EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52019TA0206(01)
Report pursuant to Article 92(4) of Regulation (EU) No 806/2014 on any contingent liabilities (whether for the Single Resolution Board, the Council, the Commission or otherwise) arising as a result of the performance by the Single Resolution Board, the Council or the Commission of their tasks under this Regulation for the financial year 2017 together with the replies of the Single Resolution Board, the Commission and the Council
Zpráva podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 o podmíněných závazcích (ať již Jednotného výboru pro řešení krizí, Rady, Komise či jiné) vyplývajících z toho, jak Jednotný výbor pro řešení krizí, Rada nebo Komise plnily své úkoly podle tohoto nařízení, za rozpočtový rok 2017 spolu s odpověďmi Jednotného výboru pro řešení krizí, Komise a Rady
Zpráva podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 o podmíněných závazcích (ať již Jednotného výboru pro řešení krizí, Rady, Komise či jiné) vyplývajících z toho, jak Jednotný výbor pro řešení krizí, Rada nebo Komise plnily své úkoly podle tohoto nařízení, za rozpočtový rok 2017 spolu s odpověďmi Jednotného výboru pro řešení krizí, Komise a Rady
OJ C 48, 6.2.2019, p. 1–18
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
6.2.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 48/1 |
Zpráva podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 o podmíněných závazcích (ať již Jednotného výboru pro řešení krizí, Rady, Komise či jiné) vyplývajících z toho, jak Jednotný výbor pro řešení krizí, Rada nebo Komise plnily své úkoly podle tohoto nařízení, za rozpočtový rok 2017 spolu s odpověďmi Jednotného výboru pro řešení krizí, Komise a Rady
(2019/C 48/01)
OBSAH
|
|
Body |
Strana |
|
Zkratky |
|
2 |
|
Úvod |
1–3 |
3 |
|
Rozsah a koncepce auditu |
4–12 |
3 |
|
Rozsah auditu |
4–5 |
3 |
|
Koncepce auditu |
6–12 |
3 |
|
Připomínky |
13–54 |
5 |
|
Část I: Podmíněné závazky SRB |
13–46 |
5 |
|
Část II: Podmíněné závazky Komise |
47–52 |
12 |
|
Část III: Podmíněné závazky Rady |
53–54 |
12 |
|
Závěry a doporučení |
55–57 |
13 |
|
Příloha – Kontrola opatření přijatých v návaznosti na připomínky z předcházejících let |
|
14 |
|
Odpovědi Jednotného výboru pro řešení krizí |
|
15 |
|
Odpovědi Komise |
|
17 |
|
Odpovědi Rady |
|
18 |
ZKRATKY
|
BPE |
Banco Popular Español S.A. |
|
Nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1). |
|
SRB |
Jednotný výbor pro řešení krizí (Single Resolution Board) |
|
SRF |
Jednotný fond pro řešení krizí (Single Resolution Fund) |
|
Tribunál |
Tribunál Soudního dvora Evropské unie |
|
Vnitrostátní orgán |
Vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize |
ÚVOD
|
1. |
Jednotný mechanismus pro řešení krizí, zřízený nařízením (EU) č. 806/2014 (nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí) (1), je druhým pilířem bankovní unie EU. Cílem mechanismu je v případě úpadku bank účinně řídit řešení krize bez negativních dopadů na reálnou ekonomiku a daňového poplatníka. Jednotný výbor pro řešení krizí (SRB) je klíčovým subjektem tohoto mechanismu a orgánem příslušným k řešení krize pro všechny významné banky (2) a méně významné přeshraniční bankovní skupiny usazené v eurozóně (3). K 1. lednu 2015 se SRB stal nezávislou agenturou a od 1. ledna 2016 má úplné pravomoci k řešení krizí. |
|
2. |
Na procesu vedoucím k rozhodnutí zavést v subjektu režim řešení krize se podílejí Evropská centrální banka, SRB, Komise a případně Rada (4). Je-li to nutné, může SRB za určitých podmínek použít Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) v rozsahu potřebném k zajištění účinného použití nástrojů k řešení krize. SRB a SRF zcela financuje bankovní sektor. |
|
3. |
Čl. 92 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí stanoví, že Účetní dvůr vypracuje zprávu o všech podmíněných závazcích (ať již výboru, Rady, Komise či jiné) vyplývající z toho, jak výbor, Rada a Komise plnily své úkoly podle tohoto nařízení. EÚD si může vyžádat veškeré informace důležité pro plnění svých úkolů (5). |
ROZSAH A KONCEPCE AUDITU
Rozsah auditu
|
4. |
Auditní zpráva se týká výhradně podmíněných závazků podle čl. 92 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí a vztahuje se k rozpočtovému roku 2017. |
|
5. |
EÚD také prověřoval roční účetní závěrku Komise a Rady (6) a rovněž SRB (7) za rozpočtový rok 2017 v jiných svých publikacích. |
Koncepce auditu
|
6. |
Podmíněné závazky se vykazují v roční účetní závěrce, jak stanoví účetní standard pro veřejný sektor č. 19 a účetní pravidlo EU č. 10 o rezervách, podmíněných závazcích a podmíněných aktivech (viz rámeček 1).
