Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52019XX1010(01)

Zpráva o činnosti dozorčího výboru OLAF — 2018

OJ C 343, 10.10.2019, p. 1–19 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

10.10.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 343/1


ZPRÁVA O ČINNOSTI DOZORČÍHO VÝBORU OLAF — 2018

(2019/C 343/01)

Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

 

Jan MULDER

předseda dozorčího výboru OLAF

člen výboru od 23. ledna 2017, předseda od 1. března 2017

v minulosti poslanec Evropského parlamentu, Nizozemsko

 

Maria Helena FAZENDA

členka výboru od 23. ledna 2017

generální tajemnice pro systém vnitřní bezpečnosti, Portugalsko

státní zástupkyně

 

Petr KLEMENT

člen výboru od 23. ledna 2017

Nejvyšší státní zastupitelství, Česko

státní zástupce

 

Grażyna STRONIKOWSKA

členka výboru od 13. července 2016

státní zastupitelství, Varšava, Polsko

státní zástupkyně

 

Rafael MUÑOZ LÓPEZ-CARMONA

člen výboru od 1. prosince 2017

ředitel oddělení pro podporu generálního státního kontrolora při Zvláštním zastupitelství pro boj s korupcí a organizovaným zločinem, Španělsko

auditor, právník, ekonom

ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY DOZORČÍHO VÝBORU ÚŘADU OLAF

Rok 2018 byl pro úřad OLAF rokem velkých změn, neboť byl jmenován nový generální ředitel. Dozorčí výbor úřadu OLAF zastával v rámci postupu jmenování úlohu pozorovatele a nakonec schválil použitý postup. Dozorčí výbor se těší na plodnou spolupráci a plně se zavázal podporovat úřad OLAF v jeho zásadním boji proti podvodům, korupci a nesrovnalostem na úkor finančních zájmů EU. Dozorčí výbor si cení řádné spolupráce s panem Nickem Ilettem, který byl úřadujícím generálním ředitelem po většinu roku.

K významným změnám došlo rovněž v sekretariátu dozorčího výboru. Místo vedoucího sekretariátu je v současné době volné. Fungování sekretariátu se dále nezlepšovalo z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnanců. Zdálo se, že není možné najít dočasnou náhradu. Důsledkem toho všeho byla nižší produktivita, než jaká byla zamýšlena na začátku roku.

Dozorčí výbor se scházel každý měsíc, jak požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (1), přičemž prioritou bylo udržovat pravidelný kontakt s orgány EU a partnery a zúčastněnými stranami úřadu OLAF. Na každou schůzi byli pozváni i pracovníci úřadu OLAF včetně generálního ředitele a probíhaly zde výměny názorů týkající se aktuálních otázek. Dozorčí výbor rovněž projevil živý zájem o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Úřad OLAF informoval výbor o vývoji na každé schůzi.

Dozorčí výbor věnoval značnou pozornost návrhu Evropské komise na revizi nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, na jehož základě úřad OLAF funguje. Byla předložena řada návrhů, jak by podle odborníků dozorčího výboru bylo možné zlepšit výkonnost úřadu OLAF. Další informace o zlepšeních, která dozorčí výbor navrhl, lze najít v této výroční zprávě.

Dozorčí výbor se rovněž zaměřil na vytvoření nových dohod s úřadem OLAF ohledně způsobu, jakým úřad podává výboru zprávy o dvou záležitostech podle požadavků nařízení. Jedná se o: podávání zpráv ohledně dodržování procesních záruk a podávání zpráv dozorčímu výboru v případě, že vyšetřování trvají déle než 12 měsíců. Časem bude provedena jejich analýza a ukáže se, zda jsou vyhovující.

Navštívili jsme Evropský účetní dvůr, abychom se seznámili s jeho činnostmi spojenými s kontrolou podvodů. Tyto návštěvy byly přínosné. Zkoumáme možnosti užší spolupráce, která by mohla vést k dočasnému umístění zástupce Účetního dvora do sekretariátu dozorčího výboru.

Doufáme, že než budeme vypracovávat příští výroční zprávu, sekretariát bude mít plný počet zaměstnanců a že cíl dozorčího výboru zveřejnit řadu stanovisek, která umožní provádět lepší kontrolu podvodů v Evropské unii, se ukáže jako reálný. Stejně jako dříve se dozorčí výbor snaží dosáhnout plodné spolupráce s úřadem OLAF prostřednictvím konstruktivní kritiky.

Rád bych poděkoval zejména sekretariátu dozorčího výboru za jeho činnost v daném období navzdory nepříznivým okolnostem.

Jan MULDER

předseda dozorčího výboru OLAF

OBSAH

MANDÁT 4
PRÁVNÍ RÁMEC, V NĚMŽ ÚŘAD OLAF PŮSOBÍ: PŘÍSPĚVEK K ÚVAHÁM O REFORMĚ ÚŘADU OLAF 4
DOHLED NAD ZDROJI ÚŘADU OLAF 6
KONTROLA Z PODNĚTU DOZORČÍHO VÝBORU: PŘÍSTUP K INFORMACÍM PRO ÚČELY DOHLEDU 9
DOHLED NAD DÉLKOU VYŠETŘOVÁNÍ ÚŘADU OLAF 10

OBECNÉ POZNÁMKY

11

ANALÝZA PROVEDENÁ VÝBOREM U 484 ZPRÁV Z VYŠETŘOVÁNÍ TRVAJÍCÍCH DÉLE NEŽ 12 MĚSÍCŮ

11

KONEČNÉ ZÁVĚRY

13
PŘÍPADY, KTERÉ VYŽADUJÍ PŘEDÁNÍ INFORMACÍ VNITROSTÁTNÍM SOUDNÍM ORGÁNŮM 14
PŘÍPADY, VE KTERÝCH SE PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY NEŘÍDILY DOPORUČENÍMI ÚŘADU OLAF 14
SLEDOVÁNÍ VÝVOJE V OBLASTI UPLATŇOVÁNÍ PROCESNÍCH ZÁRUK 16
POSOUZENÍ PRIORIT POLITIKY ÚŘADU OLAF V OBLASTI VYŠETŘOVÁNÍ A OBECNÝCH ZÁSAD VYŠETŘOVÁNÍ 16
VZTAHY S ÚŘADEM OLAF, ORGÁNY EU, PARTNERY ÚŘADU OLAF A ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI 18

SCHŮZKY S ORGÁNY A DALŠÍMI SUBJEKTY EU

18
ŘÍZENÍ DOZORČÍHO VÝBORU ÚŘADU OLAF 18

SEKRETARIÁT DOZORČÍHO VÝBORU, PRACOVNÍ METODY A ROZPOČTOVÉ ZÁLEŽITOSTI

18

MANDÁT

Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

Dozorčí výbor pravidelně dohlíží na to, jak úřad plní svou vyšetřovací funkci, přičemž jeho cílem je posilovat nezávislost úřadu při řádném výkonu pravomocí, které mu jsou svěřeny tímto nařízením.

Dozorčí výbor zejména dohlíží na vývoj v oblasti uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování na základě informací, které mu podává generální ředitel v souladu s čl. 7 odst. 8.

1.

Dozorčí výbor byl zřízen, aby posiloval a zaručoval nezávislost úřadu OLAF prostřednictvím pravidelného sledování jeho vyšetřovací funkce a aby byl generálnímu řediteli nápomocen při plnění jeho povinností. Tomuto úkolu je plně zavázaný. Výbor rovněž vykládá svou úlohu v oblasti pomoci generálnímu řediteli úřadu OLAF takovým způsobem, který umožňuje úřadu OLAF zlepšit svoji účinnost coby důkladného a nestranného vyšetřovacího orgánu EU, zcela nezávislého na nepatřičném tlaku a zasahování zvenčí. Letošek je také rokem dvacátého výročí úřadu OLAF, což představuje příležitost k zamyšlení nad tím, jak úřad plní svoji úlohu a jakým směrem se hodlá ubírat v budoucnu, zejména pokud jde o zřízení úřadu EPPO pro boj proti podvodům, korupci a trestným činům, jež mají vliv na rozpočet EU. Výbor je připraven úřad OLAF v jeho úsilí podpořit, aby se zlepšila kvalita jeho práce a aby zastával klíčovou úlohu v novém evropském prostoru práva, přičemž pomoc a podpora úřadu EPPO ze strany úřadu OLAF a spolupráce s ním v rámci této úlohy budou mít zásadní význam pro ochranu finančních zájmů EU.

2.

Výbor poskytuje generálnímu řediteli úřadu OLAF a orgánům stanoviska a zprávy o vyšetřování úřadu OLAF, aniž by do probíhajících vyšetřování zasahoval. Pravidelné sledování vyšetřování úřadu OLAF je nejlepší metodou, která má zaručit jeho nezávislost, a výbor se během tohoto období ve značné míře podílel na vytváření pevných pracovních vztahů s novým generálním ředitelem úřadu OLAF a na zlepšování kvality informací, které výboru úřad OLAF pravidelně zasílá; to se týká zejména informací obsažených ve zprávách o vyšetřováních trvajících déle než 12 měsíců, informací o jednotlivých stížnostech vůči vyšetřování vedenému úřadem OLAF a informací o doporučeních úřadu OLAF, jimiž se příslušné orgány neřídily. Výbor se aktivně účastní každoroční interinstitucionální výměny názorů týkajících se výkonnosti úřadu OLAF, přičemž důsledně udržuje svůj postoj ohledně stanovování priorit vyšetřování v souladu s hlavními oblastmi výdajů z rozpočtu EU.

3.

