EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020IR5059

Stanovisko Evropského výboru regionů – Balíček týkající se rozšíření 2020

COR 2020/05059

OJ C 300, 27.7.2021, p. 13–18 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

27.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 300/13


Stanovisko Evropského výboru regionů – Balíček týkající se rozšíření 2020

(2021/C 300/04)

Zpravodaj:

Nikola DOBROSLAVIĆ (HR/ELS), hejtman Dubrovnicko-neretvanské župy

Odkazy:

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2020

COM(2020) 660 final; SWD(2020) 350 final; SWD(2020) 351 final; SWD(2020) 352 final; SWD(2020) 353 final; SWD(2020) 354 final; SWD(2020) 355 final; SWD(2020) 356 final

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán

COM(2020) 641 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

bere s velkým zájmem na vědomí sdělení Evropské komise o politice rozšíření EU pro rok 2020, její zprávy o jednotlivých kandidátských zemích (Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii, Srbsku a Turecku), zprávy o potenciálních kandidátech (Bosně a Hercegovině a Kosovu (1)) a také sdělení o hospodářském a investičním plánu pro západní Balkán;

2.

velmi podporuje opětovné vyzdvižení geostrategického významu procesu rozšíření coby investice do míru, stability, bezpečnosti a hospodářského růstu v celé Evropě a vítá jednoznačnou podporu evropské perspektivy západního Balkánu vyjádřenou na summitu EU a zemí západního Balkánu, který se uskutečnil v květnu 2020 v Záhřebu, a znovu opakuje, že podporuje přistoupení všech zemí západního Balkánu k EU za předpokladu, že budou splněna všechna kritéria členství. V této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité vysílat zemím západního Balkánu pozitivní signály s cílem podpořit jejich zapojení do dlouhého procesu získávání členství v EU;

3.

vyzývá Evropskou komisi, aby se při přípravě balíčku opatření týkajících se rozšíření i nadále zasazovala o vysokou úroveň otevřenosti, inkluzivnosti a schopnosti reagovat a aby ve své zprávě uvedla, jakým způsobem byly při přípravě tohoto dokumentu a zprávy o pokroku vedeny konzultace se zainteresovanými stranami ze zemí procesu rozšíření, zejména se zástupci místních a regionálních orgánů, a do jaké míry byla zapojeným subjektům poskytnuta zpětná vazba ohledně výsledků těchto konzultací;

4.

opakuje, že reforma veřejné správy v zemích západního Balkánu, kterou Evropská komise systematicky monitoruje v souladu se zásadami veřejné správy, nemůže být úplná bez řádné správy na místní úrovni, a vyzývá Evropskou komisi, aby do opatření a nástrojů na podporu reformy veřejné správy začlenila přesnější ukazatele výkonnosti týkající se fiskální decentralizace, posílení místních a regionálních orgánů, aby mohly rozvíjet a poskytovat kvalitní služby občanům a podnikatelskému sektoru, a posilování inkluzivního a fakticky podloženého procesu rozvoje místní a regionální politiky;

5.

s politováním poukazuje na nedostatečný pokrok zemí západního Balkánu v základních oblastech právního státu, fungování demokratických institucí a boje proti korupci a také na ještě stále nepříznivé prostředí pro fungování nezávislých sdělovacích prostředků a rozvoj občanské společnosti;

6.

zdůrazňuje, že nedostatečná politická pluralita nebo odvolávání volených úředníků náležejících k opozičním stranám a jejich zastrašování, k němuž dochází na místní úrovni v některých zemích západního Balkánu, patří k největším problémům místních demokracií v těchto zemích;

7.

se znepokojením varuje, že v důsledku nedostatečného pokroku v procesu rozšíření by všechny země západního Balkánu mohly být dále vystaveny většímu vlivu třetích stran, které se svůj vliv v tomto regionu neustále snaží posilovat a k nimž patří mimo jiné Rusko a Čína;

8.

podporuje úsilí EU o posílení odolnosti zemí západního Balkánu, ale také o užší spolupráci v oblasti zvyšování kybernetické bezpečnosti a strategické komunikace, aby se tak zajistilo, že veškerá hospodářská činnost financovaná ze zahraničí bude v plném souladu s hodnotami, normami a standardy EU, a to zejména v klíčových oblastech, jako je zadávání veřejných zakázek, životní prostředí, energetika, infrastruktura a hospodářská soutěž;

