Stanovisko Evropského výboru regionů – Akční plán pro sociální ekonomiku

(2021/C 440/12)

Zpravodaj: Mikel IRUJO AMEZAGA (ES/EA), ministr pro hospodářský rozvoj a rozvoj podniků vlády autonomní oblasti Navarra

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Význam evropského akčního plánu pro sociální ekonomiku pro podporu příspěvku sociální ekonomiky k místnímu a regionálnímu rozvoji Evropy

1.

vítá závazek Evropské komise předložit ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 akční plán pro sociální ekonomiku v souladu s požadavky Evropského hospodářského a sociálního výboru, Meziskupiny pro sociální ekonomiku Evropského parlamentu, skupiny GECES (1), několika vlád EU a evropských sítí angažovaných v oblasti rozvoje sociální ekonomiky, jako jsou Social Economy Europe nebo REVES (2);

2.

domnívá se, že opatření na úrovni Evropské unie za účelem podpory rozvoje sociální ekonomiky jsou obzvláště významná v současném kontextu, ve kterém je v důsledku hospodářské a sociální krize vyvolané onemocněním COVID-19 nezbytné mobilizovat veškerý potenciál podniků a subjektů sociální ekonomiky v zájmu hospodářského oživení, podpory kolektivního podnikání a tvorby kvalitních pracovních míst;

3.

připomíná, že podle Evropského hospodářského a sociálního výboru (3) je součástí sociální ekonomiky v Evropě (EU28) 2,8 milionu podniků a subjektů zaměstnávajících 13,6 milionu pracovníků, což představuje okolo 6,3 % aktivního obyvatelstva EU. Sociální ekonomika rovněž zahrnuje více než 232 milionů členů družstev, vzájemných pojišťoven a podobných subjektů a 82,8 milionu dobrovolníků;

4.

připomíná, že evropskou sociální ekonomiku tvoří pestrá paleta podniků a subjektů, jako jsou družstva – a široká škála družstevních forem –, vzájemné pojišťovny, sdružení, nadace nebo různé formy sociálních podniků, jakož i další specifické právní formy existující v rámci jednotlivých členských států, jako jsou zaměstnanecká družstva, společnosti se společenským dopadem, solidární instituce atd.;

5.

připomíná, že této pestré paletě podniků a subjektů, jež jsou přítomny ve všech odvětvích činnosti, je společná pevná identita utvářená okolo sdílených hodnot a charakteristických rysů, jako je upřednostňování osob a sociálních cílů před kapitálem, genderová rovnost, demokratická správa a reinvestice většiny zisků za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje podniku nebo subjektu nebo společného a obecného zájmu;

6.

zdůrazňuje územní zakořenění podniků a subjektů sociální ekonomiky, podniků, které nikdy nepřemísťují své aktivity – protože jsou utvářeny na daném území a jsou vlastnictvím osob na něm usazených – a jež se důrazně angažují v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje místa, na němž provozují svou činnost. Připomíná, že sociální ekonomika má zásadní význam pro rozvoj venkova, neboť podporuje rozvoj zdrojů vlastních danému území a pomáhá předcházet vylidňování. Je důležité rozvíjet sociální ekonomiku ve venkovských oblastech, a to i s ohledem na propojení s městskými oblastmi, neboť přispívá k udržení obyvatelstva a k posilování sociální soudržnosti;

7.

zdůrazňuje, že subjekty sociální ekonomiky vyznávají zásady a hodnoty, které umožňují rozvoj slučitelný jak s ekonomickými, tak i s environmentálními aspekty, a prokazují vysokou míru odhodlání naplňovat Agendu 2030. Představují tak pluralitní ekonomiku, rovnováhu a udržitelnost, a to z globálního hlediska, což je nezbytné k tomu, aby mohly přispět k dosažení každého ze 17 cílů udržitelného rozvoje v rámci Agendy;

8.

