EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.4.2020

COM(2020) 163 final

2020/0065(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemickou krizí COVID-19

{SWD(2020) 63 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Pandemie COVID-19 se v současnosti rozšířila již do celého světa. Nakazily se více než 2 miliony osob a téměř 140 000 osob s potvrzenou nákazou na následky viru zemřelo (podle údajů WHO k 17. dubnu). Počáteční reakce je zaměřena na záchranu životů po celém světě, přičemž jsou za tímto účelem přijímána různá opatření k zamezení šíření nákazy virem a posílení systémů zdravotní péče. Mnohá z těchto opatření vedla k zastavení společností a ekonomik, avšak pracovní místa nelze udržovat na úkor lidských životů. Naopak platí, že získání kontroly nad virem je předpokladem udržitelného ekonomického i sociálního rozvoje.

Rovněž jsou rychle zaváděna opatření za účelem omezení ekonomických důsledků krize. Vzhledem k dopadu globální recese a značnému tlaku na finančních trzích se většina, ne-li všichni partneři procesu rozšíření a partneři evropského sousedství, i přes tato opatření tento rok dostane do recese. Tato krize má u všech partnerských zemí stejný spouštěcí mechanismus, avšak její trvání a závažnost se mohou lišit v závislosti na jejich ekonomické struktuře, jakož i na jejich schopnosti přijímat účinná protiopatření. Spolu se zhroucením obchodu a obecným posunem, který nastává v souvislosti s neochotou riskovat na rozvíjejících se trzích, recese způsobuje, že se jejich platební bilance dostávají pod akutní tlak. V závislosti na rozšíření viru, jakož i jeho ekonomických dopadech, rovněž existuje jednoznačné a bezprostřední riziko pro společenskou stabilitu a bezpečnost, které se může dále přelévat v rámci dotčeného regionu i mimo něj.

S ohledem na výše uvedené Evropská komise v souvislosti s krizí COVID-19 navrhuje využít makrofinanční pomoc na podporu deseti sousedních partnerských zemí.

Makrofinanční pomoc je součástí souboru nástrojů EU pro reakci na vnější krizi. Je využívána k řešení situací krizí platební bilance v kombinaci s dohodou o vyplácení prostředků Mezinárodního měnového fondu (MMF), která je v souladu s dohodnutým programem ekonomických reforem. V této výjimečné situaci Komise navrhuje programy makrofinanční pomoci rovněž pro partnerské země, které využívají financování pro mimořádné situace z MMF, které není vázáno na předchozí opatření a/nebo podmínky a je poskytováno např. prostřednictvím nástroje rychlého financování. Tyto „programy krizové makrofinanční pomoci“ budou proto trvat kratší dobu (12 měsíců namísto 2,5 let) a budou zahrnovat pouze dvě výplaty prostředků. První platba bude uvolněna co nejdříve po schválení rozhodnutí o makrofinanční pomoci a odpovídající dohody o memorandu o porozumění s jednotlivými příjemci. Druhá platba bude uvolněna, jakmile budou splněny podmínkyuvedené v memorandu o porozumění. Jako u každé makrofinanční pomoci jsou tyto podmínky pro každou partnerskou zemi specifické, aby bylo zajištěno, že je tímto způsobem v rámci nástroje makrofinanční pomoci v plné míře zajištěno posílení makrofinanční stability při současném zlepšení celkového makroekonomického řízení, posílení správy ekonomických záležitostí a transparence a zlepšení podmínek pro obnovený udržitelný růst. Navíc tyto podmínky budou muset být formulovány tak, aby byly proveditelné, přičemž je třeba zohlednit kratší časovou lhůtu a kontext probíhající pandemie.

Evropská komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci deseti partnerský zemím v celkové výši 3 miliardy EUR. Pomoc bude mít formu střednědobých půjček.

Navrhovaná makrofinanční pomoc EU má pomoci partnerským zemím pokrýt část jejich naléhavých potřeb financování z vnějších zdrojů v kontextu programů MMF, které jsou v současné době realizovány, a snížit tímto způsobem jejich krátkodobou zranitelnost v oblasti platební bilance vzniklou v důsledku krize COVID-19. Navrhovaná pomoc by podpořila vnější stabilizaci, a tím by orgánům poskytla politický prostor k zavedení opatření pro boj proti hospodářskému poklesu způsobenému krizí COVID-19, přičemž by rovněž podpořila provádění reforem, jejichž cílem je zlepšit makroekonomické řízení, správu ekonomických záležitostí a transparentnost a podmínky pro obnovený udržitelný růst.

Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu s cíli strategií EU v oblasti rozšíření a sousedství. Partnerským zemím v regionu by ukázala, že EU je připravena je v době bezprecedentní krize podpořit. V tomto kontextu se Komise domnívá, že politické a hospodářské podmínky pro operaci makrofinanční pomoci v navrhované výši a podobě jsou splněny.

Navrhovaná makrofinanční pomoc se vztahuje na Albánskou republiku, Bosnu a Hercegovinu, Gruzii, Jordánské hášimovské království, Kosovo 1*, Moldavskou republiku, Černou Horu, Republiku Severní Makedonii, Tuniskou republiku a Ukrajinu. Situace se však stále vyvíjí a krize COVID-19 vystavuje rovněž další země rostoucím problémům. Makrofinanční pomoc zůstává k dispozici rovněž pro další způsobilé země, u nichž se později objeví problémy s platební bilancí. Komise rovněž zahájí diskuzi o rozsahu nástroje makrofinanční pomoci a jeho interakcích s ostatními vnějšími politikami EU.

Výše makrofinanční pomoci vychází z předběžného odhadu zbývajících potřeb partnerských zemí v oblasti financování z vnějších zdrojů a zohledňuje jejich schopnost vlastního financování z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, jež mají k dispozici, jakož i ze zdrojů poskytnutých MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci je rovněž zohledněno spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných nástrojů EU v oblasti vnějšího financování a přidaná hodnota celkového zapojení EU.