9.

vítá rozsáhlou podporu, kterou EU poskytuje vládám zemí západního Balkánu při řešení výzev souvisejících s pandemií COVID-19 a při účinné reakci na naléhavé zdravotní a socioekonomické potřeby, a vyzývá Evropskou komisi, aby uznala významnou úlohu místních a regionálních orgánů při zvládání pandemie COVID-19 a navrhla další opatření na podporu decentralizované spolupráce mezi místními a regionálními orgány a posilování jejich kapacit pro řešení krizí;

10.

vyzývá Evropskou komisi, aby v zájmu vytvoření lepšího prostředí pro místní a regionální orgány navrhla způsoby zapojení zástupců celostátních, regionálních a místních orgánů zemí západního Balkánu do činnosti konference o budoucnosti Evropy. Navrhuje uspořádat na západním Balkáně řadu dialogů s občany, aby měli možnost vyjádřit své obavy a očekávání ohledně členství v Evropské unii;

Připomínky týkající se jednotlivých zemí

11.

plně podporuje co nejrychlejší přijetí rámce pro jednání a zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií, aby se potvrdila důvěryhodnost politické podpory procesu rozšíření a dodržel slib zemím, které splnily požadovaná kritéria pro zahájení procesu jednání;

12.

se znepokojením poznamenává, že Srbsko a Černá Hora jakožto země v procesu přístupových jednání musí činit rozhodnější kroky, pokud jde o zlepšení prostředí pro svobodu projevu a práci nezávislých sdělovacích prostředků, ale také pokud jde o dosažení pokroku v oblasti nezávislosti soudnictví a boje proti korupci;

13.

vítá celkový pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v přístupových jednáních se Srbskem, vyzývá však k rychlejším reformám v oblasti právního státu a základních práv a k pokroku v normalizaci vztahů Srbska s Kosovem, jak je stanoveno v rámci pro jednání. Naléhavě vyzývá srbské orgány na všech úrovních, aby komunikovaly jednoznačně, pokud jde o ambice této země v oblasti integrace do EU a o vztazích s EU jakožto hlavním politickým a hospodářským partnerem Srbska;

14.

s politováním poukazuje na úpadek politické plurality v Srbsku, neexistenci životaschopné opozice v srbském parlamentu a nepříznivé prostředí pro rozvoj místní demokracie a připomíná, že je třeba řešit dlouhotrvající volební nedostatky transparentním a inkluzivním dialogem s politickými stranami a jinými relevantními aktéry v dostatečném předstihu před příštími volbami, přičemž je třeba respektovat doporučení Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva;

15.

vybízí Komisi, aby vyzvala Černou Horu, aby vyvinula větší úsilí o zajištění transparentního a inkluzivního procesu tvorby veřejných politik s posílenou ústřední kontrolou kvality veřejných konzultací se zainteresovanými stranami;

16.

vyjadřuje znepokojení nad omezeným pokrokem Bosny a Hercegoviny, pokud jde o prioritní reformy v oblasti fungování demokratických institucí, právního státu, ochrany základních práv a reformy veřejné správy, které byly zdůrazněny ve stanovisku Evropské komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU (2), a zejména nad nedodržováním rozsudků a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a rozhodnutí ústavního soudu o volebních zákonech, nad tím, že není zajištěna rovnost konstitutivních národů a dodržování práv ostatních občanů, a nad nedostatečným pokrokem v oblastech boje proti korupci, profesionalizace a depolitizace ve veřejné správě;

17.

vítá skutečnost, že se v Mostaru (Bosna a Hercegovina) dne 20. prosince 2020 nakonec po více než dvanácti letech konaly místní volby, což představuje významný příspěvek k posílení demokratických procesů při respektování zásad Evropské charty místní samosprávy a Listiny základních práv Evropské unie, jakož i pobídku k dalšímu posilování evropské cesty Bosny a Hercegoviny;

18.