Dozorčí výbor se zodpovídá orgánům, které jmenovaly jeho členy, a o jeho poslední výroční zprávě o činnosti proběhla diskuse s panem Oettingerem, komisařem pro rozpočet a lidské zdroje, panem Selmayrem, generálním tajemníkem Komise, Výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT), pracovní skupinou Rady pro boj proti podvodům v průběhu rakouského předsednictví, Účetním dvorem a evropskou veřejnou ochránkyní práv. Jelikož si členové výboru uvědomují význam pozměňovacích návrhů k nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o úřadu OLAF, jež mají přizpůsobit působnost úřadu OLAF potřebám úřadu EPPO, důkladně o této záležitosti uvažovali a přispěli do zprávy zaslané orgánům v listopadu 2018 konkrétními návrhy na mnoho právních ustanovení. Výbor je potěšen pozitivní zpětnou vazbou, které se mu dostalo od výboru CONT Evropského parlamentu.

4.

Výbor uspořádal 11 plenárních zasedání (2) a nadále zval nově jmenovaného generálního ředitele úřadu OLAF a jeho zaměstnance k účasti na svých schůzích, aby se mohli zapojit do diskuse a byli informováni o všech záležitostech, jež jsou pro práci dozorčího výboru a úřadu OLAF podstatné. Výbor se těšil, že bude konstruktivně spolupracovat s úřadem OLAF a že mu pomůže zlepšit jeho výkonnost a účinnost. Během vykazovaného období výbor jmenoval zpravodaje, aby pracovali v konkrétních oblastech jeho pracovního plánu a aby se těmito oblastmi podrobněji zabývali. Tito zpravodajové úzce spolupracovali se sekretariátem na vypracování návrhů stanovisek a zpráv, jež měl výbor přijmout.

PRÁVNÍ RÁMEC, V NĚMŽ ÚŘAD OLAF PŮSOBÍ: PŘÍSPĚVEK K ÚVAHÁM O REFORMĚ ÚŘADU OLAF

5.

Reforma právního základu pro úřad OLAF, nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, byla předmětem intenzivní debaty v průběhu období, jehož se tato zpráva týká. Návrh na změnu nařízení o úřadu OLAF, pokud jde o spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (EPPO) a o účinnost vyšetřování vedených úřadem OLAF, vedl ke schválení legislativního usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (3). S plným vědomím důležitosti této reformy a v návaznosti na žádost předloženou Parlamentem se výbor snažil zastávat v této debatě aktivní a konstruktivní úlohu, vystoupil proto před výborem CONT Evropského parlamentu a předložil Komisi, Radě a Parlamentu písemné návrhy ohledně budoucích vztahů úřadu OLAF s úřadem EPPO, přístupu k informacím a pracovních vztahů úřadu OLAF s výborem podle nového nařízení (4). Připomínky výboru ke konkrétním ustanovením pozměňovacího návrhu se řídily všemi zásadami, které musí úřad OLAF ctít, tj. zásadami nestranného provádění vyšetřování, právní jistoty, transparentnosti a odpovědnosti.

6.

Výbor v souladu s obsahem svého stanoviska č. 2/2017 o uplatňování nařízení o úřadu OLAF (5) určil některé klíčové fáze, které potřebují vyjasnit při provádění vyšetřovací funkce. Výbor zdůraznil, že pravidelné sledování vyšetřování musí být zachováno jako nejlepší metoda k zajištění nezávislosti úřadu OLAF a že potřebuje přístup ke všem nezbytným informacím, aby mohl plnit své poslání. Výbor je jedinečný nezávislý orgán s velmi silným mandátem, který potřebuje odpovídající prostředky k uplatňování svých pravomocí. Je potěšen, že legislativní usnesení Parlamentu umožnilo, aby byl sekretariát výboru umístěn na nejvhodnějším místě, kde bude výboru účinně pomáhat při jeho monitorovací povinnosti (6).

7.

Výbor je potěšen, že legislativní usnesení Parlamentu zachovalo mnohé návrhy výboru, včetně návrhů týkajících se posílení nezávislosti úřadu OLAF a řádného provádění jeho vyšetřovací funkce (7). Patří k nim:

i)

generální ředitel úřadu OLAF má pravidelně informovat výbor o případech, ve kterých se rozhodne nezahájit vyšetřování, přičemž uvede důvody tohoto rozhodnutí – v zájmu transparentnosti a nestranného posouzení tvrzení, která úřad OLAF obdržel;

ii)

úřad OLAF má ve zprávách, které zasílá výboru, poskytovat podrobné informace o vyšetřováních trvajících déle než 12 měsíců – v zájmu posílení nezávislosti úřadu OLAF a dodržování práva na řádnou správu;

iii)

výbor musí mít přístup ke všem informacím a dokumentům, které považuje za nezbytné ke plnění svých úkolů – aby zajistil řádný systém monitorování, který posílí nezávislost úřadu OLAF;

iv)

po dokončení vyšetřování je povinností úřadu OLAF navrhnout doporučení připojená ke zprávě o vyšetřování vypracované pod vedením generálního ředitele – v zájmu právní jistoty, nezávislosti a nestranných výsledků vyšetřování; a

v)

před uložením jakékoli disciplinární sankce vůči generálnímu řediteli nebo předtím než jej zbaví imunity je Komise povinna konzultovat výbor – s cílem ochránit nezávislost generálního ředitele.

8.

Výbor věnoval zvláštní pozornost budoucím vztahům mezi úřady OLAF a EPPO, jelikož má jedinečné předpoklady pomáhat s řešením potíží, jež mezi nimi mohou průběžně vznikat při budování jejich pracovního vztahu. Výbor vítá začlenění některých z jeho právních návrhů v této oblasti do legislativního usnesení Parlamentu, a to zejména těchto:

i)

úřad OLAF musí po předběžném posouzení tvrzení, které mu bylo oznámeno, informovat příslušné orgány, instituce a jiné subjekty, pokud to není na úkor vyšetřování (8);

ii)

úřad OLAF ukončí probíhající vyšetřování, pokud úřad EPPO vyšetřuje tytéž skutečnosti, a zdrží se provedení určitých úkonů či opatření na žádost úřadu EPPO (9);

iii)

úřad OLAF by měl na žádost úřadu EPPO uplatňovat vyšší standardy, pokud jde o základní práva, procesní záruky a ochranu údajů, v zájmu ochrany přípustnosti důkazů, pokud úřad OLAF provádí podpůrná nebo doplňková opatření (10); a

iv)

výbor má novou povinnost: vydat stanovisko před přijetím pracovních ujednání mezi úřady OLAF a EPPO (11).

DOHLED NAD ZDROJI ÚŘADU OLAF

Ustanovení čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Komise 1999/352/ES ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům, ve znění rozhodnutí 2013/478/EU ze dne 27. září 2013

2.   Po konzultaci s kontrolním výborem generální ředitel zašle generálnímu řediteli pro rozpočet předběžný návrh rozpočtu, který má být zapsán do přílohy k oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie týkající se úřadu.

Ustanovení čl. 15 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

„Dozorčí výbor podává generálnímu řediteli stanoviska a ve vhodných případech i doporučení, pokud jde mimo jiné o zdroje potřebné k výkonu vyšetřovací funkce úřadu […].“

9.

Dozorčí výbor bere na vědomí svůj úkol zajistit, aby politika úřadu OLAF v oblasti rozpočtu a lidských zdrojů umožňovala úřadu účinně uplatňovat své pravomoci. Výbor si je vědom toho, že rozpočtová nezávislost úřadu OLAF má přímý dopad na vyšetřování a operace. Proto se domnívá, že odpovídající rozpočet a komplexní strategie pro oblast lidských zdrojů by měly patřit k mezi hlavním prioritám nového generálního ředitele.

10.

Výbor uznal, že návrh Komise na rozpočet byl předmětem úsporných opatření, a konstatoval, že každoroční navýšení rozpočtu se soustavně snižovalo až do bodu, kdy bylo téměř nulové. Podle jeho názoru by toto snižování nemělo nepříznivě ovlivnit boj proti podvodům nebo protiprávním činnostem, které poškozují finanční zájmy EU. Výbor se spíše domnívá, že úřad OLAF by měl být od nejpřísnějších úsporných opatření uplatňovaných vůči jiným generálním ředitelstvím Komise nejen osvobozen, nýbrž by měl čerpat z pobídek umožňujících nábor vysoce kvalifikovaných a specializovaných zaměstnanců v oblasti vyšetřování a vymáhání majetku. To je důležité zejména s ohledem na budoucí pracovní vztahy úřadu OLAF s úřadem EPPO.

11.

Dozorčí výbor během vykazovaného období zveřejnil dvě stanoviska týkající se předběžného návrhu rozpočtu úřadu OLAF na roky 2019 a 2020 (12) a analyzoval provádění schváleného rozpočtu úřadu OLAF pro rok 2018. Přezkoumal předběžné návrhy rozpočtu úřadu OLAF na roky 2019 a 2020, přičemž se zaměřil obzvláště na tři položky:

i)

finanční a provozní dopady používání systému pro správu obsahu úřadu OLAF (OCM), systému databází obsahujícího informace o případech, který nahradil předchozí systém správy případů (CMS);

ii)

strategie úřadu OLAF v oblasti lidských zdrojů, od které měl výbor velká očekávání; a

iii)

rozpočtový dopad zřízení úřadu EPPO na úřad OLAF.

i)   Finanční a provozní dopady provádění systému OCM

12.

Systém OCM je nástroj pro správu případů a dokumentů, který se používá při provádění vyšetřování a dalších činností úřadu OLAF za účelem ochrany finančních zájmů EU v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013. Systém OCM nahradil starý systém správy případů (CMS). Dozorčí výbor je přesvědčen, že systém OCM by se měl používat nejen jako systém pro podávání zpráv o správě, ale rovněž jako skutečný provozní a vyšetřovací nástroj.

13.

