STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 20. května 2020

ke změnám obezřetnostního rámce Unie v reakci na pandemii COVID-19

(CON/2020/16)

(2020/C 180/04)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 6. května 2020 žádost Rady Evropské unie a dne 12. května 2020 žádost Evropského parlamentu o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o úpravy v reakci na pandemii COVID-19 (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která mají vliv na 1) úkol Evropského systému centrálních bank (ESCB) spočívající se vymezení a provádění měnové politiky ve smyslu čl. 127 odst. 2 první odrážky Smlouvy, 2) úkoly ECB týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 127 odst. 6 Smlouvy, a 3) příspěvek ESCB k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti stability finančního systému ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Obecné připomínky

Bezprecedentní dopady globální krize způsobené pandemií COVID-19 přiměly veřejné orgány na celém světě k rychlému přijetí rozhodných opatření, jejichž cílem je zajistit, aby úvěrové instituce i nadále plnily svou roli při financování reálné ekonomiky a aby byly schopny podporovat hospodářské oživení, a to bez ohledu na pravděpodobné vyšší ztráty, kterým budou z důvodu krize čelit.

ECB využila flexibilitu dohledu, kterou jí stávající právní rámec umožňuje, k tomu, aby úvěrové instituce podpořila v tom, aby i nadále poskytovaly úvěry domácnostem, životaschopným podnikům a společnostem, na které nejvíce dopadají ekonomické důsledky stávající pandemie (2). V tomto směru ECB poskytla dočasnou kapitálovou a provozní úlevu (3) a oznámila větší flexibilitu, pokud jde o obezřetnostní zacházení s úvěry krytými veřejnými zárukami (4). ECB rovněž vyzvala instituce, aby při uplatňování Mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 9 zabránily nadměrným procyklickým účinkům (5), dočasně snížila kvalitativní multiplikátor tržního rizika s cílem zohlednit mimořádnou míru volatility trhu (6) a vydala doporučení o vyplácení dividend, jehož cílem je uchování kapitálových zdrojů v rámci bankovního systému s cílem zvýšit jeho schopnost podporovat reálnou ekonomiku (7). Tato opatření představují velmi významnou podporu při řešení stávající krize, přičemž se uplatňují důležité synergie mezi opatřeními, která ECB přijímá jakožto orgán bankovního dohledu, a opatřeními měnové politiky, která ECB přijímá jako centrální banka.

Určité kroky podnikly i jiné orgány, zejména Basilejský výbor pro bankovní dohled a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), a to tak, že za pomoci mezinárodní koordinace přijaly obezřetnostní opatření doplňkové povahy. Kromě toho vlády členských států vytvořily velmi významné podpůrné programy včetně veřejných záruk a moratorií na splacení úvěrových závazků.

S ohledem na tyto skutečnosti ECB v plném rozsahu podporuje iniciativu Komise zvýšit schopnost úvěrových institucí poskytovat úvěry a absorbovat ztráty související s pandemií COVID-19 a zároveň zajistit jejich trvalou odolnost (8). ECB vítá cílené úpravy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (9) (nařízení o kapitálových požadavcích), neboť dále zvyšují schopnost bankovního systému zmírnit ekonomický dopad pandemie a podpořit oživení, přičemž zachovávají klíčové prvky obezřetnostního rámce. Některé prvky navrhovaného nařízení kromě toho doplňují zmírňující opatření, která ECB přijala v oblasti dohledu, a předpokladem pro účinnost určitých opatření, na nichž se nedávno dohodl Basilejský výbor pro bankovní dohled, je provedení určitých změn unijního právního rámce. Žádné další změny navrhovaného nařízení by neměly zásadně měnit obezřetnostní rámec, který by měl být i nadále v souladu s dohodnutými basilejskými standardy a neměl by připustit další fragmentaci jednotného evropského souboru pravidel.