Partneři procesu rozšíření

Albánie je vůči hospodářskému propadu způsobenému pandemií obzvláště zranitelná z důvodu úzkých ekonomických vazeb s některými silně zasaženými členskými státy EU, významu turistického ruchu a jejích značných potřeb v oblasti refinancování. Situaci zhoršují omezené kapacity zdravotnictví a škody způsobené zemětřesením v listopadu 2019, které již vyčerpaly dostupný fiskální prostor. Navzdory tomu vláda rychle přijala podpůrná politická opatření ve výši přibližně 2 % HDP ve prospěch postižených podniků, domácností a zdravotnictví. Podle revidovaného rozpočtu dosáhne v roce 2020 rozpočtový schodek 4 % HDP a veřejný dluh by mohl vzrůst na více než 69 % HDP. Tyto odhady se však zdají optimistické. Podle předpovědí mezinárodních institucí má HDP letos klesnou o přibližně 5 %. Kromě fiskálního deficitu musí vláda refinancovat amortizaci zahraničního dluhu ve výši 545 milionů EUR (3,8 % HDP). Původně měla být tato potřeba financování částečně kryta vydáním eurobondů v hodnotě 500–600 milionů EUR, avšak šance pro umístění takto velkého objemu na trhu se za současných podmínek jeví jako vysoce nejistá. Po zohlednění podpory MMF v rámci registrované finanční instituce, půjček Světové banky a grantů z nástroje předvstupní pomoci EU by potřeba financování mohla dosáhnout 2,5% HDP nebo přibližně 350 milionů EUR. V této souvislosti je opodstatněná makrofinanční pomoc ve výši 180 milionů EUR.

V Bosně a Hercegovině došlo v důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 k prudkému zhoršení již probíhajícího hospodářského zpomalení, zejména v oblasti dopravy a cestovního ruchu, ale rovněž u remitencí pracovníků, které představují přibližně 5 % HDP a jsou životně důležitým zdrojem příjmů zejména domácností s nižšími příjmy. Poslední odhady na rok 2020 předpokládají pokles ekonomické aktivity přibližně o 10 % a prudký nárůst nezaměstnanosti. Navzdory poměrně solidnímu stavu celkového rozpočtu je schopnost země vytvořit v krátké lhůtě potřebný fiskální prostor velmi omezená. Bosenské orgány již požádaly MMF o financování při mimořádných událostech ve výši až 330 milionů EUR (téměř 2 % HDP). Hospodářské zpomalení povede k výraznému poklesu příjmů a k prudkému nárůstu transferů, což bude mít za následek výrazné zvýšení potřeb financování. Po zohlednění příspěvků MMF (až 330 milionů EUR, téměř 2 % HDP) a Světové banky (přibližně 20 milionů EUR nebo 0,1 % HDP) dosáhne podle současných odhadů v roce 2020 výše zbývající mezery ve financování přibližně 500 milionů EUR (2,8 % HDP). Vzhledem k nízkému úvěrovému hodnocení země je přístup na mezinárodní finanční trhy velmi omezený, zatímco finanční trhy země jsou příliš malé na to, aby se tyto zbývající potřeby financování mohly pokrýt. V této souvislosti je opodstatněná makrofinanční pomoc ve výši 250 milionů EUR.

Vypuknutí pandemie COVID-19 a související zastavení mají drastický dopad na ekonomiku Kosova prostřednictvím narušení obchodu a finančních toků. Podstatná část soukromé spotřeby je financována prostřednictvím remitencí, které tvoří více než 10 % HDP, zatímco vývoz služeb pro diasporu (především cestovní ruch) zmírňuje velmi vysoký schodek obchodu se zbožím (více než 40 % HDP). Další slabou stránkou kosovského hospodářství je křehký soukromý sektor, v němž převládají mikropodniky s omezenými rezervami v oblasti likvidity. S ohledem na výše uvedené reálný HDP v roce 2020 klesne přibližně o 5 %. I přes poměrně solidní stav celkového rozpočtu v roce 2019 je fiskální prostor velmi omezený. Kosovo nemá přístup na mezinárodní finanční trhy (vzhledem k neexistenci úvěrového hodnocení), téměř dvě třetiny jeho celkového dluhu drží úzká základna investorů, přičemž přibližně 38 %, resp. 23 % celkového dluhu drží Kosovo Pension Security Trust a centrální banka. Kombinace klesajících veřejných příjmů s vysokými základními platbami a opatření přijatých v reakci na krizi představují akutní riziko likvidity. MMF odhaduje, že veřejné příjmy se v období od dubna do června meziročně snížily o 50–60 %, zatímco prozatímní vláda schválila nouzový balíček ve výši 180 milionů EUR. Očekává se, že saldo veřejných financí, které již kleslo pod právně stanovených 4,5 % HDP, se v roce 2020 dále sníží na 2,5 % HDP. Kosovo požádalo MMF o nouzovou pomoc v oblasti likvidity v rámci nástroje rychlého financování ve výši 51,6 milionu EUR, kterou následně dne 10. dubna správní rada MMF schválila. Podle současných prognóz se zbývající potřeby financování odhadují na 210 milionů EUR. V této souvislosti je opodstatněná makrofinanční pomoc ve výši 100 milionů EUR.

Černá Hora je obzvláště vystavena ekonomickým důsledkům pandemie, a to z důvodu velmi silné závislosti na cestovním ruchu a vysokým potřebám vnějšího financování. Černá Hora čelí v roce 2020 hluboké recesi, přičemž mezinárodní instituce předpovídají, že reálná ekonomika klesne až o 9 %. Cestovní ruch, který je jedním z nejvíce postižených odvětví, představuje více než 20 % HDP a je hlavním zdrojem devizových příjmů, zaměstnanosti a fiskálních příjmů. Opatření proti šíření koronaviru však cestovní ruch a cestování zastavila před propuknutím hlavní sezóny. Navzdory omezenému fiskálnímu prostoru vláda rychle přijala podpůrná politická opatření ve výši přibližně 2 % HDP, aby pomohla ekonomice se s následky pandemie vyrovnat. Opatření se týkají zejména odložených plateb daní a sociálních příspěvků, moratoria na splácení úvěrů a plateb nájemného za pronájem státního majetku, jakož i dotací pro podniky a pracovníky. Podle předběžných odhadů ministerstva financí se rozpočtový schodek v roce 2020 zvýší na více než 7 % HDP a veřejný dluh vzroste o dalších 2,6 procentního bodu (p. b.) na 82 % HDP, což bude regionu představovat nejvyšší dluh. Po půjčkách MMF a Světové banky a grantech EU by mezera ve financování mohla dosáhnout přibližně 120 milionů EUR. V této souvislosti je opodstatněná makrofinanční pomoc ve výši 60 milionů EUR.

