Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU“

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 429/07)

Zpravodaj:

Cillian LOHAN (IE-III)

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20.2.2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	8.7.2020
Přijato na plenárním zasedání	18.9.2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	216/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1

Mezigenerační aspekt politik v oblastech klimatu a udržitelného rozvoje a prováděcí mechanismy se musí odrážet v silném a smysluplném zapojení mládeže ve všech fázích rozhodovacích procesů EU, od vypracovávání legislativních návrhů a iniciativ až po provádění, monitorování a navazující činnosti.

1.2

Provádění cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu si žádá nový přístup k inkluzivnějšímu modelu víceúrovňové správy, který by vtáhl mladé lidi do středu procesu zapojení a přesáhl rámec schůzí ad hoc a pouhých výzev ke konzultacím.

1.3

EHSV navrhuje vytvoření kulatých stolů mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti, které by hostil EHSV ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

1.4

Dále navrhuje zařazení delegáta mládeže do oficiální delegace EU na zasedáních konference smluvních stran UNFCCC. Dále EHSV navrhuje začlenění delegáta mládeže jakožto dalšího člena delegace EHSV, která má na takových akcích status pozorovatele.

1.5

EHSV bude usilovat o posílení hlasu mladých lidí a mládežnických organizací prostřednictvím vhodného zapojení do stanovisek týkajících se klimatu a udržitelnosti, kdy bude proaktivně usilovat o získání názoru zástupců mládeže a bude je soustavně zvát jako řečníky na akce EHSV. Současně požádá o to, aby stejnou příležitost být vyslyšeni měli zástupci mládeže i na půdě jiných orgánů EU, například v Evropském parlamentu.

2.   Úvod

2.1

Agenda OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030 a 17 cílů udržitelného rozvoje OSN (1) byly přelomové v tom, že se mezinárodní společenství rozhodlo řešit globální problémy integrovaným propojením hospodářského, environmentálního a sociálního rozměru. Agenda 2030 je projekt zaměřený na lidi navržený tak, aby nebyl nikdo opomenut, a mezigenerační spravedlnost je koncept přirozeně související s udržitelností. Na mladou generaci by neměla dopadnout povinnost řešit následky neudržitelných politik, na jejichž utváření se nepodílela.

2.2

Svět dnes čelí klimatické krizi. Reakce vlád na stav klimatu proto nebyla dostatečná a svět nesměřuje ke splnění cíle Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje. Občanská společnost důrazně vyzývá k přijetí ambicióznějších a naléhavých opatření v oblasti klimatu. Nejdramatičtější ukázkou těchto výzev jsou stávky mládeže za klima.

2.3

Pro první polovinu roku 2020 byla určující globální pandemie vyvolaná onemocněním COVID-19. Bezprecedentní reakce na tento virus bude mít dlouhodobý vliv na krátkodobé a střednědobé hospodářské prognózy. Přípravu balíčků finanční pomoci nelze ignorovat. Ve chvíli, kdy dnešní mládež začne pracovat, bude stále zažívat finanční důsledky pandemie COVID-19. Navíc budou mladí lidé i nadále pociťovat vliv pandemie COVID-19 na své duševní zdraví, vzdělávání a celkové zapojení do společnosti. Přístup udržitelného rozvoje spočívající ve vyvážení finančních, společenských a environmentálních potřeb je v tomto kontextu ještě relevantnější.

2.4

Oznámená finanční podpora na oživení povede k zátěži pro budoucí generace. Měla by existovat spravedlnost ohledně toho, jak jsou zdroje a příležitosti využívány mezi generacemi. Podpora poskytovaná jednotlivým odvětvím v plánech pro období po pandemii COVID-19 by měla zohlednit požadavky mladých lidí v oblasti klimatu a jejich právo na zdravější a udržitelnější budoucnost.