Rámeček 1 Definice podmíněného závazku
|
|
7. |
Pro rozhodnutí o tom, zda se má podmíněný závazek zveřejnit, je nutno posoudit pravděpodobnost odlivu zdrojů. Je-li pravděpodobnost budoucího odlivu zdrojů:
|
|
8. |
Kromě podmíněných závazků vzniklých v roce 2017 musí účetní zohlednit veškeré relevantní informace získané až do data předložení konečné účetní závěrky. Aby byl podaný obraz účetní závěrky věrný a poctivý, mohou být tedy nutné další úpravy či dodatečné údaje, které mohou obsahovat informace získané během roku 2018. (8) Účetní závěrku za rok 2017 předložil:
|
|
9. |
Důkazní informace se skládaly z informací získaných při jednáních a pohovorech se zaměstnanci a z přezkumu mimo jiné interních dokumentů, prohlášení externích právníků a veřejně dostupných údajů. |
|
10. |
Na konci května 2018 byly vedeny soudní spory proti SRB, Komisi a Radě v souvislosti s jejich úkoly podle nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Aby mohl EÚD prověřit podmíněné závazky, sestavil vzorek soudních sporů (9) a přezkoumal příslušné dokumenty k těmto sporům (viz tabulka 1). |
|
11. |
Součástí vzorku bylo též devět žalob u vnitrostátních soudů proti předem hrazeným příspěvkům do Jednotného fondu pro řešení krizí. Celý soubor odvolání a soudních sporů u vnitrostátních soudů obsahoval 499 případů. SRB však dokumenty k těmto sporům, které uchovávají vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize (vnitrostátní orgány), neposkytl. SRB prohlásil, že tyto dokumenty nevlastní, a během auditu je tedy EÚD neposkytl. EÚD tedy tuto část vzorku nemohl přezkoumat.
Tabulka 1 Vzorek, který EÚD vybral a přezkoumal
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
12. |
Jelikož tato zpráva obsahuje informace o probíhajících sporech, SRB a Komise požádaly EÚD, aby vzorek posuzoval v jejich prostorách při uplatnění nejpřísnějších norem důvěrnosti. Stanovení nutného procesu pro zajištění nejvyšší míry důvěrnosti přispělo ke zpožděnému zveřejnění zprávy. |
PŘIPOMÍNKY
Část I: Podmíněné závazky SRB
|
13. |
Účetní SRB v prohlášení k roční účetní závěrce za rozpočtový rok 2017 potvrdil, že byly vykázány veškeré podmíněné závazky podle čl. 92 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Nezávislý externí auditor ve své zprávě o účetní závěrce SRB za rok 2017 prohlásil, že neobsahuje žádná významná (materiální) zjištění. |
|
14. |
SRB začal pracovat na účetních pokynech pro podmíněné závazky, avšak do konce roku 2017 je nebyl schopen dokončit. V květnu 2018 SRB předpokládal, že současný návrh bude schválen do konce roku 2018. V návrhu účetních pokynů SRB byla jako možná definována pravděpodobnost odlivu zdrojů v rozsahu 10 % až 50 % a jako vzdálená pravděpodobnost menší než 10 %. SRB dále vymezil požadované zveřejněné informace o podmíněných závazcích jako:
|
Podmíněné závazky související se soudními spory o rozhodnutích o řešení krize
|
15. |
Dne 7. června 2017 přijal SRB své první rozhodnutí o řešení krize (viz rámeček 2) (10).
Rámeček 2 Shrnutí podstatných skutečností v rozhodnutí SRB o řešení krize Banco Popular Español S.A.
|
|
16. |
V souvislosti s prvním rozhodnutím o řešení krize byla podána řada žalob. U Tribunálu Soudního dvora Evropské unie (Tribunál) bylo do konce roku 2017 na SRB podáno 99 žalob. Do konce května 2018 byly podány další čtyři žaloby. Do konce září 2018 Tribunál prohlásil tři z těchto 103 případů za nepřípustné. |
|
17. |
Opravný prostředek proti rozhodnutí EU nebo jednoho z jeho orgánů musí navrhovatelé podat ve lhůtě dvou měsíců od zveřejnění příslušného rozhodnutí (11). V souladu s tím byla většina žalob podána ve lhůtě dvou měsíců od zveřejnění rozhodnutí SRB o řešení krize a požadovalo se v nich pouze to, aby bylo rozhodnutí SRB zrušeno. Tato podání nemohou vést k jiným podmíněným závazkům než k soudním nákladům (viz bod 45). |
|
18. |
Jelikož lhůta pro podání žaloby o náhradu škody proti EU na základě údajné mimosmluvní odpovědnosti činí pět let (12), během následujících několika let by tudíž mohlo dojít k dalším soudním sporům. Do konce května 2018 se ze 103 žalob v 36 z nich kromě zrušení rozhodnutí o řešení krize požadovala také náhrada údajné škody. Ze 103 žalob se v devíti z nich požadovala pouze náhrada údajně vzniklé škody. |
|
19. |
SRB dospěl k závěru, že u projednávaných věcí, zejména vzhledem k jejich složitosti a poměrně novému právnímu rámci, nelze stanovit žádná přiměřená kritéria, o něž by se opíral přijatelný odhad možného finančního dopadu (13). Jelikož SRB nebyl schopen možný finanční dopad odhadnout, rozhodl se poskytnout informace o těchto věcech ve své konečné účetní závěrce za rok 2017 pod titulem „Další informace týkající se soudních sporů“ (14). |
|
20. |
EÚD chápe, že SRB nemohl předvídat možné důsledky soudních sporů projednávaných u Tribunálu, neboť vzhledem ke složitému, specifickému a bezprecedentnímu právnímu systému vytvořenému novým právním rámcem upravujícím řešení krizí je v této fázi obtížné výsledek těchto sporů předpovídat (viz bod 19). V souladu s účetním pravidlem č. 10 „Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo výkonnostní potenciál“ (15). SRB tedy správně zveřejnil informace o povaze a časovém rámci těchto jednání. |