Jako další obecnou připomínku, pokud jde o připravenost poskytovat úvěry ekonomice, ECB uvádí následující. Pokud poměr kmenového kapitálu tier 1 úvěrových institucí poklesne pod úroveň požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, mohou úvěrové instituce zdroje rozdělit pouze do výše nejvyšší rozdělitelné částky (10). Je-li hospodářský výsledek záporný, k rozdělení nedojde bez ohledu na míru porušení. Úvěrové instituce nemusí být ochotny své rezervy použít na další poskytování úvěrů, neboť se mohou obávat toho, že budou muset zrušit kupóny v souvislosti s vedlejším kapitálem tier 1 a čelit potenciálně negativním reakcím účastníků trhu. Takové chování by oslabilo zamýšlený prospěšný účinek rezervního rámce.

Konkrétní připomínky

1.   Přechodná opatření ke zmírnění dopadu ustanovení IFRS 9 na regulatorní kapitál

1.1

Článek 473a nařízení o kapitálových požadavcích obsahuje přechodná opatření, která institucím umožňují částečně znovu přičíst k jejich kmenovému kapitálu tier 1 vyšší rezervy vzniklé z důvodu zavedení vykazování očekávaných úvěrových ztrát podle IFRS 9. Přechodná opatření sestávají ze dvou složek: statické a dynamické složky. Statická složka umožňuje úvěrovým institucím částečně neutralizovat dopad nárůstu účetních rezerv v důsledku zavedení IFRS 9 v „den 1“ na kmenový kapitál tier 1. Dynamická složka umožňuje úvěrovým institucím částečně neutralizovat dopad dodatečného (tj. „po dni 1“) zvýšení rezerv pro expozice, které nejsou úvěrově znehodnoceny. Stávající přechodná opatření se vztahují na období 2018–2022 (11).

1.2

Basilejský výbor pro bankovní dohled se dne 3. dubna 2020 usnesl na změnách (12) stávajících přechodných opatření pro regulatorní zacházení s očekávanými úvěrovými ztrátami s ohledem na krizi způsobenou onemocněním COVID-19. Basilejský výbor pro bankovní dohled rovněž objasnil, že jurisdikce, které již přechodná opatření provedly (včetně Evropské unie), mohou zejména rozhodnout, že během roku 2020 a 2021 zpětně připočtou méně než 100 % nebo že přijmou jiná opatření, která zabrání zpětnému připočtení částek očekávaných úvěrových ztrát stanovených před vypuknutím pandemie COVID-19 (13). S cílem zohlednit tyto skutečnosti předpokládá navrhované nařízení opětovné spuštění 5letého přechodného období, které bylo zahájeno v roce 2018, a to pouze pro dynamickou složku.

1.3

ECB podporuje změnu článku 473a nařízení o kapitálových požadavcích, neboť by měla úvěrovým institucím umožnit ke kmenovému kapitálu tier 1 zpětně přičíst částku maximálně ve výši zvýšení, které vyplývá z dynamické složky opravných položek na očekávané úvěrové ztráty po 31. prosinci 2019. Za prvé, toto řešení by umožnilo upravit rozsah dodatečných opatření tak, aby řešila účinky související s pandemií COVID-19, a odlišit tyto účinky od dopadu nárůstu rezerv v důsledku zavedení IFRS 9 v „den 1“ na kmenový kapitál tier 1. Za druhé, toto řešení by bylo zcela v souladu s rozhodnutím Basilejského výboru pro bankovní dohled ze dne 3. dubna 2020.

2.   Zacházení s veřejně zajištěnými úvěry v rámci obezřetnostní pojistky pro nevýkonné expozice

2.1

V souladu s čl. 47c odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích nevýkonné expozice zaručené státními vývozními úvěrovými agenturami získávají preferenční zacházení, pokud se týká požadavků na odpočty podle čl. 47c odst. 3 nařízení o kapitálových požadavcích (tzv. obezřetnostní pojistka pro nevýkonné expozice). Pokud se týká nevýkonných expozic zaručených státními vývozními úvěrovými agenturami, část expozice, která je kryta touto zárukou, musí být v plném rozsahu odečtena až po sedmi letech, kdy má status nevýkonné expozice, s tím, že do té doby se odpočet nevyžaduje. V případě všech dalších nevýkonných expozic, které jsou zcela či zčásti zajištěny kvalifikovaným zajištěním, se požadavky na minimální odpočty postupně zvyšují až do doby, kdy jsou příslušné nevýkonné expozice plně pokryty.