2.5

Plán na podporu oživení Evropy (2), který oznámila předsedkyně Komise von der Leyen, odráží potřebu zajistit, že hospodářské oživení bude založeno na zásadách Zelené dohody pro Evropu a bude přispívat jak oblasti klimatu, tak udržitelnosti. Tento plán na podporu oživení má potenciál stát se balíčkem stimulačních opatření.

2.6

David Boyd, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva a životní prostředí, upozornil v polovině dubna k tomu, že státy nesmí využívat pandemii COVID-19 jako záminku k oslabení ochrany životního prostředí a vymáhání jejího dodržování, a to poté, co několik vlád ohlásilo plány na zmírnění norem na ochranu životního prostředí nebo zmírnění dalších souvisejících opatření, jako jsou požadavky na sledování a vymáhání požadavků na ochranu životního prostředí (3).

2.7

Vzhledem ke globální environmentální krizi, která nastala dříve než COVID-19, jsou takové kritiky iracionální a nezodpovědné a ohrožují práva zranitelných a marginalizovaných osob. Taková politická prohlášení budou mít pravděpodobně za následek zrychlené zhoršování životního prostředí a budou mít negativní vliv na širokou škálu lidských práv, zejména na právo na život, zdraví, vodu, kulturu a potraviny a rovněž na právo žít ve zdravém životním prostředí. COVID-19 zdůraznil, jak je důležité, abychom měli bezpečné, čisté a udržitelné přírodní prostředí.

2.8

Vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje mají být nyní naplňovány prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu, mělo by to v zásadě vést k diskusi o posunu paradigmatu směrem k participativnímu modelu víceúrovňové správy pro udržitelný rozvoj. Mladí lidé by měli být součástí tohoto nového modelu správy a měli by mít možnost zapojit se do rozhodovacího procesu na úrovni EU strukturovaným a formálním způsobem, který přesáhne rámec pouhých konzultací a schůzí ad hoc.

2.9

Mládežnické organizace hrají v této souvislosti důležitou roli, neboť zastupují zájmy milionů mladých lidé v Evropě a po celém světě prostřednictvím svých širokých sítí. Jsou klíčovými aktéry, kteří zajistí, aby byli mladí lidé v orgánech nejen zastoupeni, ale aby se zároveň mohli smysluplně podílet na rozhodovacím procesu.

2.10

Mládežnické organizace mohou zastávat mnohé další úlohy. Práce s mládeží a neformální učení mládeže mají pozitivní dopad na udržitelný rozvoj, neboť jejich cílem je získat kompetentní mladé osobnosti, jež budou aktivně přispívat naší společnosti. Mládežnické organizace mohou rovněž pomoci posílit hlasy mládeže, s cílem kolektivně usilovat o udržitelný rozvoj na místní, vnitrostátní, regionální a globální úrovni a vyzývat vlády a instituce k odpovědnosti za své závazky.

2.11

Kvalitní zapojení mládeže a mechanismy jejího zastoupení vytvářejí příležitost pro partnerství mezi tvůrci politik, mladými lidmi a mládežnickými organizacemi při utváření rozhodnutí, jež ovlivňují životy mladých lidí. Je také důležité využít tuto příležitost k tomu, aby se zajistila stabilita a odolnost našich demokracií, pro něž je zapojení všech skupin společnosti do rozhodovacích procesů nutnou podmínkou.

2.12

Všechny aspekty politiky musí zohledňovat dopad na mládež a její vyhlídky, a to i pro budoucí generace. Úloha mládeže je obzvláště důležitá, uvažujeme-li o sociálních aspektech a politikách, které obstojí i v budoucnu, a to od investic v oblasti změny klimatu až po strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“.

2.13

Toto stanovisko se bude zabývat možnostmi formálního zapojení mladých lidí na institucionální úrovni a bude jedním ze stavebních prvků nového strukturovaného přístupu k zapojení mládeže na úrovni EU. Stanovisko rovněž navrhne EHSV doporučení, jak lépe začlenit mladé lidi do pracovních postupů Výboru. Jejich názory tak budou výrazněji zastoupeny a hlas EHSV se stane z mezigeneračního hlediska spravedlivější.