je nicméně znepokojen potvrzenými případy volebních podvodů v Mostaru a verbálními projevy nenávisti, po nichž následovaly incidenty namířené proti některým kandidátům v místních volbách. Naléhavě proto žádá parlament Bosny a Hercegoviny, aby před příštími všeobecnými volbami v roce 2022 provedl nezbytné změny volebního zákona, a zabránil tak budoucím volebním podvodům. Vyzývá delegaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině, aby společně s dalšími představiteli mezinárodního společenství důrazně odsoudila verbální projevy nenávisti a útoky na kandidáty, zejména na kandidátky, jak tomu bylo před volbami v Mostaru;

19.

vyzývá Komisi, aby trvala na nalezení řešení, co se týče vytvoření společenství kosovských obcí se srbskou většinou (Výbor regionů nabízí v tomto ohledu konkrétní pomoc a spolupráci, a to vzhledem ke své úloze a odborným znalostem) a další normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem;

20.

vyzývá Komisi, aby v souladu se svými vlastními doporučeními a s pozitivními doporučeními Evropského parlamentu, které VR velmi podporuje, opět pobídla Radu, aby se věnovala řešení otázky uvolnění vízového režimu s Kosovem;

21.

připomíná důležitost legislativních reforem, jejichž prostřednictvím by bylo zajištěno jasné rozdělení pravomocí a rozdělení finančních prostředků mezi ústřední a místní orgány v Kosovu;

22.

vyzývá Albánii, aby usilovala o dosažení většího pokroku v souvislosti s prioritami, jež Rada uvádí v bodě 10 svých závěrů ze dne 25. března 2020;

23.

vyzývá k pokračování a konsolidaci územní správní reformy v Albánii v rámci širšího programu decentralizace a posilování místní fiskální autonomie a posílení obcí, aby mohly poskytovat kvalitní veřejné služby, a také k silnější politické podpoře provádění cílů akčního plánu pro decentralizaci a místní správu do roku 2022. Vyzývá albánské orgány, aby provedly komplexní pozemkovou reformu, posílily vlastnická práva a usilovaly o rychlý pokrok procesu registrace a kompenzací. Vybízí Albánii, aby urychleně přijala a provedla zbývající právní předpisy týkající se rámcového zákona o ochraně národnostních menšin z roku 2017, a vítá přijetí zákona o sčítání lidu;

24.

vyzývá k dalšímu posílení úlohy Poradní rady pro ústřední a místní samosprávu (Central and Local Self-Government Consultative Council) v Albánii. Tato rada je dobrým příkladem institucionalizace úlohy orgánů místní správy při tvorbě veřejných politik;

25.

poukazuje na to, že v Severní Makedonii – ale také ve většině ostatních zemí západního Balkánu – chybí integrovaný systém plánování, řízení a sledování regionálního rozvoje, a vyzývá k posílení administrativních a technických kapacit v operačních strukturách pro správu fondů EU, zejména v oblasti dopravy a ochrany životního prostředí;

26.

důrazně odsuzuje pokračující velice nepříznivý vývoj v Turecku, co se týče základních oblastí evropského acquis, včetně závažného a soustavného úpadku fungování místní demokracie v Turecku, a také výrazné zhoršení situace v oblasti klíčových lidských práv, základních hodnot EU a právního státu a celkové oslabení účinných brzd a protivah v politickém systému poté, co vstoupily v platnost ústavní změny;

27.

vyjadřuje znepokojení nad pokračující praxí propouštění zvolených starostů na jihovýchodě a jejich nahrazování důvěrníky jmenovanými vládou, jakož i zatýkání dalších místních zástupců, a vyzývá Turecko, aby v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy a doporučeními Benátské komise zrušilo opatření, která brání fungování místní demokracie a škodí celkovému demokratickému klimatu jak na regionální, tak na místní úrovni;

28.

poukazuje na protiunijní rétoriku Turecka a důrazně odsuzuje nelegální a provokativní chování této země vůči dvěma členským státům EU – konkrétně vůči Řecku a Kypru –, které spočívá v závažném a soustavném narušování jejich svrchovanosti a svrchovaných práv, a také jeho nebývale agresivní rétoriku namířenou proti jeho sousedům, což je zcela neslučitelné se statusem kandidátské země;

29.

odsuzuje jednostranné kroky Turecka ve Varoše a vyzývá k plnému dodržování rezolucí Rady bezpečnosti OSN 550 a 789. Výbor regionů podporuje urychlené obnovení jednání pod záštitou OSN a je i nadále plně odhodlán zasazovat se o komplexní urovnání kyperského problému v rámci OSN, v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a se zásadami, na nichž je založena EU. Ze strany Turecka očekává stejný přístup.