Výbor byl znepokojen částkou rozpočtu, jež byla věnována provádění systému databází OCM, a dopadem tohoto systému na vyšetřovací funkci a monitorovací nástroje úřadu OLAF. Náklady na vlastnictví systému v letech 2012–2018 činily 15,3 milionu EUR. Úřad OLAF informoval výbor, že se od roku 2021 bude většina účtovaných nákladů podle očekávání vztahovat na údržbu s omezenou možností rozvoje v případě, že dojde k nějakým změnám obchodních procesů úřadu OLAF či potřeb v oblasti rozvoje (např. v souvislosti s úřadem EPPO). Celkové plánované náklady na vlastnictví systému OCM pro nadcházející období 2019–2021 činí 10,2 milionu EUR. V předchozích stanoviscích výbor zdůraznil, že dobře organizovaná a aktualizovaná informační a komunikační technologie je nutně potřebná k nákladově efektivnímu vyšetřování podvodů.

14.

Ve svém stanovisku č. 1/2018 výbor doporučil, aby útvar interního auditu Komise (IAS) provedl kontrolu problémů, které vyvstaly při provádění systému OCM, včetně ročních nákladů vynaložených od roku 2012 na provádění projektu. Dne 24. ledna 2019 si zpravodaj výboru odpovědný za sledování zdrojů úřadu OLAF od úřadu vyžádal úplnou zprávu o rozpisu nákladů na projekt OCM od jeho zahájení. Ta je očekávána v blízké budoucnosti.

15.

Výbor v předchozích výročních zprávách popisoval své vlastní zkušenosti a zkušenosti zaměstnanců úřadu OLAF s nedostatky systému OCM a poukázal na naléhavý problém, jejž představuje jeho omezený přístup k informacím úřadu OLAF, které souvisejí s případy (13). Upozornil na problémy s přesunem dokumentů z předchozího systému (systém CMS) a na skutečnost, že databáze systému OCM nemá žádný prvek přizpůsobený potřebám výboru v oblasti sledování případů a systematických vzorců v provozních údajích úřadu OLAF. Výbor vyjádřil obavy týkající se přizpůsobení systému OCM vyšetřovacím potřebám úřadu OLAF, které by mohlo nepříznivě ovlivnit každodenní činnost vyšetřovatelů úřadu OLAF. Nedostatečný přístup a selhání systému mají nepříznivý dopad na dohled výboru nad způsobem, jakým úřad OLAF vykonává svou vyšetřovací funkci.

16.

Výbor uvítal prezentaci úřadu OLAF provedenou na žádost výboru ohledně původu projektu OCM a nových prvků začleněných do systému za účelem jeho zlepšení. Přestože se funkce systému a výměna informací s úřadem OLAF po jmenování nového generálního ředitele zlepšily, výbor považuje za nezbytné zavést dodatečný modul, který mu umožní snadno získávat a používat provozní údaje pro účely monitorování. Podle úřadu OLAF bylo zahájení analýzy potřeb výboru plánováno na duben 2019 a očekává se, že zprávy a připomínky pro výbor budou zahrnuty do nové verze systému OCM v prosinci 2019. Přehled ukazatelů dozorčího výboru má být rozvinut v rámci další verze systému OCM v roce 2020. Nedostatečný přístup k případům úřadu OLAF, ve kterých jsou potřeba informace související s fázemi vyšetřování případu, byl pro výbor závažnou překážkou při vykonávání povinností.

17.

Pokud jde o provádění systému OCM, byl výbor informován, že ředitelé a generální ředitel úřadu OLAF v červnu 2012 schválili vývoj správy podnikového obsahu s integrovanými funkcemi, avšak stále ještě by mohl být přizpůsoben konkrétním potřebám úřadu OLAF. Po tomto rozhodnutí následovala studie přijatá interní pracovní skupinou úřadu OLAF zřízenou v roce 2011, která zvažovala různé možnosti zavedení nového systému správy případů.

18.

Kromě toho úřad OLAF vysvětlil, že rozhodnutí z roku 2016 o zahájení fungování systému OCM bylo přijato především kvůli nedostatkům staršího systému (CMS). Systém OCM se však potýkal s různými problémy, které jsou v systémech informačních technologií při prvním uvedení do provozu běžné. Teprve později se ukázalo, že rozhodnutí spustit systém mělo být odloženo do doby, než by byl důkladněji otestován a byl z technického hlediska stabilnější. Podle úřadu OLAF byly počáteční problémy systému OCM srovnatelné s problémy zjištěnými v jiných systémech informačních technologií stejného rozsahu. Jednalo se například o časté žádosti o změnu podané uživateli ve velmi rané fázi provozu; skutečnost, že vzhledem k použité specifické technologii bylo složité najít vhodné odborníky na informační technologie; dále pak fakt, že se uživatelům se nechtělo měnit své pracovní návyky a držet se přísných pracovních postupů, které si systém vynucoval, a nedostatek času na důkladné testy před spuštěním.

19.

Úřad OLAF provádí každý rok průzkum spokojenosti svých zaměstnanců s informační technologií. V roce 2015 činilo hodnocení spokojenosti se systémem CMS 51 % a se systémem THOR 66 %. Problémy se spuštěním nového systému a se stabilitou a rychlostí systému OCM se odrazily v tomto hodnocení, které kleslo na zhruba 6,58 % v roce 2016, ale zlepšilo se v letech 2017 a 2018, kdy dosáhlo 14 %. Výbor tyto údaje intenzivně sleduje, neboť se jedná o důležité ukazatele.

20.

Na žádost generálního ředitele úřadu OLAF provedl útvar interního auditu úřadu OLAF důkladné hodnocení a sledování projektu OCM v letech 2015 a 2017. Útvar interního auditu (IAS) Komise provedl audit bezpečnosti IT v roce 2017. Dozorčí výbor rovněž doporučil generálnímu řediteli, aby útvar IAS provedl audit projektu. Dosud nebyl dokončen, avšak jakmile budou k dispozici návrhy závěrů, budou zaslány úřadu OLAF k vyjádření. Poslední audit správy projektu prováděný útvarem IAS, který byl stanoven v auditním plánu útvaru IAS, nebyl dosud dokončen. Výbor požádal úřad OLAF o projednání zjištění útvaru IAS, jakmile budou k dispozici. Informace, které úřad OLAF předal výboru, jsou podrobně popsány v následujících třech bodech.

21.

Audit provedený útvarem interního auditu úřadu OLAF byl zaměřen na řízení a organizaci projektu, zatímco audit provedený útvarem IAS v roce 2017 se zaměřil na kontroly logické bezpečnosti IT. Audit útvaru IAS v roce 2017 předložil generálnímu řediteli úřadu OLAF čtyři doporučení, přičemž všechna byla přijata. Úřad OLAF těmto doporučením vyhověl prostřednictvím akčního plánu sestávajícího z 31 konkrétních opatření. Útvar IAS přezkoumává dosažený pokrok, aby posoudil, do jaké míry byla tato opatření řádně provedena.

22.

V roce 2018 nastala odmlka ve vývoji nových funkcí a přednost byla dána opravě chyb, ale od prosince 2018 funguje nová formální řídicí struktura systému OCM. Pracovní postupy jsou následující: řídicí výbor (jemuž předsedá generální ředitel) již jako prioritu stanovil vysoké požadavky systému OCM. Na základě toho byl schválen plán pro spuštění systému OCM do konce roku 2019. Obchodní prováděcí skupina rozhodne, jakým způsobem budou vysoké požadavky v systému rozvíjeny. Pracovní postupy týkající se rozhodování jsou jasně definovány a potvrdilo se, že v praxi fungují.

23.

V tomto okamžiku není možné v rámci systému spustit mnohé ze zakoupených modulů. Probíhající dialog mezi odborníky v oblasti IT a uživateli měl za následek tolik návrhů na zjednodušení a zlepšení, že odborníci, kteří v současnosti na systému pracují, ho nemohou dát urychleně do pořádku. Na druhou stranu by najímání dalších odborníků, kteří nejsou zaměstnanci Komise, výrazně zvýšilo náklady. Vynaložené úsilí se v současné době zaměřuje na zlepšení výkonnosti a dokončení vývoje do konce roku 2020.

24.

Výbor je obzvláště znepokojen zamýšlenou rozsáhlou výměnou informací online mezi úřady OLAF a EPPO a dopadem, jaký bude tato dodatečná funkce mít na provozní kapacitu systému OCM. I když byl výbor ujištěn, že propojení mezi systémem OCM a systémem správy případů úřadu EPPO (který je v současné době označován úřadem EPPO jako „systém CMS“ a měl by být k dispozici do roku 2021) nebude mít vliv na výkonnost systému OCM, zjistil, že zatím nebyla provedena podrobná analýza typu rozhraní, které má být použito, a zároveň nebylo dosud rozhodnuto, který systém CMS bude úřad EPPO používat. Obavy týkající se dalších problémů, jimž bude systém OCM čelit, tedy nelze zcela rozptýlit.

25.

Ačkoli systém OCM ovlivňuje každodenní činnost výboru, jeho schopnost hodnotit výkonnost systému je omezena skutečností, že zaměstnanci sekretariátu a někteří členové výboru mají k systému přístup coby uživatelé pouze ve zvláštních případech. Výbor očekává analýzu závěrů subjektů provádějících audit a jejich hodnocení nákladů na systém a jeho bezpečnosti a výkonnosti. Vítá rozhodnutí generálního ředitele přijmout odpovědnost za rozvoj a zlepšování systému a dialogu mezi úřadem OLAF a výborem. Tento dialog by měl vést k aktivnímu zapojení výboru a jeho sekretariátu do nástrojů IT, které jsou vyžadovány k jejich činnosti, což je nezbytná podmínka pro výkon mandátu výboru.

ii)   Strategie úřadu OLAF v oblasti lidských zdrojů

26.

Dozorčí výbor je přesvědčen, že interní lidské zdroje a finanční kapacity, které jsou nezávislé na Komisi, přispívají k nezávislosti úřadu OLAF. To je důležité zejména pro nábor, školení a schopnost reagovat na nové a složité typy podvodů, a výbor tudíž ve svém stanovisku č. 1/2018 doporučil, aby generální ředitel úřadu OLAF požádal Evropskou komisi o opětovné zřízení oddělení lidských zdrojů v rámci úřadu OLAF za účelem dosažení účinnosti a nezávislosti při náborovém řízení.