V Severní Makedonii je ekonomika silně narušena, neboť rozšířená opatření k omezení sociálních kontaktů mají vážný dopad na produkci a zaměstnanost, přičemž jsou silně zasaženy činnosti zahraničního obchodu. Podle současných projekcí dojde v roce 2020 ke snížení reálného HDP o přibližně 4 %. Vláda v měsících dubnu a květnu včas přijala odvážná opatření na podporu malých a středních podniků v oblasti likvidity a zaměstnanosti v nejvíce zasažených odvětvích. Fiskální prostor pro zvládnutí sociálně-ekonomického dopadu krize je však omezený. V nejlepším případě vláda v roce 2020 ve srovnání s původním rozpočtem očekává schodek příjmů ve výši 20 % a plánuje přerozdělení výdajů bez zvýšení stropu. Na základě HDP z roku 2019 by to znamenalo deficit v ve výši přibližně 8 %. Očekává se, že soukromé převody ze zahraničí, včetně remitencí pracovníků, jakož i příliv přímých zahraničních investic, budou výrazně klesat a projeví se ve snížení rezervy. Vláda, jakož i veřejné podniky, navíc v období 2020–2021 čelí obzvláště vysoké potřebě refinancování z domácích a vnějších zdrojů v celkové výši 1,65 miliardy EUR (v každém z těchto dvou let ve výši přibližně 7,3 % HDP roku 2019). Spadá sem amortizace eurodluhopisů z roku 2014 ve výši 500 milionů EUR, části eurobondů z roku 2015 a politické záruky Světové banky z roku 2013, jakož i splacení velkých zahraničních komerčních úvěrů Veřejného podniku pro státní silnice, který je pověřen realizací hlavní silniční infrastruktury. Vláda požádala MMF o pomoc prostřednictvím nástroje rychlého financování, která dosahuje výše 177 milionů EUR, jakož i o půjčku od Světové banky. Podle stávajících odhadů zůstane mezera ve financování po zohlednění grantů MMF, Světové banky a EU ve výši přibližně 330 milionů EUR. V této souvislosti je opodstatněná makrofinanční pomoc ve výši 160 milionů EUR.

Východní sousedství

Gruzie vzhledem k rostoucím finančním potřebám vstoupí tento rok do hluboké krize. Gruzínské hospodářství je koronavirovou krizí silně postiženo. Nedávné odhady zohledňující dopad viru naznačují, že v roce 2020 dojde k hospodářskému poklesu ve výši přibližně 4 %. Vzhledem k nákladům na opatření ke zmírnění dopadu krize, zvýšení výdajů na zdravotní péči a nižším příjmům se očekává, že rozpočtový schodek se v roce 2020 zvýší přibližně na 8 % HDP. Platební bilance Gruzie se rovněž zhorší v důsledku nižších příjmů z vývozu služeb (zejména z cestovního ruchu), nižšího přílivu remitencí, pravděpodobně nižšího přílivu přímých zahraničních investic a odlivu portfoliových investic. Podle předběžných odhadů MMF má mezera vnějšího financování v letech 2020–2021 dosáhnout přibližně 1,6 miliardy USD a Gruzie bude potřebovat na krytí této mezery pomoc od svých mezinárodních partnerů. Dne 14. dubna příslušné orgány uzavřely s MMF dohodu na úrovni pracovníků útvarů za účelem zvýšení stávajícího (téměř plně vyplaceného) programu rozšíření finanční facility o přibližně 375 milionů USD, z čehož má být 308 milionů USD vyplaceno v roce 2020. Probíhají jednání se Světovou bankou, ADB, AFD, KfW a EIB v souvislosti s navýšením jejich úvěrů. Gruzie má probíhající program makrofinanční pomoci s poslední splátkou ve výši 25 milionů EUR, která má být vyplacena v druhém čtvrtletí roku 2020, pokud budou splněny dohodnuté politické podmínky, přičemž většina z nich již byla splněna. Celkově na základě aktuálních informací zbývá pro tento rok vyplnit odhadovanou mezeru ve financování ve výši přibližně 900 milionů USD. Vzhledem k tomu, že existují dobré vyhlídky také na příspěvky ostatních věřitelů, je nový program makrofinanční pomoci ve výši 150 milionů EUR oprávněný.

Ekonomiku Moldavské republiky (dále jen Moldavsko) v roce 2020 silně ovlivní dopad opatření na zastavení šíření viru COVID-19 a důsledky celosvětové recese. Krize se zejména projevuje v remitencích (v Moldavsku představují 15 % HDP) a obchodu se zeměmi zasaženými krizí, zejména členskými státy EU. Očekává se, že moldavská ekonomika v roce 2020 spadne do recese a platební bilance a veřejné finance se v důsledku krize dostanou pod velký tlak. Potřeby vnějšího financování se předběžně odhadují na 800 milionů USD (přibližně 7 % HDP) v roce 2020 a mezera v oblasti fiskálního financování se odhaduje na 10,5 miliardy MDL (přibližně 550 milionů USD). Moldavsko má určitý politický prostor pro boj proti otřesům, neboť jak veřejný dluh, tak i mezinárodní rezervy se v posledních letech s podporou tříletého programu Mezinárodního měnového fondu a EFF/ECF vyvíjely příznivě, avšak tento prostor je jasně omezen a nebude trvat dlouho. MMF je připraven mimořádnou podporu Moldavsku navýšit o přibližně 240 milionů USD (220 milionů EUR) s cílem zmírnit hospodářské dopady krize COVID-19. Pro Moldavsko je již realizován program makrofinanční pomoci, jehož druhá a třetí splátka v celkové výši 70 milionů EUR, mohou být vyplaceny za předpokladu, že dané podmínky budou splněny před ukončením programu v červenci 2020. Dále by za účelem řešení dopadů krize mohly být přerozděleny již oznámené úvěry z Ruska na rok 2020 ve výši 200 milionů EUR, které byly primárně určeny na investice do infrastruktury. Vzhledem k omezenému přístupu k mezinárodním kapitálovým trhům by však Moldavsko potřebovalo další pomoc na krytí potřeby financování z vnějších zdrojů. S ohledem na výše uvedené je opodstatněn nový program makrofinanční pomoci ve výši 100 milionů EUR.