|
21. |
Někteří navrhovatelé tvrdí, že SRB a Komise způsobily nelikviditu a následné řešení krize Banco Popular Español S.A. (BPE). Prohlašují, že bylo porušeno služební tajemství a údajně došlo k úniku informací od nejmenovaného úředníka EU. Požadují náhradu škody rovnající se tržní hodnotě kótovaných akcií BPE na konci května 2017, která může přesahovat částky odepsané nebo konvertované při řešení krize (viz rámeček 2). |
|
22. |
Kromě prvního rozhodnutí o řešení krize oznámil SRB 24. února 2018, že neprovede opatření k řešení krize ve vztahu k ABLV Bank AS a jejímu dceřinému podniku ABLV Bank Luxembourg poté, co Evropská centrální banka vyhlásila, že banky „jsou v selhání nebo jejich selhání je pravděpodobné“. V květnu 2018 byl SRB informován o dvou žalobách podaných k Tribunálu proti jeho rozhodnutí neprovést opatření k řešení krize. |
|
23. |
EÚD se domnívá, že jiné podmíněné závazky než soudní náklady (viz bod 45) nejsou nutné, neboť oba navrhovatelé nyní Tribunál žádají pouze o to, aby zrušil rozhodnutí SRB. Ačkoli navrhovatelé náhradu vzniklé škody dosud nepožadovali, možnost, že jednotlivé nároky budou následně vzneseny, nelze vyloučit. |
|
24. |
Nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (16) stanoví, že za určitých podmínek může SRB vnitrostátním orgánům vyplatit náhradu škody, kterou mu nařídil uhradit vnitrostátní soud. SRB neposkytl EÚD informace o počtu řízení proti vnitrostátním orgánům u vnitrostátních soudů, ani dosud nebyl informován o žádných soudních rozhodnutích. SRB je v každém případě toho názoru, že výhradní pravomoc rozhodovat o náhradě škody, kterou by měl SRB vyplatit, má Evropský soudní dvůr (17). |
|
25. |
Kromě soudních žalob popsaných v tomto oddíle bylo do konce května 2018 učiněno několik podání k odvolací komisi SRB. Tato podání se však týkala jen přístupu k dokumentům, a proto žádné podmíněné závazky nemohou vzniknout. |
Podmíněné závazky související se zásadou, že žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení
|
26. |
Aby byla ochráněna majetková práva, nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí stanoví, že žádný věřitel v režimu řešení krize se nesmí dostat do méně výhodného postavení, než do jakého by se dostal při běžném úpadkovém řízení. Podle zásady, že žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení (18), musí být věřitelům, kterým by se dostalo lepšího zacházení v běžném úpadkovém řízení, z SRF vyplaceno odškodnění (19). Ocenění rozdílů v zacházení při řešení krize (20) provádí po řešení krize nezávislý odhadce, který rozhodne, zda akcionáři a věřitelé, ve vztahu k nimž byla opatření k řešení krize provedena, mají na takové odškodnění nárok. |
|
27. |
Dne 13. června 2018 SRB oznámil, že od nezávislého odhadce obdržel zprávu o ocenění rozdílů v zacházení při řešení krize BPE. Na základě výsledků ocenění oznámil SRB dne 2. srpna 2018 své předběžné rozhodnutí nevyplatit odškodnění akcionářům a věřitelům, kterých se dotýkala opatření k řešení krize přijatá ve vztahu k Banco BPE (21). Účetní závěrka za rok 2017 tedy neobsahuje žádné podmíněné závazky v souvislosti se zásadou, že žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení. Jakmile SRB schválí a zveřejní své konečné rozhodnutí, dotčené strany by mohly podat nové žaloby, v nichž by požadovaly zrušení rozhodnutí nebo se domáhaly odškodnění. |
Podmíněné závazky související s příspěvky bank do Jednotného fondu pro řešení krizí
|
28. |
Banky v eurozóně jsou povinny na Jednotný výbor pro řešení krizí přispívat (viz rámeček 3).
Rámeček 3 Jednotný fond pro řešení krizí (SRF)
|
|
29. |
Příspěvky za rok 2015 vypočetly a vybraly vnitrostátní orgány, jež je následně v lednu 2016 předaly SRB (22). Od roku 2016 vypočítává příspěvky SRB sám. SRB každému vnitrostátnímu orgánu poskytuje standardní formulář s informacemi o každé bance, včetně částky příspěvků hrazených předem a souvisejících údajů o bankách. Příspěvky za rok 2017 a 2018 vybraly na základě výpočtu SRB vnitrostátní orgány, jež je následně v červnu 2017 a červnu 2018 předaly SRB (23). |
|
30. |
Vnitrostátní orgány vybraly 6,6 miliardy EUR příspěvků na rok 2017 a 7,5 miliardy EUR příspěvků na rok 2018 a předaly je SRF. V roce 2018 byly příspěvky vybrány od 3 315 bank oproti 3 512 v roce 2017. Od roku 2015 do roku 2018 bylo celkem vybráno 24,9 miliardy EUR. |
|
31. |
Ve své konečné účetní závěrce za rok 2017 vykázal SRB podmíněné závazky týkající se příspěvků hrazených předem ve výši 1,4 miliardy EUR. Z této částky se 1,2 miliardy EUR týká odvolání k vnitrostátním orgánům a soudních sporů projednávaných správními soudy v členských státech; tato částka byla stanovena na základě prohlášení vnitrostátních orgánů. Níže uvedené tabulky 2 a 3 uvádějí podrobné údaje a ukazují vývoj těchto částek a počet odvolání a soudních sporů do 31. května 2018.
