odst. 6 písm. b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán EBA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán EBA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu EBA. Zákonnost rozhodnutí EBA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 106
Kontroly na místě

1.Za účelem plnění svých povinností podle článku 98 tohoto nařízení může EBA provádět všechny nezbytné kontroly na místě v rámci všech provozních prostor vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů.

Kolegium pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva podle článku 99 nebo kolegium pro vydavatele významných elektronických peněžních tokenů podle článku 101 jsou bez zbytečného odkladu informována o veškerých zjištěních, která mohou být důležitá pro plnění jejich úkolů.

2.Úředníci orgánu EBA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem EBA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 105 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3.V přiměřené době před kontrolou orgán EBA o kontrole informuje příslušný orgán členského státu, na jehož území má kontrola probíhat. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán EBA po informování relevantního příslušného orgánu provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva či vydavateli významných elektronických peněžních tokenů.

4.Úředníci orgánu EBA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 114 pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.

5.Vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatel významných elektronických peněžních tokenů se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí EBA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 114, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1093/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

6.Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu EBA aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. Úředníci příslušného orgánu dotyčného členského státu se mohou kontrol na místě také účastnit.

7.Orgán EBA také může požádat, aby příslušné orgány provedly určité vyšetřovací úkony a kontroly na místě jeho jménem, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 105 odst. 1.

8.Pokud úředníci orgánu EBA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

9.Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o takové povolení požádáno. O takové povolení lze žádat také jako o předběžné opatření.

10.Jestliže vnitrostátní justiční orgán obdrží žádost o povolení provést kontrolu na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7, uvedený orgán ověří, zda:

a)rozhodnutí přijaté orgánem EBA uvedené v odstavci 4 je pravé;

b)opatření, která mají být přijata, jsou přiměřená a nejsou svévolná nebo nepřiměřená.

11.Pro účely odst. 10 písm. b) může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán EBA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán EBA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu EBA. Zákonnost rozhodnutí EBA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 107
Výměna informací

Aby mohly plnit své povinnosti podle článku 98 a aniž by byl dotčen článek 84, poskytují si orgán EBA a příslušné orgány bez zbytečného odkladu vzájemně informace požadované pro účely výkonu svých povinností podle tohoto nařízení. Za tímto účelem si příslušné orgány vyměňují s orgánem EBA informace týkající se:

a)vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva nebo osoby, která ovládá vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva nebo je tímto vydavatelem přímo či nepřímo ovládána;

b)jakékoli třetí strany podle čl. 30 odst. 5 písm. h), se kterou mají vydavatelé významných tokenů vázaných na aktiva smlouvu;

c)jakéhokoli poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 35 odst. 4, který poskytuje likviditu k významným tokenům vázaným na aktiva;

d)úvěrových institucí nebo poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří zajišťují úschovu rezervních aktiv v souladu s článkem 33;

e)vydavatele významných elektronických peněžních tokenů nebo osoby, která ovládá vydavatele významných elektronických peněžních tokenů nebo je tímto vydavatelem přímo či nepřímo ovládána;

f)platebních institucí povolených v souladu s článkem 11 směrnice (EU) 2015/2366 a poskytujících platební služby v souvislosti s významnými elektronickými peněžními tokeny;

g)jakékoli fyzické nebo právnické osoby odpovědné za distribuci významných elektronických peněžních tokenů jménem vydavatele významných elektronických peněžních tokenů;

h)jakéhokoli poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který poskytuje služby související s kryptoaktivy uvedené v čl. 3 odst. 1 bodu 10 související s významnými tokeny vázanými na aktiva či významnými elektronickými peněžními tokeny;

i)jakékoli obchodní platformy pro kryptoaktiva, která přijala významný token vázaný na aktiva nebo významný elektronický peněžní token k obchodování;

j)řídícího orgánu osob uvedených v písmenech a) až i).

Článek 108
Správní dohody o výměně informací mezi orgánem EBA a třetími zeměmi

1.Aby orgán EBA mohl plnit své povinnosti podle článku 98, může uzavírat správní dohody o výměně informací s orgány dohledu třetích zemí pouze v případě, že zpřístupněné informace podléhají zárukám zachování mlčenlivosti, které jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v článku 111.

2.Výměna informací uvedená v odstavci 1 je zamýšlena pro účely plnění úkolů orgánu EBA a těchto orgánů dohledu.

3.S ohledem na předávání osobních údajů třetí zemi orgán EBA použije nařízení (EU) č. 2018/1725.

Článek 109
Zpřístupnění informací získaných ze třetích zemí

Orgán EBA může zpřístupnit informace, které obdržel od orgánů dohledu třetích zemí, pouze pokud on nebo příslušný orgán obdržel výslovný souhlas orgánu dohledu, který informace poskytl, přičemž tyto informace lze v relevantních případech zpřístupnit výhradně za účelem, k němuž tento orgán dohledu vydal souhlas, nebo pokud je zpřístupnění informací nezbytné pro účely soudního řízení.

Článek 110
Spolupráce s jinými orgány

Provozuje-li vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva nebo vydavatel významných elektronických peněžních tokenů jiné činnosti než ty, na něž se vztahuje toto nařízení, spolupracuje orgán EBA s orgány odpovědnými za dohled či dozor nad těmito jinými činnostmi, jak je stanoveno v příslušném právu Unie nebo vnitrostátnímu právu, včetně daňových orgánů.

Článek 111
Služební tajemství

Povinnost zachovat služební tajemství se vztahuje na orgán EBA a na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgán EBA nebo pro jakoukoli jinou osobu, již orgán EBA pověřil určitými úkoly, včetně auditorů a odborníků, s nimiž má orgán EBA uzavřeny smlouvy.

Článek 112
Opatření v oblasti dohledu přijímaná orgánem EBA

1.Pokud orgán EBA zjistí, že se vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva dopustil některého z porušení uvedených v příloze V, může přijmout jedno nebo více z těchto opatření:

a)přijmout rozhodnutí, které vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva nařizuje porušování ukončit;

b)přijmout rozhodnutí o uložení pokut nebo penále podle článků 113 a 114;

c)přijmout rozhodnutí, které od vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva požaduje doplňující informace, je-li to nezbytné pro ochranu spotřebitele;

d)přijmout rozhodnutí, které od vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva požaduje pozastavení veřejné nabídky kryptoaktiv po dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů, pokud existují dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

e)přijmout rozhodnutí, které zakazuje veřejnou nabídku významných tokenů vázaných na aktiva, pokud zjistí, že bylo porušeno toto nařízení, nebo pokud existují dostatečné důvody k podezření, že bude porušeno;

f)přijmout rozhodnutí, které od relevantní obchodní platformy pro kryptoaktiva, jež přijala významné tokeny vázané na aktiva k obchodování, požaduje pozastavení obchodování po dobu nejvýše deseti po sobě následujících pracovních dnů, pokud existují dostatečné důvody k podezření, že bylo porušeno toto nařízení;

g)přijmout rozhodnutí, které zakazuje obchodování s významnými tokeny vázanými na aktiva na obchodní platformě pro kryptoaktiva, pokud zjistí, že toto nařízení bylo porušeno;

h)přijmout rozhodnutí, které od vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva požaduje zpřístupnit všechny podstatné informace, které mohou ovlivnit hodnocení významných tokenů vázaných na aktiva veřejně nabízených nebo přijatých k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva v zájmu zajištění ochrany spotřebitele nebo hladkého fungování trhu;

i)vydat varování o skutečnosti, že vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva neplní své povinnosti;

j)odejmout povolení vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva.

2.Pokud orgán EBA zjistí, že se vydavatel významných elektronických peněžních tokenů dopustil některého z případů porušení uvedených v příloze VI, může přijmout jedno nebo více z těchto opatření:

a)přijmout rozhodnutí, které vydavateli významných elektronických peněžních tokenů nařizuje porušování ukončit;

b)přijmout rozhodnutí o uložení pokut nebo penále podle článků 113 a 114;

c)vydat varování o skutečnosti, že vydavatel významných elektronických peněžních tokenů neplní své povinnosti.

3.Při přijímání opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 orgán EBA zohlední povahu a závažnost porušení pravidel, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a)trvání a četnost případů porušení povinnosti;

b)zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

c)zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech, zásadách nebo opatřeních k řízení rizik vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů;

d)zda k porušení pravidel došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

e)míru odpovědnosti vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů odpovědného za porušení;

f)finanční sílu vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů odpovědného za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

g)vliv porušení na zájmy držitelů významných tokenů vázaných na aktiva či významných elektronických peněžních tokenů;

h)výši zisku, kterého vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva či významných elektronických peněžních tokenů odpovědný za porušení povinnosti dosáhl, nebo ztráty, které zabránil, nebo ztráty, která porušením vznikla třetím stranám, jestliže je lze určit;

i)míru spolupráce vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů odpovědného za porušení s orgánem EBA, aniž je dotčena nutnost zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

j)předchozí porušení ze strany vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele elektronických peněžních tokenů odpovědného za porušení;

k)opatření, která po porušení přijal vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatel významných elektronických peněžních tokenů, aby zabránil opakování tohoto porušení.

4.Před přijetím opatření uvedených v odst. 1 písm. d) až g) a písm. j) orgán EBA informuje orgán ESMA, a pokud jsou významné tokeny vázané na aktiva navázány na měny Unie, informuje centrální banky emise těchto měn.

5.Před přijetím opatření uvedených v odst. 2 písm. a) až c) orgán EBA informuje příslušný orgán vydavatele významných elektronických peněžních tokenů a centrální banku emise měny, na kterou je významný elektronický peněžní token navázán.

6.Orgán EBA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 a 2 bez zbytečného odkladu vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva či vydavateli významných elektronických peněžních tokenů odpovědnému za porušení povinnosti a sdělí tato opatření příslušným orgánům dotčených členských států a Komisi. Veškerá tato rozhodnutí zveřejní orgán EBA na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

7.Zveřejněné informace uvedené v odstavci 6 zahrnují:

a)prohlášení potvrzující právo osoby odpovědné za porušení povinnosti se proti rozhodnutí odvolat k Soudnímu dvoru;

b)případně prohlášení potvrzující, že odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek;

c)prohlášení potvrzující, že odvolací senát orgánu EBA může pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 113
Pokuty

1.Orgán EBA přijme rozhodnutí o uložení pokuty v souladu s odstavcem 3 nebo 4, pokud v souladu s čl. 116 odst. 8 shledá, že:

a)se vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva úmyslně nebo z nedbalosti dopustil některého z porušení povinnosti uvedených v příloze V;

b)se vydavatel významných elektronických peněžních tokenů úmyslně nebo z nedbalosti dopustil některého z porušení povinnosti uvedených v příloze VI.

Porušení povinnosti se považuje za úmyslné, pokud orgán EBA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že tento vydavatel nebo jeho řídící orgán jednal úmyslně s cílem porušit povinnost.