3.   Vazba mezi změnou klimatu a potřebou zapojení mládeže

3.1

Mladí lidé mají právo mluvit do věcí, jež se jich týkají. Právo na zapojení je zakotveno v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030, která uznává mládež jako „rozhodujícího aktéra změn“, jak je stanoveno v cílech udržitelného rozvoje.

3.2

Žádné jiné téma nemobilizovalo v posledních letech více mladých lidí po celém světě než změna klimatu. Mladí lidé ve věku 15 až 24 let představují 16 % světové populace a do roku 2030 se bude jednat o 1,3 miliardy lidí. Rozhodnutí týkající se oblasti změny klimatu a dalších environmentálních otázek, která přijmou dnešní političtí představitelé, budou mít vliv na příští generace. Tento princip je znám jako mezigenerační spravedlnost.

3.3

Mladí lidé mají energii, kreativitu a motivaci, aby zpochybňovali stávající neudržitelné modely. Sociální změna vedená mladými lidmi přesahuje generační, kulturní a zeměpisné hranice. Mladí lidé jsou méně svázáni ideologickými a institucionálními strukturami a projevili svou schopnost myslet inovativně a vytvářet novátorská řešení pro společnost jako celek.

3.4

Vzhledem k tomu, že změna klimatu narušuje základní věci, které potřebujeme k životu – přístřeší, potraviny a vodu –, je považována za největší světovou hrozbu pro zdraví lidstva v 21. století. Děti a mladí lidé jsou dopady změny klimatu ohroženi nejvíce, přičemž Světová zdravotnická organizace odhaduje, že děti utrpí více než 80 % onemocnění, zranění a úmrtí, která lze připsat změně klimatu. Děti také více vnímají nepřímé důsledky změny klimatu, například nedostatek potravin, konflikty mezi skupinami, ekonomické vysídlení a migraci. Zranitelnost dětí zvýraznila pandemie COVID-19, neboť jejich expozice byla jednoznačně definována jako expozice skupiny, která je závislá na jiných subjektech.

3.5

Navíc psychosociální dopady změny klimatu nevyplývají jen z přímého pociťování jejích důsledků, nýbrž i zprostředkovaně ze zkušeností a znalosti hrozby, kterou představuje do budoucna. Zřetelně vidíme široce rozšířené emoční reakce na změnu klimatu, a to i v zemích s vysokými příjmy, které dosud netrpí jejími přímými důsledky. Podle průzkumů zažívá mnoho mladých lidí obavy, smutek, strach a pocity bezmoci.

3.6

Klimatická krize navíc způsobuje rozklad našich hospodářských struktur a struktur sociální podpory. Mladí lidé musí zápasit se závažnými hospodářskými, sociálními, kulturními, politickými a environmentálními problémy, které zdědili po předchozích generacích. Mladí lidé jsou neúměrně zatíženi hospodářskou krizí a následnými úspornými opatřeními. Ti nejvíce znevýhodnění z řad mladých lidí zažívají úzkost a dlouhodobou chudobu. Potýkají se i s dalšími překážkami, například s náročnými životními podmínkami a překážkami v přístupu k pracovním příležitostem, vinou své výchozí socioekonomické situace, sexuální orientace, pohlavní identity a vyjádření pohlavní identity, etnického původu nebo rasy, statusu přistěhovalců, postižení, popřípadě jiných charakteristik.

4.   Poučení ze stávajících struktur a procesů

4.1

Během posledních osmnácti měsíců jsme viděli děti a mladé lidi z celého světa, kteří stávkovali a volali po změně. Někteří jsou inspirováni známými aktivisty na celosvětové nebo národní úrovni, jiní se inspirují navzájem, další již nemohou dále tolerovat trvající podporu společnosti „růstu za cenu jakýchkoli nákladů“ ani využívání veřejných peněz na podporu neudržitelných praktik, například dotace na fosilní paliva a další dotace škodlivé životnímu prostředí. Od vzniku hnutí FridaysForFuture v srpnu 2018 se do stávek za ochranu klimatu zapojilo 13 milionů lidí v 228 zemích (4).