30.

znovu zdůrazňuje, že je ve strategickém zájmu EU snažit se rozpory s Tureckem vyřešit prostřednictvím dialogu a v souladu s mezinárodním právem a navázat vzájemně prospěšnou spolupráci. Doporučuje, aby v rámci spolupráce v oblasti migrace a uprchlíků byly přiděleny prostředky EU na přímá opatření místních a regionálních orgánů, které se podílejí na řízení migračních toků a na činnostech týkajících se vysídlených osob a uprchlíků v Turecku. Dohoda mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob by měla být plně a účinně prováděna vůči všem členským státům, přičemž je třeba poznamenat, že je i nadále zásadní spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí se všemi členskými státy EU;

Úloha místních a regionálních orgánů v procesu rozšíření a při posilování regionální spolupráce

31.

zdůrazňuje význam úlohy místních a regionálních orgánů při plnění kritérií pro členství v EU a při provádění acquis EU, zejména v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, zemědělství a bezpečnosti potravin, ochrany životního prostředí, zadávání veřejných zakázek a sociální politiky, jakož i významný přínos orgánů místní a regionální samosprávy při informování o dopadech přistoupení k Unii a při zajišťování toho, aby měl procesu přistoupení podporu občanů;

32.

opětovně vyjadřuje politování nad tím, že chybí konkrétní politické návrhy EU týkající se systematické a strategické podpory místních a regionálních orgánů zemí západního Balkánu, jak již VR uvedl ve svých stanoviscích k balíčkům týkajícím se rozšíření 2018 a 2019;

33.

vítá úsilí Evropské komise o vyhodnocení finanční podpory EU poskytované v letech 2010 až 2018 místním orgánům v regionech procesu rozšíření a nových regionech sousedství a vyzývá k rozsáhlému šíření hodnotných výsledků tohoto vyhodnocení;

34.

vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila praktické nástroje na podporu účinného budování kapacit místních a regionálních orgánů na západním Balkáně, a to i prostřednictvím zvláštních tematických programů podpory nebo regionálních projektů technické pomoci a prostřednictvím průběžných výměn, mentorování a vytváření sítí;

35.

opětovně naléhá na Komisi, aby rozšířila iniciativu na podporu zdokonalení vládnutí a řízení (SIGMA) na správní orgány na nižší než celostátní úrovni v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích s cílem definovat decentralizované modely reforem veřejné správy a podpořit zlepšení správy a řízení veřejného sektoru na místní úrovni za účelem uplatňování acquis EU;

36.

znovu vyzývá Evropskou komisi, aby stanovila ad hoc prováděcí postupy, jež umožní využívat nástroje TAIEX a Twinning ke spolupráci mezi místními a regionálními orgány členských států a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí;

37.

připomíná, že je důležité neustále podporovat místní a regionální orgány v zemích západního Balkánu prostřednictvím Evropského výboru regionů a jeho příslušných orgánů pro spolupráci, jako je pracovní skupina pro západní Balkán a smíšené poradní výbory s Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem, zároveň však také poukazuje na potřebu většího zviditelnění činnosti těchto orgánů na celostátní a regionální úrovni. V této souvislosti upozorňuje i na to, že je důležité bezodkladně zřídit smíšený poradní výbor s Albánií;

38.

vyzývá Komisi, aby zlepšila ukazatele pro měření pokroku v oblasti reformy veřejné správy, pokud jde o zapojení orgánů místní a územní samosprávy do plánování, vypracovávání, provádění a hodnocení veřejných politik, a aby vypracovala dodatečná opatření pro posílení a účinnost mechanismu konzultací s místními a regionálními orgány při vytváření politik, které ovlivňují jejich práci a kvalitu služeb občanům na úrovni místní správy;