2.Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 orgán EBA zohlední povahu a závažnost porušení pravidel, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a)trvání a četnost případů porušení povinnosti;

b)zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

c)zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech, zásadách nebo opatřeních k řízení rizik vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů;

d)zda k porušení pravidel došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

e)míru odpovědnosti vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů odpovědného za porušení;

f)finanční sílu vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů odpovědného za porušení na základě celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo ročního příjmu a čistých aktiv odpovědné fyzické osoby;

g)vliv porušení na zájmy držitelů významných tokenů vázaných na aktiva či významných elektronických peněžních tokenů;

h)výši zisku, kterého vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva odpovědný za porušení povinnosti dosáhl, nebo ztráty, které zabránil, nebo ztráty, která porušením vznikla třetím stranám, jestliže je lze určit;

i)míru spolupráce vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů odpovědného za porušení s orgánem EBA, aniž je dotčena nutnost zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

j)předchozí porušení ze strany vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatele významných elektronických peněžních tokenů odpovědného za porušení;

k)opatření, která po porušení přijal vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatel významných elektronických peněžních tokenů, aby zabránil opakování tohoto porušení.

3.Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí u vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva až 15 % ročního obratu, jak je uvedeno v příslušném právu Unie, v předchozím hospodářském roce, nebo dvojnásobek zisku, jehož bylo dosaženo v důsledku porušení předpisů, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení předpisů zabráněno, jestliže je lze zjistit.

4.Maximální výše pokuty uvedené v odstavci 1 činí u vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů až 5 % ročního obratu, jak je uvedeno v příslušném právu Unie, v předchozím hospodářském roce, nebo dvojnásobek zisku, jehož bylo dosaženo v důsledku porušení předpisů, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení předpisů zabráněno, jestliže je lze zjistit.

Článek 114
Penále

1.Orgán EBA rozhodnutím uloží penále s cílem donutit:

a)osobu porušování povinnosti ukončit v souladu s rozhodnutím přijatým podle článku 112;

b)osobu uvedenou v čl. 104 odst. 1, aby:

i) poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 104;

ii) aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 105;

iii) se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 106.

2.Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.

3.Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4.Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu EBA. Po skončení této doby orgán EBA opatření přezkoumá.

Článek 115
Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí

1.Orgán EBA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 113 a 114 s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční stabilitu nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným stranám. Zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 72 .

2.Pokuty a penále uložené podle článků 113 a 114 jsou správní povahy.

3.Rozhodne-li se orgán EBA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.

4.Pokuty a penále uložené podle článků 113 a 114 jsou vymahatelné.

5.Vymáhání se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí.

6.Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 116
Procesní pravidla přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1.Zjistí-li orgán EBA při plnění svých povinností podle článku 98 závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat porušení jedné či více povinností podle přílohy V či VI, jmenuje v rámci orgánu EBA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Určený úředník se nesmí účastnit ani se nesměl v minulosti přímo či nepřímo účastnit dohledu nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva či vydavateli významných elektronických peněžních tokenů a své funkce plní nezávisle na orgánu EBA.

2.Vyšetřující úředník uvedený v odstavci 1 vyšetří údajná porušení povinností, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá orgánu EBA.

3.Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 104 a provádět šetření a kontroly na místě v souladu s články 105 a 106. Při uplatňování těchto pravomocí jedná vyšetřující úředník v souladu s článkem 103.

4.Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán EBA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5.Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá orgánu EBA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález založí pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

6.V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

7.Při předání spisu s nálezem orgánu EBA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Tyto osoby mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace vztahující se na třetí strany ani na interní přípravné dokumenty orgánu EBA.

8.Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, po vyslechnutí těchto osob v souladu s článkem 117 orgán EBA rozhodne, zda se vydavatel významných tokenů vázaných na aktiva či vydavatel významných elektronických peněžních tokenů, na nějž se vyšetřování vztahuje, dopustil jednoho či více porušení povinnosti uvedených v příloze V nebo VI, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 112 anebo uloží pokutu podle článku 113.

9.Vyšetřující úředník se jednání orgánu EBA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.

10.Komise přijme v souladu s článkem 121 do [vložte datum 12 měsíců od vstupu v platnost] akty v přenesené pravomoci, v nichž upřesní procesní pravidla výkonu pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vynucování pokut a penále.

11.Zjistí-li orgán EBA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky možné existence skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům k vyšetření a případnému trestnímu řízení. Orgán EBA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 117
Vyjádření účastníků řízení

1.Před přijetím rozhodnutí podle článků 112, 113 a 114 poskytne orgán EBA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho nálezu. Orgán EBA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

2.Odstavec 1 se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finanční stability nebo ochrany spotřebitele. V takovém případě může orgán EBA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.

3.V průběhu řízení musí být plně respektováno právo vyšetřovaných osob na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisu EBA s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu EBA.

Článek 118
Přezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán EBA uložil pokutu nebo penále nebo jakoukoli jinou sankci či správní opatření v souladu s tímto nařízením. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 119
Poplatky za dohled

1.Orgán EBA účtuje vydavatelům významných tokenů vázaných na aktiva a vydavatelům významných elektronických peněžních tokenů poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 3. Tyto poplatky pokrývají výdaje orgánu EBA související s dohledem nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva a s dohledem nad vydavateli významných elektronických peněžních tokenů v souladu s článkem 98 a také náhradu nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku přenesení úkolů podle článku 120.

2.Výše poplatku účtovaného jednotlivému vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva je přiměřená velikosti jeho rezervních aktiv a pokrývá veškeré náklady vzniklé orgánu EBA v souvislosti s plněním jeho úkolů v oblasti dohledu v souladu s tímto nařízením.

Výše poplatku účtovaného jednotlivému vydavateli významných elektronických peněžních tokenů je přiměřená obnosu elektronických peněz vydaných výměnou za peněžní prostředky a pokrývá veškeré náklady vzniklé orgánu EBA v souvislosti s plněním jeho úkolů v oblasti dohledu v souladu s tímto nařízením.

3.Komise přijme v souladu s článkem 121 do [vložte datum 12 měsíců od vstupu v platnost] akt v přenesené pravomoci, v němž upřesní typ poplatků, úkony, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob, jakým mají být uhrazeny, a metodiku výpočtu maximální částky, kterou může orgán EBA jednotlivému subjektu podle odstavce 2 účtovat.

Článek 120
Přenesení úkolů z orgánu EBA na příslušné orgány

1.Je-li to nezbytné k řádnému splnění úkolu v oblasti dohledu nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva nebo významných elektronických peněžních tokenů, může orgán EBA přenést konkrétní úkoly v oblasti dohledu na příslušný orgán členského státu. Mezi tyto konkrétní úkoly v oblasti dohledu mohou patřit zejména pravomoc žádat o informace v souladu s článkem 104 a provádět šetření a kontroly na místě v souladu s článkem 105 a 106.

2.Před přenesením úkolu orgán EBA konzultuje s relevantním příslušným orgánem:

a)rozsahu úkolu, jenž má být přenesen;

b)harmonogram pro splnění úkolu; a

c)předávání potřebných informací mezi příslušným orgánem a EBA.

3.V souladu s nařízením o poplatcích, které Komise přijme podle čl. 119 odst. 3, poskytne EBA příslušnému orgánu náhradu nákladů, jež mu v důsledku výkonu přenesených úkolů vzniknou.

4.Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 orgán EBA v náležitých intervalech přezkoumává. Přenesení úkolů lze kdykoli zrušit.

Hlava VIII Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

Článek 121
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 2, čl. 39 odst. 6, čl. 116 odst. 10 a čl. 119 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu 36 měsíců ode dne ... [vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 39 odst. 6, čl. 116 odst. 10 a čl. 119 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 39 odst. 6, čl. 116 odst. 10 a čl. 119 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Hlava IX Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 122
Zpráva

1.Do ... [36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise po konzultaci s orgánem EBA a ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, v případě potřeby doprovázenou legislativním návrhem.

2.Zpráva bude obsahovat:

a)počet emisí kryptoaktiv v EU, počet bílých knih o kryptoaktivech registrovaných příslušnými orgány, druh vydaných kryptoaktiv a jejich tržní kapitalizaci, počet kryptoaktiv přijatých k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva;

b)odhad počtu obyvatel EU, kteří používají kryptoaktiva vydaná v EU nebo do nich investují;

c)počet a hodnotu podvodů, napadení a krádeží souvisejících s kryptoaktivy a hlášených v EU, druhy podvodného chování, počet stížností přijatých poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a vydavateli tokenů vázaných na aktiva, počet stížností přijatých příslušnými orgány a předmět přijatých stížností;

d)počet vydavatelů tokenů vázaných na aktiva povolených v rámci tohoto nařízení a analýzu kategorií aktiv zahrnutých do rezerv, velikost rezerv a objem plateb v tokenech vázaných na aktiva;

e)počet vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva povolených v rámci tohoto nařízení a analýzu kategorií aktiv zahrnutých do rezerv, velikost rezerv a objem plateb ve významných tokenech vázaných na aktiva;

f)počet vydavatelů elektronických peněžních tokenů povolených v rámci tohoto nařízení a v rámci směrnice 2009/110/ES a analýzu měn, které zajišťují elektronické peněžní tokeny, velikost rezerv a objem plateb v elektronických peněžních tokenech;

g)počet vydavatelů významných elektronických peněžních tokenů povolených v rámci tohoto nařízení a v rámci směrnice 2009/110/ES a analýzu měn, které zajišťují významné elektronické peněžní tokeny, velikost rezerv a objem plateb ve významných elektronických peněžních tokenech;

h)posouzení fungování trhu se službami souvisejícími s kryptoaktivy v Unii, včetně vývoje a trendů na tomto trhu, a to s ohledem na zkušenosti orgánů dohledu, počet povolených poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a jejich příslušný průměrný podíl na trhu;

i)posouzení úrovně ochrany spotřebitele, včetně z pohledu provozní odolnosti vydavatelů kryptoaktiv a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, integrity trhu a finanční stability stanovené tímto nařízením;

j)posouzení toho, zda je rozsah služeb souvisejících s kryptoaktivy, na něž se vztahuje toto nařízení, odpovídající a zda jsou zapotřebí jakékoli úpravy definic stanovených v tomto nařízení;

k)posouzení toho, zda by měl být v rámci tohoto nařízení zřízen režim rovnocennosti pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo vydavatele elektronických peněžních tokenů třetích zemí;

l)posouzení toho, zda jsou výjimky podle článků 4 a 15 přiměřené;

m)posouzení dopadu tohoto nařízení na řádné fungování vnitřního trhu s kryptoaktivy, včetně dopadu na přístup malých a středních podniků k financování a na rozvoj nových platebních prostředků;

n)popis rozvoje obchodních modelů a technologií na trhu s kryptoaktivy;

o)posouzení toho, zda je potřeba měnit opatření stanovená v tomto nařízení, aby byla zajištěna ochrana spotřebitele, integrita trhu a finanční stabilita;

p)uplatňování správních sankcí a jiných správních opatření;

q)hodnocení spolupráce mezi příslušnými orgány, orgánem EBA a ESMA a posouzení výhod a nevýhod příslušných orgánů a orgánu EBA souvisejících s odpovědností za dohled v rámci tohoto nařízení;

r)náklady vydavatelů kryptoaktiv jiných než tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny na plnění tohoto nařízení, jež se počítají jako procento z částky získané prostřednictvím emisí kryptoaktiv;

s)náklady poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy na plnění tohoto nařízení, jež se počítají jako procento jejich provozních nákladů;

t)náklady vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a vydavatelů elektronických peněžních tokenů na plnění tohoto nařízení, jež se počítají jako procento jejich provozních nákladů;

u) počet a výši správních pokut a trestních sankcí uložených příslušnými orgány a orgánem EBA za porušení tohoto nařízení.