Tabulka 2 Vývoj rozporovaných částek podmíněných závazků v souvislosti s příspěvky do SRF hrazenými předem
Tabulka 3 Vývoj odvolání a počtu sporů v souvislosti s příspěvky do SRF hrazenými předem
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
32. |
Jednou z hlavních námitek navrhovatelů je údajně nedostatečná transparentnost při výpočtu příspěvků hrazených předem. Jedná se zejména o výpočet multiplikátoru pro úpravu příspěvku podle rizikového profilu a údajné formální porušení správních postupů. |
|
33. |
Ve své výroční zprávě za rok 2017 o agenturách EU Účetní dvůr konstatoval, že metodika pro výpočet příspěvků stanovená v právním rámci je velmi složitá, a vzniká tak riziko pro správnost. Výbor navíc nemůže uvolnit podrobnosti o výpočtech příspěvků jednotlivých bank založených na riziku, neboť spolu vzájemně souvisí a obsahují důvěrné informace o jiných bankách (24). To má nevyhnutelně vliv na transparentnost těchto výpočtů. |
|
34. |
V roce 2017 se celkový objem podmíněných závazků výrazně zvýšil o 567 milionů EUR (z 842 milionů EUR na 1 409 milionů EUR). Zvýšení způsobila hlavně nová soudní řízení v souvislosti s příspěvky hrazenými předem za rok 2017. Ze současných dostupných údajů za rok 2018 vyplývá, že podmíněné závazky déle vzrostou o 558 milionů EUR na 1 986 milionů EUR v důsledku nových žalob ohledně příspěvků do SRF hrazených předem za rok 2018. |
|
35. |
Pokud jde o přípravu konečné účetní závěrky za rok 2016, vnitrostátní orgány podaly svá příslušná prohlášení pouze jako úhrnné částky. Od roku 2017, kdy vnitrostátní orgány začaly poskytovat podrobné údaje v tabulkách aplikace Excel, se postup zlepšil. SRB však neobdržel ani neviděl žádné dokumenty nebo další informace týkající se soudních řízení. SRB se tak při sestavování své vlastní účetní závěrky za rok 2017 zcela spoléhal na částky vykázané vnitrostátními orgány. |
|
36. |
Ve své zprávě o účetní závěrce za rok 2016 EÚD uvedl, že vylepšení postupu ozřejmilo, že rozporované částky v odvoláních proti vnitrostátním orgánům a v řízeních před správními soudy členských států, které se týkaly příspěvků hrazených předem za rok 2016, byly nadhodnoceny o přibližně 120 milionů EUR (25). Při práci na účetní závěrce za rok 2017 informoval zodpovědný vnitrostátní orgán o dvou dalších chybách týkajících se roku 2016, které vedly k podhodnocení o 19 milionů EUR, které bylo v konečné účetní závěrce opraveno. Kromě těchto chyb v použitých tabulkách aplikace Excel zvolená metoda, při níž SRB dostává jen omezené informace, znamená, že neexistuje auditní stopa a SRB nemůže u poskytnutých informací provádět základní kontroly kvality. |
|
37. |
Odpovídající vědomosti o finančních rizicích, jimž je SRB vystaven, mají zásadní význam pro náležité řízení rizik a účetnictví. Ve svých standardech vnitřní kontroly SRB v souladu s příslušnými normami (26) stanovil, že budou zavedeny odpovídající postupy a kontroly zajišťující, aby veškeré údaje a související informace použité při vypracování roční účetní závěrky SRB a zpráv o činnosti byly správné, úplné a včasné (27). Dosud však nebyly zavedeny kontroly zajišťující, aby správné, úplné a včasné byly také informace vykázané vnitrostátními orgány. |
|
38. |
SRB vykázal podmíněné závazky v plné výši příspěvků, proti nimž se banky odvolaly. SRB nevypočítal odhadovanou částku, která by musela být uhrazena, pokud by navrhovatelé své spory vyhráli. Podmíněné závazky tak byly nevyhnutelně výrazně nadhodnoceny. Například ve většině odvolání se nezpochybňuje samotný příspěvek, nýbrž jeho výpočet. Pokud by navrhovatelé tyto spory vyhráli, musel by být uhrazen pouze rozdíl mezi příspěvkem v novém rozhodnutí a v rozhodnutí o příspěvcích, proti němuž se odvolali. Jelikož však chybí související judikatura, je pro SRB obtížné možné náhrady přiměřeně odhadnout. Je třeba poznamenat, že případné úhrady v důsledku odvolání či soudních sporů by byly kompenzovány příspěvky hrazenými předem, které budou vybrány v následujících letech. Neovlivnily by tedy konečnou cílovou úroveň SRF do konce roku 2023. |
|
39. |
V některých případech podaly banky žaloby týkající se týchž příspěvků jak u vnitrostátních soudů, tak u Tribunálu. Jak SRB uvedl ve své účetní závěrce, vykázání plných částek podmíněných závazků jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni nevyhnutelně vede k jejich dvojímu započtení. I kdyby navrhovatelé své spory vyhráli, dostali by úhradu pouze jednou. SRB tedy započítal částku 149 milionů EUR, která byla zpochybněna u vnitrostátního soudu i u soudu EU současně, dvakrát. |
|
40. |
Odvoláními k vnitrostátním orgánům a soudními spory u vnitrostátních soudů v roce 2017 se zabývají tři příslušné vnitrostátní orgány. Dva z těchto vnitrostátních orgánů uvedly, že jelikož chybí jakékoli předchozí rozhodnutí v této věci, pravděpodobnost výsledku zahájeného řízení není možné odhadnout. |
Podmíněné závazky související se správními příspěvky
|
41. |
SRB každý rok vybírá správní příspěvky, které slouží k financování jeho provozních nákladů. V lednu 2018 vstoupil v platnost konečný systém příspěvků na správní výdaje Jednotného výboru pro řešení krizí (28), a byl tak vytvořen stálý systém správních příspěvků. Podle nového nařízení všechny banky, které spadají do oblasti působnosti nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí v 19 zúčastněných členských státech, jsou povinny přispívat na správní výdaje SRB. Na rozdíl od příspěvků do SRF hrazených předem se správní příspěvky nevybírají prostřednictvím vnitrostátních orgánů, nýbrž je vybírá přímo SRB. |
|
42. |
Do konce roku 2017 se prozatímní splátky k pokrytí správních příspěvků vybíraly pomocí přechodného systému (29). Podle tohoto předchozího nařízení zodpovídal za výběr splátek od bank přímo SRB (viz tabulka 4). Z těchto zálohových splátek správních příspěvků se kryly jeho správní výdaje během přechodného období od listopadu 2014 do prosince 2017. V souladu s účetními pokyny EK se tyto zálohové splátky až do výše výdajů v daném roce vykazovaly jako příjmy. Zbývající částky zálohových splátek se zaúčtovávaly jako (od přispěvatelů) obdržené dlouhodobé předběžné financování.