27.

Výbor se důsledně řídí strategií úřadu OLAF v oblasti lidských zdrojů a ročního plánu řízení na rok 2019, neboť řádná politika a strategie v oblasti lidských zdrojů hrají klíčovou roli při úspěšném vyšetřování. Konstatoval, že se vyskytují praktické problémy při zavádění účinné personální politiky, která by umožnila úřadu OLAF provádět jeho hlavní poslání, jímž je nezávislé vyšetřování.

28.

Generální ředitel úřadu OLAF není zcela nezávislý, pokud jde o rozpočtová a správní ujednání, jelikož se musí řídit novou centralizovanou politikou Komise v oblasti lidských zdrojů. Výbor se však domnívá, že by úřad OLAF měl mít prospěch z decentralizace v této klíčové oblasti a úřad OLAF a administrativa Komise by měly vynaložit veškeré úsilí, aby se dohodly na správních ujednáních, která umožní úřadu OLAF provádět svou vlastní personální politiku. Je nezbytné, aby si generální ředitel úřadu OLAF v této oblasti udržel svůj nezávislý status, jak vyžadují jeho interinstitucionální a nadnárodní povinnosti.

29.

Výbor zdůrazňuje, že je důležité zavést komplexní, specializovaný a průběžný školicí program za účelem zlepšení znalostí a dovedností vyšetřovatelů, zvláště pokud jde o finanční provádění unijních a vnitrostátních pravidel. Nezávislost vyšetřovatelů úřadu OLAF je z hlediska působnosti úřadu OLAF zcela zásadní. Výbor znovu zdůraznil, že strategie úřadu OLAF v oblasti lidských zdrojů by se měla zaměřit na jeho klíčové provozní úkoly a na posílení jeho vyšetřovací kapacity. Podpořil požadavek úřadu OLAF na dalších šest administrativních pozic, které by mu umožnily provádět jeho hlavní vyšetřovací funkci, a zároveň uznal význam prevence podvodů a legislativních činností.

30.

Výbor si uvědomuje, že úřad OLAF letos zahájí hodnocení pracovních sil. Jeho účelem je zmapovat pracovní místa, úkoly a výsledky s cílem vymezit rozdělení pracovníků v klíčových vyšetřovacích a politických oblastech. Bude nutné stanovit cíle, jakož i rozdělení prostředků mezi ředitelství (tři z nich se zabývají vyšetřováním, zatímco čtvrté oblastmi politiky). Výbor konstatuje, že reaktivní způsob vyšetřování úřadu OLAF ztěžuje odhad budoucí pracovní zátěže a rozdělení prostředků.

31.

Výbor důrazně doporučuje, aby byla v návaznosti na důkladnou analýzu priorit a metod práce úřadu OLAF vypracována komplexní strategie pro oblast lidských zdrojů. Tato strategie by měla umožnit: i) lepší rozdělení prostředků v rámci úřadu OLAF, aby se mohl více zaměřit na své hlavní vyšetřovací úkoly; ii) zlepšení součinnosti v rámci úřadu OLAF, zejména využitím různorodých dovedností a odborných zaměření zaměstnanců úřadu OLAF; iii) odpovídající administrativní podporu vyšetřovacích činností; iv) zvýšenou mobilitu v rámci úřadu OLAF a Komise; v) lepší rozvoj politiky odborné přípravy s cílem usnadnit mobilitu, aniž by byla ohrožena kvalita vyšetřování.

iii)   Rozpočtový dopad zřízení úřadu EPPO na úřad OLAF

32.

Dozorčí výbor ve svém stanovisku o předběžném návrhu rozpočtu úřadu OLAF č. 1/2018 (14) připomenul, že přesun pracovních míst z úřadu OLAF na úřad EPPO by měl být pečlivě zvážen a řízen způsobem, který ochrání schopnost úřadu OLAF nadále plnit své poslání, zejména co se týče jeho vyšetřovací kapacity. Vzhledem ke stávajícímu počtu zaměstnanců úřadu OLAF je těžké si představit, jak by mohl čelit dalšímu snižování v rámci plánu pracovních míst, pokud neexistuje zřetelná souvislost mezi přesunem pracovního místa a přesunem funkcí.

33.

Výbor přezkoumal analýzu provedenou úřadem OLAF ohledně dopadu úřadu EPPO na strategický plán úřadu OLAF pro oblast lidských zdrojů a bude bedlivě sledovat jeho dopady na operace a pracovní metody úřadu OLAF. Jak uvedl výbor v rámci každoroční interinstitucionální výměny názorů, schopnost úřadu OLAF jednat v rámci vyšetřování na základě budoucích žádostí úřadu EPPO o pomoc nesmí být ohrožena snížením jeho prostředků. Doporučuje, aby generální ředitel úřadu OLAF provedl posouzení dopadu na rozpočet za účelem změření dopadu na účinnost úřadu OLAF a jeho provozní možnosti přesunu pracovních míst na úřad EPPO. Chvíli potrvá, než budou struktury a povinnosti úřadu EPPO plně stanoveny. Úspěšnost úřadu EPPO v boji proti trestným činům, jež mají vliv na finanční zájmy EU, bude rovněž záviset na klíčové pomoci úřadu OLAF. Je nezbytné, aby úřad OLAF, který má dvacetileté zkušenosti s vyšetřováním, udržoval plný stav vysoce kvalitních zaměstnanců, a mohl tak splňovat nejvyšší standardy při pomoci úřadu EPPO a spolupráci s ním.

KONTROLA Z PODNĚTU DOZORČÍHO VÝBORU: PŘÍSTUP K INFORMACÍM PRO ÚČELY DOHLEDU

Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU, Euratom ) č. 883/2013

Ustanovení čl. 15 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

„Dozorčí výbor pravidelně dohlíží na to, jak úřad plní svou vyšetřovací funkci […].“

Článek 4 rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům

„[…] [Kontrolní] výbor vykonává pravidelnou kontrolu toho, jak úřad plní svou vyšetřovací funkci.“

Společné stanovisko právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 5. září 2016

Společné stanovisko zdůrazňuje, že nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 zplnomocňuje dozorčí výbor k přijímání informací od generálního ředitele úřadu OLAF, pokud jde o:

případy, kdy byly předány informace vnitrostátním soudním orgánům, a to i tehdy, když úřad OLAF neprovádí žádné vyšetřování,

dodatečné informace související se všemi případy, včetně probíhajících vyšetřování, a to nejen informace o uzavřených případech,

s ohledem na oznamovací povinnosti generálního ředitele úřadu OLAF ukládá nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 úřadu OLAF povinnost aktivně informovat. V této souvislosti by udělení čistě pasivního elektronického přístupu do databází úřadu OLAF nepostačovalo k plnění povinností generálního ředitele úřadu OLAF, které jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

34.

Dozorčí výbor aktivně a pravidelně sleduje způsob, jakým úřad OLAF provádí vyšetřování, s cílem posílit nezávislost úřadu OLAF a pomoci generálnímu řediteli při výkonu jeho povinností. Jmenoval zpravodaje, aby pracovali na citlivých interních vyšetřováních i na případech, u kterých se generální ředitel po posouzení příchozích informací rozhodl nezahájit vyšetřování – takzvané „zamítnuté případy“.

35.

Ve své předchozí zprávě o činnosti výbor zdůraznil, že má omezený přístup k informacím úřadu OLAF souvisejícím s případy a že je naléhavě nutné tento problém vyřešit. Značné množství času bylo během vykazovaného období vynaloženo na získání příslušných informací z několika elektronických systémů (OCM, THOR a CMS), ve kterých byly údaje uchovávány. Situace se uspokojivým způsobem zlepšila poté, co byl v srpnu 2018 jmenován novým generálním ředitelem úřadu OLAF pan Itälä. V listopadu 2018 bylo konečně nalezeno řešení a zpravodajové výboru a členové sekretariátu získali úplný přístup k informacím o případech v 64 spisech úřadu OLAF sledovaných výborem během vykazovaného období: 60 případů, v nichž generální ředitel úřadu OLAF přijal rozhodnutí vyšetřování nezahájit (označované jako „zamítnuté případy“), a 4 interní vyšetřování provedená a uzavřená úřadem OLAF. Tento přístup nakonec dozorčímu výboru umožnil pokročit s prací a s uspořádáním výměny názorů se zaměstnanci úřadu OLAF o způsobu provádění vyšetřování.

36.

Od ledna do března 2019 pořádali zpravodajové výboru každý měsíc schůzi s vedoucími pracovníky, včetně ředitelů ředitelství A („vyšetřování I“) a ředitelství C („podpora vyšetřování“); s vedoucími oddělení 0.1 („výběr a přezkum vyšetřování“), oddělení A.1 (zaměstnanci EU), oddělení C.3 („operační analýza a digitální forenzní vědy“) a oddělení C.4 („právní a poradní oddělení“). Schůzí se zúčastnili rovněž pracovníci provádějící výběr, pracovníci provádějící přezkum, vyšetřovatelé, analytici z oddělení provozní podpory, členové oddělení právního poradenství a členové oddělení pro následná opatření. Po ukončení této řady schůzí v březnu 2019 začal výbor vypracovávat svá stanoviska.

37.

V době, kdy tato zpráva vzniká, dokončuje dozorčí výbor řadu stanovisek: o případech, jejichž vyšetřování nebylo generálním ředitelem úřadu OLAF zahájeno („zamítnuté případy“), o interních vyšetřováních, jež byla dokončena a odeslána vnitrostátním soudním orgánům, a o interních vyšetřováních, jež byla dokončena bez následných opatření. Výbor se jako nezávislý orgán nachází v jedinečné pozici, ze které může tento úkol vykonávat. Při posuzování těchto případů věnoval výbor odpovídající pozornost mimo jiné následujícím prvkům: možná rizika nezávislého vedení vyšetřování, dodržování procesních záruk a základních práv, dodržování obecných zásad a pravidel vyšetřování, kontrola zákonnosti vyšetřování, celkové posouzení kvality spisů a soudržnosti informací obsažených v systému OCM a prováděných činností a soulad s pravidly stanovenými v obecných zásadách vyšetřovacích postupů určených zaměstnancům úřadu OLAF.