Článek 123
Přechodná opatření

1.Články 4 až 14 se nevztahují na kryptoaktiva jiná než tokeny vázané na aktiva a elektronické peněžní tokeny, jež byla veřejně nabídnuta v Unii nebo přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva před [vložte den použitelnosti].

2.Odchylně od tohoto nařízení mohou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří své služby poskytovali v souladu s použitelnými právními předpisy před [vložte datum použitelnosti], nadále takto činit do [vložte datum 18 měsíců po datu použitelnosti] nebo dokud jim není uděleno povolení podle článku 55, podle toho, které datum nastane dříve.

3.Odchylně od článků 54 a 55 mohou členské státy uplatnit zjednodušený postup u žádostí o povolení, které jsou podány mezi [vložte datum použitelnosti tohoto nařízení] a [vložte datum 18 měsíců po datu použitelnosti] ze strany subjektů, jež byly v době vstupu tohoto nařízení v platnost na základě vnitrostátních právních předpisů autorizovány k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Příslušné orgány zajistí, aby byly splněny požadavky stanovené v kapitolách 2 a 3 hlavy IV ještě před udělením povolení podle těchto zjednodušených postupů.

4.Orgán EBA vykonává své povinnosti v oblasti dohledu podle článku 98 od data použitelnosti aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 39 odst. 6.

Článek 124
Změna směrnice (EU) 2019/1937

V části I.B přílohy směrnice (EU) 2019/1937 se doplňuje nový bod, který zní:

„(xxi) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …./… ze dne … o trzích s kryptoaktivy (EU) 2021/XXX a o změně směrnice (EU) 2019/37 (Úř. věst. L …) 73 .“

Článek 125
Provedení změny směrnice (EU) 2019/1937

1.Členské státy přijmou, zveřejní a uplatňují právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 97 do [12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Pokud však toto datum předchází datu provedení uvedenému v čl. 26 odst. 1 směrnice (EU) 2019/1937, pak bude uplatňování těchto právních a správních předpisů odloženo do data provedení uvedeného v čl. 26 odst. 1 směrnice (EU) 2019/1937.

2.Členské státy sdělí Komisi, orgánu EBA a ESMA znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti článku 97.

Článek 126
Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Toto nařízení se použije od [vložte datum 18 měsíců po vstupu v platnost].

3.Ustanovení stanovená v hlavě III a hlavě IV se však použijí od [vložte datum vstupu v platnost].

4.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Obsah

1.FRAMEWORK OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

1.1.Title of the proposal/initiative

1.2.Policy area(s) concerned

1.3.The proposal relates to

1.4.Objective(s)

1.4.1.General objective(s)

1.4.2.Specific objective(s)

1.4.3.Expected result(s) and impact

1.4.4.Indicators of performance

1.5.Grounds for the proposal/initiative

1.5.1.Requirement(s) to be met in the short or long term including a detailed timeline for roll-out of the implementation of the initiative

1.5.2.Added value of Union involvement (it may result from different factors, e.g. coordination gains, legal certainty, greater effectiveness or complementarities). For the purposes of this point 'added value of Union involvement' is the value resulting from Union intervention which is additional to the value that would have been otherwise created by Member States alone.

1.5.3.Lessons learned from similar experiences in the past

1.5.4.Compatibility with the Multiannual Financial Framework and possible synergies with other appropriate instruments

1.5.5.Assessment of the different available financing options, including scope for redeployment

1.6.Duration and financial impact of the proposal/initiative

1.7.Management mode(s) planned

2.MANAGEMENT MEASURES

2.1.Monitoring and reporting rules

2.2.Management and control system(s)

2.2.1.Justification of the management mode(s), the funding implementation mechanism(s), the payment modalities and the control strategy proposed

2.2.2.Information concerning the risks identified and the internal control system(s) set up to mitigate them

2.2.3.Estimation and justification of the cost-effectiveness of the controls (ratio of "control costs ÷ value of the related funds managed"), and assessment of the expected levels of risk of error (at payment & at closure)

2.3.Measures to prevent fraud and irregularities

3.ESTIMATED FINANCIAL IMPACT OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

3.1.Heading(s) of the multiannual financial framework and expenditure budget line(s) affected

3.2.Estimated impact on expenditure

3.2.1.Summary of estimated impact on expenditure

3.2.2.Estimated impact on [body]'s appropriations

3.2.3.Estimated impact on EBA and ESMA's human resources

3.2.4.Compatibility with the current multiannual financial framework

3.2.5.Third-party contributions

3.3.Estimated impact on revenue

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

Rámec EU pro kryptoaktiva

1.2.Příslušné oblasti politik

Oblast politiky: Vnitřní trh

Činnost: Finanční trhy

1.3.Návrh se týká 

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 74  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné nebo více akcí za účelem jiné/nové akce 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

Tato iniciativa má čtyři obecné cíle. Prvním je poskytnout právní srozumitelnost a jistotu s cílem podpořit bezpečný rozvoj kryptoaktiv a využívání technologie sdíleného registru ve finančních službách. Zadruhé by iniciativa měla podpořit inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž tak, že bude vytvořen podpůrný rámec pro emise a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Třetím cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele a investorů a integritu trhu a čtvrtým cílem je řešení možných rizik pro finanční stabilitu a měnovou politiku, která by mohla vyplývat z většího používání kryptoaktiv a technologie sdíleného registru.

1.4.2.Specifické cíle 

Specifické cíle této iniciativy jsou:

odstranění regulačních překážek vydávání kryptoaktiv, obchodování s nimi a souvisejících poobchodních služeb, které splňují kritéria finančních nástrojů, přičemž je respektována zásada technologické neutrality;

zvýšení zdrojů financování společností prostřednictvím vyšší počáteční nabídky mincí a nabídky investičních tokenů;

omezení rizik podvodu a nedovolených praktik na trzích s kryptoaktivy;

umožnit spotřebitelům a investorům z EU dosáhnout na nové investiční příležitosti nebo nové druhy platebních prostředků zejména v přeshraničních situacích. 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Očekává se, že návrhy poskytnou zcela harmonizovaný rámec pro kryptoaktiva, na která se v současnosti nevztahují stávající právní předpisy v oblasti finančních služeb a která umožňují experimenty s používáním technologie sdíleného registru a finančních nástrojů v podobě kryptoaktiv.

Vlastní režim pro kryptoaktiva zajistí vysokou úroveň ochrany spotřebitele a investorů a integritu trhu, a to regulováním hlavních činností souvisejících s kryptoaktivy (jako jsou emise kryptoaktiv, poskytování peněženky, platformy pro výměnu a obchodování). Návrh tím, že hlavním poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy a vydavatelům fungujícím v EU ukládá povinnosti, pravděpodobně povede ke snížení množství podvodů a krádeží kryptoaktiv.

Kromě toho vlastní režim zavede zvláštní požadavky na elektronické peněžní tokeny, významné elektronické peněžní tokeny, tokeny vázané na aktiva a významné tokeny vázané na aktiva, aby došlo k řešení možných rizik pro finanční stabilitu a transmisi měnové politiky, které tyto mohou představovat. Také se zaměří na problémy roztříštěnosti trhu, které vyplývají z odlišných vnitrostátních přístupů v EU.

Přiložený návrh nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru umožní experimentovat. Umožní rozvoj sekundárního trhu s finančními nástroji v podobě kryptoaktiv, čímž dojde k dalšímu využití možných výhod, jež tato technologie nabízí. Experimentování kromě toho povede k získání dalších zkušeností a důkazů nezbytných pro posouzení toho, zda a jak se mají stávající právní předpisy v oblasti finančních služeb změnit, aby byly technologicky neutrální.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Nevyčerpávající seznam možných ukazatelů:

·Počet a objemy emisí kryptoaktiv v EU

·Počet subjektů povolených v EU jako poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy

·Počet subjektů povolených v EU jako vydavatelé kryptoaktiv zajištěných aktivy nebo významných tokenů vázaných na aktiva

·Počet a hodnota podvodů a krádeží kryptoaktiv v EU

·Počet subjektů povolených ze strany vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž jako tržní infrastruktura technologie sdíleného registru v rámci pilotního režimu

·Objem transakcí uskutečněných a vypořádaných v rámci tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru

·Počet případů zneužití trhu souvisejících s kryptoaktivy a hlášených vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž a tímto orgánem vyšetřovaných

·Tržní kapitalizace kryptoaktiv zajištěných aktivy a významných tokenů vázaných na aktiva

·Objem plateb prostřednictvím využití tokenů vázaných na aktiva a významných tokenů vázaných na aktiva

·Posouzení toho, zda jiná kryptoaktiva či jiné infrastruktury nebo účastníci trhu využívající technologii sdíleného registru anebo obchodující s kryptoaktivy dosáhli systematicky relevantní úrovně

·Počet a objem finančních nástrojů vydaných jako kryptoaktiva v EU

·Počet prospektů finančních nástrojů jako kryptoaktiv schválených vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž

·Počet subjektů povolených vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž k poskytování služeb na základě stávajících právních předpisů EU (např. směrnice MiFID II / nařízení MiFIR, CSDR, SFD) a využívajících technologii sdíleného registru / finanční nástroje v podobě kryptoaktiv

·Objem transakcí uskutečněných a vypořádaných poskytovateli služeb povolenými na základě stávajících právních předpisů EU (např. směrnice MiFID II / nařízení MiFIR, CSDR, SFD) a využívajícími technologii sdíleného registru / finanční nástroje v podobě kryptoaktiv

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Tyto návrhy by měly řešit následující výzvy:

1) Ochrana spotřebitele a odstranění překážek pro inovaci: Kryptoaktiva jsou jednou z hlavních aplikací technologie blockchain ve finančnictví. Komise od zveřejnění svého akčního plánu pro finanční technologie v březnu 2018 zkoumá příležitosti a výzvy spojené s kryptoaktivy.

Dne 9. ledna 2019 orgány EBA a ESMA zveřejnily zprávy obsahující doporučení pro Evropskou komisi týkající se použitelnosti a vhodnosti regulačního rámce EU pro finanční služby na kryptoaktiva. Tyto zprávy byly založeny na mandátu, který jim byl svěřen v rámci akčního plánu Komise pro finanční technologie, zveřejněném v březnu 2018.

Orgány EBA i ESMA argumentují, že zatímco by některá kryptoaktiva mohla spadat do oblasti působnosti právních předpisů EU v oblasti finančních služeb, u většiny tomu tak není. Dále uvádějí, že pokud kryptoaktiva spadají do oblasti působnosti právních předpisů v oblasti finančních služeb, není účinné uplatňování těchto právních předpisů na tato aktiva vždy jednoduché a některá ustanovení mohou bránit využívání technologie sdíleného registru.

2) Roztříštěnost: Několik členských států zvažuje nebo již zavedlo vlastní opatření související s kryptoaktivy, což vede k roztříštěnosti v rámci Unie.