39.

vítá dosavadní podporu, kterou Komise poskytuje posilování spolupráce mezi mladými lidmi v zemích západního Balkánu a která má velký význam pro zachování a další rozvoj dobrých sousedských vztahů, včetně podpory iniciativ, jako je Regionální kancelář pro spolupráci mládeže. Vyzývá Komisi, aby v budoucích iniciativách na podporu spolupráce mezi mladými lidmi zajistila větší zapojení místních a regionálních orgánů jakožto důležitých partnerů pro místní sdružení mládeže a vzdělávací instituce při provádění projektů zaměřených na mladé lidi, které přispívají k posilování dobrých sousedských vztahů;

40.

navrhuje, aby se do činnosti mezivládních konferencí o přístupových jednáních v budoucnu náležitě zapojili i zástupci místních a regionálních orgánů;

Právní stát, základní práva a prostředí pro fungování nezávislých sdělovacích prostředků

41.

opakuje, že právní stát a fungování demokratických institucí jsou zásadními srovnávacími kritérii, na jejichž základě EU posuzuje pokrok zemí procesu rozšíření na jejich cestě za členstvím, a vyjadřuje znepokojení nad omezeným pokrokem a četnými výzvami spojenými s chybějící politickou vůlí, pokračující existencí určitých prvků zmocňování se státu, omezeným pokrokem v oblasti nezávislosti soudnictví, institucionálním odporem a nepřátelským prostředím pro působení nezávislých sdělovacích prostředků ve většině kandidátských a potenciálních kandidátských zemí;

42.

zdůrazňuje, že existence příznivého prostředí pro rozvoj a fungování nezávislých sdělovacích prostředků a občanské společnosti je předpokladem pro udržitelnost a nezvratnost komplexních reforem v procesu přistoupení k Unii a že je také základem pro rozvoj místní demokracie;

43.

doporučuje, aby Komise důsledně uplatňovala podmíněnost, pokud jde o dodržování pravidel EU při využívání finančních prostředků EU a hospodářského a investičního plánu, zejména co se týče zadávání veřejných zakázek a transparentnosti, a aby v tomto ohledu stanovila jasné ukazatele;

44.

upozorňuje na to, že místní a regionální orgány hrají s ohledem na svůj bezprostřední kontakt s občany zásadní roli při prosazování a respektování evropských hodnot a při ochraně základních práv a že mohou být důležitými partnery a vůdčími subjekty v oblasti boje proti rasismu a nenávistným verbálním projevům, potírání diskriminace, prosazování rovnosti žen a mužů, ochrany zranitelných skupin a menšin a posilování sociální soudržnosti;

45.

je hluboce přesvědčen, že právě místní a regionální orgány mohou vzhledem ke své specifické úloze tvůrců místních politik a poskytovatelů služeb veřejného zájmu hrát významnější úlohu při řešení některých nedostatků v oblasti právního státu a základních práv, ale také při posilování transparentního a odpovědného řízení místních politik a zlepšování ochrany práv zranitelných skupin;

46.

vyzývá Komisi, aby poskytla další podporu místním a regionálním orgánům v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích s cílem zlepšit standardy zapojování zainteresované veřejnosti do tvorby a provádění místních politik, včetně modelů participativního sestavování rozpočtu nebo přípravy místních rozpočtů;

47.

varuje před vysokým rizikem korupce při zadávání veřejných zakázek na úrovni místních a regionálních orgánů v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích a vyzývá Evropskou komisi, aby prostřednictvím konkrétních nástrojů podpořila posilování proaktivní transparentnosti a kvalitnějšího sledování zadávání veřejných zakázek a prosazování politiky veřejně přístupných údajů o všech fázích zadávacích řízení;

48.

vybízí Evropskou komisi, aby více ocenila úlohu místních a regionálních orgánů při řešení zásadních otázek na místní úrovni, aby usnadnila budování jejich kapacit a rozvíjení jejich dovedností v oblasti právního státu a základních práv a podpořila je tím, že jim poskytne konkrétní prostředky a nástroje, aby mohly tuto svoji úlohu plnit, přičemž bude respektována odpovídající role a přispění vnitrostátních a mezinárodních sdružení místních a regionálních orgánů;