Na Ukrajině se makrofinanční stabilita tento rok znovu ocitla pod tlakem, zejména po náhlé změně ve vládě na začátku března, což se časově shodovalo s vypuknutím celosvětové krize způsobené koronavirem. Podmínky na finančních trzích se prudce zhoršily v polovině března, kdy se výnosy eurobondů téměř ztrojnásobily, a poté se stabilizovaly na přibližně 8 %, přičemž na konci ledna dosahovaly 4,4 %. Nedostatečná důvěra, která v důsledku očekávání hluboké recese (prognózy v roce 2020 se pohybují v rozmezí od 4 % do 9 %) ještě klesla, vedla ke zvýšené poptávce po zahraniční měně. V druhé polovině března musela Národní banka Ukrajiny prodat ekvivalent 2,2 miliardy USD, čímž snížila své oficiální mezinárodní rezervy o více než 8 % z 27 miliard USD oznámených ke konci února 2020. V revidovaném rozpočtu na rok 2020, který parlament přijal dne 13. dubna, se předpokládá koronavirový fond ve výši 2,5 miliardy EUR na okamžitá opatření na boj proti šíření COVID-19. V souvislosti s očekávaným zhoršením veřejných financí v důsledku recese a dalšími výdaji souvisejícími s krizí byl celkový rozpočtový deficit na rok 2020 revidován na 7,5 % HDP neboli na ekvivalent 11 miliard USD. Zatímco část rozpočtového schodku může být financována z domácích zdrojů, vláda musí rovněž uhradit vnější dluh ve výši 5 miliard USD, který je splatný v roce 2020. MMF odhaduje, že celková potřeba vnějšího financování bude v roce 2020 činit přibližně 12 miliard USD. V této souvislosti MMF souhlasil se zvýšením objemu svého nedávno dohodnutého tříletého programu z 5,5 miliardy USD na 10 miliard USD, z čehož by tento rok bylo k dispozici 3,5 miliardy USD. Kromě půjčky Světové banky a zbývající tranše stávajícího programu makrofinanční pomoci EU ve výši 500 milionů EUR, pro níž byly splněny podmínky a jejíž vyplacení se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2020 (jakmile budou provedena prioritní opatření pro nový program MMF), bude k dispozici financování ve výši přibližně 5 miliard USD. Zbývající část mezery ve výši 12 miliard USD by musela být pokryta dodatečnou veřejnou finanční podporou nebo čerpáním oficiálních mezinárodních rezerv. V této souvislosti je program makrofinanční pomoci s celkovým objemem prostředků ve výši 1,2 miliardy EUR opodstatněný.

Jižní sousedství

Vzhledem k omezenému politickému prostoru země a zvyšujícímu se tlaku na platební bilanci nelze recesi v Jordánsku zabránit. Očekává se, že koronavirová nákaza bude mít na jordánské hospodářství značný dopad prostřednictvím rušivých účinků na obchodní toky, globální hodnotové řetězce a cestovní ruch. Vzhledem k omezenému fiskálnímu prostoru Jordánsko za účelem omezení škod v ekonomice dosud mobilizovalo především opatření v oblasti měnové politiky. Při všeobecném zákazu vycházení je však účinnost takových opatření omezena. Hospodářství se v roce 2020 dostane pravděpodobně do recese, což bude mít důsledky na již vysokou míru nezaměstnanosti (kolem 19 % na konci roku 2019). Očekává se, že rozpočtový schodek vzroste nad 5 % HDP, zejména v souvislosti s očekávaným poklesem daňových příjmů. Hrubý veřejný dluh tedy v roce 2020 pravděpodobně překročí 100 % HDP. K udržení úrokové sazby na nízké úrovni a za účelem podpory udržitelnosti dluhu bude mít zásadní význam zajistit, aby půjčky určené na financování rozpočtového schodku byly poskytovány za zvýhodněných podmínek. Již před vypuknutím koronavirové nákazy mělo Jordánsko značné potřeby v oblasti financování z vnějších zdrojů. V této souvislosti přijala EU v lednu 2020 makrofinanční pomoc ve výši 500 milionů EUR. Krize COVID-19 tyto potřeby dále zvýšila. Očekává se, že schodek běžného účtu se v důsledku strmého poklesu v cestovním ruchu zvýší a značný růst úrokových sazeb, kterému čelí rozvíjející se ekonomiky na finančních trzích, by mohl ohrozit obnovení půjčky formou eurobondů ve výši 1,25 miliardy USD, které jsou splatné v říjnu 2020. Na základě současných informací zbývá tento rok vyplnit odhadovanou potřebu financování ve výši 1,5 miliardy USD a další podpora makrofinanční pomoci ve výši 200 milionů EUR je opodstatněná. Tyto prostředky budou kombinovány se stávajícím programem makrofinanční pomoci, takže celková výše pomoci dosáhne 700 milionů EUR 2 .