žádá Evropskou komisi, aby vytvořila evropský právní rámec pro sociální ekonomiku, který poskytne vhodný právní rámec pro společnou definici a uspořádání a pro zahrnutí podniků splňujících určitá organizační a provozní kritéria. To by pro odvětví sociální ekonomiky znamenalo rozhodující podporu;

9.

domnívá se také, že by měly být subjekty sociální ekonomiky vedeny k plnění cílů udržitelného rozvoje;

10.

konstatuje, že prostřednictvím Paktu pro dovednosti by Komise měla podpořit přístup pracovníků sociální ekonomiky k odbornému vzdělávání a celoživotnímu učení v oblastech, jako je digitalizace, včetně mediální gramotnosti, participativní vedení, odolnost nebo ekologická transformace, s cílem podpořit tyto pracovníky při vstupu na pracovní trh podniků sociální ekonomiky, či v zájmu toho, aby se na něm udrželi. Aby se dosáhlo tohoto cíle, navrhuje spolupracovat s průmyslovým ekosystémem sociální ekonomiky, na němž se podílí zejména veřejná správa, střediska odborné přípravy a univerzity. Kromě toho Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky bude moci poskytovat podporu za účelem propagace vzdělávacích kurzů zaměřených na ochranu životního prostředí a stimulaci oběhového hospodářství. Proto upozorňujeme na návrhy předložené ve stanovisku VR Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, jež zahrnuje také podněty k tomuto tématu z pohledu místních a regionálních orgánů, což je velmi důležité i v oblasti sociální ekonomiky;

11.

požaduje, aby byl prozkoumán potenciál sociální ekonomiky v oblasti odborné přípravy a aktivních politik zaměstnanosti a rovněž v oblasti rozvoje dovedností a kompetencí, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována skupinám osob, jež čelí významnějším potížím při začleňování na trh práce, jako jsou mladí lidé, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením nebo obyvatelé odlehlých oblastí s omezeným přístupem k digitálním zdrojům;

12.

vyzývá Evropskou komisi, aby prozkoumala otázku převodů podniků na zaměstnance prostřednictvím řešení sociální ekonomiky. Tato studie by měla být podpořena platformou EU pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, místními a regionálními subjekty a sítěmi sociální ekonomiky a měla by se rovněž zabývat potenciálem sociální ekonomiky pro průmyslové podnikání;

13.

zdůrazňuje potenciál podnikatelských klastrů sociální ekonomiky, pokud jde o její začlenění do evropských hodnotových řetězců a vytvoření aliancí s ostatními podnikatelskými subjekty, veřejnou správou, středisky odborného vzdělávání, odbornými školami, univerzitami a výzkumnými středisky za účelem dosažení strategických cílů a sdílení zdrojů;

14.

uznává potenciál začlenění sociální ekonomiky do Evropské platformy spolupráce mezi klastry (4), pokud jde o usnadnění vytváření aliancí a účast těchto podniků a subjektů na strategických hodnotových řetězcích;

15.

zdůrazňuje, že je důležité začlenit sociální ekonomiku do strategií pro inteligentní specializaci coby hlavní faktor stimulující hospodářský a sociální rozvoj. Dále připomíná, že sociální ekonomika má potenciál úspěšně rozvíjet sociální inovace, a poukazuje v tomto kontextu na to, že „se iniciativy v oblasti sociální ekonomiky zakládají na spolupráci a na občanském závazku mezi jednotlivci, z nichž se skládají komunity, [a] přispívají ke zvyšování sociální, hospodářské a územní soudržnosti a úrovně důvěry v celé EU“ (5);

16.

upozorňuje, že je důležité podpořit meziregionální spolupráci v oblasti sociální ekonomiky coby hlavní nástroj pro tvorbu nadnárodních podnikatelských klastrů, využívání přeshraničních synergií, jedinečnou regionální spolupráci nejvzdálenějších regionů v rámci oblastí jejich spolupráce se třetími zeměmi a internacionalizaci podniků a subjektů sociální ekonomiky na jednotném trhu. V tomto smyslu konstatuje, že tematická platforma sociální ekonomiky v rámci evropské platformy inteligentní specializace je užitečným nástrojem podpory meziregionální spolupráce, který sdružuje sedm evropských regionů a jehož zkušenosti a osvědčené postupy je třeba mít na paměti v budoucím evropském akčním plánu pro sociální ekonomiku;

17.