DOHLED NAD DÉLKOU VYŠETŘOVÁNÍ ÚŘADU OLAF

Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

Dozorčí výbor pravidelně dohlíží na to, jak úřad plní svou vyšetřovací funkci, přičemž jeho cílem je posilovat nezávislost úřadu při řádném výkonu pravomocí, které mu jsou svěřeny tímto nařízením.

Ustanovení čl. 15 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

Dozorčí výbor zejména dohlíží na vývoj v oblasti uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování na základě informací, které mu podává generální ředitel v souladu s čl. 7 odst. 8.

Ustanovení čl. 7 odst. 5 nařízení (EU, Euratom ) č. 883/2013

Vyšetřování probíhá bez přerušení po dobu, která musí být přiměřená okolnostem a složitosti případu.

Ustanovení čl. 7 odst. 8 nařízení (EU, Euratom ) č. 883/2013

Nelze-li vyšetřování skončit do 12 měsíců od zahájení, podává generální ředitel po uplynutí této lhůty 12 měsíců a poté každých šest měsíců dozorčímu výboru zprávu obsahující důvody a nápravná opatření s cílem urychlit vyšetřování.

Obecné poznámky

38.

Dohled nad délkou vyšetřování úřadu OLAF je jednou z hlavních povinností dozorčího orgánu za účelem posílení nezávislosti úřadu OLAF. Výbor provádí tento přezkum s cílem zajistit, aby vyšetřování probíhala bez přerušení po dobu, která je přiměřená okolnostem a složitosti případu, a vyloučit zasahování do jejich nestranného provádění.

39.

Délka vyšetřování úřadu OLAF je důležitým ukazatelem používaným k posuzování účinnosti vyšetřování a k monitorování dodržování procesních záruk a práva na řádnou správu podle článku 41 Listiny základních práv EU. Dohled nad délkou vyšetřování úřadu OLAF má rovněž zajistit, aby:

i)

prodlevy nebránily zamýšlenému výsledku vyšetřování, například z důvodu promlčení;

ii)

vyšetřování úřadu OLAF byla následována příslušnými orgány a

iii)

úřad OLAF byl skutečně nezávislý při provádění svých vyšetřování a účinně využíval své lidské a finanční zdroje.

Objektivní důvody pro délku vyšetřování mohou mít rovněž dopad na přijetí priorit politiky úřadu OLAF v oblasti vyšetřování.

40.

Výbor shledal, že roční plány řízení úřadu OLAF stanoví obecný cíl pro průměrnou délku vyšetřování. Například v letech 2018 i 2019 nesměla tato délka přesáhnout 20 měsíců (15). Zdá se však, že účelem tohoto ukazatele je zastávat úlohu statistického nástroje. Výbor konstatuje, že vyšetřovací postup úřadu OLAF nezahrnuje žádný systém, který by vyžadoval úřední povolení pro prodlouženou délku vyšetřování uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení. V důsledku toho je každé vyšetřování v zásadě otevřeno po neomezenou dobu. Jediným mechanismem stanoveným v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, který se podobá systému pro kontrolu délky vyšetřování, je povinnost generálního ředitele úřadu OLAF podat zprávu dozorčímu výboru po skončení dvanáctiměsíčního období a každých šest měsíců poté. Tento mechanismus je založen na vlastním hodnocení úřadu OLAF, pokud jde o důvody neukončení případu, a na nápravných opatřeních navrhovaných s cílem urychlit vyšetřování. Výbor zjistil, že statistický přístup byl uplatňován rovněž v systému úřadu OLAF pro podávání zpráv o délce vyšetřování.

41.

Výbor se domnívá, že vyšetřovatelé a vedoucí pracovníci úřadu OLAF by měli mít pevnou kontrolu nad vyšetřovacím cyklem od jeho zahájení, v souladu s požadavky stanovenými v nařízení úřadu OLAF o délce vyšetřování probíhajícím bez přerušení po dobu, která je přiměřená okolnostem a složitosti případu. Obsah a kvalita zpráv úřadu OLAF podávaných po 12 měsících a následných zpráv jsou klíčové prvky, které umožňují výboru sledovat pokrok vyšetřování v pravidelných intervalech. Statistický přístup, který převládá ve stávajícím systému podávání zpráv úřadu OLAF v souvislosti s délkou vyšetřování a který klade důraz spíše na počet měsíců než na kvalitu poskytnutých informací, není vhodný z hlediska povinností výboru v oblasti dohledu stanovených právními předpisy.

Analýza provedená výborem u 484 zpráv z vyšetřování trvajících déle než 12 měsíců

i)   Statistická analýza zpráv obdržených v roce 2018

42.

Výbor provedl analýzu 484 zpráv (16) úřadu OLAF týkajících se 343 vyšetřování trvajících déle než 12 měsíců (dále jen „zprávy podávané po 12 měsících“), včetně zpráv z vyšetřování délkou přesahujících 18, 24, 30, 36, 42, 48, 54 a 60 měsíců: více než 18 měsíců (243 zpráv), více než 24 měsíců (141 zpráv), více než 30 měsíců (68 zpráv), více než 36 měsíců (31 zpráv), více než 42 měsíců (11 zpráv), více než 48 měsíců (3 zprávy), více než 54 měsíců (2 zprávy) a více než 60 měsíců (1 zpráva).

Cílem výboru bylo přezkoumat obsah zpráv v souladu s právními požadavky stanovenými v čl. 7 odst. 5 a 8 v souvislosti s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU, Euratom ) č. 883/2013. Výbor zaměřil svou analýzu na posouzení:

i)

počtu „zpráv podávaných po 12 měsících“, ve kterých úřad OLAF uvedl důvody, proč nebylo vyšetřování dokončeno, a kategorie důvodů, které úřad OLAF uvedl pro nedokončení vyšetřování;

ii)

počtu „zpráv podávaných po 12 měsících“, do nichž úřad OLAF zahrnul nápravná opatření, aby urychlil vyšetřování.

43.

Výbor zjistil, že úřad OLAF v mnoha případech (49 %) uvedl jako hlavní důvod pro neukončení vyšetřování „složitost vyšetřovaného případu“. Nedokončení vyšetřování bez věcných důvodů činilo 18 %. Zprávy úřadu OLAF zahrnovaly další důvody pro nedokončení vyšetřování (17):

i)

upřednostnění jiných vyšetřování (6 %);

ii)

zapojení členského státu do případu (4 %);

iii)

zapojení třetí země (3,5 %);

iv)

nedostatek zdrojů úřadu OLAF (4 %).

Mezi další uvedené důvody patřily tyto:

v)

nedostatečná spolupráce ze strany členského státu (3 %);

vi)

nedostatečná spolupráce ze strany orgánu EU (3 %);

vii)

nedostatečná spolupráce ze strany třetí země (2,5 %);

viii)

rozšíření rozsahu vyšetřování (2 %);

ix)

vnitřní reorganizace úřadu OLAF (1 %).

484 zpráv – 508 důvodů pro nedokončení případu

Image 1

44.

Nápravná opatření úřad OLAF navrhl pouze u 31 % zpráv.

Navržená nápravná opatření

Image 2

ii)   Závěry

45.

Dozorčí orgán konstatoval, že z hlediska obsahu a kvality nezahrnovaly zprávy předložené úřadem OLAF o případech trvajících déle než 12 měsíců v roce 2018 informace, které by byly vhodné pro účinný dohled nad délkou vyšetřování. Ačkoli se vyšetřování protáhla z 12 měsíců na 18, 24, 30 měsíců nebo více, většina zpráv neobsahovala v rámci popisu případu podstatné informace, jež by výboru umožnily posoudit přiměřenost důvodů, které úřad OLAF uvádí, aby ospravedlnil délku vyšetřování, a nápravných opatření za účelem urychlení vyšetřování.

46.

Na základě své srovnávací analýzy dochází výbor k závěru, že kvalita informací poskytovaných úřadem OLAF v souladu s čl. 7 odst. 8 a 5 v souvislosti s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 se v roce 2018 v porovnání s předchozími roky nezlepšila, a to ani u stejných případů v průběhu času. Proto potvrzuje své konstatování uvedené v souvislosti s loňskými zprávami o činnosti: úřad OLAF nedosáhl v roce 2018 žádného pokroku při plnění právních závazků svého generálního ředitele podle čl. 7 odst. 8 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Konečné závěry

47.

Výbor nadále trvá na svém stanovisku, že kvalitní zprávy o vyšetřováních přesahujících 12 měsíců jsou užitečným a účinným nástrojem, který umožňuje sledovat délku vyšetřování, a že nadměrná délka trvání vyšetřování může mít nepříznivý dopad na nezávislost úřadu OLAF. To rovněž vyvolává obavy, jelikož jsou tím ohrožena základní práva osob, jichž se vyšetřování týká, a zákonná omezení (tj. riziko promlčení) ohrožují přijetí dalších opatření ze strany soudních, správních, disciplinárních a/nebo finančních orgánů. Nezávislost úřadu OLAF by měla být prvořadá a také je třeba zaručit rovné zacházení. To je pro výbor zcela zásadní.

48.