Značné potřeby financování v Tunisku vyžadují při narůstající hospodářské krizi mezinárodní podporu. Tunisko se v roce 2020 pravděpodobně dostane do recese, neboť ekonomická činnost bude významně ovlivněna poklesem celosvětové poptávky a účinkem opatření k zamezení šíření nákazy koronavirem zavedených v polovině března. Za účelem zmírnění hospodářského dopadu krize byla sice přijata měnová a fiskální opatření, avšak makroekonomické nerovnováhy přetrvávají, politický prostor zůstává omezený a potřeby financování z vnějších zdrojů během roku vzrostou. Hospodářský útlum vyvine silný tlak na zaměstnanost a sociální stabilitu. Povede rovněž k závažnému zhoršení rozpočtu, snížení příjmů a dodatečnému tlaku na výdaje na podporu hospodářství a systém zdravotní péče. Proto je pravděpodobné, že se rozpočtový schodek značně zvýší a že veřejný dluh v roce 2020 vzroste. Vláda očekává větší rozpočtový schodek, než se předpokládalo (až 4,3 % HDP), pro nějž je třeba mobilizovat přibližně 1 miliardu USD (nebo 2,6 % HDP) dalšího financování z vnějších zdrojů. Vzhledem k očekávanému dopadu pandemie na soukromý sektor a jeho přístup k vnějšímu financování budou potřeby v oblasti platební bilance ještě větší (přibližně 4,7 % HDP). Prudký pokles objemu remitencí a cestovního ruchu (přes 7 % HDP), i přes nižší ceny ropy, povede rovněž k poklesu devizových příjmů. V roce 2020 vláda pravděpodobně nebude schopna pokrýt své finanční potřeby z domácích a mezinárodních trhů a požádala MMF o mimořádnou pomoc v hodnotě odpovídající 753 milionům USD (100 % kvóty). V letošním roce potřebuje vláda v rámci vnějšího financování částku ve výši přibližně 3,5 miliardy USD, přičemž vyplácení dosáhne svého vrcholu v dubnu a v červnu. V důsledku fiskálního dopadu pandemie COVID-19 a reakce na ni lze očekávat zvýšené finanční potřeby, přičemž přístup na finanční trhy zůstane i v průběhu roku velmi obtížný a předpokládané tržní emise ve výši 1,1 miliardy USD již nelze považovat za samozřejmost. Na základě současných informací zbývá tento rok vyplnit odhadovanou potřebu financování ve výši přibližně 2,5 miliardy EUR a program makrofinanční pomoci ve výši 600 milionů EUR je opodstatněný.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tato navrhovaná operace makrofinanční pomoci probíhá za velmi výjimečných a urgentních okolností spojených s globální pandemií způsobenou koronavirem. Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu se závazkem EU podporovat partnery procesu rozšíření a partnery evropského sousedství při jejich bezprostředních hospodářských obtížích. Odpovídá rovněž těmto zásadám: řízení využívání nástroje makrofinanční pomoci s ohledem na jeho výjimečnou povahu, politické podmínky, doplňkovost, podmíněnost a finanční kázeň. Komise bude během poskytování této makrofinanční pomoci nadále sledovat a hodnotit plnění uvedených kritérií, stejně jako bude v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost hodnotit dané politické podmínky.

Při provádění pomoci Komise zajistí soulad s nedávnými a probíhajícími operacemi makrofinanční pomoci, zejména těmi podle stávajících rozhodnutí o makrofinanční pomoci:

·rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1112 ze dne 6. července 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Tunisku;

·rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1565 ze dne 13. září 2017 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice;

·rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/598 ze dne 18. dubna 2018 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii;

·rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/947 ze dne 4. července 2018 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Ukrajině.

·rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/33 ze dne 15. ledna 2020 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království.

•Soulad s ostatními politikami Unie

EU mobilizuje veškeré dostupné nástroje a úzce spolupracuje s členskými státy i evropskými finančními institucemi s cílem zajistit účinnou vnější reakci na krizi COVID-19 pod vlajkou „tým Evropa“. Makrofinanční pomoc EU je součástí tohoto přístupu k regionům rozšíření a sousedství a doplňuje celkovou částku 3,87 miliardy EUR v grantech mobilizovanou v rámci nástroje předvstupní pomoci a evropského nástroje sousedství, včetně smíšeného financování a příspěvků k finančním nástrojům prostřednictvím investiční platformy sousedství a investičního fóra pro západní Balkán. Půjčky pro investice veřejného a soukromého sektoru budou navíc nadále poskytovány v rámci vnějšího úvěrového mandátu Evropské investiční banky. Sousedství bude rovněž podporováno z investičních programů se zárukami z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj ve výši 0,5 miliardy EUR, které budou většinou přeorientovány na financování malých a středních podniků.

Vzhledem k tomu, že by makrofinanční pomoc EU pobídla orgány, aby přijaly vhodný rámec pro krátkodobé makroekonomické politiky a strukturální reformy, zvýšila by přidanou hodnotu celkového zapojení EU i účinnost všech intervencí EU, které probíhají v rámci jiných finančních nástrojů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 212 SFEU. V současné naléhavé situaci by tento návrh rovněž mohl vycházet z článku 213 SFEU. Komise se nicméně rozhodla návrh předložit na základě článku 212 SFEU, aby se řídila řádným legislativním postupem s plným zapojením Evropského parlamentu. Komise se za účelem rychlého přijetí spoléhá na spolupráci Evropského parlamentu a Rady.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh nespadá do výlučné pravomoci EU. Zásada subsidiarity se použije, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability příjemců není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavním důvodem je větší rozsah a usnadnění koordinace dárců s cílem maximalizovat účinnost pomoci.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability (tím, že snižuje riziko možné platební neschopnosti) a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Vzhledem k rozsahu potřeb příjemců v oblasti financování z vnějších zdrojů v letech 2020 a 2021 bude částka podpory odpovídat relativně omezené části těchto potřeb. Vzhledem k pomoci, kterou příjemcům přislíbili jiní bilaterální a multilaterální dárci a věřitelé, se má za to, že se pro EU jedná o přiměřenou úroveň sdílení nákladů.