Zapojení mládeže na vnitrostátní úrovni

4.2

Některé státy EU od té doby vytvořily mechanismy, jak zohlednit hlas zástupců mládeže při tvorbě politik v oblasti klimatu. Klimatická rada mládeže v Dánsku je nezávislým mládežnickým poradním orgánem ministra pro otázky klimatu. Shromažďuje názory mladých lidí z celé země a předkládá ministrovi hmatatelné návrhy politik. Návrhy jsou následně zařazeny do procesů v rámci koncipování politik s cílem poskytnout mladým lidem kanál pro přímé ovlivňování tvorby politik v oblasti klimatu. V některých dánských městech navíc existují klimatické rady mládeže na místní úrovni (5).

4.3

Mnozí mladí podnikatelé přemýšlejí o ekologických a sociálních aspektech svých činností od samého počátku. Obchodní praktiky, jejichž cílem je zmírnit dopad na životní prostředí, by měly být podporovány na vnitrostátní úrovni, například daňovými úlevami, a povzbuzovány jako pozitivní trend, který mobilizuje energii mladých podnikatelů k vytváření udržitelných podnikatelských modelů.

4.4

Iniciativy jako zelený studentský parlament v Maďarsku, které předkládají návrhy v otázkách životního prostředí správám měst, jsou důležité, jelikož vzdělávají a zároveň poskytují školám příležitost, jak posílit vazby vůči obyvatelům města a mezi školami a rodiči.

Zapojení mládeže na evropské úrovni

4.5

Dialog EU s mládeží je participativní proces EU, který mladým lidem umožňuje navázat kontakt s osobami s rozhodující pravomocí ohledně daného tématu prostřednictvím předložení svých myšlenek a návrhů k tématům týkajícím se politiky v oblasti mládeže v EU. Podporuje provedení strategie EU v oblasti mládeže 2019–2027 a je uspořádán do osmnáctiměsíčního cyklu.

4.6

Poradní výbor Rady Evropy pro mládež je nevládní partner ve struktuře společného řízení, který nastavuje standardy a pracovní priority Rady Evropy v otázkách mládeže a předkládá doporučení ohledně budoucích priorit, programů a rozpočtů. Tvoří jej 30 zástupců z mládežnických nevládních organizací a sítí v Evropě a jeho hlavním úkolem je poskytovat poradenství Výboru ministrů ve všech otázkách týkajících se mladých lidí. Podporuje systém společného řízení v rámci rozhodovacích procesů na všech úrovních jako osvědčený postup pro zapojení mládeže, demokracii a inkluzi.

Zapojení mládeže na úrovni OSN

4.7

Na úrovni OSN je oficiálním, formálním a samostatně organizovaným mechanismem, jak se mladí lidé mohou smysluplně zapojit do OSN, organizace s mandátem Valného shromáždění OSN Hlavní skupina pro děti a mládež (MGCY). MGCY má pracovní a koordinační struktury odpovědné za různé aspekty své práce a rovněž několik pozic s oficiálním mandátem.

4.8

V otázkách klimatu je oficiálním mládežnickým orgánem dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) YOUNGO. YOUNGO je tvořena organizacemi a jednotlivci, kteří jsou považováni za mladé. Nejedná se o organizaci, spíše o jednotný otevřený oficiální mechanismus zapojení pro skupiny a/nebo jednotlivce, který častým, formalizovaným, demokratickým a inkluzivním způsobem předkládá vyjádření v procesech UNFCCC.