Úloha místních a regionálních orgánů při provádění hospodářského a investičního plánu

49.

vítá zahájení hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán coby klíčového nástroje na podporu hospodářského oživení a rozvoje zemí tohoto regionu v příštím období a upozorňuje na to, že je důležité včas a odpovídajícím způsobem zapojit orgány místní a regionální samosprávy do plánování a sledování provádění opatření nebo financovaných projektů, přičemž je třeba dodržovat vysoké standardy transparentnosti, přístupu k informacím a veřejně přístupných údajů;

50.

podporuje praktická opatření k rozšíření iniciativ Unie v oblasti zelené a digitální transformace na země západního Balkánu, čímž se potvrzuje význam tohoto regionu coby důležité součásti Evropy a strategický význam investic do společenského a hospodářského rozvoje, udržitelné dopravní infrastruktury a ochrany životního prostředí v zemích tohoto regionu dlouho před tím, než se stanou plnoprávnými členy EU;

51.

zdůrazňuje, že u významných investic do infrastruktury zamýšlených v rámci hospodářského a investičního plánu v oblasti dopravy, energetiky a zelené a digitální infrastruktury by se vedle zdrojů vyčleněných na hlavní sítě mělo počítat i se zdroji pro regionální a místní konektivitu, aby se zajistilo, že z investic budou mít prospěch občané v místních komunitách, zejména prostřednictvím výstavby nových přístupových komunikací ve městech nebo vesnicích;

52.

podporuje zásadu, aby investice v rámci hospodářského a investičního plánu byly podmíněny reformami, a vyzývá Evropskou komisi, aby veškeré investice doplnila o příslušné oznámení ohledně očekávaných reforem na místní a regionální úrovni;

53.

připomíná, že větší zviditelnění investic EU na regionální a místní úrovni a jasnější informování o základních zásadách a hodnotách, jako jsou pravidla pro zadávání veřejných zakázek, normy v oblasti ochrany životního prostředí a fiskální udržitelnost, by měly přispět k většímu odhodlání k reformám v rámci procesu přistoupení k EU a měly by snížit riziko škodlivého vlivu vnějších aktérů v tomto regionu (např. prostřednictvím čínských půjček apod.);

54.

podporuje úsilí vynaložené při přípravě nového programového cyklu nástroje předvstupní pomoci (NPP III) a opakuje, že je důležité zajistit v rámci NPP III tematickou podporu posilování kapacit regionálních a místních orgánů, a to v souladu s již dříve vypracovaným stanoviskem Evropského výboru regionů (3);

55.

vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala pokyny pro podporu EU poskytovanou místním a regionálním orgánům v zemích procesu rozšíření v novém finančním období 2021–2027, které budou obsahovat jasné cíle, očekávané výsledky a ukazatele pro sledování pokroku, a to po vzoru souvisejících pokynů vypracovaných Komisí pro podporu poskytovanou občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředků v zemích tohoto regionu;

56.

v této souvislosti vyzývá Evropskou komisi, aby zřídila nezávislý regionální výbor, který by sledoval provádění hospodářského a investičního plánu a NPP III a do nějž by byli zapojeni zástupci místních a regionálních orgánů, občanské společnosti a sdělovacích prostředků ze zemí procesu rozšíření, kteří by byli vybráni na základě veřejné výzvy a v souladu s předem stanovenými transparentními kritérii;

57.

zdůrazňuje, že proaktivní transparentnost a otevřenost údajů přispívají k důvěře veřejnosti ve vhodnost využívání finančních prostředků z veřejných zdrojů, a vyzývá Komisi, aby zřídila portál otevřených údajů s podrobnými a veřejně přístupnými informacemi, v nichž lze vyhledávat a které se týkají všech příjemců prostředků z hospodářského a investičního plánu a NPP III.

V Bruselu dne 7. května 2021.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS


(1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(2)  SWD(2019) 222 final, COM(2019) 261 final.

(3)  Stanovisko Evropského výboru regionů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III); COR 2018/04008; Úř. věst. C 86, 7.3.2019.


Top