Tabulka 4 Splátky, které SRB vybral podle prozatímního a konečného systému správních příspěvků
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
43. |
V roce 2018 vypočetl SRB své konečné správní příspěvky za období let 2015 až 2018 (30). Příspěvky za rok 2017 činily asi 83 milionů EUR (31) a byly vybrány od 2 819 bank (32) (viz tabulka 4). Zbývající částky, které měly příslušné banky zaplatit, byly sníženy o splátky uhrazené podle prozatímního systému. |
|
44. |
V současné době se neprojednávají žádná odvolání nebo spory týkající se prozatímních splátek nebo (v roce 2018) vypočtených správních příspěvků. SRB proto za roky 2017 a 2016 nevykázal podmíněné závazky. |
Podmíněné závazky související se soudními náklady
|
45. |
Je možné, že SRB bude muset úspěšným navrhovatelům uhradit jejich soudní náklady. SRB však ve své konečné účetní závěrce za roky 2016 a 2017 nezaúčtoval ani nevykázal žádné rezervy nebo podmíněné závazky za soudní náklady. Nicméně vzhledem k počtu a složitosti soudních sporů by příslušná částka mohla vzniknout. |
Další informace o soudních sporech
|
46. |
Soudní řízení zahájená proti SRB a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize negativně ovlivňují jejich finanční a lidské zdroje. Náklady ponesou tyto orgány a v konečném důsledku všechny banky v podobě svých příspěvků. V roce 2017 vyčlenil SRB na externí právní služby v souvislosti se spory v následujících letech částku 10,9 milionu EUR. Na konci roku 2017 se z osmi pracovníků přepočtených na plný pracovní úvazek v právním oddělení SRB čtyři věnovali soudním sporům. V roce 2018 se do právního oddělení mělo přijmout dalších šest zaměstnanců. |
Část II: Podmíněné závazky Komise
|
47. |
Komise potvrdila, že k 31. prosinci 2017 neměla žádné podmíněné závazky vyplývající z jejích úkolů podle nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí. |
|
48. |
V roce 2017 Komise schválila první rozhodnutí o řešení krize (33), které SRB přijal 7. června 2017. V této souvislosti bylo u Tribunálu proti Komisi podáno 30 žalob (34). |
|
49. |
Komise se na základě svého účetního posouzení rozhodla nevykázat ve vztahu k těmto žalobám žádné podmíněné závazky, neboť podle jejího názoru žádný z navrhovatelů dostatečně neprokázal mimosmluvní odpovědnost Komise (35), a pravděpodobnost odlivu zdrojů v souvislosti s případy řešení krize je tudíž vzdálená. Komise kromě toho uvedla, že veškeré nároky na náhradu škody jsou předčasné, protože dosud nebylo s konečnou platností rozhodnuto o tom, zda odškodnit akcionáře a věřitele BPE podle zásady, že žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení, a na základě ocenění rozdílů v zacházení při řešení krize. Komise sdělila, že podle jejích rozsáhlých zkušeností nemůže tudíž z těchto žalob vzejít žádné finanční riziko. |
|
50. |
EÚD při přezkumu vzorku zjistil, že někteří navrhovatelé tvrdí, že nutné podmínky pro mimosmluvní odpovědnost Unie (viz bod 49) byly splněny. Podle EÚD jsou skutečně jakékoli předpovědi v této fázi obtížné, neboť právní rámec pro řešení krizí je poměrně nový a vytváří složitý, specifický a bezprecedentní právní systém. Vzhledem k tomu, že SRB zatím o konečném ocenění rozdílů v zacházení při řešení krize s konečnou platností nerozhodl a že většina navrhovatelů své nároky na náhradu údajné škody za tento rok dosud nevyčíslila, případný výsledek řízení nebylo možno odhadnout. |
|
51. |
Také Komise ve své konečné účetní závěrce za rok 2017 nezaúčtovala ani nevykázala žádné rezervy nebo podmíněné závazky za soudní náklady, protože riziko vyhodnotila jako vzdálené (viz bod 49). |
|
52. |
Také je třeba dodat, že Komise byla informována o občanskoprávním sporu u soudu v USA ve věci řešení krize BPE, který byl zahájen v březnu 2018. V srpnu 2018 po předložení své účetní závěrky za rok 2017 byla Komise rovněž informována o arbitrážním řízení proti Španělskému království v souvislosti s řešením krize BPE. Komise však není účastníkem těchto řízení. |
Část III: Podmíněné závazky Rady
|
53. |
Účetní Rady ve svém prohlášení uvedl, že k 31. prosinci 2017 neměla Rada žádné podmíněné závazky vyplývající z toho, jak plnila své úkoly podle nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí. |
|
54. |
Rada se v roce 2017 na žádném rozhodnutí o řešení krize nepodílela, avšak od 26. října 2017 se jí týká jedna žaloba, jež byla podána u Tribunálu v souvislosti s řešením krize BPE. V konečné účetní závěrce Rady za rok 2017 však nebyly vykázány žádné podmíněné závazky a pravděpodobnost odlivu zdrojů z rozpočtu EU v souvislosti s touto žalobou byla vyhodnocena jako vzdálená. |
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
|
55. |
Účetní pokyny SRB mají stále podobu návrhu. Ačkoli je možné, že SRB bude muset úspěšným navrhovatelům uhradit jejich soudní náklady, ve své konečné účetní závěrce za roky 2016 a 2017 žádné rezervy nebo podmíněné závazky za soudní náklady nezaúčtoval ani nevykázal.
Doporučení 1
|
|
56. |
SRB ve své účetní závěrce za rok 2017 v souladu se skutečnostmi zmíněnými v bodech 19 a 20 v souvislosti se soudním sporem ohledně BPE prohlásil, že nelze stanovit žádná přiměřená kritéria, o něž by se opíral přijatelný odhad možného finančního dopadu (37). U účetní závěrky za rok 2017 to lze přijmout. Komise za rok 2017 nezveřejnila žádné podmíněné závazky. Pokud jde o podmíněné závazky SRB vyplývající s příspěvků do SRF hrazených předem, zveřejnil SRB maximální ohrožené částky. Podmíněné závazky se mohou vyvíjet způsobem, který se původně nepředpokládal. Proto je třeba je vyhodnocovat průběžně.