Během druhé části vykazovaného období, po jmenování nového generálního ředitele, spolupracoval výbor s úřadem OLAF na zavedení nového systému podávání zpráv, který by výboru umožnil plnit jeho úkoly v oblasti monitorování. V únoru 2019 výbor zaslal generálnímu řediteli úřadu OLAF dvě nové „vzorové zprávy“ založené na vzoru, který předtím navrhl samotný úřad OLAF. První z nich byla určena pro vyšetřování, které trvá déle než 12 měsíců, a druhá, určená pro vyšetřování trvající 18 měsíců nebo déle, byla vypracována za účelem kontroly dopadů veškerých nápravných opatření přijatých úřadem OLAF k urychlení vyšetřování.

Vzorové zprávy zahrnovaly seznam kategorií informací, zejména: i) podrobný popis případu včetně odhadovaného hospodářského dopadu, ii) údajně porušené právní předpisy, iii) potenciální sankce a záležitosti týkající se promlčecích lhůt, iv) provedené operativní činnosti a jejich výsledky, v) operativní činnosti, které mají být provedeny, vi) důvody nedokončení případu a vii) nápravná opatření za účelem urychlení vyšetřování.

49.

Výbor byl v květnu překvapen a hluboce znepokojen odpovědí generálního ředitele úřadu OLAF, v níž informoval dozorčí výbor o přijetí odlišné vzorové zprávy, která neobsahuje základní informace o případu, což zabránilo výboru v plnění jeho úlohy. Podle generálního ředitele nebylo možné provést odhad hospodářského dopadu a předběžné právní hodnocení nebo podat zprávu o potenciálních sankcích a záležitostech týkajících se promlčecích lhůt před dokončením vyšetřování. Podle zkušeností výboru je analýza těchto prvků povinná pro každý vyšetřovací subjekt před rozhodnutím o zahájení vyšetřování. Výbor požádal generálního ředitele úřadu OLAF, aby to znovu zvážil a zajistil, že výbor obdrží informace potřebné k plnění své úlohy s ohledem na povinnosti výboru v oblasti podávání zpráv o výkonnosti úřadu OLAF všem třem orgánům oprávněným ke jmenování.

Výbor je ochoten pomáhat generálnímu řediteli úřadu OLAF v jeho úsilí o nalezení vhodné formy podávání zpráv výboru o vyšetřováních, která jsou delší než 12 měsíců, a oceňuje jeho iniciativu zaměřenou na konstruktivní dialog se zaměstnanci úřadu OLAF ohledně této záležitosti.

PŘÍPADY, KTERÉ VYŽADUJÍ PŘEDÁNÍ INFORMACÍ VNITROSTÁTNÍM SOUDNÍM ORGÁNŮM

50.

Úřad OLAF poskytuje dozorčímu výboru seznam případů zaslaných vnitrostátním soudním orgánům. Tyto holé statistické údaje mají pro výbor jen malé praktické využití, přičemž výbor se domnívá, že úřad OLAF by mu měl předat závěrečnou zprávu zaslanou vnitrostátním soudním orgánům, jak již zaznělo v jeho stanovisku č. 2/2017 připojeném ke zprávě Komise o hodnocení uplatňování nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 (článek 19). Probíhají diskuse o způsobu, jak tuto otázku vyřešit.

PŘÍPADY, VE KTERÝCH SE PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY NEŘÍDILY DOPORUČENÍMI ÚŘADU OLAF

51.

Dozorčí výbor získal od úřadu OLAF zprávu o 22 případech spolu se seznamem reakcí příslušných orgánů na doporučení úřadu OLAF vydaná od 1. října 2013, které úřad OLAF obdržel od 1. března 2017 do 28. února 2018. Toto vykazované období navazovalo na předchozí období trvající od 1. března 2016 do 28. února 2017 (18).

52.

Výbor vyjádřil znepokojení v souvislosti s časovým rámcem systému podávání zpráv již ve svých předchozích zprávách a stanoviscích. Stávající systém se nevztahuje na běžný kalendářní rok, neuvádí počet probíhajících případů nebo odpovědí, které nebyly obdrženy, a je náchylnější ke vzniku chyb (19). Proto výbor považuje stávající systém podávání zpráv za neúplný a doporučuje, aby úřad OLAF našel lepší způsob vypracovávání přehledu a přezkoumávání obecného dopadu jeho vyšetřování. Tento problém by mohl vyřešit zejména řádně fungující elektronický systém, díky němuž by byl systém podávání zpráv komplexnější a přesnější. Možnost podávání průřezových žádostí by navíc měla tvořit základní prvek každého elektronického informačního systému, který se zabývá správou případů (OCM).

53.

Úřad OLAF předložil výboru informace o opatřeních navazujících na doporučení úřadu OLAF v podobě grafického přehledu, který obsahoval tyto položky: číslo případu úřadu OLAF, datum, kdy bylo doporučení vydáno, identifikace příjemce, stručné shrnutí doporučení, datum odpovědi, která uvádí, že doporučení nebude splněno, důvody sdělené dotčeným orgánem a v některých případech poznámky úřadu OLAF poskytující další vysvětlení.

54.

Na základě výše uvedených informací o 22 případech dozorčí výbor zjistil, že počet zamítnutých případů nebo případů, kdy z důvodu nedostatku důkazů nebylo zahájeno stíhání, se v porovnání s posledním vykazovaným obdobím výrazně zvýšil. V 11 z 22 případů vnitrostátní orgány buď hodnotily důkazy a skutečnosti jinak, nebo nebyly schopny prokázat skutečnosti na základě důkazů obdržených od úřadu OLAF a shromážděných v následných vnitrostátních vyšetřováních.

55.

Ačkoli výbor obdržel omezené informace, lze dospět k závěru, že procesní rozdíly mezi správním vyšetřováním prováděným úřadem OLAF a trestním řízením byly hlavním důvodem ukončení vnitrostátních řízení. Vnitrostátní orgány často zakládaly svá rozhodnutí nezahájit stíhání případu nebo zamítnout případ na nemožnosti prokázání záměru spáchat trestný čin. Výbor se domnívá, že je zapotřebí další činnost, aby se zvýšila šance, že doporučení úřadu OLAF budou přijata. Výbor hodlá věnovat tomuto tématu v budoucnu více času a přijal rozhodnutí o sledování této záležitosti ve svém pracovním plánu na rok 2019.

56.

Dozorčí výbor je i nadále přesvědčen, že úspěšnost soudnictví nelze měřit počtem odsouzení. Mnoho překážek však lze překonat prostřednictvím lepší spolupráce a konzultací o skutečnostech, přípustnosti důkazů a taktice vyšetřování s vnitrostátními policejními a soudními orgány. To platí zejména v případech, kdy vnitrostátní orgány vyšetřování zamítnou nebo se rozhodnou ho nezahájit z důvodu uplynutí promlčecí lhůty (4 z 22 vykázaných případů). Výbor nenachází žádný pádný argument, proč by nebylo možné této procesní situaci předcházet. Ačkoli mohou nastat případy, kdy se například změní právní kvalifikace, čímž se zkrátí promlčecí lhůta a uplyne dříve, podle výboru je množství promlčených vyšetřování (přibližně 18 % z vykázaných 22 případů) příliš vysoké. Odpovědnost za tento stav věcí nesou úřad OLAF i vnitrostátní orgány, jež musí spolupracovat a přijímat opatření od nejranějších fází vyšetřování. Výbor oceňuje iniciativu úřadu OLAF k uspořádání konference o spolupráci mezi úřadem OLAF, soudními orgány a donucovacími orgány (20), která přispěje k výměně názorů a snad i zajistí vyšší účinnost právě se měnícího institucionálního systému pro ochranu finančních zájmů EU.

57.

Jakmile bude úřad EPPO schopen plného provozu, postavení úřadu OLAF bude ještě složitější. Vyšetřovatelé úřadu OLAF budou muset věnovat zvýšenou pozornost shromažďování důkazů v různých nových procesních situacích. Úřad OLAF bude nadále vyšetřovat v členských státech, které se neúčastní posílené spolupráce, avšak úřad EPPO jej může rovněž požádat o vyšetřování v týchž státech a o shromáždění důkazů pro účely vyšetřování trestné činnosti. Výbor je znepokojen nově nastalou situací, reakcemi členských států EU, které se rozhodly neúčastnit se posílené spolupráce (v rámci úřadu EPPO), a následky, jež může nová situace přinést, v podobě možnosti napadnout shromážděné důkazy u soudu.

58.

Vyšetřovatelé úřadu OLAF budou muset hodnotit důkazy a skutečnosti rychle, důsledně a flexibilně, aby stanovili, zda případ náleží do pravomoci úřadu OLAF nebo úřadu EPPO, a budou se muset držet pokynů ohledně uplatňování určitých procesních záruk poskytnutých úřadem EPPO, které se mezi různými jurisdikcemi liší. Úřad OLAF, úřad EPPO a vnitrostátní orgány budou muset vytvořit řádně fungující systém, aby zabránily prodlevám způsobeným určováním jurisdikce a nepřípustností důkazů z důvodu různých procesních požadavků stanovených v předpisech členských států o trestním řízení. Dozorčí výbor se zaměřuje na výkonnost úřadu OLAF. Nové právní výzvy však budou vyžadovat mimořádně dobré znalosti vnitrostátního a mezinárodního práva, zkušenosti se změnami jurisdikce během vyšetřování, schopnosti čelit námitkám vůči tzv. forum shoppingu a především rozsáhlou a flexibilní výměnu informací mezi úřady EPPO a OLAF a vnitrostátními orgány.

59.

Výbor již uvedl, že tuto otázku hodlá podrobněji přezkoumat. Za tímto účelem si vyžádal přístup k řadě případů, v nichž se vnitrostátní soudní orgány neřídily doporučeními úřadu OLAF. Analýza bude zahájena v druhé polovině roku 2019 a výsledné stanovisko bude vedle přezkumu jednotlivých případů vycházet z diskusí se zástupci vnitrostátních orgánů, s úřadem OLAF a pokud možno se zástupci úřadu EPPO.

60.