2.2

Navrhované nařízení dočasně rozšiřuje toto zvláštní zacházení, které se uplatňuje na nevýkonné expozice zaručené státními vývozními úvěrovými agenturami, na nevýkonné expozice zaručené vládou členského státu nebo jiným veřejnoprávním subjektem, které jsou způsobilými poskytovateli osobního zajištění úvěrového rizika ve smyslu pravidel pro zmírnění úvěrového rizika (14), je-li záruka nebo protizáruka poskytnuta jako součást podpůrných opatření na pomoc dlužníkům při pandemii COVID-19 (15).

2.3

ECB vítá návrh dočasně rozšířit výhodnější zacházení ve smyslu čl. 47c odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích na nevýkonné expozice zaručené vládami členských států nebo jinými veřejnoprávními subjekty, neboť je to rovněž v souladu s předchozími návrhy ECB (16). Návrh odstraňuje svévolné rozlišení mezi zárukami poskytnutými různými veřejnoprávními subjekty s podobnou úvěrovou bonitou.

3.   Datum uplatnění kapitálové rezervy k pákovému poměru

3.1

Skupina guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu (GHOS), která vykonává dohled nad činností Basilejského výboru pro bankovní dohled, dne 27. března 2020 rozhodla, že harmonogram provádění konečných prvků reformy rámce Basel III se odloží o jeden rok, včetně kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné banky, která bude v Unii použitelná od 1. ledna 2022. Navrhované nařízení předpokládá sladění harmonogramu použitelného v nařízení o kapitálových požadavcích s novým harmonogramem schváleným GHOS, tj. 1. ledna 2023 namísto 1. ledna 2022 (17).

3.2

ECB podporuje rozhodnutí využít posunu harmonogramu, který byl na mezinárodní úrovni ujednán za účelem dokončení reforem rámce Basel III, pro účely jejich provedení do práva Unie. Odložení použitelnosti kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné banky umožní, aby se úvěrové instituce snadněji přizpůsobily a současně i nadále postupovaly zcela v souladu s obsahem a harmonogramem sjednaným na mezinárodní úrovni. To úvěrovým institucím umožní, aby svou provozní kapacitu soustředily na opatření nezbytná k řešení stávající krize a k podpoře hospodářského oživení.

4.   Kompenzování dopadu vyloučení některých expozic z výpočtu pákového poměru

4.1

Konečný standard pro pákový poměr, který Basilejský výbor pro bankovní dohled zveřejnil v prosinci 2017 (18), stanoví, že s cílem usnadnit provádění měnové politiky může příslušná jurisdikce za výjimečných makroekonomických okolností dočasně vyloučit rezervy u centrální banky z míry expozice pákového poměru. Pokud tuto diskreční pravomoc daná jurisdikce uplatní, vyžadují basilejské standardy rekalibraci (tj. zvýšení) požadavku na pákový poměr, aby se kompenzovalo vyloučení rezerv u centrální banky. Tato diskreční pravomoc, která byla zavedena do práva Unie (19), se začne používat od 28. června 2021.

4.2

ECB poukazuje na to, že zkušenosti z globální finanční krize jednoznačně zdůraznily nezbytnost povinného požadavku na pákový poměr v rámci 1. pilíře. Všeobecně se uznává, že výchozí příčinou globální finanční krize bylo vytvoření nadměrné páky v bankovním systému. ECB tedy považuje za důležité, aby byla v plném rozsahu zachována úloha pákového poměru jako důvěryhodné pojistky, která se nezakládá na riziku, a aby nebyly vylučovány jeho hlavní složky.