3) Finanční stabilita: Vznikající kategorie takzvaných „stablecoinů“ přitáhla velkou pozornost, a to díky svému potenciálu dosáhnout všeobecného přijetí. Stejně jako jiná kryptoaktiva se i tyto objevují v mnoha podobách, z nichž některé mohou spadat mimo současný regulační rámec.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante):

Nedostatek jistoty ohledně toho, jestli a jak se uplatňují stávající pravidla EU (pro kryptoaktiva, na která se vztahují pravidla EU, a překážky pro uplatňování technologie sdíleného registru v tržních infrastrukturách)

Pokud kryptoaktivum splňuje podmínky finančního nástroje podle směrnice MiFID II, pak není dostatečně jasné, jak se stávající regulační rámec pro finanční služby uplatňuje na taková aktiva a s nimi související služby. Jelikož stávající regulační rámec nebyl navržen s ohledem na kryptoaktiva a technologii sdíleného registru, čelí vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž výzvám souvisejícím s výkladem a uplatňováním různých požadavků v rámci práva EU, což může bránit inovacím. Vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž proto mohou mít k výkladu a uplatňování stávajících pravidel EU rozdílný přístup. Tento rozdílný přístup ze strany vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž způsobuje roztříštěnost trhu.

Neexistence pravidel na úrovni EU a rozdílná vnitrostátní pravidla pro kryptoaktiva, na která se nevztahují pravidla EU

U kryptoaktiv, na která se nevztahují právní předpisy EU pro finanční služby, způsobuje neexistence pravidel, že spotřebitelé a investoři jsou vystaveni zásadním rizikům. Vzhledem k neexistenci pravidel na úrovni EU tři členské státy (Francie, Malta a Německo) již zavedly vnitrostátní režimy, které upravují určité aspekty kryptoaktiv, jež nesplňují podmínky pro finanční nástroje v rámci směrnice MiFID II ani pro elektronické peníze v rámci směrnice EMD2. Tyto režimy se liší: i) ve Francii jsou pravidla nepovinná, zatímco na Maltě a v Německu jsou povinná; ii) liší se rozsah pokrytých kryptoaktiv a činností; iii) požadavky kladené na vydavatele nebo poskytovatele služeb nejsou stejné; a iv) opatření zajišťující integritu trhu nejsou rovnocenná.

Zavedení právních předpisů o kryptoaktivech a souvisejících činnostech zvažují i další členské státy.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post):

Opatření na úrovni EU by představovalo více výhod ve srovnání s opatřeními na vnitrostátní úrovni.

Regulační opatření na úrovni EU v podobě pilotního režimu, který by tržním infrastrukturám umožnil otestovat uplatnění technologie sdíleného registru v emisi finančních nástrojů, obchodování a vypořádání, by pro kryptoaktiva, na něž se vztahují předpisy EU (tedy ta, která splňují podmínky pro „finanční nástroje“ v rámci směrnice MiFID II), mohlo usnadnit zavádění primárních a sekundárních trhů pro kryptoaktiva, která splňují podmínky pro finanční nástroje na jednotném trhu, přičemž by byla zajištěna finanční stabilita a vysoká úroveň ochrany investorů.

Opatření na úrovni EU, jako je vytvoření regulačního rámce EU, by pro kryptoaktiva, na něž se momentálně nevztahují právní předpisy EU, vytvořilo základ, na němž by se mohl rozvinout větší přeshraniční trh s kryptoaktivy a službami souvisejícími s kryptoaktivy, čímž by došlo k využívání maximálních přínosů jednotného trhu. Režim na úrovni EU by výrazně snížil složitost a také finanční a správní zátěž pro všechny zúčastněné strany, jako jsou poskytovatelé služeb, vydavatelé a investoři/uživatelé. Harmonizace provozních požadavků na poskytovatele služeb a také požadavky na zveřejnění kladené na vydavatele by rovněž mohly mít jasný přínos, co se týče ochrany investorů a finanční stability.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Nepoužije se

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Cíle iniciativy jsou v souladu s řadou jiných politik a probíhajících iniciativ EU.

Jak je uvedeno ve sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“, je pro Evropu zásadní využít všechny přínosy digitální éry a posílit její průmyslovou a inovační kapacitu v rámci bezpečných a etických limitů.

Předsedkyně Ursula von der Leyenová zdůraznila nutnost „zajistit společný přístup členských států ke kryptoměnám, abychom se ujistili, že víme, jak co nejlépe využít příležitosti, které přinášejí, a jak řešit nová rizika, která mohou představovat“. Výkonný místopředseda Valdis Dombrovskis také naznačil svůj záměr navrhnout nové právní předpisy pro společný přístup EU týkající se kryptoaktiv, včetně „stablecoinů“. Komise a Rada jsou si vědomy rizik, která mohou představovat, a v prosinci 2019 společně prohlásily, že „se zavazují zavést rámec, který využije možné příležitosti, jež některá kryptoaktiva mohou nabídnout“.

Tato iniciativa je úzce spojená s obecnějšími politikami Komise týkajícími se technologie blockchain, jelikož kryptoaktiva jako hlavní způsob uplatnění technologie blockchain jsou neoddělitelně spojena s podporou technologie blockchain v celé Evropě. Tento návrh podporuje ucelený přístup k blockchainu a DLT, jehož cílem je postavit Evropu do čela inovací a využívání blockchainu. Politická práce v této oblasti zahrnuje vytvoření evropského střediska a fóra pro sledování technologie blockchain a evropského partnerství pro technologii blockchain, které spojuje všechny členské státy na politické úrovni, a také partnerství veřejného a soukromého sektoru plánované s mezinárodní asociací pro důvěryhodnou aplikaci blockchain.

Také je v souladu s politikami Unie zaměřenými na vytvoření unie kapitálových trhů (UKT). Zejména reaguje na závěrečnou zprávu fóra na vysoké úrovni, která zdůraznila nedostatečně využívaný potenciál kryptoaktiv a vyzvala Komisi k zaručení právní jistoty a zavedení jasných pravidel využívání kryptoaktiv. Tato iniciativa je rovněž v souladu se strategií pro malé a střední podniky přijatou 10. března 2020, která také zdůrazňuje technologii sdíleného registru a kryptoaktiva jako inovace, které malým a středním podnikům umožňují přímo spolupracovat s investory.

Legislativní návrh by měl velmi omezený vliv na víceletý finanční rámec, jelikož předpokládá dodatečný příspěvek Unie orgánu ESMA spojený se dvěma dodatečnými zaměstnanci na plný pracovní úvazek, které by orgán získal, aby mohl plnit dodatečné úkoly svěřené mu normotvůrci. Nové činnosti, jež mají být vykonávány orgánem EBA, by byly plně financovány z poplatků.

To se promítne do návrhu, který má zvýšit počet oprávněných pracovníků agentury během budoucího ročního rozpočtového procesu. Agentura bude pokračovat v práci směrem k maximalizaci součinnosti a efektivity (mimo jiné prostřednictvím informačních systémů) a úzce sledovat dodatečnou pracovní zátěž související s tímto návrhem, což se promítne do úrovně počtu oprávněných pracovníků požadovaných agenturou v rámci ročního rozpočtového procesu.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 časově omezená doba trvání

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

 časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 75   

 Přímé řízení Komisí prostřednictvím

   výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

⌧ subjekty uvedené v článcích 70 a 71;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

Zřízení spolehlivého mechanismu monitorování a hodnocení je zásadní, aby bylo zajištěno, že provedená regulatorní opatření budou účinně dosahovat příslušných cílů. Komise zavede podrobný program monitorování výstupů a dopadů této iniciativy. Monitorováním dopadů nových požadavků bude pověřena Komise. Kromě těchto ukazatelů bude muset Komise ve spolupráci s orgánem ESMA vypracovat zprávu o pilotním programu pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru, a to po uplynutí lhůty tří let. Na základě této zprávy Komise informuje Parlament a Radu o vhodném dalším postupu (např. pokračování s experimentováním, rozšíření jeho působnosti, úprava stávajících právních předpisů apod.).

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Řízení bude probíhat prostřednictvím tří evropských orgánů dohledu.

Co se týče kontrolní strategie, tyto tři evropské orgány dohledu úzce spolupracují s Útvarem interního auditu Komise, aby se zajistilo, že ve všech oblastech rámce vnitřní kontroly budou dodržovány vhodné standardy. Tyto požadavky se budou vztahovat i na roli agentur s ohledem na současný návrh.

Kromě toho Evropský parlament na doporučení Rady a při zohlednění zjištění Evropského účetního dvora každý rozpočtový rok zváží, zda agenturám udělí absolutorium za plnění rozpočtu.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

V souvislosti se zákonným, ekonomickým, účinným a účelným využitím prostředků vyčleněných z akcí, které mají být provedeny evropskými orgány dohledu v kontextu tohoto návrhu, tento podnět nepřináší žádná nová významná rizika, která by nebyla pokryta stávajícím rámcem vnitřní kontroly. Akce, jež mají být provedeny v souvislosti s tímto návrhem, začnou v roce 2022 a budou dále pokračovat.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Systémy řízení a kontroly jsou stanoveny v nařízeních, kterými se v současné době řídí fungování evropských orgánů dohledu. Tyto orgány úzce spolupracují s Útvarem interního auditu Komise, aby se zajistilo, že ve všech oblastech rámce vnitřní kontroly budou dodržovány vhodné standardy.

Evropský parlament na doporučení Rady každý rok uděluje každému evropskému orgánu dohledu absolutorium za plnění jeho rozpočtu.

Náklady na kontroly – dohled evropských orgánů dohledu

U orgánu EBA odhadujeme, že bude potřeba 18 zaměstnanců na plný pracovní úvazek (v současnosti je v provozu 24 tokenů vázaných na aktiva, ale jen některé z nich budou spadat do kategorie významných tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů, které podléhají dohledu ze strany orgánu EBA). Tato pracovní místa budou vytvořena postupně.

Všechny tyto náklady budou pokryty z poplatků vybraných od vydavatelů významných tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů. Orgán EBA se bude muset připravit na převzetí těchto povinností.

O roli orgánu ESMA v rámci pilotního režimu pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru. Orgán ESMA bude muset poskytnout počáteční stanovisko k povolení udělenému ze strany vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž a poté situaci průběžně sledovat, ale přímý dohled budou vykonávat vnitrostátní orgány dohledu . Tyto činnosti budou plně pokryty jejich provozním rozpočtem, který bude odpovídajícím způsobem navýšen.


2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti se na orgán ESMA vztahují bez omezení ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Orgán ESMA přistoupí k interinstitucionální dohodě uzavřené dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny své pracovníky.

Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem ESMA a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Type of Druh
výdajů

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 76 .

zemí ESVO 77

kandidátských zemí 78

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1

ESMA: <03.10.04>

RP

NE

NE

NE

NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Type ofDruh
výdajů

Příspěvek

Číslo

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

Okruh 1: Jednotný trh, inovace a digitální ekonomika

ESMA: <03.10.04>

2022 79

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Hlava 1:

Závazky

(1)

0,059

0,118

0,118

0,118

0,118

0,118

0,649

Platby

(2)

0,059

0,118

0,118

0,118

0,118

0,118

0,649

Hlava 2:

Závazky

(1a)

0,010

0,020

0,020

0,020

0,020

0,020

0,110

Platby

(2a)

0,010

0,020

0,020

0,020

0,020

0,020

0,110

Hlava 3:

Závazky

(3a)

Platby

(3b)

CELKEM prostředky
pro orgán ESMA: <03.10.04>

Závazky

=1+1a +3a

0,069

0,138

0,138

0,138

0,138

0,138

0,759

Platby

=2+2a

+3b

0,069

0,138

0,138

0,138

0,138

0,138

0,759








Okruh víceletého finančního
rámce

7

„Evropská veřejná správa“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Year
N

Year
N+1

Year
N+2

Year
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: <…….>

• Lidské zdroje

Ostatní správní výdaje 

GŘ <…….> CELKEM

Prostředky

CELKEM prostředky
na OKRUH 7
víceletého finančního rámce
 

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Year
N 80

Year
N+1

Year
N+2

Year
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 7
víceletého finančního rámce
 

Závazky

Platby

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu] 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Year
N

Year
N+1

Year
N+2

Year
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 81

Průměrné náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Celkový počet

Celkové náklady

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 82

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánu orgánů EBA a ESMA 

3.2.3.1.Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD) orgánů EBA a ESMA 83

1,404

3,061

3,309

3,309

3,309

3,309

17,701

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

1,404

3,061

3,309

3,309

3,309

3,309

17,701

Požadavky na zaměstnance (FTE):

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD) EBA = 15 na rok 2022 a 18 od roku 2023, ESMA = 2

17

20

20

20

20

20

20

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

17

20

20

20

20

20

20

Předpokládá se následující:

·Přibližně 50 % zaměstnanců potřebných na rok 2022 bude získáno během toho roku, přibližně 50 % dalších tří míst potřebných na rok 2023 bude získáno v tom roce a plného počtu zaměstnanců se dosáhne v roce 2024.

3.2.3.2.Odhadované potřeby lidských zdrojů pro mateřské GŘ

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Rok
N

Rok
N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 84

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z „celkového rámce“)

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 rr 85

– v ústředí 86

– při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP – v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Externí zaměstnanci

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddílu 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte, jaká úprava se požaduje, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo revizi víceletého finančního rámce 87 .

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

Poplatky z odvětví 88 EBA

2,234

3,957

4,042

4,042

4,042

4,042

22,359

Spolufinancované prostředky CELKEM

2,234

3,957

4,042

4,042

4,042

4,042

22,359

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

Příspěvek příslušných vnitrostátních orgánů orgánu ESMA 89

0,115

0,230

0,230

0,230

0,230

0,230

1,265

Spolufinancované prostředky CELKEM

0,115

0,230

0,230

0,230

0,230

0,230

1,265

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

  uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 90

Year
N

Year
N+1

Year
N+2

Year
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

PŘÍLOHA

Obecné předpoklady

Hlava 1 – Výdaje na zaměstnance

Následující konkrétní předpoklady se použily při výpočtu výdajů na zaměstnance na základě zjištěného potřebného počtu zaměstnanců, jak je vysvětleno níže:

·Náklady na dodatečné zaměstnance, kteří mají být přijati v roce 2022, jsou vyčísleny za šest měsíců vzhledem k předpokládané době potřebné k jejich náboru. Náklady na tři dodatečné zaměstnance potřebné na rok 2023 (nad počet zaměstnanců potřebných na rok 2022) jsou vyčísleny za šest měsíců vzhledem k předpokládané době potřebné k jejich náboru. Plného počtu zaměstnanců se dosáhne v roce 2024.

·Průměrné roční náklady na dočasného zaměstnance jsou 150 000 EUR, na smluvního zaměstnance 85 000 EUR a na vyslaného národního odborníka 80 000 EUR, přičemž ve všech jsou zahrnuty náklady na „úpravu“ (budovy, IT atd.) ve výši 25 000 EUR.

·Opravný koeficient platů zaměstnanců v Paříži (EBA a ESMA) je 117,7.

·Příspěvky zaměstnavatele na důchod pro dočasné zaměstnance jsou založeny na standardních základních platech zahrnutých ve standardních průměrných ročních nákladech, tedy 95 660 EUR.

·Všichni dodateční dočasní zaměstnanci spadají do třídy AD5.

Hlava II – Infrastruktura a provozní výdaje

Náklady vychází z počtu zaměstnanců vynásobeného částí roku, po kterou jsou zaměstnáni, a standardními náklady na „úpravu“, tedy 25 000 EUR.

Hlava III – Provozní výdaje

Náklady se odhadují podle těchto předpokladů:

·Náklady na překlady jsou u orgánu EBA stanoveny na 350 000 EUR ročně.

·Předpokládá se, že jednorázové náklady na informační technologie ve výši 500 000 EUR na orgán EBA vzniknou v období let 2022 a 2023 a rozdělí se po 50 %. Roční náklady na údržbu se u orgánu EBA odhadují na 50 000 EUR.

·Roční náklady na dohled na místě se u orgánu EBA odhadují na 200 000 EUR.

Z výše uvedených odhadů vyplývají tyto roční náklady:

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

orgánu EBA; <>

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Hlava 1:

Závazky

(1)

1,246

2,744

2,992

2,992

2,992

2,992

15,958

Platby

(2)

1,246

2,744

2,992

2,992

2,992

2,992

15,958

Hlava 2:

Závazky

(1a)

0,188

0,413

0,450

0,450

0,450

0,450

2,401

Platby

(2a)

0,188

0,413

0,450

0,450

0,450

0,450

2,401

Hlava 3:

Závazky

(3a)

0,800

0,800

0,600

0,600

0,600

0,600

4,000

Platby

(3b)

0,800

0,800

0,600

0,600

0,600

0,600

4,000

CELKEM prostředky
pro orgán EBA

Závazky

=1+1a +3a

2,234

3,957

4,042

4,042

4,042

4,042

22,359

Platby

=2+2a

+3b

2,234

3,957

4,042

4,042

4,042

4,042

22,359

Stálé ceny

Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) ve stálých cenách

EBA

Uveďte cíle a výstupy

2022

2023

2024

2025

2026

2027

VÝSTUPY

Druh 91

Průměrné náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Ne

Náklady

Celkový počet

Celkové náklady

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 92 Přímý dohled nad vydavateli významných kryptoaktiv zajištěných aktivy

– Výstup

0,800

0,800

0,600

0,600

0,600

0,600

4,000

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 Schválení změněné bílé knihy o kryptoaktivech předložené vydavatelem významného tokenu vázaného na aktiva

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

0,800

0,800

0,600

0,600

0,600

0,600

4,000

Přímé činnosti orgánu EBA v oblasti dohledu jsou plně financovány z poplatků vybraných od subjektů, které podléhají dohledu, a to následovně:

EBA

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

Náklady jsou 100% pokryty z poplatků vybraných od subjektů, které podléhají dohledu

2,234

3,957

4,042

4,042

4,042

4,042

22,359

Spolufinancované prostředky CELKEM

2,234

3,957

4,042

4,042

4,042

4,042

22,359

Koordinační činnosti orgánu ESMA v rámci pilotního režimu pro technologii sdíleného registru stanoveného v souvisejícím návrhu nařízení o tržních infrastrukturách vedených na technologii sdíleného registru bude financováno z jeho provozního rozpočtu společně s příspěvky EU, které odpovídají 40 % (částky uvedené v tabulce 3.2.1 Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje), a příslušných vnitrostátních orgánů, které odpovídají 60 % (částky uvedené v tabulce 3.2.5 Příspěvky třetích zemí) celkových nákladů.

KONKRÉTNÍ INFORMACE

Pravomoci přímého dohledu

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) je zvláštním orgánem Unie, který byl zřízen s cílem chránit veřejné zájmy přispíváním ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému v zájmu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků.

I když orgán EBA bude potřebovat přijmout odborné zaměstnance, jsou povinnosti a funkce nutné k provádění navrhovaných právních předpisů v souladu s pravomocemi a úkoly orgánu EBA.

Konkrétně bude zapotřebí, aby orgán EBA vyškolil a přijal odborníka k plnění úkolů přímého dohledu nad vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva, jak je plánováno v tomto návrhu.

Jiné návrhy v rámci tohoto legislativního finančního výkazu

Tento legislativní finanční výkaz se rovněž vztahuje na finanční dopad vyplývající z návrhu nařízení o tržních infrastrukturách vedených na technologii sdíleného registru, který je důvodem pro vyšší finanční prostředky pro orgán ESMA.

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii EU v oblasti digitálních financí ze dne 23. září 2020, COM(2020) 591.
(2)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o pilotním režimu pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru, COM(2020) 594.
(3)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014, COM(2020) 595.
(4)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/43/ES, 2009/65/ES, 2009/138/EU, 2011/61/EU, EU/2013/36, 2014/65/EU, (EU) 2015/2366 a EU/2016/2341, COM(2020) 596.
(5)    Evropská komise, Akční plán pro finanční technologie, COM(2018) 109 final.
(6)    ESMA, Doporučení k „Počáteční nabídce mincí a kryptoaktivům“, 2019; zpráva EBA obsahující doporučení ke kryptoaktivům, 2019.
(7)    Dopis předsedy FSB ministrům financí a guvernérům centrálních bank G20, 2018.
(8)    Pracovní skupina G7 pro stablecoiny, zpráva „Zkoumání dopadu globálních stablecoinů“, 2019.
(9)    Pověřovací dopis nově zvolené předsedkyně Komise Von der Leyenové výkonnému místopředsedovi Dombrovskisovi, 10. září 2019.
(10)    Společné prohlášení Evropské komise a Rady ke „stablecoinům“, 5. prosince 2019.
(11)    „Zpráva s doporučeními Komisi k digitálním financím: nově vznikající rizika v oblasti kryptoaktiv – regulatorní a dohledové výzvy v odvětví finančních služeb, institucí a trhů“ (2020/2034(INL) https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2020/2034(INL)&l=en .
(12)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU.
(13)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/43/ES, 2009/65/ES, 2009/138/EU, 2011/61/EU, EU/2013/36, 2014/65/EU, (EU) 2015/2366 a EU/2016/2341, COM(2020) 596.
(14)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o pilotním režimu pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru, COM(2020) 594.
(15)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o akčním plánu pro finanční technologie, COM(2018) 109, 8. 3. 2018.
(16)    ESMA, Doporučení k „Počáteční nabídce mincí a kryptoaktivům“, 2019; zpráva EBA obsahující doporučení ke kryptoaktivům, 2019.
(17)     https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf
(18)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému výboru a Výboru regionů, Formování digitální budoucnosti Evropy, COM(2020) 67, 19. 2. 2020.
(19)    Pověřovací dopis nově zvolené předsedkyně Komise von der Leyenové výkonnému místopředsedovi Dombrovskisovi, 10. září 2019.
(20)     https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/blockchain-technologies
(21)    Doporučení č. 7 ze závěrečné zprávy Fóra na vysoké úrovni k unii kapitálových trhů. ( https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/growth_and_investment/documents/200610-cmu-high-level-forum-final-report_en.pdf ).
(22)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky, COM(2020) 203, 10. 3. 2020.
(23)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii bezpečnostní unie EU, COM(2020) 605 final ze dne 24.7.2020.
(24)    https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/2019-crypto-assets-consultation-document_en.pdf
(25)    Posouzení dopadů připojené k dokumentu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy (MiCA) SWD(2020) 380.
(26)    https://ec.europa.eu/info/publications/egbpi-meetings-2020_en
(27)    Posouzení dopadů připojené k dokumentu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy (MiCA) SWD(2020) 380.
(28)    Rada pro finanční stabilitu, „Řešení regulatorních, kontrolních a dohledových výzev, jež představují režimy „globálních stablecoinů““.
(29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17),
(30)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(31)    Úř. věst. C, , s. .
(32)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii EU v oblasti digitálních financí, COM(2020) 591.
(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(34)    FATF (2012–2019), Mezinárodní normy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování a šíření terorismu, FATF, Paříž, Francie (www.fatf-gafi.org/recommendations.html).
(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).
(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).
(38)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 („směrnice o nekalých obchodních praktikách“) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
(40)    Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(42)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16).
(43)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
(44)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).
(45)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17),
(49)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s 149).
(50)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).
(51)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(52)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 1).
(53)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).
(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(55)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 – COM(2020) 595.
(56)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 – COM(2020) 595.
(57)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst.L 168, 27.6.2002, s. 43).
(58)    Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26).
(59)    Směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26).
(60)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 011, 17.1.2015, s. 1).
(61)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(62)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(63)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 – COM (2020) 595.
(64)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 – COM (2020) 595.
(65)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 – COM (2020) 595.
(66)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 – COM (2020) 595.
(67)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s.35)
(68)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(69)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.
(70)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(71)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.
(72)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(73)    Úř. věst.: Vložte do textu číslo a datum tohoto nařízení a odkaz na Úřední věstník.
(74)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(75)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .
(76)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(77)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(78)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(79)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
(80)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.
(81)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(82)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(83)    Náklady pro orgán EBA zahrnují 100% příspěvek zaměstnavatele na důchod a náklady pro orgán ESMA zahrnují příspěvek na důchod, který odpovídá 60% podílu příslušných vnitrostátních orgánů.
(84)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(85)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(86)    Zejména pro strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF).
(87)    Viz články a nařízení Rady (EU, Euratom) č. /2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2021–2027.
(88)    100 % nákladů na provádění návrhu bude financováno z poplatků.
(89)    60 % odhadovaných celkových nákladů (příspěvek EU se odhaduje na 40 %) plus 60% podíl příspěvku zaměstnavatele na důchod
(90)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
(91)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(92)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
Top