4.9

Potřebnost většího zapojení mladých lidí byl uznán na Klimatickém summitu mládeže, který se konal 21. září v New Yorku. Od konání summitu se k dokumentu Kwon-Gesh Pledge, který vyzývá mladé lidi, aby své vlády a vedoucí představitele vyzývali k odpovědnosti, připojilo více než 50 zemí.

4.10

Strategie OSN v oblasti mládeže do roku 2030 má za cíl řešit potřeby, vykonávat podpůrné činnosti a posilovat práva mladých lidí a zajistit jejich zapojení a účast při provádění, kontrole a krocích navazujících na Agendu 2030 v oblasti udržitelného rozvoje i jiné příslušné globální agendy a rámce.

Poučení z jiných platforem

4.11

Mnohostranná platforma pro cíle udržitelného rozvoje založená Komisí v roce 2017, na které se EHSV aktivně podílí, přijala aktivní úlohu, zároveň je zde však velký prostor pro zlepšení ve smyslu zdrojů pro její práci, četnost setkávání, v tom, aby členové přijímali stanovovaní programu více za své, příležitostí pro rozšířenou diskusi a angažovanost členů a zprostředkování pravidelnějších, transparentnějších a přístupnějších veřejných konzultací.

4.12

Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství (ECESP), kterou společně provozují EHSV a Evropská komise, poskytuje prostor široké skupině zainteresovaných stran, které zde sdílejí osvědčené postupy a myšlenky a vytvářejí cenné sítě. To, že zainteresované strany přijímají platformu za svou, je hlavním rozdílem oproti mnohostranné platformě pro cíle udržitelného rozvoje a je to správný postup, který je třeba následovat i při vytváření dalších strukturovaných mechanismů zapojení.

5.   Vize smysluplného zapojení mládeže

Zásady

5.1

Je zřejmé, že organizace mládeže nechtějí vytvářet nové mechanismy zapojení pro procesy, které v první řadě nepokládají za smysluplné. Klimatická krize má hlubší kořeny a navrhovat jejich řešení znamená klást si základní otázky ohledně toho, v jaké společnosti chceme v budoucnu žít a jakou vizi hospodářství chceme vytvářet, abychom si udrželi naši klimaticky neutrální společnost. „Je-li cílem změnit základní systém, nikoli klima, může být nutné učinit více, než jen vzdělávat mladé lidi v otázkách změny klimatu a podporovat aktivismus mládeže. Je možná místo toho načase uznat rozmanitost podob, forem, míst a projevů nesouhlasného stanoviska mládeže.“ (6) Proto by zapojení mládeže měla usnadnit i horizontální témata, která jsou úzce spjata s účinnou politikou v oblasti klimatu, například měnové otázky.

5.2

Má-li být zapojení smysluplné, měli by být mladí lidé zapojeni v rámci celého institucionálního procesu, tedy během přípravných fází, provádění, sledování a vyhodnocení iniciativ a politických procesů. Mnohé konzultační kanály již dnes vymezují rámec a vedou k nerovnováze sil. Je důležité, aby mladí lidé měli kontrolu nad vlastním zapojením a měli možnost vytvářet program společně s institucionálními zúčastněnými stranami.

5.3

Jako výchozí bod by bylo přínosné určit překážky, které mladým lidem brání v účasti – ty mohou být ve své podstatě právní nebo administrativní nebo mohou plynout z nedostatečné informovanosti či nedostatečného přístupu k informacím ohledně zapojení mládeže a mechanismů jejího zastoupení. Je třeba rovněž řešit sociální, hospodářské a kulturní překážky, které mladým lidem brání v účasti. Neměla by být podceňována úloha neformálních sociálních a kulturních konverzací a výměn informací, například mezi vrstevníky nebo v rámci rodin. Účast by měla být jednoznačně považována za právo všech.