4.3

Navrhované nařízení předpokládá změnu rekalibračního mechanismu, který je v současné době vymezen v nařízení o kapitálových požadavcích. Úvěrová instituce bude zejména povinna vypočítat upravený pákový poměr pouze jednou, přičemž bude vycházet z hodnoty způsobilých rezerv instituce u centrální banky a celkové míry expozic v den, kdy příslušný orgán instituce prohlásí, že nastaly výjimečné okolnosti, které odůvodňují uplatnění diskreční pravomoci. Upravený pákový poměr se použije po celou dobu, během níž je vykonávána diskreční pravomoc, a nebude se na rozdíl od stávajícího rekalibračního mechanismu měnit.

4.4

ECB vítá skutečnost, že navrhované nařízení zavádí cílené vyloučení zvýšení rezerv u centrální banky, což může podpořit plynulé provádění a transmisi opatření měnové politiky. ECB poukazuje na skutečnost, že zvýšení likvidity centrální banky, k němuž dochází v důsledku provádění měnové politiky, povede ke zvýšení objemu rezerv v držbě bankovního systému, stejně jako je tomu v případě nedávno oznámených opatření měnové politiky v souvislosti s krizí COVID-19. Zatímco jednotlivé úvěrové instituce jsou schopny tyto rezervy určitým způsobem přesunout, bankovní systém se držbě těchto dodatečných rezerv a souvisejícímu zvýšení míry celkové expozice pákového poměru nedokáže vyhnout. Aby bylo vyloučení v plném rozsahu účinné, navrhuje ECB provést níže uvedené úpravy.

4.5

Změna rekalibračního mechanismu se použije od 28. června 2021. Do doby, než příslušný orgán uplatní svou diskreční pravomoc, což může být 28. června 2021 nebo později, se však objem rezerv úvěrové instituce u centrální banky již mohl z důvodu opatření měnové politiky podstatně zvýšit. Rekalibrace na základě rezerv, které má úvěrová instituce u centrální banky ke dni, kdy příslušný orgán uplatní svou diskreční pravomoc, nemusí v plném rozsahu podporovat provádění a účinnou transmisi opatření měnové politiky. Je tomu tak proto, že se očekává, že ke zvýšení rezerv u centrální banky, které tato opatření obnáší, ve velké míře došlo do tohoto data. Vyloučení rezerv u centrální banky vypočtených k tomuto datu tak vytvoří menší kapacitu bank pro potenciální zvýšení poskytování úvěrů reálné ekonomice. Kromě toho je třeba uvést, že pokud by bylo třeba vyloučení obnovit na konci období, po které se diskreční pravomoc uplatňuje (původně období maximálně jednoho roku), rekalibrace by vycházela z objemu rezerv držených k datu obnovy, přičemž tento objem se mohl v mezidobí dále zvýšit. S ohledem na nejistotu, pokud jde o dobu trvání výjimečných okolností, může rekalibrační mechanismus podstatným způsobem bránit účinnosti opatření k podpoře řádného provádění a transmise měnové politiky.

4.6

Příslušné orgány by tedy měly mít právo stanovit rozhodný den pro rekalibraci, aby tato rekalibrace byla stabilní i po dobu trvání výjimečných okolností. To by příslušným orgánům umožnilo, aby po konzultaci s centrálními bankami zvolily datum, jež označuje začátek období, po které trvají výjimečné okolnosti, což bude podloženo klíčovými rozhodnutími měnové politiky (20). Díky tomu by účastníci trhu získali jistotu, přičemž tento postup by podpořil plynulé provádění a transmisi měnové politiky.