Doporučení 2
|
|
57. |
SRB se ve své účetní závěrce za rok 2017 plně spoléhal na vnitrostátní orgány, pokud jde o odvolání k vnitrostátním orgánům a soudní spory u vnitrostátních soudů. Dostupnost spolehlivých informací má nejvyšší význam, zejména s ohledem na počet a složitost sporů a skutečnost, že vnitrostátní orgány disponují informacemi o finančních rizicích SRB, které by mohly vyžadovat zveřejnění podmíněných závazků. SRB dostatečně neprověřoval informace poskytované vnitrostátními orgány ani neobdržel dokumenty související s řízeními. Vzhledem k tomu, že EÚD neměl k dispozici žádnou dokumentaci, nemohl finanční riziko těchto řízení pro SRB vyhodnotit.
Doporučení 3
|
Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Neven MATES, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 13. prosince 2018.
Za Účetní dvůr
Klaus-Heiner LEHNE
předseda
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
(2) Pojmem „banka“ se v této zprávě označují subjekty vymezené v článku 2 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.
(3) Seznam bank, pro něž je SRB orgánem příslušným k řešení krize, naleznete zde: https://srb.europa.eu/en/content/banks-within-remit-srm-and-srb.
(4) Článek 18 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.
(5) Čl. 92 odst. 8 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.
(6) Výroční zprávy EÚD za rozpočtový rok 2017.
(7) Zpráva o ověření roční účetní závěrky Jednotného výboru pro řešení krizí za rozpočtový rok 2017.
(8) Článek 155 finančního nařízení unie.
(9) Dokumentace ke sporům byla předložena v jazycích, které si k řízení vybrali navrhovatelé (španělština, italština, němčina). Související dokumenty byly též předloženy ve francouzštině a částečně v angličtině. Kromě vzorku soudních sporů poskytl Jednotný výbor pro řešení krizí EÚD dokumenty k dalším soudním sporům, pokud byly považovány za užitečné informace o pozadí věci.
(*1) Nebylo možno přezkoumat (viz bod 11).
(10) Rozhodnutí o řešení krize týkající se Banco Popular Español, S.A.
(11) Článek 263 SFEU.
(12) Čl. 87 odst. 5 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí a článek 46 statutu Soudního dvora.
(13) Konečná účetní závěrka SRB, K) s. 33.
(14) V návrhu účetních pokynů SRB se uvádí, že této možnosti lze využít v krajně vzácných případech, kdy nelze provést spolehlivý odhad.
(15) Účetní pravidlo EU č. 10, 4.6(1).
(16) Čl. 87 odst. 3 a čl. 87 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí.
(17) Čl. 87 odst. 5 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí a článek 268 SFEU.
(18) Čl. 15 odst. 1 písm. g) a čl. 20 odst. 16 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krize.
(19) Čl. 20 odst. 16, čl. 20 odst. 18 a čl. 76 odst. 1 písm. e) nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krize.
(20) Často označované jako ocenění 3.
(21) Oznámení Jednotného výboru pro řešení krizí ze dne 2. srpna 2018 týkající se předběžného rozhodnutí o tom, zda je třeba poskytnout odškodnění akcionářům a věřitelům, kterých se dotýkala opatření k řešení krize přijatá ve vztahu k Banco Popular Español S.A., a o zahájení procesu zajištění práva být vyslyšen (SRB/EES/2018/132).
(22) Některé vnitrostátní orgány nepředaly SRF příspěvky za rok 2015 v plné výši, a to kvůli vnitrostátním opatřením k řešení krize před koncem roku 2015. Tyto částky budou během několika příštích let upraveny.
(23) Na základě mezivládní Dohody o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí.
(*2) Dvojí započtení některých žalob (viz bod 39).
(24) EÚD, výroční zpráva o agenturách EU za rok 2017, kapitola 2.7., s. 25 a kapitola 3.35.9., s. 371.
(25) Zpráva EÚD podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 za rozpočtový rok 2016, bod 18, s. 7.
(26) Například článek 62 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí a finanční nařízení EU.
(27) Kapitola 13 standardů vnitřní kontroly SRB (přijatých 23.12.2016).
(28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 2017/2361.
(29) Zřízeného podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1310/2014.
(30) Listopad a prosinec 2014 se považovaly za část rozpočtového roku 2015.
(31) Asi 95 % těchto příspěvků zaplatily významné instituce.
(32) Různý počet bank ve srovnání s výběrem příspěvků do SRF hrazených předem je dán odlišnými přístupy: správní příspěvky se vybírají na konsolidované úrovni, zatímco příspěvky do SRF hrazené předem se vybírají od jednotlivých subjektů, protože je musí vybírat vnitrostátní orgány.
(33) Schválení rozhodnutí o řešení krize týkající se Banco Popular Español S.A. (BPE).
(34) Z těchto 30 věcí je Komise jedinou žalovanou stranou pouze v jednom případě.
(35) Navrhovatelé musí prokázat, že instituce dostatečně závažným způsobem porušila právní normu, která přiznává práva jednotlivcům, že navrhovatel utrpěl skutečnou újmu a že mezi protiprávním jednáním a újmou existuje přímá příčinná souvislost.
(36) Zpráva EÚD podle čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 za rozpočtový rok 2016, doporučení 2, s. 11.
(37) Konečná účetní závěrka SRB, K) s. 33.