5.4

Je samozřejmé, že jsou zapotřebí zdroje, které podpoří získávání potřebných znalostí a dovedností a zajistí rovné příležitosti ke smysluplnému zapojení, a to i pro mladé lidi, kteří se účastní zapojení mládeže a mechanismů jejího zastoupení. Vlády a příslušné instituce by měly poskytovat dostatečné strukturální, spolehlivé a udržitelné zdroje a potřebnou politickou podporu tomu, aby se organizace mládeže účastnily zapojení mládeže a mechanismů jejího zastoupení.

5.5

Hnutí mládeže na ochranu klimatu a jeho aktivisté mají právo, aby byl jejich hlas vyslyšen v rámci rozhodovacích procesů, které budou mít vliv na jejich životy. To je zároveň zřejmou složkou mezigeneračního aspektu klimatické spravedlnosti.

5.6

EU musí i nadále udávat směr v oblasti inovativního zapojování zúčastněných stran. Jako institucionální domovský zástupce občanské společnosti je EHSV přirozenou cestou a partnerem pro využívání metody strukturovaného zapojení.

Hmatatelný návrh

5.7

Na evropské úrovni EHSV opakovaně uvedl (7), že je nezbytné strukturovaně zapojit občanskou společnost a pro její účast na přípravě, provádění a monitorování politik a strategií zaměřených na dosažení klimatické neutrality by měl být stanoven jasný mandát. EU má v současnosti příležitost vytvářet mechanismy zapojení prostřednictvím evropského klimatického paktu. Mechanismy zapojení mládeže v oblastech klimatu a udržitelnosti by měly být nedílnou součástí tohoto paktu, kterou by měly mládežnické organizace usnadnit.

5.8

Osoby s rozhodující pravomocí na úrovni EU by měly vytvářet prostor pro pravidelný a smysluplný dialog s mladými lidmi ohledně návrhů k politikám a strategií v oblasti klimatu a udržitelnosti. Kulaté stoly mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti podporované prvním výkonným místopředsedou Evropské komise by měly probíhat dvakrát ročně v Bruselu.

5.9

Tyto kulaté stoly mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti by měl pořádat EHSV ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.

5.10

Příspěvky mladých lidí ke kulatým stolům by měly být shromažďovány a oficiálně zasílány EP a EK, přičemž oba orgány se k nim písemně vyjádří a sdělí tak, které návrhy lze a které nelze provést, a proč. Kulaté stoly se nesmí stát „diskusním klubem“, ale spíše ukázat smysluplné zapojení a reakce těch, kdo o politikách rozhodují.

5.11

Kromě setkání s Evropskou komisí a Evropským parlamentem mohou být rovněž přizvána příslušná předsednictví. To zajistí, aby mladí lidé mohli navázat dialog s Radou EU. Kulaté stoly by měly být načasovány tak, aby odpovídaly rotaci předsednictví a mladí lidé tak mohli mít reálný vliv na program předsednictví.

5.12

Pro vytvoření komunikačního kanálu směrem k mladým lidem by měl být vytvořen „seznam zájemců o dialog s mládeží v otázkách klimatu a udržitelnosti“, který by spravovali zprostředkovatelé kulatého stolu mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti a který by vycházel z příkladu organizace útvarů OSN pro mládež. Seznam zájemců by měl být otevřen všem mladým subjektům zainteresovaným v otázkách klimatu a usnadňovat dobrou komunikaci a sdílení informací v rámci skupiny a mezi skupinou a orgány.

5.13

Osoby s rozhodovací pravomocí v EU by měly zajistit vysoce kvalitní účast mládežnických organizací na přípravě, provádění a sledování různých mechanismů strukturovaného zapojení mládeže do rozhodovacích procesů v otázkách klimatu a udržitelnosti v Evropě. Napomůže to vytváření takového zapojení, které podporuje kreativitu a nápady mladých lidí a současně zajišťuje, že se takové myšlenky promítnou do politik.