V Bruselu dne 24.9.2020

COM(2020) 593 final

PŘÍLOHY

návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937

















{SEC(2020) 306 final} - {SWD(2020) 380 final} - {SWD(2020) 381 final}


PŘÍLOHA I Bílá kniha o kryptoaktivech vydavatele kryptoaktiv – minimální obsah

Část A: Obecné údaje o vydavateli

1.název vydavatele;

2.sídlo;

3.datum registrace;

4.identifikační kód právnické osoby;

5.v příslušném případě skupina podniků, k níž vydavatel náleží;

6.identita, adresa a funkce osob náležejících do vedoucího orgánu vydavatele;

7.prohlášení uvedené v čl. 5 odst. 5;

8.potenciální střety zájmů;

9.podrobnosti finančních výsledků vydavatele za poslední tři roky, nebo pokud vydavatel během posledních tří let ještě nebyl zřízen, finanční výsledky od data jeho registrace. Pokud se nabídka týká užitných tokenů, které mohou být při vydání účinně směněny za výrobek nebo službu, tento požadavek se na vydavatele nevztahuje.

Část B: Informace o projektu

1.název projektu nebo kryptoaktiv (pokud se liší od názvu vydavatele);

2.podrobnosti o všech fyzických nebo právnických osobách (včetně adres a/nebo sídla společnosti) zapojených do realizace projektu, jako jsou například poradci, vývojový tým a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy;

3.popis důvodů k emisi kryptoaktiv;

4.pokud se veřejná nabídka kryptoaktiv týká užitných tokenů, klíčové vlastnosti výrobků nebo služeb, které jsou nebo mají být vyvinuty;

5.informace o organizaci projektu, včetně popisu jeho minulých i budoucích milníků a případně zdrojů, které již na projekt byly přiděleny;

6.v příslušných případech informace o plánovaném využití finančních prostředků;

7.výdaje spojené s veřejnou nabídkou kryptoaktiv s výjimkou užitných tokenů.

Část C: Informace o nabídce kryptoaktiv veřejnosti nebo jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva

1.informace o tom, zda se bílá kniha týká nabídky kryptoaktiv veřejnosti a/nebo jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva;

2.případně částka, kterou nabídka hodlá získat v jakékoliv fiat měně nebo jakékoliv jiné kryptoměně. Případně jakákoliv soft cap (minimální částka nutná k provedení projektu) nebo hard cap (maximální částka veřejné nabídky) stanovená pro nabídku kryptoaktiv veřejnosti;

3.emisní cena nabízeného kryptoaktiva (ve fiat měně nebo jakékoliv jiné kryptoměně);

4.případně celkový počet kryptoaktiv, která mají být nabídnuta a/nebo přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva;

5.informace držitelů/kupujících, že nabídka kryptoaktiv veřejnosti a/nebo přijetí těchto kryptoaktiv k obchodním cílům, včetně jakéhokoliv jejich omezení z hlediska typu kupujících nebo držitelů;

6.zvláštní oznámení, že kupujícím, kteří se nabídky kryptoaktiv veřejnosti účastní, bude umožněno získat zpět jejich příspěvek, pokud na konci nabídky veřejnosti nebude dosažena soft cap (minimální částka nutná k provedení projektu) nebo pokud bude nabídka zrušena, a podrobný popis mechanismu náhrad včetně očekávaného harmonogramu jejich uhrazení;

7.informace o jednotlivých úsecích nabídky kryptoaktiv, včetně informací o snížené kupní ceně pro první kupující kryptoaktiv (před veřejným prodejem);

8.u časově omezené nabídky upisovací období, během kterého je veřejná nabídka platná, a úprava ochrany finančních prostředků nebo jiných kryptoaktiv uvedených v článku 9;

9.platební metody pro koupi nabízených kryptoaktiv;

10.u kryptoaktiv jiných než tokeny vázané na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny informace o právu na odstoupení od smlouvy uvedeném v článku 12;

11.informace o způsobu a časovém harmonogramu převedení zakoupených kryptoaktiv držitelům;

12.v příslušném případě jméno poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy pověřeného umístěním kryptoaktiv a forma takového umístění (s ručením nebo bez ručení);

13.v příslušném případě název obchodní platformy pro kryptoaktiva, na níž se žádá o přijetí k obchodování;

14.právní předpisy, které se vztahují na veřejnou nabídku kryptoaktiv, jakož i příslušné soudy.

Část D: Práva a povinnosti spojené s kryptoaktivy

1.prohlášení uvedené v čl. 5 odst. 6;

2.popis vlastností a fungování kryptoaktiv, která jsou nabízena nebo přijata k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, včetně informací, kdy budou tyto funkce zavedeny;

3.popis případných práv a povinností kupujícího a postup a podmínky jejich uplatnění;

4.v příslušném případě informace o budoucích vydavatelových nabídkách kryptoaktiv a počet kryptoaktiv, která si vydavatel ponechá;

5.pokud se nabídka kryptoaktiv nebo přijetí k obchodování na obchodních platformách pro kryptoaktiva týká užitných tokenů, informace o kvalitě a kvantitě výrobků a/nebo služeb, ke kterým užitné tokeny umožňují přístup;

6.pokud se nabídka kryptoaktiv nebo přijetí k obchodování na obchodních platformách pro kryptoaktiva týká užitných tokenů, informace o tom, jak mohou být užitné tokeny směněny za výrobky nebo služby, na které jsou vázány;

7.pokud se nežádá o přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva, informace o tom, jak a kde lze kryptoaktiva získat nebo prodat po skončení veřejné nabídky;

8.veškerá případná omezení volné převoditelnosti nabízených kryptoaktiv nebo kryptoaktiv přijatých k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva;

9.pokud si mají kryptoaktiva udržovat stabilitu prostřednictvím protokolů pro zvýšení nebo snížení objemu nabídky v reakci na změny v poptávce, popis fungování protokolů.

Část E: Informace o základních technologiích

1.informace o použitých technologiích, včetně technologie sdíleného registru, použitých protokolech a technických normách;

2.popis interoperability mezi základním protokolem a ostatními protokoly;

3.v příslušném případě konsenzuální algoritmus;

4.pobídkové mechanismy na zajištění transakcí a jakýchkoli poplatků;

5.pokud jsou kryptoaktiva vydávána, převáděna a skladována na sdíleném registru provozovaném vydavatelem nebo třetí stranou vystupující jeho jménem, podrobný popis fungování tohoto sdíleného registru;

6.informace o případném výsledku auditu použité technologie.

Část F: Rizika

1.popis rizik spojených s vydavatelem kryptoaktiv;

2.popis rizik spojených s nabídkou kryptoaktiv a/nebo přijetím k obchodování v obchodním systému pro kryptoaktiva;

3.popis rizik spojených s kryptoaktivy;

4.popis rizik spojených s realizací projektu;

5.popis rizik spojených s použitými technologiemi, jakož i s případnými zmírňujícími opatřeními.



Příloha II: Dodatečné informace k bílé knize o kryptoaktivech vydavatele tokenů vázaných na aktiva

Část A: Obecné údaje o vydavateli

1.podrobný popis správy vydavatele;

2.s výjimkou vydavatelů tokenů vázaných na aktiva, kteří jsou osvobozeni od povinnosti povolení v souladu s čl. 15 odst. 3, podrobnosti o povolení působit jako vydavatel tokenů vázaných na aktiva a název příslušného orgánu, který povolení vydal.

Část B: Informace o projektu

1.popis úlohy, povinností a odpovědnosti jakékoliv případné třetí strany podle čl. 30 odst. 5 písm. h).

Část D: Práva a povinnosti spojené s kryptoaktivy

1.informace o povaze a vymahatelnosti práv, včetně práva na přímou zpětnou výměnu a jakýchkoli nároků, které by držitelé a jakékoli právnické či fyzické osoby uvedené v čl. 35 odst. 3 mohly uplatnit na rezervní aktiva nebo vůči vydavateli, včetně informací, jak bude s těmito právy nakládáno v případě insolvenčního řízení;

2.v příslušném případě prohlášení uvedené v posledním pododstavci čl. 17 odst. 1;

3.v příslušném případě informace o opatřeních, která zavedl vydavatel za účelem zajištění likvidity tokenů vázaných na aktiva, včetně názvu subjektů pověřených jejím zajištěním;

4.popis postupu vyřizování stížností a veškerých mechanismů řešení sporů nebo opravných prostředků zavedených vydavatelem tokenů vázaných na aktiva.

Část F: Rizika

1.rizika spojená s hodnotou rezervních aktiv včetně rizik likvidity;

2.rizika spojená s úschovou rezervních aktiv;

3.rizika spojená s investováním rezervních aktiv.

Část G: Rezervní aktiva

1.podrobný popis mechanismu zaměřeného na stabilizování hodnoty tokenů vázaných na aktiva, včetně právních a technických aspektů;

2.podrobný popis rezervních aktiv a jejich složení;

3.popis mechanismů, jejichž prostřednictvím jsou tokeny vázané na aktiva vydávány, vytvářeny a znehodnocovány;

4.informace o tom, zda je část rezervních aktiv investována, a případný popis investiční politiky rezervních aktiv;

5.popis opatření o úschově rezervních aktiv, včetně oddělení aktiv, názvu úvěrových institucí nebo poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy jmenovaných uschovateli.