4.7

Kromě toho je třeba uvést, že příslušné orgány by měly být schopny rekalibraci provést na základě referenčního období, a nikoli rozhodného dne. Při rekalibraci by se pak zohlednil průměrný objem způsobilých rezerv u centrální banky v průběhu tohoto období. To by příslušným orgánům umožnilo, aby při nastavení nových minimálních požadavků pro jednotlivé instituce ignorovaly každodenní odchylky v rezervách u centrální banky.

5.   Možné další změny některých aspektů požadavků týkajících se tržního rizika

5.1

Mimořádné míry volatility zaznamenané na finančních trzích od vypuknutí pandemie COVID-19 ovlivňují kapitálové požadavky pro tržní riziko, které jsou uloženy institucím, jež používají přístup interního modelu pro tržní riziko, ve dvou směrech: a) hodnoty v riziku se v důsledku identifikované vyšší volatility zvyšují a b) kvantitativní multiplikátory tržního rizika, které odrážejí počet překročení na základě zpětného testování, se zvyšují (21). Tento vývoj má dopad na poměr kmenového kapitálu tier 1 úvěrových institucí a mohl by rovněž ovlivnit schopnost úvěrových institucí nadále vyvíjet činnost tvorby trhu a poskytovat tržní likviditu, což by mělo nepříznivý dopad na řádné fungování trhu. Nadměrné zvýšení kapitálových požadavků pro tržní riziko by kromě toho ohrozilo cíl spočívající v uvolnění kapitálu za účelem podpory poskytování úvěrů do reálné ekonomiky.

5.2

Standard Basilejského výboru pro bankovní dohled o interních modelech pro tržní riziko umožňuje příslušným orgánům dostatečnou flexibilitu, pokud se týká zacházení s překročeními na základě zpětného testování za mimořádných okolností (22). Standard Basilejského výboru pro bankovní dohled zejména uznává, že i ty nejlépe vytvořené modely mohou selhat při prognóze neočekávaně vysoké tržní volatility. Za těchto mimořádných okolností mohou i přesné modely v relativně krátkém období generovat mnoho odchylek.

5.3

Ačkoli nařízení o kapitálových požadavcích neobsahuje žádný výslovný odkaz na mimořádné okolnosti uvedené v textu Basilejského výboru pro bankovní dohled, je příslušnému orgánu dovolena určitá flexibilita při hodnocení výsledků zpětného testování. Zejména čl. 366 odst. 4 nařízení o kapitálových požadavcích stanoví, že orgán dohledu nemusí počítat překročení na základě skutečných ztrát, pokud jsou způsobena faktory, které nevyplývají z nedostatků v modelu a kterými jsou například mimořádné tržní podmínky. Nařízení o kapitálových požadavcích však příslušnému orgánu nedovoluje, aby obdobně postupoval v případě hypotetických překročení a aby tato překročení nezohledňoval pro účely výpočtu plus faktoru zpětného testování. Očekává se, že narušení trhu způsobená pandemií COVID-19 ovlivní počet hypotetických překročení obdobně jako počet skutečných překročení.

5.4

Ve srovnání s mezinárodními standardy tak příslušné orgány nemohou prostřednictvím opatření v oblasti dohledu, která mají k dispozici, dosahovat svého cíle, který spočívá v udržování schopnosti úvěrových institucí poskytovat likviditu na trhu a nadále vyvíjet činnost tvorby trhu za mimořádných okolností, což je zcela zásadní pro podporu reálné ekonomiky. Jiná opatření, například nezohlednění překročení (v důsledku skutečných i hypotetických ztrát) za mimořádných okolností, by k dosažení tohoto cíle byla vhodnější. Nařízení o kapitálových požadavcích by tedy mělo být pozměněno tak, aby zajišťovalo, že příslušné orgány budou za mimořádných okolností schopny přijmout vhodná opatření, která budou v souladu se standardem Basilejského výboru pro bankovní dohled. Za tímto účelem by příslušným orgánům měla být poskytnuta větší flexibilita, která by jim umožnila dočasně upravit počet překročení (na základě skutečných i hypotetických ztrát) nebo přijmout jiné vhodné opatření. Vzhledem k tomu, že mimořádné tržní podmínky nejsou spojeny s jednotlivými konkrétními subjekty, ale s celým trhem, bylo by rovněž důležité, aby příslušný orgán mohl tuto pravomoc vykonávat ve vztahu ke všem dohlíženým subjektům, pokud se týká jejich příslušných interních modelů, a nikoli jen na individuálním základě. Toto stanovisko bude zveřejněno na internetových stránkách ECB.