6.   Praktické provádění vize všemi orgány EU

Orgány EU

6.1

Desítky odhodlaných mladých delegátů z celého světa se účastní výročních konferencí o klimatu, kde předkládají doporučení, apelují na delegáty, sledují pokrok, organizují doprovodné akce a účastní se jich a budují své sítě. Začlenění mladého delegáta do klimatické delegace EU na konferenci UNFCCC COP by bylo projevem toho, že to orgány EU se zapojením mladých lidí smysluplným způsobem myslí vážně.

6.2

Aarhuská úmluva, jíž je Evropská unie smluvní stranou, by měla být naplňována beze zbytku a měla by mladým lidem a organizacím mládeže poskytovat příležitosti a podporovat jejich přístup ke spravedlnosti před Soudním dvorem EU tak, aby bylo zajištěno jejich právo získávat informace o životním prostředí od veřejných orgánů nebo právo účastnit se rozhodování v otázkách životního prostředí (8).

6.3

Mladí lidé a organizace mládeže by se měli podílet na dlouhodobé reakci EU na krizi COVID-19 a pracovat na důkladné proměně našich sociálních, hospodářských a politických systémů, jejichž jádrem by měly být zásady udržitelného rozvoje. Musí být jisté, že tyto zásady budou základem rozdělování balíčku pomoci ve výši více než 500 miliard EUR ohlášeného v dubnu 2020. Jde o příležitost, jaká nastává jednou za generaci, napravit systémové nerovnosti a vzdát se neudržitelných praktik.

6.4

Je důležité, aby mládežnické organizace mohly těžit z úsilí o budování kapacit, které jim pomohou směrovat regulatorní i administrativní podmínky. Podpora rozšiřování kapacit, politická a finanční podpora i usnadňování vytváření sítí a navazování kontaktů dodá mladým lidem sílu a usnadní jejich zapojení do rozhodovacích procesů.

EHSV

6.5

EHSV by měl jít příkladem a začlenit mladého delegáta za EU do své delegace na konferenci UNFCCC COP, kde má tato delegace status pozorovatele v rámci delegace EU. Tento delegát mládeže by se účastnil dvoustranných jednání EHSV a doprovodných akcí. Mohli by o procesu a výsledcích informovat mládežnické organizace a sítě, včetně sítě kulatého stolu mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti. Využívali by podporu sekretariátu, kterou EHSV těmto misím poskytuje.

6.6

EHSV by se mohl zavázat, že bude se zástupcem mládeže konzultovat veškerá stanoviska EHSV týkající se otázek klimatu a udržitelnosti. Tato osoba by zpravodaji poskytla příspěvek o názorech mladých lidí a byla by pozvána, aby svůj příspěvek prezentovala na slyšení, na schůzi studijní skupiny nebo na schůzi sekce. Tohoto zástupce mládeže by mohl zvolit zpravodaj EHSV na základě doporučení zprostředkovatelů dialogu s mládeží v otázkách klimatu a udržitelnosti. Tuto roli lze popsat jako neformální funkci typu stínového zpravodaje.

6.7

EHSV již začal zástupcům mládeže poskytovat příležitosti k tomu, aby pravidelně vystupovali na veřejných akcích zaměřujících se na klima a udržitelnost. V dalším období by se tato praxe měla rozšířit na veškeré veřejné akce, které se týkají otázek zaměřených na budoucnost a pro které by byl příspěvek mládeže přínosem.

6.8

Evropský klimatický summit mládeže, který pořádá EHSV ve spolupráci s Evropským parlamentem, by se mohl stát každoroční akcí pro mladé lidi. Tato akce by mohla pomoci posílit podporu mladých, přispívat k budování kapacit a posilování postavení mladých lidí a vytváření vazeb mezi orgány EU, což by mohlo mít zásadní význam pro smysluplné, strukturované a trvalé zapojení mladých lidí do rozhodovacího procesu v EU.