6.

Příloha III: Bílá kniha vydavatele elektronických peněžních tokenů – minimální obsah

Část A: Obecné údaje o vydavateli

1.název vydavatele;

2.sídlo;

3.datum registrace;

4.identifikační kód právnické osoby;

5.v příslušném případě skupina podniků, k níž vydavatel náleží;

6.identita, adresa a funkce osob náležejících do vedoucího orgánu vydavatele;

7.prohlášení uvedené v čl. 46 odst. 4;

8.potenciální střety zájmů;

9.podrobnosti finančních výsledků vydavatele za poslední tři roky, nebo pokud vydavatel před třemi lety ještě nebyl zřízen, finanční výsledky od data jeho registrace;

10.s výjimkou vydavatelů elektronických peněz, kteří jsou osvobozeni od povinnosti povolení v souladu s čl. 43 odst. 2, podrobnosti o povolení působit jako vydavatel elektronických peněžních tokenů a název příslušného orgánu, který povolení vydal.

Část B: Informace o projektu

1.podrobnosti o všech fyzických či právnických osobách (včetně adresy a/nebo sídla společnosti) zapojených do návrhu a rozvoje projektu, jako jsou například poradci, vývojový tým a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy;

Část C: Informace o veřejné nabídce elektronických peněžních tokenů nebo jejich přijetí k obchodování

1.informace o tom, zda se bílá kniha týká veřejné nabídky elektronických peněžních tokenů široké veřejnosti a/nebo jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva;

2.v příslušném případě celkový počet elektronických peněžních tokenů, které mají být nabídnuty veřejnosti a/nebo přijaty k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva;

3.v příslušném případě název obchodní platformy pro kryptoaktiva, na níž se žádá o přijetí elektronických peněžních tokenů k obchodování;

4.právní předpisy, které se vztahují na veřejnou nabídku elektronických peněžních tokenů, a příslušné soudy.

Část D: Práva a povinnosti spojené s elektronickými peněžními tokeny

1.podrobný popis případných práv a povinností držitele elektronických peněžních tokenů, včetně práva na odkoupení ve jmenovité hodnotě, jakož i postup a podmínky uplatnění těchto práv;

2.veškeré případné poplatky uložené vydavatelem elektronických peněžních tokenů, pokud držitel elektronických peněžních tokenů uplatňuje právo na zpětnou výměnu ve jmenovité hodnotě; 

Část E: Informace o základních technologiích

1.informace o použitých technologiích, včetně technologie sdíleného registru, použitých protokolech a technických normách umožňujících držení, skladování a převod elektronických peněžních tokenů;

2.popis interoperability mezi základním protokolem a ostatními protokoly;

3.v příslušném případě konsenzuální algoritmus;

4.pobídkové mechanismy na zajištění transakcí a jakýchkoli poplatků;

5.pokud jsou kryptoaktiva vydávána, převáděna a skladována na sdíleném registru provozovaném vydavatelem nebo třetí stranou vystupující jeho jménem, podrobný popis fungování sdíleného registru;

6.informace o případném výsledku auditu použité technologie;

Část F: Rizika

1.popis rizik spojených s vydavatelem elektronických peněžních tokenů;

2.popis rizik spojených s elektronickými peněžními tokeny;

3.popis rizik spojených s použitými technologiemi, jakož i s případnými zmírňujícími opatřeními.

Příloha IV – Minimální kapitálové požadavky na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy

Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy

Druh služeb souvisejících s kryptoaktivy

Minimální kapitálové požadavky podle čl. 1 písm. a)

Třída 1

Poskytovatel, který je oprávněn k poskytování níže uvedených služeb souvisejících s kryptoaktivy:

přijímání a předávání pokynů jménem třetích stran a/nebo

poskytování poradenství ohledně kryptoaktiv a/nebo

vykonávání pokynů jménem třetích stran a/nebo

umisťování kryptoaktiv.

50 000 EUR

Třída 2

Poskytovatel, který je oprávněn k poskytování veškerých služeb třídy 1 a k:

úschově a správě kryptoaktiv jménem třetích stran.

125 000 EUR

Třída 3

Poskytovatel, který je oprávněn k poskytování veškerých služeb třídy 2 a k:

směně kryptoaktiv za fiat měnu, která je zákonným platidlem;

směně kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva;

provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva.

150 000 EUR

Příloha V – Seznam porušení povinností vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva uvedených v hlavě III a IV

1.Vydavatel porušuje článek 21 tím, že neinformuje orgán EBA o jakékoliv změně svého obchodního modelu, o které lze předpokládat, že bude mít značný vliv na rozhodnutí skutečného nebo potenciálního držitele významných tokenů vázaných na aktiva o koupi, nebo tím, že tuto změnu nepopíše v bílé knize o kryptoaktivech.

2.Vydavatel porušuje článek 21 tím, že nesplní opatření požadované orgánem EBA v souladu s čl. 21 odst. 3.

3.Vydavatel porušuje čl. 23 odst. 1 písm. a) tím, že nejedná čestně, spravedlivě a profesionálně.

4.Vydavatel porušuje čl. 23 odst. 1 písm. b) tím, že s držiteli významných tokenů vázaných na aktiva nekomunikuje pravdivě, jasně a nezavádějícím způsobem.

5.Vydavatel porušuje čl. 23 odst. 2 tím, že nejedná v nejlepším zájmu držitelů významných tokenů vázaných na aktiva, nebo tím, že poskytuje některým držitelům preferenční zacházení, které není uveřejněno v jeho bílé knize.

6.Vydavatel porušuje článek 24 tím, že nezveřejní na svých internetových stránkách schválenou bílou knihu o kryptoaktivech podle čl. 19 odst. 1 a případně změněnou bílou knihu o kryptoaktivech podle článku 21 a propagační sdělení podle článku 25.

7.Vydavatel porušuje článek 24 tím, že nezpřístupní bílé knihy veřejnosti před datem zahájení veřejné nabídky významných tokenů vázaných na aktiva nebo před přijetím těchto tokenů k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva.

8.Vydavatel porušuje článek 24 tím, že nezpřístupní bílou knihu o kryptoaktivech a propagační sdělení na celou dobu, kdy veřejnost drží významné tokeny vázané na aktiva.

9.Vydavatel porušuje čl. 25 odst. 1 tím, že zveřejní propagační sdělení o veřejné nabídce významných tokenů vázaných na aktiva nebo o jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě pro kryptoaktiva nesplňující požadavky uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a) až d).

10.Není-li všem držitelům významných tokenů vázaných na aktiva udělen přímý nárok nebo právo na zpětnou výměnu, porušuje vydavatel čl. 25 odst. 2 tím, že do svých propagačních sdělení nezahrne jasné a jednoznačné prohlášení, že držitelé tokenů nemají nárok na rezervní aktiva nebo že tokeny nemohou kdykoliv směnit s vydavatelem.

11.Vydavatel porušuje čl. 26 odst. 1 tím, že na svých internetových stránkách nezveřejňuje alespoň jednou měsíčně a/nebo jasně, přesně a transparentně množství významných tokenů vázaných na aktiva, které jsou v oběhu, a hodnotu a složení rezervních aktiv uvedených v článku 32.

12.Vydavatel porušuje čl. 26 odst. 2 tím, že na svých internetových stránkách co nejdříve a/nebo jasně, přesně a transparentně nezveřejní výsledek auditu rezervních aktiv uvedených v článku 32.

13.Vydavatel porušuje čl. 26 odst. 3 tím, že co nejdříve, jasně, přesně a transparentně nezveřejní jakoukoliv událost, která má nebo by mohla mít významný dopad na hodnotu významných tokenů vázaných na aktiva nebo rezervních aktiv.

14.Vydavatel porušuje čl. 27 odst. 1 tím, že nezavede a/nebo nedodržuje účinný a transparentní postup pro bezodkladné, spravedlivé a jednotné vyřizování stížností držitelů významných tokenů vázaných na aktiva, nebo tím, že nevypracuje postupy k usnadnění vyřizování stížností mezi držiteli a třetími stranami podle čl. 30 odst. 5 písm. h).

15.Vydavatel porušuje čl. 27 odst. 2 tím, že držitelům významných tokenů vázaných na aktiva neumožní podávat stížnosti bezplatně.

16.Vydavatel porušuje čl. 27 odst. 3 tím, že nevytvoří nebo držitelům významných tokenů vázaných na aktiva nezpřístupní vzor pro podávání stížností, a/nebo tím, že nepovede záznamy o všech stížnostech a veškerých opatřeních přijatých v reakci na tyto stížnosti.

17.Vydavatel porušuje čl. 27 odst. 4 tím, že neprošetří všechny stížnosti včas a spravedlivě, a/nebo tím, že výsledek tohoto šetření nesdělí držitelům významných tokenů vázaných na aktiva v přiměřené lhůtě.

18.Vydavatel porušuje čl. 28 odst. 1 tím, že nezavede a nezachovává účinné zásady a postupy za účelem prevence, zjištění, řízení a zveřejnění střetů zájmů mezi vydavatelem samým a jeho akcionáři, členy vedoucího orgánu, zaměstnanci a jakýmikoli fyzickými osobami, kteří buď přímo, nebo nepřímo vlastní více než 20 % jeho základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo kteří jakýmikoliv jinými prostředky vykonávají kontrolní pravomoci nad uvedeným vydavatelem, držiteli významných tokenů vázaných na aktiva, jakýmikoliv třetími stranami, které mají jednu z funkcí uvedených v čl. 30 odst. 5 písm. h), nebo nad jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobou, která má přímý nárok nebo právo na zpětnou výměnu v souladu s čl. 35 odst. 3.

19.Vydavatel porušuje čl. 28 odst. 1 tím, že neučiní všechny náležité kroky za účelem prevence, zjištění, řízení a zveřejnění střetů zájmů plynoucích ze správy a investic rezervních aktiv.

20.Vydavatel porušuje čl. 28 odst. 2 až 4 tím, že držitelům významných tokenů vázaných na aktiva nezpřístupní informace o obecné povaze a zdrojích střetů zájmů a krocích, které podnikl ke zmírnění těchto rizik, nebo tím, že toto zpřístupnění informací neuskuteční na trvalém nosiči, nebo tím, že v tomto zpřístupnění není dostatečně přesný na to, aby držitelé významných tokenů vázaných na aktiva mohli učinit informované rozhodnutí o koupi tokenů.

21.Vydavatel porušuje článek 29 tím, že neinformuje orgán EBA o veškerých změnách ve vedoucím orgánu.

22.Vydavatel porušuje čl. 30 odst. 1 tím, že nezavede spolehlivé systémy správy a řízení, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinnými postupy k zjišťování, řízení, kontrole a oznamování rizik, kterým je nebo by mohl být vystaven, a přiměřenými mechanismy vnitřní kontroly včetně řádných administrativních a účetních postupů.

23.Vydavatel porušuje čl. 30 odst. 2 tím, že členové jeho vedoucího orgánu nemají potřebnou dobrou pověst a znalosti z hlediska kvalifikace, zkušeností a dovedností k výkonu svých povinností nebo k zajištění řádného a obezřetného řízení vydavatele.