vyzývá Komisi, aby svým iniciativám na podporu úlohy místní a regionální správy při posilování sociální ekonomiky dodala větší ambice a ucelenost. Připomíná, že mnohé místní a regionální orgány veřejné správy již mají ambiciózní strategie a akční plány na podporu sociální ekonomiky. Komise by je měla identifikovat a zohlednit při přípravě budoucího akčního plánu pro evropskou sociální ekonomiku. Komise by měla rovněž podporovat sdílení osvědčených postupů a sdílení v oblasti již existujících iniciativ místních a regionální orgánů (například prostřednictvím sítě místních a regionálních orgánů na podporu sociální ekonomiky);

18.

žádá Evropskou komisi, aby vypracovala studii o regionálních a místních veřejných politikách na podporu sociální ekonomiky v EU, jejíž součástí bude několik příkladů z jiných regionů a místní správy na světové úrovni;

19.

uznává významný dopad iniciativy Evropské regiony pro sociální ekonomiku (ESER) a výzvy Mise sociální ekonomiky v rámci budování široké komunity místních a regionálních orgánů veřejné správy angažovaných v oblasti rozvoje sociální ekonomiky, a vyzývá Komisi, aby tento program v rámci akčního plánu pro sociální ekonomiku posílila;

20.

vyzývá Komisi, aby podpořila účast místních a regionálních orgánů ve skupině GECES, a to spolu s členskými státy a sítěmi sociální ekonomiky. V tomto smyslu požaduje, aby byla zřízena pracovní skupina v rámci skupiny GECES pro regionální a místní politiky v oblasti sociální ekonomiky;

21.

žádá, aby analýzy, studie, navrhovaná opatření a nástroje a mechanismy pro monitorování a podporu v oblasti sociální ekonomiky, které shromažďují statistické údaje o pracovnících nebo o složení různých forem podniků sociální ekonomiky, zohledňovaly genderové aspekty, aby bylo možné poskytovat údaje rozlišené podle pohlaví a začlenit genderové ukazatele;

Zvyšování povědomí o sociální ekonomice

22.

žádá Komisi, aby vytvořila jedinou online platformu na podporu podniků a subjektů a podnikání prostřednictvím forem sociální ekonomiky, která spojí všechny evropské studie a zprávy o sociální ekonomice, jakož i příležitosti, jež nabízí EU těmto podnikům a subjektům;

23.

doporučuje, aby byla tato online platforma vytvořena a řízena ve spolupráci s evropskými sítěmi sociální ekonomiky a skupinou GECES;

24.

navrhuje Komisi, aby akční plán pro sociální ekonomiku zahrnul rozsáhlou komunikační kampaň, na jejíž tvorbě a provedení se bude podílet Výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor a sítě sociální ekonomiky. Tato kampaň je zásadní pro podporu kolektivního podnikání a poznatků o evropských nástrojích na podporu sociální ekonomiky;

25.

vyzývá Komisi, aby vypracovala příručku týkající se veřejných politik v oblasti sociální ekonomiky, která zachytí rozmanitost právních forem sociální ekonomiky v Evropě a bude sloužit jako podpora pro místní a regionální subjekty;

26.

připomíná, že rozmanitost sociální ekonomiky a její schopnost nabízet inovativní řešení základních hospodářských, sociálních, vzdělávacích a environmentálních problémů jsou klíčovým faktorem jejího úspěchu;

27.

vyzývá Komisi, aby každoročně zvolila jedno evropské hlavní město sociální ekonomiky prostřednictvím demokratického a transparentního postupu, na němž se budou podílet Výbor regionů, EHSV a GECES;

28.

navrhuje lepší začlenění a zviditelnění sociální ekonomiky v rámci sítě Enterprise Europe Network. Dále doporučuje, aby byla sociální ekonomice přikládána větší váha v rámci kritérií pro udělení označení Evropský podnikatelsky zaměřený region (EER);

29.

připomíná, že je důležité podpořit, financovat a posílit evropské sítě sociální ekonomiky a měst a regionů angažovaných v oblasti sociální ekonomiky, které jsou hlavními spojenci pro realizaci akčního plánu a informování o příležitostech, které vytváří;

Zlepšení přístupu k financování pro podniky a subjekty sociální ekonomiky

30.

připomíná dodatečné problémy, kterým čelí podniky a subjekty sociální ekonomiky při získávání přístupu k financování, jež jsou částečně způsobeny tím, že jejich podnikatelské modely – upřednostňující společný nebo obecný zájem před maximalizací zisků – nejsou dostatečně viditelné a dostatečně chápány;

31.

připomíná klíčovou úlohu fondů soudržnosti, zejména EFRR a ESF, při financování projektů sociální ekonomiky;

32.