•Volba nástroje

K řešení těchto makroekonomických cílů se nehodí nebo není dostatečné projektové financování ani technická pomoc. Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s ostatními nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že svou rychlou realizací nejen zmírní problémy, které mají příjemci s nedostatkem okamžitě dostupných prostředků ze zahraničí, ale také pomůže vytvořit stabilní makroekonomický rámec, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, jakož i vhodný rámec pro strukturální reformy. Tím, že pomůže zavést vhodný komplexní rámec pro makroekonomickou a strukturální politiku, může makrofinanční pomoc zlepšit účinnost opatření financovaných u příjemců v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Makrofinanční pomoc je poskytována jako nedílná součást reakce EU a širší mezinárodní reakce v souvislosti s krizí COVID-19. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci konzultovaly útvary Komise Mezinárodní měnový fond, který právě zavádí rozsáhlé programy financování, jakož i jiné multilaterální a bilaterální věřitele a dárce. Komise je rovněž v pravidelném kontaktu s vnitrostátními orgány potenciálních přijímacích zemí.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Jelikož je nutné, aby schvalovací proces proběhl rychle, Komise sama nebo v případě potřeby s podporou externích odborníků provede operační hodnocení ověřující kvalitu a spolehlivost veřejných finančních okruhů a správních postupů příjemce.

•Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc EU je nouzový nástroj, který je zaměřen na zmírňování rizika platební neschopnosti a hospodářského kolapsu partnerských zemí tím, že pomůže řešit krátkodobé potřeby příjemců, pokud jde o financování z vnějších zdrojů, a zároveň podpoří politická opatření zaměřená na posílení platební bilance a fiskální situace, jakož i obnovený udržitelný růst. Z toho důvodu se na návrh poskytnutí makrofinanční pomoci nevztahuje požadavek provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final), neboť je politickým imperativem, aby se v naléhavých situacích, které vyžadují rychlou reakci, postupovalo rychle.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Plánovaná pomoc by byla poskytnuta ve formě půjček a měla by být financována prostřednictvím výpůjčních operací, které Komise provede jménem EU. Rozpočtové důsledky pomoci budou odpovídat výši poskytnutých prostředků z sazbu 9 %, které budou vyplaceny v rámci Záručního fondu pro vnější vztahy EU. Za předpokladu, že půjčky budou vyplaceny v roce 2020 a podle pravidel upravujících mechanismus záručního fondu 3 , budou prostředky poskytnuty v roce n+2, přičemž rok n je rokem vyplacení prostředků. Dopad půjček vyplacených v roce 2020 bude tedy až do maximální výše 270 milionů EUR spadat do rozpočtu na rok 2022. Pokud bude část půjček vyplacena v roce 2021, budou odpovídající prostředky poskytnuty z rozpočtu na rok 2023.

Komise se domnívá, že částka vyčleněná v záručním fondu poskytuje dostatečnou rezervu na ochranu rozpočtu EU před podmíněnými závazky souvisejícími s dotyčnými půjčkami MMF. Nelze však vyloučit, že vzhledem ke stávajícím makroekonomickým okolnostem a potenciální koncentraci expozic vůči úvěrovému riziku může vzrůst potřeba vyčlenit po dobu trvání půjček dodatečné rozpočtové zdroje.

Komise má za to, že rozpočtový dopad navrhované makrofinanční pomoci lze zohlednit v rámci jejího návrhu příštího víceletého finančního rámce.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Evropská unie dá partnerským zemím k dispozici makorofinanční pomoc v celkové výši 3 miliardy EUR, která bude poskytnuta ve formě střednědobých až dlouhodobých půjček a přispěje k pokrytí jejich potřeb v oblasti financování z vnějších zdrojů v období 2020–2021.

Na základě předběžného posouzení finančních potřeb se částky makrofinanční pomoci, která má být zpřístupněna, rozdělí mezi jednotlivé příjemce takto:

·180 milionů EUR pro Albánskou republiku

·250 milionů EUR pro Bosnu a Hercegovinu

·150 milionů EUR pro Gruzii

·200 milionů EUR pro Jordánské hášimovské království

·100 milionů EUR pro Kosovo

·100 milionů EUR pro Moldavskou republiku

·60 milionů EUR pro Černou Horu

·160 milionů EUR pro Republiku Severní Makedonie

·600 milionů EUR pro Tuniskou republiku

·1,2 miliardy EUR pro Ukrajinu

Pomoc má být vyplacena ve dvou úvěrových splátkách. Očekává se, že výplata první splátky proběhne přibližně v polovině roku 2020. Druhá splátka by mohla být vyplacena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 nebo v první polovině roku 2021 za předpokladu, že byla včas provedena politická opatření, která jsou pro vyplacení splátek podmínkou.

Pomoc bude řídit Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Komise a orgány jednotlivých partnerských zemí se dvoustranně dohodnou na memorandu o porozumění, v němž budou stanovena opatření reforem spojená s navrhovanou operací makrofinanční pomoci, včetně aspektů týkajících se načasování a posloupnosti. Navíc, jak je to v případě makrofinanční pomoci obvyklé, by její vyplácení bylo mimo jiné podmíněno uspokojivým pokrokem programu MMF a tím, že partneři budou nadále čerpat prostředky z fondů MMF.

Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc by byla zpřístupněna po dobu dvanácti měsíců od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost.

Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, jak bylo toto rozhodnutí v předchozím roce prováděno. Plnění cílů pomoci bude posuzovat Komise, a to i v rámci hodnocení ex post, které Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději dva roky po skončení období dostupnosti pomoci.

2020/0065 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemickou krizí COVID-19

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Současná krize COVID-19 velmi poškozuje hospodářskou a finanční stabilitu v regionech procesu rozšíření a evropského sousedství. Partnerské země se v současnosti potýkají se špatnou a rychle se zhoršující platební bilancí a fiskální situací, přičemž jejich ekonomika směřuje do recese. Existuje pádný důvod pro to, aby se EU rychle a rozhodně zasadila o podporu těchto ekonomik. Tento návrh makrofinanční pomoci Unie se proto vztahuje na deset partnerských zemí: Albánskou republiku, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo 4 * a Republiku Severní Makedonie v regionu zemí procesu rozšíření; Gruzii, Moldavskou republiku a Ukrajinu ve východním sousedství a Jordánské hášimovské království a Tuniskou republiku v jižním sousedství (dále jen „partnerské země“).