---

(1)  COM(2020) 310 final.

(2)  Viz příspěvek na blogu Andrey Enria, předsedy Rady dohledu ECB, ze dne 27. března 2020, „Flexibility in supervision: how ECB Banking Supervision is contributing to fighting the economic fallout from the coronavirus“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

Viz rovněž často kladené dotazy ohledně opatření ECB v oblasti dohledu v reakci na koronavirovou pandemii, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(3)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 12. března 2020, „ECB Banking Supervision provides temporary capital and operational relief in reaction to coronavirus“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(4)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 20. března 2020, „ECB Banking Supervision provides further flexibility to banks in reaction to coronavirus“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(5)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 20. března 2020, „ECB Banking Supervision provides further flexibility to banks in reaction to coronavirus“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(6)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 16. dubna 2020, „ECB Banking Supervision provides temporary relief for capital requirements for market risk“, k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB www.bankingsupervision.europa.eu.

(7)  Doporučení Evropské centrální banky ze dne 27. března 2020 o vyplácení dividend během pandemie COVID-19, kterým se zrušuje doporučení ECB/2020/1 (ECB/2020/19) (Úř. věst. C 102 I, 30.3.2020, s. 1).

(8)  Viz oddíl 1 důvodové zprávy k navrhovanému nařízení.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(10)  Viz článek 141 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(11)  Viz oddíl 5 důvodové zprávy k navrhovanému nařízení.

(12)  Viz tisková zpráva Banky pro mezinárodní platby ze dne 3. dubna 2020, „Basel Committee sets out additional measures to alleviate the impact of Covid-19“, k dispozici na https://www.bis.org/press/p200403.htm.

(13)  Basilejský výbor pro bankovní dohled, „Measures to reflect the impact of Covid-19“, k dispozici na https://www.bis.org/bcbs/publ/d498.pdf.

(14)  Písmena a) až e) čl. 201 odst. 1 nařízení o kapitálových požadavcích uvádějí a) ústřední vlády a centrální banky; b) orgány regionální nebo místní správy; c) mezinárodní rozvojové banky; d) mezinárodní organizace, pokud expozicím vůči nim je podle článku 117 přidělena riziková váha 0 %; e) subjekty veřejného sektoru, pokud se s pohledávkami vůči nim zachází podle článku 116.

(15)  Viz navrhovaný nový článek 500a nařízení o kapitálových požadavcích.

(16)  Viz často kladené dotazy ohledně opatření ECB v oblasti dohledu v reakci na koronavirovou pandemii.

(17)  Viz navrhovaná změna čl. 3 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).

(18)  Basilejský výbor pro bankovní dohled, „Basel III: Finalising post-crisis reforms“, s. 144, k dispozici na https://www.bis.org/bcbs/publ/d424.pdf.

(19)  Viz čl. 429a odst. 1 písm. n) a odst. 7 nařízení o kapitálových požadavcích ve znění nařízení (EU) 2019/876.

(20)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 12. března 2020, Měnová rozhodnutí, k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(21)  Viz rovněž „EBA statement on the application of the prudential framework on targeted aspects in the area of market risk in the COVID-19 outbreak“ ze dne 22. dubna 2020, k dispozici na internetových stránkách EBA www.eba.europa.eu.

(22)  Basilejský výbor pro bankovní dohled, „MAR Calculation of RWA for market risk“, odstavce 99.65 až 99.69, k dispozici na https://www.bis.org/basel_framework/standard/MAR.htm.