Souhrnný přehled

Posouzení dopadů nařízení, kterými se stanoví požadavky na ekodesign a na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích myček nádobí pro domácnost a zrušují nařízení (EU) č. 1016/2010 a (EU) č. 1059/2010

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Myčky nádobí pro domácnost spotřebovávají značné množství elektřiny a podléhají požadavkům na minimální energetickou účinnost a označování energetickými štítky. Díky uvedeným požadavkům a technologickému pokroku většina myček nádobí, jež jsou v současné době na trhu, spadá do tří nejvyšších kategorií označování energetickými štítky (A+ nebo vyšší). I když se jedná o pozitivní vývoj, znamená to rovněž, že spotřebitelé nejsou s to dostatečně rozlišovat mezi výkonností spotřebičů na trhu, a mohou se tudíž rozhodnout pro nákup myček nádobí třídy A +, aniž by si uvědomili, že se zdaleka nejedná o nejvýkonnější myčky, ale že v současné době jsou to naopak nejméně výkonné spotřebiče na trhu. Vzhledem k tomu, že tím došlo ke ztrátě tržní výhody pro účinnější spotřebiče, výrobci již nejsou motivováni k vývoji inovativních a energeticky účinných spotřebičů.

Navzdory stávajícím požadavkům na ekodesign a označování energetickými štítky spotřeba energie myček nádobí pro domácnost v Unii v posledních letech neustále rostla a očekává se, že tento nárůst bude kvůli míře rozšíření v EU dále pokračovat. Je proto důležité aktualizovat současné požadavky na spotřebu energie a vody a využít technologického pokroku, aby se nárůst jejich spotřeby omezil.

Stávající nařízení o ekodesignu neobsahuje požadavky na účinné využívání zdrojů, např. na trvanlivost, opravitelnost a recyklovatelnost, které by mohly pomoci zvrátit pokles průměrné životnosti myček nádobí a přispět k dosažení cílů oběhového hospodářství. Avšak myčky nádobí, stejně jako mnoho jiných výrobků, lze významně zlepšit z hlediska oběhového hospodářství, např. pokud jde o dostupnost a cenu náhradních dílů a jejich dodávek, přístup k informacím o opravách a údržbě a snadnější zpracování na konci životnosti spotřebičů – toho všeho by se postupně dalo dosáhnout prostřednictvím opatření v oblasti ekodesignu.

Cílem revize požadavků na ekodesign týkajících se myček nádobí pro domácnost je vyvolat změnu podmínek na trhu a optimalizaci spotřebičů bez újmy na zvyšující se míře rozšíření myček nádobí na trhu EU v posledních letech.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Navrhovanou revizí by se měla v celé EU každoročně snížit celková spotřeba energie těchto výrobků a mělo by se dosáhnout úspor elektrické energie ve výši 2,1 TWh/rok a úspor vody ve výši 16 milionů m³/rok. To by znamenalo příspěvek ve výši 0,14% k cíli EU, pokud jde o energetickou účinnost do roku 2030, a snížení emisí skleníkových plynů o 0,7 Mt CO2eq/rok. Rovněž se očekává snadnější provádění oprav a zpracování po skončení životnosti díky zajištění potřebných informací a dostupnosti náhradních dílů.

Iniciativa umožní spotřebitelům vybrat si nejúčinnější spotřebiče, během jejichž používání bude dosaženo úspor ve spotřebě energie a vody.

Navrhovaná revize požadavků na ekodesign by měla být pobídkou k dosažení dalšího technologického pokroku, přičemž opatření týkající se účinnosti využívání materiálů by měla zajistit lepší a levnější možnosti oprav, což by mělo vést k delší životnosti výrobků, úsporám pro spotřebitele, vyšším příjmům pro opravny a pozitivnímu příspěvku k cílům oběhového hospodářství.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU?

Bez harmonizovaných požadavků na úrovni EU by se členské státy vrátily k zavedení vnitrostátních požadavků na minimální energetickou účinnost jednotlivých výrobků v rámci svých energetických a environmentálních politik. To by v důsledku mohlo narušit volný pohyb zboží a zvýšit náklady podniků v EU na dodržování předpisů. Vyžadování minimálních úrovní energetické účinnosti a energetických štítků má na úrovni EU zjevnou přidanou hodnotu. Kromě toho je v případě myček nádobí revize opatření v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky pro EU důležitá, a to z těchto důvodů:

-revidované požadavky na minimální energetickou účinnost by měly zachovat dynamiku technologického pokroku myček nádobí uváděných na jednotný trh EU,

-nové požadavky na ekodesign by se měly vztahovat na dříve neregulované aspekty účinnosti využívání materiálů, jako je užitkovost, opravitelnost a životnost strojů, a měly by být harmonizovány v celé EU.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč?