(2)Naléhavost pomoci souvisí s bezprostřední potřebou finančních prostředků na straně partnerských zemí, a to nad rámec těch, které budou poskytnuty prostřednictvím jiných nástrojů EU a mezinárodních finančních institucí, členských států EU a jiných bilaterálních dárců, aby jejich příslušné orgány mohly v krátkodobém horizontu zavést opatření pro boj s hospodářskými důsledky krize COVID-19.

(3)Orgány jednotlivých partnerských zemí a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodly na hospodářském programu, který se bude opírat o finanční ujednání s MMF, nebo se jejich dohoda v blízké době očekává.

(4)Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit naléhavé potřeby příjemce v oblasti vnějšího financování, přičemž se vzájemně doplňuje s dohodou o vyplácení půjček uzavřenou s MMF, která je podmíněna dohodnutým programem hospodářských reforem. V souvislosti s krizí COVID-19 by makrofinanční pomoc Unie měla být rovněž k dispozici partnerským zemím, které využívají mimořádné finanční prostředky od MMF, jež mohou být poskytnuty bez předchozích opatření a/nebo podmínek, například prostřednictvím nástroje rychlého financování. Doba poskytování této pomoci by proto měla být kratší, pomoc by měla být omezena na dvě platby a měla by podpořit provádění politického programu, který obsahuje omezený soubor reformních opatření.

(5)Finanční podpora pro partnerské země ze strany Unie je v souladu s politikou Unie stanovenou v politice rozšíření a v evropské politice sousedství.

(6)Vzhledem k tomu, že partnerskými zeměmi jsou buď přistupující partnerské země / partnerské země připravující se na přistoupení nebo partnerské země, které jsou zahrnuty do evropské politiky sousedství, jsou pro makrofinanční pomoc Unie způsobilé.

(7)Jelikož se očekává, že zdroje, které mají poskytnout MMF a jiné multilaterální instituce, nebudou pro dramaticky narůstající potřeby vnějšího financování partnerských zemí zdaleka dostatečné, považuje se makrofinanční pomoc Unie, jež má být partnerským zemím poskytnuta, za současných výjimečných okolností za vhodnou odpověď na žádost partnerských zemí o podporu finanční stabilizace. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci a doplnila by zdroje, které jsou zpřístupňovány v rámci finančního ujednání s MMF.

(8)Cílem makrofinanční pomoci Unie by mělo být podpořit obnovení udržitelného stavu vnějšího financování partnerských zemí, a tím přispět k oživení hospodářského a sociálního rozvoje.

(9)Výše makrofinanční pomoci Unie vychází z předběžného posouzení zbývajících potřeb jednotlivých partnerských zemí v oblasti vnějšího financování, a zohledňuje jejich schopnost financovat své potřeby z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které mají k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytované MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci byla rovněž zohledněna nutnost zajistit spravedlivé sdílení zátěže mezi Unií a ostatními dárci, jakož i dosavadní využití jiných unijních nástrojů vnějšího financování a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(10)Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli jednotlivých oblastí vnější činnosti a dalších příslušných politik Unie a s opatřeními přijatými v jejich rámci.

(11)Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat vnější politiku Unie vůči partnerským zemím. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(12)Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat partnerské země v jejich úsilí o prosazování hodnot, které mají společné s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jejich závazek k prosazování zásad otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(13)Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by měla být skutečnost, že partnerské země respektují účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému více politických stran a právního státu, a zaručují dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by navíc měly u partnerských zemí posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu a konsolidace rozpočtu. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(14)V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s její makrofinanční pomocí by partnerské země měly přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci.

(15)Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu Unie).

(16)Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(17)Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(18)Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto rozhodnutí by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 5 .

(19)Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění a z důvodu účinnosti by Komise měla být zmocněna k vyjednání těchto podmínek s orgány partnerských zemí pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by měl být obecně použit poradní postup ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci Unie poskytované jednotlivým partnerským zemím by se měl na přijetí memoranda o porozumění s Černou Horou použít poradní postup, přičemž na přijetí memorand o porozumění s ostatními partnerskými zeměmi v rámci tohoto rozhodnutí by se měl použít přezkumný postup; to platí i v případě jakéhokoli snížení, pozastavení či zrušení pomoci,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie zpřístupní Albánské republice, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Gruzii, Jordánskému hášimovskému království, Kosovu, Moldavské republice, Republice Severní Makedonie, Tuniské republice a Ukrajině (dále jen „partnerská země / partnerské země“) makrofinanční pomoc („makrofinanční pomoc Unie“) v maximální celkové výši 3 miliardy EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci partnerů a jejich program zásadních reforem. Pomoc přispěje k pokrytí naléhavých potřeb platební bilance partnerských zemí uvedených v programu podporovaném Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a zpřístupní se v této výši:

a)180 milionů EUR pro Albánskou republiku;

b)250 milionů EUR pro Bosnu a Hercegovinu;

c)150 milionů EUR pro Gruzii;

d)200 milionů EUR pro Jordánské hášimovské království;

e)100 milionů EUR pro Kosovo;

f)100 milionů EUR pro Moldavskou republiku;

g)60 milionů EUR pro Černou Horu;

h)160 milionů EUR pro Republiku Severní Makedonie;

i)600 milionů EUR pro Tuniskou republiku;

j)1,2 miliardy EUR pro Ukrajinu.

2.Celá částka makrofinanční pomoci Unie se jednotlivým partnerským zemím poskytne ve formě půjček. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí a dále je půjčit dotyčné partnerské zemi. Půjčky musí mít průměrnou dobu splatnosti nejvýše patnáct let.

3.Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a dotyčnou partnerskou zemí. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a včas předkládá těmto orgánům příslušné dokumenty.

4.Makrofinanční pomoc Unie se zpřístupní na dobu dvanácti měsíců od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování partnerských zemí oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise poskytovanou pomoc omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je skutečnost, že dotyčná partnerská země respektuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému více politických stran a právního státu, a zaručuje dodržování lidských práv.

2.Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 6 .

Článek 3

1.Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s orgány jednotlivých partnerských zemí jasně vymezené podmínky hospodářské politiky a finanční podmínky pro makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky se stanoví v memorandu o porozumění zahrnujícím časový rámec pro jejich plnění. Podmínky hospodářské politiky a finanční podmínky uvedené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných dotyčnou partnerskou zemí s podporou MMF.