6.9

EHSV vyzývá Evropský parlament, aby také zavedl formální proces konzultací se zástupci mládeže při navrhování svých stanovisek k návrhům politik týkajících se klimatu a udržitelnosti.

6.10

EHSV by si mohl zajistit svou budoucí členskou základnu tak, že zabezpečí dostatečné zastoupení organizací mládeže v EHSV a také sdílení zkušeností a znalostí s mládežnickými sekcemi členských organizací. Mnohé členské organizace EHSV mají mládežnické sekce – bylo by vhodné aktivně vybízet více členů k tomu, aby navázali kontakt s potenciálními budoucími členy z těchto sekcí svých organizací. EHSV i nadále využívá vynikající akci „Vaše Evropa, váš názor“ k tomu, aby zajistil zapojení mládeže. Navzdory tomu, že byla akce letos v důsledku COVID-19 odložena, bude pokračovat i v příštím roce, přičemž se zaměří na klima a udržitelnost.

7.   Přijetí pozitivní vize pro budoucnost

7.1

Nejhorší následky klimatické krize jsou pro většinu Evropanů ještě stále mnoho let vzdáleny. Pandemie COVID-19 nám může nabídnout praktický příklad toho, co se může stát, pokud ignorujeme vědce a odborníky. Současně ukázala, že vytváření politiky na základě přesných vědeckých poznatků může být pro řešení krize užitečné. Toto poučení je nutné uplatnit na změnu klimatu: stále máme čas odvrátit některé z těch nejhorších důsledků a připravit se na ty ostatní.

7.2

Při plánování a realizaci odstraňování hospodářských důsledků pandemie je třeba, aby jedním z hlavních témat této politiky byla opatření na ochranu klimatu a závazky v oblasti udržitelnosti. Agenda OSN do roku 2030 a Pařížská dohoda jsou páteří mezinárodního mnohostranného řešení těchto problémů a je nutné posílit Zelenou dohodu pro Evropu, aby vedla k udržitelné uhlíkově neutrální budoucí společnosti, která bude dbát na mezigenerační závazky.

7.3

Hnutí mladých ukázalo během omezení volného pohybu osob v průběhu pandemie velkou přizpůsobivost. Jejich sdělení rezonovalo díky mobilizaci přes internet a inovativním způsobům jeho šíření s využitím všech forem komunikace, od politických požadavků až po humor. Tento inovativní a ambiciózní přístup k plánování naší budoucnosti je třeba ocenit a převzít.

7.4

I během jinak ošklivých důsledků COVID-19 bylo možné zahlédnout záblesky pozitivního vnímání budoucnosti. Ukázalo se, že ti nejhůře placení pracovníci našeho hospodářství jsou velmi důležití. Naše pracovní síly jsou mnohem pružnější, než jsme se domnívali. Spojení s rodinou a naším bezprostředním okolím bylo velmi přínosné a cenné. Zdůraznily se přínosy přístupu k přírodě pro zdraví a kondici. Máme nyní příležitost zajistit, že si vezmeme získané pozitivní zkušenosti a uplatníme je jako nedílnou součást nové normální situace.

---

(1)  Cíle udržitelného rozvoje OSN.

(2)  Evropská komise: Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci, COM(2020) 456 final, a průvodní dokument Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení.

(3)  https://news.un.org/en/story/2020/04/1061772.

(4)  Zdroj: Fridays for future: strike statistics.

(5)  Zdroj: OSN: Rada mládeže pro změnu klimatu.

(6)  Zdroj: Ecology and Society: Exploring youth activism on climate change: dutiful, disruptive, and dangerous dissent.

(7)  Viz stanovisko EHSV Zintenzivnění opatření nestátních subjektů v oblasti klimatu (Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 35), a stanovisko EHSV Evropský klimatický pakt (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 67).).

(8)  Stanovisko EHSV Přístup k právní ochraně na vnitrostátní úrovni v souvislosti s opatřeními provádějícími právní předpisy EU v oblasti životního prostředí (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 65).