žádá, aby bylo posíleno kolektivní podnikání v rámci všech oblastí sociální ekonomiky, a to prostřednictvím programů ekonomické podpory pro zakládání podniků sociální ekonomiky a pro překonávání budoucích podnikatelských výzev;

33.

zdůrazňuje, že program InvestEU bude mít zásadní význam pro financování inovativních projektů sociální ekonomiky prostřednictvím svých čtyř oken, přičemž zvláštní pozornost bude věnována oknům „malé a střední podniky“ a „sociální investice a dovednosti“, které zahrnují mikrofinancování a financování podniků sociální ekonomiky;

34.

doporučuje Komisi, aby se poradního výboru účastnil jeden člen Výboru regionů a aby se investičního výboru účastnili odborníci v oblasti financování podniků a subjektů sociální ekonomiky;

35.

žádá Evropskou komisi, aby vypracovala jasnou, transparentní a účinnou sociální a environmentální taxonomii investic;

36.

poukazuje na význam finančních subjektů sociální ekonomiky (etické a družstevní banky, úvěrová družstva, mikrofinanční instituce, sociální finanční subjekty, vzájemné pojišťovny a družstevní pojišťovny atd.) v oblasti udržitelných financí, na jejich významný výskyt ve venkovském prostředí, v méně rozvinutých regionech, a na jejich úsilí zaměřené na finanční začlenění zranitelných kolektivů a na investice do reálné ekonomiky;

37.

žádá, aby bylo v otázce přístupu podniků a subjektů sociální ekonomiky k financování zohledněno genderové hledisko, a to s ohledem na to, že ženy mají ve srovnání s muži větší potíže s přístupem k úvěrům a finančním prostředkům. Z této skutečnosti je třeba vycházet při navrhování veškerých nástrojů, jejichž cílem je zlepšit přístup k financování;

Podpora vzdělávání v oblasti podnikání prostřednictvím sociální ekonomiky

38.

v souladu se závěry Rady z roku 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě připomíná, že je důležité podporovat vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti podnikání prostřednictvím různých forem sociální ekonomiky na všech úrovních vzdělávání od základního až po vysokoškolské (univerzitní studium a odborné vzdělávání);

39.

konstatuje, že projekty, jako je obchodní škola pro sociální ekonomiku podporovaná sedmi evropskými regiony v rámci platformy inteligentní specializace, přinášejí inovativní řešení nedostatečné nabídky vzdělávání v oblasti podniků sociální ekonomiky a jejich ambicí je připravit kompetentní odborníky, kteří budou schopni posílit a řídit růst těchto podniků a subjektů;

40.

připomíná, že podniky a subjekty sociální ekonomiky vyžadují specifické schopnosti, které jsou uplatnitelné rovněž v tradičních podnicích, jako je inkluzivní způsob vedení;

41.

žádá Komisi o větší využití programu Erasmus+ na podporu vzdělávání a odborné přípravy v oblasti podnikání a práce v podnicích sociální ekonomiky. V tomto smyslu navrhuje prozkoumat možnosti, jak více využít program Erasmus pro mladé podnikatele ze strany podniků a subjektů sociální ekonomiky, a to zejména ve vzdálenějších evropských regionech, v nichž mají mladí lidé vzhledem k odlehlosti daných regionů od evropského kontinentu omezenější možnosti mobility;

42.