Výbor projevil zájem o sledování a analýzu výsledků a dopadů činnosti úřadu OLAF hlubším a méně statisticky orientovaným způsobem. Uvítal by tedy, kdyby automaticky dostával veškeré zprávy o vyšetřování, které se předávají dotčeným orgánům, a jejich odpovědi. Průběžné provádění analýzy a snaha získat vysvětlení od dotčených orgánů i od úřadu OLAF by výboru umožnily, aby pomohl úřadu OLAF zlepšit jeho dopad na vyšetřování a zajistit přípustnost důkazů.

SLEDOVÁNÍ VÝVOJE V OBLASTI UPLATŇOVÁNÍ PROCESNÍCH ZÁRUK

Ustanovení čl. 15 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

„Dozorčí výbor zejména dohlíží na vývoj v oblasti uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování […].“

Ustanovení čl. 17 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

„Generální ředitel zavede vnitřní poradní a kontrolní postup, včetně kontroly souladu s právem, který se bude mimo jiné týkat dodržování procesních záruk a základních práv dotčených osob […].“

61.

Nařízení, které vymezuje činnosti úřadu OLAF, výslovně uvádí, že dozorčí výbor musí zajistit existenci dostatečných procesních záruk, když úřad OLAF vyšetřuje určité případy. Z tohoto důvodu věnoval dozorčí výbor tomuto aspektu v loňském roce značnou pozornost.

62.

Generální ředitel úřadu OLAF přijal opatření s cílem zajistit, aby byly zprávy o jednotlivých stížnostech zasílány dozorčímu výboru alespoň dvakrát ročně. Tyto zprávy byly považovány za informativní a užitečné, ale nestačily k provádění monitorovacích činností zaměřených na vývoj v oblasti procesních záruk a základních práv.

63.

Počet stížností, které úřad OLAF dostává, je pro dozorčí orgán zdrojem obav, a je jim věnována značná pozornost. Výbor si hodlá vyměňovat informace s úřadem evropského veřejného ochránce práv, přičemž tento kontakt byl již navázán. Tímto tématem se bude i nadále důkladně zabývat.

64.

Přinejmenším každých šest měsíců bude položka „procesní záruky“ na programu jednání schůzí mezi dozorčím výborem a generálním ředitelem úřadu OLAF. Budou se vyšetřovat opožděné reakce na obdržené stížnosti, proběhne analýza podaných odpovědí a v případě nutnosti bude projednána jakákoli návazná činnost osoby, která podala stížnost.

65.

Všechny stížnosti zaregistrované úřadem OLAF nebo stížnosti podané jiným orgánům na úřad OLAF, které jsou známy generálnímu řediteli úřadu OLAF nebo zaměstnancům tohoto úřadu, budou automaticky sdíleny s dozorčím výborem. Případy vedoucí k těmto stížnostem budou dány plně k dispozici a na plenárních zasedáních bude podáno ústní vysvětlení ohledně jejich řešení. Úřad OLAF zpřístupní výboru veškerou související korespondenci.

66.

Tento postup, dohodnutý mezi výborem a generálním ředitelem úřadu OLAF, má představovat zlepšení oproti předchozímu postupu.

POSOUZENÍ PRIORIT POLITIKY ÚŘADU OLAF V OBLASTI VYŠETŘOVÁNÍ A OBECNÝCH ZÁSAD VYŠETŘOVÁNÍ

Ustanovení čl. 17 odst. 5 prvního pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013

„Generální ředitel každoročně v rámci ročního plánu řízení určí priority politiky úřadu v oblasti vyšetřování a před jejich zveřejněním je předá dozorčímu výboru.“

Ustanovení čl. 5 odst. 1„Rozhodnutí generálního ředitele zahájit nebo nezahájit vyšetřování zohledňuje priority politiky v oblasti vyšetřování a roční plán řízení úřadu.“

Ustanovení čl. 16 odst. 2 – Výměna názorů s orgány

2.   Výměna názorů se může týkat:

a) strategických priorit politiky úřadu v oblasti vyšetřování“.

67.

Dozorčí výbor přezkoumal návrh priorit politiky úřadu OLAF v oblasti vyšetřování pro rok 2019 a poukázal na to, že úřad OLAF v oblasti vyšetřování zachovává přístup reaktivní politiky z předchozích let. Na toto téma uspořádal několik setkání s novým generálním ředitelem a v září vyjádřil své postoje v rámci interinstitucionální výměny názorů.

68.

Výbor zdůraznil, že je důležité, aby se úřad OLAF chopil iniciativy při zjišťování a analýze rizik v oblasti boje proti podvodům na základě pravidelné výměny informací s jinými generálními ředitelstvími Komise. Tento pracovní postup by úřadu OLAF umožnil uplatňovat aktivní politiku v oblasti vyšetřování a zaměřit se na nejzávažnější a nejsložitější případy. Zpravodajský sektor úřadu OLAF by měl rovněž zavést posuzování rizik jako pravidelnou iniciativu. Výbor naléhal, aby úřad OLAF vzhledem ke zřízení úřadu EPPO zavedl tyto mechanismy co možno nejdříve.

69.

V rámci priorit politiky úřadu OLAF v oblasti vyšetřování pro rok 2019 byl zachován přístup velmi podobný tomu, jaký byl uplatňován v předchozích letech, a úřad se zaměřil na tyto oblasti:

i)

případy, které se týkají projektů dopravních a infrastrukturních sítí, zejména zadávacích řízení na veřejné zakázky;

ii)

případy, které se týkají projektů financovaných či spolufinancovaných evropskými strukturálními a investičními fondy (21), Evropským zemědělským záručním fondem a předvstupními fondy, v nichž může být činnost členských států nebo kandidátských zemí nedostatečná, nebo projektů, které mají přeshraniční prvky;

iii)

případy naznačující možné zneužití pravidel původu, sazebního zařazení v režimech preferenčního i nepreferenčního obchodu a podvody v souvislosti s oceněním s cílem vyhnout se placení běžných cel, včetně sazebních opatření, která jsou součástí politiky EU na ochranu obchodu;

iv)

případy pašování tabáku, alkoholu, padělaných léčiv a dalšího zboží nebezpečného pro zdraví a bezpečnost, které by mohlo být podezřelé z porušování práv duševního vlastnictví, do EU; nezákonná výroba tabáku;

v)

případy, které se týkají humanitární a rozvojové pomoci poskytované migrantům, uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám; další podpora poskytovaná těmto cílovým skupinám.

70.

Generální ředitel úřadu OLAF informoval výbor, že priority politiky úřadu v oblasti vyšetřování byly stanoveny s použitím podkladů poskytnutých zúčastněnými stranami, včetně příspěvků sítě pro prevenci a odhalování podvodů zřízené Komisí, zpráv Evropského účetního dvora, rozhodnutí Evropského parlamentu a zpráv Komise o ochraně finančních zájmů.

71.

Úřad OLAF nicméně výboru poskytl přehled týkající se provádění priorit politiky v oblasti vyšetřování pro rok 2018, jež byly přijaty za použití velmi podobného přístupu. Podle informací obdržených úřadem OLAF bylo v roce 2018 zahájeno celkem 219 vyšetřování a 30 případů koordinovaného vyšetřování. Z toho spadalo 56 vyšetřování a 19 případů koordinovaného vyšetřování pod priority politiky v oblasti vyšetřování pro rok 2018 (to představuje 25,6 % zahájených vyšetřování a 63 % zahájených případů koordinovaného vyšetřování). Jelikož jsou tyto informace velmi omezené, neumožňují výboru posoudit množství případů zahájených v jednotlivých odvětvích a ředitelstvích. Úřad OLAF dosud výboru nevysvětlil, proč je procentní podíl případů provedených v souladu s prioritami politiky v oblasti vyšetřování (25 %) tak nízký.

72.

V důsledku toho nespadá přibližně 75 % vyšetřování prováděných úřadem OLAF pod jeho vlastní priority politiky v oblasti vyšetřování, což je vyšší podíl než v loňském roce. Výbor požádal úřad OLAF o další informace o vyšetřováních, jež spadají do těchto 75 %, a o důvodech pro přijetí příslušných rozhodnutí. Výbor zpochybňuje přístup úřadu OLAF, který úřadu neumožňuje stanovit priority vyšetřování.

73.

Výbor dospěl k závěru, že je třeba radikálně změnit přístup úřadu OLAF k jeho vlastním prioritám politiky v oblasti vyšetřování s cílem zajistit účinnost a účelnost vyšetřování úřadu OLAF a rozdělení prostředků v rámci tohoto úřadu, jež jsou zcela zásadní, pokud má úřad účinně fungovat.

VZTAHY S ÚŘADEM OLAF, ORGÁNY EU, PARTNERY ÚŘADU OLAF A ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI

Schůzky s orgány a dalšími subjekty EU

74.

Dozorčí výbor, jakožto interinstitucionální subjekt, označil udržování pravidelného kontaktu s orgány EU, partnery úřadu OLAF a zúčastněnými stranami za prioritu. Zvláště si byl vědom toho, jak je důležité zlepšit tok informací mezi orgány. Za účelem dosažení těchto cílů a získání zpětné vazby ohledně výkonnosti úřadu OLAF se výbor pravidelně scházel s komisařem odpovědným za úřad OLAF a s generálním tajemníkem Komise, Výborem pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu a pracovní skupinou Rady pro boj proti podvodům v Radě. Výbor navštívil Evropský účetní dvůr a pozval evropskou veřejnou ochránkyni práv na své plenární zasedání. Tato setkání byla příležitostí pro cennou výměnu informací a pro rozvíjení konstruktivních vztahů. Během vykazovaného období výbor pravidelně zval generálního ředitele a vedoucí pracovníky úřadu OLAF na svá plenární zasedání. Výbor očekává užší propojení s vyšetřovacími a operačními týmy úřadu OLAF.

75.

Výbor se aktivně podílel na výměně názorů s orgány podle článku 16 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, zejména pokud jde o priority politiky v oblasti vyšetřování, délku trvání vyšetřování, dodržování základních práv a procesních záruk, budoucí vztahy mezi úřady OLAF a EPPO a správu prostředků úřadu OLAF s ohledem na zřízení úřadu EPPO.