24.Vydavatel porušuje čl. 30 odst. 5 tím, že nepřijme zásady a postupy dostatečně účinné k zajištění toho, že on sám i jeho řídící pracovníci a zaměstnanci budou dodržovat veškerá ustanovení hlavy tohoto nařízení, včetně toho, že nezavede, nedodržuje a nezachovává jakékoli zásady a postupy stanovené v čl. 30 odst. 5 písm. a) až k).

25.Vydavatel porušuje čl. 30 odst. 5 tím, že nezavede a nezachovává smluvní ujednání se třetími stranami podle čl. 30 odst. 5 písm. h), která přesně stanovují úlohy, povinnosti, práva a závazky každé třetí strany i vydavatele, nebo tím, že pro tyto smlouvy s přeshraniční dimenzí nestanoví jednoznačnou volbu práva.

26.Pokud vydavatel nezahájil plán uvedený v článku 42, porušuje čl. 30 odst. 6 tím, že nevyužívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy za účelem zajištění nepřetržitého a pravidelného výkonu svých služeb a činností, nebo tím, že neudržuje všechny své systémy a bezpečnostní přístupové protokoly v souladu s příslušnými normami Unie.

27.Vydavatel porušuje čl. 30 odst. 7 tím, že neurčí zdroje operačního rizika, nebo tím, že tato rizika neminimalizuje vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů.

28.Vydavatel porušuje čl. 30 odst. 8 tím, že nevypracuje zásady pro zachování provozu, které v případě přerušení zavedených systémů a postupů zajistí zachování nezbytných údajů, funkcí a činností, nebo v případě, že toto není možné, zajistí včasné obnovení těchto údajů a funkcí a včasný návrat k vydavatelovým činnostem.

29.Ledaže bylo povoleno držet nižší částku kapitálu v souladu s čl. 31 odst. 3, porušuje vydavatel čl. 31 odst. 1 písm. a) nebo čl. 41 odst. 4 tím, že nedodržuje po celou dobu kapitálové požadavky.

30.Vydavatel porušuje čl. 31 odst. 2, pokud se jeho kapitál neskládá z položek a nástrojů kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článcích 26 až 30 nařízení (EU) č. 575/2013, a to po úplném odpočtu podle článku 36 uvedeného nařízení, aniž by se použila prahová hodnota pro výjimky uvedená v článcích 46 a 48 uvedeného nařízení.

31.Vydavatel porušuje čl. 31 odst. 3 tím, že nedodržuje kapitál požadovaný příslušným orgánem v důsledku hodnocení provedených v souladu s čl. 31 odst. 3.

32.Vydavatel porušuje čl. 32 odst. 1 tím, že nevytváří a neudržuje po celou dobu zásobu aktiv.

33.Vydavatel porušuje čl. 32 odst. 3, pokud jeho vedoucí orgán nezajistí účinné a řádné řízení rezervních aktiv.

34.Vydavatel porušuje čl. 32 odst. 3 tím, že nezajistí, aby vznik a znehodnocení významných tokenů navázaných na jiná aktiva byly vždy vyrovnány odpovídajícím navýšením nebo poklesem rezervních aktiv a aby toto navýšení nebo pokles byly patřičně řízeny s cílem zabránit veškerým nepříznivým dopadům na trh s rezervními aktivy.

35.Vydavatel porušuje čl. 32 odst. 4 tím, že nestanoví jasné a/nebo podrobné strategie pro stabilizační mechanismus tokenů, které nesplňují podmínky uvedené v čl. 32 odst. 4 písm. a) až g).

36.Vydavatel porušuje čl. 32 odst. 5 tím, že počínaje datem získání povolení nezadá jednou za šest měsíců vypracování nezávislého auditu rezervních aktiv.

37.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 1 tím, že nezavede, nedodržuje a nezachovává zásady, postupy a smluvní ujednání týkající se úschovy za účelem zajištění stálého plnění podmínek uvedených v čl. 33 odst. 1 písm. a) až d).

38.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 1 tím, že nemá zásady týkající se úschovy pro každou zásobu aktiv, kterou řídí.

39.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 2, pokud rezervní aktiva nejsou do pěti pracovních dní po vydání významných tokenů vázaných na aktiva v držení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo úvěrové instituce.

40.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 3 tím, že při výběru, jmenování a hodnocení úvěrové instituce a poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, které jmenuje uschovateli rezervních aktiv, nejedná s patřičnou dovedností, péčí a obezřetností.

41.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 3 tím, že nezajistí, aby úvěrová instituce a poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy jmenovaní uschovateli rezervních aktiv měli nutné odborné znalosti a pověst na trhu k tomu, aby jednali jako uschovatelé těchto rezervních aktiv.

42.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 3 tím, že s uschovateli neuzavře smluvní ujednání, která zajistí, že rezervní aktiva v úschově jsou chráněna před nároky věřitelů uschovatelů.

43.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 3 tím, že nezavede zásady a postupy týkající se úschovy, které stanoví výběrová kritéria pro jmenování úvěrových institucí nebo poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy uschovatelem rezervních aktiv, a/nebo tím, že nezavede postupy pro přezkum jejich jmenování.

44.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 3 tím, že pravidelně nehodnotí jmenování úvěrových institucí nebo poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy uschovateli rezervních aktiv, nebo tím, že nevyhodnocuje své expozice uschovatelům, a/nebo tím, že průběžně nesleduje jejich finanční situaci.

45.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 4, pokud rezervní aktiva nejsou úvěrové instituci nebo poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy svěřena v souladu s čl. 33 odst. 4 písm. a) až d).

46.Vydavatel porušuje čl. 33 odst. 5, pokud jmenování uschovatele není doloženo písemnou smlouvou nebo pokud tato smlouva neupravuje tok informací, které jsou považovány za nezbytné k umožnění výkonu funkcí vydavatele, úvěrových institucí a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.

47.Vydavatel porušuje čl. 34 odst. 1 tím, že ukládá rezervní aktiva do jakýchkoli produktů, které nejsou vysoce likvidními finančními nástroji s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, nebo pokud tyto investice nelze rychle přeměnit do likvidní podoby s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.

48.Vydavatel porušuje čl. 34 odst. 2 tím, že finanční nástroje, ve kterých jsou držena rezervní aktiva, nejsou v úschově.

49.Vydavatel porušuje čl. 34 odst. 3 tím, že nenese všechny zisky a ztráty, které plynou z investování rezervních aktiv.

50.Vydavatel porušuje čl. 35 odst. 1 tím, že nezavede, nedodržuje a nezachovává jasné a podrobné zásady a postupy v oblasti práv udělených držitelům významných tokenů vázaných na aktiva.

51.Pokud jsou držitelům významných tokenů vázaných na aktiva udělena práva uvedená v čl. 35 odst. 1, vydavatel porušuje čl. 35 odst. 2 tím, že nezavede zásady, které splňuje podmínky uvedené v čl. 35 odst. 2 písm. a) až e).

52.Pokud jsou držitelům významných tokenů vázaných na aktiva udělena práva uvedená v čl. 35 odst. 1, vydavatel porušuje čl. 35 odst. 2 tím, že nestanoví poplatky, které jsou přiměřené a úměrné skutečným nákladům, jež vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva vznikly.

53.Pokud vydavatel neudělí práva uvedená v čl. 35 odst. 1 všem držitelům významných tokenů vázaných na aktiva, porušuje čl. 35 odst. 3 tím, že nevypracuje zásadu stanovující fyzické či právnické osoby, kterým jsou tato práva udělena, nebo tím, že nestanoví podmínky pro výkon těchto práv nebo povinnosti těchto osob.

54.Pokud vydavatel neudělí práva uvedená v čl. 35 odst. 1 všem držitelům významných tokenů vázaných na aktiva, porušuje čl. 35 odst. 3 tím, že nezavede nebo nezachovává příslušná smluvní ujednání s fyzickými či právnickými osobami, kterým byla tato práva udělena, nebo tím, že neuzavře vhodná smluvní ujednání, která stanoví úlohy, povinnosti, práva a závazky vydavatelů a všech těchto fyzických či právnických osob, nebo tím, že pro tato smluvní ujednání s přeshraniční dimenzí nestanoví jednoznačnou volbu práva.

55.Pokud vydavatel neudělí práva uvedená v čl. 35 odst. 1 všem držitelům významných tokenů vázaných na aktiva, porušuje čl. 35 odst. 4 tím, že nezavede mechanismus za účelem zajištění likvidity významných tokenů vázaných na aktiva.

56.Pokud vydavatel neudělí práva uvedená v čl. 35 odst. 1 všem držitelům významných tokenů vázaných na aktiva, porušuje čl. 35 odst. 4 tím, že neuzavře nebo nezachovává písemné dohody s poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, nebo tím, že nezajistí, aby se od dostatečného počtu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy vyžadovalo, aby pravidelně a předvídatelně podávali pevné kotace za konkurenceschopné ceny.

57.Pokud vydavatel neudělí práva uvedená v čl. 35 odst. 1 všem držitelům významných tokenů vázaných na aktiva, porušuje čl. 35 odst. 4 tím, že v případě významného kolísání hodnoty významných tokenů vázaných na aktiva nebo rezervních aktiv nezajistí přímou zpětnou výměnu významných tokenů vázaných na aktiva, nebo tím, že nestanoví poplatky, které jsou přiměřené a úměrné skutečným nákladům na zpětnou výměnu.

58.Pokud vydavatel neudělí práva uvedená v čl. 35 odst. 1 všem držitelům významných tokenů vázaných na aktiva, porušuje čl. 35 odst. 4 tím, že neuzavře a neudržuje v platnosti smluvní ujednání za účelem zajištění toho, že výnosy z rezervních aktiv budou vyplaceny držitelům významných tokenů vázaných na aktiva v případě, že se vydavatel rozhodne ukončit činnost, přejde do řádné likvidace nebo mu je odebráno povolení.

59.Vydavatel porušuje článek 36 tím, že stanoví úroky nebo jiné výnosy spojené s délkou období, v němž držitel významných tokenů vázaných na aktiva tyto tokeny drží.

60.Vydavatel porušuje čl. 41 odst. 1 tím, že nepřijme, nezachovává a neuplatňuje zásadu odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik tohoto vydavatele a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik.

61.Vydavatel porušuje čl. 41 odst. 2 tím, že nezajistí, aby jeho významné tokeny vázané na aktiva mohli držet v úschově různí poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy s povolením k poskytování služeb uvedených v čl. 3 odst. 1 bodu 10, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek.

62.Vydavatel porušuje čl. 41 odst. 2 tím, že nehodnotí nebo nesleduje potřeby likvidity pro uspokojení žádostí o odkoupení nebo výkon práv, jak je uvedeno v článku 36, držiteli významných tokenů vázaných na aktiva.

63.Vydavatel porušuje čl. 41 odst. 3 tím, že nevypracuje, nedodržuje nebo neprovádí zásady a postupy v oblasti řízení likvidity, nebo tím, že nezavede strategie a postupy k zajištění toho, aby rezervní aktiva měla odolný profil likvidity, který vydavateli významných tokenů vázaných na aktiva umožní normálně fungovat, a to i v případě scénáře nepříznivého vývoje v oblasti likvidity.

64.Vydavatel porušuje čl. 42 odst. 1 tím, že nemá zaveden plán, který je vhodný pro podporu řádného ukončení jeho činnosti podle platného vnitrostátního práva, nebo tím, že nestanoví pl