žádá, aby byly prozkoumány nové možnosti, jak podpořit vzdělávání, odbornou přípravu a zlepšení dovedností pracovníků v oblasti sociální ekonomiky prostřednictvím plánu pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností a znalostní aliance. Kromě toho by soubor znalostí a dovedností nabytých na všech úrovních vzdělávání a prostřednictvím neformálního vzdělávání měl lidi podnítit k tomu, aby tyto znalosti využívali co nejlépe, tj. aby rozvíjeli své sociální dovednosti, a zároveň by jim měl umožnit, aby se snadněji přizpůsobili neustále se měnícímu prostředí;

Zlepšení přístupu k trhům a sociálně odpovědnému zadávání veřejných zakázek

43.

připomíná, že podniky a subjekty sociální ekonomiky čelí oproti ostatním malým a středním podnikům dodatečným překážkám, pokud jde o nadnárodní fungování na jednotném trhu. Tyto obtíže vyplývají z rozmanitosti – a někdy absence – ucelených právních rámců zahrnujících všechny právní formy sociální ekonomiky, jako jsou mimo jiné družstva, včetně rozmanitosti dílčích družstevních forem, vzájemné pojišťovny, sdružení, nadace a sociální podniky;

44.

připomíná, že úloha žen ve správě a řízení sociálních podniků je důležitá pro zajištění úspěchu, pokud jde o vzdělávání v oblasti podnikání v sociální ekonomice;

45.

připomíná rovněž nedostatek evropských nástrojů pro překonání těchto překážek. Je proto nadále obtížné vytvořit nadnárodní evropské sdružení složené z členů z různých zemí, stejně jako tomu je v případě vzájemných pojišťoven a nadací v důsledku chybějícího evropského právního rámce;

46.

vyzývá Komisi, aby nadále podporovala sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek mezi evropskými orgány veřejné správy, neboť se jedná o klíčový nástroj pro zvýšení transparentnosti veřejných nákupů, boj proti korupčním praktikám, posílení hospodářské soutěže a účasti podniků různých velikostí na veřejných zakázkách a podporu sociálně odpovědných podnikatelských postupů, jako jsou ty, jež jsou typické pro sociální ekonomiku;

47.

požaduje rozšíření projektu Buying for Social Impact (nakupování s myšlenkou sociálního dopadu), který analyzoval provedení směrnice o zadávání veřejných zakázek v patnácti členských státech a uspořádal akce na celostátní a územní úrovni zaměřené na šíření příležitostí pro odpovědné zadávání veřejných zakázek do ostatních členských států EU;

48.

vyzývá všechny místní a regionální orgány veřejné správy, aby vypracovaly strategie pro transparentní a sociálně odpovědné veřejné nákupy, v jejichž důsledku budou mimo jiné veřejné zakázky podmíněny spravedlivými mzdami a dodržováním dalších podmínek stanovených zákonem a/nebo kolektivními smlouvami;

Akční plán, který bude obsahovat opatření a nástroje pro sledování a podpoří strukturovaný dialog s představiteli sociální ekonomiky a dalšími institucemi

49.

žádá Komisi, aby byl horizont pro provádění akčního plánu pro sociální ekonomiku alespoň pět let a aby plán obsahoval mechanismy hodnocení ex ante a rovněž roční mechanismy hodnocení a mechanismy hodnocení ex post a rovněž možnost obnovení plánu poté, co skončí jeho provádění;

50.

vyzývá Komisi, aby posílila své mechanismy sledování a podpory politik v oblasti sociální ekonomiky, jako je expertní skupina Komise pro sociální podnikání (GECES), interní pracovní skupina Komise pro sociální ekonomiku a stálý a strukturovaný dialog v oblasti sociální ekonomiky s Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem, přičemž je třeba zajistit, aby bylo složení těchto subjektů genderově vyvážené;

51.

žádá Komisi, aby se zabývala začleněním zaměstnavatelů v oblasti sociální ekonomiky do meziodvětvového sociálního dialogu, včetně opatření pro vybudování kapacit evropské organizace zaměstnavatelů v této oblasti a její konsolidace.

---

(1)  Expertní skupina Komise pro sociální podnikání.

(2)  Evropská síť měst a regionů pro sociální ekonomiku.

(3)  https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/files/qe-04-17-875-en-n.pdf.

(4)  https://clustercollaboration.eu/social-economy.

(5)  COR-2016-06945.