2.Podmínky uvedené v odstavci 1 mají u partnerských zemí zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí, a to i při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování opatření se náležitě zohlední také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok v plnění těchto cílů.

3.Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví v dohodě o půjčce, kterou uzavře Komise s orgány jednotlivých partnerských zemí.

4.Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splněny podmínky uvedené v čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika partnerských zemí v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.Jsou-li splněny podmínky v odstavci 3, zpřístupní Komise makrofinanční pomoc Unie formou půjčky ve dvou splátkách. Výše každé splátky se stanoví v memorandu o porozumění uvedeném v článku 3.

2.Na pokrytí makrofinanční pomoci Unie se v příslušných případech poskytnou prostředky v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 7 .

3.Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)nezbytná podmínka stanovená v článku 2;

b)průběžné uspokojivé výsledky, pokud jde o provádění úvěrové dohody s MMF, která nemá preventivní charakter;

c)uspokojivé splnění podmínek hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

K uvolnění druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.

4.Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 3 prvním pododstavci, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.Makrofinanční pomoc Unie se vyplácí centrální bance dotyčné partnerské země. S výhradou ustanovení dohodnutých v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.Výpůjční a úvěrové operace související s makrofinanční pomocí Unie se provádějí v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti, ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost partnerské země přijmout opatření s cílem zajistit, aby do podmínek půjčky byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.Umožní-li okolnosti snížení úrokové sazby půjčky, může se Komise na žádost partnerské země rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svoji původní půjčku nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčné půjčky nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí partnerská země.

5.Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 8 .

2.Makrofinanční pomoc Unie podléhá přímému řízení.

3.Dohoda o půjčce uvedená v čl. 3 odst. 3 zahrnuje ustanovení, jež:

a)zajistí, aby partnerská země pravidelně kontrolovala, že bylo financování z rozpočtu Unie použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly použity neoprávněně;

b)zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se této makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 9 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 10 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 11 a v případě členských států, které se účastní posílené spolupráce týkající se Úřadu evropského veřejného žalobce, nařízením Rady (EU) 2017/1939 12 . Za tímto účelem se Evropskému úřadu pro boj proti podvodům výslovně povolí provádět vyšetřování, mimo jiné zejména kontroly a inspekce na místě, včetně digitálních forenzních operací a pohovorů;

c)výslovně povolí Komisi nebo jejím zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení;

e)zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení půjčky, pokud se prokáže, že se ve spojení s řízením makrofinanční pomoci partnerská země dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie.

f)zajistí, aby veškeré náklady vzniklé Unii, které souvisejí s finanční pomocí, nesla partnerská země.

4.Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly partnerské země, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se na makrofinanční pomoc Unie pro Černou Horu článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011, přičemž na makrofinanční pomoc Unie poskytovanou ostatním partnerským zemím, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, se použije článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Zpráva:

a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo v provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)posoudí hospodářskou situaci a hospodářské vyhlídky partnerských zemí jakož i pokrok dosažený v provádění opatření politiky uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky partnerských zemí v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, v níž přispěla k dosažení stanovených cílů.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 13  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 14  

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

·Přispívat k pokrytí potřeb partnerské země v oblasti vnějšího financování, v souvislosti s výrazným zhoršením jejích vnějších účtů, ke kterému došlo v důsledku stávající krize COVID-19.

·Mírnit rozpočtové finanční potřeby partnerské země.

·Podporovat úsilí o fiskální konsolidaci a vnější stabilizaci v souvislosti s plánovaným programem MMF.

·Podporovat strukturální reformy zaměřené na zlepšení celkového makroekonomického řízení, posilovat správu ekonomických záležitostí a transparentnosti a zlepšovat podmínky pro udržitelný růst.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání a finanční dopad

X   Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od června 2020 do května 2021

–◻    Finanční dopad od 2022 do 2023

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 15

X  Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zřízeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·01 03 06 – Podle návrhu Komise musí být Záručnímu fondu pro vnější vztahy poskytnuty prostředky v souladu s nařízením o záručním fondu č. 480/2009, přičemž se použijí prostředky v rámci rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro Záruční fond pro vnější vztahy“), které představují 9 % celkových nesplacených závazků. Výše poskytnutých prostředků se vypočítá na počátku roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou a hodnotou čistých aktiv fondu na konci roku „n–1“. Vypočtená částka je v roce „n“ převedena do návrhu rozpočtu na rok „n+1“ a vyplacena v jedné transakci na počátku roku „n+1“ z položky „Poskytování prostředků pro Záruční fond pro vnější vztahy“ (rozpočtová položka 01 03 06). V důsledku toho se pro účely výpočtu prostředků poskytovaných do fondu v cílové částce na konci roku „n–1“ zohledňuje 9 % skutečně vyplacené částky.

·Pozn.: V rámci víceletého finančního rámce pro období 2021–2027 bude vytvořena nová rozpočtová nomenklatura, která ještě není přijata. Rozpočtové dopady se tedy budou týkat rozpočtové položky, která nahradí stávající položku.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Souhrn

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–X    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) *     Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(2)    S výhradou rychlého přijetí souhrnného rozhodnutí o makrofinanční pomoci Komise plánuje kombinovat provádění tohoto rozhodnutí o makrofinanční pomoci pro Jordánsko s uvedenou makrofinanční pomocí ve výši 500 milionů EUR schválenou v lednu 2020. To by znamenalo, že s Jordánskem bude sjednáno jedno memorandum o porozumění, v němž první a druhá výplata kombinují části úvěru z obou rozhodnutí, zatímco třetí výplata by vycházela výhradně z rozhodnutí z ledna 2020. Přitom by byla respektována období dostupnosti podle obou rozhodnutí.

(3)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(4) *     Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(6)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(7)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(9)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(10)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(12)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(13)    ABM: řízení podle činností; ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(14)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(15)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(16)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(17)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(18)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(19)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(20)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(21)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(22)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(23)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(24)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(25)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.