PŘÍLOHA
KONTROLA OPATŘENÍ PŘIJATÝCH V NÁVAZNOSTI NA PŘIPOMÍNKY Z PŘEDCHÁZEJÍCH LET
|
Rok |
Připomínka Účetního dvora |
Stav nápravného opatření (dokončeno/probíhá/zatím neprovedeno/není relevantní) |
|
2017 |
SRB by měl vypracovat podrobné účetní pokyny. Účetní pokyny by rovněž měly pojednat o rezervách na náklady na právní služby. |
Zatím neprovedeno (1) |
|
2017 |
SRB by měl zavést vhodný postup, včetně systému IT, který zajistí řádné zaúčtování a vykazování všech typů podmíněných závazků. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize by měly mít k tomuto IT systému přístup, aby mohly podmíněné závazky odpovídajícím způsobem evidovat. |
Zatím neprovedeno (2) |
(1) Viz doporučení 1.
(2) Viz doporučení 4.
ODPOVĚDI JEDNOTNÉHO VÝBORU PRO ŘEŠENÍ KRIZÍ
Body 19–20
Informace o soudních sporech vedených proti Jednotnému výboru pro řešení krizí u Soudního dvora Evropské unie v návaznosti na řešení krize v Banco Popular Español S.A. (BPE) zveřejněné v oddílu účetní závěrky za rok 2017 nazvaném „Doplňující informace vztahující se k případům řešeným před soudem“ byly poskytnuty pouze z důvodu transparentnosti, bez záměru uznat a vykázat podmíněné závazky vyplývající z těchto případů. Na základě vlastního posouzení po přijetí účetní závěrky za rok 2017 chce Jednotný výbor pro řešení krizí podotknout, že odliv prostředků v důsledku těchto případů se považuje za velmi málo pravděpodobný.
Jednotný výbor pro řešení krizí zejména konstatuje, že většinu výše uvedených soudních sporů představují žaloby domáhající se zrušení rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ohledně řešení krize přijatého ve vztahu k BPE. Jednotný výbor pro řešení krizí se domnívá, že tyto žaloby na neplatnost nemohou vést k přímému odlivu zdrojů z rozpočtu Jednotného výboru pro řešení krizí, s výjimkou možných soudních nákladů (pokud jde o soudní náklady, viz připomínka v bodě 45).
Pokud jde o žaloby na náhradu škody podané proti Jednotnému výboru pro řešení krizí v souvislosti s případem BPE, Jednotný výbor pro řešení krizí se s ohledem na judikaturu EU ohledně podmínek pro přiznání náhrady škody domnívá, že pravděpodobnost odlivu zdrojů z jeho rozpočtu v důsledku těchto žalob je velmi malá. V souvislosti s žalobami na náhradu škody na základě údajné nezákonnosti rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí o řešení krize dále Jednotný výbor pro řešení krizí rovněž konstatuje, že by takové nároky na náhradu škody měly být považovány za předčasné. Důvodem je skutečnost, že dosud probíhá správní řízení, které povede ke konečnému rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí ohledně toho, zda odškodnit bývalé akcionáře a věřitele BPE podle zásady „žádný věřitel se nesmí dostat do méně výhodného postavení“.
Bod 33
Jednotný výbor pro řešení krizí by rád poznamenal, že jsou řádně zohledněny právní požadavky ohledně výpočtu příspěvků, aby se zabránilo případnému potenciálnímu riziku nepřesností. Mimo to by chtěl Jednotný výbor pro řešení krizí poznamenat, že poskytuje veškeré informace, ze kterých vychází jeho rozhodnutí o výpočtu příspěvků předem, v maximálním rozsahu, který je povolen na základě právního rámce. Každá instituce zejména dostává metodiku a informace týkající se dané konkrétní instituce. Nicméně vzhledem k povinnosti zachovávat služební tajemství vyplývající ze Smlouvy o fungování Evropské unie brání právní předpisy Jednotnému výboru pro řešení krizí v tom, aby poskytoval důvěrné informace jiných institucí konkrétní instituci, k čemuž se rovněž přihlíží při výpočtu příspěvků.
Body 35–37
Připomíná se, že vnitrostátní řízení o příspěvcích předem vedou vnitrostátní regulační orgány, které jsou stranami těchto řízení. Jednotný výbor pro řešení krizí není stranou těchto řízení, a tudíž nemá přímý přístup k těmto informacím a nevyhnutelně se spoléhá na informace poskytnuté vnitrostátními regulačními orgány.
Vnitrostátní regulační orgány tudíž poskytují Jednotnému výboru pro řešení krizí údaje o vnitrostátních odvolacích/soudních řízeních ohledně příspěvků předem v rámci dobré spolupráce, a ne na základě výslovného právního požadavku.
Na základě doporučení Evropského účetního dvora z loňského roku učinil Jednotný výbor pro řešení krizí významné kroky s cílem zlepšit podávání zpráv vnitrostátními regulačními orgány. Jednotný výbor pro řešení krizí se zejména dohodl s vnitrostátními regulačními orgány na praktickém postupu zahrnujícím podávání pravidelných zpráv, které Jednotnému výboru pro řešení krizí umožní sledovat vývoj vnitrostátních odvolacích a soudních řízení v průběhu času. Podrobněji lze uvést, že vnitrostátní regulační orgány vykazují údaje o vnitrostátních odvolacích/soudních řízeních o příspěvcích předem s uvedením relevantních údajů o datu, účelu a výši sporné částky pro každou instituci zvlášť, a ne souhrnně. Mimoto by rád Jednotný výbor pro řešení krizí na základě doporučení Evropského účetního dvora uvedl, že od září 2018 začaly vnitrostátní regulační orgány poskytovat údaje o historii každého vedeného sporu, což Jednotnému výboru pro řešení krizí umožňuje získat odpovídající auditní stopu. Jednotný výbor pro řešení krizí se domnívá, že zprávy podávané vnitrostátními regulačními orgány obsahují veškeré informace nezbytné k vypracování jeho účetní závěrky v souladu s jeho normami vnitřní kontroly.