ŘÍZENÍ DOZORČÍHO VÝBORU ÚŘADU OLAF

Sekretariát dozorčího výboru, pracovní metody a rozpočtové záležitosti

76.

Sekretariát zastává klíčovou úlohu při zjednodušování a přispívání k výkonnosti všech úkolů vykonávaných dozorčím výborem a při zajišťování toho, aby byl výbor schopen zcela nezávisle plnit svůj právní mandát. Sekretariát pracuje v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 pod přímým vedením výboru a nezávisle na Komisi. K tomu, aby výbor mohl vykonávat svou funkci, je potřeba, aby mu byl přidělen příslušný počet pracovníků s vhodnými dovednostmi a schopnostmi.

77.

Sekretariát dozorčího výboru sestává ze zaměstnanců EU, právníků a asistentů, kteří sledují každodenní činnosti úřadu OLAF a pomáhají členům výboru účinně vykonávat povinnosti, a to s cílem posílit nezávislost úřadu OLAF.

78.

V návaznosti na změnu nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 (22) zajišťuje sekretariát dozorčího výboru Komise, a to nezávisle na úřadu OLAF a v úzké spolupráci s výborem. V únoru 2017 byl sekretariát administrativně přidružen k Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků (PMO) Evropské komise a nezdá se, že by byl v organizačním schématu spojen s dozorčím výborem. Nyní, více než dva roky po přesunu pod úřad PMO, je zřejmé, že tato změna měla neblahý dopad na způsob fungování sekretariátu.

79.

Pokud jde o umístění sekretariátu mimo zabezpečenou zónu úřadu OLAF, výbor rovněž vyjádřil své obavy a znovu zdůraznil svůj postoj, že vhodné místo v zabezpečené zóně úřadu OLAF by sekretariátu nejlépe umožnilo efektivní výkon jeho funkce.

80.

Sekretariát trpěl od února 2017 závažným nedostatkem personálu a tato situace se během vykazovaného období nezlepšila. Tento nedostatek personálu byl pro výbor důvodem značného znepokojení. To zákonitě ovlivnilo jeho pracovní plán, což výbor vedlo k vážným jednáním o této záležitosti při několika příležitostech s panem Oettingerem, komisařem pro rozpočet a lidské zdroje, a s paní Souka, generální ředitelkou pro lidské zdroje a bezpečnost.

81.

Na konci roku 2018 přijal sekretariát výboru nového administrátora, který se ujal funkce v dubnu 2019. V současnosti zůstává jedno pracovní místo volné a mělo by být co nejdříve obsazeno. Sekretariát Komisi také požádal, aby zveřejnila oznámení o volném místu vedoucího sekretariátu, které se uvolnilo v listopadu 2018. Volné místo bylo inzerováno na úrovni vrcholného vedení a v současné době probíhá výběrové řízení. Komise potřebuje ke jmenování členů sekretariátu souhlas výboru. Je velmi důležité, aby se do přijímacího řízení zapojila, a zajistila tak skutečnou nezávislost výběru členů sekretariátu. Úředníci přidělení do sekretariátu nikdy nesmí od žádné vlády nebo orgánu, instituce a jiných subjektů vyžadovat ani přijímat pokyny týkající se plnění úkolů výboru v oblasti dohledu.

82.

Výbor informoval úřad OLAF, Evropskou komisi, Evropský parlament, Radu a Evropský účetní dvůr, že je třeba najít vhodnější místo pro jeho sekretariát a že reforma nařízení o úřadu OLAF je příležitostí pro opětovné zvážení této záležitosti. Výbor je potěšen návrhem Parlamentu na úpravu stávajícího ustanovení o sekretariátu v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 (23). Tato změna umožní třem orgánům EU oprávněným ke jmenování a výboru posoudit všechny případné možnosti pro nejlepší místo pro jeho sekretariát, včetně původní možnosti začlenit jej opět do úřadu OLAF pod vedením výboru, přičemž budou nadále platit podobná ustanovení týkající se jeho nezávislého fungování.

83.

V roce 2018 uspořádal dozorčí výbor 11 plenárních zasedání. Za účelem práce na konkrétních záležitostech se pravidelně setkávali i předseda, zpravodajové a členové sekretariátu výboru. Dozorčí výbor jmenoval zpravodaje pro každou významnou posuzovanou záležitost. Zpravodajové spolupracovali se svým sekretariátem na přípravě návrhů zpráv, stanovisek či dokumentů k projednání na plenárních zasedáních. Setkávali se také s vedením a zaměstnanci úřadu OLAF, a to v rámci přípravy stanovisek a zpráv dozorčího výboru. Výbor svá stanoviska před jejich přijetím projednával s úřadem OLAF.

84.

Rozpočet výboru na rok, který je předmětem této zprávy, byl 200 000 EUR, a míra plnění rozpočtu byla 93,4 %. Pověřenou schvalující osobou odpovídající za výdaje je ředitel úřadu PMO.

85.

Pro zajištění maximální transparentnosti své činnosti dozorčí výbor zveřejňuje nedůvěrné dokumenty, které jsou předmětem veřejného zájmu, na svých interinstitucionálních webových stránkách (http://europa.eu/supervisory-committee-olaf/).

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(2)  Od července 2018 do června 2019.

(3)  Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF (COM(2018)0338 – C8-0214/2018 – 2018/0170(COD) http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-8-2019-0383_CS.html.

(4)  Dopis dozorčího výboru předsedkyni výboru CONT Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2018.

(5)  Viz stanovisko dozorčího výboru č. 2/2017 připojené ke zprávě Komise o hodnocení uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (článek 19).

(6)  Viz čl. 15 odst. 8 „Dozorčí výbor“, v němž byla zrušena slova „nezávisle na úřadu [OLAF]“. „Jeho sekretariát zajišťuje Komise, a to v úzké spolupráci s dozorčím výborem.

(7)  Viz legislativní usnesení Evropského parlamentu: čl. 5 odst. 6 a (nový) „Zahájení vyšetřování“; čl. 7 odst. 8 a odst. 8 a (nový) „Postup při vyšetřování“; čl. 15 odst. 1 pododstavec 5 „Dozorčí výbor“; čl. 11 odst. 1 pododstavec 2 „Zpráva o vyšetřování a opatření, jež mají být přijata po vyšetřování“; čl. 17 odst. 9 pododstavec 1 „Generální ředitel“.

(8)  Viz čl. 12c odst. 5 „Ohlašování trestného jednání, u něhož by Úřad evropského veřejného žalobce mohl vykonat svou pravomoc“.

(9)  Viz čl. 12d odst. 1 pododstavec 1 „Vyloučení zdvojování vyšetřování“ a čl. 12d odst. 1a (nový) na základě návrhu obsaženého v dopisu dozorčího výboru ze dne 20. listopadu 2018.

(10)  Viz čl. 12e odst. 2 „Podpora, kterou úřad poskytuje Úřadu evropského veřejného žalobce“ nová struktura a dodatek vycházejí z návrhu obsaženého v dopisu dozorčího výboru ze dne 20. listopadu 2018 a čl. 12e odst. 2a (nový) zahrnuje návrhy obsažené v dopisu dozorčího výboru ze dne 20. listopadu 2018.

(11)  Viz čl. 12 g odst. 1 „Pracovní ujednání a výměna informací s Úřadem evropského veřejného žalobce“.

(12)  Viz stanoviska dozorčího výboru č. 1/2018 a č. 1/2019: Webové stránky dozorčího výboru úřadu OLAF: http://europa.eu/supervisory-committee-olaf/opinions-and-reports

(13)  Viz zpráva o činnosti dozorčího výboru za rok 2017, body 24 až 29: Webové stránky dozorčího výboru úřadu OLAF: http://europa.eu/supervisory-committee-olaf/opinions-and-reports

(14)  Viz stanovisko dozorčího výboru č. 1/2017 o předběžném návrhu rozpočtu úřadu OLAF na rok 2018 a stanovisko č. 2/2017 připojené ke zprávě Komise o hodnocení uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (článek 19) http://europa.eu/supervisory-committee-olaf/opinions-and-reports.

(15)  Viz plány řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) pro roky 2018 a 2019, s. 5: cíl pro procentní podíl probíhajících vyšetřování trvajících déle než 20 měsíců pro rok 2018 byl stanoven na méně než 30 %.

(16)  Zprávy úřadu OLAF předložené dozorčímu výboru v roce 2018.

(17)  Ve 4 % případů úřad OLAF uvedl následující důvody pro nedokončení (kromě jiných důvodů): nedostatečná spolupráce ze strany mezinárodních organizací, důvody týkající se vyšetřovacího postupu úřadu OLAF, nedostatečná spolupráce ze strany hospodářského subjektu nebo likvidátora společnosti a časově náročná analýza.

(18)  Generální ředitel informuje dozorčí výbor o případech, kdy jeho doporučení nebyla respektována (tuto povinnost stanoví čl. 17 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013).

(19)  Zpráva pro dozorčí výbor se týkala čtyř případů spadajících do předchozího vykazovaného období, které omylem nebyly zařazeny do předchozí zprávy. Celkový počet případů (22) tyto čtyři případy zahrnuje.

(20)  Konference na téma „Ochrana finančních zájmů v EU: spolupráce mezi úřadem OLAF, soudními orgány a donucovacími orgány“ se konala v Bruselu ve dnech 20.–21. června 2019.

(21)  Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2016/2030 ze dne 26. října 2016, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o sekretariát dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 317. 23.11.2016, s. 1). Nařízení vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2017.

(23)  Viz poznámka pod čarou č. 6 této zprávy o činnosti; legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019: čl. 15 odst. 8 „Dozorčí výbor“, v němž byla zrušena slova „nezávisle na úřadu [OLAF]“.


Top