V posouzení dopadů byly zvažovány následující možnosti:

-Varianta O: scénář bez opatření, použita jako referenční stav pro posouzení: žádné další kroky, stávající platná nařízení týkající se myček nádobí pro domácnost zůstávají nezměněna,

-Varianta A: kombinace ambicióznějších požadavků na energetickou účinnost v rámci ekodesignu a označování energetickými štítky (je možných více scénářů),

-Varianta B: kombinace méně ambiciózních požadavků na energetickou účinnost v rámci ekodesignu a označování energetickými štítky (je možných více scénářů),

-Varianta C: kromě požadavků obsažených ve variantách A a B požadavky na ekodesign týkající se účinnosti využívání materiálů (tři zvažované scénáře).

Nejefektivnější varianta, pokud jde o energetickou účinnost, účinné využívání zdrojů a úsporu nákladů, kombinuje tato opatření: i) přísnější požadavky na ekodesign, pokud jde o energetickou účinnost u plnorozměrových spotřebičů ve druhé etapě, jež vstoupí v platnost v roce 2024; ii) kategorie energetických štítků v malých (neproporcionálních) rozestupech mezi třídami a iii) požadavky na účinnost využívání materiálů týkající se dostupnosti náhradních dílů a informací o opravách. Tato varianta byla zvolena jako upřednostňovaná možnost.

Kdo podporuje kterou možnost?

Zúčastněné strany se sice nevyjádřily ke všem podrobným kombinacím opatření v různých scénářích, ale vyjádřily své preference ohledně předložených variant.

Varianta A odpovídá úrovni ambicí doporučené některými členskými státy, sdruženími spotřebitelů a ekologickými nevládními organizacemi, zatímco některé zúčastněné strany z odvětví měly obavy ohledně přísnějších opatření týkajících se energetické účinnosti. K těmto obavám bylo přihlédnuto postupným zaváděním opatření s pozdějším datem použitelnosti. Jiné členské státy a zúčastněné strany z odvětví se vyslovily pro variantu B, proti níž se zase stavěly jiné zúčastněné strany včetně sdružení spotřebitelů a ekologických nevládních organizací. Pokud jde o variantu C, vyskytly se obavy ohledně vykonatelnosti některých požadavků na účinnost využívání materiálů, ale i podpora pro jejich začlenění. Obezřetný přístup by však měl umožnit jejich hladkou realizaci.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 

Do roku 2030 by upřednostňovaná možnost měla přinést:

·úspory elektrické energie ve výši 2,06 TWh/rok a úspory vody ve výši 16 milionů m³/rok, příspěvek ve výši 0,14% k cíli EU, pokud jde o energetickou účinnost do roku 2030,

·snížení emisí skleníkových plynů o 0,7 Mt CO2eq/rok,

·čisté roční úspory nákladů pro spotřebitele (s přihlédnutím k vyšší nákupní ceně) ve výši 18 milionů EUR,

·příjmy z podnikání navíc ve výši 4 miliardy EUR ročně, což by mělo vést k vytvoření 11 000 dalších pracovních míst ve výrobním sektoru EU a 34 000 pracovních míst v maloobchodním sektoru,

·zachování konkurenceschopnosti průmyslu EU a vedoucí role EU mezi výrobci vysoce kvalitních výrobků,

·podporu inovací pro vývoj účinnějších myček nádobí a

·vysoké příjmy a zisky pro nezávislé společnosti (jako jsou malé a střední podniky) pracující v oblasti opravy a renovace výrobků.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Dodavatelům vznikají náklady ve výši 3,2 milionu EUR za dodání dvou sad energetických štítků (jednoho podle současných nařízení a jednoho v souladu s novými opatřeními) během přechodného období v délce šesti měsíců. U obchodníků se předpokládají jednorázové náklady ve výši 0,3 milionu EUR za výměnu štítků u přibližně 2,5 % vystavených výrobků.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Viz náklady a přínosy uvedené výše. V kategorii malých a středních podniků není v EU, s výjimkou nikových trhů, žádný výrobce myček nádobí. Na druhé straně mnoho nezávislých opraven jsou malé a střední podniky a mikropodniky, které by měly obzvláště těžit z požadavků na opravitelnost.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Ne, náklady na orgány dohledu nad trhem zůstávají přibližně na stejné výši. Náklady na uplatňování nařízení se obtížně odhadují, ale očekává se, že díky databázi pro registraci výrobků zůstane administrativní zátěž na nízké úrovni.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Ano, očekává se, že upřednostňovaná možnost bude mít pozitivní dopad na konkurenceschopnost EU a inovace v EU a na podmínky na trhu pro rozvoj nezávislých opraven, což by mělo vést k úsporám zdrojů.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Přezkum se uskuteční nejpozději do pěti let od vstupu v platnost.