Ve snaze zajistit přesnost informací Jednotný výbor pro řešení krizí uvádí do souladu jednotlivé částky vykázané vnitrostátními regulačními orgány na základě výše uvedeného postupu pro podávání zpráv s částkami příspěvků předem pro každou instituci, které byly vypočteny Jednotným výborem pro řešení krizí pro příslušný rok.
Navíc je třeba poznamenat, že vnitrostátní regulační orgány aktualizují příslušné informace třikrát ročně, což je dostatečné k zajištění včasného poskytování informací.
S ohledem na výše uvedené se Jednotný výbor pro řešení krizí domnívá, že veškerá opatření přijatá v souvislosti s případy příspěvků předem přispívají k zajištění přesnosti, úplnosti a včasnosti informací, které jsou poskytovány vnitrostátními regulačními orgány a ze kterých Jednotný výbor pro řešení krizí vychází při přípravě své účetní závěrky.
Bod 39
Jednotný výbor pro řešení krizí by rád podotkl, že v souvislosti s dvojím započtením stejných částek byla pro lepší pochopení připojena poznámka pod čarou na straně 32 konečné účetní závěrky, neboť se některé případy na vnitrostátní a evropské úrovni týkají stejných částek příspěvků. Jednotný výbor pro řešení krizí považuje za přínosné zveřejňovat dotčené částky na vnitrostátní i evropské úrovni, neboť tyto úrovně nejsou plně provázány a mají vlastní dynamiku. I tak však Jednotný výbor pro řešení krizí uznává, že jsou-li dvakrát započtené částky uváděny samostatně, je lépe objasněna celková expozice.
Bod 45
Jednotný výbor pro řešení krizí by chtěl poznamenat, že při přípravě své účetní závěrky provedl předběžnou analýzu možnosti zaúčtovat rezervu/podmíněný závazek na náklady řízení. Kvůli neexistenci spolehlivého odhadu výše nákladů řízení, o jejichž úhradu by mohl být Jednotný výbor pro řešení krizí požádán, byly náklady zaplacené a vzniklé v průběhu roku 2017 považovány za dostatečné a v tomto ohledu nebyly zaúčtovány žádné rezervy/podmíněné závazky.
I kdyby bylo požadováno, aby Jednotný výbor pro řešení krizí uhradil náklady řízení navrhovatelů ve všech případech, které jsou proti němu vedeny (což se v tomto okamžiku neočekává), tato částka by byla výrazně nižší než úroveň významnosti pro Jednotný výbor pro řešení krizí, a tudíž by nevedla k významnému zkreslení jeho finanční situace.
Doporučení 1
Jednotný výbor pro řešení krizí přijímá toto doporučení Evropského účetního dvora.
Při uplatňování přesného způsobu účtování, pokud jde o rezervy a podmíněné závazky vyplývající ze sporných částek a nákladů řízení, jedná Jednotný výbor pro řešení krizí plně v souladu s účetním pravidlem EU č. 10, které zůstává rozhodujícím pravidlem. Veškeré účetní zásady vycházející z tohoto pravidla by měly přispět k lepšímu pochopení požadavků, umožnit zjednodušený přístup a zajistit důsledné uplatňování tohoto účetního pravidla. Jednotný výbor pro řešení krizí doplní do svých účetních zásad zvláštní odstavec o způsobu účtování nákladů řízení.
Účetní zásady jsou v poslední fázi interních konzultací a budou přijaty do konce roku 2018.
Bod 56
Viz odpověď Jednotného výboru pro řešení krizí na body 19 až 20.
Doporučení 2
Jednotný výbor pro řešení krizí přijímá toto doporučení Evropského účetního dvora.
Bod 57
Viz odpovědi Jednotného výboru pro řešení krizí na body 35 až 37 a doporučení 3.
Doporučení 3
Jednotný výbor pro řešení krizí částečně přijímá toto doporučení Evropského účetního dvora.
Pokud jde o případy týkající se příspěvků předem, Jednotný výbor pro řešení krizí se s ohledem na faktory zmíněné Jednotným výborem pro řešení krizí v odpovědi na body 35 až 37 výše domnívá, že veškerá přijatá opatření přispívají k přesnosti, úplnosti a včasnosti informací, které jsou poskytovány vnitrostátními regulačními orgány a ze kterých Jednotný výbor pro řešení krizí vychází při přípravě své účetní závěrky.
S cílem poskytnout Evropskému účetnímu dvoru další záruku, že jsou informace, které jsou poskytovány vnitrostátními regulačními orgány a ze kterých Jednotný výbor pro řešení krizí vychází při přípravě své účetní závěrky, odpovídající, prozkoumá Jednotný výbor pro řešení krizí spolu s vnitrostátními regulačními orgány možnost, že by vnitrostátní regulační orgány Jednotnému výboru pro řešení krizí předkládaly prohlášení ohledně výše podmíněných závazků, které vyplývají z vnitrostátních řízení týkajících se příspěvků předem.
Pokud jde o případy řešení krizí, bude Jednotný výbor pro řešení krizí spolupracovat s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány na projednání praktických postupů, které mohou být zavedeny.
ODPOVĚDI KOMISE
PŘIPOMÍNKY
|
50. |
Komise se domnívá, že ani skutečnost, že dané případy jsou složité a nové, ani výše požadované náhrady škody neovlivní její hodnocení, podle kterého je riziko odlivu hospodářských zdrojů nízké. |
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Doporučení 2
Komise toto doporučení přijímá.
ODPOVĚDI RADY
|
53. |
V účetní závěrce Rady Evropské unie a Evropské rady nebyly ve vykazovaném rozpočtovém roce 2017 zaznamenány žádné podmíněné závazky podle čl. 92 odst. 4 nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí. |
|
54. |
V roce 2017 se žádné rozhodnutí o řešení krize Rady netýkalo. Žalobu, která byla podána u Tribunálu Evropské unie ke dni 26. října 2017 ohledně řešení krize BPE, tento Tribunál dne 14. června 2018 zamítl jako nepřípustnou, neboť byla namířena proti Radě. |